Předivo lží je tentokrát mimořádně složité. Dokáže je Poirot rozplést? Další případ slavného belgického detektiva. Britský film, natočený podle románu Agathy Christie (2003). Hrají: D. Suchet, E. Dermot-Walshová, R. Penry-Jones a další. Režie Dave Moore
00:00:01(žalobce) Pánové porotci.
00:00:04Předložili jsme řadu jasných důkazů,
00:00:09že Elinor Carlisleová, která tu před vámi stojí,
00:00:14je velmi nebezpečná, několikanásobná vražedkyně,
00:00:19která navíc neprojevuje sebemenší známku lítosti.
00:00:27Žádná lítost, to je pravda. Necítím nic.
00:00:33Proč bych měla? Když chcete, aby někdo zemřel,
00:00:39toužíte po tom,
00:00:40plánujete to a čekáte,
00:00:44dokud neuvidíte poslední záblesk života v jeho očích.
00:00:47Žádám vás, abyste si představili
00:00:50plnou hrůzu oné druhé chladnokrevné vraždy,
00:00:53zlovolně naplánované
00:00:55a provedené za jednoho horkého odpoledne v Hunterbury,
00:00:59pomocí vražedné paštiky z lososa,
00:01:02čemuž předcházela krádež onoho smrtícího jedu.
00:01:05Snaží se přesně pochopit, proč jsem to udělala,
00:01:07co jsem cítila.
00:01:09Všechno se nyní zdá tak osudové, jako by to začalo před mnoha lety,
00:01:14přesto to bylo loni v létě.
00:01:16Začátek. Začátek se zdál tak šťastný.
00:01:22HERCULE POIROT-Zelená
00:01:35TEMNÝ CYPŘIŠ
00:01:38-Líbily se ti ty růže?
-Jsou nádherné!-To je dobře!
00:01:41-Chci teď být počestným snoubencem.
-A to taky jsi!
00:01:45Brzy budou už i tyhle prodloužené polední pauzy počestné.
00:01:53Takže, teď jedu na dva týdny do Francie.
00:01:58Můžeme se setkat v Le Toucaine.
00:02:01Máti tam bude taky, všechno ve vší počestnosti
00:02:04a vrátili bychom se do Astonova podzimního plesu.
00:02:06Co tomu říkáš?
00:02:09-Elinor?
-Ach, zní to krásně!
00:02:14Ale ty máš na srdci něco jiného, že?
00:02:16Oh, Roddy, ty mě tak dobře znáš!
00:02:21Ano. Dneska ráno přišel dopis.
00:02:24Je to hloupost, ale nemůžu to dostat z hlavy.
00:02:27Jsem napjatý!
00:02:31Je to účet?
00:02:33Koneckonců, léto vrcholí,
00:02:35kolem poletují tančící víly a ošklivé účty.
00:02:38Ne, ale chci ti ho ukázat.
00:03:02"Tohle je varování!
00:03:05Někdo podlézá vaší tetě v Hunterbury a chce,
00:03:07aby vás a vašeho snoubence vyškrtla ze závěti.
00:03:09Ta osoba se zdá bílá jako sníh, ale chce vás oba podvést,
00:03:13až stará paní jednoho dne zemře na další mrtvici."
00:03:18Bože.
00:03:20Ale to je nesmysl. Někdo si to vymyslel!
00:03:26Ano. Jistě máš pravdu, ale byl to docela šok!
00:03:32Tenhle měsíc jsme za ní nebyli.
00:03:35-Zajedeme tam.
-Kvůli tomuhle?
00:03:38Ne, nejen kvůli tomu.
00:03:42Máš ji ráda, a já taky.
00:03:44Ale jde i o dům. Jako děti jsme to tam milovali.
00:03:48Vždycky říkala, že chce, aby ho dostal jeden z nás.
00:03:51Pamatuješ? Tak proč se nejet přesvědčit?
00:03:55-Oh, Roddy, jela bych tam moc ráda.
-Tak platí!
00:04:03Roddy, rozhodla jsem se, že vezmu ten dopis s sebou.
00:04:06Ukážu ho doktoru Lordovi.
00:04:10Myslíš, že je to moudré?
00:04:12Ano, jestli někdo ví, kdo ho poslal, je to on.
00:04:15Miláčku, je to tak odporné.
00:04:19Ale když chceš... Mělas ho spálit.
00:04:33Až budeme manželé a budeme tady spolu bydlet,
00:04:36pošleme někdy všechno služebnictvo pryč.
00:04:38-A budeme dělat jen to, co chceme!
-Vážně? A co budeme jíst?
00:04:42-Jenom si prostě něco upečeme na ohni.-Ano!
00:04:45-Nikomu nedovolíme, aby nás rušil.
-Jenom ty a já. A vítr ve větvích.
00:05:00-Kde je paní Bishopová?
-Někde asi běhá.
00:05:03Ta hala byla vždycky tak tmavá.
00:05:05ROZJEL SE VÝTAH
00:05:07(se smíchem) -Oh, kristepane!
-Na ten výtah jsem si nikdy nezvykl
00:05:14Je škoda, že už ho nemůže používat.
00:05:17Ne, už ani nevychází z ložnice.
00:05:19Slečno Carlisleová, pane Wintere, velice se omlouvám.
00:05:25Ošetřovatelky se sice činí,
00:05:28ale ta poslední mrtvice vaši tetu ošklivě poznamenala.
00:05:33Podívejte, naše další velká pomocnice.
00:05:36Právě se vrátila ze studií v Německu.
00:05:38Jistě si oba pamatujete na Mary, zahradníkovu dceru.
00:05:41-Ahoj, Elinoro. Roddy.
-Vítej, Mary.
00:05:45Už dlouho jsme se neviděli!
00:05:48Dobrý den, slečno Carlisleová. Pane Wintere.
00:05:51Dobře, že jste přijeli!
00:05:52Dneska na tom není tak zle! Ale možná, že usnula.
00:05:55-Chtěli byste jít dál?
-Ano! Myslím, že ano.
00:05:58Omluvíte nás, prosím?
00:06:02Děkuji vám, sestro Hopkinsová.
00:06:03-Nedáte si čaj?
-Ne, děkuji, nepiji čaj.
00:06:08-Pane Wintere?
-Já ano, prosím!
00:06:16-Elinor!
-Teto Lauro!
00:06:23-Myslela jsem, že jsi usnula.
-Oh, ne!
00:06:25Jako obvykle tu jen ležím jako lazar!
00:06:29Jen pojď, smrti, a ustel mi navždy v temném cypřiši!
00:06:36-Morbidní, jako vždycky!
-Pomáhá mi to.
00:06:40Roddy! To je milé!
00:06:45Víte, jsem moc ráda, že jste se zasnoubili!
00:06:51A dobře vím, že vaši rodiče by také měli radost.
00:06:55Řekl bych, že bylo na čase. Moc rád tě zase vidím, teto Lauro.
00:06:59-Vypadáš dobře!
-Ne, nevypadám.
00:07:02Roddy, určitě potřebuješ něco sníst.
00:07:07A já si chci trochu popovídat s tvojí nastávající.
00:07:11Dobře. Přijdu za vámi později.
00:07:14Ale nerozmlouvej jí naši svatbu, nebo se z toho zhroutím
00:07:17a budu kvílet z tvého cimbuří.
00:07:25-Viděla jsi Mary?
-Ano, úplně jsem žasla.
00:07:30-Kdy se vrátila?
-Před pár týdny.
00:07:34Určitě jsem ti o tom říkala. Není nádherná?
00:07:39Jsem tak ráda, že se vrátila z Německa.
00:07:44Elinor, je na mě strašně moc hodná.
00:07:50A mám takovou radost, že jste se dali s Roddym dohromady.
00:07:56-Máš ho ráda, ne?
-Jistěže ano.
00:08:00-Dost, ale ne zas příliš.
-Cože?
00:08:06Tak jsme to vždycky říkávaly.
00:08:10Muže bys nikdy neměla mít příliš ráda.
00:08:15Teto Lauro, pověz mi, ale upřímně.
00:08:21Myslíš si, že láska je vždycky štěstí?
00:08:27Oh, Elinor.
00:08:30Možná, že obvykle přináší víc bolesti než radosti,
00:08:35ale kdo by bez ní mohl být?
00:08:39Ten, kdo nebyl nikdy opravdu milován,
00:08:43jako by nežil.
00:08:51(Hopkinsová) Ta slečna Carlisleová už přijela,
00:08:54jak říkala její teta.
-(O Brienová) Její neteř, viďte?
00:08:58Abych byla upřímná, nikdy se mi moc nezdála.
00:09:02-Ne?
-Až moc tlačí na pilu.
00:09:06Říkají jim zamilovaní příbuzní,
00:09:08ale ta holka má štěstí, že ho klofla a dobře to ví.
00:09:11Uvnitř je nervózní až hrůza.
00:09:16(Roddy) Vzpomínám si, že jsem byl celý zpocený, stěží jsem se držel.
00:09:19(Mary) Ale udržel ses. Vylezl jsi až nahoru.
00:09:21Ne, myslím, že už na to asi nemáš dost síly.
00:09:23Nemohl jsem vůbec nic dělat. Strašně mi klouzaly dlaně.
00:09:26A nakonec jsi mi se smíchem spadl k nohám.
00:09:30Ahoj, Elinor. Vzpomínali jsme na staré časy.
00:09:34Jistě. Máme si toho hodně co říct. V jídelně je připravený čaj.
00:09:45Poslyšte, doktore. Už jsem vám to říkala kolikrát.
00:09:49V každé civilizované zemi by stačilo říct,
00:09:52že to chci skončit. A vy?
00:09:55Uspal byste mě nějakou solidní bezbolestnou injekcí.
00:09:59Nevím, jestli chci, aby mě pak oběsili,
00:10:01když se vám teď daří tak dobře.
00:10:05Odkažte mi peníze, možná si to rozmyslím.
00:10:07(Směje se) Další výmluvy.
00:10:11-Koho to tam vidíte?
-Vaši neteř.
00:10:17Elinor!
00:10:19To mi připomíná, že s vámi chtěla mluvit,
00:10:23než odjedete.
00:10:29Tak co si o ní myslíte?
00:10:33Je kouzelná, řekl bych.
00:10:37Ano, opravdu kouzelná. Ano, to je.
00:10:43Víte, měl byste se oženit, doktore.
00:10:54Omlouvám se, nenapadl mě nikdo, komu bychom se mohli svěřit.
00:10:58Ne, ne, je to pro mne čest. A máte pravdu, tohle je hrozná věc.
00:11:03Řekl bych, že je to někdo z vesnice.
00:11:05Ale o kom to vlastně píše?
00:11:08Kdo k ní má, kromě ošetřovatelek, přístup?
00:11:11V úvahu připadá Ted Horlick, zahradník.
00:11:13Pomáhá nosit kyslík.
00:11:15Paní Bishopová k ní chodí, já, vikář.
00:11:18Často u ní bývá Mary Gerrardová.
00:11:21Sestra O'Brianová bydlí v domě a dochází sem sestra Hopkinsová.
00:11:24Mary je tady nejkratší dobu.
00:11:27Mohl by na ni někdo žárlit?
00:11:29-Má nápadníka?
-Myslím, že ne.
00:11:33Ačkoli, Ted Horlick měl pro ni vždycky slabost.
00:11:36Nejspíš to s ní nijak nesouvisí. Omlouvám se.
00:11:40Taková věc člověka vždycky znervózní.
00:11:43Už jen to pomyšlení, že tu někdo špehuje
00:11:46a snaží se vyvolat zlou krev.
00:11:48Lepší na to zapomenout.
00:11:49Bylo ode mě hloupé chtít, abyste si hrál na detektiva.
00:11:54-Jednoduše ho spálíme!
-Ne, ne!
00:11:57Nikdo si nemusíme hrát na detektiva.
00:11:59Znám jednoho skutečného. Jmenuje se Poirot.
00:12:02Přijel sem na pár dnů.
00:12:04Připravuje důkazy pro nějaký proces v Manburyvile.
00:12:06Strašně se nudí.
00:12:08Určitě s chutí skočí po příležitosti k rozptýlení.
00:12:11Má různé podivné zvyky. Třeba ty jeho věčné bylinkové čaje.
00:12:16Má šarm a je velmi, velmi diskrétní.
00:12:19Mon ami.
00:12:21Doktor, který přináší zprávy, je znepokojující znamení!
00:12:24-Nespojil se s vámi některý z mých lékařů?-Jistěže ne, Poirote.
00:12:27Jak se daří? Zabydlel jste se dobře?
00:12:30-Je to tu pohodlné?
-Pro někoho možná.
00:12:32Já zde sice mám práci,
00:12:34ale jakou radost mám mít z případu, který jsem vyřešil už před rokem?
00:12:38Žádnou! Nudím se až k slzám, jak říkáte.
00:12:41Možná vám mohu pomoci.
00:12:42Dáma, kterou velice obdivuji, za mnou přišla s problémem.
00:12:45-Anonymní dopis.
-Ah!
00:12:48Myslíte, že na mne čeká alespoň malý trénink?
00:12:50Moc se netěšte. Určitě je to velmi prosté.
00:12:55To je Ted Horlick s Mary Gerrardovou.
00:12:58V Hunterbury je velmi oblíbená.
00:13:00-Víte, ten dopis se týká majitelky toho sídla.-Ách!
00:13:05Promiň, Tede, ale už jsem řekla ne!
00:13:08-Zakoukala ses do někoho jiného?
-Ne, jistěže ne!
00:13:11-Bon! Jen vstupte, prosím!
-Děkuji vám.
00:13:18Pisatel dopisu byl velmi pečlivý!
00:13:21-A to vás zaujalo?
-Oui.
00:13:28Podívejte, jak tlačil na papír.
00:13:34A povšimněte si těch slov. Je v nich zloba.
00:13:38Nebo, což je stejně zajímavé, předstíraná zloba.
00:13:42A ani na okamžik nevěřím, že si pisatel dopisu přeje
00:13:45chránit zájem Elinor Carlisleové.
00:13:47Pokud ho ovšem nenapsala Elinor sama.
00:13:51To je podivný nápad, Poirote. Viděl jsem, jak byla rozrušena.
00:13:54Pro vás možná, mon ami.
00:13:56Ale kdysi jsem také považoval vaši strategii za podivnou
00:13:59a pak jste mi dal skoro šach.
-To už je hodně dávno.
00:14:03Abych řekl pravdu, myslel jsem si,
00:14:06že ten dopis bude triviální záležitost.
00:14:11Ovšem pečlivost jeho provedení,
00:14:15něco v jeho obsahu a vzhledu mi říká, že to nebude ten případ.
00:14:18Také je možné, že to nepovede k ničemu.
00:14:22Proč tedy cítím, že vyhlídky jsou chmurné?
00:14:30-Slečno Carlisleová!
-Paní Bishopová?
00:14:34-Neviděla jste pana Wintera?
-Ne, ale myslím, že nahoře není.
00:14:38-Možná na zahradě.
-Oh ano, jistě. Děkuji vám.
00:14:45Je to moc hezké, Mary, ale určitě to dokážeš ještě líp.
00:14:49Zvlášť s tvým vzděláním, má drahá.
00:14:53Tak už nám ukaž, co ti poslala tvá teta.
00:14:55Omlouvám se, hledala jsem pana Wintera.
00:14:58Já ho neviděla! A ty, Mary?
00:15:00Ne, zrovna jsem se vrátila z pošty.
00:15:02To je od tety Mary z Nového Zélandu.
00:15:05Sestry mé matky.
00:15:06Dostala jsem po ní jméno, a tak mi pořád něco posílá.
00:15:09-To je od ní milé.
-Ano.
00:15:11Emigrovala dříve, než jsem se narodila.
00:15:13A teď je to jediná příbuzná, kterou mám.
00:15:16-To je ale krása.
-Ano, to je.
00:15:20Nechtěla jsem vás rušit.
00:15:24-Měla bys to ukázat paní Welmanové.
-Víte, je na mne tak hodná!
00:15:30Zrovna dneska říkala, že mě možná zaopatří do budoucna.
00:15:33Stejně, jako mi pomohla se školami.
00:15:42Zajdu se ještě před spaním podívat na tetu Lauru.
00:15:45Jistě.
00:15:46Já si tu posedím a pak bych tě mohl třeba přijít uložit.
00:15:50Dneska večer spíš ne.
00:15:52Paní Bishopová může přijít na obhlídku.
00:15:54-Bude dost času.-Tak dobře. Dneska tě nechám odpočívat.
00:15:58Řekni, jsi rád, že jsi zase viděl Mary?
00:16:01Cože? Ano, je to milá holka.
00:16:14Tak dobrou!
00:16:44Co to děláš?!
00:16:47Elinor! Jen jsem jí upravovala polštáře.
00:16:55Oh ano, jistě.
00:16:58-Dobrou noc!
-Dobrou noc.
00:17:12HRAJE SWINGOVÁ HUDBA
00:17:17Elinor Carlisleová, tohle je Hercule Poirot.
00:17:20-Monsieur Poirote.
-Mademoiselle.
00:17:22-To je můj snoubenec, pan Winter.
-Monsieur Winter.-Těší mne.
00:17:26-Jsme vám vděčni, že jste přišel.
-Prosím, to není třeba.
00:17:28Já jsem vděčný, že jste mne pozvali!
00:17:30Je nám ctí! Cartwrightův proces vyvolává velké pozdvižení.
00:17:33Ovšem, pro mne je to, bohužel,
00:17:36jako jíst třikrát denně tentýž pokrm.
00:17:39-Omluvte mě.
-Samozřejmě.
00:17:41Monsieur Poirote, to je Mary Gerrardová,
00:17:44jejíž zesnulý otec se staral o zdejší zahradu.
00:17:46-Právě se vrátila z Evropy.
-Mademoiselle Gerrardová!
00:17:49Velice ráda vás poznávám, monsieur Poirote!
00:17:51-Prosím, madame.
-Vezmu si lososa, děkuji!
00:17:55Mademoiselle, mohu se zeptat, odkud z Evropy?
00:17:58Z Německa! Bydlela jsem u jedné rodiny, u Freiburgu.
00:18:01Oh, to je Černý Les. To je krásná země!
00:18:04Myslím, že tamní Národní socialisté odvádějí skvělou práci!
00:18:07Měli bychom mít taky takové.
00:18:09-Myslím, že je veliké štěstí, že je nemáte!-Opravdu?
00:18:14No, evropská politika se na příjemnou slavnost nehodí!
00:18:17Roddy, můžeš na chvilku?
00:18:20Mademoiselle.
00:18:24No, monsieur Poirote, myslíte, že je ten můj dopis důležitý?
00:18:29Ach, zatím vám neposkytnu odpověď, mademoiselle.
00:18:32Ale já považuji vše za důležité, dokud se neprokáže opak!
00:18:37Dokonce i šachové strategie svého přítele, doktora Lorda.
00:18:40-Vyhraje někdy?
-Non.
00:18:42Ale jednou mu chyběl jen krůček. Má pro tu hru veškeré předpoklady.
00:18:48VRZNUTÍ OKNA
00:18:52To je moje teta.
00:18:54Je příliš nemocná, nemůže se k nám připojit.
00:19:01Chápu, že mi asi zatím nemůžete říct,
00:19:03kdo ten dopis napsal.
00:19:05Ale doktor Lord popsal naše rodinné poměry.
00:19:07Takže - máte již nějaké podezření, kdo to může být, ten vetřelec?
00:19:13Netřeba mít podezření. Pisatel se vyjádřil zřetelně!
00:19:17Jak to?!
00:19:19Přirovnání "bílý jako sníh" je nanejvýš zvláštní.
00:19:22Ale bylo použito záměrně.
00:19:25Povězte mi tedy, mademoiselle,
00:19:27kdo měl malé jehňátko s vlnou bílou jako sníh?
00:19:31-No, Mary.
-Oui!
00:19:43(Naříkání tety) Pomozte mi! Pomoc!
00:19:50Paní Welmanová, co je vám? Nejste ve své kůži!
00:19:55Zůstaňte v klidu! Měla jste další záchvat.
00:19:59Zavolám doktora!
00:20:00Prosím Louise!
00:20:03Musím vidět Louisovu fotografii.
00:20:09To snad ne!
00:20:17Nesmím do vašich soukromých věcí!
00:20:20Musím sehnat doktora.
00:20:24NAŘÍKÁNÍ TETY
00:20:43Paní Welmanová, jste nemocná, musím okamžitě poslat pro doktora!
00:21:00-To nic. Nerozrušujte se!
-Můj právník...
00:21:05-Chcete, aby někdo přišel?
-...chci, aby přišel...
00:21:11Váš právník? Chcete, aby přišel sem?
00:21:14-Chci zaopatřit Mary.
-Zaopatřit?
00:21:18Chceš něco změnit ve své poslední vůli, tetičko?
00:21:22-Ano, chci.
-V zájmu Mary?
00:21:25Mary Gerrardové?
00:21:26Zavolám do právní kanceláře, ať Seddon okamžitě přijede!
00:21:29-Prosím, nedělej si s tím starosti.
-Ano, teď odpočívejte.
00:21:32-Zařídíme to.
-Ano...
00:21:40-Můžu jít dál?
-Ano, jistě. Je u ní doktor.
00:21:50Chápu, ano. Děkuji vám, zítra ho budeme čekat.
00:21:56Sbohem!
00:21:59Seddon může přijet nejdřív zítra.
00:22:02-Bude to stačit?
-Ano, myslím, že bude.
00:22:04Měla další mrtvici, ale určitě jí nějaký čas ještě zbývá.
00:22:08Od včerejší noci došlo k mírnému zlepšení.
00:22:16Ztratila jste něco, drahoušku?
00:22:19Ten sarkom ve vesnici. Elisa Reikinová.
00:22:23Určitě jsem pro ni vzala tubu morfinu na zítra.
00:22:27Ale najednou je pryč!
00:22:29Taška stála celou dobu venku, na chodbě, nikde jinde!
00:22:33Podívejte se ještě jednou!
00:22:35-Tady by nikdo nic nevzal.
-Ne, je pryč!
00:22:42Čekal jsem, že budete veselejší, když už máte po práci.
00:22:45Rád se vrátím do Londýna, mon ami,
00:22:48ale nerad odcházím od rozdělané práce.
00:22:51-Á, ten dopis!
-Oui.
00:22:52No, možná jste v tom hledal víc, než bylo nutné.
00:22:57-Řekl bych, že mají docela jiné, obvyklé starosti.-Ah!
00:23:03Přesto vám vracím tento dopis nerad
00:23:06a pouze proto, že není mým majetkem.
00:23:09Požádejte je, aby ho uschovali, prosím.
00:23:12-A informujte mě o dalším vývoji.
-Určitě žádný nebude!
00:23:16-Samozřejmě!
-Bon!
00:23:30Nemá smysl se tím zabývat. Ani ten detektiv se nikam nedostal!
00:23:34Ale Roddy, žádal, abychom ho uschovali!
00:23:36Nepochybně, aby zakryl vlastní neúspěch.
00:23:40Je pryč, a my máme důležitější starosti.
00:23:46Díky Bohu, že nám doktor dal naději.
00:23:50Nebuď smutná, to by nechtěla.
00:23:52Ne, jenže vidět ji v takovém stavu...
00:23:58Jsem unavená, Roddy.
00:24:00Myslím, že si půjdu lehnout dřív! Co budeš dělat ty?
00:24:03Nechám tě spát, vypadáš vyčerpaně. Zahraju si možná kulečník.
00:24:17ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:24:23Elinor, sestra Hopkinsová dnes zůstane přes noc.
00:24:27Pomůže sestře O'Brianové, ale chce s tebou mluvit.
00:24:29Děkuji, Mary. Chystáš se domů?
00:24:32-Víš, ráda bych tu zůstala.
-Samozřejmě!
00:24:35Jestli chceš být nablízku, zůstaň v pokoji pro hosty!
00:24:39-Teta by to tak chtěla.
-Děkuji ti!
00:24:42Dobrou noc!
00:24:58ODBÍJENÍ HODIN
00:25:19HUDBA A TLUMENÝ SMÍCH
00:25:38Ale ještě ne... Já nevím!
00:26:02Slečno Carlisleová!
00:26:04Slečno, paní Welmanová je na tom moc zle!
00:26:07Už volali pro doktora.
00:26:08-Musíte tam okamžitě jít!
-Už jdu!
00:26:37Je mi to líto!
00:26:39-Trpěla při tom hodně?
-Ne, ne! Vůbec ne.
00:26:44Někdy dojde k takto náhlé recidivě. Je to rychlé.
00:26:48A svým způsobem milosrdné.
00:26:50Z toho musíte čerpat největší útěchu!
00:27:08Je mi to tak líto, Elinor!
00:27:13Ale díky Bohu za to, řekl bych!
00:27:16Nemohl bych se dívat, jak vegetuje v tom stavu,
00:27:18v jakém byla dnes večer.
00:27:20-Tys ji večer viděl?
-Co? Oh, ano!
00:27:25Nechal jsem hry a nakoukl k ní, když sestra chystala čaj.
00:27:33Ležela tam a tak těžce se jí dýchalo.
00:27:37Ten pohled byl nesnesitelný!
00:27:40Asi proto mi bylo celý večer tak divně.
00:27:44-Nebyl jsem zkrátka ve své kůži.
-Ne?
00:27:55Měla by ses jít vyspat. Nepřijdu a nebudu tě rušit!
00:28:00Dneska ne!
00:28:05Dobrou noc, Roddy!
00:28:11Expres! Kupte si!
00:28:16-Vezmu si Time, prosím!
-Jistě!
00:28:21Velice vám děkuji!
00:28:24Noviny! Noviny!
00:28:26Do Britské knihovny, prosím!
00:28:38"Paní Laura Welmanová zemřela náhle 16. září 1937.
00:28:44Pohřeb se koná 21. září v kostele v Hunterbury."
00:28:47Zem zemi, popel popelu, prach prachu!
00:28:51S jistotou a nezvratnou nadějí na vzkříšení k věčnému životu.
00:28:56Amen! (Sborově) Amen!
00:29:09-To jste se vrátil jen kvůli tomu?
-Décent moi.
00:29:12Bylo to dost náhlé! Ale byl jsem, možná,
00:29:14při své prognóze přehnaně optimistický.
00:29:17Někdy jsou změny rychlé. Postihla ji další mrtvice.
00:29:22Těžce ji poznamenala.
00:29:24Vidíte? Ten dopis byl přesný!
00:29:26Stálo v něm, že zemře po další mrtvici!
00:29:28Ano, ale vzhledem k závažnosti první mrtvice to není zvláštní.
00:29:32Poirote, mám pocit, že to přeháníte!
00:29:34-O žádnou vraždu nešlo!
-Prosím, buďte ke mně upřímný!
00:29:37-Toto je váš skutečný názor jako jejího lékaře?!-Ano, je!
00:29:42A prosím, respektujte to jako přítel!
00:29:44Nedáváte mi žádnou šanci!
00:29:46Nechci tím nikoho rozrušovat!
00:29:51-Kdy se vracíte?
-Nevracím se.
00:29:53Mám v úmyslu tu zůstat!
00:29:58A můžeme si zahrát šachy!
00:30:08Tak, už budeme skoro hotové.
00:30:11Ale je velká škoda, že nepozvali lidi z vesnice na čaj!
00:30:14Bez toho to prostě není ono.
00:30:16Možná, ale slečna Carlisleová nevypadala dobře.
00:30:19Pochybuju, že na to měla sílu!
00:30:21Ale aby si poslechla závěť, na to sílu má!
00:30:24Je dole s právníkem,
00:30:25a paní Welmanová by se postarala, aby bylo po pohřbu občerstvení.
00:30:28Dejte na má slova!
00:30:32Chtěla jsem se zeptat,
00:30:33našla jste ten morfin doma, že, drahoušku?
00:30:35Ne, nenašla jsem ho! Nechápu to!
00:30:41Ale vyhazovala jsem nějaké papíry a další věci.
00:30:44-Možná byl mezi nimi!
-Ano, to musí být ono!
00:30:48Na vašem místě bych se tím dál netrápila!
00:30:52No, musíme se rozloučit!
00:30:59Opakuji, že je mi velmi líto,
00:31:01co se stalo, slečno Carlisleová a pane Wintere.
00:31:03Skutečně mne mrzí, že pro mě neposlala již dříve!
00:31:08Pane Seddone, je docela zřejmé, že chtěla změnit testament.
00:31:12To je jasné všem. Zmínila se o Mary.
00:31:16A chtěla ho změnit.
00:31:17Slečno, o jedné věci vás mohu ujistit.
00:31:20V tomto bodě se mýlíte! Žádná taková změna by nebyla možná!
00:31:25-Víte, vaše teta žádnou závěť nesepsala!-Cože?!
00:31:28Ale to je neobvyklé!
00:31:29Ne tak neobvyklé, jak si možná myslíte, pane Wintere!
00:31:32Lidé bývají často pověrčiví.
00:31:35Domnívají se, že když napíší závěť, přivolají smrt!
00:31:38-Nemluvil jste s ní o tom?
-Často.
00:31:40A ona vždy opakovala onen obvyklý argument,
00:31:43že ještě nehodlá zemřít.
00:31:45Obávám se, že je to v lidské povaze.
00:31:48Lidé se vždy budou snažit vyhnout věcem, které jim jsou nepříjemné.
00:31:54Závěr je tedy jednoduchý:
00:31:58Jelikož vaše teta zemřela bez závěti, bez odkazu,
00:32:01bez smluv nebo závazků, všechno, včetně tohoto domu,
00:32:05připadá nejbližšímu příbuznému.
00:32:08Což jste pochopitelně vy! Její neteř. Elinor Carlisleová.
00:32:12-Všechno?!
-Kromě dědické daně!
00:32:15Majetek to bude přesto značný!
00:32:20Měla by sis nechat všechno! Nechci, abys uvažovala jinak!
00:32:23-Je to tvoje právo!
-Ale Roddy!
00:32:25Řekli jsme si, že nezáleží na tom, komu připadnou peníze.
00:32:27-Měli jsme se brát, pamatuješ?
-Ano.
00:32:30-Ale stane se to?
-Tak jsme to plánovali!
00:32:35Ale pokud máš teď jiné plány...
00:32:37-Roddy, nemůžeš být upřímný?!
-Promiň, nevím, co to se mnou je!
00:32:41Já ano!
00:32:44To Mary, viď?
00:32:49Viděla jsem vás.
00:32:52Bože, já...
00:32:55Něco se stalo, když jsme byli v té zahradě.
00:32:59-Nevím, co to je!
-Není to snad jasné?
00:33:02Pokaždé, když se na ni podíváš, vidím ti to na tváři!
00:33:05Nechtěl jsem, aby mě to potkalo! Byl jsem spokojený.
00:33:11Všechno solidní a rozumné to staví na hlavu!
00:33:13Láska není rozumná!
00:33:21Tohle by sis měl vzít zpátky, Roddy!
00:33:32Chce si tě vzít?
00:33:36To nevím.
00:33:42Nespěchej s tím! Odjeď na 14 dní do Francie.
00:33:47Vyčisti si hlavu.
00:33:50Pokud budeš pořád cítit totéž až se vrátíš, pak můžeš pokračovat.
00:33:54Nezasloužil jsem si tě. Ani jako kamarádku.
00:34:04Někdy mi to celé připadá jako sen.
00:34:06A když se vzbudím, zjistím, že tu není.
00:34:09Ale ona tu je!
00:34:24K čertu s tebou, Mary!
00:34:34-Á, Mary! Posaď se, prosím.
-Děkuji.
00:34:42Jaké máš teď plány?
00:34:44-Chystáš se odcestovat?
-Ne, ještě ne.
00:34:47Musím vystěhovat věci rodičů z domku v zahradě.
00:34:50To mi pár dnů zabere. Od návratu jsem to stále odkládala.
00:34:56Jak víš, Mary, má teta se o tebe vždycky zajímala.
00:35:00Ano, byla moc hodná.
00:35:04Nezanechala však žádnou závěť. Včera jsem o tom hodně přemýšlela.
00:35:10Zdá se mi, kdyby žila, chtěla by učinit několik odkazů.
00:35:16Zařídila jsem dary pro služebnictvo,
00:35:19ale ty do této kategorie nezapadáš.
00:35:21Jistě by chtěla, abych ti připsala něco do budoucna.
00:35:25A postarám se, aby ti hned po vyřízení dědictví
00:35:28bylo připsáno 7000 liber.
00:35:34Tato suma bude tvoje a můžeš s ní dělat, co chceš.
00:35:39Děkuji ti.
00:35:44Překvapilo nás, že nezanechala závěť.
00:35:47Ale to dělá mnoho lidí.
00:35:49Ano, já tu svoji sepsala teprve letos.
00:35:51-Závěť?
-Sestra O'Brianová mi to poradila.
00:35:55Mám tetu na Novém Zélandu, tak jsem tam napsala ji.
00:36:00-Jsi moc hodná!
-Bylo to přání mé tety.
00:36:05To je všechno, myslím.
00:36:11Děkuji.
00:36:23-Bon jour, mademoiselle Gerrardová!
-Dobrý den!-Máte naspěch?
00:36:26Dozvěděla jsem se dobré zprávy, a mám teď s někým schůzku.
00:36:29To vám ze srdce přeji. Mademoiselle!
00:36:33Máte v úmyslu ještě setrvat ve vesnici?
00:36:37-Prozatím tu zůstanu.
-Ano. Ano, jistě!
00:36:42Pardon, už vás nebudu zdržovat.
00:36:45Mademoiselle!
00:36:48-Prosím, buďte na sebe opatrná!
-Samozřejmě!
00:37:03To máte opravdu velké štěstí, Mary.
00:37:07Slečna Carlisleová udělala správnou věc.
00:37:10Nezdálo se, že by z toho měla velkou radost.
00:37:14To není nic divného, vzhledem k tomu,
00:37:16jak to vypadá mezi vámi a panem Winterem.
00:37:19Do toho nám opravdu nic není!
00:37:21Promiňte, drahoušku, ale celá vesnice nemluví o ničem jiném.
00:37:27Já jsem ho nesvedla!
00:37:29Ale už vám učinil nabídku?
00:37:32Pravda je, že něco naznačil.
00:37:37No tohle, má drahá! Není to romantické?
00:37:41Promiňte.
00:37:46Doufám, že to dobře dopadne.
00:37:48-Jestli si tím nakonec neublíží!
-Já vím.
00:37:52Rodina z toho domu nemívala vždycky štěstí v lásce.
00:38:07Mademoiselle Carlisleová, dovolíte, abych se k vám připojil?
00:38:10Ano, jistě.
00:38:12Rád bych si s vámi promluvil o tom anonymním dopise.
00:38:15Zatím ještě nevím, kdo ho napsal.
00:38:17-Ten dopis!
-Oui.
00:38:19Seběhlo se toho tolik, že jsem na něj zapomněla!
00:38:23Bohužel, ten dopis shořel.
00:38:28Teď už je jedno, kdo ho poslal.
00:38:30Stejně se to nedozvíme.
00:38:32Mademoiselle, nezáleží na tom, že je dopis zničen.
00:38:36Mám ho tady! Řekl jsem, že to zatím nevím.
00:38:40Neřekl jsem nikdy! Tak žádám,
00:38:43abyste laskavě projevila důvěru v mé schopnosti!
00:38:46Omlouvám se, monsieur Poirote!
00:38:49Pravda je, že jsem trochu nesoustředěná.
00:38:52Jistě jste slyšel, že moje zasnoubení bylo zrušeno.
00:38:56Mluví o tom celá vesnice.
00:38:58Jistě, opravdu mě mrzelo, že to slyším.
00:39:00Když dovolíte, chtěl bych vám vyjádřit soustrast.
00:39:06Umím pochopit takovou bolest srdce.
00:39:10Je to velmi osamělé místo.
00:39:14Děkuji vám!
00:39:18Není vůbec snadné, když vám taková náhoda,
00:39:22jako něčí návrat...
00:39:24...a k tomu ještě krása,
00:39:28najednou docela zničí život.
-D'accord.
00:39:34Ovšem muž, který se tím nechá ovlivnit,
00:39:38není příliš spolehlivý, není-liž pravda?
00:39:42Tak to není! Je to jen její vina!
00:39:45Nikdo jiný ho nemohl tak změnit! Nikdo!
00:39:47Mary zničila všechno a já si nemůžu pomoct.
00:39:51Ale přeju si, z celého srdce si přeju,
00:39:56aby byla mrtvá!
00:40:10No tak, Poirote, vypijte to!
00:40:13Také vás to trápí, můj milý doktore?
00:40:16Sklenice je nalitá a dokonalá ve všech směrech.
00:40:19A já se rozhodl ji nevypít! Čekám, a to vás rozčiluje.
00:40:24-O čem to mluvíte?
-O akci, která je nekompletní.
00:40:29Která je přerušená, jako tohle.
00:40:35Nalít a nevypít.
00:40:37Když se jednou pití nalije, má se vypít, ano.
00:40:40Ale ne!
00:40:45A tady je to stejné.
00:40:48I zločin totiž může být takový.
00:40:53Ptal jste se, proč tu zůstávám.
00:40:55Ale někdy, jako v tomto případě s dopisem,
00:40:58vidím vzorec. A vidím barvu.
00:41:05Cítím ve svém srdci jeho nevyhnutelnost.
00:41:13A přesto, co mohu dělat? Nic!
00:41:20Protože sklenka stojí na stole a čeká.
00:41:24Čeká, až ji někdo vypije.
00:41:31Já?
00:41:34Kuchařka a pokojské mají týden volna, jak jste žádala,
00:41:37ale já o dovolenou nestojím.
00:41:39A neměla byste být v domě sama. Není to správné.
00:41:43Paní Bishopová.
00:41:44Chci si jen v klidu projít všechny tetiny věci.
00:41:47Nikoho nepotřebuji, chápete?
00:41:49Jsem už skoro rozhodnutá pro prodej.
00:41:51Ostatní se také zajímali, jestli to uděláte.
00:41:55-Pochopitelně jsme doufali...
-Ano, taky jsem doufala.
00:42:04Já se klaním!
00:42:06Slečno Carlisleová, co si budete přát?
00:42:09-Paštiku na sendviče, pane Turnere.
-Jistě. Jakou byste si dala?
00:42:14Lososovou? Krabí s krevetami? Šunkovou?
00:42:19Zdá se mi, že chutnají stejně, bez ohledu na název.
00:42:22Možná trochu, ale jsou výborné! Opravdu výborné!
00:42:26Tak lososovou. A krabí s krevetami.
00:42:32Lidé se dřív báli jíst rybí paštiky, není-liž pravda?
00:42:36Vyskytly se případy otravy ptomainem.
00:42:38Ujišťuji vás, slečno, že tohle je vynikající značka.
00:42:42-Nikdy si nikdo nestěžoval.
-Samozřejmě, tak jsem to nemyslela.
00:42:47Děkuji vám!
00:43:02Musíme si pospíšit, Mary!
00:43:04Slečna Carlisleová nás očekává na oběd!
00:43:06(Mary) Jistě! Tohle je poslední. Obývací pokoj je prázdný.
00:43:09To je džungle!
00:43:12Neobjevila jsi tam někde staré zahradnické rukavice, Mary?
00:43:15Počkejte!
00:43:51VRZAVÉ ZVUKY VÝTAHU
00:44:11Haló?!
00:44:19Promiňte, vylekala jsem vás? Byla jsem si jen pro zástěru.
00:44:24Samozřejmě. Dělám sendviče.
00:44:30Viděla jsem ve vesnici pana Wintera.
00:44:32-Vrátil se tak brzy?
-Cože? Ne, Roddy tu není!
00:44:37-Je stále v cizině.
-No tak mu byl podobný.
00:44:42-Možná, že se mýlím.
-Ano.
00:44:59Omlouvám se, letos je tu nějak hodně much.
00:45:06Ty s lososem jsou pro tebe, Mary.
00:45:08-Máš je nejblíž.
-Děkuji.
00:45:26Promiňte! Ostatní jsou krabí s krevetami.
00:45:29Děkuji.
00:45:32Chtěla jsem koupit kávu, ale docela jsem na to zapomněla.
00:45:35-Jestli máte čaj, půjdu ho uvařit.
-Ano! Pro mě ne, ale prosím!
00:45:51(zpívá) "Polly postavila na čaj"
00:45:55Vzpomínáš, jak jsme to zpívaly, když jsme byly děti?
00:45:58-Ano, vzpomínám.
-Je to škoda, viď?
00:46:03Nemůžeme to vrátit!
00:46:08PÍSKÁNÍ KONVE
00:46:23Už se to nese!
00:46:30Je horký a silný.
00:46:33-Tady máte, Mary.
-Děkuji vám!
00:46:37Bylo to od vás velice pozorné, slečno Carlisleová.
00:46:40Je to otrava, chodit v polední přestávce na oběd až do vesnice.
00:46:50Je ti dobře, Mary?
00:46:53Ten sendvič mi připadal nahořklý.
00:46:56Doufám, že paštika byla v pořádku?!
00:46:59Moje byla dobrá!
00:47:03Dáte si ještě trochu čaje?
00:47:07Určitě si nedáte s námi, slečno Carlisleová?
00:47:10-Ne, děkuji vám.
-Tak to půjdu sundat čajník z ohně.
00:47:15Nechala jsem ho tam,
00:47:17kdybychom chtěly ještě jednu konvici.
00:47:25-Mary?
-Ano?
00:47:33Ale nic.
00:47:44Oh, myslím, že jsem venku zahlédla nějakého muže!
00:47:47-Je tu ještě někdo?
-Ne, jen Ted!
00:47:51To nebyl on.
00:47:52-Je tady dost horko!
-Ano, je to jižní strana.
00:47:56Ostatní nádobí už jsem umyla. Dejte mi i tohle!
00:47:59Děkuji vám!
00:48:00-Někde jste se píchla?
-Ne, to ty růže u besídky!
00:48:06Je to tam úplná džungle.
00:48:08Budu muset požádat Toma, aby nám pomohl.
00:48:12Co je vám, slečno? Nevypadáte vůbec dobře!
00:48:18Víte, jen chci mít všechno tohle uklízení za sebou!
00:48:22Až skončím tady dole, přijdu za vámi.
00:48:32Tohle dáme Nely a paní Markinsonové.
00:48:35A ta chudinka z břečťanového domku,
00:48:37co nemá všech pět pohromadě, by mohla dostat ložní povlečení.
00:48:40To pro ni bude dar z nebes.
00:48:43Asi jí ho tam odnesu sama, když šla Mary do zahrady.
00:48:46-Vrátila se tam, že?
-Mary?
00:48:49Naposledy jsem ji viděla v knihovně.
00:48:51Ale to už je dost dlouho! Co tam pořád dělá?
00:48:58Mary!
00:49:00Mary?
00:49:02No tohle! Ona usnula.
00:49:04No tak, holčičko. Vstávej!
00:49:10Mary! Mary!
00:49:14Oh! Mary!
00:49:19Musím okamžitě zavolat doktora Lorda.
00:49:22-Co se stalo?
-Stalo?
00:49:24To děvče je skoro mrtvé. Myslím, že byla otrávena.
00:50:08Slyšel jste to?
00:50:10Že byla Elinor Carlisleová obviněna z vraždy? Ano.
00:50:16-Něco vám musím říct.
-Tudy, prosím.
00:50:22Poirote! Podívejte se na tohle!
00:50:25Našli jsme to včera na místě, kde připravovala ty sendviče.
00:50:28Další kousky nemůžeme zatím najít.
00:50:30Ale prý je to část nálepky z morfinu.
00:50:35Čaj pily společně, takže to musí být sendviče.
00:50:39Víte, že se v tomto domě ztratila ampulka s morfinem?
00:50:42-Cože?
-Oui.
00:50:44Doktor Lord mi to právě sdělil. Byla v tašce jedné z ošetřovatelek.
00:50:50Určitě vám to potvrdí.
00:50:54Tudíž slečna Carlisleová
00:50:56měla víc než dost příležitostí ho vzít a použít.
00:50:59Její motiv je jasný.
00:51:01Trápilo ji, že ji její snoubenec opustil kvůli zesnulé.
00:51:06Ovšem, jsou tu jisté potíže.
00:51:09Například to, že ty sendviče jedly všechny tři.
00:51:13To je sotva potíž, pokud jste četl výpovědi.
00:51:17Ano, všechny jedly sendviče,
00:51:19ale jed stačilo dát pouze do jednoho.
00:51:21A jak vypověděla sama Elinor Carlisleová,
00:51:24Mary Gerrardová měla nejraději lososa.
00:51:27Tak to tedy udělala.
00:51:30-Dále nezapadá do obrazu ten váš anonymní dopis.-Proč ne?
00:51:35Předpokládejme, že Elinor Carlisleová
00:51:37byla nanejvýš znepokojena z návratu Mary Gerrardové,
00:51:40protože věděla o její kráse.
00:51:42A také to, že její snoubenec a Mary
00:51:45k sobě dříve měli velmi blízko a že se zde musí setkat.
00:51:48A tak Elinor osobně napíše onen anonym v naději,
00:51:52že ho poštve proti Mary.
00:51:54Přála si, aby ji považoval za děvče,
00:51:57které je schopné všeho.
00:52:00Ale nezabralo to. Ztratila ho.
00:52:02A to ji dohnalo ke zločinu mnohem zoufalejšímu.
00:52:06Ale jak si mohla myslet, že z toho vyvázne?
00:52:08Můj drahý doktore, já zde popisuji zločin z vášně!
00:52:11Poirote, jak jste to mohl udělat?! Ona není vražedkyně!
00:52:16Jak jste mohl postavit žalobu proti Elinor Carlisleové?!
00:52:18Jak si můžete být jistý?
00:52:19-Poznal jste její charakter?
-Oui. A také její bolest.
00:52:22-Není schopna takové věci!
-Naopak, je toho víc než schopna!
00:52:25Tamten chlap o ní přece vůbec nic neví, probůh!
00:52:28Milý doktore, vy si myslíte,
00:52:30že jsem se ujal toho případu, abych mu pomohl?
00:52:34Umíte si představit, že se nějaký idiot od soudu bude ohánět závěry,
00:52:39ke kterým jsem došel já jen tak?
00:52:43A myslím, že mohu s klidem říci, že jste zaujatý.
00:52:46To nepopírám, ale ona to neudělala!
00:52:49Prosím, pomozte mi zjistit pravdu!
00:52:55Drahý doktore, žádal jste mě o pomoc,
00:52:59ale já mám dojem, že ke mně nejste docela upřímný.
00:53:03Mám stále jistá podezření, pokud jde o smrt Laury Welmanové.
00:53:07Požádám policii, aby exhumovala její tělo.
00:53:10A proto vás žádám, abyste mi řekl po pravdě...
00:53:16...co najdou?
00:53:19To nevím.
00:53:22-Ale možná morfin.
-Mon dieu!
00:53:25Já vám nerozumím! Řekl jste mi něco jiného!
00:53:28Držel jste mě zpátky. Jako údajný přítel!
00:53:31Pane bože, Poirote, něco takového mě ani nenapadlo.
00:53:35Považoval jsem její smrt za přirozenou.
00:53:38Ale byla zde ještě druhá možnost.
00:53:41Uvědomil jsem si, že si mohla tu látku vzít sama.
00:53:44Víte, často o tom hovořila.
00:53:46-Hrajete si na milosrdného doktora!
-Jak říkám, mluvila o tom.
00:53:50Za těchto okolností jsem nechtěl vyvolávat skandál tím,
00:53:53že bych trval na pitvě.
00:53:55A vzhledem k tomu chci, abyste ke mně byl zcela upřímný.
00:53:58-Nepodal jste jí onen lék na její žádost?-Přísahám, že ne!
00:54:01Říkal jsem jí, že nemám chuť se nechat pověsit
00:54:04a neudělal bych to.
00:54:06Tak dobře, ale mrzí mě, že jste mi o tom všem neřekl.
00:54:11Protože pokud máte pravdu,
00:54:13bude to mít Elinor Carlisleová horší, než jsem myslel.
00:54:18Vy si tedy nepřejete mluvit?
00:54:22Učinila jsem výpověď.
00:54:24Nemám k tomu už co dodat.
00:54:27Mademoiselle Carlisleová, uvědomujete si,
00:54:30jak bude vaše mlčení vykládáno?
00:54:35Na tom nezáleží.
00:54:41Byl to takový šok! To vám řeknu.
00:54:44-Dáte si také čaj?
-Merci.
00:54:50Jak už jsem řekla policii, pane Poirote,
00:54:53chování slečny Carlisleové bylo zvláštní.
00:54:56Opravdu zvláštní. Věřte mi.
00:54:57Myslela jsem si to už dřív,
00:54:59ale to odpoledne byla vážně velice divná.
00:55:02Mluvila, jako by nevěděla, co říká a oči jí tak zvláštně svítily.
00:55:09-Vypověděla jste, že vypadala provinile.-Ano.
00:55:14Třásla se předtím i potom, jako by měla špatné svědomí, víte?
00:55:21A ty sendviče, které připravila, vypadaly všechny stejně?
00:55:26-Nebyly z různých druhů chleba?
-Ne. Určitě ne. Bílý chléb.
00:55:31Byly všechny stejné, ale Mary měla s lososem
00:55:34a my s krabem.
-Oui.
00:55:36A když si vzpomenu,
00:55:38jak Mary vypadala, když jsme ji našly...
00:55:44Byla to jedna z nejhezčích dívek, jaké jsem viděla, pane Poirote.
00:55:48A nebyla ani nafoukaná, což by mohla být.
00:55:51Stará dáma si ji opravdu nesmírně oblíbila.
00:55:54-Poněkud překvapující!
-Přijde na to.
00:55:58Na jednu stranu je to docela přirozené,
00:56:01ale starším lidem prospívá, když kolem sebe mají mladé tváře.
00:56:07Chápu.
00:56:10A o Mary Gerrardové mi už nemůžete říct nic jiného?
00:56:16Vůbec nic?
00:56:20O ničem nevím.
00:56:25Víme, že Mary nebyla otrávena před svým příchodem sem.
00:56:28Jak by sem došla?!
00:56:31Ne, Mary byla nepochybně otrávena v této místnosti.
00:56:34Ale čaj pila i Hopkinsová, takže...
00:56:37Musely to být ty sendviče.
00:56:40Ale, Poirote, někdo sem mohl přijít a tady je otrávit.
00:56:45Venku na zahradě někdo byl.
00:56:47Třeba to byl někdo z Maryiny minulosti.
00:56:51Nebo někdo, koho nejspíš známe.
00:56:56Všechno jsem řekl policii, pane Poirote.
00:56:58Nebyl jsem ten den na téhle straně. Pracoval jsem u silnice.
00:57:03-Viděl jste někoho?
-Ne.
00:57:07Viděl jsem auto,
00:57:11to parkovalo u silnice brzy po obědě.
00:57:15-A poznal jste to auto?
-Ne, neřekl bych.
00:57:22Myslím, že bylo zelené.
00:57:25Neumím si představit, jak to někdo mohl udělat.
00:57:31A ještě k tomu slečna Carlisleová!
00:57:34Povězte mi, monsieur Horlicku,
00:57:36vy jste měl Mary rád, není-liž pravda?
00:57:40To ví každý, ale když se vrátila z ciziny,
00:57:44už to nebylo ono.
00:57:47-Měla nějaké nepřátele?
-O nikom nevím.
00:57:51Vždycky byla trochu jiná, ale lidi ji měli rádi.
00:57:57Potom, když se vrátila, nikdo ji nepoznával.
00:58:00-A pročpak?
-Prostě se změnila.
00:58:05Ne, že by zrovna zpychla, ale už nebyla jedna z nás.
00:58:18Pomalu. Pomalu, už to bude.
00:58:59Ten je pro Mary?
00:59:04"Ale ona leží v hrobě na rozdíl ode mě."
00:59:08Walthworth. Hodně se používá.
00:59:13Patrně to vyjadřuje vaše rozpoložení.
00:59:16Ano. Je všeobecně známo, co cítím. Předpokládám.
00:59:21Prosím, pardon! Odpusťte, pane Wintere.
00:59:24Jsou věci, které by se neměly říkat,
00:59:27ale přesto je k tomu detektiv nucen.
00:59:28-Musí se ptát na pocity ostatních.
-Ano.
00:59:32-Když to pomůže Elinor, Poirote, ptejte se.-Merci.
00:59:40Vrátil jste se z Francie dřív, není-liž pravda?
00:59:43-V den vraždy vás viděli ve vesnici.-Ano, správně.
00:59:48Ale nechtěl jsem, aby to Elinor věděla.
00:59:52Chtěl jsem Mary požádat o ruku.
00:59:55-A viděl jste se s ní?
-Ne. Ne, neviděl.
00:59:59Nebyla u sebe, tak jsem na ni chtěl počkat.
01:00:03Nehodlal jsem vpadnout do Hunterbury.
01:00:06Čekal jsem tady, poblíž Maryina podnájmu.
01:00:09A Mary samozřejmě nepřišla.
01:00:12Viděl jsem sanitku, policejní vozy.
01:00:15Lidi si povídali, zaslechl jsem, co říkají.
01:00:19Nemohl jsem nikomu na oči.
01:00:21Odjel jsem vlakem zpátky do města a čekal jsem na noviny.
01:00:25A pak jsem se dozvěděl, že zemřela.
01:00:26A nemyslíte si, že to udělala Elinor?
01:00:29Ne. Jistěže ne!
01:00:32Kvůli tomuhle je to celé ještě smutnější.
01:00:35Pokud tedy unikne šibenici, znovu zvážíte své zasnoubení?
01:00:39Co si o mě myslíte?! Jistěže ne! To skončilo.
01:00:46Nechci, aby se jí něco stalo. Je to tak slušná žena.
01:00:50-Slušnější...
-...než vy? To jste hodlal říci?
01:01:06Děkuji, doktore.
01:01:08Není pochyb, Poirote.
01:01:10V jejím těle se našlo několik uncí morfinu.
01:01:12Byl jí podán v den, kdy zemřela.
01:01:22Jste opravdu laskav, pane Poirote. S radostí odpovím na vaše otázky.
01:01:27Jistěže jsem slyšela o paní Welmanové.
01:01:30A to je také strašná věc.
01:01:32-Vy jste neměla žádné podezření?
-Tak to ani v nejmenším!
01:01:38Povězte mi tedy, prosím,
01:01:40vstoupil toho večera do pokoje paní Welmanové
01:01:43ještě někdo kromě mademoiselle Carlisleové?
01:01:46Nehnula jsem se od ní. Jen, když přišla slečna Elinor.
01:01:50Ta byla tak mazaná a vychytralá!
01:01:54-Proč by něco takového dělala?
-Kvůli penězům. Proto!
01:01:59Věděla moc dobře, že když to neudělá,
01:02:01celé jmění dostane Mary Gerrardová. To je svatá pravda.
01:02:07A Mary Gerrardová byla také chytrá a vypočítavá?
01:02:10Ne! Jak můžete něco takového říct! Paní Welmanová ji zbožňovala.
01:02:16Bylo to tak milé děvče!
01:02:20Ale nebyla jedna z nás.
01:02:24Pardon. Byla jediné dítě.
01:02:30Je možné, že by snad byla adoptována?
01:02:34Ne. Určitě ne!
01:02:38Musím říct, že ten koláč je moc dobrý!
01:02:44-Sepsala závěť, není-liž pravda.
-Hrůza! Hrůza na to pomyslet!
01:02:49Víte, radily jsme jí to se setrou Hopkinsovou,
01:02:52když ji čekalo to dědictví. Chápete?
01:02:54Kéž bychom se o tom nikdy nezmínily!
01:02:57Těch 7 tisíc liber tedy zdědí její teta. A další příbuzní?
01:03:00Je tu jen sestra její matky na Novém Zélandu.
01:03:03Napsala jsem jí dopis. Bude to jistě pro ni hrozný šok.
01:03:07A slečnu Carlisleovou oběsí?
01:03:10TROUBENÍ AUTA
01:03:15Bude-li uznána vinnou.
01:03:24Paní Welmanová,
01:03:27jejíž peníze zdědila Elinor Carlisleová,
01:03:30byla otrávena morfinem.
01:03:33Mary Gerrardová, která se dostala
01:03:36mezi Elinor Carlisleovou a jejího snoubence,
01:03:40byla otrávena morfinem.
01:03:43A nikdo na světě neměl sebemenší motiv ke spáchání těchto vražd!
01:03:48Nikdo, kromě obžalované.
01:03:50Nikdo neměl sebemenší příležitost kromě obžalované.
01:03:55A tato pomstychtivá žena,
01:03:59která si před více než jedním svědkem
01:04:02otevřeně přála smrt své oběti, nikdy neprojevila sebemenší lítost.
01:04:17Pánové porotci, jaké je vaše rozhodnutí?
01:04:28Vinna.
01:04:43Elinor Carlisleová,
01:04:45ze soudní síně budete odvedena do cely,
01:04:48ve které vyčkáte,
01:04:50dokud nebudete převezena na místo popravy,
01:04:54kde budete oběšena za hrdlo.
01:04:57Nechť se Bůh smiluje nad vaší duší.
01:05:15(ze sna) Monsieur Poirote! Monsieur Poirote.
01:05:19Mademoiselle. Prosím, buďte na sebe opatrná.
01:05:24Samozřejmě. Samozřejmě.
01:05:39Ah!
01:05:49ODVOLÁNÍ ZAMÍTNUTO. POPRAVA ZA 5 DNÍ.
01:05:52Přiznám se, že jsem v poslední době nespal nejlépe.
01:05:55Ale včera v noci ano.
01:06:00A měl jsem sen.
01:06:04Zdálo se mi... o mrtvé. Jaká byla dřív.
01:06:09Jaká byla na ulici před mým hotelem.
01:06:12Dívka, tak roztomilá.
01:06:13Miláček paní Welmanové, kterou všichni milují
01:06:15a přesto zůstává záhadou.
01:06:19A potom...
01:06:23...jsem se probudil a na něco si vzpomněl.
01:06:29Na co?
01:06:34Je to drobnost.
01:06:37Vlastně jen polovina drobnosti. Ale ano, můj příteli, trápí mne to.
01:06:41Je to něco, co mi řekla sestra Hopkinsová o Mary.
01:06:45-Co je s ní?
-Ne, co je s ní!
01:06:47-Spíš co je za ní!
-Vůbec vám nerozumím!
01:06:50A najednou vidím,
01:06:51že si ta dobrá sestra Hopkinsová nepřeje, abych něco věděl.
01:06:54Že to asi nesouvisí se zločinem, ale já se domnívám, že ano.
01:06:57-Ale to by si jistě uvědomila také!
-Ne, ne, doktore.
01:07:01Sestra Hopkinsová je jistě velmi inteligentní žena,
01:07:04ale její intelekt se dá stěží srovnat s mým.
01:07:06Ona to možná nevidí, ale Hercule Poirot ano!
01:07:09A náhle se mi v mozku vynořila spousta otázek.
01:07:12Ne, měl jsem od začátku pravdu. Něco tu nehraje.
01:07:18Ale, doktore, času je málo, já od vás něco potřebuji. Knihu.
01:07:23Jak říkáte té knize, jak popisuje různé léky, které předepisujete?
01:07:27-Myslíte lékopis?
-Oui, C'est ca!
01:07:29Musím si ji půjčit!
01:07:37Merci.
01:07:53Když jsem vás navštívil minule, řekl jsem, že mne překvapuje,
01:07:58jak velmi měla madame Welmanová v oblibě Mary Gerrardovou.
01:08:02Vy jste mi sdělila, že je to docela přirozené.
01:08:05Já myslel, že hovoříte o jejich přátelství, jak bylo přirozené.
01:08:09A pak jsem si vybavil Mary a uslyšel to slovo "přirozené".
01:08:15A vím, že jste ho použila záměrně. Vím to!
01:08:21A vy mi teď musíte říci proč.
01:08:29Sestra O×Brienová i já jsme slyšely,
01:08:33jak stará paní mluví o věcech z minulosti.
01:08:39Existoval muž jménem Louis.
01:08:42Obě jsme věděly, že je v tom něco víc.
01:08:46A pak jsem našla tohle v zahradním domku.
01:08:50Po Maryině smrti.
01:08:57To je madame Welmanová.
01:09:11A to dítě?
01:09:15To je Mary Gerrardová.
01:09:24Mary tedy byla nelegitimní dcerou madame Welmanové?
01:09:30Je to smutný příběh, jak poznáte z dopisu.
01:09:34Ten muž se s ní nemohl oženit.
01:09:36Měl svoji rodinu a za nějaký čas padl na Západní frontě.
01:09:44Gerrardovi neměli děti.
01:09:46Paní Welmanová odjela do Skotska a vzala paní Gerrardovou s sebou.
01:09:50Tam se dítě narodilo.
01:09:52Přirozeně platila Mary školy a slíbila jim, že se o ni postará,
01:09:57ale nemohla přiznat pravdu. Musela se vyhnout skandálu.
01:10:03A nakonec se Mary přece jen svěřila.
01:10:09Jaká to tragédie!
01:10:14"A proto jsem to, drahá Mary, celé ty roky musela před děvčátkem,
01:10:20jež jsem vychovala, držet v tajnosti.
01:10:23To pro mne bylo nesmírně těžké."
01:10:25Samozřejmě, že jsme to obě tušily.
01:10:27Sestra dokonce tvrdila, že to ví, ale...
01:10:32Jakou má cenu to teď vytahovat? Chtěla jsem to všechno spálit.
01:10:39Jak už jsem říkala, pane Poirote, mrtví mají odpočívat v pokoji.
01:10:44Ne! Ne, pokud jsou ve hře ještě živí.
01:10:51Mademoiselle Carlisleová, předtím jste nechtěla nic říct,
01:10:55ale teď už vím něco víc.
01:10:57Chci vám pomoci a věřím, že to dokážu.
01:10:59Ale musíte mi zodpovědět několik otázek k tomu dni.
01:11:02-Žádám vás o to!
-Proč?
01:11:05-Má to nějaký...
-Smysl? Ano, jistě že to má smysl.
01:11:10Prosím! Povězte mi to úplně od začátku.
01:11:15Zaprvé, proč jste dala volno služebnictvu?
01:11:20Byla jsem rozrušená. Chtěla jsem být sama.
01:11:23A když jste připravovala sendviče, viděla jste někoho venku?
01:11:29-Ne.
-Dobře.
01:11:32A pak jste šla třídit věci po vaší tetě.
01:11:35Objevila jste něco, co se týkalo vás,
01:11:38nebo nějaké soukromé písemnosti vaší tety?
01:11:41Cože? Ne!
01:11:47Pak jste tedy uvedla Mary a sestru Hopkinsovou do knihovny,
01:11:51kde jste jim nabídla sendviče.
01:11:55Co dělala Mary, když jste odcházela?
01:12:00Jenom seděla na gauči. Vypadala normálně.
01:12:04Mademoiselle, všechno do detailů, prosím.
01:12:14-Šla jsem do přípravny.
-Ano.
01:12:17Ošetřovatelka tam zrovna umývala nádobí.
01:12:21Říkala, že zahlédla na zahradě nějakého muže.
01:12:24Já nikoho neviděla.
01:12:26-A o čem jste mluvily potom?
-Já nevím.
01:12:34Ano! O těch růžích u zahradního domku.
01:12:38Měla ranku na paži.
01:12:40Píchla se prý o trn.
01:12:44A mně se to najednou vybavilo. Všechno.
01:12:48Jak jsme se s Roddym jako děti
01:12:50v jednom kuse hádali kvůli Válce růží.
01:12:55On měl rád bílé růže a já mu říkala,
01:12:59že nejsou opravdické, protože ani nevoní.
01:13:02Měla jsem radši červené.
01:13:05Protože byly veliké, tmavé a voněly létem!
01:13:12A tehdy mi to došlo. Ano, doopravdy.
01:13:16Nemělo smysl zabíjet Mary.
01:13:20Protože Roddy by se mnou stejně nezůstal.
01:13:26Ale když jsem...
01:13:29Když jste se vrátila... Mary umírala.
01:13:34Měl jste se mě zeptat tehdy, jestli jsem měla v úmyslu
01:13:39zabít Mary Gerrardovou.
-Non! Non, mademoiselle.
01:13:44Prosím, odpusťte mi.
01:13:46Mám jen velmi málo času.
01:13:48Řekla jste mi vše, co jsem potřeboval vědět.
01:13:50A jsou jisté věci, které si nepřeji znát.
01:14:13KLEPÁNÍ NA DVEŘE
01:14:19Monsieur Horlicku, pojďte laskavě dál!
01:14:23Promiňte, pane Poirote, ale musím s vámi soukromě mluvit.
01:14:26Pane Horlicku, máte před sebou bídného tvora,
01:14:28který byl trojnásobný hlupák.
01:14:30-Ne, jsem třicetinásobný idiot!
-Pane.
01:14:34Promiňte, ale odhalil jsem náhodou něco, co je nanejvýš bolestné.
01:14:37Ohavně bolestné, ale velmi důležité.
01:14:40Pardon. To nic. Prosím, posaďte se.
01:14:47-Povězte mi, co máte na srdci.
-Týká se to doktora Lorda, pane.
01:14:52Pokud nebudete souhlasit, obrátím se výš.
01:14:54Žádám vás, abyste tuto záležitost bral vážně.
01:14:57Udělám, co budu moci, pane.
01:14:59-Musí se to stát zítra.
-Tak dobrá.
01:15:10Poirote, uvědomujete si, že nám zbývá pouze jeden den?
01:15:13Proč jste mě sem pozval?
01:15:15Protože jsem vám chtěl ukázat... toto.
01:15:23-Zefirová růže.
-No a?
01:15:28Není to pan Winter? Co to znamená?
01:15:30-Co vám řekla Elinor?
-Povím vám to.
01:15:34Vyprávěla mi o jednom dávném sporu.
01:15:38Že ona a monsieur Winter stáli na různých stranách.
01:15:41Objasnila mi velmi zřetelně, mon ami,
01:15:44jak se kdysi zamilovala do muže, který nedokázal opětovat její city.
01:15:48A tehdy jsem konečně prohlédl všechny lži,
01:15:51které mi byly napovídány.
01:15:52-Kdo vám lhal?
-Všichni.
01:15:57A především vy.
01:16:00Ale nyní je ona záležitost téměř uzavřena,
01:16:02protože jsem nastražil past. Můžeme se vrátit do domu.
01:16:11Dostal jsem vzkaz od inspektora. Poirote, co to všechno znamená?
01:16:14Je to nevhodné! Už nikdy jsem to tu nechtěl vidět.
01:16:16-To mě nepřekvapuje.
-Co tím chcete říct?
01:16:19Pánové, prosím.
01:16:22Dospěl jsem k závěru,
01:16:24že v této záležitosti není nic takové, jak to vypadá.
01:16:28Nejprve jsme se dozvěděli,
01:16:31že v den vraždy byl na zahradě viděn vysoký muž,
01:16:34který se podobal vám, pane Wintere.
-Řekl jsem, že jsem tu tehdy nebyl!
01:16:38A co říkáte poslední vůli slečny Carlisleové?
01:16:41Včera večer jsem zjistil, že odkazuje všechno vám.
01:16:45Přísahám, že o tom nevím.
01:16:47Mohl jste stát venku a sledovat ji, jak připravuje sendviče.
01:16:51A myslet si, že je dělá jen pro sebe.
01:16:54Kdyby zemřela, byl byste velmi bohatý muž.
01:16:57To je neslýchané!
01:16:59Řekl jsem vám, že jsem do zahrady ani nevkročil.
01:17:02Ovšem pokud ji pověsí, budete stejně tak bohatý.
01:17:07Takže předpokládejme,
01:17:11jak to udělal soud, že vražda se podařila.
01:17:14Snadno si lze představit, že vy nebo někdo jiný, mohl vědět,
01:17:18že Elinor Carlisleová hodlá pozvat Mary Gerrardovou na oběd
01:17:23a také to, že Mary má v oblibě paštiku z lososa.
01:17:26Obě tyto věci byly dobře známy.
01:17:29-Týká se to i mě?
-Týká se to všech!
01:17:32Onen člověk měl ampuli s morfinem.
01:17:36Šance byla tady a nalezl toto.
01:17:46Sendviče.
01:17:48Jeden s paštikou z lososa
01:17:50a ostatní dva s krabem a krevetovou pomazánkou.
01:17:55Náš vrah přistoupí k sendvičům a okamžitě zjistí,
01:18:02že barva a vzhled jsou totožné.
01:18:05Tak který je s lososovou paštikou?
01:18:15Ne, na světě neexistuje možnost, že by to poznal po čichu.
01:18:19Tak co může udělat?
01:18:21Obávám se, že může udělat jediné.
01:18:26Ochutnat.
01:18:39Napoprvé dost hrozné.
01:18:46Ale pak jsem si náhle uvědomil, jaký hlupák jsem to byl!
01:18:52Já, Hercule Poirot, jsem šel za svou dedukcí, ano!
01:18:56Ale nevzal jsem vůbec v úvahu šílenství anglické kuchyně.
01:19:00Neboť co vidíme, pánové?
01:19:02Vidíme, že vcházím přímo do říše bláznovství.
01:19:06I kdyby měl náš vrah jazyk šéfkuchaře,
01:19:09nemohl by rozlišit chuť těchto dvou kaší.
01:19:11Je to fakt!
01:19:13Tyto sendviče jsou naprosto nerozlišitelné!
01:19:16Tudíž jsem dospěl k závěru, že já, Hercule Poirot,
01:19:20nebudu hledět na výrok soudu.
01:19:22Tohle prostě nemohl být skutečný způsob vraždy!
01:19:26Takže Elinor Carlisleová neotrávila ten sendvič?
01:19:29-Ne, neotrávila.
-Tak kdo?
01:19:35Nikdo.
01:19:39-Takže to byla nehoda?
-Non, non, non!
01:19:41Byla zavražděna, ale ne těmito nechutnými sendviči.
01:19:46Nedávno jsem řekl, že mi všichni lhali.
01:19:50Třeba ten muž, kterého viděla venku ošetřovatelka Hopkinsová.
01:19:53-Takže lhala?
-Ne, to vskutku ne.
01:19:58A vy to víte, doktore Lorde. Protože dobře víte, kdo to byl.
01:20:01Byl jste to vy.
01:20:03Monsieur Horlick poznal vaše auto, ale nechtěl to říct před vámi.
01:20:07Proto za mnou přišel včera večer do hotelu, aby se mi svěřil.
01:20:11Máme tu tedy další lež! Ale proč?
01:20:15Bylo to proto, že jste měl obavy o Elinor Carlisleovou?
01:20:19Bylo to vaše srdce, kterému bych odpustil,
01:20:21nebo něco špinavějšího?
01:20:23Dobrá, dobrá!
01:20:25Udělal bych cokoliv, abych ji ochránil.
01:20:28Byl jsem blázen. Myslel jsem, že vás oklamu.
01:20:30Oui. Buď blázen, nebo něco horšího.
01:20:34KLAPNUTÍ VÝTAHU
01:20:37Prosím zůstaňte. Já se vrátím.
01:21:01Věříte na duchy?
01:21:04Jistěže ne!
01:21:06-Dostala jsem vzkaz, abych přišla.-Oui.
01:21:12Jak víte, poslední noc života madame Welmanové
01:21:17sem někdo vstoupil a podal jí morfin.
01:21:25Vypověděla jste, že jste ani na okamžik neodešla z pokoje,
01:21:29kromě chvíle, kdy zde byla mademoiselle Carlisleová.
01:21:32Byla obžalovaná, takže o vás nikdo nepochyboval.
01:21:35Ale je pravda, že zatímco jste si vařila čaj,
01:21:38byl tu pan Winter a možná i další.
01:21:41Snad jsem si párkrát odskočila.
01:21:43-To není zločin!
-To ovšem není vaše jediná lež!
01:21:48Když jsem se vás ptal,
01:21:50zda byla Mary adoptovaná, popřela jste to.
01:21:53-Proč jste mi neřekla pravdu?
-Co?
01:21:56-Tohle s tím nesouviselo!
-Nesouviselo?
01:22:01Domníváte se, že fakt,
01:22:04že byla nelegitimní dcerou madame Welmanové s tím nesouvisel!?
01:22:08Elinor Carlisleová zdědila peníze jen proto,
01:22:11že byla nejbližší příbuznou madame Welmanové.
01:22:14Nyní se zjistí, že nebyla!
01:22:17V tom okamžiku zdědí Mary Gerrardová 200 tisíc liber.
01:22:21Tak je to!
01:22:23Takže měla o motiv víc, aby se jí zbavila.
01:22:26Naopak. Žádný motiv zde nebyl.
01:22:31Takový čin by přece neměl smysl,
01:22:35jelikož Mary Gerrardová už sepsala závěť.
01:22:39-To vy jste jí to poradila!
-Mluvily jsme o tom.
01:22:44Co tím chcete říct, pane Poirote?
01:22:46Že z její smrti měl prospěch někdo jiný a ne Elinor Carlisleová.
01:22:52To mi došlo včera.
01:22:54Začal jsem znovu uvažovat o tom anonymním dopise,
01:22:57který měl zasít nedůvěru
01:22:59mezi Mary Gerrardovou a Elinor Carlisleovou.
01:23:01Najednou mi začalo svítat!
01:23:04Co třeba, krom jiného, Nový Zéland?
01:23:09Omluvte mě.
01:23:22PÍSKÁ KONVICE NA ČAJ
01:23:31Pane Poirote, když jste mě tu chtěl mít,
01:23:35napadlo mě, že vám uvařím trochu čaje.
01:23:38Děkuji vám, jste nanejvýš pozorná.
01:23:41Teď mi snad laskavě sdělíte, o co jde.
01:23:44Pravda je, sestro Hopkinsová, že si chci promluvit o této růži.
01:23:49Je to růže z besídky u zahradního domku.
01:23:51-Píchla jste se prý o její trn.
-Ano.
01:23:56Ale jak si můžete sama dobře všimnout,
01:24:00zefirová růže žádné trny nemá.
01:24:05Tak to byl asi hřebík z té besídky.
01:24:09Myslela jsem, že to byl trn. Je taky dost ostrý.
01:24:14-Váš čaj.
-Merci.
01:24:21No jistě, omyl.
01:24:34Povězte mi, vy jste žila na Novém Zélandu?
01:24:40Ano. Jak jste na tohle přišel?
01:24:45-Je to dost známá věc.
-Opravdu?
01:24:50Pravda je, že jsem se to pokoušel zjistit.
01:24:54Ale bez úspěchu.
01:25:08Na tom už nezáleží.
01:25:11Ale zjistil jsem vaše skutečné jméno.
01:25:16Vaše křestní jméno je Mary.
01:25:18Stejné, jako měla Mary Gerrardová a vaše příjmení je Rayliová.
01:25:24Jako její adoptivní matky.
01:25:29Chudinka Mary neměla tušení, kdo jste.
01:25:33A ten dopis, který jste mi ukázala, jste nenašla v zahradním domku.
01:25:37Ne, ten dopis jste dostala.
01:25:40Zdálo se mi, že jeho formulace je dost zvláštní.
01:25:44"A proto jsem to, drahá Mary, musela před děvčátkem,
01:25:49jež jsem vychovala, držet v tajnosti."
01:25:53Proč by pisatelka oslovila svou dceru přímo jako Mary
01:25:57a pak by o ní hovořila ve třetí osobě?
01:26:00Protože to vůbec nebyl dopis matky její dceři. Ne.
01:26:05Tím dopisem svěřuje matka své sestře
01:26:09tajemství původu své adoptované dcerky.
01:26:14Ano, byl to dopis pro vás!
01:26:17Určený vám, její tetě, na Novém Zélandu.
01:26:21Vyvolal stále rostoucí pokušení.
01:26:25-Jaké pokušení?
-Pokušení velikého dědictví.
01:26:28A to byl důvod, proč jste sem přijela!
01:26:32Oním anonymním dopisem
01:26:34jste se pokusila vyvolat nepřátelství vůči Mary.
01:26:37Zabila jste madame Welmanovou, protože nezanechala závěť
01:26:41a přiměla jste nebohou Mary, aby sepsala závěť
01:26:44ve prospěch své hodné tetičky na Novém Zélandu,
01:26:47jež jí posílala pohlednice a dárky, o což jste se postarala.
01:26:52Ano, dostala jméno po vás. A vy jste ji přesto zabila!
01:26:59Později byste vytáhla onen smutný dopis,
01:27:02který by zaručil změnu dědice.
01:27:05Z bezpečné vzdálenosti byste inkasovala.
01:27:14To je pozoruhodná smyšlenka, pane Poirote.
01:27:20Ale jestli už jste dopil čaj, umyju nádobí.
01:27:32Ale stále mě znepokojuje ten útržek nálepky,
01:27:35kterou jsme tu objevili.
01:27:37S určitostí tam stálo "morfin".
01:27:40Ale jedna maličkost tak docela neseděla.
01:27:43Malé m.
01:27:47Proč nebylo velké?
01:27:51Pak jsem si uvědomil, že to, co našli,
01:27:55byla jen část názvu oné drogy.
01:27:57POIROT OŠKLIVĚ KAŠLE
01:28:00Byl neúplný a rozhodně nešlo o morfin.
01:28:03Hledal jsem a hledal a nakonec jsem onu dotyčnou drogu objevil!
01:28:11Apomorfin emetikum.
01:28:16Ano. Dávidlo, pane Poirote. Po apomorfinu se zvrací.
01:28:21Polknete jed, píchnete si ho
01:28:23a vydávíte dost, abyste jed vyloučil.
01:28:27A byl to tedy čaj!
01:28:32Otrávila jste ho a pila jste ho s Mary.
01:28:38CHRCHLÁNÍ POIROTA
01:28:40O chvíli později vás našla Elinor Carlisleová
01:28:45s rankou od injekční jehly v paži nad dřezem,
01:28:49kde se vám udělalo tak špatně.
01:28:52A teď to musím udělat znovu.
01:28:56Jed se bezpečně vyplaví, i když jsem ho měla mnohem míň než vy.
01:29:01Tentokrát to není morfin. Něco horšího.
01:29:05Ale nikdo se nikdy nedozví, jak se vám dostal do těla.
01:29:09A nezůstane po něm ani stopa.
01:29:13Ale zůstane!
01:29:18Drahá dámo, víte,
01:29:25nesnáším a vždycky jsem nesnášel...
01:29:30...čaj.
01:29:40A tady je vaše dávidlo.
01:29:44Vzal jsem vám ho z tašky.
01:29:50Dejte to sem!
01:29:52BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
01:29:55To stačí! Ani hnout! Držte ji.
01:29:59Vy hnusný cizáku!
01:30:03Nebýt vás, nikdo by na to nepřišel.
01:30:06Poirote, pojďte. Vůz čeká.
01:30:09Musíme si pospíšit. Nesmíme ztrácet čas!
01:30:12Doktore Lorde, vy také, prosím. Myslím, že vás budeme potřebovat.
01:30:19Monsieur Wintere.
01:30:42Ta je pro vás. Je z vaší zahrady. A zachránila vám život.
01:30:48Jste zproštěna viny. Mademoiselle, můžete jít.
01:30:53-Ale...-Venku čeká někdo, kdo vám všechno vysvětlí
01:30:56a kdo vám, kromě jiného, rovněž napsal onen dopis.
01:30:59To jemu byste měla poděkovat.
01:31:11Monsieur Poirote, víte, že jsem vám říkala, že...
01:31:17Mademoiselle Carlisleová,
01:31:19přát si něčí smrt ještě není zločin.
01:31:24Bon. Tak běžte.
01:31:42-Mohu vás odvézt domů?
-Ano.
01:32:37Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2007
Elinor Carlisleová by si nikdy nepomyslela, že si na vlastní kůži ověří pravdivost rčení o staré lásce, která nerezaví. Jenomže pouto, pojící jejího snoubence Rodyho s jeho přítelkyní z dětství, která se po letech strávených v Evropě vrátila do Anglie, by neviděl leda slepý. Může se někdo Elinor divit, že k Mary Gerrardové nezahořela zrovna velkou láskou? Ale může se pak někdo divit policii, že po tragické Maryině smrti je Elinor hlavní a de facto jedinou podezřelou? Je ale opravdu pachatelkou obou zločinů, z nichž je obviněna? Předivo lží, které bude muset tentokrát na žádost svého přítele Hercule Poirot rozplést, je mimořádně složité a spletité.
