Kalendář

Kalendář, natočený roku 1993, lze ve srovnání s ostatními filmy Atoma Egoyana považovat za jeho nejosobnější a také vizuálně nejkrásnější snímek. Nejen proto, že jádrem příběhu je pouť manželské dvojice (Atom Egoyan a jeho vlastní žena Arsinée Khanjianová) do překrásné země jejich předků - Arménie. V příběhu manžela - fotografa, jenž tu má nafotit dvanáct historických arménských chrámů pro exkluzivní kalendář a přitom vůbec nevidí, co se odehrává ve skutečnosti před okem jeho hledáčku, se nejuceleněji ze všech dosavadních snímků prezentuje Egoyanova fascinace vztahem lidské duše a techniky. Fotograf, který se po celou dobu zabývá kompozicí fotografie objektů, je zcela zaujat obrazy omezenými rámem fotografie. Ve skutečném světě pár metrů před ním však zatím vzniká vztah mezi jeho ženou a arménským průvodcem, kterého sám vybral a jehož výklad jeho žena tlumočí. To, že byl po celou dobu tomuto ději přítomen, pochopí až doma v Kanadě, při promítání v Arménii pořízených záznamů amatérské kamery. Aneb hořká komedie o muži, který se díval na to, jak ho žena opouští.

Vztah skutečného smyslového prožitku a vjemu, zprostředkovaného technickým médiem, je Egoyanovým věčným tématem. V tomto filmu se však s ním setkáme v nejčistší podobě.