Finalista národního kola Eurovision Song Contest 2019
Je mi 19 let, narodil jsem se v malém městečku na pobřeží Kostariky. Můj táta je Čech a tak když mi byl 1 rok, přestěhovali jsme se s ním zpátky do Čech. Reálně se s hudbou a zpěvem setkávám úplně od malička. České pohádky, ať už celovečerní nebo večerníčky, jsou krásně hudební a já si písničky z pohádek a vánoční koledy naprosto zamiloval. Formálně jsem ale nějakou výuku začal dostávat až na základní škole v rámci hudební výchovy. Učitelce se líbilo jak zpívám, tak mě zařadila do dětského sboru, se kterým jsem začal vystupovat.
Dlouho jsem se pak hudbě nevěnoval, až když jsme se přestěhovali do Prahy. Začal jsem opět navštěvovat sbor, ale nebavilo mě to. Zlom přišel, když jsem v rámci výuky harmonie dostal za úkol napsat píseň. Bylo mi 15 let, od té doby píšu a skládám do teď. Žánrově jsem se ustálil poměrně nedávno.
První píseň, kterou bych se nestyděl vydat jsem napsal na podzim 2017, ale pěvecky jsem na tom byl dost bídně. Měl jsem tou dobou ale už jasno, že se hudbě chci profesionálně věnovat a živit se uměním, tak jsem se začal vzdělávat. O konzervatoři jsem párkrát přemýšlel, ale vždycky jsem si to nakonec rozmyslel.
Momentálně se věnuju obecně R&B a to hlavně žánrům soul, blues a rock, ale pod to označení se toho schová hodně, takže mám velkou kreativní svobodu. Plánuji pár dalších singlů a můžete se do budoucna těšit i na plnohodnotné album.
Vše si píšu sám – text, melodie i harmonie doprovodu. Bohužel ale zatím nehraji na žádný nástroj dost dobře, a tak by má hudba nemohla vzniknout bez pomoci spousty skvělých instrumentalistů. Sám se chci v budoucnu naučit obstojně alespoň na klavír a na kytaru, ale když na to budu mít čas, tak se určitě nechci omezovat jen na ně. Především se chci ale věnovat zpěvu a ještě jako zpěvák pořádně dozrát.
On My Knees je můj debutový single, na kterém jsem spolupracoval s Borisem Carloffem. Zvukově bych jej označil za píseň, která malinko modernizuje jinak akustický vintage zvuk. Píseň je těžkopádná, tempo je velice pomalé a navíc nástroje malinko pokulhávají za dobou. Primárně aranž stojí na piánovém základu s bicími, na kterém jsme dotvářeli zvuk dalšími nástroji. Moc se mi líbil Borisův nápad tam mít akusticky kontrabas, tak je tam mimo jiné i živý kontrabas. Piáno nahrál klávesák u sebe doma, jinak bylo všechno nahráno u Borise v Soundevice studiu.
Žánrově je to soulová balada se silným vlivem gospelu, původně jsem jí začal psát jako romantickou píseň, ale brzy přerostla v něco velmi odlišného. Stala se z ní píseň o dospívání, o vymezení si vlastních hranic a touze napravit složité vztahy v rodině.
Do Eurovize jsem se přihlásil na popud svého producenta, ale moc jsem tomu šanci nedával. Píseň z legrace označuji za anti-rádiovou. Má totiž pomalý groove a je akustická, to se v komerčních rádiích moc často nevidí. Když se ke mně donesly novinky o tom, že mě vybrali do národního kola, byl jsem upřímně (ale příjemně) překvapen.