Oldřich Vlach a Petr Štěpán ve veselé pohádce o polepšeném loupežníkovi a jeho synovi (1998). Dále hrají: J. Somr, G. Filippi a P. Vacek. Scénář M. Kratochvíl. Kamera R. Milič. Režie O. Švarcová
00:00:23 Stůj!
00:00:25 Zvedni k ruce k nebi, stará pěchoto!
00:00:29 -Proč? Létá tam něco?
-Řekl jsem ruce vzhůru!
00:00:34 Přepadla tě strašlivá banda strašlivého loupežníka Voděry!
00:00:44 -Tak, dědulo, odhoď tu hůl!
-Ale já bez hole hned upadnu.
00:00:50 Dobrá, tak se jí pevně drž a my se ti zatím podíváme do kapes.
00:00:59 Ano, to mám rád!
00:01:01 -Dali jste si ke mně něco?
-Ne, my nic nedáváme.
00:01:06 -My radši dostáváme!
-Dostáváte?
00:01:12 Jak se vám líbí, ať je tedy po vašem.
00:02:02 Au, Voděro, taky tě někdo tak strašně praštil do hlavy?
00:02:09 -Taky a dobře mi tak.
-Cože?
00:02:17 Nikdy jsem si nepomyslel, že majznutí holí tolik bolí.
00:02:25 A víš kolika lidem jsme my dva lotrasové takhle nabančili?
00:02:31 -Brečel bych nad sebou, Lojdo.
-Voděro, ty mluvíš jako páter!
00:02:38 Jakživ jsem nikomu dobrým neposloužil.
00:02:42 O výchovu svého syna Matěje se nestaral...
00:02:47 No nazdar, koukám, ty jsi teda pěkně praštěnej.
00:02:52 -Kam jsi to chytil?
-Přímo do svědomí.
00:02:58 A to máš kde? Tady za uchem?
00:03:02 Voděro, to já mám mnohem větší bouli než ty a nevyvádím!
00:03:09 Bouli máš, Lojdo, ale svědomí nemáš.
00:03:16 Nic si z toho nedělej, já mám zase křivý nos.
00:03:24 Až chytnem toho, co nám namlátil, tak já mu zvalchuju hřbet do modra.
00:03:31 Uvidíš, že se ti náramně uleví a ta lítost z tebe spadne.
00:03:37 Ne! Já už na nikoho ruku nevztáhnu!
00:03:43 Cože? Voděro, co to žvaníš za nesmysly?
00:03:48 Vždyť jsme přece loupežníci!
00:03:51 Celé generace jsi vychoval. Podívej na mě!
00:03:55 Já s tím končím! A začnu jinak. Můj syn Matěj mě musí zachránit.
00:04:05 Musí odčinit všechny hříchy svého nebohého táty.
00:04:12 Dám ho do učení, aby uměl dělat dobré skutky.
00:04:19 Dobré skutky? Voděro, mně se s tebou loupilo moc dobře,
00:04:29 ale teď se radši zdejchnu, abych se náhodou nějak nenakazil.
00:04:39 Voděro, kdyby se ti ulevilo, víš, kde mě najdeš.
00:04:45 Mír v duši a pokoj s tebou, Lojdo.
00:04:52 VÝKŘIK.
00:04:59 Podívej, děd Dobroděd, to je klika.
00:05:04 -Co lepšího si můžeme přát?
-Zůstat doma! Nic mi tam nechybělo.
00:05:10 -Z toho, co jsi naloupil...
-Mlč! Nebo dostaneš takovou, že...
00:05:16 -Co vás ke mně přivádí, panáčkové?
-Dobrý den, děde Dobroděde.
00:05:24 -Pozdrav hezky!
-Dobrý den. -Tak pojďte dál.
00:05:40 Já jsem nějakej Voděra a tohle je můj syn Matěj.
00:05:46 Chtěl bych se zeptat, jestli byste ho nevzal do učení?
00:05:50 -Do učení? A na co?
-Aby z něj byl kouzelný stařeček.
00:05:56 Takový, který sedí na rozcestí a dělá dobré skutky.
00:06:03 -A rychle, jestli by to šlo.
-A není na stařečka moc mladý?
00:06:10 Vidíš! Tak já půjdu domů zestárnout a potom bych přišel.
00:06:15 Tady budeš! Já si říkám, čím dřív, tím líp.
00:06:22 Takový mladý stařeček toho může zastat mnohem víc než nějaký
00:06:29 starý šmatla. A Matěj může začít s dobrými skutky hned.
00:06:40 -No, nevím, nevím.
-Podívejte, to se dá vylepšit.
00:06:47 A vypadá jako váš starší bratr.
00:06:51 To by nehrálo. Dobré skutky, to je čistá upřímnost.
00:06:59 Z očí do očí, z duše do duše.
00:07:06 Hrome, pane děde, nepotkali jsme se my dva už někde?
00:07:14 Kdybych potkal loupežníka, tak bych tu asi už takhle nestál.
00:07:21 Jak víte, že jsem byl loupežník?
00:07:28 Pak ale musíte vědět, že jsem jakživ nikoho nezamordoval!
00:07:34 -Ani bambitku na nikoho nenamířil!
-Jen sukovicí po hlavě klepnul.
00:07:42 Ale když jsem poznal, jak to bolí, chci, aby to za mě syn odčinil.
00:07:51 Nechte ho, ať vám pro začátek nosí mošnu s prostíracími ubrousky,
00:07:58 sedmimílovými botami...
00:08:01 -Měšec mu zatím svěřovat nemusíte!
-Zastav, panáčku.
00:08:05 Žádné takové věci nemám. V měšci mám leda bylinky na revma.
00:08:14 -A co rozdáváte teď?
-Rady.
00:08:20 -Jéje, takových už jsem potkal.
-Jaképak jéje! Dobrá rada je věčná.
00:08:29 Narozdíl od ubrousku, který se časem prošoupe.
00:08:36 Navíc stejná rada může pomoci mnoha lidem.
00:08:42 Tak mi poraďte, co s Matějem?
00:08:47 Proboha, není to kniha všech mých hříchů?
00:08:52 Ne, to je kniha moudrosti.
00:08:57 Dej Matěje vyučit nějakému řemeslu, tím může také dělat dobré skutky.
00:09:03 -A řemeslo má zlaté dno!
-Ale málokdo se k němu dohrabe.
00:09:09 -To říká švec.
-Nebuď drzej a poslouchej dědu!
00:09:14 Kluk má vlastně pravdu, neměl byste tam lepší radu?
00:09:19 Tohle by bylo zdlouhavé a Matěj musí začít dělat dobré skutky hned.
00:09:29 Pospíchej pomalu, ať nepoztrácíš víc, než můžeš najít.
00:09:35 To je tak dobrá rada pro houbaře, ale ne pro mě.
00:09:40 Víte, jak mám schody do pekla namydlené.
00:09:45 Tak ať ten kluk odčiní aspoň tolik hříchů,
00:09:48 aby tam na mě vzali trochu menší vidle.
00:09:52 Čas nevrátíš ani nepoženeš, ten tiká pořád stejně.
00:09:58 To jo, ale Matěj sebou může mrsknout.
00:10:02 Pane dědo, zavřete tu knihu a promluvme si jako lidi.
00:10:08 Vždyť jste děd Dobroděd! A ty nech ty sedmimílové boty!
00:10:17 Mám vnučku. Taky takhle upospíchanou.
00:10:21 -A umí dělat dobré skutky?
-Ta umí, na co si vzpomenete.
00:10:26 Takhle mávne rukou, něco zamumlá, šup a je to hotovo!
00:10:32 To by se mi líbilo! A to by mě mohla naučit?
00:10:36 Záleží na tom, jak moc o to budeš stát. Je to čarodějka.
00:10:44 Tak moment! Čarodějka, to ne!
00:10:48 To bys mi musel slíbit, že se nebudeš učit zlá kouzla!
00:10:55 Spolehni se, tati.
00:10:58 Kluk mě poslouchá, řekl mi tati.
00:11:05 Třeba při tom učení poznáte, že spěch není dobrý.
00:11:11 A že počátek moudrosti je, zbavit se pošetilosti.
00:11:37 To bylo dobré!
00:11:40 Já... já jsem Matěj Voděra a hledám tady čarodějku Juchejku.
00:11:47 Tak to musíš jít tři dny na sever. Tam se desetkrát zatočit. Takhle.
00:12:00 Pak půjdeš 3 dny zase na jih a až se sem vrátíš, tak mě tu najdeš.
00:12:09 Cože? Ty jsi čarodějka?
00:12:14 A to ses taková krásná vyčarovala, nebo tak opravdu vypadáš?
00:12:21 Zklamala jsem tě, že nemám kočku na rameni a na nose bradavici?
00:12:27 -Naopak, spadl mi kámen ze srdce.
-Škoda, že rovnou na palec.
00:12:49 Ale legrace musí být. Já jsem ráda veselá.
00:12:54 To je skvělé, vážně.
00:12:57 Tvůj děda, děd Dobroděd, mě za tebou posílá do učení.
00:13:04 Konečně uznal, že umím víc než on! To se musí oslavit!
00:13:10 -Máš hlad?
-To teda mám, celou cestu.
00:13:16 Proč si nevezmeš ten koláč, co máš pod čepicí?
00:13:21 -Ten voní!
-No jo.
00:13:26 A pozor! V kapse máš pečené stehýnko.
00:13:37 Vážně! Teda, ty ale umíš věci.
00:13:40 Řekla bych, že tohle ti voní líp než dědovy rady.
00:13:45 Náhodou, on mi dal dobrou radu, když mi řekl, kde tě najdu.
00:13:55 Otřásacího osla náhodou nemáš? To by nebylo špatné.
00:14:00 Stará škola. Není zbytečné přidělávat na svět další osly?
00:14:07 -Co?
-Neber to osobně. Podrž!
00:14:25 Páni!
00:14:27 Nech to být, Matěji, přece se nebudeš ohýbat s plným žaludkem.
00:14:34 To za to nestojí, když stačí jen fouknout.
00:14:43 -KLEPÁNÍ.
-Ano?
00:14:51 Voděro! Můj ty světe, prší tam, hrom bije, nebo co tě sem přivedlo?
00:15:00 Pane dědo, nemohl bych u vás nějakou dobu zůstat?
00:15:06 Chránil bych vás, hlídal a spravoval chalupu.
00:15:12 Pomůžu vám se vším, co bude potřeba.
00:15:17 A copak to?
00:15:20 Nechci se vrátit po starých cestách, aby mi noha nesklouzla
00:15:25 k loupežnickému řemeslu. Radši bych zůstal tady.
00:15:30 I synkovi bych tak byl blíž.
00:15:33 Inu, když Pánbůh dopustí, i motyka spustí...
00:15:39 Já vám sice moc nerozumím, ale děkuju vám, že tu můžu zůstat.
00:15:54 To byl tátův nápad, naučit se dělat dobré skutky. Hlavně rychle.
00:16:01 A tobě se nechtělo?
00:16:13 Ale jo, ale copak je to jenom tak?
00:16:17 Kdybych byl třeba princ, tak to by šlo hned, ale takhle...
00:16:24 -Ty bys chtěl být princ?
-A kdo by nechtěl?
00:16:37 A víš, že ti to sluší. Co poroučíte, Jasnosti?
00:16:43 -Já nevím.
-Tak snad trůn, princi.
00:16:54 Posaďte se, Jasnosti.
00:17:03 Juchejko, ty přece nemůžeš být moje služebná.
00:17:07 Ale mě to baví, Jasnosti.
00:17:09 A měl byste mít víc sloužících a silného biřice. Napadá vás někdo?
00:17:16 -Silnej...
-Silného!
00:17:19 Třeba...
00:17:26 -Co to... co?
-Propána!
00:17:31 Nejsi ty Matěj Voděra? Co tady děláš? A co tady dělám já?
00:17:38 -Biřice!
-Ááááá!
00:17:48 Au, au, au!
00:17:53 Prosím, prosím, ne!
00:17:55 Tak dost! Chrastíš. A marš ke vchodu hlídat!
00:18:00 A prince budeš oslovovat jen a jen Vaše Jasnosti, rozumíš? Tak šup!
00:18:11 To jsou mi věci, Matěj Voděra je princem! Au!
00:18:18 Juchejko, víš, kdo to je? To je kumpán mého táty - loupežník!
00:18:29 Proč si to zapisujete do knihy, když to máte všecko tady?
00:18:33 Jen hlupák si myslí, že nikdy nic nezapomene.
00:18:38 To jsem tam četl. Já si v tý knize, s dovolením, taky trochu listoval.
00:18:46 To rád slyším.
00:18:49 A víte, co se mi tam nejvíc líbilo?
00:18:53 Na velkého zloděje, štěstíčko se usměje. Na zlodějíčka - šibenička!
00:19:04 Voděro, ty duše černá loupežnická, přečti si to pořádně.
00:19:13 Na velkého zloděje, štěstí se chvilku usměje.
00:19:19 Chvilku usměje!
00:19:22 A pak jako na zlodějíčka usměje se šibenička.
00:19:26 -A copak se ti na tom líbí?
-Tak já to odvolávám.
00:19:31 -No proto!
-Ale stejně mi to vrtá hlavou.
00:19:38 Možná jsem měl krást víc a měl bych klid.
00:19:46 Ne, ne, já vím. A pak si ještě pamatuju:
00:19:51 -S poctivostí nejdál dojdeš.
-Vidíš, toho se drž!
00:19:57 Když já zrovna nikam jít nechci. Mně se tady u vás líbí.
00:20:13 Co to?
00:20:19 Proč ležím na zemi?
00:20:23 Kde jsou ty moje krásné princovské šaty?
00:20:36 Juchejko!
00:20:40 -Slyšíš, kde jsou ty moje šaty?
-Pryč.
00:20:45 Tak to zase všechno vyčaruj. Prosím tě.
00:20:54 A ty bys mohla být třeba princezna.
00:21:00 Mně se nechce hrát si na princeznu, já dělám létací židli.
00:21:06 -Umíš si to představit?
-To neumím.
00:21:21 Nic! Jak to, že jí z toho peří nenarostla křídla?
00:21:27 Zkusím to znovu a jinak!
00:21:34 Tak toho nech!
00:21:40 Židle? K čemu to bude dobré?
00:21:43 A proč mají létat povětřím jenom ptáci?
00:21:47 Já bych byl raději princ než nějaký vrabec.
00:21:53 Přestaň pořád s tím princem.
00:21:56 Třeba to modré nad mraky je taky nějaké království.
00:22:01 -A co když ne?
-Když ne, tak ne, co já vím?
00:22:07 A jednu létací židli pošlu dědovi Dobrodědovi, aby viděl, co dokážu!
00:22:12 Pořád se vláčel světem pěšky...
00:22:16 Jdi za ním a vyřiď mu, ať si namíchá koření proti závrati!
00:22:20 Bude ho potřebovat! A vrať se brzy!
00:22:32 Holka bláznivá! K čemu mi bude létací židle?
00:22:37 Byl byste přece létací děda Dobroděda!
00:22:40 Přiletíte ke stolu pana krále, dáte mu moudrou radu,
00:22:45 on vás za to pohostí, odmění...
00:22:48 Ten, kdo neví kudy kam, musí jít pro radu sám.
00:22:53 -V povětří žádná moudrost nelétá.
-Ale mohla by! Nebuďte staromódní!
00:23:01 -Tati, co tady děláš?
-Zůstal jsem. Pomáhám dědovi.
00:23:06 Ale ty jsi nějak brzo zpátky. Copak? Neklaplo to?
00:23:13 Ale jo, Juchejka je bezvadná! Je veselá a krásná!
00:23:20 Pane dědo, nesnědl něco špatného, že se mu líbí i čarodějnice?
00:23:26 -Copak o to, ona hezká je.
-Ale jak je šikovná!
00:23:32 Ona vám umí snad všechno na světě.
00:23:36 Až mě naučí taky takhle čarovat, budete mít vše, nač si vzpomenete.
00:23:43 Žádná lopota, žádné starosti!
00:23:45 Ale pozor, Matěji! Slib je bratr dluhu.
00:23:49 -A matka moudrosti!
-To je zase opatrnost.
00:23:55 Vždyť to jsem měl na mysli. Opatrnost, Matěji!
00:24:00 Tati, ona je vážně báječná. Jenom je trochu náladová.
00:24:08 Baví ji každou chvilku něco jiného.
00:24:13 Ona vám vyčaruje spoustu krásných a cenných věcí.
00:24:19 A pak to nechá úplně klidně všechno zmizet.
00:24:26 -Třeba co?
-No právě!
00:24:29 Jí je to jedno, jestli jsou to koláče nebo zlaťáky.
00:24:34 -Z toho by mě bolelo u srdce.
-Lehko nabyl, lehko pozbyl.
00:24:40 Já a lehko? To byste koukal, jak se některý přepadený bránil!
00:24:46 Kolikrát nabil víc on mě než já jemu!
00:24:49 Radši mlč, já mluvím o Juchejce, aby tady Matěj věděl.
00:24:55 Kdyby nebyla tak lehkovážná, mohla by si žít úplně královsky.
00:25:00 -Včera ze mě udělala prince.
-Prince z tebe, Matěji?
00:25:05 Měl jsem drahé šaty, ona sama mi sloužila.
00:25:11 Jenže ráno jsem se probudil a bylo to všechno pryč.
00:25:17 A to jsem měl dokonce i biřice, aby mě hlídal.
00:25:22 -Že neuhádneš, kdo to byl?
-Ne, já radši nebudu hádat. Kdo?
00:25:29 -Berous Lojda!
-Prokrindáčka!
00:25:33 Pak se nediv, že ti všechno zmizelo, Berous Lojda!
00:25:37 Počkat! V tomhle je Berous Lojda bez viny.
00:25:41 Vy mě neučte znát Berouse Lojdu! Ten jednou ukradl boty sám sobě!
00:25:46 Juchejčina kouzla jsou buď denní, nebo noční.
00:25:50 Takže, co vyčaruje přes den, zmizí se soumrakem a naopak.
00:25:57 Proto ses probudil na zemi a všechno bylo pryč.
00:26:03 -S tím by se mělo něco udělat.
-Když myslíš, že to dokážeš.
00:26:12 Ale opatrně, Matěji!
00:26:14 Ne moc zhurta, aby se ti to potom nějak nevrátilo!
00:26:19 Nadarmo se neříká: Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu!
00:26:26 Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, jsi chtěl říct.
00:26:31 Někdy to spletu, ale myslím to dobře.
00:26:38 To jsi pro mě vyčaroval?
00:26:41 Copak jsi mě to naučila? Natrhal jsem je na louce.
00:26:47 To jsi ale musel utrhnout každou tu kytičku zvlášť.
00:26:51 -Musela to být strašlivá práce.
-Byla. Nebo nebyla?
00:26:57 -Já jsem ti chtěl udělat radost.
-Mám z ní radost.
00:27:02 Teď ale udělám radost já tobě. Mám pro tebe taky překvapení.
00:27:07 Vidíš ten závěs? Teď můžu čarovat mnohem víc než dřív.
00:27:16 Pánus trůnus!
00:27:22 Vám to ale sluší, Výsosti! Zatáhnu závěs a denní kouzlo zmizí!
00:27:38 Juchejko, kde to je?
00:27:41 Už nemusím čekat ani na soumrak ani na svítání! To je rychlost!
00:27:50 -Králus užus beztrůnus!
-Juchejko!
00:27:58 Neboj, hned tě proměním zpátky!
00:28:05 Prosím tě, přestaň, jsi jako divoká voda!
00:28:10 Jako voda? Voda, voda! Mlask! Žbluňk.
00:28:17 Nerozumím ti, Matěji, hned to bude.
00:28:22 Prosím tě, nech toho! Já ti řeknu, co je třeba ke štěstí.
00:28:30 Není ti něco, Matěji?
00:28:33 Přestaň! Vždyť já už nevím, kdo vlastně jsem?
00:28:37 Budeš třeba... třeba...
00:28:39 -Vyčarovala jsi tu létací židli?
-Co?
00:28:45 -Kde ji máš?
-To já nevím, to už je dávno.
00:28:49 Tak ji vyčaruj! Vždyť jsem ji slíbil Dobrodědovi.
00:28:53 A slib je bratr... bratr..., prostě sliby se mají plnit.
00:28:57 -Já tam na ní odletím.
-No tak jo.
00:29:04 -Létací a bez křídel?
-Sedni si a uvidíš.
00:29:16 Letěl jsi! Letěl! Letěl!
00:29:22 Ty nemáš rád legraci? Matěji!
00:29:29 Dědo, není to jen tak ji napravit. Najděte nějakou radu.
00:29:36 Něco rozumného, co to její bláznění zastaví.
00:29:40 Čarování nemá s rozumem nic společného. Počkat!
00:29:46 Juchejka si někam psala ty své čarodějné formulky.
00:29:53 -V knize byly nějaké klikyháky.
-No vidíš!
00:30:00 Matěji, nevracej se tam.
00:30:03 Jen kdo si nehraje s ohněm, se nepopálí.
00:30:07 Četl jsem to v knize. Jednou! A poznal při vaření - třikrát.
00:30:14 Tati, ona vážně není zlá. Chtěl bych jí pomoct.
00:30:19 Ty máš přece pomáhat mně dělat dobré skutky.
00:30:23 O to se přece právě snažím.
00:30:25 Houby! Jinak bys takhle nezlobil vlastního tátu. Proč nejíš?
00:30:33 Co teď hledáš v čepici?
00:30:36 Mám tam někdy od Juchejky vyčarovaný koláč.
00:30:41 Tak vida, můj guláš ti nejede! Radši koláč od čarodějky!
00:30:48 Odcizil ses mi, Matěji. Zase to budu mít přesolené.
00:30:57 Matěji! To je ono! Tady!
00:31:04 Ať je den nebo noc, ať má kouzlo věčnou moc.
00:31:10 Co tu je, ať tu je, ať se neodčaruje.
00:31:15 Ať je den nebo noc, ať má kouzlo věčnou moc.
00:31:21 -...ať se neodčaruje...
-Děkuji, dědečku!
00:31:30 Takhle dlouhou říkanku si nemůže zapamatovat.
00:31:34 Víte, jak mu musí žhnout hlava, když se mu pod čepicí pečou koláče?
00:31:44 -Kouzlo co tu je, ať se neodčaruje!
-Neseš mi kytičky, Matěji?
00:31:50 -Těšila jsem se na ně.
-Vážně?
00:31:55 -RÁNA.
-Propána, cos to udělala?
00:32:04 Co to je za kameny?
00:32:06 To jsou Mlhoun a Bleskoun. Je s nimi legrace.
00:32:11 Ale dlouho nebude!
00:32:17 Nezatahuj, Matěji, víš, co mi to dalo práce?
00:32:26 -Jak to, že to nezmizelo?
-To nevím.
00:32:30 To asi ta formulka:
00:32:32 Ať je den nebo noc, ať má kouzlo věčnou moc.
00:32:36 Já jsem si ji opakoval, už když jsem vcházel.
00:32:40 A tím jsem tady asi vše ustálil.
00:32:44 Ale neboj, nenechám tady stát Mlhouna a Bleskouna věčně.
00:32:50 Jestliže nejdou odčarovat, tak půjdou aspoň odnést.
00:33:02 Sílu nemáš žádnou a rozum taky ne. Kvůli tobě mám po čarování.
00:33:07 Vždyť jsi čarovala samé ztřeštěnosti.
00:33:12 Ale mohla jsem si čarovat, co mě napadlo.
00:33:15 -A teď tu mám dva šutry jako dům.
-Myslel jsem to dobře.
00:33:21 Chtěl jsem tě přimět, abys čarovala uvážlivě.
00:33:27 A co jsi vyčaroval ty?
00:33:30 Já vím, zaklel jsem tady to nejbláznivější,
00:33:34 co jsi doteď vyčarovala.
00:33:44 -Ale počkej, já to napravím!
-To jsem zvědavá.
00:33:53 HOUKÁ SÝČEK.
00:34:11 -Zloději zlodějská, já ti ukážu!
-Au, tati, to jsem já, Matěj.
00:34:18 Cože? Tys přišel vykrást chalupu, kterou hlídá tvůj vlastní táta?
00:34:26 -Cos tu chtěl vzít?
-Potřeboval jsem knihu moudrosti.
00:34:32 Ale nechtěl jsem ji ukrást, jen se do ní podívat.
00:34:36 Podívat? Tajně a potmě! To na mě nezkoušej!
00:34:41 Chtěl jsem si najít radu sám.
00:34:44 Trochu jsem to s tím zaklínáním Juchejčiných kouzel zpackal.
00:34:51 Tak jsem se s tím nechtěl chlubit ani dědovi ani tobě.
00:34:58 Kluku nešťastná, ty ale vypadáš.
00:35:02 Takhle jsem v životě snad nikoho nezřídil.
00:35:06 Aspoň si budeš pamatovat, že se tajně nic brát nemá.
00:35:12 -Pojď, dám ti studený obklad.
-Ale opatrně. A podej mi tu knihu!
00:35:19 Ale tohle je moje kniha na kuchařské recepty.
00:35:25 Už v ní mám čaj, vraní polévku, smaženici a guláš.
00:35:35 -Ale ty si asi stejně nic nedáš.
-A kde je dědova kniha moudrosti?
00:35:43 Má ji s sebou. Šel na radu dědů poradů.
00:35:49 Nebo na poradu dědů radů? Teď nevím. Ale já ho zastupuju!
00:35:57 -Děde Dobroděde!
-Hele, to bude on. Už se asi vrací.
00:36:04 -Určitě. Proč by volal sám na sebe?
-No jo, na to se ho musím zeptat.
00:36:19 Děde Dobroděde, neměl bys trochu jezevčího sádla na zničené nohy?
00:36:25 -Berous Lojda!
-Voděra!
00:36:28 Tak prý dobré skutky a já ho načapám, jak tu šmejdí po světnici!
00:36:35 -Nemysli si, že tady něco šlohneš!
-Já "šlohnout"? Co to povídáš?
00:36:42 -Víš, kdo já jsem?
-To víš, že vím.
00:36:46 Nevíš! Já jsem totiž hlídací biřic. Au, moje nohy.
00:36:52 Já ve dne v noci hlídám na cestách tohoto království.
00:36:57 A dávám velmi dobrý pozor na to, aby se nikde nic nesemlelo.
00:37:02 -Co to mektáš?
-No dovol!
00:37:06 Mně to nařídil sám princ!
00:37:09 V noci si mě zavolal a tohleto mi řekl.
00:37:14 Voděro, já nevím, jestli se mi to náhodou nezdálo.
00:37:19 Ale pro jistotu hlídám!
00:37:22 Mimochodem, ten princ byl strašně podobný tvému Matějovi.
00:37:27 -Au!
-Co to je? Kdo to je?
00:37:31 Jeden pocestný. Šel kolem a spadl ze stromu.
00:37:36 Tak oni nakonec budou padat ze stromu místo hrušek pocestní?
00:37:44 Voděro, není to náhodou tvoje práce?
00:37:48 Povídám ti! Šel... tamhle úvozem.
00:37:53 Slyšel kukačku, myslel, že kuká z hodin.
00:38:00 Chtěl se podívat kolik je, vylezl na strom a spadl.
00:38:07 Já ho teď ošetřuju.
00:38:11 To je teď moje práce, když zastupuju děda Dobroděda.
00:38:17 Tak moment! Takže on nevěděl, kolik je hodin, tak tam vylezl.
00:38:21 Pak se to teda dozvěděl a pak sebou praštil. To by šlo.
00:38:27 -Tady máš to sádlo.
-Díky.
00:38:32 Ale stejně máš kliku, že jsi zanechal lotrovin.
00:38:37 Děláš dobré skutky a staráš se o nemocné pocestné.
00:38:41 Protože jinak bys měl co do činění se mnou, víš?
00:38:46 Tak spánembohem!
00:38:55 Tak spánembohem, víš!
00:39:02 To jsou věci.
00:39:08 -To jsou věci!
-Au!
00:39:10 -Co je?
-Vždyť mi sedíš na ruce!
00:39:20 Když ses do té knihy díval, neviděl jsi tam něco,
00:39:26 co by zahánělo kouzla?
00:39:30 Já si teď spíš pamatuju pořekadla, co se týkala mého bývalého řemesla.
00:39:37 Neříkej loupežničině řemeslo!
00:39:40 To je jako kdybys říkal řemeslo čarování.
00:39:45 Ty už mluvíš jako děd Dobroděd.
00:39:55 Co nezískáš prací, to se brzo ztrácí!
00:40:00 Nebo: Jen se snaž, vždycky máš jenom to, co uděláš.
00:40:12 To by mohlo být ono! Tak já jdu.
00:40:19 Pozor na Lojdu! Bude někde ve větvích!
00:40:27 -A je to všechno pryč.
-Ale i moje kouzla.
00:40:32 A tobě se přece moje čarování líbilo.
00:40:36 Ze začátku moc. Když jsi ze mě udělala prince...
00:40:40 Tak vidíš, tak proč jsi tu čarodějnou sílu zničil?
00:40:45 Protože jsem poznal, že ze mě můžeš udělat kapra nebo králíka.
00:40:53 Kdybys mě takhle mohla proměňovat v cokoliv, nebyl bych nakonec
00:40:59 pro tebe vůbec ničím. A to bych hrozně nerad.
00:41:06 Ale čím jsem teď pro tebe já, beze všech kouzel?
00:41:14 Ale to hlavní kouzlo nám přece zůstalo.
00:41:22 Já teď zkusím vyčarovat, abys byla zase šťastná jako dřív.
00:41:28 A ty víš, co se má říct, aby se to kouzlo povedlo?
00:41:33 Vím.
00:41:40 Mám - tě - rád.
00:41:50 Vidíte, jak se moudře říká: Dobré dobro plodí.
00:41:55 Juchejka napravila Berouse Lojdu.
00:41:59 Matěj ji zbavil lehkovážnosti a potrhlých kouzel kouzlem lásky.
00:42:05 A to proto, že ty ses, Voděro, postaral o Matějovu výchovu.
00:42:12 Pane dědo, nechte toho. Víte, že jsem hned naměkko.
00:42:18 Slzy mám hned na krajíčku a jestli se rozbrečím,
00:42:23 budu škytat, nepožehnám jim a ještě spálím svatební koláče!
00:42:32 Au, pálí to jako Luciperovy vidle.
00:42:36 Těch už se přece bát nemusíš, tati, své hříchy jsi už napravil.
00:42:43 Nikdy bych do vás neřekla, že jste loupežník.
00:42:47 Tak citlivý, hodný a šikovný. Doufám, že bude Matěj po vás.
00:42:52 Cože? Tak to si radši tu svou hůl vezmu.
00:42:56 Kdyby Matěj zase začal jančit a nedal na žádná velká moudra.
00:43:03 Chytrému napověz, hloupého trkni! Nebo majzni, to je fuk!
00:43:10 To je vlastně taky stará známá rada.
00:43:15 Ale musíte se umět strefit rovnou do svědomí.
00:44:00 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
Loupežník Voděra (O. Vlach) měl syna Matěje (P. Štěpán) a dal ho do učení k čarodějovi Dobrodědovi (J. Somr). Přál si totiž, aby z něj vyrostl slušný člověk. Matěj se ale zamiloval do dědovy vnučky Juchejky (G. Filippi), bláznivé mladé čarodějky, která vyváděla neuvěřitelné kousky… Juchejka, která do té doby trávila svůj život jen zábavou, se nakonec do Matěje zamilovala taky. Změnila se v rozumnou dívku, která ví, jakou sílu má dobro a co znamená čistá láska.
