Informační technologieTéma

Digitální kino blízké budoucnosti

17. 10. 2007

Je klasický třiceti pěti milimetrový film mrtvý? Této skutečnosti nasvědčují digitální kamery budoucnosti a digitální projektory s rozlišením 4K. Jak ale fungují? A dosahují vůbec kvalit 35 mm filmu? Předčí jej? K těmto otázkám se vyjádří představitelé klasické kinematografie i jejich digitální rivalové. Svůj názor také sdělí čeští kameramani a režiséři. Na závěr si přiblížíme digitální distribuci filmů, a to po síti přímo od výrobce až do kin.

Biografy, kina, multiplexy. Každý den nám nabízejí novou iluzi skutečnosti. Nejmodernější kasovní trháky a speciální efekty. Sen je na dosah, pokaždé lepší a krásnější. I ve 21. století jsou to stále jen celuloidová okénka potažená vrstvou citlivou na světlo. Rychle se promítají na plátno a využívají setrvačnosti našeho vidění. Statické obrazy pak vnímáme jako souvislý pohyb. Princip se více než sto let téměř nezměnil. Iluze se zdá dokonalá.

Filmový průmysl má ale našlápnuto k digitální revoluci. Chce být dokonalejší. Přinést oku nové zážitky. Digitální filmové kamery už nebudou potřebovat žádné filmové pásy a digitální distribuce pošle film po síti až do kina. Bude to vítězný boj nul a jedniček? Nebo zůstaneme u poezie celuloidu a bublina digitálního kina s vysokým rozlišením splaskne?

Většina dějin kinematografie začíná rokem 1895, kdy bratři Lumièrové poprvé předvedli svůj přístroj, cinématographe, před platícím publikem v Grand Café v Paříži. Tenkrát promítli slavný příjezd vlaku … a tohle je příjezd vlaku v roce 2007. Jsme na Barrandově. Záznam je pořízen prototypem digitální filmové kamery Dalsa.

Sekvence je natočena v obrovském rozlišení, takzvaném 4K. Tedy 4096 digitálních obrázkových bodů neboli pixelů horizontálně, pro představu čtyřicetkrát lepší rozlišení než to, co právě vidíte teď na obrazovce. Digitální kino s vysokým rozlišením v přímém přenosu.

Tohle je obraz v rozlišení 2K tedy jen 2048 pixelů, ale roztažený na celé plátno, tak jak se dnes promítá v kině.

Felix Nevřela, CINEPOST: A já ten projektor teď přepnu na rozlišení 4K, takže se vlastně plátno rozdělí do čtyř čtverců. Takže vtip té věci je, že rozlišení, které je dnes v kině to nejlepší, je na tom rozlišení 4K jen ta čtvrtina. Ten 2K obraz, nebo 4K obraz, to jsou čtyři body místo jednoho. A v té obrovské ploše to hraje velkou roli, je to vidět a navíc v té specifikaci toho digitálního kina má přinést divákovi zážitek, který nemůže mít nikde jinde.

Jenže televizi z vysokým rozlišením si můžete už teď koupit v obchodě a HD vysílání – tedy vysílání s vysokým rozlišením – se spustí co nevidět. Televize je i v mobilu. Máme kabelovou televizi s velkým výběrem programů. Kina se jí snaží konkurovat multiplexy s výběrem více filmů najednou. Teď navíc mají možnost přijít se znatelně větším rozlišením, než byste v televizi mohli vidět. A to digitální cestou.

S Portem jsme exkluzivně navštívili dva výrobce digitálních filmových kamer. Natočíte s nimi digitální celovečerní film, srovnatelný s klasickým. A nebude vypadat jako televizní inscenace. Pozornost přitahuje především RED. Tato americká firma za devatenáct měsíců sestrojila tyhle krásné kamery dostupné i malým produkcím. Designem spíše připomínají obráběcí stroje, ale rozlišení, ve kterém natáčejí, je dokonce víc než 4 K.

Ted Schilovitz, RED Digital Cinema, Spojené státy: Kamera má veliký senzor CMOS a dosahuje rozlišení čtyři a půl krát dva a půl K, a je přímo vyvinutá jako náhrada klasických filmových kamer. Rozměr čipu je naprosto stejný, jako 35mm film. Rozlišení je šestkrát HD. Tohle je opravdové vysoké rozlišení. High definition s označním HD se tomu ani nepřibližuje.

Kameru RED nabízejí za neuvěřitelných 17 500 dolarů. Klasickou kameru byste si za to pronajali jen na deset dní. Výstupem z kamery RED ONE jsou digitální RAW data. Z anglického raw – nezpracovaný.

Senzor CMOS je obdélníkový snímač obrazu podobný jako v digitálním fotoaparátu. Proto dosahuje obrázek tak vysokého rozlišení. Zápis ze senzoru probíhá přímo na datová média. Může být na přenosné flash paměti s různými kapacitami.

Nebo pevný disk RedDrive, na který se vejde až dvě a půl hodiny nekomprimovaných 4K dat ve vysokém rozlišení. Natočená obrazová data z disku pak stačí jen vložit do počítače a tam sestříhat, upravit barvy a doplnit triky. S kamerou RED to zvládnete i na vašem počítači doma. Od začátku až do konce pracujete jen s daty, bez dotyku filmového pásu.

A perlička na konec. Tyto záběry jsou z krátkého filmu, který vyzkoušel natočit s RED kamerou Peter Jackson, režisér trilogie Pán Prstenů. Třináctiminutový příběh jsme mohli shlédnout a zážitek byl opravdu dosud nevídaný. Medvídkovi jsme mohli i ze zadních řad počítat chlupy …

Další 4K kamerou je Dalsa, kterou zkoušeli i na Barrandově. Ta naopak nenabízí nízkou cenu, ale pronajímá svůj prototyp velmi draze i s týmem vlastních odborníků. Oproti lehké RED kameře se data nahrávají do obrovských diskových jednotek, design je zatím robustní, neohrabaný, kamera těžká, nosí jí dva lidé. Chybí možnost kvalitního náhledu přímo při natáčení. Přesto si výrobci věří.

Eduard Barnovski, DALSA digital cinema, Spojené státy: Pokud chcete porovnávat s filmem, tak naší výhodou je mnohem větší dynamický rozsah. Oproti Redu je výstup z naší kamery srovnatelnější s klasickým filmem. Charakter toho obrázku je podobnější.

Na konec příštího roku připravují v Dalse novou kameru. Mnohem kompaktnější, se záznamem na flash disk, ale oproti Red kameře bude dostupná jen velkým produkcím.

Výrobci Dalsy i Redu předpovídají konec klasického filmu a rozmach digitálního kina podobně, jako když před lety nastal boom digitálních fotoaparátů. Kdo si dnes vzpomene na fotoaparáty s filmem uvnitř? Filmoví tvůrci srovnávají obě technologie snímání. Klasická filmová je tu přes sto let. Má zavedené postupy střihu, postprodukce i promítání. S digitální technologií se experimentuje jen něco přes patnáct let. Je sice levnější, má ale ještě technické problémy. Naproti tomu 35 mm film je pružné médium a snese větší kontrasty v obraze. Senzor v digitální kameře není tak citlivý při přeostřování, což je jeden z hlavních výrazových prostředků kameramanů. Digitální kamery se musí intenzivně chladit a větráky ruší třeba natáčení tichých scén. Na filmovou kameru natočíte film i v horku nebo mraze. Citlivá digitální zařízení na baterii budou mít v extrémních podmínkách problémy. Digitální obrázky ale díky ostrým hranám pixelů dávají mnohem ostřejší obraz. Diskuze pokračuje …

Felix Nevřela, CINEPOST: Substrát na filmu, na podložce, je unikátní, protože je nalitý. To je filmové zrno, ten známý šum. Takže když natočíš statický obrázek, tak každé okno bude jiné, bude unikátní, protože šum bude vždycky někde jinde, kdežto když máš elektronickou kameru, tak ta samozřejmě má taky nějaký šum čipu, ale více méně každé okno bude stejné a každý filmař pak řekne, že elektronická kamera, byť sebelepší, ve 4K, 8K, 32K, bude vždycky vypadat jinak, než filmová.

Digitální filmoví pionýři se ale snaží dokázat, že 4K digitální kino je správnou novou cestou kinematografie. 4K a dokonce i kvalitnější digitální data se dají získat nejen z digitální kamery, ale také naskenováním 35mm kotouče okénko po okénku. Takže všechny filmy se mohou do supervysokého digitálního rozlišení převést. Problém ale je tak vysoké rozlišení promítnout na plátno …

Tohle je zatím jediný dostupný 4K projektor na světě. Kontrast obrazu 4000 ku jedné, tedy třeba dvakrát více než monitor, který máte na stole. Cena 80 000 dolarů.

Felix Nevřela, CINEPOST: Projektory se poměrně liší výkonem vyzářeného světla. Tenhle projektor má třeba 10 000 ansilumen, to je poměrně hodně. V porovnání: Když si budeš kupovat projektor pro domácí kino, tak bude mít třeba 1500 nebo 2000, a když bude mít 3000 ansilumen, tak všichni budou říkat, že sis koupil dělo. Tenhle má deset tisíc, právě proto, aby to vysvítilo plochy, co my tady používáme.

Promítat film ve 4K rozlišení na plátno není jednoduché. Odbavovací systém je výkonný počítač, který zvládá v reálném čase dešifrovat obsah, dekomprimovat jednotlivé snímky a poslat je na projektor a do audiosystému.

Felix Nevřela, CINEPOST: Tady vlastně je vidět, teď si pouštíme ten obrázek ve 4K. A tohle jsou čtyři nezávislá raidová pole a v nich je ten obrázek rozdělený po čtvrtině a tady vidíš, jak to pěkně bliká, jak z těch disků jede těch šest gigabitů za sekundu.

Šest gigabitů za sekundu je v naší době poměrně pomalého internetu nepředstavitelné množství dat. I přesto se také film může v budoucnu dostat do kina novou digitální cestou. Současných přibližně šest krabic materiálu na jeden film by mělo nahradit posílání digitálních dat přímo po síti.

Distributor třeba v Hollywoodu by data nového hotového filmu zpřístupnil všem kinům podle jejich přání. Ne tedy převážením cívek s filmem jako dosud, ale všem kinům naráz v reálném čase, jak budou chtít. V kinosálech by mohly probíhat i online přenosy sportovních, hudebních, nebo jiných událostí odkudkoliv. To je ale zatím jen sen. A distributoři neví, jak data ve vysokém rozlišení ochránit před kopírováním.

Nevýhodou digitální kinematografie je také těžká manipulace s daty. Natočený digitální materiál se hromadí na discích. Ušetříte sice peníze za filmové pásy, ale digitální 4K kino vás vyjde o řád dráž, než běžný sál s klasickou promítačkou. Navíc promítačka vydrží i desítky let, zatímco životnost digitální techniky se odhaduje tak pět let. Ale …

Felix Nevřela, CINEPOST: Digitální projekce je nádherná v tom, že ten obraz je absolutně stabilní.

Mechanicky poškrábané, roztřesené a často nedoostřené kopie filmu v současných kinech nám tedy už nestačí. My jsme diváci, a chceme vidět víc a kvalitněji. Počkáme, jak na to odpoví filmový průmysl.

Autor: Petr Tomaides

Přejít na obsah dílu