Ochránce (Jódžinbó)
První ze dvou příběhů potulného samuraje Sandžúróa, který se stal asi nejpopulárnější rolí nejslavnějšího japonského herce Toširóa Mifuneho, napsal Akira Kurosawa nezvykle pouze s jedním scenáristou Rjúzóem Kikušimou v roce 1960.
Sedm let po slavném filmu Sedm statečných se zde Toširó Mifune znovu vrací v roli, v níž se tak skvěle osvědčil. Jako samuraj bez pána, který má plné zuby věčného válčení, ale na druhou stranu ho léta ve službě a znalost strategie leccos naučily. Jenže nemá, kde by to použil a také má hlad. Samuraj mimo službu sice neválčí, ale také nejí.
Postava záhadného cizince, která se na svých cestách krajem připlete k bezpráví v bezejmenném městečku, s nímž si místní prostí zemědělci neví rady, se stala doslova Mifuneho životní rolí. Ve filmu Ochránce (dříve známým pod nepřesným názvem Tělesná stráž) vloží své válečné umění a znalost bojové strategie do služeb vesničanů, terorizovaných dvěma tlupami jakuzy, ve volném pokračování Sandžúro (dříve známém jako Odvážní mužové) mu to pak nedá, aby nepomohl několika prostým a nezkušeným mladíkům odhalit nebezpečný komplot zkorumpovaných úředníků. V obou případech musí projevit nejen neobyčejnou odolnost a vynikající bojové umění, ale i chytrost, smysl pro situaci a správné načasování akce. Zkrátka kvality, pro něž jsou u nás populární spíše tajemní kovbojové z amerických westernů. I sám film Ochránce si vysloužil remake v roce 1964, kdy podle něj natočil Sergio Leone svůj slavný Pro hrst dolarů, považovaný za zakladatele žánru easternu.
Toširo Mifune získal za svůj výkon dvě národní japonské ceny pro nejlepšího herce roku - Modrou stužku a cenu Kinema Junpo a na MFF v Benátkách Volpiho pohár.