Týden V+T
28. 11. 2007
Od 1. do 11. listopadu probíhal u nás už posedmé Týden vědy a techniky. V našem krátkém ohlédnutí za jeho průběhem se z mnoha desítek akcí, které jeho organizátoři z Akademie věd ČR i z vysokých škol a dalších výzkumných a technických institucí a firem pro zájemce o náš i zahraniční výzkum připravili, můžeme soustředit jen na několik vybraných. Jednou z dominant programu byla bezesporu velká evropská putovní interaktivní výstava Fascinace světlem. Přiblížíme některé z mnoha jejích exponátů, zachytíme ohlasy u návštěvníků. A ve stejném tématu navážeme nahlédnutím do Dne otevřených dveří v Ústavu fotoniky a elektroniky naší Akademie věd, jehož specialisté přiblížili zájemcům z řad veřejnosti své nejnovější výzkumy v oboru laserů a světlovou na špičkové evropské úrovni.
Je pondělí 5. listopadu, krátce před devátou ráno. V České republice už pátý den probíhá Týden vědy a techniky. Dnes přicházejí první z mnoha stovek studentů, ale i dospělých, kteří se na přednáškách pro veřejnost chtějí dovědět víc o nejrůznějších oborech vědy a výzkumu.
O pár okamžiků později začíná první ze série přednášek také v Městské knihovně na Mariánském náměstí. Profesor Miloš Grim z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy seznamuje studenty s výzkumem kmenových buněk. Lze je získat také z vlasových folikulů? Pro překvapené posluchače zaznívají odpovědi na první z mnoha zvídavých otázek tohoto týdne.
Veletržní palác v Holešovicích. V přízemí této památky moderní architektury běží už pátý den Fascinace světlem – evropská putovní interaktivní výstava o optice a optických technologiích. Školy, jednotlivci i celé rodiny se dovídají, co je foton a jak můžeme využít jeho unikátní vlastnosti.
Co je to laser a jak pracuje v přehrávači DVD, jak se s ním dá operovat anebo svařovat lodní trupy. Jak lze pomocí světla číst genetickou informaci. Jak moderní světelné diody šetří energii. Anebo třeba jak optické kabely přenášejí světlo a ohromné množství informací.
O půl hodiny později na Národní třídě. Právě skončila přednáška naší přední fyzioložky, profesorky Heleny Illnerové o tom, jak světlo ovlivňuje naše vnitřní biologické hodiny. Řekli byste: „Přece přes naše oko, tyčinky a čípky …“ Mýlíte se.
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: To je úplně jiná cesta. Přes jiné buňky, jinými drahami. A jde to ještě navíc do jiných míst v mozku, kde to třeba může ovlivňovat náladu, výkon, či imunitní systém.
Ve stejné chvíli – o patro níž. Camera obscura a vznik obrazu. Jaké jsou základy klasické fotografie? Principy fotochemie. Je to jedno z témat projektu ENTER, který Národní technické muzeum připravilo pro žáky základních škol k rozšíření a doplnění výuky fyziky a chemie. Jen o pár metrů dál světlo tří barev osvětluje zkoumaný předmět ze tří odlišných stran. Vznikají tři záznamy téže scény, …
Ing. Jaroslav Valach, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR: … jejichž spojením se nám podaří získat informace o sklonech povrchu a jeho odstínu.
Výsledkem je věrný prostorový obraz i s digitálním modelem povrchu – ideální metoda ke čtení klínopisných tabulek, jejichž rozsáhlý archiv u nás máme.
RNDr. Ondřej Prášil, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR: Fotosyntéza je univerzálním zdrojem energie pro život, …
Největší sál na Národní teď zaplnili příznivci biologie. Samozřejmě – i fotosyntéza je závislá na světle. Na záření našeho Slunce.
RNDr. Ondřej Prášil, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR: Když jsem slyšel to téma – fascinace světlem, tak mě hned napadlo, že pro život není důležitější téma, než fotosyntéza a světlo.
V třeboňské laboratoři fotosyntézy studují vše kolem fotosyntetických řas a sinic. Také jejich využití pro biotechnologické účely.
Přednášky Týdne vědy a techniky zaznamenávala pro své vysílání i internetová stanice Českého rozhlasu Leonardo. Také spoustu zajímavých otázek a odpovědí při diskuzích, které následovaly po přednáškách.
Mezitím projekt Národního technického muzea ENTER změnil téma. Tentokrát jde o energii. Tu z vodíku anebo z vlastních svalů.
Takhle pozorovali Slunce naši předkové. O sledování Slunce pomocí kosmických sond hovořil doktor Fárník z Astronomického ústavu Akademie věd. Jeho přednášku doplnil Milan Halousek z České kosmické kanceláře inspirujícími nabídkami pro středoškoláky. A nejen k účasti na studentských projektech …
Rostliny potřebují světlo. To je jasné. Dovedou ale rozlišit jeho různé barvy?
Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR: Bílé světlo je v podstatě jen optická iluze, vznikající v našem mozku, a ve skutečnosti se skládá z různých barev.
A každou z nich rostliny vnímají odlišně. Například světlocitlivá bílkovina klíčící ředkvičky si z nabídky červená – modrá vybrala jednoznačně modré světlo.
RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR: A princip tokamaku je takový, že jsou tam velmi silné cívky hlavního magnetického pole.
Znalci už mají jasno: tahle přednáška byla o výzkumu termojaderné fúze. I na nejobtížnějším úkolu současné fyziky – vyvinout nevyčerpatelný zdroj energie pro lidstvo – se podílejí naši fyzikové a technici. Prožívají také oni fascinaci světlem? Bezpochyby.
RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR: Snažil jsem se tentokrát dát tam i něco navíc: jak skutečně je vidět nitro tokamaku, jaké tam je světlo – záření kratších vlnových délek a podobně.
Stelarc s Austrálie. Osobitý příklad propojení vědy a umění. Festival Enter 3 a výstava Transgenesis. V rámci Týdne vědy a techniky si umělci pohrávají s novými technologiemi a spolupracují na svých projektech se špičkovými vědci. Vzájemnému prolínání vědy a umění se budeme v PORTU věnovat pravidelně. Uvidíte třeba muže s třetím uchem na ruce, deštník připojený na internet, nebo bakterie jako zručné umělce.
Mnoho exponátů na výstavě Fascinace světlem bylo věnováno laserům. Tomu jedinečnému vynálezu zdroje záření – a nejen viditelného, který září na jediné vlnové délce. Lasery dnes mají mnoho podob a používají se v řadě oborů.
Jedna z přednášek, doprovázejících výstavu Fascinace světlem, byla věnována laserům vláknovým. Je paradoxní, že po jejich objevu začátkem šedesátých letech se na ně na čas docela zapomnělo. Znovu objeveny byly až po čtvrtstoletí a právě jejich nasazení do spojové sítě umožnilo prudký rozvoj internetu v 90. letech.
Součástí Týdne vědy a techniky byly i Dny otevřených dveří pracovišť Akademie věd. Vstupte teď s námi na jedno takové. Sledujete přípravu skleněné preformy, z níž se bude táhnout optické vlákno, které takto – pomocí laserového paprsku – přenáší data.
Jsme v laboratoři Ústavu fotoniky a elektroniky naší Akademie věd v Praze Suchdole. Na několik metrů vysoké tažičce právě ověřují přípravu nového typu vlákna, obohaceného o prvek thulium. To umožňuje současný přenos mnoha datových kanálů na různých frekvencích jediným vláknem.
RNDr. Ivan Kašík, Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR: Na konci ta data zase rozdělíme, a tímto způsobem můžeme přenášet jich více v časovém úseku.
Chcete vidět, jak ohnout paprsek laseru? Stačí nechat jej procházet vodou, která je u dna slanější. Prostě – rozdílný index lomu.
Návštěvníci Dnů otevřených dveří se v Kobylisích dověděli mnoho zajímavého třeba o zdejším výzkumu plně optického zpracovávání signálu s vysokou přenosovou rychlostí – až 160 Gigabitů za sekundu.
Ing. Pavel Peterka, Ph.D., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR: Jedna z těch pokročilých aplikací, kterou zde zkoumáme, je možnost plně optického zpracování signálu. To znamená, abychom se obešli bez konverze na elektrický a zpátky na optický signál.
Týden vědy a techniky přinesl spoustu poznatků i inspirací všem návštěvníkům. A taky PORTu. Už se těšte.
Autor: Vladimír Kunz