Freddie Mercury

zpěvák

* 5. září 1946

† 21. listopadu 1991

Zpěvák, klávesista, kytarista, skladatel, textař a producent Freddie Mercury se narodil jako Farrokh (Freddie) Bulsara v roce 1946 na ostrově Zanzibar, kde jeho rodiče, potomci indických Peršanů Bomi a Jer Bulsarovi momentálně pracovali na britském koloniálním úřadu. Měl o šest let mladší sestru Kashmiru. Dětství strávil na Zanzibaru, ale zhruba v osmi letech byl poslán do Indie do britské internátní školy v Panchgani poblíž Bombaje. Tam také začal brát lekce klavíru, a už ve svých dvanácti založil kapelu The Hectics, s kterou přehrával rock´n´rolly od Little Richarda a Cliffa Richarda. Měl velmi dobrý sluch, neboť co uslyšel v rádiu, dokázal ihned přehrát na pianu. Ve třiašedesátém se vrátil k rodičům na Zanzibar, jenomže o rok později na ostrově vypukla revoluce, a celá rodina byla nucena prchnout do Anglie. Tam začala bydlet na předměstí Londýna ve Felthamu. Freddie se ihned přihlásil ke studiu umění na polytechnice v Isleworthu, kde v roce 1966 složil závěrečné zkoušky, a pokračoval na prestižní Ealing College of Art. Ve volném čase poslouchal muziku (miloval zejména Beatles) a povlával swingujícím Londýnem: navštěvoval hlavně koncerty (nejvíc Jimi Hendrixe) a samozřejmě umělecké galerie (pop art, Lucian Freud, Francis Bacon). A hlavně měl jasno, co chce v životě dělat: chtěl být rockovým hudebníkem.

V roce 1969 se stal Freddie vlastníkem diplomu z university v Ealingu v oboru umění a grafického designu, začal chodit s Mary Austin, prodavačkou známého butiku Biba, a zároveň se v tom čase motal okolo londýnské skupiny Smile, v níž mj. působili Brian May (kytara, zpěv) a Roger Taylor (bicí, zpěv). Nejprve se ale stal zpěvákem kapely Ibex (později Wreckage), až posléze nastoupil co frontman do Smile, kteří se v roce 1970 v podstatě rozpadali. Tehdy přesvědčil oba muzikanty, že má cenu pokračovat, prosadil změnu názvu soboru na Queen, sám si začal říkat Freddie Mercury a coby grafik také vytvořil známé queenovské logo. V jednasedmdesátém přišel do kapely ještě baskytarista John Deacon, a její základní sestava May – Mercury – Taylor – Deacon tak byla kompletní. První album, jednoduše nazvané „Queen“, vyšlo v roce 1973 a Mercury je na něm podepsán pod polovinou skladeb, mj. pod songy Liar nebo Great King Rat. Prodeje desky byly docela slibné, stejně jako dalšího alba „Queen II“, natočeného ve třiasedmdesátém, a vydaného o rok později: Freddie složil celou druhou stranu desky, například skladby The March Of The Black Queen či Seven Seas Of Rhye. U třetího LP Queen „Sheer Heart Attack“ (1974) se prodeje ještě více zdvihly, protože se konečně chytil i singl, Mercuryho skladba Killer Queen.

Bomba vybuchla v roce 1975: tehdy Mercury napsal depresivní, ale hudebně členitou skladbu Bohemian Rhapsody, která byla vydána jako singl, ač měla téměř 6 minut. To bylo v té době absolutně nemyslitelné. Jenže díky propagaci Freddieho kamaráda, rozhlasového DJ Kenny Everetta měl singl tak masivní prodeje, že se stal v té době jedním z nejprodávanějších. A dokonale prodal i celé elpíčko „Night At The Opera“, které získalo několik platin, a navíc i většinou výborné kritiky. Kromě „bohémské rapsodie“ Freddie dodal na desku mj. ještě písně Death On Two Legs nebo Love Of My Life, kterou věnoval své dívce Mary. Toto období vyneslo skupinu Queen na piedestal soudobého rocku – její tvrdý, pompézní, barokně košatý sound, doplněný pseudo-operními sborovými vokály byl prostě fascinující. Ač kapela vystupovala v běžné glam-rockové vizáži, kterou Mercury svými vizuálními nápady ještě víc ozvláštňoval, její songy neměly obvyklou jednoduchost typu sloka-refrén-sloka-refrén. Naopak během jedné, akordově náročné skladby se vystřídalo několik různých motivů a občas i stylů. Skupina byla totiž skvěle vybavena jak instrumentálně, tak i hlasově – ve své hudbě dokázala sloučit hendrixovské a creamovské riffy, zeppelínskou hutnost, melodičnost Beatles nebo skupiny ABBA, sweetovsky precizní doprovodné vokály, to vše doplněné pianem jak od Bowieho. A navíc měla Freddieho, zpěváka s čtyřoktávovým hlasovým rozsahem a ohromující technikou, který dokázal plynule přejíždět z jednoho rejstříku do druhého. Nadto měl přirozený cit pro rytmus, takže i jeho frázování bylo bezchybné. Na koncertech si pak svým téměř kabaretně-divadelním vystupováním dokázal získat davy.

Po „noci v opeře“ vyšlo podobně koncipované album „A Day At The Races“ (1976), kterému k dobrým prodejům – byť nižším – pomohl další Freddieho hit Somebody To Love. „Queeni“ byli v té době velmi plodní – vydávali minimálně jedno album ročně. O popularitu toho dalšího „News of The World“ z roku 1977 se postaral Mercuryho slavný hit, song We Are The Champions, který je dodnes využíván zejména ve sportovní oblasti – pokud nějaký team v kterémkoli kolektivním sportu získá titul, po zdvihnutí poháru nad hlavy zní většinou právě tato píseň. Bohužel Freddie se tehdy osobnostně změnil ve velkého bohéma, navíc se s ním rozešla Mary, když jí sdělil, že se cítí být bisexuálem. Nicméně zůstali nadále přáteli. Dle některých kumpánů typu Eltona Johna se Freddie občas stával ozdobou (a někdy organizátorem) okázalých bujarých večírků, kde bylo vidět nejrůznější bizarní postavičky a hlavně spoustu kokainu. Jiní zase četnost večírků vyvracejí. V osobním životě ale rozhodně střídal vztahy s muži i ženami. Nejokázalejší party pak proběhla v New Orleansu k příležitosti vydání dalšího alba Queen „Jazz“ (1978), které ozdobily Mercuryho hity Don´t Stop Me NowBicycle Race a další známé písně MustaphaJealousy. Alba se opět prodala kvanta. Stejně jako další, písničkovější desky „The Game“ (1979), kterou propagoval Freddiem napsaný hitový singl Crazy Little Thing Called Love a částečně i song Play The Game.

V roce 1980 kapela vytvořila soundtrack k béčkové sci-fi Flash Gordon, a někdy v tom čase začal i Freddieho vztah s rakouskou herečkou Barbarou Valentin, který trval cca do půlky dekády. Z jedenaosmdesátého je znám zrod zpěvákova mužného kníru a queenovský singl Under Pressure, v kterém si dali duet Mercury a David Bowie, a který se objevil na slabé desce „Hot Space“. I album „Works“ (1984) bylo průměrné, zpěvák na něj přispěl mj. songem It´s A Hard Life a společně s Mayem napsanou písní Is This The World Created?. Lepší byla až deska „A Kind of Magic“ (1986), pro kterou Freddie složil hit Princes of The Universe a spolupodílel se na dalších: One VisionFriends Will Be Friends. Songy z alba také zazněly v mysteriózním thrilleru Highlander. Mezitím Freddie rozvášnil svým fantastickým výkonem davy na koncertu Queen v rámci humanitární akce Live Aid (1985) – tehdy mu to pělo opravdu skvěle. Snad i proto v pětaosmdesátém vyšlo jeho debutové LP „Mr. Bad Guy“ se songy jako I Was Born To Love You, Made In Heaven nebo Love Me Like There´s Tomorrow. Taktéž začal jeho vztah s kadeřníkem Jimem Huttonem, s kterým žil až do své smrti, stejně jako ho až do konce doprovázel jeho osobní asistent Peter Freestone.

V šestaosmdesátém proběhlo poslední turné Queen s Freddiem – jejich koncert za železnou oponou byl pak zfilmován v podobě u nás známého dokumentu Hungarian Rhapsody: Queen Live In Budapest. V tomtéž roce ale byla zpěvákovi diagnostikována smrtelná choroba AIDS. Přesto se snažil stále pracovat. V osmaosmdesátém nazpíval společně se španělskou sopranistkou Montserrat Caballé singl Barcelona na své stejnojmenné druhé, velmi slabé album (skladba se o čtyři roky později stala oficiální hymnou OH v Barceloně). Na dalším LP Queen „The Miracle“ (1989) se spolupodílel na hitu The Miracle a na posledním s ním, natáčeném v letech 1989–90 – když už byl těžce nemocen –, a které dostalo název „Innuendo“ (1991), zase stejnojmenným songem Innuendo. Obě desky byly kritikou přijaty vlažně, prodeje byly samozřejmě vysoké.

Úžasný zpěvák a skladatel Freddie Mercury zemřel v roce 1991 v pouhých pětačtyřiceti letech na komplikace způsobené chorobou AIDS.

Odkazy