Warren Beatty

Americký herec, režisér, scénárista a producent Warren Beatty se narodil v roce 1937 v Richmondu v americkém státě Virginia do baptistické a učitelské rodiny. Jeho matka Kathlyn Corrinne, pocházející z kanadské provincie Nové Skotsko, byla učitelkou, stejně jako jeho otec Ira Owens, který navíc působil coby školní správce, přičemž zároveň stíhal i obchodování s nemovitostmi. Taktéž prarodiče byli učiteli. Má starší sestru Shirley MacLaineovou, která je slavnou herečkou a spisovatelkou. Během jeho dětství se rodina po Virginii různě stěhovala, až skončila v Arlingtonu, což je v podstatě oblast nalepená na hlavní město USA Washington. V Arlingtonu také Warren chodil do střední školy.

Už odmala hltal filmy, a chodil také do divadla, kde hrála jeho starší sestra. Velký vliv na něj měla i televize, zejména pořad Texaco Star Theatre, přičemž se naučil imitovat komika Miltona Berleho. Rád četl, třeba dramatika Eugene O´Neilla, poslouchal hudbu, zpíval společně s deskami Ala Jolsona. A na střední škole zaujal i svým sportovním nadáním – zejména v americkém fotbale velmi vynikal, byl v podstatě školní hvězdou. Mezitím sestra Shirley začala hrát v hollywoodských filmech, což ho velmi povzbudilo, a při škole začal pracovat ve washingtonském Národním divadle. Po absolvování střední odmítl asi deset fotbalových stipendií a přihlásil se na privátní Northwestern University v Illinois ke studiu umění. Po prvním ročníku ale školu opustil, a odjel do New Yorku studovat herectví ve známém hereckém studiu Stelly Adler. Od roku 1957 se začal objevovat v televizních pořadech, třeba v sitcomu The Many Loves Of Dobie Gillis (1959), ale moc ho to nebavilo, spíše se zajímal o divadlo. V roce 1960 si poprvé zahrál na Broadwayi v dramatu Williama Ingeho A Loss Of Roses, a hned z toho byla nominace na divadelní cenu Tony pro nejlepšího herce.

V jedenašedesátém Beatty debutoval na stříbrném plátně v romantickém dramatu režiséra Elia Kazana Třpyt v trávě (1961), odehrávajícím se ve dvacátých letech: hraje v něm Buda Stampera, mládence z bohaté rodiny, jemuž rodinné konvence a prudérnost doby nedovolují mít vztah s dívkou z chudých kruhů. Herec byl za svůj výkon nominován na Zlatý globus pro nejlepšího herce, a oceněn jako Nová hvězda roku. Mladíka Berry-Berry Villarta, bohatého, arogantního hédonistického svůdce žen, herec ztvárnil v dramatu Všechno se hroutí (1962), v dalším dramatu Lilith (1964) zase coby Vincenc Bruce, mladý nový ošetřovatel elitního psychiatrického sanatoria, podléhá kouzlu krásné, leč těžce schizofrenní pacientky. Titulní roli Mickeyho, frajerského „stand-up“ komika, rozhazovače peněz a milovníka hazardu si poté zahrál v krimi dramatu Mickey One (1965). V podstatě v podobné hlavní roli se Beatty octl také v krimikomedii Kaleidoscope (1966) – objevuje se zde jako Barney Lincoln, bohatý playboy a podvodný hráč karet, jenž se zaplete s dcerou komisaře Scotland Yardu, který jako na potvoru hledá gamblerského mafiána.

Beatty se už nějaký čas snažil vnést do procesu výroby snímků také něco jiného než jen své herectví. Chtěl mít filmy více pod kontrolou, proto si řekl, že se u některých z nich stane i producentem. Prvním bylo životopisné krimi drama Bonnie & Clyde (1967), jehož režií herec pověřil Arthura Penna, do hlavních rolí pak obsadil sebe a Faye Dunawayovou. Děj se odehrává ve třicátých letech za hospodářské krize, a pojednává o Bonnie Parkerové a Clyde Barrowovi, milencích, přepadávajících se svým gangem banky, přičemž u toho jaksi mimochodem zabíjejí i dost lidí. Dílo je mnohými považováno za filmový mezník, který velmi zaujal mladou generaci – obsahovalo více násilí a sexu, oba grázlové v podstatě stáli proti systému, navíc (až na ty vraždy) působili sympaticky – možná, že právě zde začal kult filmových antihrdinů. Film byl velmi úspěšný a z herců v hlavních rolích učinil hollywoodské hvězdy. Posbíral deset nominací na Oscara (získal dva) a sedm na Zlatý globus.

V první polovině sedmdesátých let hrál Beatty minimálně ve dvou filmech, které stojí za zhlédnutí: zaprvé se jedná o vcelku netypický western režiséra Roberta Altmana McCabe a paní Millerová (1971), ve kterém herec v titulní roli hazardního hráče přijíždí do zlatokopeckého městečka kdesi na divokém Západě, se záměrem vybudovat zde vykřičený dům, s čímž mu pomáhá bývalá bordelmamá (herečka Julie Christie) – nakonec ovšem musí čelit nájemným pistolníkům… Tím druhým je thriller Alana J. Pakuly Pohled společnosti Parallax (1974), kde je Beatty v hlavní roli novináře Josepha Fradyho na stopě organizaci, která rekrutuje nájemné zabijáky k vykonávání politických vražd. Poté opět ke hraní přibral produkci, takže se v hlavní ženské roli objevila opět Julie Christie – jednalo se o satirické komediální drama Hala Ashbyho Šampon (1975), ve kterém se Beatty objevil v hlavní roli George Roundyho, záletného kadeřníka, který nakonec na svoji náklonnost k opačnému pohlaví dojede. Výsledek: čtyři nominace na Oscara a čtyři na Zlatý globus.

V následující sportovní fantasy komedií Nebe může počkat (1978) si Beatty na svá bedra vzal kromě herectví a producentství také spolupráci na scénáři a na režii. Sebe obsadil do hlavní role, hlavní ženskou postavu opět brala Julie Christie. Ve snímku hráč amerického fotbalu Joe Pendleton zahyne při autonehodě, ale dostane od nebes ještě jednu šanci – a protože jeho tělo není již k dispozici, je převtělen do průmyslníka-milionáře, a později po své „druhé“ smrti do fotbalového quarterbacka. Na následném vyhlašování cen akademie došlo k situaci, která předtím nikdy nenastala – Beatty byl nominován na Oscara pro nejlepšího herce, režiséra, scénáristu a producenta (nakonec nezískal ani jednu cenu). A tatáž situace se přihodila o tři roky později – tytéž čtyři nominace pro Beattyho za jeho majstrštyk, životopisné historické drama Rudí (1981). V něm ztvárnil fanatického komunistického novináře Johna Reeda, jenž se snaží propagovat ideologii nejprve v doma Americe, a poté se svou milenkou-feministkou odjíždí do oka hurikánu, do Ruska, kde v letech 1918-1919 zrovna probíhá bolševická revoluce. Ve filmu si zahráli mj. Diane Keatonová nebo Jack Nicholson. A Beatty nakonec urval Oscara aspoň za režii.

Po dekádě filmové dovolené herec zprodukoval a zrežíroval podle comicsové předlohy komediální krimi Dick Tracy (1990), přičemž se opět obsadil do titulní role – v příběhu plném násilí a korupce, odehrávajícím se ve třicátých letech bojuje jeho detektiv Tracy proti gangsterům, přičemž snímek má hvězdné obsazení (v různých rolích hrají Al Pacino, Dustin Hoffman nebo Madonna). Film získal tři Oscary a stal se i kasovním trhákem. Beatty zprodukoval i životopisné krimi drama Bugsy (1991): zahrál si v něm titulní roli newyorského gangstera čtyřicátých let Benjamina Siegela zvaného Bugsy, jenž má převzít a velet mafiánské organizaci na západním pobřeží, ale je příliš okouzlen hollywoodskou filmovou smetánkou – a rozhodně se, že pro lidi, kteří rádi sázejí a utrácejí, vybuduje v nevadské poušti v městečku Las Vegas ráj hazardních her. Film natočil Barry Levinson, objevily se v něm hvězdy jako Harvey Keitel, Ben Kinglsey, Elliott Gould či Annette Beningová a získal dva Oscary – kritiky měl dobré, ovšem kasaštyk to tedy dvakrát nebyl.

Což lze říci i o dalším, Beattym produkčně podpořeným filmem Milostná aféra (1994): v komediálním dramatu ztvárnil herec hlavní roli sportovního komentátora Mikea, jenž se zamiluje do zpěvačky (opět Annette Bening), která je ovšem po autonehodě připoutána na invalidní vozík. Dalším snímkem, jenž Beatty napsal, produkoval, režíroval a hrál v něm, bylo komediální drama Skandál Bullworth (1998) – coby senátor Bulworth má pocit, že umírá, a tak se rozhodně porušit všechna pravidla politiky a začne říkat pravdu – což ho paradoxně vynese na vrchol žebříčku popularity. A totéž – scénář, režii, produkci a hlavní roli výstředního magnáta Howarda Hughese si Beatty zkusil o osmnáct let později, v komediálním dramatu Pravidla neplatí (2016).

Warren Beatty se už od počátku šedesátých let angažoval v politice – byl přítelem presidenta Kennedyho a podporovatelem Demokratické strany, významně se vložil do kampaně za zvolení dalšího svého přítele Roberta Kennedyho (oba bratři jak známo zahynuli při atentátech). V Hollywoodu má (nebo měl) spoustu hereckých přátel – Marlona Branda, Jacka Nicholsona nebo Dustina Hoffmana.

A přítelkyň. Beatty byl vždy jedním ze symbolů Hollywoodu: vysoký opálený sympaťák gregory-peckovského typu s hustou tmavou kšticí, pronikavým pohledem a s úsměvem odhalujícím oslnivě bílé zuby. Ženy po něm šílely. A jelikož proslul i jako velký sukničkář s filosofií „love 'em and leave 'em“, výčet jeho milenek ze showbyznysu je obrovský – mj. Joan Collins, Natálie Wood, Leslie Caron, Julie Christie, Faye Dunaway, Brigitte Bardot, Liv Ullmann, Carly Simon (zpěvačka), Britt Ekland, Goldie Hawn, Michelle Phillips (zpěvačka), Candice Bergen, Diane Keaton, Isabelle Adjani, Madonna (zpěvačka), Elle Macpherson (modelka). Nejdelší vztah (přerušovaný jeho zálety) měl s herečkou Julie Christie (1967-1973). V roce 1992 si vzal za manželku herečku Annette Bening a mají spolu čtyři děti (dvě dcery a dva syny).

Celkově byl Beatty nominován čtrnáctkrát na Oscara v různých kategoriích, a třeba osm filmů, na kterých se nějak podílel, získalo padesát tři nominací. Byl též nominován osmnáctkrát na Zlatý globus, z čehož šestkrát vyhrál.

S manželkou žije střídavě v Richmondu, New Yorku a Los Angeles.