Šedesát let existence legendárního autorského divadla připomene cyklus scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného z roku 1999

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Vznik legendárního a stále populárního divadla Semafor (30. října 1959) naplno odstartoval zlatý věk divadel malých forem. Zakladatelský význam Semaforu nelze vidět jen v úzce divadelním pojetí, ale měl i široký sociologický dopad na celou jednu mladou generaci, kterou doslova vytáhl z hospod a stal se pro ni můstkem k chápání dalších uměleckých disciplín.

Snad v každém větším městě poté vzniklo divadélko "malých forem", které se hlásilo k duchu Semaforu. Tato scéna byla fenoménem, a hnutí malých forem unikátem v rámci evropského divadla. Před Semaforem sice byla Reduta a Divadlo Na zábradlí, nicméně i na těchto scénách působil Jiří Suchý, jenž se poté rozhodl založit své autorské divadlo.

Semafor ovlivnil několik generací a pro každou je reprezentován někým trochu jiným. Pro jednoho to byl třeba Jiří Grossmann a Miloslav Šimek, pro jiného Josef Dvořák. Tři skupiny, které tu v 70. a 80. letech působily spolu a které vytvářely pro veřejnost pojem Semafor, však také měly své osudy. Jejich vzájemné vztahy procházely mnoha peripetiemi.

Stopáž57 minut
Rok výroby 1999
 ST 4:3