Martin Dejdar uvádí přehlídku nejúspěšnějších vystoupení mistrů zábavy (2006). Bavit vás budou: J. Lábus, O. Kaiser, J. Korn, J. Wimmer, J. Sovák, J. Krampol, M. Šimek, I. Mládek, J. Dvořák, J. Paulová a další. Režie F. Polák
00:00:19Dobrý večer, milí diváci, dobrý večer, vážení přátelé.
00:00:23Jste-li naladěni na náš program, jste naladěni správně,
00:00:26protože v příštích padesáti minutách se budete skvěle bavit.
00:00:30Začíná totiž desátý díl Hitparády televizní zábavy.
00:00:34A dnes začneme vojenskou tématikou.
00:00:37Těm, kteří o vojně nemají ani tušení, vysvětlím,
00:00:40co to znamená, když se řekne ASUT.
00:00:43ASUT je armádní soutěž umělecké tvořivosti,
00:00:48což znamenalo, že vojenské kolektivy soutěžily
00:00:53v různých uměleckých disciplínách. Ve zpěvu, tanci, recitaci.
00:00:58Měli různé kapely. Důstojníci, kteří vedli tyto projekty,
00:01:02to brali velmi prestižně a vojáci to měli spíš jako záminku
00:01:06vyhnout se výcviku nebo opustit kasárna.
00:01:09Jak na svoje vojenská léta vzpomíná Jiří Lábus, to uvidíte teď.
00:01:21Moje vojenská léta, to byly časy.
00:01:26Tehdy jsem kromě politického školení mužstva
00:01:30vedl i písňový soubor Zelené maso. Těch ASUTů, co jsme vyhráli!
00:01:36První ASUT, druhý ASUT, třetí ASUT, čtvrtý ASUT,
00:01:41až ten nešťastný pátý.
00:01:44To vyhrál poručík Pivoda s pásmem Zelená má zelenou.
00:01:49A to byla rána pod opasek.
00:01:51No co se dá dělat? Vojna je vojna. Pivoda byl povýšen
00:01:56a já byl převelen do posádky na Doupov.
00:02:00No, šel jsem. Rázně, rozvážně, ale energicky.
00:02:07Rázem jsem se ocitl na cvičišti na Doupově uprostřed ostrých střeleb.
00:02:12Bylo to krajně nebezpečné. To je kulek, to je kulek!
00:02:17Ale! Ten měl dobrou mušku.
00:02:23Bez vážnějšího zranění jsem se dostal až do kasáren,
00:02:25a tam to všecko začalo. Dostal jsem ďábelský nápad.
00:02:28Zničím Pivodu. Jistě tu najdu pár schopných a slušných chlapců,
00:02:32kteří hrají, zpívají, tančí. Dokáží se uvolnit. Odreagovat.
00:02:38Zaútočím na Pivodovu skupinu vojenským humorem a satirou.
00:03:10Doplazit! Vztyk!
00:03:13Vztyk!
00:03:15Hlašte se!
00:03:18Co ty švejkoviny?
00:03:19Vojín Kaiser!
00:03:21-Co to provádíte?
-Provádím zde rekognoskaci terénu.
00:03:24-Hlašte nález! -Objevil jsem zde v divadle český granát.
00:03:28Okamžitě odhodit!
00:03:32K zemi!
00:03:40Výborně, Kaiser! Máte humor!
00:03:44Pomůžete mi zničit poručíka Pivodu.
00:03:47Ty, Kaiser, víš co? Říkej mi Juro.
00:03:51Já přece pro tebe nejsem žádnej lampasák.
00:03:54-No tak! Co?
-Tak jo, Juro.
00:03:58Komu tykáš? Odplaz se, ty bažante!
00:04:02No a tak jsme byli dva. A hledal jsem dál.
00:04:07Ve vozovém parku jsem zastihl při aktivním odpočinku
00:04:10svobodnici Hanušovou, přezdívanou Granátové jablko,
00:04:14a desátníka Wimmra.
00:04:16Chyť si mě! Chyť si mě!
00:04:19Kde jsi?
00:04:21-Nechytí mě! Nechytí mě!
-Ale chytím.
00:04:23Nechytí mě! Nechytí mě!
00:04:27Kde jsi?
00:04:30Tady! Za ótéčkem.
00:04:34-Vrať mi ty šňůry!
-Až mi vrátíš Fučíkův odznak.
00:04:40Řeknu to dévéťákovi. A dneska slouží Rorek.
00:04:46Rorek?
00:04:48Rorek?
00:04:50-Tak na.
-Zase jsi mi naletěl, naletěl.
00:04:54-Rorka převeleli.
-Zase vedeš.
00:04:58-Baba! Oplatky se nepečou.
-Syrový se nejedí!
00:05:02Tak hele, dost! Musíme pilovat.
00:05:05To je fakt. Pilovat se musí.
00:05:11Tři, čtyři!
00:05:24-Hlašte se!
-Svobodnice Hanušová!
00:05:27-Desátník Wimmer.
-Co to provádíte?
00:05:29-Nacvičujeme Šavlový tanec.
-Výborně! No prosím.
00:05:39No a teď s hudbou, ať to trošku vypadá.
00:05:43HRAJE SKLADBA ŠAVLOVÝ TANEC
00:06:02To je, pane!
00:06:03No tak! Stop!
00:06:06Rozchod! Pokračujte v aktivním odpočinku.
00:06:09-Máš babu! -Baba!
-Já ti dám baba, ty dědku!
00:06:14No a už jsme byli čtyři. A hledal jsem dál.
00:06:18U výstrojního skladu nedaleko army kousek od marodky
00:06:21jsem zahlédl rotného Srstku a četaře Korna.
00:06:36-Trváš na tom?
-Jo.
00:06:40Jak myslíš.
00:06:54-Obě?
-Jedno.
00:06:57-Levý, nebo pravý?
-Pravý.
00:07:04Dík!
00:07:15A tak nás bylo šest.
00:07:17A to stačilo na zničení Pivody.
00:07:20Příští ASUT jsme vyhráli a Pivoda byl převelen na Doupov.
00:07:26Hurá!
00:07:28Na můj povel, pochodem vchod!
00:07:31Levá! Levá! Levá!
00:07:34Levá! Levá! Vlevo zatočit, raz, dva,
00:07:37raz, dva, raz, dva, raz, dva.
00:07:40Zastavit stát, raz, dva!
00:07:43Přímo hleď!
00:07:51Podejte hlášení!
00:07:53Hlásím, že jsme připraveni.
00:07:57-No výborně.
-Vždy připraveni!
00:08:01Ještě líp.
00:08:10Hééé...
00:08:14Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže.
00:08:21Cá, rá, ra!
00:08:22Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže.
00:08:28Cá, rá, ra.
00:08:30-Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:08:34-Třetí kvete modře.
-Cá, rá, ra!
00:08:38-Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:08:42Třetí kvete modře.
00:08:45Levá, dva!
00:08:47Vojáci jdou, vojáci jdou, bože, jaká je to krása.
00:08:55Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:09:03Vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá.
00:09:10Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:09:20Kobyla malá kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:09:25Cá, rá, ra!
00:09:27Kobyla malá kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:09:33Cá, rá, ra!
00:09:35Tak jako má milá, když se na mne hněvá,
00:09:39hubičku nechce dát.
00:09:41Cá, rá, ra!
00:09:43Tak jako má milá, když se na mne hněvá,
00:09:47hubičku nechce dát.
00:09:51Hééé...
00:09:52Vojáci jdou, vojáci jdou, bože, jaká je to krása.
00:09:59Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:10:06Jak husy.
00:10:07Vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá.
00:10:12Dozpívat! Volno! VÝSTŘEL
00:10:30V pořadu Šance si Jana Paulová a Josef Dvořák připomněli
00:10:35jednu takovou vojensko-erotickou scénu ze hry S pydlou v zádech.
00:10:41-Vojáčku!
-Královno!
00:10:44-Ano, vojáčku?
-Královno...
00:10:51Vojáčku, pojď!
00:10:56-Jéžiš!
-Vojáčku!
00:10:59Královno, teda vám řeknu, je to možný tohle?
00:11:04Vojáčku, pojď! Prosím tě, pojď!
00:11:08Teda královno, vy máte chmaty!
00:11:12Tohle kdyby uměl nějakej chlap, tak ho propíchám.
00:11:16-Tak si mysli, že jsem chlap.
-Jo, jo, jo.
00:11:19-Ježišmarjá, královno, počkejte!
-Copak?
00:11:23Ježiš, promiňte, ale vy vypadáte jako plastická mapa u nás ve štábu.
00:11:29Opravdu. My jsme to měli na vojně ze sádry, ale tohle...
00:11:33Hergot, tohle je materiál! Kruci! Královno, můžu vám popsat bitvu?
00:11:37Ano, vojáčku! Popisuj mě, počmárej mě! Celou mě popiš!
00:11:40Já vás počmárám!
00:11:43Představte si, královno... Počkejte, nehihnějte se.
00:11:48Vydrž to, nebo tě přesadíme!
00:11:51Královno, představte si, nepřítel, jo?
00:11:54-Já ho vidím.
-Ano. Kde?
00:11:58-Dobře. Samý mladý.
-Ano.
00:12:00-Silní, krásní...
-Ano!
00:12:03-Blbí vojáci.
-Takovej je život, generále.
00:12:08-Tak královno, ti se usadili tady.
-Ano, tam.
00:12:11Ne, ne, ne! Nemelte se, aby nám chlapi nespadli!
00:12:15Abysme jim nemuseli dávat tretry a přikurtovávat je.
00:12:19A my jsme se, královno, usadili tady.
00:12:22Ano, tam!
00:12:23Takový dva obrovský kopce, že jo?
00:12:27No tohle nevím, generále.
00:12:29Tak třeba mají lidi velkou obrazovku.
00:12:44Představte si, královno, jednu věc.
00:12:47Najednou tma. Tma! Z ničeho nic tma.
00:12:50-Tma jako...
-Jako kde?
00:12:57Nabízí se jedno přirovnání, ale...
00:13:00Vy se smějete, ale zkuste to říct slušně, aby tam bylo aspoň šero.
00:13:06Tma jako v černém ilega... igeli... Když baba vyleje mlíko.
00:13:12-Ano, tam!
-Vy furt šmidráte po tý feldflašce.
00:13:16Vojáčku, já žízním. Můžu se napít? Prosím!
00:13:19Ježiš. Já v tý feldflašce mám rum. Rum!
00:13:24Tak mi dej napít toho rumu, vojáčku!
00:13:26Když já mám strach, aby vám to neroztrhlo držku.
00:13:42Jasnosti, já budu popisovati dále bitvu.
00:13:45Představte si, najednou v dálce hýkl sýk.
00:13:49-Sýk. Hýkl. Sýkl hýk.
-Tak co to bylo za ptáka?
00:13:57Koukám, že máte bitvy plnou hlavu.
00:14:00Prostě nepřítel vydal povel k útoku a začal sestupovat
00:14:05tady dolů do údolí.
-Ano, tam!
00:14:07My jsme ho tady odsud hnali s králem na sáňkách.
00:14:11Tady jsme je dohnali kolem obce Pupíkova. My jim nafackovali teda!
00:14:15Ti měli huby jak baťohy, člověče.
00:14:17A to možná nevíte, tady dole je březovej háječek.
00:14:21Jéžišmarjá, ani nepamatuju. Tam už je léta liduprázdno.
00:14:24No jo.
00:14:27Tak teď tam byl frmol, milostivá.
00:14:38-Za každým stromem chlap, Jasnosti.
-Ježišimarjá!
00:14:41Představte si to. Tak jsme to vykáceli
00:14:44a oni začali poskakovat a zmizeli v takovým ďolíku.
00:14:47Ano, tam! Generále, za nima!
00:14:56Jasnosti, neuražte se, ale nemusím být všude.
00:15:03Generále, pojď!
00:15:05Pojď!
00:15:07Jasnosti! Jasnosti!
00:15:09Promiňte. Vlast spolu s kořalkou volají.
00:15:23Mám jednu myšlenku neodkladnou.
00:15:29Zda staré lásky mé neprocitnou.
00:15:34Ptáci tam nad řekou jsou nebi blíž
00:15:39a ty to všechno už víš.
00:15:44Mám jednu myšlenku neoblomnou,
00:15:49kam všichni jdou, když ne se mnou?
00:15:54Záře je nad tebou a ty jen spíš,
00:15:59teď, právě teď, když už smíš.
00:16:04Vánek se snáší,
00:16:08pouhé nic napadá.
00:16:14V závějích plamen
00:16:18zháší pláč v zahradách.
00:16:23Tak už se proměň v něco víc.
00:16:30Vánek se snáší,
00:16:34pouhé nic napadá.
00:16:40V závějích plamen
00:16:44zháší pláč v zahradách.
00:16:48Tak už se proměň v něco víc.
00:17:08Mám jednu myšlenku neoblomnou,
00:17:13kam všichni jdou, když ne se mnou?
00:17:18Záře je nad tebou a ty jen spíš,
00:17:24teď, právě teď, když už smíš,
00:17:29teď, právě teď, když už smíš,
00:17:34teď, právě teď, když už smíš.
00:17:50Plesová sezóna je v plném proudu a Jaruš Hanušová se chystá
00:17:53na ples podnikatelů. Ovšem neví si rady a potřebuje nutně poradit.
00:17:59Já bych, Jiří, potřebovala poradit, jaký parfém si vybrat.
00:18:02-Ano, broučku.
-Jestli tenhle...
00:18:05-To je příjemná vůně.
-Viď? Ale ještě vyzkoušíme tenhle.
00:18:12-Ten taky není špatný. Ne, ne!
-A co bys říkal třeba tomuhle?
00:18:18No. Taky. Jo.
00:18:20-A není to moc silné?
-Ne, ne. Moc slabé.
00:18:23-Počkej. Tak bude lepší tohle.
-Oldřichu, pojďte sem na chviličku!
00:18:28-Copak se děje?
-Paní se chystá na ples podnikatelů
00:18:31a neví, jaký parfém má zvolit. A já už si taky nejsem moc jistej.
00:18:34-Prosím vás, není to moc silné?
-No, nezdá se mi.
00:18:37-Tak něco jemnějšího bych vybrala.
-Je to dobrý, decentní.
00:18:40Vybereme něco jemnějšího, aby to nebylo moc ordinérní.
00:18:44-Aby mi to šlo k šatům.
-Jo, jo, jo, jo.
00:18:48Ještě tenhle vyzkoušíme, co mu budete říkat.
00:18:51Já už se v tom malinko, abych pravdu řekl, neorientuju.
00:18:55-Jirko Korne, prosím tě...
-Copak? Copak se děje?
00:18:59-Jaruš jde na ples podnikatelů.
-Jiříčku, vy jste takový fajnšmekr.
00:19:03-Kdybyste mi poradil. Tahle vůně?
-Je to pěkné.
00:19:07Pěkné, že? Ale já si myslím, že tohle bude ještě trošičku jemnější.
00:19:12No? Anebo něco výraznějšího? Co byste mi radil?
00:19:17-Jestli to není moc husté.
-Husté? Tak zkusíme tohle.
00:19:21Jirko Vimmre, prosím tě, poraď!
00:19:30Asi ze všeho nejlepší přece jenom...
00:19:33Co to tady smrdí?
00:19:35-Co tomu říkáte?
-Ježišmarjá!
00:19:38-Jedině Zdeněk má vkus!
-Pa, pa, da, da, tá!
00:19:57Každá žena chce vypadat krásně, ale nutno říct, milé dámy,
00:20:02s přibývajícím věkem tomu musíte věnovat čím dál tím více času.
00:20:06Ale to je "naplosto nolmální".
00:20:08Horší je, když se začnou fintit dědci.
00:20:12A o tom uměl nádherně vyprávět Jiří Sovák.
00:20:16Teď je hodně dědků, co se fintěj. A já to nemám rád,
00:20:20když někdo v sedmdesáti ze sebe dělá třicátníka.
00:20:24Anebo obráceně. Jsou taky takoví mladí starci.
00:20:28Ale nejhorší jsou špekulanti.
00:20:32Ti, co si schovávají ten sexuální život až na potom.
00:20:38Ti, co říkají: Napřed kariéra, potom ženský.
00:20:44Tak opatrně. Ona je láska něco jako kalamář s inkoustem.
00:20:48Po čase vyschne, ať píšete, anebo ne.
00:21:02My tam máme na Letný devět takovejch špekulantů.
00:21:06Baby jim říkají nevybrkovaný dědkové.
00:21:09To je takovej zvláštní šumavskej termín.
00:21:13A oni o mně říkají, že jsem hypochondr, zase na oplátku,
00:21:16ale není to pravda. Já jsem upřímnej dědek,
00:21:20v tom to spočívá. V tom je celej ten vtip.
00:21:23Já jsem žil naplno mládí, teď žiju naplno stáří.
00:21:26Jak mi něco píchne, hned to hlásím. Žádný hrdinství nepředstírám.
00:21:33Ale oni tam choděj za těma mladejma holkama.
00:21:36Vytřeštěný. Krky modrý jako krocani.
00:21:40To jsou holky z kuchařský školy. A oni mezi nima furt čekaj,
00:21:43kdy to začne. A vůbec je nenapadne, že už to bylo.
00:21:48To je tragédie.
00:21:51Abych vám to vysvětlil. Oni tam za vodou mají děvčata
00:21:54kuchařskou školu a přes Letnou si to zkracujou do Dejvic.
00:21:58Po těch schodech nahoru a přes park do Dejvic.
00:22:01A to dědkové vědí, tak tam nahoře se popelejí.
00:22:06Ukazujou svoje peří. Já tam taky jednou byl.
00:22:11Ne kvůli těm holkám, ale kvůli těm dědkům. To je tutovka.
00:22:17A jednou skutečně jsem tam byl kvůli počasí,
00:22:21poněvadž v Praze, jak víte, je vzduch akorát po dešti.
00:22:24Dvě hodiny. Pak se zas ty plyny zavřou.
00:22:27Tak jsem po dešti vyrazil na ty asfaltový cestičky.
00:22:31Vy to tam znáte. Samý kaluže vody.
00:22:33A přede mnou si to hasil jeden z těch nevybrkovanejch dědků.
00:22:38Publikum neměl žádný, tak šel velice uvolněně.
00:22:41Skoro po čtyřech. A jako z udělání zacvakaly střevíčky
00:22:46a taková osmnáctiletá dívenka přicupitala.
00:22:51A dědek jak slyšel kramflíčky, hned vyletěl do figury.
00:22:56Teď před ním louže, z pravý strany holka.
00:22:59Já jsem si říkal: Ježišmarjá, jak tohle dopadne?
00:23:03On vám ten dědek tu louži neobešel.
00:23:06On ji přeskočil s nasazením života!
00:23:11Samozřejmě že to neušlajfoval.
00:23:15Se tam zapích hubou do keře.
00:23:21Já ho vytahoval. To víte, já už taky nejsem žádnej frajer,
00:23:26takže ono to chvilkama vypadalo, jako když spolu zápasíme.
00:23:30Lidi nás okřikovali, abysme měli rozum.
00:23:34Já dědkovi domlouval. A tam jsem zjistil zajímavou věc.
00:23:37Že proti ženskejm máme jednu obrovskou výhodu.
00:23:40A sice že můžeme ještě těsně před smrtí ze sebe udělat blbce.
00:23:47To ženský nedokážou. My tam máme dokonce i schodaře.
00:23:51On stojí na schodech a čeká, až jdou holky ze školy.
00:23:55Pak mezi nima proběhne a nahoře kouká, která ho viděla,
00:23:59jak on v pětasedmdesáti vyběhl schody.
00:24:02Celá Evropa se dívá, jak on vyběhl schody.
00:24:05Lidově se tomu říká vylízaná lebka.
00:24:10Ale večer, když přijde domů a měl by za to vzít, tak se babě zhroutí.
00:24:16Já taky. Já neříkám. Ale já nevyhrožuju přes den.
00:24:21Já spíš signalizuju, že nebude žádná velká švanda.
00:24:26Vždyť já už jsem před mnoha lety řekl, to je ode mě
00:24:29takové památné úsloví, že po padesáti letech
00:24:33když se člověk probudí a nic ho nebolí ani nepíchá,
00:24:36že bývá obyčejně mrtev.
00:24:39Abych se přiznal, já mám dneska už svoji nemocnici.
00:24:42Mám tam jednoho kamaráda doktora. Láďa se jmenuje.
00:24:46To je takovej můj napůl kamarád, napůl hrobník,
00:24:49co si budeme namlouvat, že jo?
00:24:53A jednou v ordinaci jsem tam zažil zajímavou věc.
00:24:59Přivedli mu tam, napůl přinesli dědka 138 kilo těžkýho.
00:25:06A on nebyl velkej. Já ho viděl proti světlu.
00:25:09Já myslel, že ho koulej. Že prej se mu špatně dejchá.
00:25:17A ten Láďa je takovej cynik, tak povídá:
00:25:20No to nesmíte tak žrát.
00:25:24Fuj, doktore! Co to říkáte za sprostý slovo?
00:25:28To vůbec neznám. Žrát? Já tloustnu i po vodě.
00:25:33Doktor: Tak to je tragédie ovšem. A co jste měl předevčírem k obědu?
00:25:39Chlap: Husu.
00:25:41Doktor: Počkejte. Stehno, nebo prsa?
00:25:44Chlap: Ne. Celou.
00:25:48Doktor: No jo. Vy se divíte, že špatně dýcháte,
00:25:53a přitom zblafnete celou husu. Vždyť to je jídlo pro osm lidí.
00:25:58A chlap: Pane doktore, vždyť je to dutý!
00:26:07Na vyprávění Jiřího Sováka by teď nádherně mohl navázat ten...
00:26:13No ten... Ježišmarjá! Jak teď hrál s tou...
00:26:17S touhletou přece. Jak on se jmenuje?
00:26:21Krampol! Franta Krampol. Vlastně Jirka Krampol. Jirka!
00:26:27Minulej tejden mi volal nějakej produkční,
00:26:31že má pro mě kšeft v dabingu, abych se podíval do diáře.
00:26:33Já povídám: Já jsem na dálnici, já ti zavolám za půl hodiny zpátky.
00:26:36Přijel jsem domů, našel jsem si v diáři, že můžu,
00:26:39povídám, že mu zavolám zpátky. No jo, ale komu?
00:26:44Jak se ten chlap jmenuje? Má takový ptačí jméno.
00:26:48Strnad. Stehlík. Datel. Drozd.
00:26:52Teď jsem si vzpomněl na všechny možný ptáky, který už neexistujou.
00:26:56A víte, jak se ten chlap jmenoval? Kučera.
00:27:07Nebo jsem byl na tom... Na tom náměstí...
00:27:14Jak je to v centru. Ne, tam ne.
00:27:18Tam jsem jezdil dřív. Teď už ne.
00:27:22Tam v centru, jak je tam ten chlap na koni s tím kopím.
00:27:27-Vítkov!
-Ne. S kopím.
00:27:30-Václavák.
-Ale ne.
00:27:32-Kulatý náměstí.
-Vy víte taky kulový.
00:27:38-Žižkov.
-Ale!
00:27:40Václavák! No jistě! Na Václaváku.
00:27:43A šel jsem tam do bijáku. Do toho...
00:27:48Jak jsou tam rytíři a čekají, až bude českýmu národu nejhůř,
00:27:53že přijedou v plný zbroji na pomoc. Teď po volbách že hned přijedou
00:27:57a přidaj se k NATO.
00:28:09V tý jeskyni jak jsou. Blaník! V Blaníku.
00:28:13Kino Blaník. Vy to taky nevíte.
00:28:17A potkal jsem tam kamaráda a podívám: Nazdar! Jak se máš?
00:28:21On povídá: Jak se máš ty? Tak jsme si povídali a já povídám:
00:28:24Člověče, já jsem tak sklerotickej, jak ty se jmenuješ?
00:28:28A on povídá: Hele, do kdy to potřebuješ vědět?
00:28:39Já jsem se vždycky domníval, že skleróza jako jde se stářím,
00:28:45ale to je velikej omyl. Jeden můj kamarád, o hodně mladší
00:28:49než já, se ocitl najednou z ničeho nic na Petříně.
00:28:54Sedí tam, pláče, přijde mladej kluk a povídá: Co vám je, pane?
00:28:58On povídá: Já mám doma takovou krásnou, mladou ženu.
00:29:01Kluk: Tak proč za ní nejdete?
00:29:03On: Já bych za ní šel, ale nemůžu si vzpomenout, kde bydlím.
00:29:11Skleróza je takový krásný, vděčný téma.
00:29:15Je to podnět... Dává to nápady na krásný vtipy.
00:29:20Já jich znám několik a jeden miluju.
00:29:23Dědeček s babičkou sedí doma a dědeček jde nakupovat.
00:29:27Babička povídá: Dědku, napiš si to. Nic si nepamatuješ.
00:29:31Dvě věci. Chleba a máslo.
00:29:35Ten děda povídá: Že já si nepamatuju chleba a máslo, jo?
00:29:41Babička povídá: Já tě znám. Radím ti dobře, napiš si to.
00:29:45Dědek povídá:Já si nic psát nebudu! Práskne dveřma a odejde.
00:29:51Vrátí se za půl hodiny a v podpaží má rouru od kamen.
00:29:55Babička povídá: To jsem přesně věděla. Sklerotickej dědek.
00:29:59Já jsem ti říkala, napiš si to. Dvě věci jsem ti říkala.
00:30:03Kde máš kamna?
00:30:40Mně je rytmus prostým faktem,
00:30:43srovnám se s muzikou, srovnám se s taktem,
00:30:47baletkám je lehká zem, my tancujem s láskou a s přehledem.
00:30:53My prostě tancujem s láskou a s přehledem.
00:30:56Mám rytmus v pauzách, pauzy v rytmu.
00:31:00-No tak začni.
-Na tohle se ráda chytnu.
00:31:04Ukážem všem, že to dovedem. My tancujem s láskou a s přehledem.
00:31:11A teďka přijde nejtěžší kus, tohleto se mnou v páru zkus.
00:31:17Kam se kdo hrabe na baletky, tohle stojí za pokus.
00:31:24Mám pár starých bot, jednou určitě přijde vhod,
00:31:30až nové boty prošoupem, jak tancujem s láskou a s přehledem
00:31:37Jak tady tancujem s láskou a s přehledem.
00:31:41Já vím, teď přijde ten nejtěžší kus.
00:31:45Tohleto se mnou v páru zkus.
00:31:48Kam se kdo hrabe na baletky, tak tohle stojí za pokus.
00:31:54A ten pár, jeden pár starých bot
00:31:58nám jednou určitě přijde vhod,
00:32:02až nové boty prošoupem tím, jak tancujem s láskou a s přehledem
00:32:08Musíš tancovat s láskou a s přehledem.
00:32:13Jsem tu já.
00:32:16Jsem tu já.
00:32:19Nám zdá...
00:32:22Nám zdá...
00:32:26zdá se lehká zem!
00:32:41Lucie Vondráčková!
00:32:50Nenapodobitelným vypravěčem pohádek je bezesporu Ivan Mládek.
00:32:55Vy teď uslyšíte dvě. Jednu českou a druhou v ruštině.
00:33:00Byla jednou jedna macecha, nevlastní,
00:33:05a ta měla dvě dcery. Vlastní Mahulenu
00:33:12a nevlastní Marušku. Uvedu na příkladech,
00:33:15jak macecha nehorázně nadržovala Mahuleně.
00:33:19Mahuleně nosila každý den čokoládové bonbóny, pralinky,
00:33:22karamelky, zatímco chudinka Maruška si vždycky až nakonec
00:33:26mohla jenom bouchnout pytlíkem od těch bonbónů.
00:33:30Mahulena dostávala od macechy jenom takové ty nejzajímavější,
00:33:36nejjemnější dívčí prácičky. Mahulena jenom vyšívala dečky,
00:33:41vila věnečky z kvítí, malovala vajíčka,
00:33:44zatímco chudinka Maruška dostávala od macechy jenom ty nejhnusnější,
00:33:48nejodpornější práce, při kterých se jí často zvedal žaludek.
00:33:51Vybírala žumpu, kydala hnůj a vyplňovala daňové přiznání.
00:34:08Jednou bylo takové krásné zimní, mrazivé, slunečné ráno,
00:34:13pejsek vykukoval z boudy, kočička vykukovala z košíku,
00:34:18kuřátko vykukovalo z kurníčku, lištička vykukovala z liščí nory,
00:34:25škrkavka vykukovala... pardon!
00:34:28Vlaštovka vykukovala... Prostě odněkud vykukovala.
00:34:34A macecha vtrhla do sklepa, kde spala chudinka Maruška
00:34:40jenom na pryčně ve spacím sáčku, svlíkla ji do trenýrek,
00:34:46polila ji ledovou vodou a vyhnala ji
00:34:48do třicetistupňového mrazu hledat fialky.
00:34:51Maruška - filuta - se v tom mrazu venku zahřívala tím,
00:34:55že cvakala zubama.
00:34:57Maruška venku potkala dvanáct měsíčků,
00:35:01měsíčci si Marušku oblíbili, vzali si ji do svého lesního obydlí,
00:35:05zatopili tam... Dál už bohužel tu pohádku nemůžu vyprávět,
00:35:09protože druhou část této pohádky už jsem prodal časopisu Leo.
00:35:13Tak to byla pohádka pro Pepu.
00:35:25Doufám, že si Pepa přišel na svý. A teď vám řeknu tu v ruštině.
00:35:30Prosím vás, kdybych někomu viděl na obličeji,
00:35:32že některému těžšímu ruskému výrazu nerozumí,
00:35:36tak samozřejmě hned přeložím do češtiny.
00:35:43Býlo, něbýlo.
00:35:46Bylo, nebylo.
00:35:53Býli táta i máma i jim rodil sa málčik.
00:35:57Smolíček Ivanovič Pacholíček.
00:36:02Gdě vzjal sa, tu vzjal sa v děrevňu prišol uragan.
00:36:08I uňos Smolíčka v les. Smolíček byl ješčo cucavec.
00:36:16To je kojenec.
00:36:19I ostal ležať v lesu.
00:36:21Smolíčka v lesu našla parožnaja karova.
00:36:26Já nevím, jak se řekne jelen.
00:36:30Tak já budu spíš říkat jelen.
00:36:34Jelen odněs Smolíčka v svaju krasivuju...
00:36:39Jak se říká těm domům v Rusku v podzemí, jak se dělaj?
00:36:42-Zemljanky.
-Děkuju. V svaju zemlbábu.
00:36:46Odín raz šol jelen paguljat, no on skazal, što idě paguljat,
00:36:50i Smolíček ostal doma adin.
00:36:53Nočju šol jelen paguljat i gdě vzjal sa, tu vzjal sa -
00:37:01jezinky.
00:37:05Děsať jezinok.
00:37:08Děvjať bylo takych něcharošich, něsympatíčeskich, nekrasivych,
00:37:13usopljonych, nakažonych
00:37:17i adna byla takovaja charošaja, krasivaja, sympatičeskaja.
00:37:23Eto byl samečok.
00:37:26Eto byl jejich kamandir.
00:37:29I jezinky uňosli Smolíčka v les.
00:37:32Smolíček kričal. Eto kričanie slyšal jelen,
00:37:35nechal srnu srnoj... To já bych teda nedokázal.
00:37:41Uběžal, jezinky záňal i Smolíčka asvabaždil.
00:37:44Smolíček byl asvabažděn i jezinky jechaly na Sibir.
00:37:48Tolka adnaja jezinka nět. Tu samuju krasivuju jezinku
00:37:52vzjal Smolíček za ženu i u nich byly patom tri krasivije děti.
00:37:57Sněgurka, Cipisok i sabaka Novak.
00:38:11Já teď přidám také úryvek z jedné slavné ruské pohádky.
00:38:15Která to je, to určitě poznáte sami.
00:38:18Sním, či bdím?
00:38:21Je to sen? Totéž ráno, tentýž den,
00:38:25ale to už jinde jsme. Je to jiná vesnice.
00:38:42-Synáčku!
-No co ještě?
00:38:45-Nezapomeň na mě v tom světě.
-Dobrá.
00:38:49-Pomáhej slabším!
-Dobrá.
00:38:53-A silnějším ustupuj!
-Dobrá.
00:39:00Váňo, Váňo, Ivánku, nikam už nepospíchej.
00:39:03Zaskoč si k nám za branku, na mé okno zaťukej.
00:39:10Nechoď, Váňo, v širý svět, přijdi si k nám posedět.
00:39:14Jablíčko ti dáme...
00:39:17Pak si zazpíváme.
00:39:23Ustupte, jen ustupte,
00:39:26nebuď prašná, cestičko.
00:39:29Švarný junák teď tebou jde, chce poznat svět maličko.
00:39:35Před naší, za naší, cesta má ať nepráší.
00:39:44Loupit, neloupit?
00:39:47Sežrat, nesežrat?
00:39:49Krá, krá!
00:39:58-Hu, hu, hu, hu!
-Co je?
00:40:03-My tě teď oloupíme!
-Mě? -Tebe.
00:40:06-Nu což, loupežníčkové, olupte.
-Á! To je moje! To je moje.
00:40:26Pročpak ty klacky nespadnou zpátky?
00:40:29Počkejte do zimy, loupežníčkové. Spadnou.
00:40:33Do zimy? Ten člověk musí mít ale ukrutnou sílu.
00:40:36No jo, no.
00:40:40To jo.
00:40:54A teď už přepojujeme na ruzyňské letiště, kde jsou připraveni
00:40:57naši sportovní reportéři Miloslav Šimek a Jiří Krampol.
00:41:01Vážení přátelé, jsme na ruzyňském hřišti,
00:41:06promiňte, letišti, kde právě přistálo letadlo,
00:41:10kterým se vrací naše olympijská výprava z Barcelony.
00:41:14Ano, už přistavili schůdky ke speciálu.
00:41:17Dveře se otvírají,
00:41:20pionýři začínají na pokyn vedoucích mávat
00:41:24a už se nám objevují! Trenéři, maséři, kuchaři,
00:41:29psychologové, nosiči zavazadel, funkcionáři...
00:41:44Bafuňáři, mechanici a teď i sportovci!
00:41:53Ano, už je nesou!
00:41:58Jsou vyčerpaní, ale šťastní, že jsou konečně doma
00:42:01a nemusí závodit. Chlapci, děvčata, vítejte doma!
00:42:06Na prvních nosítkách poznáváme našeho vzpěrače Josefa Stavinohu.
00:42:10Od minulé olympiády se úžasně zlepšil.
00:42:12V Soulu mu spadla činka na hlavu,
00:42:15v Barceloně už jenom na palec pravé nohy.
00:42:18Podle lékařského vyjádření za týden bude opět skákat přes kaluže.
00:42:22A teď už se výprava blíží k našemu stanovišti.
00:42:25Jako prvního zastavujeme našeho sprintera Františka Želvu.
00:42:30Pravda, od Želvy jsme čekali víc. S bronzem jsme počítali,
00:42:34ve stříbro věřili a toužili po zlatě. Nepřivezl nic.
00:42:37Snad kromě bolestivého zranění. Má zafačované obě ruce.
00:42:41Tak jaké to vlastně bylo v Barceloně, Františku?
00:42:44Zklamal jsem.
00:42:47Teď již to vím. Přitom formu jsem měl načasovanou dokonale.
00:42:55-No a co se tedy stalo?
-Ještě na startu to bylo dobrý.
00:43:01Do bloků jsem zaklekl dokonce jako první.
00:43:06Ale strašně mě vylekal startovní výstřel.
00:43:12A proč, Františku?
00:43:21Proč tě vylekal?
00:43:23Protože u nás na Šumavě každý týden na honu někoho zastřelí.
00:43:29Františku, kdy ti došlo, že nejsi na honu na Šumavě,
00:43:33že jsi na olympijských hrách v Barceloně?
00:43:35Celkem brzy. Soupeři uběhli sotva pár metrů.
00:43:41Ale reprezentační odpovědnost mně natolik svazovala ruce,
00:43:48že jsem je nechal na zemi a proběhl celou trať po čtyřech.
00:43:56Do cíle jsem doběhl jako předposlední.
00:44:00-A Františku, kdo byl poslední?
-Vašek Smůla ze Slovanu Brdy.
00:44:08V zatáčce ztratil orientaci a vrátil se sprintem na start,
00:44:16kde chvíli jásal v domnění, že je první.
00:44:22Pořád vykřikoval: Já mám zlato!
00:44:27Já su tak šťastné!
00:44:29Řekněte to doma. Já mám zlato.
00:44:33Pro doplnění dodávám, že Vašek Smůla ze Slovanu Brdy
00:44:37jakmile zjistil, že žádné zlato nemá
00:44:40a také žádné nedostane, se na místě vzdal reprezentace,
00:44:44s výpravou nám nepřicestoval...
00:44:54V současné době natáčí v Japonsku zábavný seriál
00:44:58Jen počkej, Vašku ze Slovanu Brdy!
00:45:03A teď už mám u mikrofonu trenéra našich veslařů Jirku Mokrého.
00:45:10Tak co nám povíš ty radostného, Mokrý Jirko?
00:45:13Bylo to nádherný!
00:45:16Nezapomenutelné zážitky.
00:45:21Ten let nad Alpy.
00:45:25Azurově modré nebe.
00:45:29Návštěva muzea starých věcí z různých dob.
00:45:35Přátelské posezení s delfínem.
00:45:40Nealkoholická diskotéka bez tance,
00:45:45spojená s ochutnávkou španělských vín.
00:45:51Honička s detektivem obchodního domu Neckermann,
00:46:04zakončená výslechem a odevzdáním ukořistěného zboží.
00:46:13Kolektivní družba v uličce lásky.
00:46:20Prostě bude na besedách nač vzpomínat.
00:46:24Ale teď již k těm nešťastným závodům.
00:46:29Ano, přátelé. Vystoupení našich veslařů na olympiádě skončilo
00:46:32naprostým fiaskem. Slibovali nám umístění do pátého místa,
00:46:35a skončili s velkou časovou ztrátou zřejmě jako poslední, že?
00:46:39Ano.
00:46:42Naši chlapci v této chvíli ještě někde vzadu na jezeře veslují.
00:46:58Zápasí tam sami se sebou.
00:47:02Nemělo už opravdu cenu na ně s odletem čekat.
00:47:08I kdyby konečně přirazili ke břehu,
00:47:13než se oblečou a usuší,
00:47:17jen za tu chvíli, co jsem se na ně díval,
00:47:22se převrhli šestkrát.
00:47:28Vodě zdar, veslařům zvlášť!
00:47:31A teď okolo nás pochodují naši plavci.
00:47:35Ano, tady je máme. Monika Kucháriková!
00:47:39Děvče z hor. Krev a mlíko. Bohovsky narostlá!
00:47:44Startovala na 50 metrů volný způsob.
00:47:47Když se postavila na startovní bloky, rozhodčí museli uznat,
00:47:52že horní polovina těla je skoro v cíli.
00:47:57Škoda jen, že ji zdržel neobvyklý styl "tatranský čuvač".
00:48:04Ale navzdory tomu si suverénně dohmátla pro pěkné třetí místo,
00:48:08získala bronzovou medaili, a tak zachránila čest a slávu
00:48:11našeho plaveckého sportu.
00:48:15Vážení posluchači, naši olympionici jsou v této chvíli obklopeni
00:48:19v letištní hale pionýry základní devítileté školy z Prahy - Ruzyně,
00:48:23kteří, i když mají ve vítání delegací velkou praxi,
00:48:27nemohou zakrýt své dětské zklamání nad výkony našich reprezentantů
00:48:31a buší do olympioniků malými pěstičkami,
00:48:34mlátí je vlaječkami a bodají je odznáčky.
00:48:39Co dodat závěrem? Jak už kdysi řekl tak krásně
00:48:42zakladatel olympijského hnutí soudruhu baron Coubertin:
00:48:47Není důležité vítězit, ale zúčastnit se.
00:48:50A toho jsme se, přátelé, na letošní olympiádě v Barceloně
00:48:54přidrželi ze všech sil. Na shledanou! -Na shledanou!
00:49:10Jsme parta správná,
00:49:14už od pradávna.
00:49:21Tak to má správně být.
00:49:27Nectíme řád,
00:49:32umíme psát,
00:49:38pak zase na louce spát.
00:49:44Když noc je nachová, vypadnem z domova,
00:49:48tam vedou dál tu svou.
00:49:53Pojď, bejby, na sodu, dívat se pod vodu,
00:49:57možná to lásky jsou.
00:50:02SCAT
00:50:36Kdo něco skládá,
00:50:40jsme s ním jak trága.
00:50:46Jsme parta dál a správná. A stálá.
00:50:52Stálá. Jsme parta správná.
00:50:56Jsme stálá parta správná.
00:51:01Jsme stálá parta správná.
00:51:12A to už je dneska opravdu všechno. Hitparáda televizní zábavy končí,
00:51:15vy se mějte moc hezky a na shledanou příště.
00:51:52Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2007
Martin Dejdar vás provede dalším dílem oblíbeného zábavného pořadu, který je složený z výběru toho nejlepšího ze zlatého fondu televizní zábavy. Tentokrát v samém úvodu zamíříme do armády, konkrétně na tzv. ASUT, tedy armádní soutěž umělecké tvořivosti. V ní vystoupí Jiří Lábus, který zavzpomíná na své zážitky z vojny, Oldřich Kaiser, Jaroslava Hanušová, Zdeněk Srstka a Jiří Wimmer. Na vojně ještě chvíli zůstaneme a podíváme se, jak vypadá milostné dostaveníčko vojáka v podání Josefa Dvořáka a královny ztvárněné Janou Paulovou. I v druhé polovině pořadu se budete jistě skvěle bavit. Ivan Mládek vám přijde vyprávět pohádku O Smolíčkovi, nicméně ve velmi svérázné jazykové úpravě. S Jiřím Krampolem se vydáme do zákulisí vrcholných sportovních klání a pořad doplní i skvělá hudební a taneční čísla.
