14. května 2011

Ivan Kuptík, známý ve svém okolí jako Oskar, je legendou mezi novináři, kteří píší o Praze. Život ve městě mapuje už rovných třicet let. Začínal v roce 1981 ve Večerní Praze. Svého času byly tyto noviny opravdovým pražským fenoménem. Zprávy z ulice přicházely ke čtenářům přes širokou síť kamelotů doslova za pár minut.

Pražský dopravní podnik připravil ve spolupráci s policií dopravně bezpečnostní akci "Není cesty zpět". Projekt má upozornit na zvyšující se počet vážných nehod, kdy tramvaj srazí chodce. Letos se koná už druhý ročník.

Pražská záchytka slaví - je tomu 60 let, kdy začala u Apolináře fungovat jako první zařízení svého druhu na světě. V Česku podle jejího vzoru postupně vzniklo 17 záchytek, praxi pak okoukali i v zahraničí. Zakladatelem záchytné stanice byl Jaroslav Skála, kterému se říkalo naděje a postrach českých alkoholiků.

Strahovským tunelem, jenž je součástí městského okruhu, denně projedou desítky tisíc aut. Když se ale v polovině 80. letech začal stavět, projektanti počítali s tím, že kromě dopravní funkce bude v případě napadení Prahy stejně jako třeba metro sloužit k ochraně obyvatel. Protiatomový kryt by lidem poskytl dočasné útočiště a ochranu před radiací.

Praha chystá novou turistickou atrakci. Chce vystavit kameny z Karlova mostu, které během opravy dělníci vyměnili za nové. Kameny už víc než rok leží ve skladu v pražské Troji. Město uvažuje i o tom, že by se některé kameny mohly dostat do prodeje.

Unikátní snímky pořízené originálním velkoformátovým fotoaparátem Josefa Sudka, který byl vyroben v roce 1870, vystavuje Tono Stano v pražské Špálově galerii. Slavný následovník pracoval technikou negativu. Přímo do fotoaparátu zakládal Tono Stano místo skleněných negativů fotografický papír a snímky exponoval přímo na něj. Znamená to, že všechny fotografie jsou pak negativní. Barvy z reality jsou tedy obrácené. Aby docílil výsledku, modelky musí natírat černou barvou, kreslit jim oči na víčka nebo ucpávat nosní dírky.

Smíchovské nádraží je další obří území uprostřed pražské městské zástavby, které čeká na nové využití. Do své současné velikosti se rozrostlo na sklonku 19. století, kdy kromě osobní dopravy nastal boom mnoha smíchovských továren a bylo zapotřebí je perfektně dopravně obsloužit. Teď už továrny v dřívější dělnické čtvrti až na výjimky nestojí a Smíchovské nádraží tu zůstalo jako jedna z posledních památek industriálního rozkvětu téhle čtvrti. Investor tu ale teď chystá velkolepou výstavbu. Vznikne tu prakticky samostatné město s byty, kancelářemi, parky i velkým nákupním centrem.