Chat

režisér

Juraj Jakubisko

Jedním z hlavních hostů 34. Letní filmové školy v Uherském Hradišti bude režisér Juraj Jakubisko, jehož nový film Bathory letošní ročník uvede. Jakubisko se ve dnech 26. až 29. července zúčastní projekcí svých filmů (jejichž úplná retrospektiva bude na LFŠ uvedena), bude o nich diskutovat s diváky a povede i workshop Lekce filmu podle Juraje Jakubiska. Česká televize je hlavním mediálním partnerem Letní filmové školy.

Absolvent pražské FAMU se řadí k tvůrcům české nové vlny 60. let, mezi jeho nejslavnější filmy patří Kristove roky (1967), Zbehovia a pútnici (1968 oceněný na MFF v Benátkách), Vtáčikovia, siroty a blázni (1969), tragikomedie Dovidenia v pekle, priatelia (1970, dokončená 1990). Za jeho vrcholné dílo i jeden z nejlepších filmů slovenské i československé kinematografie je považovaná historická sága Tisícročná včela (1983). Princip hledání svobody a štěstí uplatnil i ve filmech Sedím na konári a je mi dobre (1989) a Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý (1992). Jeho třináctý celovečerní film Nejasná správa o konci sveta (1997) byl uveden na více než 60 mezinárodních filmových festivalech. Jakubiskovy filmy dostaly desítky cen.

Záznam chatu z pondělí 14. července 2008

Veronika Smolková: „Dobrý den. Chtěla bych vás poprosit, jestli byste mi mohl poslat vaši podepsanou fotografii. Na Adresu: Veronika Smolková Na Valtické č.70 Břeclav 4 691 41 Předem děkuji S pozdravem Verča.“

Juraj Jakubisko: „Dobrý den vážení přátelé, dobrý den vážení nepřátelé, dobrý den všichni, kteří Vás znám i ty které neznám. Času je málo, budu se snažit být stručný, i když věřím, že odpověď ano ne by Vás moc neuspokojila. Všechny, ty kteří můj nový film viděli i ty kteří jej neviděli, pozdravuji.“

nadrchal: „Srdečně zdravím.Pane režisére,jaký máte pocit z reací diváků, po odpromítání filmu Batory, včera v Karlových varech .Jsem Váš obrovský fanda jsem "geront":-))“

Juraj Jakubisko: „V Karlových Varech je publikum různých kategorií. Jsou tam, kromě běžných diváků i fandové filmu. I reakce byli různé, na některé film působí nesmírně silně možná jsou někteří sklamaní, že čekali větší krvák. Žijeme v době, kdy neexistuje universální film a nelze vyhovět každému. Z projekcí, které jsem doposud absolvoval, mám dobrý pocit. Nikdo neopouší kinosály před koncem promítání, nikdo neomdlel a nikoho neodnesli.“

alena bernardova: „nemám otázkuk, jen jsem chtěla "seknout poklonu"za ta kvyjímečný projekt, jakým je nový film o čachtické paní. a přeci jenom bych se zeptala,jak jste to zvládali psychicky?“

Juraj Jakubisko: „Děkuji za poklonu, psychicky jsem to zvládal dobře, jako každé natáčení. Horší to bylo s postprodukcí, která trvala o mnoho déle než samotné natáčení. Za to jsem si při tom mohl malovat obrázky a připravil jsem si pro tisk více než 40 serografií a zaplnil kresbami a textem plné dva tlusté deníky.“

ZprduDuch: „Co vás přivedlo natočit film Bathory...???“

Juraj Jakubisko: „Jak už jsem publikoval na několika interwiv poprvně to byla nejslavnější osobnost žijící v Horním Uhersku, to jest na území dnešního Slovenska a podruhé osobnost přes kterou jsem mohl, i nejbližším sousedům v EU, osvětlit a připomenout naše dějiny, kdy pradědové a prapředkové zachránili zbytek Evropy před muslimskými dobyvateli. Navíc se mi skutečný příběh Bathory zdál současný: zneužití politické moci na obohacení trvalo již před 400 lety a bude trvat možná dalších 400 let, i když v jiné formě...“

Paulovič: „Dobrý den, jsem velký sběratel autogramů a touto cestou se Vás chci zeptat kam by jsem si o něj mohl zažádat. S pozdravem a díky Váš Roman Paulovič“

Juraj Jakubisko: „Toto je vzkaz nejen pro Vás, ale i pro všechny kteří žádají autogram. Adresa naší produkce J & J Film, Lucerna palác, Praha 1, Vodičkova 36.“

Elfa: „Dobrý deň pán režisér, film som zatiaľ nevidela, ale 10.7.08 sa do kina chystáme a veľmi sa teším. Chcela by som sa spýtať, ako sa Vám spolupracovalo so (podľa mňa skvelým) škótskym hercom Hansom Mathesonom. A Ešte by som sa chcela spýtať prečo zahraniční herci neprišli na premiéru...? Ďakujem a prajem veľa úspechov“

Juraj Jakubisko: „I když práce na tomto filmu nebyla lehká, vzhledem k tomu, že jsme museli, nejen mi, ale i zahraniční hvězdy, šplhat na hrady a zdolávat stovky schodů, byl jsem s obětavostí filmových zahraničních hvězd spokojen. Práce s Hansem Mathensonem byla ohromná, je vynikající a talentovaný a přitom jako člověk velmi příjemný a přátelský. Rád bych abych se s ním před kamerou setkal i v dalším svém projektu. Hlavní představitelka Anna Friel, i když slíbila nakonec se premiéry nezúčastnila, protože točí pro Werner studio hlavní roli v novém filmu, který se odehrává na poušti a který se opozdil. Byl v Los Angeles hned po tom co byla nominována na cenu Globy, velmi se těšila na Karlovy Vary i pražské publikum, kterým se omluvila videovstupem před filmem a já věřím, že byla nešťastná, že nemohla zažít slávu a ocenění od publika.“

dalibor: „dobryden jakubisko jsem vas velky fanda“

Juraj Jakubisko: „Děkuji Vám za to, že jste můj fanda, doufám, že Vám to vydrží i po mých nových filmech.“

Barbora Bilíčková: „ste dobrý režisér pane Juraji.A kolik vaám je let prosím?Odpověď zašlete na: bambum@seznam.cz“

Juraj Jakubisko: „Barborko děkuji za Vaši poklonu a i když mi to nepřipadá, jsem velmi stár, řekl bych že super stár, až se za to stydím. Půl století, které jsem prožil vedle filmu, bez toho abych prožíval život mi uběhlo tak rychle, že se tomu sám divým. Je mě 70 let.“

MrCinema: „Dobrý den, moc Vás obdivuji a jsem rád, že naše Česká filmová scéna má osobnost jako jste Vy. Držím Vám palce a hlavně ať se Vám i nadále daří dělat tak dobré filmy jako děláte. Nashledanou“

Juraj Jakubisko: „Děkuji opět za Váš obdiv i za to, že mi držíte palce. Věřím, že v Čechách je mnoho dobrých mladých začínajících filmařů, kterých talent se ještě rozvíjí a zanedlouho se projeví. Věřim, že Československá nová vlna nebyla poslední a že mnoho talentů vrátí náš film opět na výsluní.“

Zvědavec Obecný: „Vážený pane Jakubisko, zdravím Vás jako milého a inteligentního člověka :-) Měl bych na Vás hned několik dotazů: 1)Zajímalo by mě do jaké pozice se film Bathory staví. Zda má konkuroval hollywoodským velkofilmům, čili zda jde především o "líbivý trhák" nebo spíš film pro náročnějšího divakáka. Předpokládám ale, že film s rozpočtem 300 miliónů má především vydělávat... Jak jste se jako režisér vypořádal s poměrem líbivost/myšlenka? 2) Filmová studia si někdy i nevybíravým způsobem "půjčují" cizí náměty. Často se pak stane, že krátce po sobě mají premiéru dva -řekněme- velmi podobné filmy. Jak vidíte situaci Bathory/Countess? 3) A poslední věc, z jiného soudku: Jaký je podle Vás stav kultury v ČR? Děkuji, mějte se hezky. Moc chválím Vaše kresby!“

Juraj Jakubisko: „Panu Zvědavci bych rád stručně odpověděl, i když to bude těžké je to odpověď na mnoho otázek. Film Bathory kromě důsledného technického zpracování a masovím scénám nemá s Hollywoodskou produkcí nic společného. Šlo mi spíše o to, dostat film do evropské distribuce, kde na stejném plátně běží historické filmy, kterých rozpočet převyšuje rozpočet běžných Českých filmů. Myslim si, že pokud by ta bariéra nebyla překročená, nebyla šance film dostat za hranice našich kin. Právě skutečnost, že tak drahý film se nemůže finančně v Česku a na Slovensku vrátit nás vedla k tomu, že originál byl natočen v anglickém jazyce, na kterého překlad je Evropa již dávno připravená.“

mirka: „Myslíte, že v Čechách existuje internetový snuf ? Že lidi rádi zírají ve filmech na sadistické scény a proč tomu tak je ? Nemáte odpor ke scénám mučených čarodějnic ve svém vlastním filmu ? Jak na to reagují Vaše děti ? Jsou citlivé, nebo cynické, nebo dokonce je to fascinuje ? Proč je pro lidi takovou zábavou týrání druhých ? Není to nemoc doby, kdy populace se má mimořádně dobře a touží po něčem odporném ?“

Juraj Jakubisko: „Těžko se mi odpovídá na Vaši otázku Mirko, já sám jsem proti sadismu, nejen v životě ale i ve filmu. Možná proto mě víc zaujal život Bathory a jejích součastníků na místo hororových scén, které legenda hraběnce Bathory přisuzuje. Avšak ani já jsem se nemohl vyhnout krutosti doby, jakým byl konec středověku a začátek renesance. Možná tím, že můj film není až tak krvavý a až tak sadistický jaký mohl být jsem udělal chybu a ztratil jsem čas onoho publika o kterém mluvíte.“

Jitka z Prahy: „Pane Jakubisko,máte již dospělého/?/ syna,jde ve vašich šlépějích? Pokud ne,jakým směrem se vydal? Díky za nádherné filmy!“

Juraj Jakubisko: „Můj syn, který nese jméno po shakespearovské postavě - Jorik (Yorick), zdánlivě kráčel jako mnohý synové, kteří jsou v opozici vůči svým rodičům, zcela jinou cestou. Až teď, když je mu 24 let a studuje filosifii začal z ničeho nic natáčet dokumentární filmy. Viděli jsem dva z nich a zdál se mi, že má talent jako když modeloval zvířátka nebo když psal divadelní hry. Rád bych mu v tom pomohl, ale moje rady nechce slyšet. Což je také k jeho kladu.“

michal: „jak jste se stal režisérem? a chtěl jste být už od dětství reřisérem? Jak jste se dozvěděl o bathory?“

Juraj Jakubisko: „Kdysi ze žertu, když jsem vyprávěl o svých poválečných hříčkách (jaké jste mohl vidět ve filmu Sedím na konáry) jsem vzpomínal na to, jak jsme házeli granáty a miny do ohně, jak kolem nás létali střepiny, jak jsme se těšili z blízkosti smrti při zkoušení neznámích zbraní, se stala i tato příhoda. Do automatické pistole, kterou jsem vlastnil, jsem nasadil plný zásobník a střílel jsem po kamarádovi, který kličkoval mezi stromy. Když jsem vystřílel zásobník, kamarád tam vložil další, střílel po mě a já kličkoval... A protože jsem neuměl dobře střílet, ale dobře kličkovat, nestal jsem se ani vrahem ani obětí, ale filmovým rešisérem...! Samozřejmě, že je v tom více legendy než pravdy. Ale podobná by se Vám zdála i pravdivá legenda o tom, jak jsem já malý chalpec z poslední vesnice v horách, kde doposud lidé chodí v krojích, se dostal přes obrovské hory nejenom do Bratislavy, ale až do Prahy k povolání po kterém jsem netoužil. To že mě na FAMU nepřijali na kameru, ale na režii, jsem 3 dni přeplakal... O Bathory jsem četl pod lavicí ještě na základní škole, ale už ani tehdy jsem nevěřil, že by našla 650 pannen. To by musela vyvraždit celé Horní Uhorsko, tzn. dnešní Slovensko.“

Mirka: „dobry.chcela by som vediet ako dlho sa nakrucal film BATHORY??????“

Juraj Jakubisko: „Film Bathory, jak už jsem vzpomínal, nebyl natáčen příliš dlouho, pokud se týče natáčecích dní. Bylo jich celkem něco nad 70. Delší byla natáčecí doba, protože jsme museli respektovat všechna roční období a na mnohé lokality hradu jsme se kvůli tomu vraceli několikrát. Nejdelší byla však postprodukce (střih filmu, postsinchrony a dabing ve třech jazycích, nahrávání hudby a konečně i mixáž, kterou jsme nakonec dělali v amerických studiích v Los Angeles)“

Jozef Beňadik: „Keď som študoval, dvaja dobrodruhovia "natáčali" Čachtickú pani v Blave na Patrónke a v Čachticiach. Poznáte tú historku, ev. neinšpirovala Vás? Nebudete mať obavy ísť do Čachtíc, ako potom tí, čo miestnym to natáčanie pripomínali?“

Juraj Jakubisko: „V Karlových Varech mi položila neznámá dívka, která se narodila poblíž Čachtic, položila otázku, zda se nebojím že mě Slováci nebudou nenávidět za to že jsem z Alžběty Bathory, která je masová vražedkyně, udělal zcela jinou osobnost, která zápasí o své přežití. Dokonce obdobné obavy jsem cítil od ředitelky muzea v Čachticích, která se lekla, že nevina A. Bathory může způsobit, že ztratí své návštěvníky. Mezi tím jsem se dověděl, že můj film způsobil opak. Starosta rozšiřuje cestu na hrad, který přilákal návštěvníky co předtím o Čachticích nic nevěděli a může se stát, že na základě filmu budou hrad rekonstruovat. Myslím, že je to opak toho filmu, který předtím o Čachticích vznikl, kdy dava amatérští filmaři napálili místní občany, že točí o jejich slavné hraběnce film a všich jim prý na tento vtip skočili.“

Mária z Kojšova: „Dobrý deň pán Jakubisko, chcela by som sa opýtať prečo tak málo navštevujete svoje rodisko Kojšov, či je to na základe nejakých zlých skúseností, alebo pre nedostatok času, kedže ľudia, hlavne mladí z tejto obce by Vás radi privítali a porozprávali sa aj o Vašom úspešnom novom filme.“

Juraj Jakubisko: „Před chvílí jsem vzpomínal na svůj rodný Kojšov a samozřejmě ho rád navštěvuji, protože všechny magické podněty čerpám právě z něho. Tři roky absence představují dobu práce na filmu Bathory. Nešlo jenom o složitou realizaci, ale i o boj s duchem Alžběty anebo s jejím stínem, který si nepřál abychom film dokončili dříve.“

Zuzana: „Dobrý den pane Jakubisko, Váš film je opravdu velkofilmem, ale ptám se jako divák, proč jste do filmu obsadil Bolka Polívku a Mádleho?Tyto scény přivolávají u českého publika nejvíce pozornosti, ale pro nečeské publikum mohou být trochu nepochopitelnými...brusle samochodky s králem Moravy atd.? Jinak film je velkým dílem.“

Juraj Jakubisko: „Protože se čas krátí zkusím odpovědět na otázky z konce. Zuzanko, rozumím Vám proč se ptáte na postavy, které jsem obsadil Bolkem Polívkou a Mádlem.... Nešlo mi ani o popularitu českého publika, ale o dramaturgii filmu aby vážné scény a scény napětí byli odlehčeny postavami, které se staží obajsnit to na co se divák ptá už při vstupu do kina. Je A. Bathory vinná nebo nevinná. Kromě toho, že do filmu vnášení veselejší tón, vnášejí tam i odkaz další evropský postavy, která byla současníkem hraběnky Bathory. Mnich Petr kromě toho že studoval bibli zřejmě studoval i spisy Leonadra Da Vinciho.“

manželé Trykarovi: „Přejeme pěkný den!Dovolili jsme si Vás oslovit v době natáčení na hradu Točník.Příjemně nás překvapilo,že jste věnoval pár chvil nám úplně neznámým lidem.Jste velmi příjemný člověk a stejně na nás zapůsobil i Váš film.Nádherná podívaná,při které se nemluví,jen se ze zatajeným dechem sleduje každé slovo,každé gesto od začátku až do konce.Gratulujeme a děkujeme!Na hradě Čachtice jsme každý rok a jeho kouzlo v noci,kdy přestanou proudit davy turistů je neopakovatelné.Věříme,že duch paní Bathory tam skutečně zůstává.Měl jste i Vy na hradě Čachtice nějaké zvláštní pocity nebo to bylo pro Vás jen další místo natáčení?Ještě jednou děkujeme za filmový zážitek/určitě nezůstaneme jen u jednoho zhlédnutí!/ a přejeme Vám světový úspěch, protože Váš film Světový je!Vaši věrní fanoušci“

Juraj Jakubisko: „Vážení manželé Trykarovi, jsem šťastný že na Vás Bathory udělala takový dojem i to že na Vás samotný poslední existující svědek hrad Čachtice tak působí. Děkuji že nezůstanete jen u jednoho shlédnutí filmu. Podruhé najdete i věci, kterých jste si možná se svými předsudky, s kterými jste přišli do kina, vůbec nevšimli. Caravaggiovské obrazy a obdobná kompozice filmvých záběrů magie Darvulie, scény válek s Turky a Tatary a místy velmi krásná a originální muzika...“

Honza: „Dobrý den, pane Jakubisko! Zajímalo by mě, jestli jste ve filmu ztvárnil služebníka hraběnky, Jana Ujáryho ( zvaného Fitzko). Děkuji“

Juraj Jakubisko: „A teď už skutečně ve skradce, protože můj čas se naplnil. I když se nejmenuji Jakubiček ale Jakubisko, nestvárnil jsem ve filmu Fitzka, protože jeho představitel měl málem 2 m... Taky jsem v mnoha interwiv o své další práci, chtěl bych pokračovat v natáčení historie našich předků a dostat se až k pramenům slovanství Velkomoravské říše, pohanství až křešťanství. Historický film mi umožňuje jít jinou cestou než mladí filmaři, s kterými nechci soupeřit... Mockrát všem děkuji za otázky i za ty na které jsem nestačil odpovědět, protože byli podobné a zodpověděl jsem je předchozími odpovědmi. Rád bych byl zodpovídal některou ze záporných otázek, tedy otáky diváka, kterého můj film popudil nebo sklamal. Bohužel žádnou takovou reakci jsem ve Vašich otázkách nenašel. Myslím si, že povinností každého tvůrce je pochybovat o tom co se nabízí jak pravda natož pochybovat o legendách, z tohoto pocitu vznikla i Bathory. Děkuji Vám všem za otázky i Váš zájem, jsem rád, že jsem po uvedení svého filmu nestratil fandy a přátele a naopak, že jsem našel nové příznivce. Buďte všichni zdrávi, ať se Vám v životě daří a mějte rádi hlavně naše filmy, které se rodí těžko. Juraj Jakubisko:o)“

Všechny koprodukční filmy České televize