Tajnosti Marcela Duchampa
Ve stísněné době takzvané normalizace, v březnu 1969, velikán české teorie umění Jindřich Chalupecký (1910-1990) zázračně uspořádal v pražské Špálově galerii retrospektivu díla Marcela Duchampa (1887-1968), která představila přes šedesát exponátů z majetku sběratelského mecenáše Artura Schwarze. Uznávaný Duchamp Chalupeckému věřil a svěřoval se mu v korespondenci jako nikomu jinému. Po Duchampově smrti se na Chalupeckého obrátila Alexandrina "Teeny" Duchampová, aby o jejím muži napsal monografii. Výsledkem byla samizdatová Podobizna umělce v moderním věku, již vydal poprvé knižně česky nakladatelství Torst pod titulem Úděl umělce - Duchampovské meditace (453str.). Původně Francouz, později Američan M.Duchamp na sebe poprvé upozornil jako kubista, krátce se věnoval futurismu, expresionismu, ale proslavil se jako dadaista, a vzápětí jako surrealista. Ve skutečnosti byl však nejspíš konceptuálním umělcem, ovšem dávno před nástupem tohoto stylu umění. Duchamp byl velký osamělec - s mottem Eros to je život, a jeho závěrečný dioramatický objekt, který filmaři z BBC označili jako zvláštní peep-show, vznikal přes dvacet roků, a do realizace tohto díla byla zasvěcena pouze jeho žena "Teeny". Sám si totiž vyhradil, aby tato instalace byla vystavena ve Filadelfském muzeu až po jeho smrti. pz