Škola doma

Záznam chatu z úterý 5. května 2020

PAVEL: „Budete se ve Škole doma věnovat také fonetice? Moc jí nerozumím a byl bych rád, kdyby mi ji někdo vysvětlil.“

Pavel Martinovský: „Fonetika je zajímavé téma, ale věnovat se jí nejspíš nebudeme. Není to hlavní téma přijímacích zkoušek.“

Hynek: „Minulý díl o literatuře se mi moc líbil. Mohli byste příště udělat ještě jeden. Myslím, že bych to potřeboval.“

Pavel Martinovský: „Děkujeme, velmi pravděpodobně bude literatura i za týden.“

Lucie: „Dobrý den, chci se zeptat, bude-li v zadání "...vyberte z textu podstatné jméno....", musím toto podstatné jméno napsat ve tvaru v jakém je uvedeno v textu? Bude chyba, když ho napíšu v prvním pádu? Moc děkuji!“

Pavel Martinovský: „To záleží na zadavateli. A na typu otázky. V tomto případě by to nevadilo.“

Maty: „Dobrý den. Bude škola doma i když půjdou deváťáci do školy? Děkuji za odpověď.“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, pokud se nic zvláštního nestane, příště vysíláme naposled.“

Jarek: „nazdárek párek, kdy bude otevřená škola?“

Pavel Martinovský: „Zdravím vtipného autora. Věta i větný ekvivalent začínáme velkým písmenem. Pokud MŠMT, nebo jiný úřad nerozhodne jinak, platí následující: deváťáci mohou jít do školy v pondělí 11. května (ovšem jen na dobu do přijímacích zkoušek), žáci I. stupně od 25. května a šesťáci až osmáci do školy v tomto školním roce nepůjdou.“

Ema: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli se má u určování způsobu u sloves psát jen např. podmiňovací způsob nebo podmiňovací způsob přítomný. Děkuji“

Pavel Martinovský: „Přesnější je celý tvar, neboli podmiňovací způsob přítomný, protože máme i podmiňovací způsob minulý. Ale záleží na tom, jak je úkol zadán.“

František: „Dobrý den. Budete se ve škole doma zabývat i historickou literaturou, například národním obrozením, česko - německou a česko - latinskou literaturou, středověkou literaturou?“

Pavel Martinovský: „To je látka střední školy, omlouvám se, ale uvedená témata probírat nebudeme.“

Lukáš: „Kde se píše kúra a kde kůra?“

Pavel Martinovský: „Kůra je u stromu. Léčebná kúra - například v lázních.“

Eda: „Mohu se Vás zeptat jestli se u příjímaček může objevit slovesná třída a vzor?“

Pavel Martinovský: „Slovesná třída a vzor - obojí by se v přijímačkách nemělo objevit. Hodně dlouho to nebylo a věřím, že nebude.“

Nick: „Máme u přijímacích zkoušek dělat takzvané "hrábě", které spojují podmět a přísudek?“

Pavel Martinovský: „Úkol většinou zní: "Vypiš" apod. Jde o správnost určení. Takže by nikdo neměl na grafické podobě bazírovat.“

Lucie: „Dobrý den Mohla bych se zeptat na termín přijímacích zkoušek?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, zatím nebyl pevně určen. Ale asi 3 hodiny jsem nebyl na netu... Snad jsem vyhlášení nezmeškal.“

Gita Hrušková: „Mohu se zeptat, co je volný verš? Předem děkuji za Vaši odpověď“

Pavel Martinovský: „Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko. Klasický verš je vázán rýmem a rytmem (proto se básním také říká "řeč vázaná"). Oproti tomu volný verš není vázaný. Rýmem, rytmem, kolikrát ani významem: Váza rozbitá pod stolem úpí má milá sanitka směrem do Motola“

Tomas: „Dobrý den,mám dotaz,mohli byste prosím věnovat celý blok přímé a nepřímé řeči,děkuji“

Pavel Martinovský: „Řeč přímou a nepřímou jsme už probrali na začátku, tuším 2. setkání. Tam není co více říci.“

linda: „¨Dobrý den, myslíte si, že na příjmacích zkouškách bude určovaní kořenu, přípony apod.?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, to je dost možné. Úkoly jsou například: najít u několika slov stejný kořen (vyřadit takové slovo, které nebude příbuzné), nebo vytvářet (hledat) slova odvozená.“

Hana: „Dobrý den, mohla bych se zeptat, co znamená metonymie? Děkuji“

Pavel Martinovský: „Máme vnější podobnost - to je metafora (například myš - zvíře a u počítače, ucho - lidské a u hrnku). Metonymie je vnitřní podobnost. Buď pojmenování, které vzešlo z děje: Hlídka je nejen děj, ale hlídka je autor, kdo hlídá. Podobně stráž. Kování je děj i výsledek děje. Pak je metonymie podle místa, kde výrobek vzniká, například pivo Krušovice se jmenuje podle města Krušovice. Látka damašek pochází (údajně) z Damašku. A nebo například jednotky dle vynálezce apod. Měříme stupně Celsiovy podle pana Celsia.“

Maty: „Dobrý den, mají slova zahradník a hradba stejný kořen?“

Pavel Martinovský: „Četl jsem v jedné příručce, že ano. Že zahrada je prostor za hradbami. Takže pokud je tato teorie pravdivá, pak ano.“

Obdivovatelka Ondry: „Dobrý den miluju váš pořad, protože miluju Ondru.“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, oceňuji, že zvládáte psaní čárky v souvětí. Výborně.“

Simona: „Dobrý den, pokud mám věty: Výr seděl na stromě. Ve vodě se točil vír. Za chvíli oba tyto výři/výři/víry/výry zmizely/i. Jaké budou tvary slov a i/y ve slově zmizet?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, slova výr a vír jsou homofony. To jsou slova, které stejně zní, ale jinak se píší (podobně bidlo a bydlo). Uvedenou situaci nelze z tohoto důvodu vyjádřit, že oba ... zmizel... Musíme napsat, že zmizel jak výr na stromě (ze stromu), tak vír vzdušný.“

Terka: „Dobrý den, Pokud si nepamatuji slovo od slova vyjmenovaná slova, ale zároveň v nich nechybuji, má smysl se je naučit nazpaměť jako básničku?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, výstupem učiva na základní škole (v RVP) je, že zvládáte pravopis uprostřed slov (to jsou vyjmenovaná slova). Umět je nemusíte, důležité je, že umíte psát, že správně doplníte i/y/í/ý. Avšak pozor, někteří učitelé si tuto situaci vykládají tak, že je musíte znát, a proto je zkouší. Na stranu druhou, pokud je znát budu, mám jistotu.“

Marek: „Dobrý den Pavle můžu se zeptat, jestli je to souvětí nebo věta jednoduchá : šel jsem nakoupit a vylil jsem mléko. A věta : Hanka zpívá hraje, na kytaru a bubnuje. Děkuji za odpověď“

Pavel Martinovský: „Dobrý den. Šel jsem nakoupit a vylil jsem mléko. je určitě souvětí (ze 2 vět), protože jsou v textu 2 přísudky (šel jsem - vylil jsem). Text "Hanka zpívá, hraje na kytaru a bubnuje." (byla tam špatně čárka) bych považoval za 3 věty v souvětí. Hanka dělá postupně 3 děje: zpívá (dobře, může při zpěvu hrát na kytaru), hraje a bubnuje (to už dohromady dělat nemůže) - takže souvětí. O větě s několikanásobným přísudkem (a tam asi mířítě) hovoříme, pokud děje probíhají zároveň a přísudky nejsou dále rozvity. Hojně je používá Karel Čapek v knize Devatero pohádek.“

Sýkorová Jiřina: „Prosím vysvětlete význam druhé části věty za čárkou. Zahraniční turisté i lidé z blízkého okolí zavítali na proslulé rybářské slavnosti, konající se ve městě už několik let“

Pavel Martinovský: „Je to přívlastek volný, protože rozvíjí podstatné jméno slavnosti a základem je přídavné jméno (které je dále rozvito). Pokud jde o význam věcný, za čárkou nacházíme další vlastnost, která ale není důležitá pro základní informaci ve větě.“

Martin: „Dobrý den, je nutné umět k přijímačkám supinum? Děkuji Martin“

Pavel Martinovský: „U přijímacích zkoušek by se měla "zkoušet" znalost učiva základní školy. Mělo by se kontrolovat, jak žák využívá schopnosti a dovednosti na ZŠ získané.“

Kristin Elizabeth Křížová: „Dobrý den, mohu se zeptat, kdy se píše před a čárka a kdy ne? Moc to nechápu a pořád v tom dělám chyby“

Pavel Martinovský: „Před A se skoro vždy čárka nepíše, protože skoro vždy je spojka A v poměru slučovacím (Karel a Jana, sedím a píšu). Ale před A může být něco vloženo (věta vedlejší, přístavek apod.), pak je před A čárka. Spojka A může nazačovat odpor - Ty tam jdeš, a já ne! (jako spojka ALE) - čárka se píše. Spojka A je součástí poměru důsledkového (A PROTO,A TEDY, A TUDÍŽ, A TAK), čárka se píše (Mám peníze, a proto si koupím nový svetr.).“

Adam: „Dobrý den, jak se správně píšou velká čísla např. 1457 Děkuji. Adam“

Pavel Martinovský: „Každý číselný řád se píše zvlášť, tedy tisíc čtyři sta padesát sedm.“

Linda: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat,když mám větu: Na stromě rostla jablka, která nám moc chutnala. Tak co je za větný člen to která? děkuji za odpověď“

Pavel Martinovský: „Která (vztažné zájmeno) se vztahuje k jablkám a ve větě vedlejší jablka nahrazuje - je to podmět (jablka nám chutnala).“

Verca: „Dobrý den Pavle chci se zeptat kdy píšu vv prislovecnou? Diky“

Pavel Martinovský: „Prosím o příklad, tato otázka nedává smysl. Jinak ji pište, kdy chcete.“

Honzik: „Dobrý den, jaký je slovní druh slova "On" ve větě : On je dobrý. ? Díky“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, ON je zájemno osobní.“

Klára: „Dobrý den. Myslíte, že je ještě šance obnovení druhého kola přijímaček?“

Pavel Martinovský: „Dotaz směřujte na MŠMT.“

Stanislava Hrušková: „Dobrý den, doučovala jsem svého příbuzného český jazyk. Jednou měl v domácím úkolu větu: Velice jsme si oblíbili Štorchovy Lovce mamutů. Jde mi o slovo Štorchovy. Napsali jsme tvrdé y, a k mému překvapení mu p. učitelka dala dvojku a napsala - " i " s odůvodněním, že jde o rod mužský životní. Už je to rok a já se s tím nějak nemohu srovnat. Už jsem v seniorském věku a dosud jsem byla pyšná, že umím česky dobře. Budu ráda, když mi napíšete, kdo má pravdu. Děkuji a zdravím. Hrušková“

Pavel Martinovský: „Velice jsme si oblíbili Štorchovy Lovce mamutů. Máte to dobře. Jedná se o přídavné jméno přivlastňovací, tady se nejedná o 1. pád. Říkáme (ty) Lovce mamutů).“

Natka: „Dobrý den jak moc se máme učit na přijímačky,každý den?Děkuji“

Pavel Martinovský: „Občas si dejte volno, třeba v neděli! Ať se nezhroutíte.“

Julie Schejbalová: „Dobrý den, nevěděl byste nějakou pomůcku na psaní ě a je?“

Pavel Martinovský: „Oběd - uprostřed píšeme vždy Ě. Ale Objel dvůr - je to na "švu" OB - JEL, tady se vždy píše JE.“