Prázdninový recitál Evy Pilarové, která oslaví příští týden své 80. narozeniny (1969). Scénář, kamera a režie J. Eisner

Zpívala už od dětství, například v dětském chrámovém sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Koncem padesátých let začala na brněnské Janáčkově akademii múzických umění studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v divadle Večerní Brno. Po roce studia, v roce 1960 však pěvecké studium opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor, kde vystupovala mimo jiné též s legendární dvojicí Jiří Suchý a Jiří Šlitr a kde se záhy prosadila jako výborná zpěvačka.

Nakrátko odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívat do Divadla Rokoko, ale už po dvou letech se vrátila zpět do Semaforu. V roce 1964 si ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zahrála menší roli (výrazná sboristka dívčí školy), ale s úchvatným duetem s Karlem Gottem Je nebezpečné dotýkat se hvězd. V tomto recitálu, který Eva Pilarová natočila ke svým třicátinám v roce 1969, uslyšíte vedle ústředního hitu textaře P. Vrby a skladatele J. Brabce A stvořil ženu také písně Swing to mě baví, Jdou domů vojáci a Když mě opustíš.

Eva Pilarová je zpěvačka obdařená velmi krásným, silným a barevně zajímavým, naprosto nezaměnitelným hlasem – sopránem o rozsahu tří oktáv, oplývající navíc vynikající pěveckou technikou. S přibývajícími léty se stále více orientuje především na žánrovou oblast jazzu a swingu. I když je stále vynikající interpretkou, přece vrchol její kariéry spadá do 60. a 70. let. Dnes patří právem k pěveckým legendám s neoddiskutovatelně jedním z nejlepších hlasů, jaký česká popmusic kdy měla.

Dne 28. října 2009 byla Evě Pilarové udělena Medaile Za zásluhy.

Napište nám