Historie Večerníčku

Jak to všechno začalo a bylo dál

Televize v Čechách začala pravidelně vysílat 25. února 1954. Večerníček se začal „klubat“ na svět již v roce 1963 pod jménem Stříbrné zrcátko, což byly nedělní podvečerní pohádky s nepravidelnou stopáží. Velmi populární se stal např. Robot Emil. Večerníčkem se nedělní pohádka stala až 2. ledna 1965 a první pohádkou byl Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové.

Duchovním otcem myšlenky večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník, známý surrealista, výtvarník, básník a prozaik, dnes žijící v Kolíně nad Rýnem. S večerníčkem jsou však pevně spjata i jména Irena Povejšilová, Marie Kšajtová, Kateřina Krejčí či Jan Kutálek, kteří měli na starost jeho dramaturgii.

Proslulá večerníčkovská znělka (která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě) vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a režisérem Václav Bedřich, který svěřil animaci Antonínu Burešovi (dědečkovi známého herce Marka Vašuta).

Hudbu zkomponoval Ladislav Simon a hlas propůjčil Večerníčkovi tehdy pětiletý Michal Citavý, který trávil prázdniny v blízkosti Prahy. Nad realizací znělky (tehdy ještě černobílé) bdělo pozorné oko produkční KF – studia Bratři v triku, paní Zdenky Deitchové.

Prvním večerníčkem, jemuž předcházela znělka s dnes známou postavičkou Večerníčka, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Příběh je vyprávěn kombinací kreslené animace a fotek.

Večerníček ale tehdy zdaleka nemohl sledovat každý, protože televizi neměla každá domácnost. S rozvojem televize ale diváků přibývalo. V březnu 1965 jich byly již 2 miliony (na zhruba tolika obrazovkách se tedy poprvé objevil večerníček), v prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů a v roce 1978 překročil počet hlášených televizních přijímačů 4 miliony.

První barevný večerníček mohli diváci sledovat v roce 1973. Jediným čistě hraným večerníčkem je seriál Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové. Nejdelším seriálem večerníčku je s počtem 52 dílů Bob a Bobek na cestách (2005), režie Ivo Hejcman.

Jedním z neproduktivnějších režisérů večerníčku byl Václav Bedřich (1918–2009), autor seriálů jako Bob a Bobek – králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Štaflík a Špagetka a mnohých dalších.

Za dobu čtyřiceti let večerníčku bylo vytvořeno cca 300 seriálů, od roku 1991 do roku 2005 (březen) bylo odvysíláno 120 premiér. Nejpoužívanější technologií realizace večerníčku je kreslená animace, následuje plošková a loutková.

Večerníček je nejžádanějším programem ČT při prodeji, kromě všech evropských zemí se dostal i do vzdálených zemí jako je Austrálie, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Japonsko, Čína, Korea, Indonésie, Keňa, Zimbabwe, Island a další.