Škola doma

Chat

Učitel českého jazyka a dějepisu

Pavel Martinovský

Záznam chatu z úterý 17. března 2020

Nikol: „Co se týče literatury, co se může vyskytnout v přijímačkách z českého jazyka?“

Pavel Martinovský: „Pokud by se vycházelo z RVP, tak mnoho ne. Úkolem základních škol není učit teorii literatury, ale vést děti k literatuře, prohlubovat čtenářskou gramotnost (schopnosti a dovednosti). Vysvětlit základy. Nicméně se většinou u přijímacích zkoušek objevuje hodně teorie. Na můj dotaz odpověděli povolaní, že žáci, kteří usilují o studium na gymnáziu (nebo SŠ s maturitou), by se literatuře měli věnovat sami a sami by se měli hlouběji vzdělávat.“

Adéla: „Mohla bych se zeptat jak poznám kde se píše -ovi, -ovy?“

Pavel Martinovský: „Podej Petrovi tužku. Bude vždy -ovi, protože se jedná o podstatné jméno a podstatná jména rodu mužského podle vzoru pán, muž, předseda mají vždy -ovi s měkkým i! Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, je situace komplikovanější, můžeme si celou záležitost zjednodušit pomocí přídavných jmen tvrdých. U přídavných jmen přivlastňovacích je -ovy tvrdé. Ovšem pozor! Kromě 1. a 5. pádu čísla množného ve spojení s podstatným jménem rodu mužského životného. Tedy Petrovi bratři přišli, ale Petrovy sestry přišly. A dále třeba 4. pád - vidím Petrovy bratry atd. Otázkou je, zda rozlišíte podstatné jméno a přídavné jméno přivlastňovací.“

Tereza Sochová: „Mohli byste prosím probrat ve Škole doma učivo Skladba ?“

Pavel Martinovský: „Budeme se snažit v dalších setkáních.“

Deiv: „Chtěl bych pomoct s vedlejšími větami“

Pavel Martinovský: „Zařadíme vedlejší věty!“

Vendula: „Dobrý den . Jak poznám ,kdy mám dávat jako předkožku s/z Děkuju“

Pavel Martinovský: „Předložka s je především v 7. p. (s kým - čím), tedy půjdu s tebou. Předložka z je především ve 2. p. (z koho - čeho), tedy přijel z Mostu. Někdy slouží použití s (se), z (ze) k rozlišení významu. Vzal knihu se skříně - jako že kniha byla na skříni a on ji sundal. Ale: Vzala knihu ze skříně - kniha byla uvnitř.“

Arnold Labuťka: „Proč tam máte ty bambusy?“

Pavel Martinovský: „To je dárek v rámci humanitární pomoci z Číny.“

Martina: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat zdali byste nám doporučil nějakou sbírku právě s příslovými, pořekadly a pranostikami?“

Pavel Martinovský: „Hlavně bych doporučil příručku s pravidly. Protože se píše s PŘÍSLOVÍMI (přísloví jako stavení). Nedávno vyšla kniha v nakladatelství Academia. Pokud rádi googlíte, na netu je několik stránek, které se tématu věnují.“

Honza: „Budou se vyučovat i jiné předměty než čeština?“

Pavel Martinovský: „Ve čtvrtek bude matematika.“

Martin: „Dobrý den,mám dotaz? Kde se píše my (Y) a mi (I)?“

Pavel Martinovský: „Když je to MI jako jednomu (tvar zájmena JÁ) - je vždy -I. Když je nás více MY (zájmeno MY) - je vždy - Y.“

Karel Tojšl, Chrudim: „Dobrý den pane magistře, mám dotaz. Pan starosta Tomáš Navrátil. Jak je správně 3. pád?“

Pavel Martinovský: „Komu čemu? Starostovi Tomáši Navrátilovi - protože starosta je podle vzoru předseda a ten má v daném tvaru jen -ovi. Tomáši je podle vzoru muž a muž má tvary muži i mužovi. Ale je zvykem delší tvar používat až na konci. Navrátilovi - podle vzoru pán. Vedle tvaru pánu je i pánovi. A protože je na konci, musí být dlouhý tvar!“

Markéta: „How are you“

Pavel Martinovský: „Fajn!“

Alex Do: „Dobrý den, je pořad Škola doma i pro sedmáky? Děkuji“

Pavel Martinovský: „Hlavně pro deváťáky. Teď jsem to řekl :)“

James: „Moc mi nejdou přechodníky“

Pavel Martinovský: „Ty jdou málokomu. Ale většinou u přijímaček nejsou.“

Kristýna: „U přijímaček je lepší si nejdřív přečíst text nebo otázky k textu?“

Pavel Martinovský: „Doporučuji nejdříve přečíst celý úsek. Ony totiž některé otázky spolu souvisí a vzájemně se doplňují. Pak text, zadání a znovu text.“

Lucie Pytlová: „jaký je rozdíl mezi lyrikou a epikou?“

Pavel Martinovský: „Lyrika je o pocitech, náladách. Základem epické básně je děj. Ještě existují lyrickoepické texty, třeba balady, kdy se propojí dějová složka s pocity (viz Kytice od K. J. Erbena).“

David: „Dobry den muzu se zeptat jestli se daji nekde vytisknout materialy, ktere se tam objevuji?“

Pavel Martinovský: „Měly by být na netu. Pravděpodobně je ČT dodá co nejdříve.“

Michal Piling: „divili by jsme se má být bychom“

Pavel Martinovský: „Super!“

Leona: „Mohu se zeptat, jaký máte názor na francouzká gymnázia?“

Pavel Martinovský: „Omlouvám se, ale této problematice se nevěnuji. Jinak francouzština je krásný jazyk.“

Zuzka: „Dobrý den,budou se probírat i slohové útvary např.: vyprávění,úvaha,...?“

Pavel Martinovský: „Na to asi nebude čas. Ale děkujeme za tip.“

Terezka je moje láska: „Jak rozlišit větu vedlejší a hlavní“

Pavel Martinovský: „Buď významově - věta vedlejší významově doplňuje větu hlavní. Nebo mluvnicky - na začátku věty vedlejší jsou spojovací výrazy (spojky podřadicí, vztažná zájmena a vztažná příslovce).“

katerina: „Jsou přijímačky těžké , všichni říkají že ne ale i tak se bojím ... Třeba v matematice je hrozně moc těch vzorečku a všechno si pamatovat nejde“

Pavel Martinovský: „Je to zkouška a zkusit se má ledacos. My všichni dospělí jsme také nějaké zkoušky dělali. Nebojte se!“

jaroslav jiří: „mohu jít na záchod“

Pavel Martinovský: „Ale potichu a mobil nech v lavici.“

Jamin: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, když mám i z matematiky i z češtiny kolem 40ti bodů, tak jestli to stačí na gymnázium nebo ne.“

Pavel Martinovský: „A z kolika?“

Lucka: „Ahoj! Nestíhám si dělat poznámky. Bude tahle prezentace někde dostupná? Abych si to mohla opsat :) děkuji“

Pavel Martinovský: „Ahoj, mělo by to být v databázi pořadů ČT.“

Naděžda: „Jak určit mně mě ?“

Pavel Martinovský: „1. já 2. mě - mne 3. mi - mně 4. mě - mne 6. (o) mně 7. mnou a) Když řeknu mne - musí být mně. Když řeknu mi je mně. b) Pomáhám si TY, kde je tě - píšu mě, kde je tobě - píšu mně. c) Střídá se to.“

Honza: „Dobrý den, budou se tu někdy dělat cermat testy ?“

Pavel Martinovský: „Vycházíme z těchto testů!“

Šéf Mirek: „Kolik sem chodí dotazu,aby jsi mi na 100%odpovedel,kolik má věta sloves??!“

Pavel Martinovský: „Nedával jsi pozor: abys mi odpověděl. Odpovídám! Otázka je to záludná. Pokud jde o věty, neřešíme slovesa, ale ději ve větě říkáme přísudek. V přísudku může být jedno sloveso ve tvaru určitém (to je minimum), ale v přísudku i ve větě může být i více sloves. Sloveso v neurčitku (infinitivu) může být jako jakýkoliv větný člen.“

Kůň: „Je doplněk i u přímaček, když je tak těžký.“

Pavel Martinovský: „Bývá!“

honza: „jak rozeznat slovesa dokonavá a nedokonavá ?“

Pavel Martinovský: „Slovesa dokonavá mají ukončený děj. Minulý x budoucí. Dopil (už je hotovo) - dopije (teprve to bude dělat). Slovesa nedokonavá vyjadřují neukončený děj - děje se stále. Pil - pije - bude pít.“

Pan pes: „Co bývá v přijímačkách z Češtiny nejčastěji?“

Pavel Martinovský: „Čeština.“

Amálie: „Jak rozeznám VV podmětnou a předmětnou“

Pavel Martinovský: „Bylo jasné, že to vím. Věta hlavní: Bylo jasné - kdo-co bylo jasné? Na 1. pád si odpovím větou vedlejší - je to věta vedlejší podmětná. Navíc ve větě hlavní není podmět! Řekla mi, že se mnou půjde na kávu. Řekla mi koho-co? Ptám se jako na 4. pád (nebo jiný než 1. a 5.), odpovídám větou vedlejší předmětnou. Ve větě hlavní mám podmět (nevyjádřený - ona).“

Elise35751: „Proč se u přijímaček objevují ty nejtěžší věci? To je hrůza“

Pavel Martinovský: „Protože na gymnázia a čtyřleté SŠ mají jít ti nejlepší!“

Adéla: „K čemu jsou třídy u sloves“

Pavel Martinovský: „Asi bych to neměl psát, ale téměř k ničemu. Na štěstí se neobjevují u přijímaček.“

MADLEN: „Dobrý den bude stačit na přímací zkoušky 40/50“

Pavel Martinovský: „Záleží na výsledcích ostatních.“

Pes Kraso pes: „Proč děti němají roušky ??“

Pavel Martinovský: „Máme tu kvalitní filtry.“

Sofča: „Dobrý den můžu se zeptat jestli budete probírat rod činný a rod trpný?“

Pavel Martinovský: „Možná ano.“

Madla: „Bude se probírat také vytváření slovní zásoby“

Pavel Martinovský: „Budeme se snažit.“