Nanoportrét
9. 1. 2008
Český umělec Pavel Kopřiva spolupracoval s Technickou univerzitou v Liberci, kde výzkumníci pomocí elektronového mikroskopu vytvořili snímky nanovláken a velkou kolekci videí z elektrospinningu, což je proces, kterým nanovlákno vzniká. Pavel tyto snímky ustříhal a přesně nadefinoval pohyb videa, čímž nanovlákennou strukturu oživil. Výsledkem je svět z nanovláken, do kterého může návštěvník prolnout i svoji tvář.
Nanoface. To je portrét v krajině nanovláken. Spojuje nanotechnologie a výtvarné umění. Výtvarník Pavel Kopřiva se v rámci festivalu Transgenesis dostal do špičkové liberecké laboratoře, kde mohl experimentovat s nanovlákny.
Pavel Kopřiva, multimediální umělec, Ateliér digitálních médií: A ukázali mi nádherný snímky s elektronového mikroskopu a takovou velkou kolekci videí z elektrospinningu, což je proces, kterým nanovlákno vzniká. A vlastně tím, že jsem z toho ustříhal a přesně nadefinoval pohyb videa, tak jakoby se nanovlákenná struktura oživila.
Liberecká nanovlákna jsou světovým pojmem. Dají se využít v materiálech pro zdravotnictví, kosmetiku, energie nebo informační technologie.
Pavel Kopřiva, multimediální umělec, Ateliér digitálních médií: Tam jsem se setkal s velkým pochopením, oni mi ukázali svoje procesy. Protože jsem výtvarný umělec, tak jsem se začal pídit po vizuální stránce vědy, ptal jsem se, jestli to nějak fotí, točí, jestli mají nějaké výjezdy, a oni k mému velkému štěstí řekli, že ano.
Nanovláknamají submikronové rozměry. Jejich průměr dosahuje 50 až 500 nanometrů. Předpona nano- tu vyjadřuje miliardtinu metru. Často jde o rozměr pouhých několika atomů. Pod běžnými mikroskopy nejsou nanovlákna viditelná, jejich průměr je menší než vlnová délka světla. Vidět a fotografovat je lze pouze pod elektronovým mikroskopem. Instalace Nanoface nám umožňuje průchod nanovlákennou krajinou.
Pavel Kopřiva, multimediální umělec, Ateliér digitálních médií: Jde tam o takový jakoby pohyb, minimalizovaný život, který z mikroskopu je statický, protože mikroskop snímá vlákno jakoby zastavené. Já díky tomu střihu videovému jsem z toho vytvořil živou strukturu a takovou novou Nanoface. Není to ale jenom obyčejné video, protože jsem pracoval i s odrazovým sklem, které tady vidíme, neboť už z dřív jsem se zabýval odrazem paprsku a lomem světla přes nějaký reflexní plochy. Tím pádem jsem tu obrazovku, na který je promítaný video, ještě překryl polopropustným zrcadlem, což je fenomén, který paprsek jak odráží, tak propouští.
Černá plocha na videu, kterou Pavel Kopřiva do obrazu speciálně zabudoval, učiní tedy ze skla zrcadlo – a naopak: bílá plocha z něho vytvoří průhlednou krajinu nanovláken.
Pavel Kopřiva, multimediální umělec, Ateliér digitálních médií: Tím pádem dochází k určitému propojení diváka, který se na to kouká, s obrazem. Protože on není jen pasivní divák na jedné straně a obrazovka na druhé straně, zrcadlo ho prostě chtě nechtě vtahuje do hry, protože jeho tvář se tam zobrazí.
Autor: Petr Tomaides