Škola doma

Záznam chatu z úterý 14. dubna 2020

marta: „Ahoj chtěla bych se zeptat jestli budete probírat hledání chyb v textech. Předem děkuji za odpověď.“

Pavel Martinovský: „Chtěla bych se zeptat, jestli... Jakých chyb? Jako pravopisu? Můžeme to zařadit.“

Lukáš: „Prosím o vysvětlení co je to souvětí podřadné a souřadné“

Pavel Martinovský: „Souvětí podřadné má jen 1 větu hlavní (počet vět vedlejších nerozhoduje), kdežto souvětí souřadné se skládá minimálně ze 2 vět hlavních (počet vět vedlejších nerozhoduje).“

Marek: „Dobry den co máte rád za jídlo a sladkosti čokoládu cukroví co pecete na velikonoce“

Pavel Martinovský: „Dobry den co máte rád za jídlo a sladkosti čokoládu cukroví co pecete na velikonoce - to psalo dítě z první třídy? (Nechci prvňáky urážet.) Dobrý den, co máte rád za jídlo a sladkosti, čokoládu, cukroví, co pečete na Velikonoce? Hodnotím za pět(nedostatečná). Pečeme beránka.“

Jan: „Dobrý den, Mám otázku ohledně psaní n, nn v přídavných jménech“

Pavel Martinovský: „Stručně: když slovní základ končí na -n a přídáváme příponu -ní (-ný, ná apod.), píšeme -nn-, jako den - ní, tedy denní, ale voda (vod) - ní, píšeme vodní.“

Marek: „Proč se ve škole musíme učit, co je líčení?“

Pavel Martinovský: „Abychom uměli líčit, tedy psát citově zabarvený popis.“

Marek: „Ahoj, budete probírat druhy podmětů?“

Pavel Martinovský: „Nejspíš ne. Podmět je vyjádřený - je ve větě (PES skáče.). Podmět může být nevyjádřený - my ho poznáme podle tvaru přísudku, s nímž je ve shodě: (ONA) Přišla domů. Podmět ve větě není, to jsou tzv. věty jednočlenné. Třeba "Prší." Podmět není, prostě nevíme. Dále se určuje podmět všeobecný, ten je nevyjádřený a tím podmětem může být kdokoliv. Třeba: V televizi vysílají pořad "Sama doma". Kdo? ONI. Kdo to je? Hasatelky, celý štáb, technici atd. Nebo: Hlavou zeď neprorazíš. Kdokoliv z nás...“

Anet: „Je opravdu nutné se zpaměti naučit podřadící a souřadící spojky??? Neexistuje něco jednoduššího jak to poznat???“

Pavel Martinovský: „Neexistuje. Ale občas něco umět musíme. To se jinak nedá...“

Gabca: „Dobrý den pane doktore. Můžu se zeptat, jestli budeme probírat koncovky ovi a ovy?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, nejsem doktor. Dobře, na -ovi a -ovy se zaměřím za 14 dní.“

Maja: „Dobrý den, prosím můžete mi sdělit stránky kde najdu texty, materiály k výuce? Děkuji“

Pavel Martinovský: „https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000405-skola-doma/“

Karolína: „Dobrý den, můžu se zeptat, jaký je rozdíl mezi domněnkou a faktem?“

Pavel Martinovský: „Fakt je daný, zřejmý, podložený (lépe více zdroji), domněnka je nejistá, je to předpoklad, vývod. Ale pokud se domněnka ukáže pravou (pravdivou, podloženou), promění se, stane se faktem.“

Martin: „Dobrý den, proč nemůžeme říct množné číslo od "jih"? Je to proto že je jih jen jeden nebo to má jiný důvod?“

Pavel Martinovský: „Jih skloňujeme jako hrad (jih, bez jihu atd.), množné číslo by bylo: jihy (hrady). Ale je pravda, že toto podstatné jméno v množném čísle nepoužíváme.“

Dan: „Byl to Pavel, který ukradl modrou motorku. Který je v této větě zájmeno? Děkuji předem“

Pavel Martinovský: „Ano, jedná se o zájmeno vztažné, které funguje jako spojovací výraz.“

Alice: „Dobrý den můžu se zeptat jestli ve větě : Pes štěká, běhal, skákal , a poté jedl . Kolik je tam vět a skladebních dvojic???“

Pavel Martinovský: „Asi by mělo být: Pes štěkal, běhal, skákal , a poté jedl . Kolik je tam vět a skladebních dvojic??? V tomto případě je mezi jazykovědci neshoda. Osobně to považuji za přísudek několikanásobný. Pes dělal mnoho dějů zároveň (běhal, štěkal, skákal), ovšem další děj už je jiný, považoval bych za další (tedy druhou větu hlavní). Přísudek několikanásobný - to je několik dějů zároveň, tyto přísudky by měly být nerozvité. Pokud přísudek rozvijeme, už se jedná o větu. Přísudky několikanásobné používal Karel Čapek.“

Zuzana Langerová: „Dobrý den, mohu se zeptat, jaké všechny druhy vedlejších vět existují?“

Pavel Martinovský: „Věta vedlejší nahrazuje větný člen. je jich tolik, jako je větných členů. Akorát u příslovečných určujeme další poddruhy.“

Petra: „Kdy se prosím ptáme na 2. a 4. pád? Děkuji. (Plete se mi to.)“

Pavel Martinovský: „2. pád je (bez) koho - čeho? 4. pád je (vidím) koho - co? Zálěží na větném členu, který rozvíjíme, ten nám hodně pomůže. Například VIDÍM (Koho vidím, co vidím?) - přidám jméno ve 4. pádu. ŠLI VEN (Bez koho, nebo bez čeho?) bez Petra, bez tašky apod.“

Anna: „Dobrý den, nemám dotaz k češtině, ale k přijímačkám jako takovým. Hrozí, že se do konce školního roku neotevřou školy, pokud bude platit, že přijímací zkoušky nastanou nejdřív 14 dní po otevření škol, kdy a jak se žáci současných devátých tříd dozví, kam po prázdninách zasednout do školních lavic? Řeší vůbec někdo jejich situaci? Děkuji předem a přeji stálé zdraví, Anna.“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, Vaše obavy chápu, ale neřeknu Vám řešení. To je čistě v pravomoci ministerstva. Zatím platí, že přijímací zkoušky budou 14 dní po otevření škol, pokud se školy otevřou do června. Pokud to nenastane, počkejte, co nám pan ministr řekne.“

TVŮJ KAMARÁD: „Dobrý den pane inženýre. Může být věta bez vět hlavních?“

Pavel Martinovský: „Dobrý den, nejsem inženýr. Pokud použiji elipsu, vynachám ji, například v rozhovoru, možné to je. Ale ve spisovném jazyku to nejde!“

Anna: „Zdravím, není to zbytečné aby se to učilo tak podrobně? Slučovací, odporovací - syntax celkově. Souhlasím s tím, že studující češtinu to umět mají, ale žáci? Nebylo by lepší procvičovat gramatiku a ty již zmiňované čárky? Díky a mnoho štěstí u přijímacích zkoušek.“

Pavel Martinovský: „Váš dotaz je dobrý, směřujte ho na ministerstvo.“

Policie ČR: „Jak to pozoruji neodpovídáte všem jste ostuda České Republiky“

Pavel Martinovský: „Jsem muž a dokážu dělat jen jednu věc. Nestíhám. A ostudy jsme dvě: píše se Česká republika.“

Matouš Vaněk: „Jak často se tyto věty vyskytují v přijímačkách ?“

Pavel Martinovský: „Pravidelně. Doporučuji třeba přijímačkové testy, které vycházely v Lidových novinách.“

Anna Španihelová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký je základní rozdíl mezi hlavni větou účelovou a příčinnou.“

Pavel Martinovský: „Na obě se ptáme proč? Ale účelové nejčastěji začínají spojkou aby, děj by měl následovat po větě řídící, to je ta, kterou jsem se ptal. Příčinná - důvodová začíná nejčastěji protože, poněvadž, dějové předchází větě řídící. Protože jsem měl hlad, šel jsem do obchodu, abych si koupil 6 housek. Nejprve jsem měl hlad - šel jsem do obchodu (ta je hlavní, tedy řídí ty dvě věty vedlejší kolem sebe) - pak si koupím 6 housek. Neboli příčina / důvod - na konci účel, tam směřuji.“

Tobias: „Prosím o informaci, co vše by měl znát žák z literatury pro úspěšné složení přijímací zkoušky. Autory, díla,....“

Pavel Martinovský: „Na to neexistuje seznam. Má mít základní přehled.“

Strmiska: „Pěkný den, chtěl bych se zeptat jak se stavíte vůči možnosti zavření škol až do konce školního roku jak již zmínila paní hlavní hygienička a před chvílí se k ní přidal i pan náměstek Prymula? s přáním pěkného dne Strmiska“

Pavel Martinovský: „Je to špatné, škola má nezastupitelnou socializační funkci. A vše se nedá odučit dálkově. Ale já nerozhoduji a rozhodnutí kapacit je pro mne závazné.“

Stáňa: „Uvádíte, že ve slučovacím poměru se nepíše čárka ani u dvojspojek (jednak - jednak, ani - ani), ale tam se přece píše.“

Pavel Martinovský: „Já to neuvádím, možná došlo k nějakému šumu. U těchto spojkových spojení čárky píšeme - před tou druhou spojkou. Mám s sebou jednak svačinu, jednak jsem si vzal láhev s minerálkou.“

Mikuláš Šváb: „Dobrý den, mohli byste mi prosím vysvětlit psaní i/y podle vzorů otcův a matčin?“

Pavel Martinovský: „Všide se píše -y, kromě: 1. pádu množného čísla ve spojení s podstatným jménem rodu mužského životného (ti) otcovi, matčini bratři. To samé v 5. pádě... A pak pozor na 7. pád čísla množného, koncovka -ými (ve všech rodech), s otcovými, matčinými bratry, sestrami, kuřaty apod.“

Radka: „Dobrý den, moc mě mrzí, že pár lidí Vám píše, že něco neumí. Já to chápu. My měli na základce hodně špatnou učitelku na češtinu, a tak jsem se musela všechno učit sama. Já jen, že to co jste říkal, s tím plně souhlasím a je mi to líto. Přeji silné nervy a pevné zdraví. Radka“

Pavel Martinovský: „Děkujeme!“

ČT: „Nejste doktor, nejste inženýr. Co tedy jste? :)“

Pavel Martinovský: „Jsem učitel.“

Filip: „Dá se říct, že věta vedlejší 'rozšiřuje' význam hlavní věty“

Pavel Martinovský: „Ano, dá!“

PhDr. Mgr. Ing. Josef Novotný Ph.D: „Naučýte mně vijmenovaná slova ?“

Pavel Martinovský: „Mylí doktore, to musýš zvládnout sám!“

Diana: „Mrtě může být i hodně, ne?“

Pavel Martinovský: „Třeba i 3 kila.“

Deny: „Dobrý den,budou se probírat i literární pojmy?“

Pavel Martinovský: „Literatura bude příště.“

Tereza: „Je vždy věta hlavní větou řídící ?“

Pavel Martinovský: „Pro věty vedlejší, které na ní zavisí, ano. Ale může být sama o sobě, pak není řídící.“