Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová v první části komediální duchařské trilogie o proměnách dvou středověkých čarodějnic (1984). Dále hrají: J. Kanyza, J. Brejchová, J. Bláha, K. Roden, E. Horká, Z. Bydžovská, L. Potměšil a další. Scénář H. Franková. Kamera P. Polák. Režie Z. Podskalský
00:00:30MODLITBA ZA ODSOUZENÉ.
00:00:42Slyšíš? Už zatloukají kůl u hranice.
00:00:47To je konec?
00:00:48Proč se asi za nás modlí, Náno?
00:00:53Bratři a sestry, bohabojní lidé, jejichž jména neuvádím,
00:00:59oznámili inkvizičnímu soudu, že se bojí o spásu duší těchto osob
00:01:06a že je podezírají ze spolku s nečistými silami.
00:01:12Chcípněte, udavači!
00:01:16Svaté oficium, jehož jsem pokorným zástupcem,
00:01:22ony osoby trpělivě a pečlivě vyslechlo a oznamuje:
00:01:27Shledalo u nich čarodějnickou nešlechetnost.
00:01:33Jsou posedlé ďáblem.
00:01:35Budou předány světské moci k potrestání ze zákona.
00:01:43-Na hranici s nimi!
-Ne! -Ne!
00:02:24Marta, vdova po parukáři, se vydávala za vědmu.
00:02:29Působila uhranutí dobytka, a ten dojil krev.
00:02:34Magdalena, farská kuchařka, obcovala s ďáblem,
00:02:39který ji navštěvoval v různých mužských podobách.
00:02:44Odsuzují se k trestu smrti upálením.
00:02:48Rozsudek bude vykonán dnes.
00:02:52-Magdaleno, nedej se!
-Medikus Janek!
00:02:56ZPÍVÁ. Bibit ille, bibit illa....
00:03:00Spílá svatému oficiu!
00:03:03To je on, bakalář! Ten s ní ležel!
00:03:08To je ten váš ďábel!
00:03:10K inkvizičnímu soudu s ním!
00:03:13Janku, uteč!
00:03:17Pusť mě, ty mrtvino!
00:03:21Chcípáci!
00:03:26-Vyzývám vás naposled. Kajte se!
-Paznehte!
00:03:33Jsou ztracené. Nesmířily se s Bohem.
00:03:37Nedojdou slitování.
00:03:39Jejich duše budou dlít bez útěchy v těchto místech navěky.
00:03:48Nedej jim, Pane, umřít bez lítosti, Pane, smiluj se.
00:03:53Jsou to duše čarodějnic, duše zatracené.
00:03:58Jen aby ve výroční den popravy nevyhledaly jiné tělesné schránky.
00:04:05A to dnes vzpomínáme našeho patrona sv. Barnabáše.
00:04:10V tom už vám nemohu pomoci, bratře.
00:04:15CHECHTAJÍ SE.
00:04:45Prosím, pojďte dál.
00:04:48Jsme ve středověké raně gotické místnosti,
00:04:53která dříve sloužila jako vězení a mučírna.
00:04:58Vidíte středověké mučící nástroje.
00:05:01Železná panna, v jejímž objetí byl člověk proboden ostrými bodci.
00:05:09Nebo španělský žebřík, skřipec, na který se člověk natahoval.
00:05:17A zde jsou klády, ve kterých byl odsouzený na pranýři nucen strávit
00:05:25určitou dobu, ke které byl odsouzen.
00:05:30A budeme pokračovat dál.
00:05:42Tak copak je dneska nového?
00:05:47PÍSKÁ.
00:05:51-To je vkus! Hubená jako po moru.
-S kozíma nohama.
00:05:58Koukej!
00:05:59Pozor!
00:06:06Děkuju!
00:06:09Mohlo být tělo.
00:06:11-Stejně bylo nevábné.
-Dnes už bych brala každé tělo.
00:06:17-I po neštovicích.
-Ty už nejsou, Náno. -Jen aby!
00:06:22Čeho se ještě bojíš? Máš stejně jenom duši.
00:06:27A duše, ta nechytí už ani ty neštovice.
00:06:33Nenají se, nenapije. Mužský o duši nedbá.
00:06:38Neměly jsme propást tu babu, co spadla ze schodů ve věži.
00:06:45Byla prolezlá kořalkou. A pajdala.
00:06:48-Ale možná nebyla tak špatná.
-Byla! A na oku měla cink.
00:06:55Kdo mohl vědět, že bude jediná.
00:06:59312 svátků sv. Barnabáše, a jen jedno tělo.
00:07:04Hrozný trest!
00:07:05Že duše má dlít jen v místě, kde opustila tělo.
00:07:11-Být tak blíž náměstí.
-Tam taky tělo neseženeš.
00:07:16300 let se tu nic nestalo.
00:07:19-K čertu!
-Neklej.
00:07:21Co se mi ještě může stát?
00:07:24Dnes už se může klít. Co děláš, že nic nevíš?
00:07:29-Koukám po tělech.
-Ale po mužských, živých!
00:07:34To je ti platné!
00:07:36-Kdyby tu byl Janek!
-Pořád dokola!
00:07:40Vždyť ti říkám, že Janek už dávno práchniví.
00:07:45Co když tenkrát neutekl? Pak by ho taky upálili.
00:07:50Taky by se nekál a jeho duše by dlela na tomto světě.
00:07:56Ale někde u inkvizičního soudu.
00:07:59Asi přece jenom utekl. Mně taky pořád utíkal.
00:08:04Něco se děje!
00:08:08STARTOVÁNÍ AUTA.
00:08:16Tam je kufr! Motor je vzadu!
00:08:24Já radši zatlačím.
00:08:30Bude noc a těla nikde. Čekat další rok.
00:08:35ZPÍVAJÍ.
00:08:36Bližte se jen, bližte, časy utěšené...
00:08:43Celkem pohledné.
00:08:48Fuj, ten je ošklivý! Ještěže nejsem s outěžkem.
00:08:54Prosím vás, zatlačte nám.
00:08:57-Haló, zatlačte nám!
-Skoro neslyším.
00:09:02-Zatlačit!
-Zatlačit? Jistě. Sedněte si.
00:09:07Děkujeme.
00:09:18NÁRAZ AUTA.
00:09:27-Marto, odvezou těla!
-Ale už s námi, dělej!
00:09:32Patrně zlomenina lebeční spodiny.
00:09:36Bez dechu, bez pulsu, předsmrtné známky oční.
00:09:41-To umřou?
-Exitus.
00:09:44Pane Jonáš, vy jste měl studovat medicínu.
00:09:49Takové neštěstí! A někdo mi při tom ukradl svačinu.
00:09:57-Tohle přece není špitál.
-Proč by nebyl?
00:10:01Ty mi neříkáš Náno? Tak to nevíš jistě!
00:10:06Když mi nenadáváš, tak si nejsi jistá!
00:10:10Tamhle je šídlo a kleště na palce!
00:10:14-Oni nás zase budou mučit!
-Utečeme!
00:10:18To nejde, to bolí.
00:10:23Posilněme se na cestu.
00:10:33Nebere mi to. Tělo pořád chladne. Marto, já jsem snad marod.
00:10:41Počkej!
00:10:44Vyháním vás nemoci, vás, zlé duchy.
00:10:48Utečte z těla a víc se do něho nevracejte!
00:10:54Odejdi, duchu, co mi působíš bolesti hlavy!
00:10:59I ty, co mi hryžeš játra!
00:11:02I ty, co jsi mi polámal kosti! Ven z těla!
00:11:09A je to!
00:11:11Ty drobné nemoci se vyhojí samy.
00:11:14Chutná mi. To je let, co jsme neměly v hubě.
00:11:19Tu máš.
00:11:20Marto, já mám zuby! I ty, co mi vyrazili!
00:11:26Koukej, všecky jsou fest!
00:11:29Slyšíš? Kručí mi žaludek!
00:11:34A hrdlo chce pít!
00:11:42Silnější než uherské víno. Zavdej si taky.
00:11:52Mé tělo je i myté! Snad i potírané sádlem.
00:11:58Komu asi patřilo?
00:12:02Kůže je růžová, jakoby selecí.
00:12:05Úctyhodné tělo, možná šlechtické.
00:12:09-Šlechta už není, Náno!
-Nenadávej!
00:12:13Nejsem už kuchta, ale asi něco lepšího.
00:12:18Co lepšího?
00:12:19S latinou pochytanou od faráře a od Janka?
00:12:24Tělo je. Teď ještě nějaké mužské! Bibit ille, bibit illa...
00:12:31Jdeme! Nebo nebude zas ani tělo.
00:12:35Sestro, podruhé větší klid. Vidíte, ani žádná větší zlomenina.
00:12:42-Pan Jonáš ale říkal...
-Ano, náš diagnostik pan Jonáš.
00:12:49Tak na sál.
00:13:06Už jsem přece dostala!
00:13:09Doznávám, že jsem šafářce uhranula dobytek i muže.
00:13:15Vždyť už jsme pykaly! To by člověk vyletěl z kůže!
00:13:22To tělo je jako maushaus! Můžeš tam a zase ven!
00:13:28Co ti to dělá? Šije!
00:13:31A parukářským stehem!
00:13:34A jak hezky! Je to špitál, Náno!
00:13:41-Marto! Marto, co je?
-Co by bylo? Jsem zas bez těla.
00:13:47Nech to tělo, to je moje!
00:13:50Bez pulsu, bez dechu, zornice nereagují.
00:13:55Já chci zpátky do těla!
00:13:58Už jsem tady.
00:14:01Vidíte, sestro. Klid.
00:14:08-Kde jsi byla?
-Hned vedle.
00:14:11To je moc pěkný člověk. A už žádný větroplach.
00:14:16-Je ženatý?
-Vdovec.
00:14:18Vdovec? Tak to by šlo.
00:14:21Tak kde vás to bolí nejvíc?
00:14:25Tady.
00:14:37Janek! To je Janek! Janku, počkej!
00:14:41-Potřebuju se vrátit!
-Lehká pomoc. To by člověk...
00:14:47To by člověk vyskočil z kůže!
00:14:55-Ahoj, Zuzko.
-Ahoj.
00:14:57Janku, to jsem já, Magdalena! Co tu děláš?
00:15:01Já jsem ale Nána!
00:15:03Skočím si pro tělo. Je krásné, nové.
00:15:07-Taky končíš?
-Za chvíli.
00:15:10Já bych ti třeba pomohl.
00:15:13Janku, co je tohle za nové móresy?
00:15:30Pojď honem!
00:15:37-Já tě zdravím.
-Kde se couráš? Nemáš hlad?
00:15:41Pojď se mnou! Ta se na něj špulí!
00:15:45-Kdo se špulí?
-Uvidíš, pojď!
00:15:48-To by člověk vyskočil z kůže!
-To by člověk vyskočil z kůže.
00:15:58-Kam jdeš odpoledne?
-Proč?
00:16:01-Hrozná, co?
-Hořká houba.
00:16:04-Jen tak. Šel bych třeba s tebou.
-Nezdá se ti, že se vnucuješ?
00:16:13Tak promiň.
00:16:16Berto, kdyby se po mně někdo ptal, za chvíli budu u bočního východu.
00:16:23-Tam, co je bufet.
-Já vím.
00:16:27-Asi to není Janek.
-Ten už přece dávno práchniví.
00:16:33Téhle by se ani nedotkl. Hubená jak po moru.
00:16:38S kozíma nohama.
00:16:46Dobrý den.
00:17:21Podívej, maluje se jako velikonoční vejce.
00:17:26Asi to bude povětrnice.
00:17:29-Pane primáři, rychle.
-Co je? -Já nevím.
00:17:35U nás se něco děje. Pojď!
00:17:44Jé, Janek! Janku!
00:17:48Jsi to ty, Janku?
00:17:54Tak už dost, sestro. A tohle je co?
00:17:58-Co vy tady děláte?
-Já nevím.
00:18:02Pojďte se mnou.
00:18:07Člověče, vy jste snad erotoman!
00:18:14Vy pojďte taky.
00:18:24Vy se mi tu vrháte po pacientkách?
00:18:28Ale ona byla úplně tuhá. Až pak komunikovala.
00:18:33Co to melete?
00:18:43-Můžu se s vámi svézt dolů?
-Jistě, pojď.
00:18:54Není to Janek. Janek by přece neomdlel nad ženským ložem.
00:19:00-Třeba je to potomek.
-Ale to by mi musel zanášet.
00:19:06Asi zanášel, byl už takový.
00:19:09-Tys mu nezanášela s farářem?
-To bylo ke službě.
00:19:19-Poslyš, co je to ten otoman?
-Erotoman.
00:19:25To je ten, kdo moc miluje.
00:19:37Je to Janek!
00:19:38Ale těla s sebou, aby je nikdo neukradl.
00:19:51Je tam hořká houba!
00:19:56To tělo se mi teď nehodí.
00:19:59Janek tam není, je s ní ten felčar.
00:20:03Tamhle je Janek! Pojď!
00:20:07Kde je?
00:20:16Tamhle je!
00:20:27To není on, ale je mu hrozně podobný.
00:20:31Tamhle!
00:20:32Taky ne. Podívej, jak kouká! Ta podoba!
00:20:37Já se ti divím, že věčně sedíš doma.
00:20:41Proč se po praxi nejdeš někam bavit?
00:20:45-Mně je dobře s tebou.
-Je tu přece plno mladých.
00:20:50-Ti mě nudí. Myslí jen na sex.
-A jak to víš?
00:20:56Vím to. Zvlášť kluci pořád za někým lezou.
00:21:00Za mnou ne, já nejsem sexy.
00:21:03Za mnou tak leda ze švandy. A na to já neskáču.
00:21:09-Zuzko!
-Komplexy mi nevymlouvej.
00:21:12Nejsem sice sexy, zato jsem inteligentní.
00:21:17Takže mi to nevadí.
00:21:19Dobře, ale proč se nejdeš někam projít sama?
00:21:26Ahoj.
00:21:28-Zuzko, nepůjdeš se někam projít?
-Ne.
00:21:32-Tak si vezmi kolo a projeď se.
-V tomhle počasí?
00:21:41Tak já možná půjdu do kina.
00:21:48Ale když se mi to nebude líbit, tak se vrátím.
00:21:55TELEFON.
00:22:03Vondrák. Ano. Cože?
00:22:09Samozřejmě, hned jsem tam.
00:22:12Ta havárie zmizela, pokoj je prázdný.
00:22:16Takže nikam nemusím, že?
00:22:26Janek!
00:22:32A se ženskou!
00:22:34Bože! Samý potomek! Janku, tys byl pěkný kanec!
00:22:46-Nemám na tváři čmouhu?
-Ne. Proč?
00:22:50Tak proč všichni tak civí?
00:22:53Divíš se? Tak se podívej kolem na ty vyzábliny.
00:23:03Tady jste!
00:23:04Nech na pokoji počestné děvky, nestydo!
00:23:08Co to tu je, pane Jonáš?
00:23:11Naše pacientky. Mají tu vést manželskou poradnu.
00:23:16Omylem vyšly ze špitálu. Jdeme!
00:23:20Fraktura lebky, a vy takhle! To se mi nezdá. Zpátky!
00:23:31To je vážně divné.
00:23:36Ručičku.
00:23:39Klid!
00:23:42Pane primáři, promiňte, ale všechny příznaky ukazovaly na...
00:23:50-Ven!
-Ano.
00:23:54Ale kdybych mohl pacientky prohlédnout?... Nemohl.
00:24:00Chvíli tu nejsem, a už zřejmě žárlí.
00:24:04-Ale na kterou?
-To vidíš, ne?
00:24:15Copak nám to děláte? Takhle se sebrat a odejít?
00:24:20-Nebolí vás hlava?
-Hlava ne. Tady.
00:24:24To se nám hojí pěkně. Projděte se.
00:24:35Ano, ano.
00:24:37-Taky se projdu.
-Ne, to je v pořádku. Není třeba.
00:24:42Podíváme se, jak je to s pamětí.
00:24:47-Já jsem doktor Vondrák.
-Já jsem Magdalena a to je Marta.
00:24:53Vy jste mi psala, vzpomínáte si?
00:24:58-Trochu ano, ale...
-Nevadí. Víte, kde jste?
00:25:04-Ve špitále.
-Výborně.
00:25:06-Kde jste byly předtím?
-V šatlavě. -Náno!
00:25:11Částečná amnézie a zřejmě vzpomínka na test s nějakým provinilcem.
00:25:20Všechno bude v pořádku. Ale ještě si poležíme.
00:25:25Pěkně si odpočiňte. Hlavně klid a pěkně odpočívat.
00:25:37Hlavně klid.
00:25:42-Zajímalo by mě, co jsem mu psala.
-Mě taky. -A jak jsem s ním daleko.
00:25:50-Najednou se staráš.
-Protože tu nejsi spokojená.
00:25:55-Když vidím, do čeho se ženeš.
-Neměj obavy. A utři to nádobí.
00:26:02To oschne.
00:26:04Jela jsi se mnou na praxi, aby mě tu neukradli?
00:26:09Proto bydlíme tady? U toho pana doktora?
00:26:13To ne. Jela bych sem stejně.
00:26:17Pardon, chceš s ním přece trávit dovolenou.
00:26:21Jen si jeď! S ním se pobavíš, s buranem!
00:26:26Co si to dovoluješ?
00:26:32Tak už jsou zase zpátky.
00:26:37Dobrý večer. Utekly?
00:26:39Třeba se jim tu nelíbí, a chtěly se vrátit.
00:26:44Ani bych se jim nedivila.
00:26:47Chvíli se to tu dá vydržet, ale žít tu?
00:26:52Rozdávám.
00:26:56Co? My zase budeme hrát "Prší"?
00:27:00-Máte snad jiný program?
-Ne.
00:27:18Prší!
00:27:21Já už půjdu spát. Jdeš taky, mami?
00:27:25Ne, ještě ne.
00:27:27Stejně hned tak neusnu. Počkám na tebe.
00:27:31Dobrou noc.
00:27:36-Prosím tě, nezlob se.
-Kdo tohle má vydržet?
00:27:43-Ale co mám dělat?
-Já vím.
00:27:46Kdyby nás někam pustila, nebo sama někam šla.
00:27:51Pořád ty karty! Nebo má teplotu.
00:27:55VÝKŘIK.
00:27:57Co je zase?
00:27:59Mami, pode mnou spadlo lehátko.
00:28:02Já si vlezu k tobě do postele, jo?
00:28:06Dobrou noc.
00:28:12Dobrou noc.
00:28:15KLEPÁNÍ. Ano?
00:28:18-Mohu navštívit pacientky, sestro?
-Pane předsedo, není návštěvní den.
00:28:26-A je tady pan primář?
-Jistě.
00:28:29Tak půjdeme za ním.
00:28:36-Kdo to byl?
-Nějaká důležitá osoba.
00:28:41Pojď se podívat.
00:28:43Ven z těla!
00:28:48KLEPÁNÍ. Ano.
00:28:51-Buď zdráv, Ivo.
-Nazdar, pojď dál.
00:28:55Já na tu tvou manželskou poradnu moc nesázel.
00:29:00Ale podle posudků to bude výborné.
00:29:04Odbornice s dlouholetou praxí, svědomitá, pracovitá.
00:29:09Psycholožka, proboha, co je to?
00:29:13-Obě mají doktorát?
-Jen ta starší.
00:29:17-Ta druhá ještě studuje?
-Ano.
00:29:20Já chtěl tu poradnu dnes otevřít.
00:29:24Ta poradna, to je dobré, nebo špatné?
00:29:28To asi nepůjde. Zotavují se velmi rychle.
00:29:32Ale bylo tam bezvědomí a otřes mozku.
00:29:37Tak to tedy odložíme.
00:29:39-Mohu za nimi? -Jistě.
-Nevyžene mě ta sestra?
00:29:52-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:29:55Já jsem Anděl, předseda národního výboru.
00:29:59Jdu vám popřát brzké uzdravení.
00:30:03-Slušný, ale nějak ustaraný.
-Asi si nadělal moc dětí.
00:30:09A chci vám říci, že byt pro vás máme a těšíme se, až nastoupíte.
00:30:16Ale to až pan primář dovolí.
00:30:19Ti si nás považují!
00:30:21Třeba je k tomu i dobytek a v neděli maso.
00:30:26Na shledanou.
00:30:29Tak jak to dneska jde?
00:30:32Už víte, co tu budete dělat?
00:30:35-Psycholožky?
-V poradně.
00:30:39No prosím! Tak se na to podíváme dál.
00:30:43Kolik je dnů v týdnu?
00:30:46-Sedm, ne? On to neví?
-Asi je cizí.
00:30:50Zůstalo tu plno Švédů a Turků, asi to mají jinak.
00:30:55-To mu máme říkat my?
-A proč ne?
00:30:59Jmenujte prosím státníka.
00:31:03Tököli.
00:31:07Prosím?
00:31:09Tak Kiuprili.
00:31:11To je vtip?
00:31:13Velkovezír Kiuprili! Jeho lidi tu vyžrali slepice!
00:31:18-Vás to nějak bere! -Aby ne!
-Vždyť to uhradili.
00:31:24Jo, a jak?
00:31:25Třeba kávou. Měli jí žoky, turečtí vojáci.
00:31:30Vás zajímá historie? Zajímavé.
00:31:34A další zájmy?
00:31:35-Mužští. -Myslí vůbec lidi.
-Mužské víc.
00:31:40Ano, psychologie je znalost lidské duše.
00:31:48To zavání inkvizicí.
00:31:50Je krásné pomáhat lidem, aby se uměli milovat.
00:31:55Ukazovat jim to.
00:31:58Už vím, co to je poradna.
00:32:02Radit jim, jak spolu dobře žít.
00:32:05Náno, my jsme vědmy!
00:32:11Dobře, ale zakryj si to lýtko, hanbářko.
00:32:17-Pustili vás nějak brzy.
-Ještě jdeme na kontrolu.
00:32:22-Děkujeme.
-Je to mé pokání.
00:32:25-Jste můj první omyl v diagnose.
-Rozumíš mu? -Ne.
00:32:31-Kdy začnete?
-Až co řekne doktor.
00:32:35Dnes se z manželství dělá věda. To dřív ne.
00:32:39Když ji nechtěl, tak buď hůl, nebo laskavec.
00:32:44-Nebo kámen lásky.
-Ano, z hlavy černého kohouta.
00:32:50-Když ji chtěl moc, tak pelyněk.
-Se svízelem a anýzem a pálenkou.
00:32:57Když chtěla mít dítě, předkládala muži vstavač obecný.
00:33:04Starcům pak vratič, aby jim dodal mužné síly.
00:33:10Pane Jonáš, můžete jít kousek dál?
00:33:15Jé!
00:33:17Skoro nevidím.
00:33:23Ale jak to všechno víte? To vás učili na univerzitě?
00:33:28Jo, učili.
00:33:31Byliny možná, ale kámen lásky z hlavy černého kohouta?
00:33:41-Co tomu říkáš?
-Krásné!
00:33:48Co za mnou lezeš?
00:33:50Chtěl jsem se tě zeptat, proč jsi včera nepřišla.
00:33:55-A kam?
-Měli jsme přece schůzku.
00:33:59A ty jsi odjela domů.
00:34:01Snad nemyslíš, že jsem to brala vážně?
00:34:06Ty jsi ale naivní.
00:34:08-To se snad nedělá?
-Ono se nedělá víc věcí, víš?
00:34:15A když se ti to nelíbí, vyhýbej se mi.
00:34:21Vidím, že už jste v pořádku. To mě těší.
00:34:26Dáte si skleničku koňaku?
00:34:31Proč ne?
00:34:33Ten váš zájem o historické osobnosti je pozoruhodný.
00:34:39-Například jak jste říkali ten...
-Kiuprili.
00:34:44-Byl to fešák.
-Prý. Prý to byl fešák.
00:34:49-Ale měl oheň ve tváři.
-To byla přece piha!
00:34:54Vás zajímají i takové detaily? Jak to vlastně víte?
00:34:59-Pamětnice leccos vykládají.
-Pamětnice?
00:35:06A knihy. Ano, knihy. Tam to stojí.
00:35:11Ale mě více zajímají vztahy těch osobností.
00:35:16Je to vaše profese.
00:35:18Třeba takový Copernicus. Taky felčar a znamenitý.
00:35:24Koperník? Ten hvězdář a matematik?
00:35:28Myslíte, jak říkal, že se Země točí kolem Slunce?
00:35:33To snad ne?
00:35:34-Ano.
-Třeba je proti církvi.
00:35:39-Tohle tvrdil Copernicus. -Jo.
-Jak to víš?
00:35:44Farář kázal proti kacířům. Já jsem na kázání chodila.
00:35:50Pokračujte.
00:35:51-Copernicus napsal takové říkání.
-Říkání? Paní doktorko!
00:35:57Je proti církvi.
00:35:59Člověk neví, aby nenarazil, že?
00:36:03-Poslal své dílo...
-Ano, dílo.
00:36:08...svatému otci papeži Pavlu III.,
00:36:14...a faráři pak co?
00:36:18Kázali proti kacířům.
00:36:21To by mohlo být.
00:36:24Ale felčar on byl taky.
00:36:26A velmi na ženské.
00:36:33A říká se, že právě proto byl tak dobrý. Myslím v oboru.
00:36:41Že se prostě ničeho neodříkal.
00:36:47Tak na vaše skutečně pozoruhodné znalosti.
00:36:52Ráda vám je předám.
00:36:55Tak například ten Tököli...
00:37:00Pardon.
00:37:05Můžu dát tyhle chorobopisy na stůl, pane primáři?
00:37:11Samozřejmě.
00:37:18Kde jsem přestala?
00:37:20Tököli byl slavný muž. A taky nenechal ženské na pokoji.
00:37:33Něco ti upadlo.
00:37:37Co děláš dnes večer?
00:37:40-Já?
-Je tu snad někdo jiný?
00:37:43Nešel bys se mnou do lesa? Potřebuju byliny.
00:37:48Do lesa? V noci?
00:37:50To nemůžu.
00:37:52Ale byliny jsou k sehnání i v obchodě, v léčivých rostlinách.
00:38:12-Nezlobte se, bylo otevřeno.
-Ale my ještě nepracujeme.
00:38:18-Jdu vás pozvat na večeři.
-Ty? A kam?
00:38:23-Bydlím u pana primáře.
-Jen bydlíš? -Jen bydlím.
00:38:28Takže ty a pan primář zvete na večeři...
00:38:32-A kdy máme přijít?
-Ona taky?
00:38:36-Jasně. Nebo se vám to nehodí?
-To půjde.
00:38:41-Nesu ty byliny.
-Pro mě?
00:38:44Tak s tím počítáme.
00:38:49Na shledanou.
00:38:53Ukaž.
00:38:56Meduňka, pelyněk, svízel. To jsi hodný.
00:39:01A proč jsi nechtěl do lesa?
00:39:04Bydlím s maminkou. Ona by to neviděla ráda.
00:39:08To chápu.
00:39:10Přece bys neutíkal?
00:39:12-Copak jsi zaječí nátury?
-Ne, nejsem.
00:39:16Tak si to opakuj. Nejsem žádná zaječí nátura.
00:39:21Nejsem žádná zaječí nátura. Nejsem žádná zaječí nátura...
00:39:31Jestli je to erotoman, tak to dost skrývá.
00:39:36Spíš je to chcípáček. Ale milý.
00:39:39Měla by sis promluvit s tou psycholožkou.
00:39:44-Je to odbornice, příjemná...
-Je vám sympatická, že?
00:39:50-Ona by ti mohla poradit.
-Už jsem u ní byla. -No a?
00:39:55Pozvala jsem ji k nám na večeři.
00:40:03-Měl v hlavě kámen?
-Ne.
00:40:08Nevadí. Bude v jiném kohoutovi.
00:40:12Už jsem ti povídala o Marjánce?
00:40:15-Která to byla?
-Taková hezká holka.
00:40:19Ale nenechavá. Lezla mi do zelí se šafářem.
00:40:24A najednou ti ji z ničeho nic popadla horká nemoc.
00:40:29-Horká nemoc už asi není.
-Jsou jiné nemoci, třeba šlak.
00:40:35Proboha! Vždyť ti o toho felčara nikdo nestojí.
00:40:41Ani bych to nikomu nedoporučovala.
00:40:45Vítám vás, pojďte dál.
00:40:54Až ti řeknu, odejdeš. Hořkou houbu vezmeš s sebou.
00:41:00Já vás taky vítám. Já jsem Eva.
00:41:03Vždyť je vdovec.
00:41:05Už mám jít?
00:41:06Jsem ráda, že vás poznávám.
00:41:10-Co to kecáš?
-To se říká, Náno.
00:41:13Máte hezké šaty.
00:41:15Musely jsme je povolit. Tamty nám byly úzké.
00:41:20Dneska jsou ženské hubené.
00:41:23-Mohu vám nějak pomoci?
-Ne. Jen nás na chvíli omluvte.
00:41:29Promiňte.
00:41:33-Jako po moru.
-S kozíma nohama.
00:41:38-Třeba je to kuchta.
-Těžko.
00:41:41-A to bych ji hned vyhodila.
-Taková nemastná neslaná.
00:41:47Ti mužští! Jeden zanáší, druhý chcípáček.
00:41:52-Tenhle zas neumí říct ne.
-Uvidíme.
00:41:56-Prosím tě, přines cibuli.
-Jo.
00:42:03Proč jsi je vlastně pozvala?
00:42:06-Říkal, že se s nimi mám poradit.
-O čem?
00:42:11Je tak hodný, jak říkáš, že by ze mě rád udělal cvoka.
00:42:17Jen proto, že proti němu mám výhrady.
00:42:21Tady to je.
00:42:24Dokrájej to.
00:42:26-Já stejně nebudu jíst.
-Proč? Bolí tě něco?
00:42:30Asi má zas teplotu.
00:42:33Ne. Já tady vůbec nemám chuť k jídlu.
00:42:37-Včera jsi nic neříkala.
-Protože bys vyváděla.
00:42:44-Zuzka je taková...
-No, taková.
00:42:48Taková divná.
00:42:51-Ona by potřebovala...
-Co?
00:42:54Odborníka na nervy. A to já nejsem.
00:43:02Snad vám to bude chutnat. Je to kuře na soli.
00:43:07Je to rychlé a málo kalorické. A my to rádi.
00:43:14Pročpak jste neplnili varmuží?
00:43:18A co to je?
00:43:19Tlučený hrách s malvazí, bezový květ a máte cibuli?
00:43:25My bychom se podívaly.
00:43:27Nebudete to pokládat za troufalost?
00:43:31-Jsem totiž bývalá kuchařka.
-Tam?
00:43:35-Můžeme?
-Klidně zůstaňte.
00:43:42-Chtělo by to lanýže.
-A sušené houby.
00:43:47-A račí ocásky by nebyly?
-Kde bych je vzala?
00:43:52Je tu jak po drancování.
00:43:54Tamhle je ještě krevní tučnice.
00:44:05-Voní to pěkně.
-Nejen voní, ale i chutná.
00:44:10Je to dobré. Jste skvělé kuchařky.
00:44:13Je to velice jednoduché. Jenom nakonec se musí silou.
00:44:23Pozor!
00:44:34Já vám zazpívám.
00:44:37Bibit hera, bibit herus, bibit miles, bibit clerus...
00:44:45To je latinsky, Evičko. Pije ona, pije on, pijí všichni...
00:44:52-Krásně se na to tancuje.
-Naučte mě to.
00:44:56-Ty přece netančíš?
-Ovšem.
00:44:59ZPÍVAJÍ.
00:45:02Počkej, to se dá přeložit.
00:45:05Pije táta, pije máma, pije farář, pije fláma.
00:45:10Pije kuchař s kuchařinkou...
00:45:13-To je písnička tak ze 17. století.
-Ta je daleko starší.
00:45:19Takže vaše oblíbené období je tak za vlády Leopolda.
00:45:25Kanec Leopold! Vždyť nechal upálit počestné!
00:45:30Vlastně vousy si nechal upálit. Ze samé ješitnosti.
00:45:39To je tedy zajímavé.
00:45:44To je zvláštní, mně už zase oheň nevadí.
00:45:50Mě rozbolela hlava.
00:45:52To je nejlepší jít na lože, panímámo.
00:45:56Ano, panímámo.
00:45:58Nemůžeme hosty takhle zdržovat.
00:46:01-Jste jistě unavené.
-My jsme odpočaté na 300 let.
00:46:07Když vám to nebude vadit...
00:46:11Panímáma.
00:46:14Poslyšte, tam by bylo hezké, jak je to?
00:46:19Pije šlojíř, pije kutna, teď už je mi všecko putna.
00:46:25Jenom když nám ten chlast chutná.
00:46:30Prosím tě, promiňte, že ruším, nemáš prášek?
00:46:39-Tady.
-Děkuji.
00:46:42A ty půjdeš taky spát.
00:46:44-Když se jednou bavím, tak mám jít spát? -Honem.
00:46:56Poslyšte, já bych potřeboval, kdybyste si se Zuzkou promluvila.
00:47:05Děkuji.
00:47:06Já nevím, já jí nerozumím.
00:47:09Potřebuje mužského, chcípáček ji nechal.
00:47:14Ona si nerozumí.
00:47:16Velmi ráda jí poradím.
00:47:19Velmi ráda.
00:47:20Vždyť víš, že mužští jsou ošemetná verbež.
00:47:25A jez. Doma nevezmeš do huby.
00:47:28Jsou přesexualizovaní. A je jim jedno, která to zrovna je.
00:47:35To je deprivace. Nebo frustrace, to je jedno.
00:47:40-Inteligentní dívku to uráží.
-Správně.
00:47:44-Taková dívka má zůstat poctivá.
-Bude trudovitá! -Mlč, Náno!
00:47:51-Tak povídej.
-Co vám mám povídat?
00:47:55Ty prostě chceš být pořád s panímámou.
00:47:59Co nám scházelo? Bylo nám perfektně.
00:48:03-Správně. Nepotřebuje ženicha.
-Vždyť je to trapné.
00:48:09Má přece tyhle věci dávno za sebou.
00:48:13Ne že by byla tak stará. Ale teď má být jen moje máma.
00:48:19Ano, matka má být s dcerou a dcera s matkou.
00:48:24Holka se bude chtít vdát a mít děti.
00:48:28Zmiz!
00:48:29Mám toho dost. Kámen lásky tam zase nebyl.
00:48:34To by člověk vyskočil z kůže.
00:48:37Víte, co by mě zajímalo?
00:48:40Co se tehdy stalo u vás na pokoji. Jirka dotíral?
00:48:45Vidíš? Je z toho pořád celá bez sebe.
00:48:49Vlastně co je mi po tom?
00:48:52-Jez!
-Já už musím jít. Mám noční.
00:48:57Tak pamatuj, poctivá! A přijď si zas někdy popovídat.
00:49:08Frustrace... frustrace...
00:49:12Magdaleno, ta holka má noční! Vyzáblina s ním bude v noci sama!
00:49:19To by člověk vyskočil z kůže.
00:49:28Ale mami, v nemocnici je přece závodní jídelna.
00:49:33Na to teď nemysli, jsi doma. A jez, ať ti to nevystydne.
00:49:39Závodní jídelna! To znám.
00:49:42Polévka z prášku a všechno na přepáleném tuku.
00:49:47Vždyť já to mám asi taky z těch závodních jídelen.
00:49:52-Jaké jsou ty nové psycholožky?
-Normální.
00:49:57-Jsou mladé?
-Jedna ještě studuje.
00:50:04Studované ženské jsou většinou nemravné.
00:50:08-Chodí do závodní jídelny?
-Jak to mám vědět?
00:50:13Ty by tě naučily.
00:50:15Tak jez! Proč nejíš?
00:50:18-Pojď honem!
-Já už to mám.
00:50:21Maminka potřebuje mužského, kterému nikdo nevaří.
00:50:27A Jirka ženskou, která vaří líp než maminka.
00:50:32Zuzanka má noční. Zuzance jsme zařídili noční.
00:50:42-Mě bolí hlava.
-Už zas? -Jo.
00:50:45-To přejde. Zuzanka má noční.
-Nech mě. -Co je?
00:50:50Ty o Zuzce někdy tak divně mluvíš.
00:50:54Uvědomuješ si, že to je moje dcera?
00:50:58-Tvoje dcera má noční.
-Počkej!
00:51:01Jednáš s ní, jako by byla nenormální.
00:51:06-Posíláš ji do nějaké poradny.
-Nekazme si večer.
00:51:11-O tomhle musíme mluvit!
-Zrovna teď? -Jo.
00:51:16Ty jí nevěříš.
00:51:17Zuzka se mi opravdu nelíbí. Nic nejí.
00:51:22Plánujeme dovolenou, tak ti chce naznačit, že s tím nesouhlasí.
00:51:29A je to tu zas! Podezříváš ji, že lže.
00:51:33Dost se snažíš, ale je vidět, že nejsi její skutečný otec.
00:51:39Jako s tou teplotou.
00:51:41A ještě jsi to rozkecal před těmi ženskými.
00:51:47Vždyť tehdy opravdu měla teplotu.
00:51:50Měla. Protože namočila teploměr do čaje. To oba víme.
00:51:56Já už to snad ani neumím.
00:51:59Jo, ruce takhle. Přišla bych do toho.
00:52:08Přišel jsem jen na skok.
00:52:46Podívej se, Evo, já myslím, že to je beznadějné.
00:52:51Řekni sama, má smysl něco plánovat?
00:52:55Zuzka hne prstem, a všechno je jinak.
00:52:59-Nemohu za to, že ji nesnášíš.
-Já ji nesnáším?
00:53:07Já se chovám jako blbeček, do noci hraju "Prší".
00:53:12-K těm psycholožkám jsem ji poslal.
-Právě! Zuzka je citlivá.
00:53:19Ale snad není objekt pro pozorování?
00:53:23Asi bude nejlepší, když odjedeme. A hned.
00:53:29Evo!
00:53:30Nech ji, ať si jde!
00:53:32Tak to zas nepřeháněj!
00:53:35TELEFON.
00:53:40Prosím, Vondrák.
00:53:42Co psycholožky? Exitus?
00:53:46-Proboha, pojď honem!
-A má po ptákách!
00:53:51Ano, exitus. Dělal jsem, co jsem mohl.
00:53:58Obě, pane primáři.
00:54:01Kousni se!
00:54:08Kde jsou těla?
00:54:19-Co tu slídíš?
-Kdo tě učil móresy?
00:54:23-Ty chcípači, mrtvino!
-Cože to jsem?
00:54:27Chramostejl, turecký smradlavý tchoř!
00:54:31Je to možné?
00:54:38Tak on už blbne.
00:54:40Pane Jonáš, my se snadno domluvíme.
00:54:44Vy nebudete lézt za pacienty do soukromí, a já vás nevyhodím.
00:54:50Jistě, pane primáři. Ale... ano.
00:54:57Bibit ille, bibit illa, bibit servus...
00:55:06Ale jak na to... Vy jste byly asi venku?
00:55:10-Nadýchat se čerstvého povětří.
-Ale jak ho to napadlo?
00:55:16-Je trošku slaboduchý.
-Ale jinak dobrák.
00:55:21No nevím, takhle vás obtěžovat zrovna před zítřkem.
00:55:28Ale my jsme připravené.
00:55:31HLÁŠENÍ.
00:55:32Oznamujeme občanům, že dnes otvíráme manželskou poradnu...
00:55:39...v místnostech bývalého obchodu akvaristiky.
00:55:45Měly jsme namále. A proč? Kvůli mužským.
00:55:50Já nevím, co na nich máme.
00:55:53Jonáš měl průšvih. Co se stalo?
00:55:57Jak už ti kolegyně říkala, mužští jsou jen pro zlost.
00:56:03Na sladké řečičky, na ty je užiješ. A člověk se honí a pletichaří.
00:56:11Na jaké sladké řečičky?
00:56:13-Že ti to moc sluší.
-Že nesmíš pohledět na jiného.
00:56:19Že jsi nejchytřejší.
00:56:21-Světit tě bude.
-Nemůže bez tebe žít.
00:56:26-Krásná jak svatý obrázek.
-Když tě nevidí, tak stůně.
00:56:32ZPÍVAJÍ STAROU MILOSTNOU PÍSEŇ.
00:56:53Odpoledne to zazpívá a večer přijdeš o věnec.
00:56:58Ti nejvypráskanější jsou rychlí.
00:57:05Přišli jsme vám popřát úspěšnou činnost.
00:57:11ZPÍVÁ SI MILOSTNOU PíSEŇ.
00:57:27-Co tady ještě děláš?
-Já vlastně ani nevím.
00:57:32-Tak hodně zdaru.
-Děkujeme za kvítí. Na shledanou.
00:57:39Zmiz!
00:57:41-Dobrý den.
-Pojď dál. Jsi náš první případ.
00:57:46Sice jsem ti už radila, a nepatříš sem. Jak to bylo?
00:57:52-Že nejsem žádná zaječí nátura.
-Aha, laskavec se vstavačem.
00:57:59-A líbí se ti vůbec holky?
-No.
00:58:02A když nějakou potkáš, co to s tebou dělá?
00:58:07-Nejradši bych utekl.
-Napij se.
00:58:10-Mně to totiž úplně přestane myslet. -A dál?
00:58:15Pak mi to zas začne myslet až moc a zas bych nejradši utekl.
00:58:23-Ale jinak, zájem by byl?
-No právě, zájem by byl.
00:58:28To jsem ráda. Pij, potřebuješ se uklidnit.
00:58:33Tak, potkáš krásnou holku, nejradši bys utekl,
00:58:38ale ty budeš myslet na koláče, ne na holku.
00:58:43Jak je vytahuješ z trouby, voní, jsou teplé, těsto dělá pf, pf,
00:58:50a ty, jen tak mimochodem, vezmeš holku kolem ramen
00:58:55a jen tak se na ni podíváš...
00:58:59Všude tě hledám. Nesu ti oběd, abys nemusel do závodní jídelny.
00:59:07Já už jdu.
00:59:14Nezdá se ti, že se vnucuješ?
00:59:24-Promiň.
-To je rychlost. Nic se nestalo.
00:59:28Ty jsi tak hodná.
00:59:31-Otevřeš troubu, vytáhneš koláč...
-Ty je rád? -Ne.
00:59:38-Těsto ještě dělá pf, pf...
-Já je neumím.
00:59:44Víš, proč mi tenkrát primář nadával?
00:59:48Já u těch ženských omdlel. Trapné, co?
00:59:54A já jsem si myslela...
00:59:56Já jsem si nejdřív taky myslel, že ty si myslíš.
01:00:06To je krmě! Co v tom je? Cibulka, a tohle?
01:00:11Kerblík. Já si vás představovala jinak.
01:00:15-Jen jezte, já nemůžu.
-Copak? -Nevím.
01:00:19Doktoři říkají, že mi nic není. Ale kdyby zkoušeli jako já!
01:00:26-A kde vás bolí?
-Skoro všude.
01:00:29-A už dlouho?
-Od té doby, co odešel nebožtík.
01:00:34Moment.
01:00:36Té vdově rozproudit krev!
01:00:39-Vám by pomohly vdavky.
-V mém věku? Byla bych pro smích.
01:00:45Pravda, dokud žil nebožtík, on byl řezník,
01:00:50nevěděla jsem, co je nemoc.
01:00:53Ale kde vzít slušného chlapa?
01:00:56To by člověk vyskočil z kůže.
01:01:04Občas své ženě zahnu, ale kdyby něco, všecko zapřu.
01:01:10Tuhle mě poslala do mlékárny a já...
01:01:15Na shledanou.
01:01:17Příští případ je kanec. Ubrat mužné síly.
01:01:22Pelyněk a svízel, aby ho přešly hříšné myšlenky.
01:01:27Posaďte se.
01:01:29Paní doktorko, moje žena mě pořád podezírá z nějaké nevěry.
01:01:35A úplně zbytečně.
01:01:37A vy jí zahýbáte i cestou do mlékárny.
01:01:41Račte se napít.
01:01:54-A chovejte se slušně.
-Ano. Na shledanou.
01:01:59Tahá si ženské na půdu a dělá blbého.
01:02:04Paní doktorko, můj muž je divný.
01:02:07Slyší jakási letadla a chodí je na půdu sledovat.
01:02:13-Choďte taky na půdu.
-Na tu samou?
01:02:17-Na jinou a s Josífkem.
-Já znám jen Karlíka.
01:02:22-Tak s Karlíkem.
-Dobře. Na shledanou.
01:02:28Už k doktorce nemusíš, mně je to jasné. Jdeme.
01:02:40Vondrák!
01:02:41Zmiz. Nebo jdi za ní, ať nás nepřekvapí.
01:02:45Člověk by vyskočil z kůže.
01:02:49Dobrý den.
01:02:51Já netušil, co lidí má tyhle problémy.
01:02:55Nebo se chodí na vás dívat?
01:02:58Chodí se dívat, a my jim uhádneme problém.
01:03:03Vy jste tady kvůli Zuzce, že?
01:03:06Zuzka je problém. Ona je sexuálně frustrovaná.
01:03:11-Zklamaná v lásce.
-Ona se vám svěřila?
01:03:16Ani nemusela.
01:03:17A stává se, že taková deprivace mládeže
01:03:22může způsobit rozpad svazku dospělých partnerů.
01:03:27Zvlášť když jeden z nich je nevlastní rodič.
01:03:32To je možné.
01:03:33Může se stát, že taková žena obviní nevlastního otce z toho,
01:03:40že je k jejímu dítěti nepřátelský. Může dokonce i vyvolávat hádky.
01:03:47No jo.
01:03:49Takový partner by to taky nemusel dlouho vydržet.
01:03:54-Ostatně by to ani nemělo cenu.
-Myslíte?
01:03:59Vy jste skutečně skvělá psycholožka.
01:04:03Ze své praxe vím, že všechny takové ženy jsou si podobné.
01:04:09Všechny chladnější, špatné kuchty, hubené...
01:04:15Podstatná otázka ovšem je, mají-li ty ženy o muže vůbec zájem.
01:04:23Jedna taková žena šla na lože s mužem potřená sádlem jako krajíc.
01:04:31Víte, že ten váš humor člověku skutečně pomáhá?
01:04:36-Cos to řekla?
-Že je to sobectví!
01:04:40Napřed mě nacpeš sem, a pak mě zas táhneš domů!
01:04:45-Ještě včera jsi domů chtěla!
-Chtěla.
01:04:49Ale já se ještě vyvíjím. Ty máš mít rozum!
01:04:54-Jsi vyvinutá.
-To snad není pravda!
01:04:58Vy jste si něco udělali, a já to mám za vás odnést!
01:05:03-To je od tebe nečestné!
-Já už to nevydržím!
01:05:12Tak pojď!
01:05:21Zuzko, ty jsi byla báječná.
01:05:31Vy jste zvláštní, Marto. Asi jste toho hodně zažila.
01:05:36Ale to už je spíš historie.
01:05:39-Už půjdu, jistě jste unavená.
-To já neznám, být unavená.
01:05:46Ale vaše kolegyně...
01:05:53Vypadá jako bezduchá, ale to je jen únava.
01:05:58Ale ona snad je...
01:06:04Hledala jsem tě na chirurgii. Řekli mi, že jsi tady.
01:06:11Dobrý den.
01:06:13To ale vypadalo jako kóma.
01:06:17Ano. Na shledanou, dámy.
01:06:25Já už půjdu.
01:06:27Na shledanou.
01:06:29Evo!
01:06:31Budu duchem s vámi.
01:06:34Evičko! Hledala jsi mě, chtěla jsi něco?
01:06:38Ano. Šla jsem se ti omluvit.
01:06:42Měl jsi pravdu. Se Zuzkou je to vážně k nevydržení.
01:06:49Ale ty jsi děvkař!
01:06:51Takové coury! Viděla jsem, jak se na tebe lepily!
01:06:57-Ne, neříkej, že mě máš rád!
-Já jsem nic neřekl.
01:07:02-Evo, ty žárlíš!
-Ne.
01:07:08Tak v tom nejsem sama.
01:07:12Je tam ještě někdo?
01:07:18Copak? Chcete taky poradit?
01:07:21-Přišel jsem jen posedět.
-To už tu jednou bylo.
01:07:31-Magdaleno!
-Co je?
01:07:34Kámen lásky!
01:07:41Trochu pozdě.
01:07:43Žalost, nebo je to jen tak z úplňku?
01:07:47-Jsme na tom jako ta od pastoušky.
-Frankopanová. -Jo.
01:07:53-Radila děvečce...
-A ta jí utekla s Frankopanem, že?
01:07:59Jak to víte?
01:08:01Bibit ille, bibit illa...
01:08:05Bibit hera, bibit herus...
01:08:09ZPÍVAJÍ STAROU PIJÁCKOU PÍSEŇ.
01:08:17Magdaleno!
01:08:21Janku!
01:08:24To jsi nesehnal jiné tělo? Soud byl přece na rynku.
01:08:30Hluchý, slepý, v kolenou má suché loupání.
01:08:35Tělo vypadá zchátrale, ale poměrně slouží.
01:08:39Mělo na kahánku.
01:08:41Zřízenec Jonáš se napil a spadl do kašny.
01:08:46Naštěstí jsem byl po ruce.
01:08:49Ale potřeboval bych ženu, co ty na to?
01:08:53Nějakou si najdeš.
01:08:56Nezlob mě! Vím, že jsi mi chtěla být nevěrná.
01:09:01Ty jeden! Máš tu potomků jak naseto.
01:09:05Viď? A je jich dost.
01:09:08Ach, to byla doba! Pamatuješ?
01:09:12ZPÍVÁ STAROU MILOSTNOU PÍSEŇ.
01:09:16Nech toho, neřáde.
01:09:22ZPÍVAJÍ OBA.
01:09:32Přestaň.
01:09:54Najednou se objevíš a myslíš si, že ti padnu kolem krku.
01:10:01KLEPÁNÍ.
01:10:04Není tady ta slečna studentka?
01:10:08Ne. Ale jsem tu já.
01:10:11-Kdo je to? -Vdova po řezníkovi.
-To mě zajímá.
01:10:18Radila mi kvůli těm mým bolestem. Doktoři mi nevěří.
01:10:23Přijde hned.
01:10:25Zřejmě potřebuje mužskou ruku.
01:10:28Janku!
01:10:31Medikus Jonáš. Podívám se, když dovolíte?
01:10:36-Je to opravdu lékař?
-Proč ne?
01:10:39Tady to bolí?
01:10:44-Ano, chorea lapis.
-To mi ještě nikdo neřekl.
01:10:50-A co je to?
-Žluční kaménky.
01:10:53Objevili je již v 16. století.
01:10:57-A je to se mnou zlé?
-Je nutné hned léčit.
01:11:01A vy byste se toho ujal?
01:11:04Jsem sice nehotový lékař, ale leccos znám.
01:11:10-Kdybyste chtěla, čistě soukromě?
-Jistě.
01:11:14Bibit ille, bibit illa...
01:11:17Jen si ho půjčím, kámen lásky. Vrátím.
01:11:21Začneme s podáváním ryb, které nedráždí šťávy, a přesto nasytí.
01:11:28Prosím.
01:11:30Děkuju, slečno.
01:11:31A kdykoli přijdete, bude pro vás polívčička.
01:11:36Dále je nutné být dobré mysli, aby se nespekly vnitřní šťávy.
01:11:43A netvořily se další kameny.
01:11:47Magdaleno, buď počestná! Jinak, znáš mě!
01:11:51A netrap se. Já se vrátím.
01:11:56Nezměnil se. Já mu na to vždycky skočím.
01:12:01A Vondrák je s tou nanicovatou Dorotou.
01:12:08Mně se nechce už být v kůži.
01:12:14Potomek je s hořkou houbou, mně taky ne.
01:12:27-Nějak nám to nevyšlo.
-Co když nám ukradnou těla?
01:12:33No a? Už se mi tu nelíbí.
01:12:36-Tak dlouho jsme na ně čekaly.
-Ať!
01:12:43Janek!
01:12:44Janku!
01:12:48Moc jsem se namáhal, tělo selhalo.
01:12:52Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Když ji on nechtěl, vzala se hůl nebo laskavec, ve vážnějších případech pomohl kámen lásky. Když ji chtěl až moc, podstrčil se mladíkovi extrakt z pelyňku, svízele a anýzu trochu přiostřený pálenkou… Manželské recepty na první pohled jednoduché a zřejmě i velmi účinné, soudě podle postihů těch, kteří se čarodějnou alchymií tajně zabývali. Za spolčování s nečistými silami a posedlost ďáblem se ještě před třemi sty lety posílalo do šatlavy nebo odsuzovalo k trestu smrti upálením. Právě takový osud potkal Magdalenu, farskou kuchařku, a Martu, vdovu po parukáři. Jako čarodějnice byly odsouzeny, aby jejich duše navěky bloudily bez útěchy. Popravě přihlížející farář hned na místě vyslovil obavu, aby se duším nepokojných ženštin nepodařilo nalézt nové tělesné schránky. Stalo se tak přesně za tři sta třináct let, kdy se Magdalenině a Martině duši podařilo „vtělit“ do tělesných schránek dvou moderních žen…
Komedie o dvou čarodějnicích, upálených ve středověku, které po dlouhém bloudění na místě upálení se konečně převtělí do dvou moderních žen. Do manželské poradny městečka mají nastoupit dvě doktorky psychologie. Při příjezdu zahynou při autohavárii a naše čarodějnice vstupují do jejich těl. Vedou manželskou poradnu s neobyčejným úspěchem. Vyřeší např. složitý případ místního lékaře, jehož vztah k osamělé ženě s pubertálně žárlící dcerou vypadal beznadějně. Autorka s humorem konstatuje, že ženy všech století mají mnoho společného, že mentalita ženy se stoletími nemění. Když naše "ohnivé ženy" použijí moudrost a zkušenost zažitou několika stoletími, mohou rozumět a řešit i problémy a spory dnešních moderních lidí.
