Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová v první části komediální duchařské trilogie o proměnách dvou středověkých čarodějnic (1984). Dále hrají: J. Kanyza, J. Brejchová, J. Bláha, K. Roden, E. Horká, Z. Bydžovská, L. Potměšil a další. Scénář H. Franková. Kamera P. Polák. Režie Z. Podskalský
00:00:30 MODLITBA ZA ODSOUZENÉ.
00:00:42 Slyšíš? Už zatloukají kůl u hranice.
00:00:47 To je konec?
00:00:48 Proč se asi za nás modlí, Náno?
00:00:53 Bratři a sestry, bohabojní lidé, jejichž jména neuvádím,
00:00:59 oznámili inkvizičnímu soudu, že se bojí o spásu duší těchto osob
00:01:06 a že je podezírají ze spolku s nečistými silami.
00:01:12 Chcípněte, udavači!
00:01:16 Svaté oficium, jehož jsem pokorným zástupcem,
00:01:22 ony osoby trpělivě a pečlivě vyslechlo a oznamuje:
00:01:27 Shledalo u nich čarodějnickou nešlechetnost.
00:01:33 Jsou posedlé ďáblem.
00:01:35 Budou předány světské moci k potrestání ze zákona.
00:01:43 -Na hranici s nimi!
-Ne! -Ne!
00:02:24 Marta, vdova po parukáři, se vydávala za vědmu.
00:02:29 Působila uhranutí dobytka, a ten dojil krev.
00:02:34 Magdalena, farská kuchařka, obcovala s ďáblem,
00:02:39 který ji navštěvoval v různých mužských podobách.
00:02:44 Odsuzují se k trestu smrti upálením.
00:02:48 Rozsudek bude vykonán dnes.
00:02:52 -Magdaleno, nedej se!
-Medikus Janek!
00:02:56 ZPÍVÁ. Bibit ille, bibit illa....
00:03:00 Spílá svatému oficiu!
00:03:03 To je on, bakalář! Ten s ní ležel!
00:03:08 To je ten váš ďábel!
00:03:10 K inkvizičnímu soudu s ním!
00:03:13 Janku, uteč!
00:03:17 Pusť mě, ty mrtvino!
00:03:21 Chcípáci!
00:03:26 -Vyzývám vás naposled. Kajte se!
-Paznehte!
00:03:33 Jsou ztracené. Nesmířily se s Bohem.
00:03:37 Nedojdou slitování.
00:03:39 Jejich duše budou dlít bez útěchy v těchto místech navěky.
00:03:48 Nedej jim, Pane, umřít bez lítosti, Pane, smiluj se.
00:03:53 Jsou to duše čarodějnic, duše zatracené.
00:03:58 Jen aby ve výroční den popravy nevyhledaly jiné tělesné schránky.
00:04:05 A to dnes vzpomínáme našeho patrona sv. Barnabáše.
00:04:10 V tom už vám nemohu pomoci, bratře.
00:04:15 CHECHTAJÍ SE.
00:04:45 Prosím, pojďte dál.
00:04:48 Jsme ve středověké raně gotické místnosti,
00:04:53 která dříve sloužila jako vězení a mučírna.
00:04:58 Vidíte středověké mučící nástroje.
00:05:01 Železná panna, v jejímž objetí byl člověk proboden ostrými bodci.
00:05:09 Nebo španělský žebřík, skřipec, na který se člověk natahoval.
00:05:17 A zde jsou klády, ve kterých byl odsouzený na pranýři nucen strávit
00:05:25 určitou dobu, ke které byl odsouzen.
00:05:30 A budeme pokračovat dál.
00:05:42 Tak copak je dneska nového?
00:05:47 PÍSKÁ.
00:05:51 -To je vkus! Hubená jako po moru.
-S kozíma nohama.
00:05:58 Koukej!
00:05:59 Pozor!
00:06:06 Děkuju!
00:06:09 Mohlo být tělo.
00:06:11 -Stejně bylo nevábné.
-Dnes už bych brala každé tělo.
00:06:17 -I po neštovicích.
-Ty už nejsou, Náno. -Jen aby!
00:06:22 Čeho se ještě bojíš? Máš stejně jenom duši.
00:06:27 A duše, ta nechytí už ani ty neštovice.
00:06:33 Nenají se, nenapije. Mužský o duši nedbá.
00:06:38 Neměly jsme propást tu babu, co spadla ze schodů ve věži.
00:06:45 Byla prolezlá kořalkou. A pajdala.
00:06:48 -Ale možná nebyla tak špatná.
-Byla! A na oku měla cink.
00:06:55 Kdo mohl vědět, že bude jediná.
00:06:59 312 svátků sv. Barnabáše, a jen jedno tělo.
00:07:04 Hrozný trest!
00:07:05 Že duše má dlít jen v místě, kde opustila tělo.
00:07:11 -Být tak blíž náměstí.
-Tam taky tělo neseženeš.
00:07:16 300 let se tu nic nestalo.
00:07:19 -K čertu!
-Neklej.
00:07:21 Co se mi ještě může stát?
00:07:24 Dnes už se může klít. Co děláš, že nic nevíš?
00:07:29 -Koukám po tělech.
-Ale po mužských, živých!
00:07:34 To je ti platné!
00:07:36 -Kdyby tu byl Janek!
-Pořád dokola!
00:07:40 Vždyť ti říkám, že Janek už dávno práchniví.
00:07:45 Co když tenkrát neutekl? Pak by ho taky upálili.
00:07:50 Taky by se nekál a jeho duše by dlela na tomto světě.
00:07:56 Ale někde u inkvizičního soudu.
00:07:59 Asi přece jenom utekl. Mně taky pořád utíkal.
00:08:04 Něco se děje!
00:08:08 STARTOVÁNÍ AUTA.
00:08:16 Tam je kufr! Motor je vzadu!
00:08:24 Já radši zatlačím.
00:08:30 Bude noc a těla nikde. Čekat další rok.
00:08:35 ZPÍVAJÍ.
00:08:36 Bližte se jen, bližte, časy utěšené...
00:08:43 Celkem pohledné.
00:08:48 Fuj, ten je ošklivý! Ještěže nejsem s outěžkem.
00:08:54 Prosím vás, zatlačte nám.
00:08:57 -Haló, zatlačte nám!
-Skoro neslyším.
00:09:02 -Zatlačit!
-Zatlačit? Jistě. Sedněte si.
00:09:07 Děkujeme.
00:09:18 NÁRAZ AUTA.
00:09:27 -Marto, odvezou těla!
-Ale už s námi, dělej!
00:09:32 Patrně zlomenina lebeční spodiny.
00:09:36 Bez dechu, bez pulsu, předsmrtné známky oční.
00:09:41 -To umřou?
-Exitus.
00:09:44 Pane Jonáš, vy jste měl studovat medicínu.
00:09:49 Takové neštěstí! A někdo mi při tom ukradl svačinu.
00:09:57 -Tohle přece není špitál.
-Proč by nebyl?
00:10:01 Ty mi neříkáš Náno? Tak to nevíš jistě!
00:10:06 Když mi nenadáváš, tak si nejsi jistá!
00:10:10 Tamhle je šídlo a kleště na palce!
00:10:14 -Oni nás zase budou mučit!
-Utečeme!
00:10:18 To nejde, to bolí.
00:10:23 Posilněme se na cestu.
00:10:33 Nebere mi to. Tělo pořád chladne. Marto, já jsem snad marod.
00:10:41 Počkej!
00:10:44 Vyháním vás nemoci, vás, zlé duchy.
00:10:48 Utečte z těla a víc se do něho nevracejte!
00:10:54 Odejdi, duchu, co mi působíš bolesti hlavy!
00:10:59 I ty, co mi hryžeš játra!
00:11:02 I ty, co jsi mi polámal kosti! Ven z těla!
00:11:09 A je to!
00:11:11 Ty drobné nemoci se vyhojí samy.
00:11:14 Chutná mi. To je let, co jsme neměly v hubě.
00:11:19 Tu máš.
00:11:20 Marto, já mám zuby! I ty, co mi vyrazili!
00:11:26 Koukej, všecky jsou fest!
00:11:29 Slyšíš? Kručí mi žaludek!
00:11:34 A hrdlo chce pít!
00:11:42 Silnější než uherské víno. Zavdej si taky.
00:11:52 Mé tělo je i myté! Snad i potírané sádlem.
00:11:58 Komu asi patřilo?
00:12:02 Kůže je růžová, jakoby selecí.
00:12:05 Úctyhodné tělo, možná šlechtické.
00:12:09 -Šlechta už není, Náno!
-Nenadávej!
00:12:13 Nejsem už kuchta, ale asi něco lepšího.
00:12:18 Co lepšího?
00:12:19 S latinou pochytanou od faráře a od Janka?
00:12:24 Tělo je. Teď ještě nějaké mužské! Bibit ille, bibit illa...
00:12:31 Jdeme! Nebo nebude zas ani tělo.
00:12:35 Sestro, podruhé větší klid. Vidíte, ani žádná větší zlomenina.
00:12:42 -Pan Jonáš ale říkal...
-Ano, náš diagnostik pan Jonáš.
00:12:49 Tak na sál.
00:13:06 Už jsem přece dostala!
00:13:09 Doznávám, že jsem šafářce uhranula dobytek i muže.
00:13:15 Vždyť už jsme pykaly! To by člověk vyletěl z kůže!
00:13:22 To tělo je jako maushaus! Můžeš tam a zase ven!
00:13:28 Co ti to dělá? Šije!
00:13:31 A parukářským stehem!
00:13:34 A jak hezky! Je to špitál, Náno!
00:13:41 -Marto! Marto, co je?
-Co by bylo? Jsem zas bez těla.
00:13:47 Nech to tělo, to je moje!
00:13:50 Bez pulsu, bez dechu, zornice nereagují.
00:13:55 Já chci zpátky do těla!
00:13:58 Už jsem tady.
00:14:01 Vidíte, sestro. Klid.
00:14:08 -Kde jsi byla?
-Hned vedle.
00:14:11 To je moc pěkný člověk. A už žádný větroplach.
00:14:16 -Je ženatý?
-Vdovec.
00:14:18 Vdovec? Tak to by šlo.
00:14:21 Tak kde vás to bolí nejvíc?
00:14:25 Tady.
00:14:37 Janek! To je Janek! Janku, počkej!
00:14:41 -Potřebuju se vrátit!
-Lehká pomoc. To by člověk...
00:14:47 To by člověk vyskočil z kůže!
00:14:55 -Ahoj, Zuzko.
-Ahoj.
00:14:57 Janku, to jsem já, Magdalena! Co tu děláš?
00:15:01 Já jsem ale Nána!
00:15:03 Skočím si pro tělo. Je krásné, nové.
00:15:07 -Taky končíš?
-Za chvíli.
00:15:10 Já bych ti třeba pomohl.
00:15:13 Janku, co je tohle za nové móresy?
00:15:30 Pojď honem!
00:15:37 -Já tě zdravím.
-Kde se couráš? Nemáš hlad?
00:15:41 Pojď se mnou! Ta se na něj špulí!
00:15:45 -Kdo se špulí?
-Uvidíš, pojď!
00:15:48 -To by člověk vyskočil z kůže!
-To by člověk vyskočil z kůže.
00:15:58 -Kam jdeš odpoledne?
-Proč?
00:16:01 -Hrozná, co?
-Hořká houba.
00:16:04 -Jen tak. Šel bych třeba s tebou.
-Nezdá se ti, že se vnucuješ?
00:16:13 Tak promiň.
00:16:16 Berto, kdyby se po mně někdo ptal, za chvíli budu u bočního východu.
00:16:23 -Tam, co je bufet.
-Já vím.
00:16:27 -Asi to není Janek.
-Ten už přece dávno práchniví.
00:16:33 Téhle by se ani nedotkl. Hubená jak po moru.
00:16:38 S kozíma nohama.
00:16:46 Dobrý den.
00:17:21 Podívej, maluje se jako velikonoční vejce.
00:17:26 Asi to bude povětrnice.
00:17:29 -Pane primáři, rychle.
-Co je? -Já nevím.
00:17:35 U nás se něco děje. Pojď!
00:17:44 Jé, Janek! Janku!
00:17:48 Jsi to ty, Janku?
00:17:54 Tak už dost, sestro. A tohle je co?
00:17:58 -Co vy tady děláte?
-Já nevím.
00:18:02 Pojďte se mnou.
00:18:07 Člověče, vy jste snad erotoman!
00:18:14 Vy pojďte taky.
00:18:24 Vy se mi tu vrháte po pacientkách?
00:18:28 Ale ona byla úplně tuhá. Až pak komunikovala.
00:18:33 Co to melete?
00:18:43 -Můžu se s vámi svézt dolů?
-Jistě, pojď.
00:18:54 Není to Janek. Janek by přece neomdlel nad ženským ložem.
00:19:00 -Třeba je to potomek.
-Ale to by mi musel zanášet.
00:19:06 Asi zanášel, byl už takový.
00:19:09 -Tys mu nezanášela s farářem?
-To bylo ke službě.
00:19:19 -Poslyš, co je to ten otoman?
-Erotoman.
00:19:25 To je ten, kdo moc miluje.
00:19:37 Je to Janek!
00:19:38 Ale těla s sebou, aby je nikdo neukradl.
00:19:51 Je tam hořká houba!
00:19:56 To tělo se mi teď nehodí.
00:19:59 Janek tam není, je s ní ten felčar.
00:20:03 Tamhle je Janek! Pojď!
00:20:07 Kde je?
00:20:16 Tamhle je!
00:20:27 To není on, ale je mu hrozně podobný.
00:20:31 Tamhle!
00:20:32 Taky ne. Podívej, jak kouká! Ta podoba!
00:20:37 Já se ti divím, že věčně sedíš doma.
00:20:41 Proč se po praxi nejdeš někam bavit?
00:20:45 -Mně je dobře s tebou.
-Je tu přece plno mladých.
00:20:50 -Ti mě nudí. Myslí jen na sex.
-A jak to víš?
00:20:56 Vím to. Zvlášť kluci pořád za někým lezou.
00:21:00 Za mnou ne, já nejsem sexy.
00:21:03 Za mnou tak leda ze švandy. A na to já neskáču.
00:21:09 -Zuzko!
-Komplexy mi nevymlouvej.
00:21:12 Nejsem sice sexy, zato jsem inteligentní.
00:21:17 Takže mi to nevadí.
00:21:19 Dobře, ale proč se nejdeš někam projít sama?
00:21:26 Ahoj.
00:21:28 -Zuzko, nepůjdeš se někam projít?
-Ne.
00:21:32 -Tak si vezmi kolo a projeď se.
-V tomhle počasí?
00:21:41 Tak já možná půjdu do kina.
00:21:48 Ale když se mi to nebude líbit, tak se vrátím.
00:21:55 TELEFON.
00:22:03 Vondrák. Ano. Cože?
00:22:09 Samozřejmě, hned jsem tam.
00:22:12 Ta havárie zmizela, pokoj je prázdný.
00:22:16 Takže nikam nemusím, že?
00:22:26 Janek!
00:22:32 A se ženskou!
00:22:34 Bože! Samý potomek! Janku, tys byl pěkný kanec!
00:22:46 -Nemám na tváři čmouhu?
-Ne. Proč?
00:22:50 Tak proč všichni tak civí?
00:22:53 Divíš se? Tak se podívej kolem na ty vyzábliny.
00:23:03 Tady jste!
00:23:04 Nech na pokoji počestné děvky, nestydo!
00:23:08 Co to tu je, pane Jonáš?
00:23:11 Naše pacientky. Mají tu vést manželskou poradnu.
00:23:16 Omylem vyšly ze špitálu. Jdeme!
00:23:20 Fraktura lebky, a vy takhle! To se mi nezdá. Zpátky!
00:23:31 To je vážně divné.
00:23:36 Ručičku.
00:23:39 Klid!
00:23:42 Pane primáři, promiňte, ale všechny příznaky ukazovaly na...
00:23:50 -Ven!
-Ano.
00:23:54 Ale kdybych mohl pacientky prohlédnout?... Nemohl.
00:24:00 Chvíli tu nejsem, a už zřejmě žárlí.
00:24:04 -Ale na kterou?
-To vidíš, ne?
00:24:15 Copak nám to děláte? Takhle se sebrat a odejít?
00:24:20 -Nebolí vás hlava?
-Hlava ne. Tady.
00:24:24 To se nám hojí pěkně. Projděte se.
00:24:35 Ano, ano.
00:24:37 -Taky se projdu.
-Ne, to je v pořádku. Není třeba.
00:24:42 Podíváme se, jak je to s pamětí.
00:24:47 -Já jsem doktor Vondrák.
-Já jsem Magdalena a to je Marta.
00:24:53 Vy jste mi psala, vzpomínáte si?
00:24:58 -Trochu ano, ale...
-Nevadí. Víte, kde jste?
00:25:04 -Ve špitále.
-Výborně.
00:25:06 -Kde jste byly předtím?
-V šatlavě. -Náno!
00:25:11 Částečná amnézie a zřejmě vzpomínka na test s nějakým provinilcem.
00:25:20 Všechno bude v pořádku. Ale ještě si poležíme.
00:25:25 Pěkně si odpočiňte. Hlavně klid a pěkně odpočívat.
00:25:37 Hlavně klid.
00:25:42 -Zajímalo by mě, co jsem mu psala.
-Mě taky. -A jak jsem s ním daleko.
00:25:50 -Najednou se staráš.
-Protože tu nejsi spokojená.
00:25:55 -Když vidím, do čeho se ženeš.
-Neměj obavy. A utři to nádobí.
00:26:02 To oschne.
00:26:04 Jela jsi se mnou na praxi, aby mě tu neukradli?
00:26:09 Proto bydlíme tady? U toho pana doktora?
00:26:13 To ne. Jela bych sem stejně.
00:26:17 Pardon, chceš s ním přece trávit dovolenou.
00:26:21 Jen si jeď! S ním se pobavíš, s buranem!
00:26:26 Co si to dovoluješ?
00:26:32 Tak už jsou zase zpátky.
00:26:37 Dobrý večer. Utekly?
00:26:39 Třeba se jim tu nelíbí, a chtěly se vrátit.
00:26:44 Ani bych se jim nedivila.
00:26:47 Chvíli se to tu dá vydržet, ale žít tu?
00:26:52 Rozdávám.
00:26:56 Co? My zase budeme hrát "Prší"?
00:27:00 -Máte snad jiný program?
-Ne.
00:27:18 Prší!
00:27:21 Já už půjdu spát. Jdeš taky, mami?
00:27:25 Ne, ještě ne.
00:27:27 Stejně hned tak neusnu. Počkám na tebe.
00:27:31 Dobrou noc.
00:27:36 -Prosím tě, nezlob se.
-Kdo tohle má vydržet?
00:27:43 -Ale co mám dělat?
-Já vím.
00:27:46 Kdyby nás někam pustila, nebo sama někam šla.
00:27:51 Pořád ty karty! Nebo má teplotu.
00:27:55 VÝKŘIK.
00:27:57 Co je zase?
00:27:59 Mami, pode mnou spadlo lehátko.
00:28:02 Já si vlezu k tobě do postele, jo?
00:28:06 Dobrou noc.
00:28:12 Dobrou noc.
00:28:15 KLEPÁNÍ. Ano?
00:28:18 -Mohu navštívit pacientky, sestro?
-Pane předsedo, není návštěvní den.
00:28:26 -A je tady pan primář?
-Jistě.
00:28:29 Tak půjdeme za ním.
00:28:36 -Kdo to byl?
-Nějaká důležitá osoba.
00:28:41 Pojď se podívat.
00:28:43 Ven z těla!
00:28:48 KLEPÁNÍ. Ano.
00:28:51 -Buď zdráv, Ivo.
-Nazdar, pojď dál.
00:28:55 Já na tu tvou manželskou poradnu moc nesázel.
00:29:00 Ale podle posudků to bude výborné.
00:29:04 Odbornice s dlouholetou praxí, svědomitá, pracovitá.
00:29:09 Psycholožka, proboha, co je to?
00:29:13 -Obě mají doktorát?
-Jen ta starší.
00:29:17 -Ta druhá ještě studuje?
-Ano.
00:29:20 Já chtěl tu poradnu dnes otevřít.
00:29:24 Ta poradna, to je dobré, nebo špatné?
00:29:28 To asi nepůjde. Zotavují se velmi rychle.
00:29:32 Ale bylo tam bezvědomí a otřes mozku.
00:29:37 Tak to tedy odložíme.
00:29:39 -Mohu za nimi? -Jistě.
-Nevyžene mě ta sestra?
00:29:52 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:29:55 Já jsem Anděl, předseda národního výboru.
00:29:59 Jdu vám popřát brzké uzdravení.
00:30:03 -Slušný, ale nějak ustaraný.
-Asi si nadělal moc dětí.
00:30:09 A chci vám říci, že byt pro vás máme a těšíme se, až nastoupíte.
00:30:16 Ale to až pan primář dovolí.
00:30:19 Ti si nás považují!
00:30:21 Třeba je k tomu i dobytek a v neděli maso.
00:30:26 Na shledanou.
00:30:29 Tak jak to dneska jde?
00:30:32 Už víte, co tu budete dělat?
00:30:35 -Psycholožky?
-V poradně.
00:30:39 No prosím! Tak se na to podíváme dál.
00:30:43 Kolik je dnů v týdnu?
00:30:46 -Sedm, ne? On to neví?
-Asi je cizí.
00:30:50 Zůstalo tu plno Švédů a Turků, asi to mají jinak.
00:30:55 -To mu máme říkat my?
-A proč ne?
00:30:59 Jmenujte prosím státníka.
00:31:03 Tököli.
00:31:07 Prosím?
00:31:09 Tak Kiuprili.
00:31:11 To je vtip?
00:31:13 Velkovezír Kiuprili! Jeho lidi tu vyžrali slepice!
00:31:18 -Vás to nějak bere! -Aby ne!
-Vždyť to uhradili.
00:31:24 Jo, a jak?
00:31:25 Třeba kávou. Měli jí žoky, turečtí vojáci.
00:31:30 Vás zajímá historie? Zajímavé.
00:31:34 A další zájmy?
00:31:35 -Mužští. -Myslí vůbec lidi.
-Mužské víc.
00:31:40 Ano, psychologie je znalost lidské duše.
00:31:48 To zavání inkvizicí.
00:31:50 Je krásné pomáhat lidem, aby se uměli milovat.
00:31:55 Ukazovat jim to.
00:31:58 Už vím, co to je poradna.
00:32:02 Radit jim, jak spolu dobře žít.
00:32:05 Náno, my jsme vědmy!
00:32:11 Dobře, ale zakryj si to lýtko, hanbářko.
00:32:17 -Pustili vás nějak brzy.
-Ještě jdeme na kontrolu.
00:32:22 -Děkujeme.
-Je to mé pokání.
00:32:25 -Jste můj první omyl v diagnose.
-Rozumíš mu? -Ne.
00:32:31 -Kdy začnete?
-Až co řekne doktor.
00:32:35 Dnes se z manželství dělá věda. To dřív ne.
00:32:39 Když ji nechtěl, tak buď hůl, nebo laskavec.
00:32:44 -Nebo kámen lásky.
-Ano, z hlavy černého kohouta.
00:32:50 -Když ji chtěl moc, tak pelyněk.
-Se svízelem a anýzem a pálenkou.
00:32:57 Když chtěla mít dítě, předkládala muži vstavač obecný.
00:33:04 Starcům pak vratič, aby jim dodal mužné síly.
00:33:10 Pane Jonáš, můžete jít kousek dál?
00:33:15 Jé!
00:33:17 Skoro nevidím.
00:33:23 Ale jak to všechno víte? To vás učili na univerzitě?
00:33:28 Jo, učili.
00:33:31 Byliny možná, ale kámen lásky z hlavy černého kohouta?
00:33:41 -Co tomu říkáš?
-Krásné!
00:33:48 Co za mnou lezeš?
00:33:50 Chtěl jsem se tě zeptat, proč jsi včera nepřišla.
00:33:55 -A kam?
-Měli jsme přece schůzku.
00:33:59 A ty jsi odjela domů.
00:34:01 Snad nemyslíš, že jsem to brala vážně?
00:34:06 Ty jsi ale naivní.
00:34:08 -To se snad nedělá?
-Ono se nedělá víc věcí, víš?
00:34:15 A když se ti to nelíbí, vyhýbej se mi.
00:34:21 Vidím, že už jste v pořádku. To mě těší.
00:34:26 Dáte si skleničku koňaku?
00:34:31 Proč ne?
00:34:33 Ten váš zájem o historické osobnosti je pozoruhodný.
00:34:39 -Například jak jste říkali ten...
-Kiuprili.
00:34:44 -Byl to fešák.
-Prý. Prý to byl fešák.
00:34:49 -Ale měl oheň ve tváři.
-To byla přece piha!
00:34:54 Vás zajímají i takové detaily? Jak to vlastně víte?
00:34:59 -Pamětnice leccos vykládají.
-Pamětnice?
00:35:06 A knihy. Ano, knihy. Tam to stojí.
00:35:11 Ale mě více zajímají vztahy těch osobností.
00:35:16 Je to vaše profese.
00:35:18 Třeba takový Copernicus. Taky felčar a znamenitý.
00:35:24 Koperník? Ten hvězdář a matematik?
00:35:28 Myslíte, jak říkal, že se Země točí kolem Slunce?
00:35:33 To snad ne?
00:35:34 -Ano.
-Třeba je proti církvi.
00:35:39 -Tohle tvrdil Copernicus. -Jo.
-Jak to víš?
00:35:44 Farář kázal proti kacířům. Já jsem na kázání chodila.
00:35:50 Pokračujte.
00:35:51 -Copernicus napsal takové říkání.
-Říkání? Paní doktorko!
00:35:57 Je proti církvi.
00:35:59 Člověk neví, aby nenarazil, že?
00:36:03 -Poslal své dílo...
-Ano, dílo.
00:36:08 ...svatému otci papeži Pavlu III.,
00:36:14 ...a faráři pak co?
00:36:18 Kázali proti kacířům.
00:36:21 To by mohlo být.
00:36:24 Ale felčar on byl taky.
00:36:26 A velmi na ženské.
00:36:33 A říká se, že právě proto byl tak dobrý. Myslím v oboru.
00:36:41 Že se prostě ničeho neodříkal.
00:36:47 Tak na vaše skutečně pozoruhodné znalosti.
00:36:52 Ráda vám je předám.
00:36:55 Tak například ten Tököli...
00:37:00 Pardon.
00:37:05 Můžu dát tyhle chorobopisy na stůl, pane primáři?
00:37:11 Samozřejmě.
00:37:18 Kde jsem přestala?
00:37:20 Tököli byl slavný muž. A taky nenechal ženské na pokoji.
00:37:33 Něco ti upadlo.
00:37:37 Co děláš dnes večer?
00:37:40 -Já?
-Je tu snad někdo jiný?
00:37:43 Nešel bys se mnou do lesa? Potřebuju byliny.
00:37:48 Do lesa? V noci?
00:37:50 To nemůžu.
00:37:52 Ale byliny jsou k sehnání i v obchodě, v léčivých rostlinách.
00:38:12 -Nezlobte se, bylo otevřeno.
-Ale my ještě nepracujeme.
00:38:18 -Jdu vás pozvat na večeři.
-Ty? A kam?
00:38:23 -Bydlím u pana primáře.
-Jen bydlíš? -Jen bydlím.
00:38:28 Takže ty a pan primář zvete na večeři...
00:38:32 -A kdy máme přijít?
-Ona taky?
00:38:36 -Jasně. Nebo se vám to nehodí?
-To půjde.
00:38:41 -Nesu ty byliny.
-Pro mě?
00:38:44 Tak s tím počítáme.
00:38:49 Na shledanou.
00:38:53 Ukaž.
00:38:56 Meduňka, pelyněk, svízel. To jsi hodný.
00:39:01 A proč jsi nechtěl do lesa?
00:39:04 Bydlím s maminkou. Ona by to neviděla ráda.
00:39:08 To chápu.
00:39:10 Přece bys neutíkal?
00:39:12 -Copak jsi zaječí nátury?
-Ne, nejsem.
00:39:16 Tak si to opakuj. Nejsem žádná zaječí nátura.
00:39:21 Nejsem žádná zaječí nátura. Nejsem žádná zaječí nátura...
00:39:31 Jestli je to erotoman, tak to dost skrývá.
00:39:36 Spíš je to chcípáček. Ale milý.
00:39:39 Měla by sis promluvit s tou psycholožkou.
00:39:44 -Je to odbornice, příjemná...
-Je vám sympatická, že?
00:39:50 -Ona by ti mohla poradit.
-Už jsem u ní byla. -No a?
00:39:55 Pozvala jsem ji k nám na večeři.
00:40:03 -Měl v hlavě kámen?
-Ne.
00:40:08 Nevadí. Bude v jiném kohoutovi.
00:40:12 Už jsem ti povídala o Marjánce?
00:40:15 -Která to byla?
-Taková hezká holka.
00:40:19 Ale nenechavá. Lezla mi do zelí se šafářem.
00:40:24 A najednou ti ji z ničeho nic popadla horká nemoc.
00:40:29 -Horká nemoc už asi není.
-Jsou jiné nemoci, třeba šlak.
00:40:35 Proboha! Vždyť ti o toho felčara nikdo nestojí.
00:40:41 Ani bych to nikomu nedoporučovala.
00:40:45 Vítám vás, pojďte dál.
00:40:54 Až ti řeknu, odejdeš. Hořkou houbu vezmeš s sebou.
00:41:00 Já vás taky vítám. Já jsem Eva.
00:41:03 Vždyť je vdovec.
00:41:05 Už mám jít?
00:41:06 Jsem ráda, že vás poznávám.
00:41:10 -Co to kecáš?
-To se říká, Náno.
00:41:13 Máte hezké šaty.
00:41:15 Musely jsme je povolit. Tamty nám byly úzké.
00:41:20 Dneska jsou ženské hubené.
00:41:23 -Mohu vám nějak pomoci?
-Ne. Jen nás na chvíli omluvte.
00:41:29 Promiňte.
00:41:33 -Jako po moru.
-S kozíma nohama.
00:41:38 -Třeba je to kuchta.
-Těžko.
00:41:41 -A to bych ji hned vyhodila.
-Taková nemastná neslaná.
00:41:47 Ti mužští! Jeden zanáší, druhý chcípáček.
00:41:52 -Tenhle zas neumí říct ne.
-Uvidíme.
00:41:56 -Prosím tě, přines cibuli.
-Jo.
00:42:03 Proč jsi je vlastně pozvala?
00:42:06 -Říkal, že se s nimi mám poradit.
-O čem?
00:42:11 Je tak hodný, jak říkáš, že by ze mě rád udělal cvoka.
00:42:17 Jen proto, že proti němu mám výhrady.
00:42:21 Tady to je.
00:42:24 Dokrájej to.
00:42:26 -Já stejně nebudu jíst.
-Proč? Bolí tě něco?
00:42:30 Asi má zas teplotu.
00:42:33 Ne. Já tady vůbec nemám chuť k jídlu.
00:42:37 -Včera jsi nic neříkala.
-Protože bys vyváděla.
00:42:44 -Zuzka je taková...
-No, taková.
00:42:48 Taková divná.
00:42:51 -Ona by potřebovala...
-Co?
00:42:54 Odborníka na nervy. A to já nejsem.
00:43:02 Snad vám to bude chutnat. Je to kuře na soli.
00:43:07 Je to rychlé a málo kalorické. A my to rádi.
00:43:14 Pročpak jste neplnili varmuží?
00:43:18 A co to je?
00:43:19 Tlučený hrách s malvazí, bezový květ a máte cibuli?
00:43:25 My bychom se podívaly.
00:43:27 Nebudete to pokládat za troufalost?
00:43:31 -Jsem totiž bývalá kuchařka.
-Tam?
00:43:35 -Můžeme?
-Klidně zůstaňte.
00:43:42 -Chtělo by to lanýže.
-A sušené houby.
00:43:47 -A račí ocásky by nebyly?
-Kde bych je vzala?
00:43:52 Je tu jak po drancování.
00:43:54 Tamhle je ještě krevní tučnice.
00:44:05 -Voní to pěkně.
-Nejen voní, ale i chutná.
00:44:10 Je to dobré. Jste skvělé kuchařky.
00:44:13 Je to velice jednoduché. Jenom nakonec se musí silou.
00:44:23 Pozor!
00:44:34 Já vám zazpívám.
00:44:37 Bibit hera, bibit herus, bibit miles, bibit clerus...
00:44:45 To je latinsky, Evičko. Pije ona, pije on, pijí všichni...
00:44:52 -Krásně se na to tancuje.
-Naučte mě to.
00:44:56 -Ty přece netančíš?
-Ovšem.
00:44:59 ZPÍVAJÍ.
00:45:02 Počkej, to se dá přeložit.
00:45:05 Pije táta, pije máma, pije farář, pije fláma.
00:45:10 Pije kuchař s kuchařinkou...
00:45:13 -To je písnička tak ze 17. století.
-Ta je daleko starší.
00:45:19 Takže vaše oblíbené období je tak za vlády Leopolda.
00:45:25 Kanec Leopold! Vždyť nechal upálit počestné!
00:45:30 Vlastně vousy si nechal upálit. Ze samé ješitnosti.
00:45:39 To je tedy zajímavé.
00:45:44 To je zvláštní, mně už zase oheň nevadí.
00:45:50 Mě rozbolela hlava.
00:45:52 To je nejlepší jít na lože, panímámo.
00:45:56 Ano, panímámo.
00:45:58 Nemůžeme hosty takhle zdržovat.
00:46:01 -Jste jistě unavené.
-My jsme odpočaté na 300 let.
00:46:07 Když vám to nebude vadit...
00:46:11 Panímáma.
00:46:14 Poslyšte, tam by bylo hezké, jak je to?
00:46:19 Pije šlojíř, pije kutna, teď už je mi všecko putna.
00:46:25 Jenom když nám ten chlast chutná.
00:46:30 Prosím tě, promiňte, že ruším, nemáš prášek?
00:46:39 -Tady.
-Děkuji.
00:46:42 A ty půjdeš taky spát.
00:46:44 -Když se jednou bavím, tak mám jít spát? -Honem.
00:46:56 Poslyšte, já bych potřeboval, kdybyste si se Zuzkou promluvila.
00:47:05 Děkuji.
00:47:06 Já nevím, já jí nerozumím.
00:47:09 Potřebuje mužského, chcípáček ji nechal.
00:47:14 Ona si nerozumí.
00:47:16 Velmi ráda jí poradím.
00:47:19 Velmi ráda.
00:47:20 Vždyť víš, že mužští jsou ošemetná verbež.
00:47:25 A jez. Doma nevezmeš do huby.
00:47:28 Jsou přesexualizovaní. A je jim jedno, která to zrovna je.
00:47:35 To je deprivace. Nebo frustrace, to je jedno.
00:47:40 -Inteligentní dívku to uráží.
-Správně.
00:47:44 -Taková dívka má zůstat poctivá.
-Bude trudovitá! -Mlč, Náno!
00:47:51 -Tak povídej.
-Co vám mám povídat?
00:47:55 Ty prostě chceš být pořád s panímámou.
00:47:59 Co nám scházelo? Bylo nám perfektně.
00:48:03 -Správně. Nepotřebuje ženicha.
-Vždyť je to trapné.
00:48:09 Má přece tyhle věci dávno za sebou.
00:48:13 Ne že by byla tak stará. Ale teď má být jen moje máma.
00:48:19 Ano, matka má být s dcerou a dcera s matkou.
00:48:24 Holka se bude chtít vdát a mít děti.
00:48:28 Zmiz!
00:48:29 Mám toho dost. Kámen lásky tam zase nebyl.
00:48:34 To by člověk vyskočil z kůže.
00:48:37 Víte, co by mě zajímalo?
00:48:40 Co se tehdy stalo u vás na pokoji. Jirka dotíral?
00:48:45 Vidíš? Je z toho pořád celá bez sebe.
00:48:49 Vlastně co je mi po tom?
00:48:52 -Jez!
-Já už musím jít. Mám noční.
00:48:57 Tak pamatuj, poctivá! A přijď si zas někdy popovídat.
00:49:08 Frustrace... frustrace...
00:49:12 Magdaleno, ta holka má noční! Vyzáblina s ním bude v noci sama!
00:49:19 To by člověk vyskočil z kůže.
00:49:28 Ale mami, v nemocnici je přece závodní jídelna.
00:49:33 Na to teď nemysli, jsi doma. A jez, ať ti to nevystydne.
00:49:39 Závodní jídelna! To znám.
00:49:42 Polévka z prášku a všechno na přepáleném tuku.
00:49:47 Vždyť já to mám asi taky z těch závodních jídelen.
00:49:52 -Jaké jsou ty nové psycholožky?
-Normální.
00:49:57 -Jsou mladé?
-Jedna ještě studuje.
00:50:04 Studované ženské jsou většinou nemravné.
00:50:08 -Chodí do závodní jídelny?
-Jak to mám vědět?
00:50:13 Ty by tě naučily.
00:50:15 Tak jez! Proč nejíš?
00:50:18 -Pojď honem!
-Já už to mám.
00:50:21 Maminka potřebuje mužského, kterému nikdo nevaří.
00:50:27 A Jirka ženskou, která vaří líp než maminka.
00:50:32 Zuzanka má noční. Zuzance jsme zařídili noční.
00:50:42 -Mě bolí hlava.
-Už zas? -Jo.
00:50:45 -To přejde. Zuzanka má noční.
-Nech mě. -Co je?
00:50:50 Ty o Zuzce někdy tak divně mluvíš.
00:50:54 Uvědomuješ si, že to je moje dcera?
00:50:58 -Tvoje dcera má noční.
-Počkej!
00:51:01 Jednáš s ní, jako by byla nenormální.
00:51:06 -Posíláš ji do nějaké poradny.
-Nekazme si večer.
00:51:11 -O tomhle musíme mluvit!
-Zrovna teď? -Jo.
00:51:16 Ty jí nevěříš.
00:51:17 Zuzka se mi opravdu nelíbí. Nic nejí.
00:51:22 Plánujeme dovolenou, tak ti chce naznačit, že s tím nesouhlasí.
00:51:29 A je to tu zas! Podezříváš ji, že lže.
00:51:33 Dost se snažíš, ale je vidět, že nejsi její skutečný otec.
00:51:39 Jako s tou teplotou.
00:51:41 A ještě jsi to rozkecal před těmi ženskými.
00:51:47 Vždyť tehdy opravdu měla teplotu.
00:51:50 Měla. Protože namočila teploměr do čaje. To oba víme.
00:51:56 Já už to snad ani neumím.
00:51:59 Jo, ruce takhle. Přišla bych do toho.
00:52:08 Přišel jsem jen na skok.
00:52:46 Podívej se, Evo, já myslím, že to je beznadějné.
00:52:51 Řekni sama, má smysl něco plánovat?
00:52:55 Zuzka hne prstem, a všechno je jinak.
00:52:59 -Nemohu za to, že ji nesnášíš.
-Já ji nesnáším?
00:53:07 Já se chovám jako blbeček, do noci hraju "Prší".
00:53:12 -K těm psycholožkám jsem ji poslal.
-Právě! Zuzka je citlivá.
00:53:19 Ale snad není objekt pro pozorování?
00:53:23 Asi bude nejlepší, když odjedeme. A hned.
00:53:29 Evo!
00:53:30 Nech ji, ať si jde!
00:53:32 Tak to zas nepřeháněj!
00:53:35 TELEFON.
00:53:40 Prosím, Vondrák.
00:53:42 Co psycholožky? Exitus?
00:53:46 -Proboha, pojď honem!
-A má po ptákách!
00:53:51 Ano, exitus. Dělal jsem, co jsem mohl.
00:53:58 Obě, pane primáři.
00:54:01 Kousni se!
00:54:08 Kde jsou těla?
00:54:19 -Co tu slídíš?
-Kdo tě učil móresy?
00:54:23 -Ty chcípači, mrtvino!
-Cože to jsem?
00:54:27 Chramostejl, turecký smradlavý tchoř!
00:54:31 Je to možné?
00:54:38 Tak on už blbne.
00:54:40 Pane Jonáš, my se snadno domluvíme.
00:54:44 Vy nebudete lézt za pacienty do soukromí, a já vás nevyhodím.
00:54:50 Jistě, pane primáři. Ale... ano.
00:54:57 Bibit ille, bibit illa, bibit servus...
00:55:06 Ale jak na to... Vy jste byly asi venku?
00:55:10 -Nadýchat se čerstvého povětří.
-Ale jak ho to napadlo?
00:55:16 -Je trošku slaboduchý.
-Ale jinak dobrák.
00:55:21 No nevím, takhle vás obtěžovat zrovna před zítřkem.
00:55:28 Ale my jsme připravené.
00:55:31 HLÁŠENÍ.
00:55:32 Oznamujeme občanům, že dnes otvíráme manželskou poradnu...
00:55:39 ...v místnostech bývalého obchodu akvaristiky.
00:55:45 Měly jsme namále. A proč? Kvůli mužským.
00:55:50 Já nevím, co na nich máme.
00:55:53 Jonáš měl průšvih. Co se stalo?
00:55:57 Jak už ti kolegyně říkala, mužští jsou jen pro zlost.
00:56:03 Na sladké řečičky, na ty je užiješ. A člověk se honí a pletichaří.
00:56:11 Na jaké sladké řečičky?
00:56:13 -Že ti to moc sluší.
-Že nesmíš pohledět na jiného.
00:56:19 Že jsi nejchytřejší.
00:56:21 -Světit tě bude.
-Nemůže bez tebe žít.
00:56:26 -Krásná jak svatý obrázek.
-Když tě nevidí, tak stůně.
00:56:32 ZPÍVAJÍ STAROU MILOSTNOU PÍSEŇ.
00:56:53 Odpoledne to zazpívá a večer přijdeš o věnec.
00:56:58 Ti nejvypráskanější jsou rychlí.
00:57:05 Přišli jsme vám popřát úspěšnou činnost.
00:57:11 ZPÍVÁ SI MILOSTNOU PíSEŇ.
00:57:27 -Co tady ještě děláš?
-Já vlastně ani nevím.
00:57:32 -Tak hodně zdaru.
-Děkujeme za kvítí. Na shledanou.
00:57:39 Zmiz!
00:57:41 -Dobrý den.
-Pojď dál. Jsi náš první případ.
00:57:46 Sice jsem ti už radila, a nepatříš sem. Jak to bylo?
00:57:52 -Že nejsem žádná zaječí nátura.
-Aha, laskavec se vstavačem.
00:57:59 -A líbí se ti vůbec holky?
-No.
00:58:02 A když nějakou potkáš, co to s tebou dělá?
00:58:07 -Nejradši bych utekl.
-Napij se.
00:58:10 -Mně to totiž úplně přestane myslet. -A dál?
00:58:15 Pak mi to zas začne myslet až moc a zas bych nejradši utekl.
00:58:23 -Ale jinak, zájem by byl?
-No právě, zájem by byl.
00:58:28 To jsem ráda. Pij, potřebuješ se uklidnit.
00:58:33 Tak, potkáš krásnou holku, nejradši bys utekl,
00:58:38 ale ty budeš myslet na koláče, ne na holku.
00:58:43 Jak je vytahuješ z trouby, voní, jsou teplé, těsto dělá pf, pf,
00:58:50 a ty, jen tak mimochodem, vezmeš holku kolem ramen
00:58:55 a jen tak se na ni podíváš...
00:58:59 Všude tě hledám. Nesu ti oběd, abys nemusel do závodní jídelny.
00:59:07 Já už jdu.
00:59:14 Nezdá se ti, že se vnucuješ?
00:59:24 -Promiň.
-To je rychlost. Nic se nestalo.
00:59:28 Ty jsi tak hodná.
00:59:31 -Otevřeš troubu, vytáhneš koláč...
-Ty je rád? -Ne.
00:59:38 -Těsto ještě dělá pf, pf...
-Já je neumím.
00:59:44 Víš, proč mi tenkrát primář nadával?
00:59:48 Já u těch ženských omdlel. Trapné, co?
00:59:54 A já jsem si myslela...
00:59:56 Já jsem si nejdřív taky myslel, že ty si myslíš.
01:00:06 To je krmě! Co v tom je? Cibulka, a tohle?
01:00:11 Kerblík. Já si vás představovala jinak.
01:00:15 -Jen jezte, já nemůžu.
-Copak? -Nevím.
01:00:19 Doktoři říkají, že mi nic není. Ale kdyby zkoušeli jako já!
01:00:26 -A kde vás bolí?
-Skoro všude.
01:00:29 -A už dlouho?
-Od té doby, co odešel nebožtík.
01:00:34 Moment.
01:00:36 Té vdově rozproudit krev!
01:00:39 -Vám by pomohly vdavky.
-V mém věku? Byla bych pro smích.
01:00:45 Pravda, dokud žil nebožtík, on byl řezník,
01:00:50 nevěděla jsem, co je nemoc.
01:00:53 Ale kde vzít slušného chlapa?
01:00:56 To by člověk vyskočil z kůže.
01:01:04 Občas své ženě zahnu, ale kdyby něco, všecko zapřu.
01:01:10 Tuhle mě poslala do mlékárny a já...
01:01:15 Na shledanou.
01:01:17 Příští případ je kanec. Ubrat mužné síly.
01:01:22 Pelyněk a svízel, aby ho přešly hříšné myšlenky.
01:01:27 Posaďte se.
01:01:29 Paní doktorko, moje žena mě pořád podezírá z nějaké nevěry.
01:01:35 A úplně zbytečně.
01:01:37 A vy jí zahýbáte i cestou do mlékárny.
01:01:41 Račte se napít.
01:01:54 -A chovejte se slušně.
-Ano. Na shledanou.
01:01:59 Tahá si ženské na půdu a dělá blbého.
01:02:04 Paní doktorko, můj muž je divný.
01:02:07 Slyší jakási letadla a chodí je na půdu sledovat.
01:02:13 -Choďte taky na půdu.
-Na tu samou?
01:02:17 -Na jinou a s Josífkem.
-Já znám jen Karlíka.
01:02:22 -Tak s Karlíkem.
-Dobře. Na shledanou.
01:02:28 Už k doktorce nemusíš, mně je to jasné. Jdeme.
01:02:40 Vondrák!
01:02:41 Zmiz. Nebo jdi za ní, ať nás nepřekvapí.
01:02:45 Člověk by vyskočil z kůže.
01:02:49 Dobrý den.
01:02:51 Já netušil, co lidí má tyhle problémy.
01:02:55 Nebo se chodí na vás dívat?
01:02:58 Chodí se dívat, a my jim uhádneme problém.
01:03:03 Vy jste tady kvůli Zuzce, že?
01:03:06 Zuzka je problém. Ona je sexuálně frustrovaná.
01:03:11 -Zklamaná v lásce.
-Ona se vám svěřila?
01:03:16 Ani nemusela.
01:03:17 A stává se, že taková deprivace mládeže
01:03:22 může způsobit rozpad svazku dospělých partnerů.
01:03:27 Zvlášť když jeden z nich je nevlastní rodič.
01:03:32 To je možné.
01:03:33 Může se stát, že taková žena obviní nevlastního otce z toho,
01:03:40 že je k jejímu dítěti nepřátelský. Může dokonce i vyvolávat hádky.
01:03:47 No jo.
01:03:49 Takový partner by to taky nemusel dlouho vydržet.
01:03:54 -Ostatně by to ani nemělo cenu.
-Myslíte?
01:03:59 Vy jste skutečně skvělá psycholožka.
01:04:03 Ze své praxe vím, že všechny takové ženy jsou si podobné.
01:04:09 Všechny chladnější, špatné kuchty, hubené...
01:04:15 Podstatná otázka ovšem je, mají-li ty ženy o muže vůbec zájem.
01:04:23 Jedna taková žena šla na lože s mužem potřená sádlem jako krajíc.
01:04:31 Víte, že ten váš humor člověku skutečně pomáhá?
01:04:36 -Cos to řekla?
-Že je to sobectví!
01:04:40 Napřed mě nacpeš sem, a pak mě zas táhneš domů!
01:04:45 -Ještě včera jsi domů chtěla!
-Chtěla.
01:04:49 Ale já se ještě vyvíjím. Ty máš mít rozum!
01:04:54 -Jsi vyvinutá.
-To snad není pravda!
01:04:58 Vy jste si něco udělali, a já to mám za vás odnést!
01:05:03 -To je od tebe nečestné!
-Já už to nevydržím!
01:05:12 Tak pojď!
01:05:21 Zuzko, ty jsi byla báječná.
01:05:31 Vy jste zvláštní, Marto. Asi jste toho hodně zažila.
01:05:36 Ale to už je spíš historie.
01:05:39 -Už půjdu, jistě jste unavená.
-To já neznám, být unavená.
01:05:46 Ale vaše kolegyně...
01:05:53 Vypadá jako bezduchá, ale to je jen únava.
01:05:58 Ale ona snad je...
01:06:04 Hledala jsem tě na chirurgii. Řekli mi, že jsi tady.
01:06:11 Dobrý den.
01:06:13 To ale vypadalo jako kóma.
01:06:17 Ano. Na shledanou, dámy.
01:06:25 Já už půjdu.
01:06:27 Na shledanou.
01:06:29 Evo!
01:06:31 Budu duchem s vámi.
01:06:34 Evičko! Hledala jsi mě, chtěla jsi něco?
01:06:38 Ano. Šla jsem se ti omluvit.
01:06:42 Měl jsi pravdu. Se Zuzkou je to vážně k nevydržení.
01:06:49 Ale ty jsi děvkař!
01:06:51 Takové coury! Viděla jsem, jak se na tebe lepily!
01:06:57 -Ne, neříkej, že mě máš rád!
-Já jsem nic neřekl.
01:07:02 -Evo, ty žárlíš!
-Ne.
01:07:08 Tak v tom nejsem sama.
01:07:12 Je tam ještě někdo?
01:07:18 Copak? Chcete taky poradit?
01:07:21 -Přišel jsem jen posedět.
-To už tu jednou bylo.
01:07:31 -Magdaleno!
-Co je?
01:07:34 Kámen lásky!
01:07:41 Trochu pozdě.
01:07:43 Žalost, nebo je to jen tak z úplňku?
01:07:47 -Jsme na tom jako ta od pastoušky.
-Frankopanová. -Jo.
01:07:53 -Radila děvečce...
-A ta jí utekla s Frankopanem, že?
01:07:59 Jak to víte?
01:08:01 Bibit ille, bibit illa...
01:08:05 Bibit hera, bibit herus...
01:08:09 ZPÍVAJÍ STAROU PIJÁCKOU PÍSEŇ.
01:08:17 Magdaleno!
01:08:21 Janku!
01:08:24 To jsi nesehnal jiné tělo? Soud byl přece na rynku.
01:08:30 Hluchý, slepý, v kolenou má suché loupání.
01:08:35 Tělo vypadá zchátrale, ale poměrně slouží.
01:08:39 Mělo na kahánku.
01:08:41 Zřízenec Jonáš se napil a spadl do kašny.
01:08:46 Naštěstí jsem byl po ruce.
01:08:49 Ale potřeboval bych ženu, co ty na to?
01:08:53 Nějakou si najdeš.
01:08:56 Nezlob mě! Vím, že jsi mi chtěla být nevěrná.
01:09:01 Ty jeden! Máš tu potomků jak naseto.
01:09:05 Viď? A je jich dost.
01:09:08 Ach, to byla doba! Pamatuješ?
01:09:12 ZPÍVÁ STAROU MILOSTNOU PÍSEŇ.
01:09:16 Nech toho, neřáde.
01:09:22 ZPÍVAJÍ OBA.
01:09:32 Přestaň.
01:09:54 Najednou se objevíš a myslíš si, že ti padnu kolem krku.
01:10:01 KLEPÁNÍ.
01:10:04 Není tady ta slečna studentka?
01:10:08 Ne. Ale jsem tu já.
01:10:11 -Kdo je to? -Vdova po řezníkovi.
-To mě zajímá.
01:10:18 Radila mi kvůli těm mým bolestem. Doktoři mi nevěří.
01:10:23 Přijde hned.
01:10:25 Zřejmě potřebuje mužskou ruku.
01:10:28 Janku!
01:10:31 Medikus Jonáš. Podívám se, když dovolíte?
01:10:36 -Je to opravdu lékař?
-Proč ne?
01:10:39 Tady to bolí?
01:10:44 -Ano, chorea lapis.
-To mi ještě nikdo neřekl.
01:10:50 -A co je to?
-Žluční kaménky.
01:10:53 Objevili je již v 16. století.
01:10:57 -A je to se mnou zlé?
-Je nutné hned léčit.
01:11:01 A vy byste se toho ujal?
01:11:04 Jsem sice nehotový lékař, ale leccos znám.
01:11:10 -Kdybyste chtěla, čistě soukromě?
-Jistě.
01:11:14 Bibit ille, bibit illa...
01:11:17 Jen si ho půjčím, kámen lásky. Vrátím.
01:11:21 Začneme s podáváním ryb, které nedráždí šťávy, a přesto nasytí.
01:11:28 Prosím.
01:11:30 Děkuju, slečno.
01:11:31 A kdykoli přijdete, bude pro vás polívčička.
01:11:36 Dále je nutné být dobré mysli, aby se nespekly vnitřní šťávy.
01:11:43 A netvořily se další kameny.
01:11:47 Magdaleno, buď počestná! Jinak, znáš mě!
01:11:51 A netrap se. Já se vrátím.
01:11:56 Nezměnil se. Já mu na to vždycky skočím.
01:12:01 A Vondrák je s tou nanicovatou Dorotou.
01:12:08 Mně se nechce už být v kůži.
01:12:14 Potomek je s hořkou houbou, mně taky ne.
01:12:27 -Nějak nám to nevyšlo.
-Co když nám ukradnou těla?
01:12:33 No a? Už se mi tu nelíbí.
01:12:36 -Tak dlouho jsme na ně čekaly.
-Ať!
01:12:43 Janek!
01:12:44 Janku!
01:12:48 Moc jsem se namáhal, tělo selhalo.
01:12:52 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Když ji on nechtěl, vzala se hůl nebo laskavec, ve vážnějších případech pomohl kámen lásky. Když ji chtěl až moc, podstrčil se mladíkovi extrakt z pelyňku, svízele a anýzu trochu přiostřený pálenkou… Manželské recepty na první pohled jednoduché a zřejmě i velmi účinné, soudě podle postihů těch, kteří se čarodějnou alchymií tajně zabývali. Za spolčování s nečistými silami a posedlost ďáblem se ještě před třemi sty lety posílalo do šatlavy nebo odsuzovalo k trestu smrti upálením. Právě takový osud potkal Magdalenu, farskou kuchařku, a Martu, vdovu po parukáři. Jako čarodějnice byly odsouzeny, aby jejich duše navěky bloudily bez útěchy. Popravě přihlížející farář hned na místě vyslovil obavu, aby se duším nepokojných ženštin nepodařilo nalézt nové tělesné schránky. Stalo se tak přesně za tři sta třináct let, kdy se Magdalenině a Martině duši podařilo „vtělit“ do tělesných schránek dvou moderních žen…
Komedie o dvou čarodějnicích, upálených ve středověku, které po dlouhém bloudění na místě upálení se konečně převtělí do dvou moderních žen. Do manželské poradny městečka mají nastoupit dvě doktorky psychologie. Při příjezdu zahynou při autohavárii a naše čarodějnice vstupují do jejich těl. Vedou manželskou poradnu s neobyčejným úspěchem. Vyřeší např. složitý případ místního lékaře, jehož vztah k osamělé ženě s pubertálně žárlící dcerou vypadal beznadějně. Autorka s humorem konstatuje, že ženy všech století mají mnoho společného, že mentalita ženy se stoletími nemění. Když naše "ohnivé ženy" použijí moudrost a zkušenost zažitou několika stoletími, mohou rozumět a řešit i problémy a spory dnešních moderních lidí.
