Do naha!

Kdysi býval Sheffield městem, kde byla radost žít. Jenže ty doby jsou dávno ty tam. Dříve slavné ocelárny se zavírají, ulice jsou plné nezaměstnaných, po hospodách vysedávají chlapi, co nemají do čeho píchnout. Co před sebou nevidí žádnou perspektivu. Chlapi, které přestává bavit život. A nejde jen o to, že nemají peníze. Z podpory se nakonec dá žít, i když jistě nijak slavně. Jde o ten stále vtíravější pocit zbytečnosti, marnosti, ze které není úniku. O to, že člověk, který přišel o práci, může snadno přijít i o to ostatní, co dělá život životem. O rodinu, o děti... Tak jako teď zrovna Gaz, kterému hodlá jeho rozvedená žena zabránit v tom, aby se stýkal se synem Nathanem. Bez těch sedmi set liber, co dluží na alimentech, nemá prostě šanci. Jenže kde může nezaměstnaný ocelář sehnat takovou sumu? Jedna možnost by tu ovšem byla. Ale je tak šílená, že o ní normální chlap snad ani nemůže začít uvažovat.

Scenárista Simon Beaufoy a režisér Peter Cattaneo (pro něhož je tento film celovečerním debutem) dokázali vytěžit jiskřivý, suchý, místy hodně černý humor z tak nekomických situací, jako je nezaměstnanost či ohrožení tradiční mužské role v rodině i ve společnosti, nevyhýbají se však ani přesně odměřené dávce lehkého sentimentu. Obrovskou zásluhu na celkovém vyznění snímku mají samozřejmě i skvěle vybraní herci, především Robert Carlyle, jehož známe spíše ze zcela jiných rolí (Begbie z Trainspottingu, Hitler z filmu Hitler: Vzestup zla). Výsostně profesionální a dokonalá byla i práce všech dalších zúčastněných, což se ostatně projevilo nebývalým množstvím cen, které snímek posbíral na mezinárodních přehlídkách a festivalech. Jejich výčet by zabral několik stránek, připomeňme jen několik nejdůležitějších: Oscar pro Anne Dudleyovou za hudbu + 3 další oscarové nominace, 3 ceny Britské filmové akademie BAFTA + 8 dalších nominací, Nejlepší film a Cena diváků na Evropských filmových cenách roku 1997 atd.