Vesmírná mise sedmi astronautů, která 22 minut před plánovaným přistáním skončila tragédií. Vyšetřovatelé hledají příčiny a uvažují o možnostech záchrany stroje a posádky. Dokumentární rekonstrukce BBC
00:00:04 Columbie,tady Houston.
00:00:06 Jen jsem vám chtěl jménem týmu Orbit 1
00:00:08 poděkovat za skvělou práci, kterou jste všichni odvedli.
00:00:11 Moc si toho vážíme...
00:00:13 V únoru roku 2003, v prosluněný zimní den,
00:00:18 se kosmický raketoplán Columbia vracel z úspěšné výpravy domů.
00:00:21 Columbia je nádherná loď a vede si skvěle...
00:00:27 Zdálo se, že všechno jde podle plánu.
00:00:30 Zbývalo jediné-bezpečně se vrátit s raketoplánem na Zem.
00:00:40 To je úžasné- příď je celá jasně žlutooranžová!
00:00:49 Potom ale-kvůli kombinaci několika nešťastných náhod a rozhodnutí,
00:00:53 skončila výprava katastrofou.
00:00:58 -To je neuvěřitelné!
00:01:00 -Vypadá to, jakoby pršelo!
00:01:05 -Teď bych venku být nechtěl...
00:01:18 Všech sedm astronautů zahynulo.
00:01:22 Dnes ale už víme, že s velkou pravděpodobností
00:01:25 se dalo celé tragédii zabránit.
00:01:28 A všichni, co byli na palubě raketoplánu,
00:01:30 se mohli vrátit na Zem.Živí...
00:01:34 Česká televize uvádí dokumentární film BBC
00:01:40 POSLEDNÍ LET RAKETOPLÁNU COLUMBIA
00:01:49 Poslední kroky astronautů po Zemi před jejich nástupem
00:01:52 do kabiny raketoplánu...
00:01:54 16.ledna 2003
00:01:56 posádka kosmického raketoplánu Columbia
00:01:58 naposledy zamávala svým rodinám.
00:02:05 Pro všech 7 astronautů to byl den,
00:02:07 kdy se měl splnit jejich životní sen.
00:02:13 -Tři, dva, jedna...
00:02:16 vzletové motory zažehnuty... start...
00:02:21 Historická výprava s mezinárodním vědeckým týmem na palubě začíná.
00:02:28 -Od svých 4 let jsem chtěl být astronaut.
00:02:36 -Od mala jsem si říkal, že být astronaut, musí být
00:02:39 to nejkrásnější na světě.
00:02:45 -Všechno, co během letu děláte, je jako zázrak.Nemůžete uvěřit,
00:02:48 že je to skutečně pravda.
00:02:53 Vždycky jsem snil, že budu astronaut.
00:02:56 Když mě vybrali,tak jsem vyskočil málem až do vesmíru.
00:03:03 -Houston přebírá řízení letu Columbie.
00:03:04 Mezinárodní vědecká výprava je konečně na cestě.
00:03:10 Velitelem raketoplánu je Rick Husband,
00:03:12 se kterým je v kabině pilot Willy McCool,
00:03:14 palubní inženýrka Kalpana Chawlaová
00:03:15 a letový specialista Dave Brown.
00:03:17 Letová specialistka Laurel Clarková,
00:03:19 velitel užitečného zatížení Mike Anderson
00:03:22 a izraelský specialista užitečného zatížení
00:03:24 Ilan Ramon sedí dole na obytné palubě.
00:03:32 10 minut po startu mohlo 7 astronautů začít vychutnávat
00:03:36 krásu pobytu v kosmickém prostoru...
00:03:42 Je to úžasný pocit, dívat se z okna kosmické lodě
00:03:45 tam dolů, na svůj domov...
00:03:48 A tím domovem není Amerika...
00:03:50 tím domovem není ani západní polokoule...
00:03:52 tím domovem je planeta Země.
00:04:01 Jen málokdo v té době věděl, že lidé z NASA
00:04:04 drželi výpravě palce tak, až jim málem zmodraly.
00:04:09 Program kosmického raketoplánu byl ve velmi obtížné situaci.
00:04:15 Mnoho lidí si začínalo myslet, že je to příliš drahý špás.
00:04:25 Raketoplán měl původně sloužit
00:04:27 pro levný a snadný způsob dopravy
00:04:30 pro komerční projekty ve vesmíru.
00:04:33 NASA byla přesvědčena,
00:04:34 že by dokonce mohl vydělávat peníze.
00:04:38 Všechno ale změnil rok 1986.
00:04:54 Po tragédii Challengeru byly všechny komerční lety zrušeny.
00:05:02 Raketoplán byl původně určen
00:05:04 pro levné vynášení nákladu do kosmického prostoru.
00:05:07 Také se předpokládalo, že bude velmi spolehlivý.
00:05:11 Po zkáze Challengeru jsme si ale uvědomili,
00:05:13 že tak spolehlivý není, a navíc se zjistilo,
00:05:16 že je ve srovnání s raketami bez posádky, dražší.
00:05:24 Plánovalo se také, že raketoplány budou sloužit
00:05:26 jako kosmické laboratoře, ve kterých se budou provádět
00:05:29 důležité vědecké experimenty.
00:05:33 Jenže vědecké výzkumy
00:05:34 se na jejich palubě prováděly jen minimálně.
00:05:44 Raketoplány byly většinou využívány
00:05:47 jen k původnímu účelu- jako dopravní prostředek.
00:05:57 V posledních letech naprostá většina letů raketoplánů
00:06:00 měla za úkol stavbu a zásobování Mezinárodní vesmírné stanice ISS
00:06:05 a během letů se moc vědeckých pokusů nedělalo.
00:06:11 Vědecká veřejnost ve Spojených státech
00:06:13 byla a je nespokojena s tím,
00:06:15 jak dlouho se mezinárodní vesmírná stanice staví.
00:06:18 Proto byl na NASA vyvíjen velký tlak,
00:06:20 aby uskutečnila nějakou vědeckou výpravu.
00:06:34 Kosmická agentura musela udělat něco,
00:06:38 aby pro provoz raketoplánů obhájila požadavek
00:06:40 na 4 miliardy dolarů ročně. Proto začala vybavovat Columbii,
00:06:45 nejstarší ze všech raketoplánů, tou nejmodernější
00:06:49 laboratorní technikou.
00:06:54 Tento let měl být první, kdy měla být opět využita.
00:07:00 Pro NASA i 7 astronautů na palubě to znamenalo,
00:07:02 že v sázce je opravdu hodně.
00:07:11 16 dnů šlo vše přesně podle plánu. Tým na palubě pracoval
00:07:17 na vědeckých experimentech 24 hodin denně.
00:07:21 Kdybychom nepracovali
00:07:22 na 3 směny, obětovali bychom 8 hodin spánku,
00:07:24 které můžeme věnovat vědě.
00:07:26 Na oběžné dráze chceme pro vědeckou práci
00:07:29 využít každou minutu.
00:07:44 Provádíme experimenty
00:07:46 v oblasti geofyziky, biologie a fyziky.
00:07:52 Chceme se dozvědět, co se děje s lidským tělem ve vesmíru
00:07:54 a jak můžeme tyto poznatky využít doma na Zemi.
00:08:00 V rámci jednoho experimentu
00:08:01 sledujeme prašné aerosoly v atmosféře Země,
00:08:03 abychom zjistili, kde vznikají písečné bouře
00:08:06 a jaký vliv mají eventuálně na životní prostředí.
00:08:14 Studujeme ozónovou vrstvu, zejména s ohledem
00:08:16 na její roli v globálním oteplování,
00:08:19 abychom mohli lépe předvídat, co se stane v budoucnosti.
00:08:27 Po 2 týdnech v kosmu je tato vědecká výprava
00:08:30 pokládána za triumf NASA.
00:08:34 Zbývá už jen shromáždit všechny výsledky,
00:08:36 vstoupit do atmosféry Země a vrátit se domů.
00:08:41 Návrat na Zem je přece jen příjemnější
00:08:43 než start- není tak divoký a hlučný,
00:08:45 člověk si ho může víc vychutnat.
00:08:51 Po 16 dnech na oběžné dráze se vrátíme zpátky a přistaneme.
00:08:55 Budeme muset zpomalit
00:08:56 z rychlosti více než 27 000 kilometrů v hodině
00:08:59 na něco přes 320 kilometrů v hodině.
00:09:16 Nashledanou!
00:09:29 1.února 2003 se Columbia začala vracet zpátky na Zem.
00:09:40 Během letu nad Tichým oceánem si posádka navlékla skafandry
00:09:44 a připravovala se na rutinní přistání.
00:09:49 Je 8 hodin 40 minut ráno východoamerického času-
00:09:55 toto jsou snímky jejich posledních okamžiků...
00:09:59 Columbia je nádherná loď a vede si úžasně.
00:10:04 V 8:44 Columbia vstupuje do zemské atmosféry.
00:10:10 Všechno vypadá normálně.
00:10:18 -To by snad mohlo být plazma...
00:10:33 -Podle tebe je všechno v pořádku.
00:10:35 Co řídící systém? Je taky v pořádku?
00:10:40 -Řídící systém stabilizován, všechno se zdá
00:10:42 v nejlepším pořádku, nikde nevidím nic zvláštního.
00:10:46 -O.K.
-Je tu nějak velký hluk!
00:10:50 Potom, pouhých 22 minut před přistáním,v 8 hodin 54 minut ráno,
00:10:56 přestala pracovat první z mnoha čidel raketoplánu.
00:11:00 -Pilotní kabina...
-Pokračujte...
00:11:02 -Zmizela 4 čidla na levé straně lodi
00:11:05 pro měření teploty v hydraulickém okruhu.
00:11:09 -Teploty v hydraulickém okruhu?
00:11:11 -Na levém podvozku a v hydraulickém okruhu...
00:11:17 -Columbie,Houston! Máme tu před sebou vaše hlášení
00:11:19 o tlaku v hydraulice, ale chybí nám další údaje.
00:11:28 -Columbie,Houston, kontrola spojení...
00:11:39 -Columbie,Houston, kontrola spojení...
00:12:23 V 9,16 muselo kontrolní středisko přijmout krutou pravdu:
00:12:28 Raketoplán havaroval.
00:12:31 T C FLIGHT.
00:12:33 T C FLIGHT.
00:12:35 -Zamkněte dveře.
00:12:37 -Rozumím.
00:12:45 61 kilometrů nad zemí raketoplán explodoval.
00:12:50 Všech 7 lidí na palubě zahynulo.
00:12:55 Otázkou bylo:Kde se stala chyba?
00:13:10 Jim Oberg pracoval v řídícím středisku NASA
00:13:13 více než 20 let.
00:13:16 Podle něj smrt sedmi astronautů a ztráta raketoplánu
00:13:19 nebyla jen nešťastná náhoda.
00:13:22 Je přesvědčen, že za tím stálo lidské selhání.
00:13:27 První reakce je samozřejmě: Ach ne! Zase!
00:13:30 Co jsme udělali špatně?!
00:13:32 Vždyť přece s raketoplánem umíme létat bezpečně.
00:13:35 Dokázali jsme to stokrát.
00:13:37 Něco se při přípravě letu muselo udělat špatně.
00:13:40 A to v rozhodovacím procesu.
00:13:42 Někdo v našem týmu neudělal svoji práci dobře.
00:13:50 Člověk má pocit hrozné ztráty... ale také zrady...
00:13:58 Oberg si klade několik vážných otázek.
00:14:02 Museli opravdu astronauti zemřít?
00:14:06 Neudělal někdo z NASA osudovou chybu,
00:14:08 která způsobila katastrofu?
00:14:12 A když ano, jaká chyba to byla?
00:14:29 Hned několik minut po neštěstí se vyšetřovatelé NASA
00:14:32 pustili do práce.
00:14:34 Všechno začalo pokynem: Zamkněte dveře.
00:14:41 Příkaz zahrnuje pokyn- neměnit konfiguraci počítače.
00:14:45 Je tam seznam všech dat, která musí být zajištěna.
00:14:49 Nikdo nesmí s nikým mluvit a neměl by zapomenout na nic,
00:14:52 na co myslel ve chvíli neštěstí.
00:14:55 Žádné telefonáty,nesmí se mluvit s nikým mimo místnost,
00:14:58 všechno co se řekne se zaznamenává.
00:15:03 Musí se zamknout dveře, aby nikdo nechodil ven ani dovnitř,
00:15:06 aby se neztratil žádný důkaz.
00:15:09 Dokonce i všechny myšlenky se musí zachovat.
00:15:11 Všechno se musí okamžitě zaznamenat,
00:15:13 aby někdo,třeba za několik měsíců, mohl tyto záznamy zkoumat,
00:15:17 protože jedno pozorování nebo jedna myšlenka
00:15:20 by mohla celý případ objasnit.
00:15:29 Na scénu vstupuje admirál Hal Gehman,který byl pověřen
00:15:33 vedením vyšetřovací komise.
00:15:39 Po katastrofě Challengeru se kompletně předělala
00:15:41 všechna bezpečnostní opatření.
00:15:44 Jedním z nich bylo vytvoření stálé nezávislé vyšetřovací komise,
00:15:47 která byla telefonem okamžitě povolána na místo.
00:15:57 První, čím komise začala, bylo zajištění trosek raketoplánu.
00:16:04 Toto je část křídla,protože má destičky na obou stranách.
00:16:11 Klasickým způsobem vyšetřování každého leteckého neštěstí
00:16:15 je sestavení všech částí letounu, které se podaří najít,
00:16:19 aby se našla příčina havárie.
00:16:21 Hledá se ta součástka, která selhala nebo se rozbila
00:16:24 před vlastní katastrofou.
00:16:26 Spousta částí se zničí nebo poškodí při nárazu na zem.
00:16:29 Rozlišení poškození způsobeného nárazem
00:16:31 od poškození, které náraz způsobilo,
00:16:33 je hlavní problém, který musí vyšetřovatelé řešit.
00:16:39 Zajištění trosek se ale v tomto případě ukázalo
00:16:42 jako velice obtížné.
00:16:44 Na katastrofě raketoplánu Columbia je několik unikátních věcí.
00:16:48 Za prvé-trosky jsou rozptýleny na největší ploše
00:16:51 v dějinách letectví.
00:16:53 Jsou to stovky a stovky kilometrů čtverečních,
00:16:56 protože raketoplán se rozpadl ve výšce přes 60 000 metrů,
00:16:59 při rychlosti mnoho tisíc kilometrů v hodině.
00:17:07 Chodili jsme v rojnicích po polích,
00:17:09 našli jsme trosky ležící na místech, kterých se už dlouho
00:17:11 nedotkla lidská noha. To všechno dokazuje,
00:17:14 jak obtížné bylo toto hledání.
00:17:20 Ukázalo se,že trosky raketoplánu jsou roztroušeny na území 3 států.
00:17:26 Dodnes stále téměř dvě třetiny chybí.
00:17:35 Vyšetřovatelé si brzy uvědomili,
00:17:37 že obvyklý přístup v tomto případě nestačí.
00:17:44 Naštěstí měli k dispozici jeden velmi důležitý důkaz.
00:17:57 Ten spočíval v určení okamžiku, kdy ke katastrofě došlo.
00:18:05 Raketoplán se rozpadl
00:18:07 během specifické fáze návratu na zem.
00:18:11 Klíčovým důkazem pro vyšetřování tohoto neštěstí
00:18:14 bylo určení okamžiku, kdy k němu došlo.
00:18:16 Bylo to krátce po vstupu do atmosféry Země.
00:18:27 Raketoplán vletěl do atmosféry obrovskou rychlostí.
00:18:29 Při takové rychlosti vzniká teplota až 1650 stupňů Celsia.
00:18:34 Představte si to množství energie
00:18:36 při rychlosti více než 27 000 kilometrů v hodině...
00:18:42 Tření vzduchu, který proudí kolem kosmické lodi,
00:18:45 a nárazové vlny vedou ke vzniku velice vysoké teploty.
00:18:52 A právě ve chvíli,kdy teplota dosáhla nejvyšších hodnot,
00:18:56 došlo k neštěstí.
00:19:09 Pro vyšetřovatele to bylo důležité vodítko.
00:19:24 Teplo je největším nepřítelem raketoplánů.
00:19:28 Dural, který je hlavní součástí kostry letounu,
00:19:31 jednoduše tak vysoké teploty,
00:19:33 jaké vznikají při návratu kosmického plavidla na Zem,
00:19:37 nemůže vydržet.
00:19:39 Když se žár z vnějšku dostane dovnitř raketoplánu
00:19:42 k jeho duralové kostře, hliník se začne tavit
00:19:45 nebo dokonce hořet.
00:19:54 Konstruktéři raketoplánu proto vyvinuli složitý systém
00:19:58 tepelné ochrany.
00:20:05 Trup všech raketoplánů
00:20:07 je pokryt bílými keramickými dlaždicemi.
00:20:15 I když jsou křehké, dokáží vydržet teplotu
00:20:18 až 650 stupňů Celsia.
00:20:25 Spodní část křídel je chráněna
00:20:27 speciálními černými dlaždicemi křemenného typu.
00:20:32 Ty musí zadržet hlavní nápor tepla a dokáží odolat
00:20:34 teplotě až 1300 stupňů Celsia.
00:20:41 Ta část raketoplánu, která je vystavená
00:20:43 hlavnímu náporu vzduchu, čelí nejvyšším teplotám,
00:20:46 proto je chráněna černými dlaždicemi,jak vidíte zde.
00:20:56 Vůbec nejvyšší teplota ale vzniká na náběžné hraně křídla.
00:21:01 Ta musí odolat teplotě 1700 stupňů Celsia.
00:21:05 Proto jsou hrany vybaveny
00:21:06 speciálními ochrannými dlaždicemi typu uhlík-uhlík.
00:21:11 Ty se nazývají RCC panely-
00:21:13 uhlíková vlákna v uhlíkové matrici.
00:21:20 Tyto panely jsou pro ochranu raketoplánu životně důležité,
00:21:24 proto byly konstruovány tak, aby byly prakticky nezničitelné.
00:21:30 Vyšetřovatelům bylo jasné, že tepelná ochrana Columbie
00:21:34 musela být nějakým způsobem narušena.
00:21:38 Najít přesně místo, kde k tomu došlo,
00:21:43 a co toto poškození způsobilo, se nyní stalo hlavním cílem
00:21:46 Gehmanova pátrání.
00:22:01 Podle nejčastěji vyslovované hypotézy poškodil
00:22:03 nějaký neznámý objekt křehké černé dlaždice
00:22:06 na spodní straně křídla a tudy pronikl žár
00:22:09 dovnitř konstrukce.
00:22:13 Dali jsme dohromady řadu hypotéz, které pokrývaly
00:22:15 celou škálu možností, co se mohlo přihodit.
00:22:21 Mohl to být náraz meteoritu...
00:22:24 Například koroze...
00:22:26 mohl to být nějaký druh blesku v horních vrstvách atmosféry...
00:22:30 Požár způsobený vadným kabelem...
00:22:32 Mohl to být náraz kosmického smetí,
00:22:34 které obíhá kolem Země...
00:22:38 Bylo zřejmé,že směr pátrání by se měl zúžit.
00:22:45 Proto se vyšetřovatelé pustili do podrobného studia
00:22:48 všech dat,která byla při letu Columbie zaznamenána.
00:22:56 Raketoplány nemají pověstnou černou skříňku
00:22:58 jako dopravní letadla, zato ale nepřetržitě posílají
00:23:02 na Zem výsledky stovek a stovek měření.
00:23:08 Všechna tato data jsou uložena v řídícím středisku.
00:23:12 Vyšetřovatelé tak měli v rukou podrobné informace o každém
00:23:15 ze 16 dnů výpravy raketoplánu.
00:23:21 Nejprve jsme se zaměřili na všechna abnormální data,
00:23:24 která raketoplán poslal při svém sestupu na Zem.
00:23:32 Vyšetřovatelé začali prověřovat všechna neobvyklá hlášení,
00:23:35 která přišla těsně před explozí.
00:23:41 V posledních minutách letu Columbie
00:23:43 řídící středisko zaznamenalo alarmující hlášení
00:23:46 z čidel na levé části křídla.
00:23:48 Některá hlásila vyšší teplotu, než se očekávala,
00:23:51 a některá přestala hlásit vůbec.
00:23:56 4 minuty po započetí horké fáze sestupu,
00:23:58 11 minut před tragédií, jedno čidlo u levého podvozku
00:24:02 zaznamenalo náhlé zvýšení teploty.
00:24:07 Během následujících minut přicházela podobná hlášení
00:24:09 od dalších a dalších čidel.
00:24:12 Všechna byla umístěna na stejném místě-
00:24:15 na levé části křídla.
00:24:19 Veškerá hlášení o zvýšení teploty přicházela z jednoho místa,
00:24:23 a tím byl levý podvozek, takže bylo jasné,
00:24:25 že ať už se s Columbií stalo cokoli,
00:24:28 začalo to na levém křídle.
00:24:39 To byl první úspěch vyšetřovací komise.
00:24:42 Pátrání se nyní zaměřilo na to, co mohlo levé křídlo poškodit.
00:24:57 Jsme přesvědčeni, že to bude velká výprava.
00:24:59 Velice si vážíme práce všech, kteří k ní přispěli.
00:25:02 Jsme připraveni vyrazit.
00:25:06 Nyní se pozornost soustředila na událost, která se stala
00:25:08 na úplném začátku letu Columbie.
00:25:15 Souvisela s obrovskou oranžovou palivovou nádrží raketoplánu.
00:25:28 Vypadalo to, že se při startu utrhl kus izolační pěny z místa,
00:25:31 kde je raketoplán připojen k vnější palivové nádrži,
00:25:35 to znamená pod jeho přídí.
00:25:42 Na tomto videozáznamu je vidět kus oranžové izolační pěny,
00:25:46 odpadávající od palivové nádrže 81 sekund po startu.
00:25:54 Je to kus pěny o velikosti kufru, možná o trochu větší.
00:25:58 Jeho hmotnost odhadujeme něco přes jeden kilogram.
00:26:05 Pěna musela narazit do Columbie obrovskou rychlostí.
00:26:12 Rychlost nárazu odhadujeme zhruba na 800 kilometrů v hodině.
00:26:17 To je opravdu hodně.
00:26:18 Zkuste vrazit autem v rychlosti 800 kilometrů za hodinu
00:26:21 do prázdného kufru!
00:26:33 Paul Fischbeck ví dobře, o čem hovoří.
00:26:36 Před 10 lety podrobně studoval,
00:26:38 jak dopadly předchozí nárazy izolační pěny do raketoplánu.
00:26:46 Zjistil,že černé keramické dlaždice na spodní části křídla
00:26:50 byly ve více než tisíci případech poškozeny nárazem pěny.
00:27:00 Tato dlaždice má podobné vlastnosti jako polystyren,
00:27:02 takže kdybyste vzali tužku
00:27:04 a pustili ji z výšky 30 centimetrů,
00:27:05 lehce by se do ní zapíchla.
00:27:08 Dá se bez problémů rozdrobit. Můžete do ní rýt nehtem.
00:27:11 Proto,když do raketoplánu narazí nějaký předmět,
00:27:14 dlaždice tomuto nárazu nedokáží odolat.
00:27:20 Podle Fischbecka se v minulosti raketoplánům vyhýbaly nehody
00:27:24 jen díky obrovskému štěstí.
00:27:30 Bylo zřejmé,že příčinou tragédie musela být izolační pěna.
00:27:37 Moje studie dokázala, že takový náraz by se mohl stát
00:27:39 příčinou zkázy raketoplánu.
00:27:54 Nyní víme,že i další odborníci měli z nárazu izolační pěny obavy.
00:28:00 O tomto tématu proběhla po elektronické poště
00:28:03 vášnivá diskuse mezi několika špičkovými konstruktéry.
00:28:11 Kdyby měl úlomek hmotnost 1,2 kilogramu,
00:28:14 jeho kinetická energie by odpovídala nárazu
00:28:17 225 kilogramů o rychlosti 120 kilometrů v hodině...
00:28:22 Kdyby úlomek měl hmotnost 28,7 kilogramu...
00:28:26 Kdyby byla křídla...
00:28:27 S tak velkým otvorem nemůže zvládnout přistání...
00:28:31 Nezbude nám nic jiného, než držet palce a doufat,
00:28:33 že to dobře dopadne...
00:28:39 NASA nyní měla zjistit,jak velké mohlo být toto poškození.
00:28:44 Má ty nejlepší styky s armádou.
00:28:46 Rozsah poškození mohly například
00:28:48 odhalit špionážní družice.
00:28:51 Požadavek byl určitě podán.
00:28:54 Tato možnost ale byla odmítnuta.
00:29:01 Přestože k tomu nedochází moc často,
00:29:03 několikrát se to už v minulosti stalo
00:29:05 a my to nepovažujeme za velký problém.
00:29:10 NASA si tímto tvrzením byla jistá, protože poškození už posoudila
00:29:14 a dospěla k závěru,že není vážné.
00:29:22 Zdrojem jejích informací
00:29:23 byl speciální počítačový model zvaný-Kráter.
00:29:33 Kráter vycházel z řady pokusů provedených v roce 1999.
00:29:42 Vědci při něm kousky izolační pěny ostřelovali černé dlaždice,
00:29:46 které pokrývají spodní část křídla.
00:29:51 Byli přesvědčeni, že získané poznatky
00:29:53 budou moci použít pro zhodnocení
00:29:55 jakéhokoli poškození, které pěna může způsobit.
00:29:59 Tento model byl aplikován i u Columbie.
00:30:07 Tým konstruktérů strávil moře času studiem videozáznamu,
00:30:10 protože chtěli vypočítat, na které místo pěna narazila.
00:30:17 Jak velký ten kus asi byl, jak velké poškození vzniklo
00:30:20 a co na to říká počítačový model.
00:30:23 Odpověď Kráteru byla jednoznačná:
00:30:30 Počítač oznámil,že sice došlo k poškození mnoha dlaždic,
00:30:33 takže by mohla být snížena tepelná ochrana,
00:30:35 ale neznamená to ohrožení bezpečnosti letu.
00:30:39 Jinými slovy, podle Kráteru by se Columbia
00:30:41 měla vrátit v pořádku na Zem.
00:30:50 Jenže každý počítačový model je jen tak dobrý,
00:30:53 jak dobré jsou informace, které do něj byly vloženy.
00:31:00 Vyšetřovatelé zjistili,že pokusy na jejichž základě Kráter vznikl,
00:31:04 měly jeden zásadní nedostatek.
00:31:25 Dnes už víme, že do modelu Kráter nebyly zahrnuty všechny výsledky.
00:31:31 Problém byl v tom,že se hodnotilo pouze poškození, způsobené
00:31:35 velmi malými kousky pěny.
00:31:41 Dlaždice ostřelovali i většími kousky pěny,
00:31:44 ale zjistili, že dochází k tak velkému poškození,
00:31:46 že je nedokáží pořádně změřit. A tak s tím přestali.
00:31:51 Počítačový model Kráter
00:31:52 nelze aplikovat na nárazy velkých kusů izolační pěny.
00:31:58 Kus pěny, který narazil do Columbie
00:32:00 byl mnohonásobně větší,než ty,
00:32:01 podle kterých program Kráter vznikl.
00:32:11 Úlomek izolační pěny, který odpadl z nádrže,
00:32:14 byl 700krát větší, než největší z těch,
00:32:16 které při těchto pokusech použili.
00:32:21 U takto velkých kosmických plavidel je nutné počítat
00:32:22 s nárazy mnohem větších úlomků,proto je tento model
00:32:25 zcela nevhodný k nějakému přesnějšímu odhadu.
00:32:33 Dnes převládá názor,že spoléhat se na počítačový model Kráter
00:32:37 bylo velmi nešťastné,protože prostě nemohl přesně zhodnotit
00:32:42 rozsah poškození černých dlaždic na spodní části křídla.
00:32:51 NASA měla proti tomuto závěru ale dlouho námitky.
00:32:54 Tvrdila,že ať už byl kus pěny jakkoli velký,
00:32:57 nemohl přece způsobit takové poškození,
00:33:00 aby to vedlo ke zničení něčeho tak obrovského,jako je raketoplán.
00:33:07 Vzal jsem s sebou kus této pěny. Je velice lehká a je udělána tak,
00:33:13 aby byla pružná a měla dobré izolační vlastnosti,
00:33:17 protože musí udržet nádrž chladnou.
00:33:22 Dá se velmi snadno zlomit a rozdrobit na kousky.
00:33:30 Proto se domníváme, že není možné,
00:33:34 aby něco takového mohlo být
00:33:35 hlavní příčinou tragédie Columbie a její posádky.
00:33:40 Musel to být nějaký jiný důvod.
00:33:50 Po této tiskové konferenci se rozpoutala živá diskuse.
00:34:00 Potom se ale objevil nový důkaz.
00:34:05 Byl tak překvapivý, že znamenal zásadní změnu
00:34:07 postoje k otázce bezpečnosti všech raketoplánů.
00:34:17 Objevil se poté, co se admirál Gehman a jeho tým
00:34:20 znovu pokusili nalézt přesné místo poškození.
00:34:24 Požádali o zvětšené snímky místa dopadu izolační pěny.
00:34:37 Použili jsme fotografickou metodu,
00:34:39 kterou jsme předtím neměli k dispozici...
00:34:42 Tedy...k dispozici byla,
00:34:44 ale my jsme ji pro analýzu snímků nárazu pěny nepoužili,
00:34:47 protože jsme to v tu chvíli nepovažovali za nutné.
00:34:53 Na základě výsledků,které jsme získali ze všech zdrojů,
00:34:56 jsme se shodli na tom, co se vlastně stalo.
00:35:05 Zvětšené snímky ukázaly něco tak neuvěřitelného,
00:35:09 že na to nikoho nenapadlo ani pomyslet.
00:35:22 Každý si samozřejmě myslel, že jediným místem,
00:35:24 kde mohlo dojít k poškození, byly křehké,
00:35:28 snadno zranitelné dlaždice.
00:35:35 Pěna ale do černých dlaždic
00:35:36 na spodní části raketoplánu nenarazila.
00:35:40 Nenarazila dokonce ani do bílých dlaždic,
00:35:43 pokrývajících jeho trup.
00:35:47 Úlomek narazil do náběžné hrany křídla,
00:35:49 která je chráněna šedými, neobyčejně odolnými panely
00:35:53 z uhlíkového kompozitu.
00:36:08 Náběžná hrana z kompozitu uhlík-uhlík je velice tvrdá,
00:36:12 je jako kámen.
00:36:13 A že pěna dokázala poškodit tento materiál natolik,
00:36:16 aby to způsobilo havárii, bylo pro mě obrovské překvapení.
00:36:23 Jestliže je to pravda, je to velmi znepokojivé zjištění.
00:36:27 Šedé panely náběžné hrany jsou pro bezpečnost raketoplánu
00:36:30 tak důležité,že byly považovány za prakticky nezničitelné.
00:36:36 Představa, že by mohlo dojít k poškození těchto panelů,
00:36:39 nikoho ani ve snu nenapadla.
00:36:43 Vyšetřovatelé se proto rozhodli,
00:36:44 že náraz pěny na náběžnou hranu křídla zopakují.
00:36:49 Odmontovali hranu z jiného raketoplánu
00:36:52 a převezli ji do laboratoře.
00:37:12 Zde ji experti celý měsíc bombardovali
00:37:14 velkými kusy izolační pěny.
00:37:17 Náraz po nárazu zaznamenávali
00:37:19 na panelech z uhlíkového kompozitu
00:37:22 rozsáhlá poškození.
00:37:28 Na konci pokusů už neměli žádné pochyby.
00:37:48 Izolační pěna musela
00:37:50 tuto nejkritičtější část raketoplánu zničit.
00:37:54 Dokázali dokonce přesně určit,
00:37:56 v které části Columbie se to stalo.
00:38:05 Zde je prostor pro podvozek...
00:38:07 Toto je RCC panel číslo 9... Toto je RCC panel číslo 8...
00:38:13 Toto je těsnění mezi panelem 8 a 9...
00:38:18 7, 8, 9, 10...
00:38:20 Jakmile se oheň dostane sem a propálí tuto přepážku,
00:38:23 všude dál už je to otevřené, takže plameny se mohou
00:38:25 bez problému dostat dovnitř a začít přepalovat dráty.
00:38:31 Pro celou flotilu raketoplánů z toho plyne jeden zásadní závěr.
00:38:37 Jestliže izolační pěna
00:38:38 dokáže tuto životně důležitou část poškodit,
00:38:42 musí se, než vzlétne další raketoplán.
00:38:45 přebudovat celý systém ochrany.
00:38:48 Tato opatření budou stát mnoho milionů dolarů.
00:38:51 A to je to co si NASA, se svým omezeným rozpočtem,
00:38:54 jen těžko může dovolit.
00:39:06 Po 6měsíční práci tedy vyšetřovatelé konečně dospěli
00:39:10 k nejpravděpodobnější příčině tragédie.
00:39:18 Při startu se odlomil od palivové nádrže
00:39:19 kus izolační pěny.
00:39:21 Narazil do náběžné hrany křídla
00:39:23 a jeden z panelů, které ji chrání, praskl.
00:39:27 Vznikl otvor,se kterým raketoplán letěl 16 dnů,
00:39:30 aniž to vyvolávalo nějaké problémy.
00:39:33 Nikdo to nezkontroloval, nikdo o tom nevěděl...
00:39:36 Během návratu na Zem, téměř vzápětí poté,
00:39:39 co tření v atmosféře vyvolalo zvýšení teploty,
00:39:42 se skrze tento otvor, široký několik centimetrů
00:39:45 a dlouhý 30 nebo 40 centimetrů dostal do křídla rozpálený vzduch.
00:39:51 Oslabil hliníkovou konstrukci, která se začala hroutit...
00:39:55 Otvor se stále zvětšoval... plameny se dostávaly
00:39:57 dál dovnitř křídla, což zaznamenala čidla,
00:40:00 ale to už bylo příliš pozdě...
00:40:03 Křídlo se rozpadlo, raketoplán vybuchl
00:40:05 a celá posádka zahynula...
00:40:13 Mnozí jsou dnes přesvědčeni, že to tak skončit nemuselo.
00:40:26 Stále větší počet odborníků se domnívá,
00:40:29 že tito astronauti nemuseli zahynout
00:40:32 a navzdory poškozenému křídlu se mohli vrátit živí na Zem.
00:40:51 Vše začalo osudovým rozhodnutím-
00:40:53 spoléhat se pouze na počítačový model Kráter.
00:41:01 Kdybychom věděli o poškození a jeho rozsahu,
00:41:04 existovala řada možností, jak situaci řešit
00:41:07 a posádku zachránit.
00:41:15 Když se ohlédneme zpět, NASA mohla vyzkoušet
00:41:18 několik možností.
00:41:24 Kdyby použila silné dalekohledy,
00:41:27 získala by mnohem přesnější obraz o rozsahu poškození.
00:41:37 Dnes bych na jejich místě dělal spoustu věcí jinak...
00:41:41 Díky výsledkům vyšetřování Gehmanovy komise je jasné,
00:41:44 že měli pořídit fotografie, aby věděli, jak poškození vypadá,
00:41:48 a to v době,kdy byl raketoplán na oběžné dráze.
00:41:56 A kdyby tyto dalekohledy nebyly k dispozici,
00:41:59 NASA mohla požádat astronauty, aby opustili raketoplán
00:42:02 a prohlédli křídlo v kosmickém prostoru.
00:42:09 Kdyby posádka chtěla
00:42:11 prohlédnout tuto část náběžné hrany,
00:42:13 musel by někdo vlézt do jednoho z výstupních otvorů,
00:42:16 vystoupit ven a prohlédnout ji.
00:42:18 Hrana je vzdálená asi 5 metrů od výstupního otvoru.
00:42:22 A jakmile by to našel...
00:42:24 Sprostá slova si odpustíme...
00:42:34 Pokud by NASA zjistila o co jde, měla několik možností,
00:42:38 jak se pokusit dopravit posádku zpátky na Zem,
00:42:40 samozřejmě bez záruky.
00:42:48 Mohla by Columbii při návratu do atmosféry natočit tak,
00:42:51 aby byla chráněna poškozená levá část křídla.
00:42:56 Raketoplán by vstoupil do atmosféry pod jiným úhlem,
00:42:59 kdy by byla více zatížena nepoškozená pravá polovina křídla.
00:43:07 Mohli do ní vstoupit nakloněni na pravý bok,
00:43:09 na který by působil větší žár,
00:43:11 zatímco levé křídlo by bylo chráněno.
00:43:15 Nebo raketoplán mohl klesat se zvednutou přídí,
00:43:18 což by opět změnilo rozložení vysokých teplot.
00:43:23 To by poskytlo trochu více času a o něco by se snížil žár,
00:43:27 působící na levou část křídla.
00:43:30 Jestli by to Columbii zachránilo?
00:43:35 V každému případě bych to zkusil.
00:43:44 Kdyby poškození panelu nebylo příliš rozsáhlé,
00:43:48 možná by tímto způsobem bezpečně přistáli.
00:43:54 Bohužel nepřicházela v úvahu další možnost-
00:43:57 vyskočit s padákem.
00:44:07 To by totiž museli s raketoplánem sestoupit
00:44:09 do výšky pod 13 000 metrů.
00:44:15 Aby posádka mohla vyskočit s padákem,
00:44:17 je důležité dostat se dostatečně nízko nad zem.
00:44:23 Z průlezu se vysune speciální zahnutá tyč,
00:44:25 za kterou se zaháknou a sklouznou po ní dolů.
00:44:28 Tyč jim pomáhá dostat se pod úroveň křídla.
00:44:30 Kdyby vyskočili rovnou z průlezu, mohli by do něj narazit.
00:44:38 Tímto způsobem by astronauti mohli opustit poškozený raketoplán
00:44:42 a snést se padákem na zem.
00:44:44 Ostatně,na něco podobného byli trénováni.
00:44:51 A kdyby nebyl přijatelný ani tento způsob,
00:44:54 NASA měla další možnost, i když pouze spekulativní.
00:45:03 V době neštěstí byl připravován ke startu raketoplán Atlantis.
00:45:09 NASA jej mohla vyslat do kosmu aby zachránil posádku,
00:45:12 během několika týdnů.
00:45:21 Let Atlantisu nebyl naplánován tak,
00:45:24 aby se dostal na stejnou oběžnou dráhu,
00:45:26 na které už jeden raketoplán byl.
00:45:32 NASA ale mohla let přeplánovat tak,
00:45:33 aby se na tuto oběžnou dráhu dostal.
00:45:44 Zatímco by NASA horečně pracovala na zemi
00:45:47 a připravovala Atlantis pro záchrannou výpravu,
00:45:51 posádka Columbie by čelila nebezpečí,
00:45:54 jehož příčinou je vzduch, který sama dýchá.
00:46:00 Posádka vydechuje oxid uhličitý.
00:46:01 Jeho koncentrace v kabině by se stále zvyšovala
00:46:04 a zásoba chemikálií, kterými se odstraňuje,by došla.
00:46:11 Bez dodávky nových zásob by se posádka udusila dřív,
00:46:14 než by k ní záchranná výprava dorazila.
00:46:20 Ale i tento problém byl možná, za zoufalé situace, řešitelný.
00:46:25 NASA mohla poslat ke Columbii
00:46:27 potřebné zásoby raketou bez posádky.
00:46:36 Jednou z cest bylo najít vhodnou raketu,
00:46:39 dát do ní půl tuny zásob
00:46:41 a vyslat ji na letovou dráhu raketoplánu,
00:46:44 pokud by se to ovšem všechno stihlo,
00:46:46 což mnozí považují za nemožné.
00:46:49 Z Columbie by vylezli dva muži ve skafandrech,
00:46:51 převzali by zásilku a s novými zásobami
00:46:53 by vydrželi několik týdnů,
00:46:56 během kterých by čekali na záchranu.
00:47:02 S čistým vzduchem by posádka těch několik týdnů,
00:47:05 které by trvala příprava Atlantisu,mohla přežít.
00:47:14 Několik desítek hodin po startu by už byl
00:47:16 záchranný raketoplán vedle Columbie
00:47:19 a pak by začal největší kosmický výlet v historii.
00:47:25 To by určitě zvládli. Letěli by těsně vedle sebe...
00:47:28 Potom by astronauti z Atlantisu napnuli lano ke Columbii,
00:47:31 po kterém by se její posádka přesunula.
00:47:34 Vypadalo by to sice jako v nějakém hollywoodském filmu,
00:47:38 protože tohle už je skutečná science fiction,
00:47:41 ale lidi z NASA by to dokázali.
00:47:56 Taková záchranná výprava, kterou by sledoval celý svět,
00:48:00 by se mohla stát triumfem NASA,
00:48:03 důkazem, že má zkušenosti a schopnosti
00:48:07 k provedení úžasných věcí.
00:48:09 Tragédií je,že NASA byla natolik přesvědčená
00:48:13 o spolehlivosti raketoplánů,
00:48:15 že se o žádné z těchto možností ani neuvažovalo.
00:48:47 Skryté titulky : Eva Honzíková Česká televize 2005
|
16. ledna 2003 se Columbia vydala na svůj již osmadvacátý start. Posádku tvořilo sedm astronautů, mezi nimi také první Izraelec IIan Ramon. 1. února téhož roku se stroj navracel z úspěšné mise, při níž byly provedeny desítky vědeckých experimentů, zpět na Zem. Zahájení přistávacího manévru proběhlo podle plánu. Raketoplán začal sestupovat k atmosféře. 22 minut před dosedem však přistávání skončilo tragédií. Ve výšce 61 kilometrů loď explodovala. Sedmičlenná posádka zahynula, trosky vesmírného plavidla pokryly stovky čtverečních kilometrů. Nejvíce se jich podařilo nalézt poblíž texaského městečka Nacogdoches. Nejstrašnější objev však na záchranáře čekal na poli u města Hemphill, kde byla nalezena těla astronautů. Poutavou rekonstrukci o nenapravitelném lidském pochybení, které mělo na svědomí sedm životů, se vrací k několik let starému neštěstí. Opírá se o právní a technické expertízy a analýzy a přináší odhalení, že pokud by NASA postupovala jinak, mohla se posádka vrátit bezpečně na Zem. Film začíná záběry z řídícího střediska v momentě exploze Columbie. Pokračuje jako vzrušující, téměř detektivní příběh, který rozebírá jednotlivé kroky, které vedly ke smrti sedmi lidí a zničení vesmírného plavidla. Vyšetřování nesleduje pouze poslední chvíle tragédie, ale zabývá se důkladným hledáním trosek stroje i vyčerpávajícím pátráním, které po nehodě následovalo. To odhaluje, že se při startu z externí palivové nádrže odtrhl kousek hmoty, tepelné izolace, která narazila do levého křídla, kde udělala díru. Během návratu se při průchodu atmosférou do poškozeného křídla dostal vzduch. Ten narušil strukturu křídla a způsobil doslova rozpad lodi. NASA o závadě věděla, ale nepovažovala za důležité inkriminované místo na oběžné dráze zkontrolovat. Spoléhala se na počítačový program zajišťující bezpečný vstup do atmosféry, který byl však naneštěstí závadný. Experti tvrdí, že kdyby byla prozkoumala závažnost poškození, neriskovala by průchod atmosférou a pro astronauty by vyslala záchranu. Po tragédii Columbie pozastavila NASA veškeré lety na více jak dva roky. „Několik lidí udělalo nenapravitelnou chybu,“ smutně konstatuje Jon Clark, manžel jedné z členů posádky… |
