Gepard

Filmová adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů, který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který v roce 1963 získal Zlatou palmu na MFF v Cannes, zazářili Burt Lancaster, Claudia Cardinalová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny, a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).

Po realistickém snímku Země se chvěje natočil režisér Luchino Visconti během 50. let několik spíše psychologických filmů a věnoval se divadlu a opeře. Další velký úspěch v jeho tvorbě i v kontextu italského poválečného neorealismu znamenal film Rocco a jeho bratři z roku 1960. Následovaly především výpravné historické fresky. Vynikaly nejen skvělým hereckým obsazením, ale také důrazem na historické detaily a mistrovskou kresbou prostředí a charakterů postav a také výraznou rolí hudby a výtvarné složky. Právě tyto snímky přinesly Viscontimu nejvíce uznání a úspěchů a dodnes patří k pokladům italské i světové kinematografie.