00:00:31 Vítám vás opět u Padajícího květináče,
00:00:36 v cyklu Úhly pohledu, Otakáro Maria Schmidt.
00:00:39 Padající květináč - podívejte, jak jsme ho pěkně vyfikli.
00:00:42 Vaše problémy, které nám spadly na hlavičku.
00:00:44 A my vám ho budeme naším pořadem vracet zpátky do vašeho okna,
00:00:48 které se jmenuje obrazovka.
00:00:50 Dřív byla na starých mapách neprobádaná nebo nebezpečná místa,
00:00:55 označena Hic sunt leones - Zde jsou lvi!
00:01:00 Tato místa ubývala díky křesťanským misionářům
00:01:04 a později díky satelitu a našemu internetu.
00:01:09 Dalo by se říct, že dnes už taková místa -
00:01:12 Hic sunt leones neexistují. A přesto se vyskytly
00:01:14 nové kontinenty, které bychom mohli takto označit.
00:01:19 Prosím vás pěkně, jedním z takových kontinentů
00:01:23 je svět starých lidí. A my se v našem pořadu
00:01:27 Padající květináč na toto téma a na tento problém podíváme.
00:01:32 My tady máme bývalého kancléře prezidenta Václava Havla.
00:01:36 Ivan Medek - spisovatel, politik - a já bych řekl,
00:01:41 že dneska taky odborník na sociologii.
00:01:47 Člověk, který hodně zažil a my se ho zeptáme jednoduše:
00:01:51 Jak vnímá stáří?
00:01:53 A co by poradil nám, co stáří budeme, doufám, zažívat.
00:02:02 Já nevím, jestli vnímám stáří nějak zvlášť jako jiní lidé.
00:02:06 Je to samozřejmě pozitivní, protože člověk si spoustu
00:02:09 věcí pamatuje, je rád, že si je pamatuje.
00:02:12 Je rád, že úplně nezhloupl, pokud samozřejmě nezhloupl.
00:02:15 A je rád, že není tak nemocný, jak by mohl být.
00:02:19 Já si myslím, že to nejhorší, co by člověka mohlo
00:02:23 ve stáří potkat, by byla úplná osamělost.
00:02:26 Taková nezaviněná a nechtěná, protože taky může být
00:02:29 chtěná osamělost, může být chtěný klid a vyrovnanost.
00:02:36 Dokud člověka lidi potřebují - děti, a nejenom děti -
00:02:40 tak je to důležité, protože dokud máte co dělat,
00:02:43 tak to znamená, že nejste úplně zbyteční.
00:02:47 HUDEBNÍ PODKRES
00:02:49 Při lyžařských, kanoistických kurzech nás vede pobyt v přírodě
00:02:57 ke ztišení, naslouchání, pozorování a vnímání všeho,
00:03:00 co se děje kolem nás. Jsme schopni číst
00:03:03 ve velké knize přírody věci, které nejsme schopni vnímat
00:03:08 v chvatu denního života. Pobyt v přírodě nás současně
00:03:12 podněcuje k tomu, abychom rozvíjeli
00:03:15 přátelské vztahy. Dá se říct, že přátelské vztahy
00:03:19 jsou hlavním motivem pro zachování duševního zdraví.
00:03:25 Zažil jsem stáří nedůstojné, svoje vlastní,
00:03:28 a svoje vlastní důstojné stáří. Tím, že jsem vyřadil
00:03:32 Boha ze jsoucna, jsem vyřadil i smysl svého života.
00:03:39 Ono totiž je velmi těžké bez Boha nalézt smysl života.
00:03:43 Podle mě smysl života není v něčem, co je z tohoto světa,
00:03:48 něco, co je marné, co stejně přejde,
00:03:51 protože člověka čeká smrt.
00:03:54 A před tou smrtí všechny ty dočasné smysly -
00:03:58 ať jsou to peníze, ať je to sex, ať je to moc - blednou.
00:04:06 Já jsem tedy ten smysl ztratil. Hledal jsem, nenacházel
00:04:11 a dá se říci, že jsem velmi šťastný člověk,
00:04:15 který byl nerad na světě. Dokonce jsem vždycky říkal:
00:04:20 Lépe se nenarodit, než žít tak marný život.
00:04:24 Podle mě ta marnost už vyplývala z toho,
00:04:27 že celý vesmír je marný v tom smyslu,
00:04:32 že vznikl a zanikne.
00:04:34 Tím spíše zanikne lidský život, tím spíše zanikne i lidstvo,
00:04:39 celá Země. Lidi si někdy pletou vesmír - celé jsoucno - se Zemí
00:04:46 a s trváním Země. Především jsem poznal,
00:04:49 že smrtí život nekončí, ale začíná. Začíná!
00:04:56 U mě se probudilo i jiné morální pozadí.
00:05:05 Z člověka, který nevěděl co je hřích, poznal, co je hřích.
00:05:10 A celá moje morálka je úplně jiná, než byla.
00:05:15 Takovéhle idylické stáří, takřka jak z Ladových obrázků,
00:05:19 to už se dneska vidí málokde, že pane Karle Sládku?
00:05:23 Máš pravdu, bohužel máš pravdu.
00:05:26 My, když jsme s vysokoškolskými studenty
00:05:32 začali navštěvovat staré lidi v roce 1993,
00:05:35 tak jsme objevili tento aspekt, existenciální aspekt starých lidí.
00:05:40 Staří lidé jsou dneska osamoceni. Jsou často sami doma,
00:05:43 jsou někdy sami v domově důchodců, sami v nemocnici.
00:05:46 Jako by mezi nimi a společností byla nějaká hráz,
00:05:49 mezi nimi a generacemi, mezi starými a mladými lidmi.
00:05:53 To znamená, že je potřeba tuto hráz zbořit.
00:05:56 Je potřeba navázat lidský kontakt.
00:05:58 Starý člověk trošičku ukazuje na nemoci současné společnosti.
00:06:02 Jeho samota odvíjí určitou krizi rodiny.
00:06:05 Oni dali všechno svým dětem a najednou zůstali sami.
00:06:09 Proto je důležité, aby se o tyto lidi někdo staral.
00:06:12 Aby byli mladí lidé, kteří je budou poznávat.
00:06:15 Na 2. straně oni také cítí svoji samotu
00:06:18 jako určitou nespravedlnost. Celý život pracovali
00:06:21 pro společnost. Velmi idylicky třeba vzpomínají
00:06:23 na 1. republiku, na Masarykovo budování.
00:06:27 Přesto se ale domnívám, že jsou zde určité světlé momenty.
00:06:30 Jsou zde určitá gerontologická centra,
00:06:33 jsou zde určité domovy důchodců, které začaly alternativně žít
00:06:38 soužití mezi starými lidmi. Jsou zde zároveň určitá hnutí
00:06:42 a nezávislé organizace, které se snaží
00:06:44 k těmto starým lidem vstoupit, objevit jejich život, starosti,
00:06:50 jejich bolesti, ale i radosti. Objevit celou jejich historii,
00:06:55 která je také samotné obohacuje.
00:06:58 Mám v planě napísať další list o tom, co robím a ako sa mi darí.
00:07:05 Tak se nacházíme v gerontologickém centru
00:07:08 a toto je primářka Iva Holmerová.
00:07:10 Co to je vlastně gerontologické centrum,
00:07:12 to se zeptáme, ale možná ještě předtím se zeptáme,
00:07:16 co to je gerontologie a co to je geriatrie?
00:07:18 Ten rozdíl mezi tím.
00:07:20 Gerontologie je nauka, věda o stárnutí a stáří.
00:07:24 Gerontologie se zabývá stárnutím organismu, buněk,
00:07:28 ale také samozřejmě demografickými aspekty
00:07:30 a stárnutím populace, společnosti.
00:07:32 Geriatrie je nauka lékařská, je to součást medicíny.
00:07:37 Je to medicína stárnutí a stáří.
00:07:41 Zabývá se stárnutím ve zdraví i v nemoci.
00:07:46 ...jestli vás smíme fotit, nebo ne?
00:07:50 Centrum je komunitním zařízením, které si založila
00:07:52 městská část Praha 8 pro svou stárnoucí populaci,
00:07:55 pro své spoluobčany - seniory. Gerontologické centrum se skládá
00:07:59 z několika částí. Tady jsme v denním centru,
00:08:03 které slouží jako aktivizační centrum
00:08:06 zejména pro seniory s komunitivní poruchou.
00:08:09 Potom tu je také rehabilitační část a část,
00:08:12 která slouží k doléčování pacientů vyššího věku.
00:08:15 Průměrný věk našich pacientů je asi 82 roků.
00:08:18 Říkali jsme si, že budeme jakási domácnost
00:08:21 se zdravotnickým dohledem. A samotné nás překvapilo,
00:08:24 jaký zájem tento jednoduchý projekt vzbudil.
00:08:27 Je to možná proto, že v naší zemi
00:08:30 příliš mnoho důrazu klademe na zajištění péče v institucích
00:08:33 a to jak ve velkých nemocnicích, tak v institucích sociálních péče.
00:08:37 Což jsou důležité součásti péče, to je samozřejmé
00:08:41 a nezpochybnitelné, ale není to všechno.
00:08:43 Právě to maximum by mělo být zajištěné
00:08:45 co nejblíže člověku v jeho přirozeném prostředí.
00:08:48 Eventuálně v nějakých zařízeních menších, která jsou dostupná,
00:08:52 blízká a domácí.
00:08:54 Lidé s demencí mají potíže s orientací,
00:08:58 tak je důležité, aby prostředí, eventuálně náhradní prostředí,
00:09:02 bylo co nejpodobnější prostředí domácímu.
00:09:06 Víte, já si myslím, že je velikou chybou
00:09:08 se domnívat, že lidé s demencí v případě, že někoho nepoznávají -
00:09:13 své prostředí, své blízké - že nic nepotřebují.
00:09:17 To je nesmírný omyl.
00:09:21 Právě oni, tím že jsou do jisté míry ztraceni
00:09:24 v našem normálním světě, potřebují tím více laskavou péči,
00:09:27 vlídné prostředí, stimuly, které jsou jim srozumitelné.
00:09:30 Podněty, které jsou jim srozumitelné,
00:09:33 zřejmé, jasné, laskavé, vlídné.
00:09:35 Paní primářko, řekněte mi, jak vlastně -
00:09:38 aby diváci věděli - jak starý člověk vnímá svět?
00:09:43 My mlaďoši to nevíme.
00:09:45 To jste řekl velice hezky, ale to je naprosto ilustrativní.
00:09:49 Staří lidé vnímají svět normálně, normálním způsobem,
00:09:52 tak jako my všichni ostatní, protože to je taky jejich svět.
00:09:56 Já si myslím, že je právě velikou chybou,
00:09:58 že se někdy společnost domnívá, jakoby k ní stáří nepatřilo.
00:10:01 Přitom stáří je naprosto normální součástí lidského života.
00:10:06 Stáří nepřichází vždycky. Někdy je lidský život přervaný
00:10:10 náhlou nemocí nebo neštěstím. Takže stáří je vlastně úspěchem.
00:10:13 Úspěchem jednotlivce i úspěchem společnosti.
00:10:18 Prosím vás pěkně v deníku Metro, který je zdarma k dostání
00:10:21 u stanic metra a který si staří lidé běžně,
00:10:25 když z metra vycházejí, berou k přečtení.
00:10:29 9. 8. 1999 vyšel článek Měsíc důchodců,
00:10:32 který se vyjadřoval ke zvýšení důchodů
00:10:35 a obecně také ke starým lidem. Uveďme části sloupku
00:10:38 mladého redaktora, který odráží mínění celé části
00:10:41 mladé generace. Cituji:
00:10:43 O své rodiče by se především měli postarat jejich vlastní děti.
00:10:47 To je jediná správná solidarita. Jejich osudy
00:10:49 jsou mi naprosto lhostejné. Nikdy mi nic nedali, ani nedají.
00:10:53 Stejně tak jim ani já nehodlám platit jejich stáří.
00:10:56 To je, myslím si, vcelku spravedlivý přístup.
00:10:59 Nechci být solidární, není to povinné.
00:11:01 To je konec citátu. Takže autorovi jsou staří lidé
00:11:05 nejspíš dost lhostejní. Jsou mu lhostejní
00:11:08 nejenom ekonomicky, ale i lidsky, to je patrné.
00:11:11 Nic mu prý nedají. A nás by zajímalo,
00:11:15 jak to opravdu vypadá objektivně se stavem naší společnosti
00:11:19 a se vztahem mladých lidí k seniorům.
00:11:21 Tak se na to mrkneme, jo?!
00:11:27 Já si myslím, že člověk by neměl zapomínat na to,
00:11:31 že může zhloupnout, že může zdětinštět.
00:11:34 Já si takové osobní heslo nesu skoro celý život:
00:11:38 Aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil.
00:11:47 Česko patří k zemím, kde se lidé dožívají
00:11:50 stále vyššího věku. Často také slyšíme o fenoménu,
00:11:54 kterému se říká: populační stárnutí,
00:11:56 nebo stárnutí populace. To souvisí s tím,
00:11:59 že lidé žijí déle.
00:12:02 A zároveň na 2. straně také s tím, že se v populaci rodí méně dětí.
00:12:09 Znamená to, že každá vyspělá populace,
00:12:15 která má vyspělou medicínu, kde lidé mají
00:12:18 vyšší životní standard a dožívají se vyššího věku,
00:12:23 nutně musí stárnout. Je to logické, kdyby nestárla,
00:12:27 tak by se muselo rodit mnohem více dětí než dnes.
00:12:31 Muselo by nás být stále více a více
00:12:34 a potom by nás už planeta neunesla.
00:12:37 Takže by se dalo zjednodušeně říct,
00:12:39 že nemusíte od 30, 40 let spát v rakvi,
00:12:43 aby jste si na ni zvykali, ale možná by bylo dobré
00:12:47 zajít občas do kostela a tam se dozvědět
00:12:49 něco zajímavého, že jo?
00:12:52 Nejen tak. Možná ani v 60, 70, 80 letech si nemusíme
00:12:56 předčasně lehat do rakve a žít pasivní život.
00:13:09 Umírání je velmi důležitá fáze života.
00:13:17 Umírání patří k životu.
00:13:19 A právě člověk potřebuje
00:13:22 v této rozhodující fázi svého života blízkost lidí.
00:13:26 My děláme v mnoha domovech důchodců
00:13:29 právě tuto skutečnost, že člověk potřebuje lidi,
00:13:34 kteří v té poslední fázi neutíkají,
00:13:37 kteří s ním vydrží a kteří mu darují blízkost, čas.
00:13:43 Řekněme to prostě: Kteří mu darují lásku.
00:13:49 Tu máš ... tak...
00:13:54 HUDEBNÍ PODKRES
00:13:59 To je jako žvejkačka.
00:14:02 -Chceš se napít?
-Ano.
00:14:05 Já ti dám do ruky, babi, hrneček, tady si ho chyť!
00:14:14 Babi, chceš číst, jakej máš horoskop?
00:14:16 Ne.
00:14:18 Počkej ... tuhle jsi tam měla... Co ty jsi? Panna, viď?
00:14:24 Já ti to přečtu. Máš tady: Vaše děti vám zatím dělaly
00:14:28 samou radost, ale idylka pomalu končí.
00:14:31 Začněte kontrolovat prospěch a nebude od věci,
00:14:34 když zavoláte do školy a zeptáte se: Jak si stojí?
00:14:37 Musíš zavolat mamince do školy!
00:14:42 -Co budeme číst?
-Tak něco...
00:14:47 -O Gottovi?
-O tom Gottovi.
00:14:50 Nebo o tom, jak líbal Oldřich Nový?
00:14:54 -Ne. Jak líbal, to nechci!
-To nechceš.
00:14:59 V poslední době se v naší republice
00:15:01 zase hodně diskutuje o eutanazii a já mám pocit,
00:15:05 že ti lidé, kteří o tom diskutují velmi často,
00:15:08 vůbec neznají situace, ve kterých se staří lidé nacházejí.
00:15:13 Výzkumy v Holandsku ukazují velmi jasně, že lidé,
00:15:19 kteří říkají, že chtějí zemřít, vůbec nechtějí zemřít,
00:15:23 ale už nechtějí žít za takových podmínek v jakých jsou.
00:15:28 Proto jsme řekli na Katolické teologické fakultě:
00:15:33 Bylo by dobré s tím něco dělat. Studenti řekli:
00:15:38 My chceme navštěvovat staré lidi, abychom jim dali
00:15:43 trošku našeho času.
00:15:47 Abychom trochu utvářeli a trávili s nimi volný čas.
00:15:55 Dále je velmi zajímavé, co říkají výzkumy,
00:16:00 že člověk, který už nechce žít, který prosí o eutanazii,
00:16:09 že ten člověk se hlavně bojí ztráty důstojnosti. Já se ptám:
00:16:17 Ztratí člověk důstojnost, když si nemůže pomáhat sám?
00:16:24 Ztratí člověk důstojnost, svoji důstojnost,
00:16:27 když je závislý na druhých lidech?
00:16:34 Ztratí člověk důstojnost, když už nemůže chodit na záchod?
00:16:39 Já říkám: Ne, tento člověk potřebuje, aby cítil:
00:16:44 já tě mám rád, já tě mám rád i teď, i v této situaci.
00:16:48 Já tě mám stejně rád jako svoji maminku, tatínka,
00:16:52 přítele, já tě mám rád, i když teď potřebuješ moji pomoc.
00:16:58 To prostě chceme ukázat těmto lidem,
00:17:01 s kterými máme kontakt.
00:17:05 HUDEBNÍ PODKRES
00:17:07 Já si myslím, že v téhle problematice
00:17:10 něco dělá projekt Přátelství a solidarita.
00:17:13 Je to pravda? To je váš projekt.
00:17:18 To je iniciativa našich studentů, kteří řekli:
00:17:21 My nechceme jen studovat teologii, filozofii,
00:17:25 sedět u psacího stolu.
00:17:27 I když jsem jako profesor rád, když pilně studují, ale řekli:
00:17:32 My chceme dělat něco pro lidi, kteří potřebují něco,
00:17:38 co jim můžeme dát.
00:17:41 Velmi blízko fakulty je domov důchodců
00:17:45 a jsme domluveni s vedením toho domova,
00:17:51 že děláme program pro staré lidi. Tančíme s nimi.
00:17:56 Studenti je navštěvují, dají jim prostor,
00:18:01 aby mohli zpívat, mluvit, aby mohli něco hezkého dělat,
00:18:08 aby mohli vypravovat ze starých časů.
00:18:11 To je tak krásné, když slyšíte, jaké bohatství
00:18:17 mají staří lidé v sobě. To nejsou chudí lidé,
00:18:21 to jsou velmi bohatí lidé právě se svými zkušenostmi.
00:18:26 Co udělat pro to, aby naše společnost
00:18:29 se zlidštila, nebo aby neztratila svoji duši?
00:18:36 Myslím, že je to kvalitní práce se starými lidmi.
00:18:39 Za komunistů se říkalo, že naší budoucností je mládí.
00:18:44 Nyní můžeme odvážně a směle říci, že naší budoucností je naše stáří.
00:18:50 To je období, kdy přecházíme z oblasti rozumu
00:18:53 do oblasti lásky a začínáme se očišťovat od svých hříchů.
00:18:59 Prosím vás pěkně, domovy důchodců jsou různé,
00:19:02 dobré i horší. Jeden takový, který začal experimentovat
00:19:06 a vyplatilo se to, to je ten, kde se právě nacházíme
00:19:10 s ředitelkou Dagmar Lelákovou.
00:19:12 Mě by zajímala historie vašeho domu.
00:19:14 Jak se jmenuje a jak jste experimentovali, s čím?
00:19:21 Domov byl ústavního vzezření, všechno bylo jednotvárné,
00:19:24 -šedé, beztvárné, smutné.
-Teď nesedíme u vás v obýváku?
00:19:26 Není to obývák, je to společenská místnost,
00:19:30 která by měla být zařízena právě tak,
00:19:32 -aby působila domácím dojmem.
-A kde máme buchty?
00:19:35 Buchty tady bývají, ale dneska bohužel ne.
00:19:39 U nás každou středu dopoledne je v provozu klub vaření.
00:19:44 Naše obyvatelky, a to jsou velmi dobré kuchařky,
00:19:47 znají výborné staré recepty. Takže ty buchty upečou
00:19:52 a rozdávají na ochutnávku. Vůně buchet a čehokoliv,
00:19:57 co pečou a vaří, se rozléhá po celém domově.
00:20:02 Ten česnek a majoránka, ta tomu dodá.
00:20:04 To bude pak dobrůtka.
00:20:07 -Dobrou chuť přejeme.
-On si vás natočí, může?
00:20:12 Sluší vám to dneska.
00:20:15 -Já vám dám - dneska?!
-Vždycky!
00:20:20 To jí sluší vždycky, ano.
00:20:24 HUDEBNÍ PODKRES
00:20:27 -Mám jíst, nebo nemám?
-Jezte, jezte!
00:20:31 Já si okrajuju chleba. Nemám ráda kůrky.
00:20:36 Přisedněte si. Máme tu volné křeslo i talíř.
00:20:46 To byla špatná doba.
00:20:48 Vy jste, paní ředitelko, ještě proti nám mládě.
00:20:50 Tady je skladba obyvatel různorodá.
00:20:53 Je tady část věřících, velká část nevěřících.
00:20:56 Jak to jde dohromady?
00:20:58 Celkem se to vydařilo, že do klubu chodí i obyvatelé,
00:21:01 kteří jsme si mysleli, že k víře nemají
00:21:03 vůbec žádný vztah. A oni tam nacházejí
00:21:06 takové to zaplnění a mají pocit, že jim to dělá velmi dobře
00:21:12 a že jim to prospívá.
00:21:17 Máme v 2. dílu toho sezení modlitbu.
00:21:22 Ne, že bych nebyl věřící, ale nikdy jsem tomu nepřikládal
00:21:26 takovou váhu jako teďka. Opravdu chodím, jak se říká,
00:21:33 nazpět do svého pokoje úplně jinej,
00:21:36 než jsem byl před hodinou.
00:21:39 Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo
00:21:42 a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
00:21:46 Kdo však činní pravdu, přichází k světlu,
00:21:49 aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.
00:21:57 Když jde o modlitbu... to je nesmírně účinná věc.
00:22:01 Já jsem sám na svém životě za posledních 7 let poznal,
00:22:04 že modlitbou se dají dokázat úžasné skutky.
00:22:11 Bůh reaguje. Je nesmysl si myslet,
00:22:15 že Bůh nereaguje na modlitbu - reaguje.
00:22:19 Vědecky je prokázáno, a to jsou výzkumy přesné,
00:22:23 testovatelné, že modlitba má zásadní vliv.
00:22:28 Původně všechny nemoci mají svůj původ v naší psyché.
00:22:35 Já to vím.
00:22:37 Když mně osobně bylo odpuštěno zlo,
00:22:42 které jsem páchal do svých 69 let, všechny moje nemoci naráz zmizely.
00:22:50 HUDEBNÍ PODKRES
00:23:00 Tělesná výchova nejsou jen tělesná cvičení.
00:23:04 Ale zaujala mě myšlenka antických myslitelů:
00:23:11 Toužím po síle ne proto, abych zvítězil nad svými bratry,
00:23:17 ale abych zvítězil nad sebou samým.
00:23:19 To znamená, že tělesnou výchovu nechápeme
00:23:22 jen jako tělesná cvičení, ale jako růst osobnosti.
00:23:35 Tak, jak jsem mohl pochopit a poznat při našich návštěvách...
00:23:41 tak mám pocit, že staří lidé jsou
00:23:43 obrovskou hodnotou historické paměti naší společnosti.
00:23:48 -Dá se to tak říct?
-Přesně tak.
00:23:52 Např. papež Jan Pavel II., který už jako velmi starý člověk
00:23:56 nazval staré lidi: strážci kolektivní paměti.
00:23:58 Tohle to pro nás, mladé lidi, když se setkávají
00:24:01 se starým člověkem, je něco, co je obrovsky oživí.
00:24:03 Oni pochopí to, co se učili v historii.
00:24:05 Vidí, jak se to opravdu žilo. Já dodnes vzpomínám na jednoho
00:24:09 přítele - Toníka Loveckého - který nedávno zesnul.
00:24:12 Ten mi vyprávěl, jak to vypadalo v Raichu,
00:24:14 když byl nasazenej, když byl v koncentračním táboře.
00:24:16 Já jsem pochopil tu dobu. Nebo např. na Lidušce Šmídové,
00:24:21 což byla paní, která byla doktorkou filozofie,
00:24:24 ale díky tomu, že její bratr utekl po 48 roce
00:24:27 za hranice, tak nemohla učit. A celý život si vydělávala
00:24:30 jako pomocná kuchařka. Žila z bídy do bídy,
00:24:33 a přesto byla velmi činná. Ona mi vyprávěla o tom,
00:24:37 jak to vypadalo v 50. letech. Pokud se tahleta
00:24:40 historická paměť ztratí, pokud tito staří lidé
00:24:44 nebudou objeveni mladými lidmi, tak je tady riziko,
00:24:48 že ta zla páchaná v minulosti se budou opakovat.
00:24:51 Proto je velmi důležité seznamovat mladé lidi
00:24:54 s těmito našimi spoluobčany, aby jim předali to,
00:24:57 co ve svém životě žili.
00:25:00 HUDEBNÍ PODKRES
00:25:05 Lidem, kteří jsou těžce nemocní, bych řekl toto:
00:25:10 Utrpení může být milost.
00:25:16 Člověk, který prostřednictvím utrpení srovná svůj krok s Bohem,
00:25:21 může ještě mnohé zachránit, co už třeba smrtí,
00:25:25 po smrti, dokázat nemůže.
00:25:28 Čili berme také to, že utrpení má smysl.
00:25:34 HUDEBNÍ PODKRES
00:25:42 Já si myslím, že člověk má být připraven na smrt
00:25:45 v každém okamžiku, nejenom ve stáří.
00:25:47 Protože smrt přijde a neočekáváme ji.
00:25:49 Smrt přijde jako zloděj, jako někdo,
00:25:52 kdo nás v každém případě překvapí.
00:25:55 Na to je jediná rada a to je: Nezapomenout se modlit.
00:25:59 Protože bez toho i smrt znamená jenom zoufalství.
00:26:04 Jak jste sami viděli, staří lidé v sobě skrývají
00:26:08 jeden obrovský rozměr, obrovský potenciál a to je,
00:26:12 prosím vás pěkně, potenciál duchovní.
00:26:15 Ono by se skoro dalo říct, že oni jsou takovými otci,
00:26:18 nebo matkami národa, nebo chcete-li strážci,
00:26:22 nebo lidskými anděly.
00:26:25 Možná by se dalo říct: mnichy dneška.
00:26:28 Oni zažili za ten svůj život tolik zla,
00:26:31 že se proti němu umí účinně modlit
00:26:34 a to může ochraňovat nás - celek, společnost.
00:26:38 Prosím vás pěkně, dalo by se skoro říct,
00:26:41 že staří lidé jsou budoucností nás všech.
00:26:45 Staří lidé jsou naší budoucností.
00:26:48 Já se s vámi loučím, loučí se s vámi
00:26:50 Otakáro Maria Schmidt, náš Padající květináč,
00:26:53 vaše problémy na naši hlavu, které vám vracíme
00:26:57 v podobě našeho pořadu do vašich okýnek,
00:27:00 které se jmenují obrazovka.
00:27:03 Skryté titulky: Alena Kmentová.
00:27:06 .
O důstojnosti ve stáří. Všichni chceme být dlouho živí, ale přitom máme ze stáří obavy (2006). Režie O. Schmidt
Tématem pořadu je život starých lidí. Demografické údaje ukazují na fenomén stárnutí obyvatelstva, který se dotýká každého z nás. Téma starých lidí je v pořadu chápáno s citlivostí na důstojnost tohoto životního období, jeho krize a naděje, možnosti a alternativy života seniorů. Moderuje Otakáro Schmidt.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
