Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Obsah dílu
00:00:31 Děkuju, dobrý večer.
00:00:34 Dobrý večer vám všem, vám, v hledišti divadla Semafor,
00:00:39 samozřejmě vítám i vás, milí diváci televizní.
00:00:43 A na vás se teď specielně obracím, hned na začátku,
00:00:46 ještě než začneme, s takovou, řekl bych nabídkou.
00:00:50 A sice s nabídkou, že můžete, mimořádně, dnes večer konat dobro.
00:00:55 Konkrétně to znamená, že během vysílání našeho pořadu
00:00:59 můžete a my budeme rádi, když tak učiníte,
00:01:04 podpořit ty, kteří to neustále potřebují.
00:01:07 A sice, když odešlete na Konto Bariéry
00:01:12 jakoukoliv finanční částku, pokud možno vyšší.
00:01:18 Řek bych, tak bajvoko, od 100 vejš. Strop je nebe.
00:01:23 My už jaksi takto činíme potřetí tady s naším pořadem.
00:01:28 2 x, vloni i předloni se nám to velice osvědčilo.
00:01:31 Diváci byli velice štědří a nám všem tady udělalo radost,
00:01:34 že jsme mohli tímto pořadem podpořit, jak jsem říkal,
00:01:39 ty, kteří to potřebují, což jsou lidé s handicapem.
00:01:43 Možná, už vážení televizní diváci, v tuto chvíli vidíte
00:01:45 někde na spodní části mého žaludku běžet, břicha,
00:01:51 běžet číslo konta, na které můžete, budete-li chtít, částku odeslat.
00:01:59 To číslo si třeba napište. Ono to poběží ještě víckrát.
00:02:03 Takže děkuju vám předem za vaši dobročinnost.
00:02:08 A teď už pojďme k věci.
00:02:11 Velký guru českého humoru, pan Miroslav Horníček
00:02:14 kdysi vyslovil takovou svoji vlastní teorii, že podle něj,
00:02:20 ženy nemají valný smysl pro humor.
00:02:23 On si to vysvětloval tak, že ženy se nechtějí příliš smát,
00:02:29 protože se domnívají, že ta grimasa toho smíchu
00:02:31 jim nějak zdeformuje obličej,
00:02:34 na kterým před příchodem do divadla dlouho pracovaly.
00:02:39 Já nevím, jestli to je jeho vlastní teorie,
00:02:42 nebo přišel, já musím říct, že jak si velice vážím,
00:02:46 ještě teď samozřejmě, pana Miroslava Horníčka,
00:02:48 že neměl pravdu.
00:02:50 Protože např. moje zkušenost je úplně jiná.
00:02:52 Já i v tomto divadle
00:02:53 mockrát vidím rozesmáté ženské tváře,
00:02:57 já dokonce občas zaregistruju vedle rozesmáté ženské tváře
00:03:03 sedět takový zakaboněný hovado, na kterým já vidím,
00:03:12 že sem bylo dovlečeno, to hovado, jenom tou svojí drahou polovičkou,
00:03:17 která má prostě ráda humor.
00:03:19 Dokonce někde na sociální sítě napsal nějakej divák
00:03:23 svoji domněnku, že nemám příliš rád ženy.
00:03:26 Protože si všiml, že do tohoto pořadu
00:03:28 jsou mnohem méně zvány ženy, než muži.
00:03:32 Chtěl bych nejen tohoto diváka ujistit, že to není pravda,
00:03:35 že mám rád ženy stejně, jako muže,
00:03:41 řek bych, ženy možná o něco víc
00:03:44 a dokonce dnes večer přinesu jasnej argument.
00:03:48 Protože, přátelé, a já si myslím, že historicky,
00:03:52 myslím historicky u tohoto pořadu je to úplně poprvé,
00:03:55 kdy dneska večer tímto jevištěm projdou jenom ženy.
00:03:59 A já si myslím, že to bude jasný důkaz o tom,
00:04:01 že ženy mají stejný smysl,
00:04:04 ne-li větší smysl pro humor, než muži.
00:04:07 Naším dnešním prvním hostem je zpěvačka a muzikálová herečka
00:04:10 Monika Absolonová!
00:04:25 -Ty něco neseš?
-Já ti něco nesu.
00:04:26 -Tak to pojďme vyřídit hned!
-Hned.
00:04:28 Protože já, když jsem tady byla naposledy, což je asi 3, 4,
00:04:31 nevím, možná 5, je to delší doba.
00:04:35 Tak tenkrát bylo před premiérou muzikálu Evita
00:04:38 a já jsem ti říkala, jestli přijdeš a ty jsi říkal, jestli tě pozvu.
00:04:41 Tak tě zvu.
00:04:44 -Já jsem to ještě neviděl?
-Ne.
00:04:46 My jsme se od tý doby nepotkali, já jsem trošku rodila,
00:04:50 takže tě zvu, protože to hrajeme poslední sezónu.
00:04:53 Poslední sezónu! Tak to já přispěchám.
00:04:56 Tak jo.
00:04:57 -Hraješ Evitu, doufám.
-No.
00:05:00 Moniko, já vím, že tady v našem, jak bych to řek, showbyznysu,
00:05:06 panuje, nebo dlouho panovala taková představa,
00:05:10 že např. zpěvačka by, pokud je více méně na vrcholu,
00:05:15 tak by jaksi měla s těma dětma počkat,
00:05:18 protože ty různý mateřský dovolený,
00:05:21 že by mohla z toho vrcholu spadnout.
00:05:24 Ty jsi šla proti týhle teorii. Ty jsi se rozrodila.
00:05:27 Já jsem se těsně před padesátkou rozrodila.
00:05:32 Ale já jsem vždycky chtěla mít rodinu a děti, proto jsem se taky
00:05:38 ve 23 vdávala, což mi úplně nevyšlo.
00:05:42 Takže potom v 26 jsem byla šťastně rozvedená,
00:05:45 pak jsem pořád hledala toho pravého a nějak se mi to protáhlo
00:05:50 a potkala jsem ho až v 38.
00:05:51 A v 39 se mi narodil Tadeáš a ve 42 Matouš.
00:05:55 A nikdy, jsem to, člověče, neměla tak,
00:05:58 já vlastně jsem úspěšná zpěvačka, ježíš, to je debilní,
00:06:01 říkat o sobě, že jsem úspěšná zpěvačka, ale jako...
00:06:04 -Co je debilní?
-Že jsem úspěšná.
00:06:06 Nejsem úpěšná! Relativně známá zpěvačka!
00:06:08 -Nebuď skromná!
-Tak to je! Znáš nějakej můj hit?
00:06:13 Zpaměti! Ale jenom jeden.
00:06:19 -Tak to říkám!
-Kleopatra!
00:06:22 -Teď královnou jsem já!
-Relativně známá zpěvačka...
00:06:26 Kdo máte rádi tuhle písničku,
00:06:28 posílejte peníze na Konto Bariéry.
00:06:29 Ano! Ano, prosím vás!
00:06:33 Já jsem zapomněla co jsem ti chtěla říct.
00:06:35 -Že jseš strašně slavná.
-Takhle jsem to neřekla!
00:06:38 Tím jsi začala!
00:06:40 Ne, že jsem relativně úspěšná zpěvačka,
00:06:43 ale vlastně to jsem omylem!
00:06:45 Protože já jsem hlavně chtěla tu rodinu a děti!
00:06:47 Proto jsem se ve 23 vdávala. Pak mi to nevyšlo.
00:06:51 Tak já, abych neseděla doma, tak jsem vlastně zpívala.
00:06:54 -A naštěstí mě chtěli.
-Kdo?
00:06:58 Jako lidi, nebo producenti, nebo dostávala jsem ty nabídky.
00:07:03 Chtěli tě vidět, slyšet zpívat, oplodnit nikdo!
00:07:07 Jinak! Ano. Diváci si na mě zvykli a oplodnit mě nechtěl nikdo.
00:07:14 -To zní strašně.
-Strašně!
00:07:16 Tak asi někdo jo! Ale prostě nebylo to z mý strany,
00:07:24 to nebylo ono!
00:07:25 A čím víc jsem hledala toho pravýho,
00:07:28 tak jsem mezitím zpívala.
00:07:30 A vždycky o co víc jsem byla zklamaná,
00:07:32 o to víc jsem začala někde kvičet
00:07:34 a ono se to tak jako postupně, že mě se pracovně dařilo,
00:07:39 ale v soukromí ne.
00:07:41 Říkáš, že jsi tomu nějak šla naproti.
00:07:44 Podle toho, co vím a nevím toho moc,
00:07:46 tak jsi podle mě chodila hlavně na hokej.
00:07:51 Což hledat nějakej vhodnej protějšek na hokeji,
00:07:54 když oni mají ty kukly a ty helmy, figuru vidíš, to je jasný!
00:07:58 Ale Kájo, takhle to...
00:07:59 Pozor! Já to musím divákům vysvětlit!
00:08:01 I první tvůj manžel byl hokejista! Je to pravda?
00:08:04 Ano.
00:08:05 A teďka oplodněná jseš opět hokejistou.
00:08:10 To vypadá, že jsme na nějaký farmě!
00:08:14 Čili hokej, to je tvůj osudovej sport!
00:08:16 Šla jsi tomu cíleně naproti?
00:08:18 Začala jsem u hokeje a zase jsem u něj skončila,
00:08:20 já doufám, že už navždy.
00:08:21 -Mezitím byly i jiný sporty?
-Šerm.
00:08:28 -Šerm? Ty jsi chodila s šermířem?
-Bejvalým.
00:08:31 On už byl jako vysloužilej hodně. Ježíši! To bude vostuda!
00:08:39 Už je to dlouho, ne? No, tak senioři na nás nekoukaj!
00:08:45 -Ten to nevidí.
-Promiň!
00:08:54 Asi jseš ulítlá na ty "vystajlovaný" figury, ne?
00:08:58 Já jsem teď taky hodně "vystajlovaná" figura.
00:09:01 Já jsem zjistila, že úplně miluju výrobce stahovacího prádla.
00:09:06 Stahovacího prádla? Co to je? To je prádlo, který se stahuje?
00:09:10 Ono jako tebe stahuje. Jako člověka stahuje.
00:09:13 Ty to nepotřebuješ! Ale já jo!
00:09:16 Já jsem celej život měla pocit, že jsem tlustá
00:09:18 a to jsem vůbec nevěděla, co přijde po porodu.
00:09:22 To jsem teprve zjistila, ze je to jako jinak.
00:09:28 I ta postava vypadá trošku jinak, než vypadávala, u někoho ne!
00:09:32 Já když vidím Daru Rolins, tak to nechápu!
00:09:34 A říkám si, ta se teda má, čůza, viď? Jak je hubená!
00:09:38 A teď vidím, jak ona cvičí, jak něco a jí ty okurky a rajčata
00:09:44 a já u toho žeru tlačenku.
00:09:46 Tak prostě si pak řeknu, že to asi nepůjde,
00:09:49 nicméně, v každým případě miluju to stahovací prádlo,
00:09:52 nevím, proč jsem ti to začala říkat.
00:09:55 To taky nevím, ale docela mě zaujalo...
00:09:57 -Jo, že jsi chtěl ty postavy!
-Cože jsem chtěl?
00:10:01 Ne ty, že ty chlapi měli nějaký pěkný postavy!
00:10:03 -Jo, vystajlovaný.
-Já nevím! Měli normální postavy!
00:10:07 -Já to nepotřebuju, jsi řekla?
-Stahovací prádlo nepotřebuješ.
00:10:10 Já vím! Existuje i pánský stahovací?
00:10:13 -Já myslím, člověče, že jo.
-Fakt, jo?
00:10:16 A říkáš...
00:10:17 On se chlap může vejít i do toho dámskýho.
00:10:24 Já jsem třeba teď točila pro ČT takovej film,
00:10:29 jako počest Evičce Pilarový.
00:10:31 A protože to bylo moje první natáčení po porodu,
00:10:35 takže jsem pochopitelně byla nervózní
00:10:37 a trošku jsem se bála, abych nebyla větší.
00:10:42 Naštěstí kostýmy dělá Zuzka Straková, kterou dobře znám,
00:10:45 tak jsem jí volala a říkám, Zuzi, co mi dáš na sebe?
00:10:48 Ona, neboj, to nějak vymyslíme.
00:10:49 Říkám, já mám furt břicho a ty špeky, je to takový nechutný.
00:10:53 Ona mi říká, ne, to nějak zakrejeme a tak.
00:10:56 Takže jsem přišla se spodním stahovacím prádlem,
00:11:01 už jsem tam s ním přišla, já s ním chodím teď hodně.
00:11:05 Takže jsem v něm přišla a to je takový stahovací prádlo,
00:11:08 semhle pocaď, semhle pocaď.
00:11:10 -Jakože tak.
-Takový korset jako.
00:11:13 No ne, to jsou takový gaťky.
00:11:16 Jsem chětla říct jinej obrat, ale to se úplně nehodí.
00:11:20 Takový jako...
00:11:22 Tak jsem tam přišla, zkoušely jsme ten kostým, Zuzanka říká,
00:11:26 nó Mony, já myslím, že by to chtělo ještě takový bodýčko.
00:11:30 Já říkám, Zuzanko, já jsem celá stažená.
00:11:31 A ona, tady odsaď tady podsaď jo, ale tady ti to vylejzá.
00:11:37 Já jsem, člověče, vypadala, kdyby to někdo viděl,
00:11:39 co já jsem měla pod tím kostýmem, tak by umřel smíchy,
00:11:42 protože ono tě to stáhne, ale ono to zase někde jinde vyleze.
00:11:46 Takže já jsem vypadala buď jak zubní pasta, nebo tlačenka.
00:11:52 Ale natočili jsme to, já jsem jako to,
00:11:55 akorát vždycky, když jsem šla na záchod,
00:11:56 tak jsem tam byla dlouho.
00:11:58 Než jsem oblíkla všechny svoje mundúry, tak to trvalo.
00:12:01 V podstatě jsi na záchod chodila hlavně vydechnout, ne?
00:12:06 Tak nějak!
00:12:09 -Zpívat by se s tím asi nedalo.
-Jo, dalo, neboj. Jasně.
00:12:12 Tak tohleto jsi jela na playback. Nebo ne?
00:12:14 To jo, to já s tím zpívám normálně. Takhle! Mně už nic jinýho nezbejvá!
00:12:22 Protože já jsem třeba v létě držela dietu, já vím, že jsi říkal,
00:12:25 abych byla stručná, ale já to neumím!
00:12:28 Nemusíš bejt stručná! Stačí občas mě pustit!
00:12:33 Tak jenom, já jsem v létě držela dietu.
00:12:35 -Tohle léto?
-Tohle léto.
00:12:37 Tak já jsem porodila Matouše minulej listopad a vlastně v září
00:12:41 jsem se vracela do divadla, jakože do práce.
00:12:44 Tak jsem chtěla vypadat líp,
00:12:46 takže jsem se rozhodla, že budu držet dietu,
00:12:48 takže jsem nejedla pečivo, nepila jsem pivo.
00:12:51 Já moc nepiju alkohol, ale pivo miluju.
00:12:55 Prostě jsem vynechala takovejch skvělejch věcí
00:12:59 a furt jsem čekala, kdy to přijde.
00:13:03 A po 2 měsících nepřišlo nic.
00:13:08 -Váha se nehnula.
-Zhubla jsem kilo a půl.
00:13:11 -Tak jsem, víš co jsem udělala.
-Nevím. Dala sis pivo.
00:13:14 Všechno! Všechno, chleba!
00:13:17 Všechno jsem to sežrala úplně šťastná!
00:13:20 -Jasně, to víš, že jo!
-Já to zhubnu!
00:13:23 Já jsem si říkala, že to zhubnu, že mám ještě čas.
00:13:28 Nemusíš hubnout, dyť co. Zpíváš většinou v kostýmech!
00:13:33 Nic si neodpírej!
00:13:34 Myslím, že kdybych zpívala bez kostýmu, že by nikdo nepřišel.
00:13:40 Ale někdy bys, na Silvestra
00:13:42 mohla přijít v tom stahovacím jenom.
00:13:47 Ať je sranda.
00:13:48 Já to tady říkám, chudák Tomáš přijde do práce,
00:13:53 on je kondiční trenér!
00:13:57 On už není hokejista, on je kondiční trenér.
00:13:59 -Kondiční trenér, říkáš.
-No. Já jsem jednou,
00:14:05 ne to bylo ještě předtím, než jsem otěhotněla s Matoušem,
00:14:08 tak jsem zpívala někde...
00:14:09 -Snad s Tomášem, ne?
-Se synem. S tím druhým!
00:14:13 Tak jsem někde zpívala a byly tam samý krásný mladý holky.
00:14:19 Vysportovaný. Jestli to byly hasičky, aerobičky? No úplně!
00:14:24 A já jsem přišla domů a říkám:
00:14:27 Podívej se, ale to je taky tvoje vizitka, jak já vypadám!
00:14:31 Koukej s tím něco dělat! A on mi na to říká: Mně to nevadí.
00:14:36 -No!
-Ale já jsem byla rozhořčená.
00:14:39 Možná by ženy, divačky,
00:14:44 řekl bych možná tvoje vrstevnice, nebo i mladší, zajímalo,
00:14:47 protože přece jenom zpěvačka na vrcholu, to jsem říkal,
00:14:50 velmi známá a populární, jaks to zvládala a jak to zvládáš?
00:14:56 Měla jsi vůbec nějakou mateřskou?
00:14:58 Já jsem oba kluky porodila v listopadu,
00:15:02 tzn., že já jsem se vrátila do divadla až v září dalšího roku
00:15:06 a mezi tím jsem si občas odskočila zazpívat.
00:15:08 Jenže ono, bejt zpěvačka, to má ohromný plus.
00:15:12 Většinou se zpívá večer, tzn., že to není přes den
00:15:16 a můžeš si, když ti někdo nabídne tu práci, tak si můžeš vybrat.
00:15:20 Tzn., já jsem to měla tak krásný
00:15:22 a oba kluci byli buď nějak nastavený, nebo nevím,
00:15:26 že já jsem je vykoupala, nakojila,
00:15:28 odjela jsem třeba na Žofín zazpívat,
00:15:30 tam jsem odzpívala, přijela jsem, bylo další kojení.
00:15:33 Takže oni vůbec nepostřehli, že nejsem doma.
00:15:35 Ale já jsem teda, pravda, nejezdila vůbec na Moravu,
00:15:38 což mě mrzelo, protože mně je tam vždycky hezky.
00:15:41 Proč?
00:15:41 Protože bych to s tím kojením nestihla!
00:15:46 To je cesta 3 ? 4 hod. tam, odzpívat, 4 hod. zpátky.
00:15:51 To víš, že jsem někdy unavená.
00:15:52 A přijde mi strašně zábavný, když jednou,
00:15:56 to jsem ještě neměla děti a hráli jsme,
00:15:57 nevím jaký představení, přišla nějaká kolegyně, říkala:
00:16:00 Já jsem se sem tak těšila. Já si tady tak vodpočinu!
00:16:04 Já jsem říkala: Co to jako říká? Tady se podívají výkony!
00:16:09 Tady se soustředí!
00:16:11 Kájo, ty vůbec nevíš, jak já se těším do divadla!
00:16:15 Já si tam tak vodpočinu!
00:16:17 Moniko, samozřejmě, tak mluvíme o tom,
00:16:19 že chodíš do divadla, že zpíváš, ale taky moderuješ!
00:16:22 Jseš moderátorka.
00:16:24 -Už teď zase nemoderuju.
-Ne?
00:16:26 Ne, ne, teď momentálně nic nemoderuju.
00:16:28 Před rokem jsi moderovala třeba anketu Atlet roku.
00:16:30 Ano.
00:16:32 To jsi musela o tý atletice taky něco vědět. Ne jenom o hokeji.
00:16:35 Když jsem nastupovala,
00:16:37 když jsem tu nabídku tenkrát od paní Fibingerový dostala,
00:16:39 tak jsem o tom nevěděla vůbec nic.
00:16:41 A výborná byla moje máma, když jsem odcházela na přenos,
00:16:43 říkala, bude tam i ta paní Neumannová?
00:16:46 A já: Mami, to je asi jinej sport, ne?
00:16:51 Takže aprobace tam byla. To bylo vcelku jasný.
00:16:54 Já jsem na začátku nevěděla nic.
00:16:55 -Už to nebudeš dělat?
-Už ne.
00:16:56 Prosím tě? Jako, že nebude vůbec Atlet roku?
00:16:59 Bude, bude, bude ho dělat Aleš.
00:17:00 Ono to tak vyšlo, že loni jsem rodila
00:17:04 a letos jsme se špatně domluvili na termínech,
00:17:07 já už jsem měla jinou práci, takže letos už ne.
00:17:11 -Ale budu zpívat!
-Cože budeš?
00:17:13 -Zpívat budu o Vánocích.
-Na Atletovi roku?
00:17:16 Ne na Atletovi. Po Český republice! To jsem vám chtěla říct!
00:17:20 To jsem se tě zrovna teď chtěl zeptat!
00:17:22 -V prosinci!
-Teď jsem se chtěl zeptat!
00:17:24 Po čem budeš jezdit? Teď řekni po republice!
00:17:26 Teďka to řekni!
00:17:28 Teď řeknu i přesně kdy. Já jedu vánoční tour,
00:17:31 který se jmenuje Až do nebes tour.
00:17:33 Vidíš, to jsem ti nepřinesla, vánoční desku.
00:17:36 Tak já ti ji pošlu, chceš?
00:17:38 -Ale dyť Vánoce ještě...
-No hele, to je co by dup.
00:17:42 -To je co by dup.
-Vánoční desku.
00:17:43 -Vánoční desku!
-Tak mi to dej pod stromeček.
00:17:45 Tak jo, já ti to pošlu pod stromeček.
00:17:47 Budu dělat překvapenýho.
00:17:53 Ona už je teda asi 2 roky stará ale musím říct, že se mi...
00:18:01 Ty mně dáš k Vánocům 2 roky starou desku?
00:18:04 Ta nikdy nezestárne, člověče! Když je vánoční, tak je tematická!
00:18:07 -Vánoce jsou každej rok.
-No. Jsou každej rok.
00:18:10 -To nezestárne.
-Né, já budu dělat překvapenýho.
00:18:15 2 roky stará! To poznám na dálku.
00:18:19 Ta deska se jmenuje Až do nebes a jedu Až do nebes tour.
00:18:22 -Ta deska se jmenuje Až do nebes?
-Ano!
00:18:24 Ty mluvíš strašně rychle a diváci si to nestačej psát!
00:18:28 -Myslíš, že si to píšou?
-Teďka začnou.
00:18:30 Jo. Dobře.
00:18:31 Teďka dopíšou kolik peněz posílaj,
00:18:35 pak hned, kde je možný vidět Moniku.
00:18:38 Až do nebes tour pojedu s Jiřím Dvořákem
00:18:41 a jeho Boom! Bandem,
00:18:42 už se na ně moc těším, to je výborná kapela.
00:18:45 -A jedeme, 1. 12. jsme v Brně.
-Nemusíš každej termín.
00:18:50 Takovouhle reklamu zase tady nemusíš!
00:18:52 Řekni že jedeš až do nebes, to radši neříkej takhle!
00:18:56 -No vidíš!
-Řekni, že jedeš tour.
00:18:59 Brno, Hradec, Budějovice, Ostrava a Lucerna.
00:19:03 -Jo.
-Jo.
00:19:05 -To možná...
-Chtěl bys?
00:19:07 -Cože?
-Ne! Jé, to zase! Tak ne, tak ne!
00:19:12 Chtěl jsem říct, že možná bude plno!
00:19:14 Ne, že já tam poběžím!
00:19:17 To už bych neměl nic jinýho, než Absolonovou!
00:19:21 To už by byl trošku zkreslenej vkus! Chápeš to?
00:19:23 Kdybych nic jinýho neposlouchal! Já tě rád uvidím!
00:19:28 Vidíš, jak jsem blbá? Ne, ale ty jsi to tak řek!
00:19:33 -Co jsem řek?
-No ona už je skoro plná.
00:19:36 -Kdo?
-Ta Lucerna.
00:19:37 Ta Lucerna je plná. A to je o Vánocích?
00:19:40 -18.
-Tak to ti přeju.
00:19:44 -Takže nechceš přijít?
-Co?
00:19:46 -Takže nechceš přijít!
-Tím pádem nemusím!
00:19:50 Jako, že bys přišel, kdyby tam bylo prázdno!
00:19:53 Mně se líbí, že, většinou se tak formálně ptám,
00:19:56 kde toho kterého umělce, nebo umělkyni,
00:19:59 mohou diváci vidět a slyšet v nejbližší době,
00:20:02 tys to ze sebe vysypala, aniž bych se tě ptal.
00:20:05 No, já si to všechno pamatuju, ale já si to totiž musím pamatovat,
00:20:08 protože furt organizuju děti a sebe a všechny,
00:20:11 tak já si to musím pamatovat.
00:20:12 Teď každej, kdo tě chce vidět a slyšet,
00:20:15 určitě ví kdy kam má přijít!
00:20:17 Monika Absolonová!
00:20:31 Přátelé, naším dalším dnešním hostem
00:20:34 a vy určitě možná taky vidíte číslo toho konta
00:20:39 budeme rádi, když prostě přispějete.
00:20:43 Naším dalším dnešním hostem, a vy už víte,
00:20:45 že žádnej chlap tady dneska, jinej než já nebude,
00:20:51 naším dalším hostem je televizní moderátorka
00:20:53 Daniela Písařovicová!
00:21:06 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:21:09 Danielo, taky už jsme si tady spolu povídali, leccos mně utkvělo,
00:21:15 ale co tak souhrnně o vás vím, že ta vaše cestička,
00:21:22 když jste se asi hledala, to, co budete dělat a co chcete dělat,
00:21:27 tak byla poměrně, tam toho bylo hodně.
00:21:29 Např. jste chtěla bejt, pozor! Muzikálová zpěvačka.
00:21:34 -Že je to pravda?
-Jo.
00:21:36 Proč jste to nedotáhla?
00:21:37 Protože mi máma vysvětlila, že to je poměrně špatnej nápad.
00:21:42 Maminka vás slyšela zpívat někdy?
00:21:44 Jo, my jsme si hodně často zpívávali v autě.
00:21:46 Proč to je špatnej nápad?
00:21:48 Zaprvní jsem si na to vzpomněla ten rok,
00:21:51 kdy se dávaly přihlášky na vysoký školy,
00:21:54 pak jsem šla zaklepat na dveře jedný Lidušky
00:21:58 a zeptala jsem se tam...
00:21:59 -To je Lidová konzervatoř, víte?
-Lidová škola umění.
00:22:02 Nebo Lidová škola umění.
00:22:05 Řeknete Liduška, aby každej věděl, na koho klepete.
00:22:09 No, zaklepala jsem ve Znojmě na dveře jedný Lidušky,
00:22:12 Lidové školy umění.
00:22:13 -Kdeže jste to klepala?
-Ve Znojmě.
00:22:15 Já jsem studovala ve Znojmě střední školu.
00:22:17 Ve Znojmě? A tak muzikál...
00:22:19 Tak jsem tam takhle zaklepala, zazpívala jsem před tou paní,
00:22:22 ona mi říkala, kdy chcete jít na ty přijímačky?
00:22:24 Já říkám, za 2 měsíce. a ona, no dobře. Tak jo.
00:22:27 -A tím to skončilo?
-A tím to skončilo tak nějak.
00:22:30 To už jste pak, žádný castingy jste neabsolvovala?
00:22:34 Že byste v nějakým muzikálu...
00:22:36 Mně je trošku žinantní mluvit před Monikou o mý hudební kariéře.
00:22:40 To ale klidně mluv! Kdybys věděla na kolika já byla konkurzech,
00:22:44 kde mi vždycky řekli, že vy se mi zrovna vůbec nehodíte.
00:22:47 -Jste málo tohle, málo tohle ...
-To chce cílevědomě za tím jít!
00:22:51 Pravda je, to mě napadlo až ve chvíli, když jste přišla,
00:22:55 že možná přece jenom v těch muzikálech
00:22:57 byl by problém vaše vejška.
00:23:00 S hereckým partnerem, no. To je pravda.
00:23:02 -Ale je Hůlka, Maxa.
-Co?
00:23:04 -Hůlka, Maxa!
-No dobře!
00:23:05 Třeba specielně já si vás umím představit jako Evitu,
00:23:11 ale když si na druhou stranu představím, že např. u nás
00:23:15 v muzikálu Evita
00:23:17 manžela Evity, toho Peróna hrál např. Petr Spálený,
00:23:23 tak už si vás zase představit neumím.
00:23:26 To by vypadlo, jako že on furt sedí, rozumíte!
00:23:30 Nebo bysme mohli udělat nějakou sedací úpravu.
00:23:33 Celý divadlo by se odehrálo vsedě. Jó, byl by tam určitě handicap.
00:23:39 Další handicap by byl třeba můj hlasovej rozsah.
00:23:41 Na jedný oktávě to neodehrajete, tu Evitu.
00:23:45 -Vy máte víc, než jednu oktávu?
-Právě, že ne. Já jsem alt.
00:23:50 To víte takhle odborně, že jste alt?
00:23:52 No tak, když nevyzpívám, tak jsem se tam zařadila.
00:23:57 Já jsem se nikoho neptala, jestli jsem alt nebo ne,
00:24:00 ale vzhledem k tomu, že nevyzpívám, tak si myslím, že jo.
00:24:02 Ještě by tam možná byl baryton pro mě,
00:24:04 ale to nechci bejt v týhletý skupině.
00:24:06 Danielo, když nevyzpíváte, to neznamená, že jste alt,
00:24:10 ale že neumíte zpívat.
00:24:11 Chápete to? To už je pak jedno jakej...
00:24:16 Já už ji slyšela zpívat! Umí zpívat!
00:24:19 Vy doteďka někde zpíváte, ne?
00:24:21 Jo. Nejčastěji ve vaně a v autě a občas i někde,
00:24:26 třeba na nějakejch charitativních záležitostech.
00:24:28 Že vás pozvou jako zpěvačku?
00:24:30 Spíš takovýho hostujícího k někomu.
00:24:33 Jo takhle! Atrakci!
00:24:34 No, je to! Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlela,
00:24:40 děkuju, že jste mi rozšířil obzory.
00:24:42 Je to takový, že se představím v trošku něčím jiným.
00:24:46 A myslím si, že tím, že lidi vědí, že moje profese je moderátorka,
00:24:50 že ode mě neočekávají, že bych tam bořila sály.
00:24:54 -Jsou rádi, že vás viděj.
-A odpustí mi ledacos.
00:24:58 A že jenom nemluvíte, ale že taky zpíváte.
00:25:00 Že jsme to tady tak ťukli. Kolik vy to měříte, Danielo?
00:25:05 -Metr 82.
-Metr 82.
00:25:08 -Chcete se poměřit.
-Né!
00:25:11 Já jsem se i Moniky ptala, bereš si lodičky?
00:25:14 Ona říkala, jó, sedíme, Karel to snese.
00:25:25 -Já tady mám i druhý boty.
-Jsou muži, který to nesnesou.
00:25:31 Jako když je ženská větší? Však jsem si taky rychle sedal!
00:25:37 Ale přece jenom je to nadstandardní.
00:25:41 -Není to průměrná výška.
-Není to průměrná výška.
00:25:43 Dokonce jsem četla nějaký statistiky
00:25:45 a myslím si, že ženy,
00:25:47 průměrná výška žen v ČR je asi 162, fakt strašně malinko.
00:25:50 Oproti mně.
00:25:52 Tak to mi řekněte. Pociťovala jste někdy tuhle věc jako handicap?
00:25:58 Jako, že jste si řekla, kdybych byla o něco menší
00:26:01 a teď nevím: Co?
00:26:03 Anebo jste to brala, tak to je?
00:26:05 Já s tím právě vůbec problém nemám. Ale kolem mě spousta lidí jo.
00:26:09 Se mnou třeba moc nechcou moji kolegové v práci vysílat.
00:26:13 Jako, že budete...
00:26:15 Když takhle stojíme vedle sebe, já mám samozřejmě podpatky
00:26:18 a když stojí vedle mě, tak se vždycky tak jako podívaj.
00:26:21 Ale on je jako fígl,
00:26:23 když si přistoupí k tý kameře o metr blíž...
00:26:27 Tak už jste stejně velký.
00:26:29 Sice mají větší hlavu, ale zato jsou stejně vysoký.
00:26:37 Dobře, tak to je v práci. Ale dejme tomu v soukromí.
00:26:41 Takhle se zeptám.
00:26:43 Chodila jste někdy s menším chlapcem?
00:26:45 O cm, o 2. Víc to většinou nebylo.
00:26:47 Víc ne! To vy najednou škrtnete všechny ty věci, intelekt,
00:26:53 smysl pro humor, je mrňavej, tak do háje s ním.
00:26:58 -Danielo, je to tak?
-Karle, je to nabídka?
00:27:06 -Co?
-Je to nabídka?
00:27:08 Né!
00:27:17 Já, že bych udělala výjimku!
00:27:22 Danielo, nebudu vás nutit do zvětralýho zboží! Chápete to!
00:27:28 To by mě nenapadlo! Já vás beru jako svoji mladší kolegyni!
00:27:31 -Tak jsme kolezi!
-Nebo kolegové.
00:27:36 Hledat asi vhodnej protějšek...
00:27:38 Já si myslím, že bych pár cm odpustila, kdybych měla pocit,
00:27:41 že to má potenciál.
00:27:42 -Že jinak je všecko v pořádku.
-No jasně.
00:27:44 -Tak to jsem chtěl slyšet.
-No, určitě.
00:27:46 Ne kvůli sobě, ale kvůli potenciálním...
00:27:48 Vy jste víceméně trvalá součástka tý televizní obrazovky,
00:27:51 jste tam skoro pořád.
00:27:55 -Jo, jo, jsem.
-Víc než já.
00:27:59 Vy jste jenom v pátek a ještě máte volno přes prázdniny.
00:28:02 -To my nemíváme.
-Ano.
00:28:06 Fyzicky mám volno přes prázdniny.
00:28:07 Ale vizuelně jsem tam furt, protože nemají co vysílat...
00:28:11 Ale bystrý divák...
00:28:14 Ale bystrý divák si všimne, že už vás tak někdy zaznamenal.
00:28:18 Bystrý ano. A jiný nekoukaj. Než bystrý.
00:28:22 Tak zase nemusíme to odřít všechno my tam ve zpravodajství.
00:28:25 Taky se lidi u toho skoro vůbec nepobaví,
00:28:27 u zpráv, který jim předkládáme.
00:28:29 Ale já jsem chtěl říct něco jinýho.
00:28:31 Řek jsem, že vás viděj diváci často, ale neříkejte mi,
00:28:35 že vám nechoděj,
00:28:37 protože jestli jsem dobře informovanej,
00:28:39 tak zatím jste si nevybrala.
00:28:40 Ale nemusíme to soukromí! Já do toho soukromí nerad!
00:28:44 -Já vím!
-Já ty otázky nemám rád!
00:28:47 Jestli na to nechcete odpovídat? Nevybrala jste si, že ne?
00:28:53 Ne. Ale já už mám návod.
00:28:54 Já jsem strávila 20 minut s Monikou,
00:28:57 takže já už přesně vím, co mám dělat.
00:29:02 -Monika vám radila?
-Ale hezky!
00:29:05 Ale cos mohla Daniele říkat? Jak se kojí? Nebo já nevím co?
00:29:09 Ona ještě, stále čekáte vhodný protějšek?
00:29:12 -Ano, čekám.
-Hledáte?
00:29:14 No, hledám. Aktivně asi nehledám, ale doufám, že to někdy přijde.
00:29:20 Nechci strávit...
00:29:21 -Na hokej nechodíte?
-Teď jsem byla na NHL!
00:29:24 -No!
-A nic!
00:29:35 Já do toho tady vstoupím.
00:29:37 Já jsem jí neradila, že bych jí radila.
00:29:40 Jenom jsem říkala jako pocit, jsem říkala, to musíš někam chodit.
00:29:44 A Danuška říkala, že chodí!
00:29:46 Že přece je pořád v práci a mezi lidma.
00:29:47 Já jsem říkala, myslíš si,
00:29:49 že za tebou nějakej normální chlap přijde a řekne, dobrý den,
00:29:53 vy se mi tak jako líbíte?
00:29:54 To normální chlap neudělá! To udělá nějakej debil!
00:30:01 A tak to je! Tak to je! Protože normální chlapi se styděj!
00:30:05 Chtěl jsem se zeptat, ještě než začala Monika mluvit,
00:30:11 jestli máte nějaký ty ctitele přes tu obrazovku?
00:30:15 Jestli dostáváte nějaký nabídky, neříkejte, že ne!
00:30:18 Na kafe, rande atd.
00:30:22 Máte nějakej filtr, jak se tím probíráte,
00:30:25 nebo a priori prostě...
00:30:26 To je právě hrozně zvláštní, jakým způsobem to posuzovat.
00:30:29 Protože mně většinou přicházejí e-maily, který začínají stylem:
00:30:35 Moje maminka si myslí, že bysme se k sobě hodili.
00:30:41 Fakt, jo? Měla pravdu! Akorát debil!
00:30:52 Naposledy jsme byli v levlu babička si to stejný myslí.
00:30:55 Takže ony jsou to víceméně e-maily na stejnej způsob.
00:30:59 A teď mi píše vytrvale už jeden divák, že se pořád snaží
00:31:02 dovolat do ČT, ale že ho nikdy nepřepojí,
00:31:06 že přijede na vlakový nádraží, teď mi řekne, třeba za 14 dní,
00:31:10 ve 13:45, ale přijede autem a jestli tam budu.
00:31:16 -Na tom nádraží.
-Na tom nádraží.
00:31:18 -Rande, no!
-Rande!
00:31:19 Vy jste loni tancovala ve StarDance.
00:31:21 Tam přeci taky šlo o to,
00:31:23 aby k vám byl někdo přiměřený výšky.
00:31:28 Je to pravda?
00:31:29 A to vám udělali nabídku? Já nevím v týhletý soutěži
00:31:32 jak se ty partnerský páry dávaj dohromady.
00:31:35 Mně jednou zavolal Honza Onder,
00:31:37 což je ten garant přes to tancování ve StarDance
00:31:41 a ptal se mě kolik měřím.
00:31:42 Tak jsem mu řekla metr 82 a tam se ozvalo: Do prdele! Pardon.
00:31:49 -Odepsal vás rovnou.
-A co s tím máme teďka dělat?
00:31:52 Já říkám, no tak nohy si neuseknu, na tom by se mi fakt blbě tančilo,
00:31:56 tak si s tím nějak poraďte.
00:31:58 A on mi potom říkal, že tam měli omezený výběr tanečníků
00:32:04 a že se snažili přece jenom někoho vybrat,
00:32:07 kdo by ke mně výškově šel.
00:32:09 Tzn., že můj taneční partner měl 184 a vhledem k tomu,
00:32:13 že se tancuje v podpatkách
00:32:15 a já jsem měla ty nejnižší možný, co vyráběj,
00:32:18 i tak jsem ho převyšovala.
00:32:20 My jsme velmi složitě hledali těžiště k sobě.
00:32:25 -Při tancování jak, těžiště?
-Při tancování musíte mít právě...
00:32:29 Co musím mít?
00:32:30 Vy musíte mít těžiště, nebo třísla musíte mít nalepený na sobě.
00:32:37 Ve stejný vejšce. Abyste držel ten balanc.
00:32:41 Počkejte. Při tancování musím mít stejně vysoko třísla?
00:32:47 No, ano.
00:32:48 -Jako ta tanečnice?
-Ano.
00:32:50 A kvůli čemu jako?
00:32:51 -Ve společenským tanci...
-Počkej, ptám se Daniely.
00:32:54 -Já tam byla taky! Já to vím!
-Ale Daniela čerstvě.
00:32:58 To je nějaká teorie?
00:33:00 No ne, potom máte to správný taneční postavení
00:33:03 a potom vás ten tanečník může ovládat.
00:33:05 A může vás navíst tam, kam máte jít.
00:33:07 Správně jste se narovnal. I záda jsou důležitý.
00:33:11 To byl taky můj další problém.
00:33:13 Tzn., že potom já jsem všechno odtancovala na pokrčenejch nohou.
00:33:17 Což ta sukně skryje,
00:33:19 ale já jsem se furt musela přizpůsobovat tý vejšce třísel,
00:33:24 nebo jak to mám říct?
00:33:25 Pánve mýho tanečníka.
00:33:27 Pánev, prostě pánev na pánev musí jít.
00:33:29 Pánev na pánev! Pak já jsem někde povyskočila a ejhle!
00:33:33 Postavení bylo v čudu.
00:33:35 A lovila jsem ho zase za 20 sekund někde.
00:33:48 Já kdykoliv o tom mluvím, tak se dostanu do problémů.
00:33:52 Já neumím vybírat slova!
00:33:54 Dostali jste se nějak daleko, myslím.
00:33:56 My jsme vypadli až v 8. kole.
00:33:58 A já měla furt nakročeno, já už jsem se chtěla omlouvat,
00:34:02 já měla od srpna připravenou děkovnou řeč.
00:34:05 -Jako vítězka!
-Ne.
00:34:08 Já jsem myslela, že vypadnem jako první.
00:34:12 Hned na tom prvním vyřazovacím kole.
00:34:14 Všichni si odtancujou 2 kola a pak se postupně začíná vyřazovat.
00:34:18 A já jsem od toho 2. kola,
00:34:20 v srpnu jsem si ji fakt tak vypilovala.
00:34:23 A to bylo i dojemný i vtipný, fakt jsem na sebe byla pyšná.
00:34:27 Jako, že to má hlavu a patu, říkala jsem si na to nezapomenu.
00:34:30 A jak jsem furt měla nakročeno
00:34:31 a pořád se to oddalovalo, oddalovalo, tak v tom 8. kole
00:34:34 já jsem vůbec nevěděla co mám říct.
00:34:37 Já jsem si to nevybavi... Já jsem si to nepsala!
00:34:39 Nehodila do počítače?
00:34:40 Jsem přece chytrá holka, to v životě nemůžu zapomenout!
00:34:44 -A řekla jste vůbec něco na konci?
-Jo, ale nevím co. Nevím co.
00:34:49 Tak asi ty pánve, asi to všecko...
00:34:51 Zrovna to postavení bylo fuč.
00:34:55 -Že to klaplo!
-Do 8. kola.
00:34:58 Taky si vybavuju v tý souvislosti, znáte to, ty novináři hned,
00:35:01 že vás s tím partnerem vaším tanečním, hned dávali dohromady.
00:35:04 Okamžitě. My jsme šli z tréninku
00:35:06 a hned jsme se prej do sebe zakoukali,
00:35:10 protože jsem na něj hodila nějakej pohled.
00:35:13 To víte, furt vás takhle s někým! Jen se na někoho kouknete,
00:35:16 už vás s někým dávají dohromady, že jo?
00:35:18 Už máte asi nějakej recept. Proč se smějete?
00:35:21 -Ne, já vím proč se směju. No.
-Já teďka nevím.
00:35:25 -Nevíte?
-Tak nám to řekněte.
00:35:28 Já počkám s jakým jménem přijdete.
00:35:31 Já jsem neměl žádný jméno na mysli! Já vím, že s tím vaším,
00:35:33 ani nevím, jak se jmenoval ten váš tanečník.
00:35:35 Michal Mládek.
00:35:37 S tím vás dávali dohromady. To bylo, jak se říká fake news.
00:35:40 Ano.
00:35:42 Od tý doby nevím, že by vás, kromě Jágra,
00:35:43 s někým dávali dohromady.
00:35:50 -Taky fake?
-Taky, taky.
00:35:52 Taky fake. A že jste šla na NHL?
00:35:57 -A on tam nebyl!
-Já neříkám, že byl na ledě!
00:36:00 -Ani v hledišti nebyl.
-Ani v hledišti.
00:36:02 Tak je to fake news, necháme to bejt.
00:36:05 Vy teď děláte ty Události, komentáře.
00:36:08 Je to v tom postupu, je to nejvejš co ve svým oboru
00:36:13 v televizním zpravodajství můžete dělat?
00:36:15 Nebo je ještě něco vejš?
00:36:17 Pak už si myslím, že jenom vlastní pořad.
00:36:20 Vlastní pořad? Jo?
00:36:25 -Jste na vrcholu.
-Ne, o to nejde.
00:36:32 My jsme si dělali legraci s Jakubem Železným,
00:36:34 že klidně budeme moderovat Otázky Václava Moravce
00:36:37 a že se to tak i klidně může jmenovat.
00:36:41 -Takovejhle pořad.
-Takovej pořad.
00:36:43 Ale fakt nemám tady ty ambice někomu něco přebírat.
00:36:47 Všechno má nějakej přirozenej vývoj.
00:36:49 A myslím si, že pokud ten čas má nastat, tak to nastane,
00:36:52 pokud to nemá nastat,
00:36:53 tak já jsem ráda za tu práci, kterou dělám.
00:36:55 Ale to je hezký, přece jenom koukáte, že by to mohlo jít i vejš.
00:37:01 Nebojíte se přiznat, že je to vaším snem, přáním,
00:37:05 mít svůj vlastní pořad.
00:37:06 -Je to další meta.
-Posunout se zase o něco dál.
00:37:10 A já vám můžu říct,
00:37:12 i za naše diváky zodpovědně můžu říct, že bych si přál
00:37:15 jako divák, abych jednou viděl v televizi
00:37:18 Otázky Daniely Písařovicové.
00:37:21 Daniela Písařovicová!
00:37:32 Přátelé, do třetice je naším dnešním hostem herečka
00:37:35 Jitka Sedláčková!
00:37:44 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:37:47 Vy jste se nějak všecky domluvily, že přijdete v černým?
00:37:50 -Nebo to je náhoda?
-Jsme si volaly.
00:37:52 Já myslím, že to je náhoda.
00:37:54 Ale Daniela říká, že jsme si volaly a to je to fake news.
00:37:58 -Takhle to vzniká.
-Ty máš aspoň...
00:38:01 -Ta černá zeštíhluje.
-Přesně tak.
00:38:04 Černá zeštíhluje. Ve vašem případě...
00:38:08 Nevíme co. U tebe nevíme co
00:38:11 a u vás pochopitelně taky ne, ale já vím.
00:38:15 Moničko, já jsem ti neřek, že s tebou už jsem skončil?
00:38:20 Že to není nějakej babinec? Pokecáme a jdeme?
00:38:26 Já myslela, že pokecáme pod tvým dohledem.
00:38:29 Když tak mně zaťukej na rameno, když něco budeš chtít.
00:38:32 Já už budu úplně mlčet.
00:38:33 -Taky se nevidíme poprvé, Jitko.
-Ano, podruhé.
00:38:37 -To už je, není to poprvé.
-To už je chození.
00:38:41 Já musím říct, když jsme si spolu posledně povídali,
00:38:44 jedna věc mi utkvěla.
00:38:46 Jsem si pak říkal, ta Sedláčková...
00:38:48 -Já se bojím!
-Ne, nebojte se!
00:38:50 Nebude moc technicky asi nadaná, což u herců...
00:38:54 -Proč?
-Já vám řeknu proč.
00:38:56 -Můžu to o vás tady říct?
-Můžete.
00:38:58 Já nevím, co to je, ale řekněte.
00:39:00 To mě dostalo!
00:39:01 Jitka Sedláčková se tady rozvyprávěla,
00:39:04 jak se rozhodla depilovat,
00:39:06 jak si koupila to holítko a jak pod tím paždím,
00:39:11 jak si lebedila...
00:39:13 Ne pod paždím.
00:39:20 Tak někde a jak si lebedila, říkala, to je krásný, nebolí to.
00:39:26 To je tak hlaďoučký, to klouže.
00:39:28 Pak zjistila, že si nesundala ten bakelitovej chránič!
00:39:34 Je to pravda? To mě dostalo!
00:39:37 Já ji viděl, jak si lebedí! Já jsem řek pod paždí.
00:39:41 Ale jak si lebedila! To je rozkoš!
00:39:46 To mně utkvělo. Ale ono ještě těch věcí s váma...
00:39:52 Hodně je se mnou věcí.
00:39:54 Já jsem se vás tenkrát zeptal, to si pamatuju, s jakou rolí...
00:39:57 -Budeme opakovat?
-Nebudeme!
00:39:59 Jenom to ťukněte a jdeme od toho.
00:40:02 Já bych na to už neťukala, protože vy jste tenkrát řek,
00:40:04 že k mému spodku už byste se rád nevracel.
00:40:13 -A já jsem sem šla dneska s tím...
-Že se k němu vrátíme!
00:40:19 Ne, že, teď jsem chtěla říct, že ke spodku už ani ťuk.
00:40:26 -Ale to je taky dneska dvojsmyslný.
-Ne, nebudu se k tomu vracet.
00:40:29 -Kdo chce, ať si to vygooglí.
-Ať ťukne.
00:40:33 Jitko, musím vám říct, že,
00:40:35 já jsem takovej jen letmej na tom internetu
00:40:38 a většinou čtu jen ty titulky.
00:40:40 Teď poslední dobou na mě, když jsem to zapnul,
00:40:43 vyjel několikrát titulek v různých obměnách:
00:40:46 Jitka Sedláčková prodělala změnu.
00:40:50 A protože jsem na vás nekliknul, neotevřel jsem si to,
00:40:53 tak já vlastně doteďka nevím, v čem je ta změna!
00:40:56 Jestli jste přestala pít, nebo začala pít?
00:41:00 U mě to je vždycky tak, když něco řeknu,
00:41:03 tak se z toho, buď jsem alkoholička,
00:41:05 že jsem ochutnala dobré víno, tak hnedka, že piju.
00:41:08 Ale ta změna je, já jsem si sama napsala tu báseň,
00:41:12 je to 55 plus, napsala jsem ódu sama sobě a ženám 55 plus,
00:41:18 je to z představení Můžem i s mužem a ta báseň zní:
00:41:22 55 plus, to je pěknej hnus, bejvala jsem kus.
00:41:27 Zdobí mě korunka zubní, ženská, už konečně zhubni.
00:41:30 Máš-li strie do Istrie,
00:41:32 pod nosem knírek je snem všech dívek,
00:41:35 fialové metličky nejsou pěkné žilčičky.
00:41:38 Nepomůžou lodičky,
00:41:40 volaj na mě babičky, kde jsou moje jedničky.
00:41:44 55 plus, to je pěknej hnus, bejvala jsem kus.
00:41:47 Co jsem komu udělala, že jsem se tak blbě ptala
00:41:49 plastickýho doktora co teď se mnou udělá.
00:41:52 Prej ať přinesu tisícovky, ušije mi nové krovky.
00:41:56 Co mi zbývá? Vibrátor. Ale ten je na baterky.
00:42:00 A já toužím po lásce. Po muži, co není slepý,
00:42:04 srdce hořící mi slepí
00:42:06 a bude mě mít rád, protože má vkus.
00:42:09 A neřeší mé hnusné 55 plus!
00:42:24 Já jsem se změnila v tom, že jsem to přijala, tu číslovku.
00:42:30 A tu báseň věnuji všem takto starým ženám.
00:42:34 -55 +.
-55 +.
00:42:36 Protože v představení Můžem i s mužem máme kategorie,
00:42:39 když já píšu jako Marta, role Marta, do seznamky
00:42:42 a říkám, že tam jsou kategorie 20 ? 30, 30 ? 40, 40 ? 50,
00:42:47 50 ? 55 a zbytek.
00:42:50 A že já píšu na tu seznamku a nechci patřit do toho zbytku,
00:42:55 takže napíšu do toho inzerátu, že je mi 52.
00:42:57 A přijde i odpověď: Nelži, nelži, nelži!
00:43:02 Takže ta změna spočívá v tom,
00:43:03 že už to teď říkám běžně, kolik mi je
00:43:05 a dokonce jsem s tím i úspěšná.
00:43:09 Ano. No jasně.
00:43:14 To je hezká básnička, to vy jste napsala?
00:43:16 To, já jsem napsala a ženy tohoto věku
00:43:18 mě žádají o svolení,
00:43:20 jestli to mohou dávat na narozeninové pozvánky.
00:43:24 Je to dost dlouhý, ale...
00:43:25 Ne, oni berou jen 55 +, to je pěknej hnus.
00:43:29 Já nevím, jestli si vzpomenete třeba na film,
00:43:31 kdy jste stála prvně před kamerou.
00:43:33 Já název toho filmu vím, to jsem si našel,
00:43:37 to vy už nebudete vědět.
00:43:38 -Víte, jak se jmenoval ten film?
-Prvně před kamerou?
00:43:40 To bylo loni někdy, ne? To si pamatuju.
00:43:46 Ne, první? Můj film první?
00:43:48 Kdy jste vy stála prvně před kamerou.
00:43:50 -To se dá všecko najít.
-Nevím, nevím.
00:43:52 Jmenuje se ten film, neviděl jsem ho v životě,
00:43:55 Čtvrtá strana trojúhelníku. Říká vám to něco??
00:43:58 No já jsem v matematice hodně špatná.
00:44:01 -To mně neříká vůbec nic.
-Vůbec nic vám to neříká?
00:44:03 Já bych si přece na svoje první před kamerou pamatoval.
00:44:06 Já si myslím, že na to radši zapomenu.
00:44:09 Ale já žiju přítomností. Já vůbec nejdu do minulosti.
00:44:11 Se nevracím k minulosti.
00:44:13 Když vám to někdo připomene, jako já, tak vy si nevzpomenete?
00:44:15 Já si to nepamatuju. Protože to není.
00:44:17 Minulost neexistuje.
00:44:19 A možná, že ani my tady nejsme, že už jsme my minulost.
00:44:23 Jo takhle!
00:44:26 Že jsme v černý díře! Ale jste tu!
00:44:29 No jo.
00:44:35 Šáhla na mě, jak na nějakej vibrátor.
00:44:39 Na vibrátor se šahá jinak!
00:44:43 Já totiž, musím říct, vibrá... Co jsi dělala tohle?
00:44:51 Já mlčím. On mi Kája zakázal mluvit.
00:44:54 Nezakázal! Jenom abys ťukla! A co jsi chtěla?
00:44:58 No nic! Jenom, že mlčím.
00:45:06 Takže Čtvrtá strana trojúhelníku, je to možný.
00:45:09 -Nějakej film.
-Nějakej film.
00:45:10 Když jsem, já se k tomu musím vracet,
00:45:13 protože chci trošku navazovat, když jsme si naposled povídali,
00:45:16 tak jste měla před premiérou divadelní hry,
00:45:20 to se ještě nevědělo, jak to bude, vlastně ani pořádně nevím,
00:45:24 jestli to ještě doteďka hrajete, jmenuje se Je úchvatná.
00:45:27 -Je úchvatná.
-Což je, jen upřesním divákům.
00:45:31 -O té zpěvačce taky film.
-Božská Florence.
00:45:35 Meryl Streep. Která strašně ráda zpívala, ale zpívat neuměla.
00:45:40 -Strašně falešně.
-Falešně zpívala.
00:45:42 Tak to hrajeme, úspěšně.
00:45:45 A získali jsme širší nominaci na Cenu Thálie.
00:45:48 Takže opravdu zpívám tak blbě, že si toho všimli.
00:45:52 Dokonce je, myslím, tady mezi diváky paní Irena Pluháčková,
00:45:56 která mě naučila nezpívat.
00:45:59 Vy jste do tý doby uměla zpívat?
00:46:01 Já jsem si myslela, že umím zpívat.
00:46:04 Nejdřív jsem se to musela naučit zpívat dobře,
00:46:06 takže jsem zjistila, že neumím tak zpívat, jak si myslím.
00:46:09 Pak mě paní Irena Pluháčková přeučovala na nezpívání.
00:46:14 A jak ona říkala, k ní chodí zpívat významní zpěváci,
00:46:18 ona tady, v Semaforu bydlí o několik pater výš.
00:46:21 Takže to slyší.
00:46:23 Hlavně slyšeli sousedé, jak já nezpívám.
00:46:26 Říkala, tys mně teda pěkně to renomé zkazila.
00:46:28 Říkali: Koho to tam máš?
00:46:31 Ale pravděpodobně mě to naučila dobře, protože ta Thálie
00:46:35 mně udělala opravdu radost.
00:46:37 A budu ráda, když přijdou diváci na Jezerku se podívat na Úchvatnou,
00:46:40 protože to hrajeme, neb já jsme zde byla
00:46:43 před rokem a půl.
00:46:44 Cože jste?
00:46:45 Před rokem a půl jsem tady mluvila o spodku
00:46:48 a dostala jsem se až na vrchol Thálie!
00:46:52 Vy jste řekla "zde byla" a já jsem rozuměl, 70+,
00:46:57 "z debila".
00:47:01 Čekal jsem, že to bude něco dál. Zde byla.
00:47:07 -Jak je ta čeština někdy...
-Jste velice vtipnej.
00:47:10 Myslíte si, že třeba ta Florence, že to byla jako,
00:47:13 nevím, jestli tak uvažujete, trošku tuším, že ne,
00:47:15 taková zlomovější věc?
00:47:18 Že to byla role, na kterou jste čekala?
00:47:20 Nebo, že jste byla ráda, že takovouhle...
00:47:22 Mmm. Já na nic nečekám. Ty věci přicházej.
00:47:25 A přišlo to v pravou chvíli,
00:47:28 byla jsem na to připravená psychicky, těšila jsem se
00:47:32 a přála jsem si spolupracovat s Honzou Hřebejkem,
00:47:35 kterej to režíroval.
00:47:36 A splnil se mi sen.
00:47:39 Já jsem se snažila tu práci odevzdat co nejlíp
00:47:41 a asi jsem ji odevzdala dobře,
00:47:43 protože Honza Hřebejk mě pak obsadil hned do televizního filmu
00:47:47 a dal mi tam ukrutně krásnou roli.
00:47:49 -Tak to vidíte!
-Jo, plní se mi sny!
00:47:52 Profesní sny se mi plněj opravdu hodně.
00:47:55 Ale taky jste ve filmech do tý doby hrála,
00:47:56 já jsem na to koukal, buď to byla nějaká řeznice, že jo?
00:48:01 Nebo uklízečka, takový neatraktivní!
00:48:07 Žádná svůdkyně, žádná koketa!
00:48:09 Bodejť by řeznice koketovala, když prodává bůček.
00:48:13 Když prodává bůček, tak může koketovat.
00:48:16 Ale moje řeznice nekoketovaly.
00:48:18 -Hrála jste takovýhle.
-Já si myslím, že, hrála jsem.
00:48:22 Jak jsem sama říkala, já jsem do těch 50 pořádně nevěděla,
00:48:24 jestli jsem vlastně chlap, nebo ženská, nebo co jsem.
00:48:27 Ne, nemyslím, spodek v pořádku,
00:48:31 ale prostě necítila jsem se dobře, jako žena.
00:48:34 A dneska na mě vyskočily nějaký fotky, když jsem byla mladší
00:48:38 a vlastně bych do sebe, o sebe ani nezavadila, být mužem.
00:48:44 A nějak se se mnou stala nějaká změna a...
00:48:48 -Vnitřně.
-Vnitřně se se mnou něco stalo.
00:48:51 Že teď bych do sebe i zavadila. O sebe! Teda, ne do sebe!
00:48:58 Vo sebe bych zavadila!
00:49:00 Vy nejste jen herečka... (smích z publika)
00:49:04 No tak! Vy jste i autorka, protože píšete.
00:49:08 -Ano.
-Že píšete?
00:49:10 Ale já přesně nevím co. Poezii, to už víme, básničky.
00:49:15 -A co píšete? Povídky?
-Ne, ne.
00:49:18 Já jsem spoluautorka, to není hra snad ani,
00:49:23 ale představení Můžem i s mužem.
00:49:25 To jsme si opravdu napsaly samy, to hrajeme tady v Semaforu
00:49:27 a taky v jiných divadlech.
00:49:29 To je velmi úspěšný, musím říct, že to je veleúspěšný.
00:49:33 Asi jste inspirativní,
00:49:36 jako i ženský vašeho věku vám jako píšou.
00:49:38 Musím říct, že pro ženy mého věku toho dělám hodně.
00:49:43 Protože já tvrdím, že žena mého věku
00:49:45 nesmí hlavně zhasnout.
00:49:47 Nesmí zhasnout lampička tzv.
00:49:49 A Vanda Hybnerová v představení říká: Co jsi říkala?
00:49:51 -Já jsem tě blbě slyšela.
-Když řeknete lampička.
00:49:55 Když řeknu lampička, že blbě slyšela.
00:49:57 Já říkám, no lampička mně nesmí zhasnout!
00:50:01 A to je o tom, to je o tom, že...
00:50:05 Já už zase vidím to holítko! Já nevím proč!
00:50:10 Já tady lampičku nemám.
00:50:16 Jde o to, že řada mých vrstevnic zhasne a řekne si,
00:50:22 že už nic nemá cenu, že už je na všechno pozdě.
00:50:25 Vlastně já se teď cítím, že jsem nominovaná,
00:50:28 mám divokou kartu na olympiádu.
00:50:31 Teď jsem nominovaná, zúčastním se olympiády
00:50:38 ve všem, co život přináší.
00:50:40 Je to úžasný.
00:50:41 -Jste plná energie.
-Jsem. Já sportuju. Já běhám.
00:50:44 snažím se zdravě jíst, mám dobrý přátele,
00:50:47 mám skvělýho syna, strašně moc hodnýho syna,
00:50:51 což je pro mě muž mého života.
00:50:53 A vlastně cítím se teď nejlíp v ženském těle
00:50:56 a jsem teď nejšťastnější, jak jsem v životě byla.
00:50:59 A je to tak vážný, že se mi chce brečet.
00:51:03 To už nedopustím! Jitka Sedláčková!
00:51:17 Přátelé, já bych řekl,
00:51:23 že tato dnešní dámská jízda, která právě končí,
00:51:28 definitivně dokázala, že teorie, při vší úctě, pana Horníčka,
00:51:33 o tom, že ženy nemají smysl pro humor,
00:51:35 v tuto chvíli padla.
00:51:36 Já vám děkuji za vaši pozornost, divákům, kteří posílali,
00:51:40 možná ještě v tuto chvíli posílají na Konto Bariéry, děkuji.
00:51:47 Vám děkuji za vaši pozornost
00:51:49 a ještě jednou poděkuji dnešním hostům,
00:51:51 dnešním dámám, kterými byly: Monika Absolonová,
00:51:57 Daniela Písařovicová, Jitka Sedláčková!
00:52:02 Děkujeme, na shledanou!
00:52:04 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
