František Pavlíček

dramaturg, scenárista

* 20. listopadu 1923

† 29. září 2004

František Pavlíček byl bezpochyby významnou postavou druhé poloviny dvacátého století. Do české kultury se vystudovaný slavistik a estetik zapsal jako spisovatel, dramatik a scenárista.

Už během studia působil jako dramaturg v Československém rozhlase v Českých Budějovicích a v roce 1952 je hlavním redaktorem vysílání pro děti a mládež v Čs. rozhlase v Praze. Poté jako dramaturg pracoval v Československé televizi a ve Filmovém studiu Barrandov. Od roku 1965 byl ředitelem Divadla na Vinohradech. Po konci „pražského jara“ 1968 se stává politicky nepohodlnou personou a v roce 1970 je z funkce ředitele odvolán.

Patřil k „silnější či svéhlavější“ části generace divadelníků a spisovatelů narozené ještě za první republiky, dospívající v době druhé světové války, sdílející či odmítající budovatelské nadšení padesátých let, zažívající nejúspěšnější profesní období v druhé polovině šedesátých let, které je následně ukončeno s nástupem normalizace. Po podpisu Charty 77 je dokonce dva měsíce vězněn.

Svou pracovní dráhu ukončil jako generální ředitel Československého rozhlasu – funkci plnil od roku 1990 do odchodu do důchodu v roce 1992.

Tři oříšky pro Popelku (dle divácké ankety nejoblíbenější filmová pohádka století) a Markéta Lazarová, jsou nejslavnějšími snímky, pod které se scenáristicky podepsal.

Odkazy

Fotografie