iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 1. 2000
13:10 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
61292
zhlédnutí

Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna

Legendární dvojice společně s přáteli opět na scéně divadla Semafor.

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna

  • 00:00:02 PÍSNIČKA.
  • 00:00:04 Holky, co dokážou roztočit sál,
    ty všude rádi vídaj',
  • 00:00:11 tančí, kdo truchlí i ten,
    kdo se smál,
  • 00:00:15 a nemaj' zvláštní výdaj,
  • 00:00:19 do číše jim víno objednat máš,
    muzice spíš pár láhví,
  • 00:00:26 pak potvrdíš sám,
    je prima být tady s náma,
  • 00:00:31 to sám Alláh ví.
  • 00:00:38 Mávám růží
    znenadání shůry poslanou,
  • 00:00:45 mávám růží,
    kytky vůní smůlu odvanou,
  • 00:00:52 mávám růží,
    přišla jako na zavolanou,
  • 00:01:00 až z dálky houkne výr,
    snad se najde kavalír,
  • 00:01:03 co nás a rád
    pak doprovodí spát.
  • 00:01:11 Mávám růží voňavou,
    někým z pánů pro mě poslanou,
  • 00:01:18 sním a říkám, že mi přišla
    téměř na zavolanou,
  • 00:01:30 jen mě trápí,
    čím se odvděčím,
  • 00:01:32 až z lesa houkne výr,
    snad se najde kavalír,
  • 00:01:36 pusu mu dám
    a zbytek zamlčím.
  • 00:01:56 Číši vína na stůl poslat máš,
    pánům z muziky pár láhví,
  • 00:02:02 pak potvrdíš sám,
    je prima být tady s náma,
  • 00:02:07 to sám Alláh ví.
  • 00:02:14 POTLESK.
  • 00:02:18 A jsme tady zas. Proč?
    To vám nepovíme.
  • 00:02:21 My jsme lidé skromní,
    a skromnost nám nedovolí říci,
  • 00:02:25 že celý pořad závisí na nás.
  • 00:02:28 A proto já si tu sednu a do konce
    pořadu se odtud nehnu.
  • 00:02:32 Mám totiž záruku, že dokud jsem
    tady, celý pořad bude kvalitní.
  • 00:02:38 -Tak zvaně Mahlzeit,
    jak říkali staří Římané. -Kteří?
  • 00:02:42 Ti první, co je odkojila vlčice,
    Salvátor a Dali.
  • 00:02:46 Takovými znalostmi
    se tu chceš chlubit?
  • 00:02:49 Chceš snad říct, že Salvátor a Dali
    neříkali Mahlzeit?
  • 00:02:54 -Možná říkali, ale neodkojila
    je vlčice. -Ale odkojila.
  • 00:02:59 A Salvátor a Dali si pak
    tak zvykli na mléko,
  • 00:03:02 že se z nich stali surrealisté
    a jedli jen ementál.
  • 00:03:07 -Ale vlčice odkojila
    dva úplně jiné bratry. -Které?
  • 00:03:11 To ti řeknu,
    to byl Romulus a Rébus.
  • 00:03:14 Rébus?
    Tak to se ti směju.
  • 00:03:16 Já ti něco řeknu, tvého Romula
    neznám, ani jeho brášku,
  • 00:03:21 ale určitě to nebyl Rébus.
  • 00:03:23 Byl to Rébus,
    to ví každé malé dítě.
  • 00:03:26 Romulus a Rébus,
    to je známé římské duo.
  • 00:03:30 Tak já ti povím,
    že Rébus měl bratra Roháčka,
  • 00:03:34 a odkojila je
    vlastní máma - Křížovka.
  • 00:03:38 A jejich táta byl Kviz,
    a když unesl krásnou Tajenku,
  • 00:03:42 tak vypukla Trojská válka.
  • 00:03:44 Ovšem Tróju by nedobyli.
  • 00:03:46 To až když se Rébus v noci ukryl
    do koníčka
  • 00:03:50 a zvolal
    "Obušku, z pytle ven".
  • 00:03:53 Neposlouchejte ho,
    on je vám ochotný namluvit,
  • 00:03:56 že Ameriku objevil
    Kryštof Trolejbus.
  • 00:03:59 Takovou hloupost
    můžeš říct jen ty.
  • 00:04:02 Protože každý ví,
    že Trolejbus nebyl mořeplavec,
  • 00:04:06 ale vynálezce kladky.
  • 00:04:08 A bydlel ve vozovně,
    že jo?
  • 00:04:11 Prosím tě, zadrž, tohle není
    dějepisný program.
  • 00:04:15 Já vím, ale ono je dobré
    ukázat znalosti.
  • 00:04:19 Jistě jsem teď stoupl
    u diváků v ceně.
  • 00:04:22 Řekli si: Grossmann, na první dojem
    nic moc, a jaký má mozek.
  • 00:04:27 Ano,
    ale dějepisu radši necháme.
  • 00:04:30 My bychom ale měli
    občas zabrousit do vědy,
  • 00:04:33 aby se ukázal
    můj široký obzor.
  • 00:04:36 Ano, ale dějepisu necháme.
  • 00:04:38 Příště si můžeme popovídat
    o matematice.
  • 00:04:42 Těšte se, seznámím vás s příhodami
    Pythagorovy manželky Věty.
  • 00:04:47 -Co to plácáš, jaká manželka?
    -No Pythagorova Věta.
  • 00:04:51 To je známá
    matematická historka.
  • 00:04:54 Tak dost,
    já to chtěl zahrát do autu,
  • 00:04:57 ale vidím,
    že na tebe se musí tvrdě.
  • 00:05:00 Žádný dějepis,
    žádná matematika.
  • 00:05:03 Ale my učenci máme povinnost
    předávat své vědomosti dál.
  • 00:05:07 -K učencům máš dost daleko.
    -To ty jako laik nemůžeš posoudit.
  • 00:05:13 Když si myslíš, že musíš předávat
    vědomosti, tak dávej kondice.
  • 00:05:18 On mně nikdo nechce svěřit
    děti na doučování.
  • 00:05:22 Jsi asi drahý učitel.
  • 00:05:24 -Ba ne, já učím zadarmo.
    -Úplně zadarmo?
  • 00:05:27 -Já těm dětem ještě platím,
    že mě poslouchají. -To se nedivím.
  • 00:05:32 Ale mám nápad,
    šeptej své znalosti do vrby.
  • 00:05:36 Jo, doučovat stromy,
    to radši platím dětem.
  • 00:05:40 Ty mi nerozumíš,
    říká ti něco jméno král Lávra?
  • 00:05:44 -On by chtěl doučovat?
    -Ne, to je báseň.
  • 00:05:47 Tam se píše, že to, co pošeptáš
    do vrby, vrba roznese dál.
  • 00:05:52 Neříkej, že vrba bude chodit
    po domech a říkat lidem,
  • 00:05:56 že jsem jí šuškal
    o Pythagorově větě.
  • 00:05:59 Lidé chodí za ní,
    když si dělají píšťaličku.
  • 00:06:03 Minimálně to řekne
    vodníkovi.
  • 00:06:06 Dva žáci - vrba a vodník,
    to neberu.
  • 00:06:09 Ne, musím své vědomosti
    říkat tady.
  • 00:06:11 -Kupříkladu Packalův zákon.
    -Tak dost!
  • 00:06:15 V tom případě jdu pro režiséra,
    aby tě ztrestal.
  • 00:06:19 To snad není zapotřebí.
  • 00:06:21 Uznáváš, že tu nemá
    tvé rádobyvědecké tlachání místo?
  • 00:06:25 -No, to nemůžu. -Jdu pro režiséra.
    -Uznávám.
  • 00:06:29 A uznáváš, že zde mají místo
    povídky a písničky?
  • 00:06:33 -Ano, patří sem zpěv, hudba
    a legrace. -To jsem rád.
  • 00:06:37 A já se navíc divákům tady omluvím,
    že jsem zdržoval spád pořadu.
  • 00:06:43 No vidíš, to můžeš.
  • 00:06:45 Mohl bys odejít?
    Před tebou bych se styděl.
  • 00:06:48 To můžu, chápu tě.
  • 00:06:51 Já stejně nevěřil, že režisér
    má u tebe takový respekt.
  • 00:06:55 Vážení, já se vám hluboce omlouvám,
    že jsem zdržoval tento pořad.
  • 00:07:01 Mezi námi, když jsme tu sami,
    slibuju vám,
  • 00:07:04 že příště si řádně pošpitáme
    o spojeném nádobí.
  • 00:07:09 POTLESK.
  • 00:07:14 PÍSNIČKA.
  • 00:07:28 Byla jsem holčička s kytarou
    a šla jsem světem dál,
  • 00:07:40 znala jsem písničku prastarou,
    kterou už kdekdo hrál,
  • 00:07:51 vím, je to málo,
    znát jen jednu písničku,
  • 00:07:56 stát věčně někde v koutečku,
    hrát pořád malou holčičku,
  • 00:08:01 ptát se - tak řekni mi, proutečku,
    řekni, proutečku, řekni holčičce,
  • 00:08:07 jak se notička skládá k notičce,
  • 00:08:10 jak se z notiček skládá písnička,
    kterou chci zpívat a hrát?
  • 00:08:16 Dá ti, proutečku, domek se sklíčky,
    dám ti kabátek i svý střevíčky,
  • 00:08:22 dám ti holčičku za tu písničku,
    kterou jsem nesměla znát.
  • 00:08:27 La la la....
  • 00:08:53 A teď jsem dívka s kytarou
    a jdu tím světem dál,
  • 00:09:05 zpívám zas písničku prastarou,
    kterou už kdekdo hrál.
  • 00:09:15 Vím, že jsem chtěla znát
    i tuhletu písničku,
  • 00:09:20 dát pusu někde v koutečku,
    bát se pak o svou blůzičku,
  • 00:09:26 ptát se - tak řekni mi, proutečku,
    řekni, proutečku, řekni, oblázku,
  • 00:09:32 co chce můj milý,
    co chce za lásku,
  • 00:09:35 prý jen maličko, řekni, travičko,
    jak je to v písničce dál?
  • 00:09:40 Řekni, hvězdičko, klásku na poli,
    proč ta písnička náhle zabolí,
  • 00:09:50 sbohem, holčičko, sbohem, oblázku,
  • 00:09:55 dávám, písničko, dětství za lásku,
  • 00:10:01 dětství za lásku.
  • 00:10:08 Proč mi z koutečku stéká slzička,
  • 00:10:13 vždyť už, proutečku,
    nejsem holčička,
  • 00:10:17 znám teď písničky nový i prastarý,
    všechny smím zpívat a hrát,
  • 00:10:25 víš co, proutečku,
    řeknem' holčičkám,
  • 00:10:28 ať jsou v koutečku,
    však on přijde sám,
  • 00:10:32 vždyť lásky brzičký
    přinášej' slzičky
  • 00:10:37 na tu svou kytaru dál.
  • 00:10:40 La la la...
  • 00:10:47 Vždyť lásky brzičký
    přinášej' slzičky
  • 00:10:52 na tu svou kytaru dál.
  • 00:10:56 La la la...
  • 00:11:08 POTLESK.
  • 00:11:20 Já si tu teď sednu a do konce
    pořadu se odtud nehnu.
  • 00:11:24 Když dovolíš,
    začal bych teď mluvit.
  • 00:11:27 Ať ti nemusím
    zas hrozit.
  • 00:11:29 Ještě jsme totiž nevyřídili dětské
    okénko, a děti musí jít spát.
  • 00:11:35 -A bráním jim v tom?
    -Ano.
  • 00:11:37 Protože jsme dosud nezařadili hry,
    které pro ně po nocích píšeme.
  • 00:11:42 To by byla velká chyba,
    máme totiž skvělé hry,
  • 00:11:46 které si jistě rádi zahrají
    i dospělí.
  • 00:11:49 Nejprve je to hra
    Na nenasytnou sběrnu.
  • 00:11:53 Hráči mají celý den volno,
  • 00:11:55 aby si doma či v okolí
    připravili sběr.
  • 00:11:58 Staré železo, papír,
    textil, kosti.
  • 00:12:01 K večeru se sejdou
    s tímto materiálem u řeky,
  • 00:12:05 která pro tu chvíli
    představuje sběrnu.
  • 00:12:08 Na znamení začnou hráči
    sběrnu zásobovat
  • 00:12:12 a smějí se tomu,
    jak je nenasytná.
  • 00:12:14 Samozřejmě, že řeku po hře
    zase řádně vyčistíme,
  • 00:12:18 a přitom se podivíme,
    že vylovíme mnohdy i harampádí,
  • 00:12:23 které jsme tam nenaházeli.
  • 00:12:25 Jsou totiž mezi námi i tací,
    kteří dělají z řeky smetiště,
  • 00:12:30 aniž by hráli
    Na nenasytnou sběrnu.
  • 00:12:33 Znovu získaný materiál,
    náš i cizí,
  • 00:12:36 odvezeme pak po dvojicích
    do sběrny skutečné.
  • 00:12:41 A komu by se nelíbila
    Nenasytná sběrna,
  • 00:12:44 tak může hrát náročnou soutěž
    Na tátu hub.
  • 00:12:48 To je moje nejmilejší.
  • 00:12:50 Účastníci hry
    Na tátu hub
  • 00:12:52 se shromáždí ve 3 hodiny ráno
    na kraji lesa.
  • 00:12:55 Po signálu,
    nejlepší je silný hvizd,
  • 00:12:58 se rozeběhnou po lese
    a tuší označují jedlé houby.
  • 00:13:03 Pozor, každý hráč má pro tento účel
    své znaménko.
  • 00:13:07 Např. kolečko, křížek
    atd.
  • 00:13:09 Ve 4 hodiny si pak hráči sednou
    u cesty vedoucí z lesa
  • 00:13:13 a kontrolují košíčky
    skutečných houbařů.
  • 00:13:17 Je-li na houbě značka
    či více značek,
  • 00:13:20 zapisují si hráči
    podle nich body.
  • 00:13:23 Kdo do oběda získává nejvíce bodů,
    vyhrál a je Tátou hub.
  • 00:13:28 Milé děti, a teď můžete
    jít klidně spát,
  • 00:13:31 protože dnes už zde nebudou
    ani vraždy ani striptýz,
  • 00:13:35 zkrátka,
    o nic nepřijdete.
  • 00:13:38 Jen bych ještě zazpíval dětem
    ukolébavku,
  • 00:13:41 aby se jim krásně spalo.
  • 00:13:44 -Vyhovuje ti tahle tónina?
    -Ta je výborná.
  • 00:13:49 Soumrak už na víčka pad',
  • 00:13:55 do snů je uzoučká lávka,
  • 00:14:02 proto vyslechněte snad
  • 00:14:08 večerku Jirky a Slávka.
  • 00:14:13 Moment.
  • 00:14:17 TROUBÍ VEČERKU.
  • 00:14:24 Na televizní obrazovce
    vyšla hvězdička, jděte spát, děti.
  • 00:14:30 Ne že bych vám to poroučel,
    to bych si nedovolil,
  • 00:14:34 mnohé jste jistě silnější
    než já.
  • 00:14:37 Ale chtěl bych,
    aby se vám zdálo něco krásného.
  • 00:14:41 Kupříkladu o mně.
  • 00:14:43 -Co říkáš?
    -Co by to bylo za sen?
  • 00:14:46 Rozhodně je to lepší, než kdyby
    se vám zdálo tady o Grossmannovi.
  • 00:14:52 Jděte spát, děti.
  • 00:14:54 Nakonec, já si vzpomínám,
    že když jsem byl malý,
  • 00:14:58 také jsem několikrát spal,
    a bylo to krásné.
  • 00:15:10 POTLESK.
  • 00:15:17 PÍSNIČKA.
  • 00:15:27 K mým snům vejdi,
    k mým snům vejdi,
  • 00:15:36 k mým snům vejdi,
    zkrátíš čekání.
  • 00:15:47 Blíž vejdi, má ruka tě vítá
    a provází,
  • 00:15:51 blíž vejdi, závěr mi to skýtá
    nesnází,
  • 00:15:56 říkám ti s náležitou pýchou:
    to zařídím,
  • 00:16:01 blíž pojď, a rázem bude ticho,
    zastavíme blízký mlýn.
  • 00:16:07 K mým snům vejdi,
    k mým snům vejdi,
  • 00:16:16 k mým snům vejdi,
    zkrátíš čekání.
  • 00:16:26 Blíž vejdi, ráno nepospíchá
    a nechá nám
  • 00:16:31 tu chvíli, kdy se tiše dýchá,
    tak otvírám,
  • 00:16:36 já říkám ti s náležitou pýchou
    na celý dům,
  • 00:16:40 blíž pojď, a rázem bude ticho,
    když se připojíš k mým snům.
  • 00:16:47 K mým snům vejdi,
    k mým snům vejdi,
  • 00:16:56 k mým snům vejdi,
    zkrátíš čekání.
  • 00:17:06 K mým snům vejdi,
    k mým snům vejdi,
  • 00:17:15 k mým snům vejdi,
    k mým snům vejdi,
  • 00:17:25 k mým snům vejdi...
  • 00:17:31 POTLESK.
  • 00:17:41 Já mám pocit, že jsme poslali
    děti spát trochu neuváženě.
  • 00:17:46 Ano,
    a řekl bych - vzbuďte je,
  • 00:17:48 ale po naší ukolébavce
    jistě spí tak sladce,
  • 00:17:52 že by byl hřích
    je budit.
  • 00:17:54 Budeme teď totiž bojovat proti
    ošklivému zlozvyku - kouření,
  • 00:17:59 a to formou nenásilného
    psychologického boje.
  • 00:18:03 Přečteme vám povídku,
    v níž se dotýkáme problémů,
  • 00:18:07 řekněme,
    až hygienicko-zdravotních.
  • 00:18:10 Ta povídka je stejně určena
    spíš dospívající mládeži,
  • 00:18:14 a ta jistě ještě nespí.
  • 00:18:16 Ano, myslím, že ta se teď teprv
    chystá začít žít.
  • 00:18:20 A rodiče u obrazovek prosíme,
    aby si tuto povídku zapamatovali
  • 00:18:25 a zařadili ji do svého repertoáru
    hned vedle Budulínka, Karkulky
  • 00:18:31 a často ji dětem
    vyprávěli.
  • 00:18:33 Slávku, čti, ukaž,
    jak bojujeme proti kouření.
  • 00:18:37 Tak se pěkně posaďte, zapalte si
    a poslouchejte.
  • 00:18:43 Jak jsem se učil kouřit.
  • 00:18:45 Ať si kdo chce, co chce, říká,
    ať si mamka slzy utírá,
  • 00:18:49 k dokonalému mladému muži patří
    cigareta jako k velbloudovi hrby.
  • 00:18:55 Pravda,
    žvýkačka zahraniční výroby
  • 00:18:58 správně usazená na dásni
    také vyvolá obdiv,
  • 00:19:01 a samovolná bublina při řeči
    s ředitelem školy vykoná své,
  • 00:19:06 ale cigárko je cigárko.
  • 00:19:08 Nechápu, jak jsem bez něj
    těch 13 let mohl žít.
  • 00:19:12 Ovšem již v 10 jsem popotahoval
    z dřívek obalených vatou,
  • 00:19:17 ale to nebylo ono.
  • 00:19:19 Též tolik vychvalované bafání
    z rákosových doutníků,
  • 00:19:23 které u nás ve třídě zavedl
    zemědělský synek Lanýž,
  • 00:19:28 nepřineslo
    očekávanou slast.
  • 00:19:30 Úplným extrémem pak byl
    vynález 8.C.
  • 00:19:33 Vdechování kouře z nedlouhé gumové
    hadičky naplněné suchou travou.
  • 00:19:39 Několik ožehnutých tváří
    hovořilo však jasně proti.
  • 00:19:43 Pomiňme,
    že někteří chlapci
  • 00:19:45 po těchto pokusech
    za školní zdí potupně vrhli.
  • 00:19:49 Záhy jsme si proto my,
    kuřiva chtiví, uvědomili,
  • 00:19:53 že máme-li zvládnout techniku
    kouření bez újmy na zdraví,
  • 00:19:58 musíme se odevzdat
    do rukou odborníka.
  • 00:20:01 A osud k nám byl
    milostiv.
  • 00:20:03 1.září přihrál nám do třídy
    propadlíka Janebu,
  • 00:20:07 známějšího, a to i mezi učiteli,
    spíš pod přezdívkou "Nikotin".
  • 00:20:12 Kromě kouření
    snad tento člověk neuměl nic.
  • 00:20:16 Tuto profesi však ovládal
  • 00:20:18 se zručností
    majitelů opiových doupat.
  • 00:20:21 Janebova spotřeba cigaret
    byla fantastická.
  • 00:20:25 Nebylo tedy divu, že už koncem
    září rozprodal veškeré učebnice
  • 00:20:30 a ze školních pomůcek mu zbyl
    jedině pytlík na cvičky,
  • 00:20:35 k prasknutí napěchovaný
    nedopalky,
  • 00:20:38 které cestou do školy zručně
    nabodával po refýžích
  • 00:20:42 specielně upraveným
    příložníkem.
  • 00:20:44 Není divu, že Janeba se dosti
    odlišoval od svých vrstevníků.
  • 00:20:49 Již sama postava připomínala
    vyklepanou cigaretu,
  • 00:20:54 a čapce, kterou nosil,
    se ne neprávem říkalo popelník.
  • 00:20:58 Vůní pak připomínal dobře zavedenou
    tabákovou plantáž v době sklizně.
  • 00:21:04 Šaty vetché,
    na mnoha místech propálené,
  • 00:21:07 a pod kůží na bříšku
    zašity tři cigarety,
  • 00:21:11 jak Janeba říkal,
    pro případ ztroskotání.
  • 00:21:14 Ačkoli na škole bylo kouření
    důsledně pronásledováno,
  • 00:21:18 a astmatický učitel Rejhon střežil,
    převlečen za instalatéra,
  • 00:21:24 chlapecké záchodky
    i během výuky,
  • 00:21:26 Janebův zlozvyk byl učiteli
    i ředitelem tolerován.
  • 00:21:31 Jen v hodinách
    si nesměl Nikotin zapálit.
  • 00:21:34 Řešil to tím, že šlukoval
    naposledy se vstupem učitele
  • 00:21:38 a kouř pak vyfukoval
    dobrých 20 minut do penálu.
  • 00:21:42 Navíc jej hodnější profesoři
    posílali často s oběžníky a vzkazy,
  • 00:21:48 dobře vědouce, že ihned za dveřmi
    Janeba popustí uzdu své vášni.
  • 00:21:53 Jednou dokonce dobromyslný
    češtinář Vacek, starý skaut,
  • 00:21:58 nervózní, že ten den
    ještě nevykonal dobrý skutek,
  • 00:22:02 vyslal Janebu při odpoledním
    vyučování hlídkovat k trafice,
  • 00:22:07 nekupuje-li někdo z žáků školy
    tabákové výrobky.
  • 00:22:11 Je jasné, že naše srdce
    se pro Nikotina nadchla.
  • 00:22:15 Záhy jsme mu dělali domácí úkoly,
    nosili svačiny,
  • 00:22:19 a ti šťastnější, co je sehnali,
    i cigarety.
  • 00:22:23 A pak přišel den,
    na nějž jsme se tak těšili,
  • 00:22:26 kdy v cihelně za městem
    nás měl Janeba naučit kouřit.
  • 00:22:31 Počítalo se, že nás, učňů,
    přijde osm.
  • 00:22:34 Lukáš, Pazderka, Pilník, Závoz,
    Weis, Děravý, Smolík a já.
  • 00:22:39 Ale dorazilo nás jen šest.
    Závozovi bohužel zemřela prateta.
  • 00:22:44 A tak zklamaný spolužák místo
    kouření udivoval příbuzné pláčem.
  • 00:22:49 Tolik se na cihelnu těšil.
  • 00:22:52 Pitomec Pazderka nevydržel
    muka čekání,
  • 00:22:55 zapálil si již v poledne
    doma ve spíži,
  • 00:22:58 a byl přistižen otcem,
    jdoucím mlsat rum.
  • 00:23:02 My ostatní jsme již před třetí
    netrpělivě vyhlíželi Janebu,
  • 00:23:07 respektive kouř,
    který ho vždy signalizoval,
  • 00:23:10 takže náhodnému chodci
    by se zdálo,
  • 00:23:13 že se neblíží kamarád,
    ale sentinel.
  • 00:23:16 Přesně ve tři
    dorazil kouř k nám.
  • 00:23:19 "Doufám, že nikdo neporušil můj
    zákaz obědvat," řekl Janeba
  • 00:23:24 a vyzval nás, abychom předvedli
    své kuřácké zásoby.
  • 00:23:28 Cigarety cizích značek
    zabavil, řka,
  • 00:23:31 že jsou pro začátečníky
    moc silné.
  • 00:23:34 "A co budu kouřit já?"
    ptal se šmelinářský synek Smolík,
  • 00:23:39 který donesl pouze
    stovku chesterfieldek.
  • 00:23:42 Janeba mu podal
    dvě lípy.
  • 00:23:44 Pak už nic nebránilo tomu,
    abychom si zapálili.
  • 00:23:48 Janeba se ukázal
    jako rozený pedagog.
  • 00:23:51 Věnoval se nám individuálně
  • 00:23:54 a dohlížel,
    zda správně šlukujeme.
  • 00:23:57 Na stěnu cihelny načrtl průřez
    dýchacím ústrojím a poučoval nás.
  • 00:24:02 Tomu ale již někteří z nás nemohli
    věnovat dostatečnou pozornost.
  • 00:24:07 Weise jsme dokonce museli
    omývat vodou.
  • 00:24:11 Když se probral, doznal,
    že v poledne jedl kachnu.
  • 00:24:15 Ta ostatně za chvíli byla
    i mezi námi.
  • 00:24:18 To už nám Janeba zapaloval
    další cigarety.
  • 00:24:22 Nikdo nemluvil, neboť kouření
    nám nepůsobilo ten vysněný požitek.
  • 00:24:27 Zatímco Janeba si pochutnával
    na chesterfieldkách,
  • 00:24:31 nám bylo hůř a hůř.
  • 00:24:33 Bezvěrec Děravý, který měl jindy
    pro Boha jen slova pohrdání,
  • 00:24:38 se začal nečekaně
    polohlasem modlit.
  • 00:24:41 Úplně omámený Smolík
    pak jen tiše plakal
  • 00:24:45 a sháněl se po papíru,
    chtěje psát závěť.
  • 00:24:48 Za hodinu už bylo úplně jedno,
    kdo v poledne jedl a kdo se postil,
  • 00:24:54 a domů nás za tmy rozvážel
    Janeba na dvoukoláku.
  • 00:24:58 A tak se toho dne naučil kouřit
    pouze Závoz,
  • 00:25:01 jemuž pozůstalí na pohřbu nabídli
    cigaretu, aby utišil žal,
  • 00:25:06 a pitomec Pazderka, jehož otec
    si ve spíži při rumu uvědomil,
  • 00:25:11 že ve dvou se to lépe táhne.
  • 00:25:15 POTLESK.
  • 00:25:23 PÍSNIČKA.
  • 00:25:27 TELEFON.
  • 00:25:34 -Haló?
    -Haló, kdo volá?
  • 00:25:37 Lásko má, mám tu víno
    z vonných rév.
  • 00:25:48 Poslouchám, pane Jiří,
    je mi ctí, když volá šéf.
  • 00:25:58 Toužím tu být zmámená
    kouzlem tvým.
  • 00:26:07 Vy víte, milý Jiří,
    že je úřad pro mě vším.
  • 00:26:16 Přísahám,
    že se žádný o tom nedoví.
  • 00:26:26 Už se chystám, pane Jiří,
    beru plášť svůj klotový.
  • 00:26:36 Já vím, že máš tam ženu svou
    s tisícem slůvek zlých.
  • 00:26:45 Má paní, milý Jiří,
    ctí mou práci po nocích.
  • 00:26:54 Můj milý, spěchej,
    ať nám chvíle může zbýt.
  • 00:27:03 To je mi jasné, psací stroj
    na jednání mám si vzít.
  • 00:27:13 Pověz, můj hochu drahý,
    budem' dlouho lhát?
  • 00:27:22 Nevím sám, pane Jiří,
    ani já v tom nejsem rád.
  • 00:27:32 Tak neváhej, ať zas dál
    ve svou lásku uvěřím.
  • 00:27:41 Už končím, milý Jiří,
    a hned spěchám ke dveřím,
  • 00:27:51 končím, milý Jiří,
    a hned spěchám ke dveřím.
  • 00:28:03 POTLESK.
  • 00:28:14 Teď poprosíme pana Helekala,
    aby nám laskavě donesl pytel.
  • 00:28:21 Děkujeme.
  • 00:28:23 Pan Helekal
    nám donesl pytel,
  • 00:28:25 takže kdo sleduje naše pořady
    pravidelně, ví,
  • 00:28:29 že otvíráme rubriku
    PPP Š+G,
  • 00:28:32 čili plný pytel problémů
    Šimka a Grossmanna.
  • 00:28:36 Slávku, buď tak laskav a předej
    našemu spolupracovníkovi
  • 00:28:40 panu Helekalovi
    figurku Pytláska obecného.
  • 00:28:44 Tady ji máte,
    užijte si to ve zdraví.
  • 00:28:54 Tak, a moje ruka magnetka
    už přitahuje problém...
  • 00:28:59 Problém zrcadla.
  • 00:29:02 Co to je? Kdo to sem nacpal?
    To zahazuju.
  • 00:29:05 Nic nezahazuj, to jsem sem dal sám,
    hned pochopíš proč.
  • 00:29:10 Hned v úvodu zdůrazňuju,
  • 00:29:12 že nejsem spokojen se zrcadly,
    co se dnes vyrábí a prodávají.
  • 00:29:17 Protože třeba já o sobě vím,
    že jsem pohledný chlap.
  • 00:29:21 To já ti dosvědčím.
  • 00:29:24 Ale co já kolikrát,
    zvlášť po ránu,
  • 00:29:26 v zrcadle vidím,
    to nejsem vůbec já.
  • 00:29:30 POTLESK.
  • 00:29:33 Ano, tak to já ti rozumím.
  • 00:29:36 Se mnou to taky často nemá
    nic společného.
  • 00:29:39 A kolikrát jsem mu
    domlouval.
  • 00:29:42 Někdy mám chuť ho rozmlátit
    jako těch dvanáct předtím.
  • 00:29:46 Já si říkal,
    že už se do zrcadla nepodívám.
  • 00:29:50 Pak jdu po ulici, za výkladem
    je takové nevinné zrcátko,
  • 00:29:54 podívám se tam
    a zas to samé.
  • 00:29:57 Ony i jiné předměty
    mají tuhle vadu.
  • 00:30:00 Já se kdysi zhlížel při holení
    ve vodní hladině, v akváriu.
  • 00:30:05 Občas jsem viděl nějakou rybku,
    ale jak se hladina ustálila,
  • 00:30:10 už na mě zase koukal
    ten divný chlap.
  • 00:30:13 Ona snad největší chyba je,
  • 00:30:15 že se neprodávají
    ta mluvící zrcadla.
  • 00:30:18 -To je?
    -Báječná věc.
  • 00:30:20 To si koupíš, ráno se podíváš
    do zrcadla a řekneš:
  • 00:30:25 Zrcadlo, zrcadlo, řekni,
    kdo je na světě nejkrásnější?
  • 00:30:29 A zrcadýlko odpovídá:
    "Ty, Slávku, ty jsi nejkrásnější".
  • 00:30:34 -A mně bude taky říkat, Slávku?
    -Ne, tobě Jiříku.
  • 00:30:38 A zkoušel jsi někdy
    na to své promluvit?
  • 00:30:41 -Denně nejmíň pětkrát.
    -No a?
  • 00:30:44 Nic, zase jenom ukazovalo.
    Vždyť víš co.
  • 00:30:47 Je to nespravedlnost.
    Miluška, Zuzka, Jitka,
  • 00:30:51 když se kouknou do zrcadla,
    vidí půvabné děvče.
  • 00:30:55 A my vidíme
    pořád jen sebe.
  • 00:30:57 A to je ještě klika,
    že se sobě neukazujeme navzájem.
  • 00:31:01 Na tenhle problém
    zatím nestačíme.
  • 00:31:04 Počkáme, až se budou dělat
    precizně ukazující zrcadla,
  • 00:31:09 hlavně ta mluvící.
  • 00:31:11 Počkej, jen se ještě podívám,
    kdyby se náhodou něco změnilo.
  • 00:31:16 Ne, je to pořád stejné.
  • 00:31:19 Takže, moje ruka slídivka
    vytahuje další problém...
  • 00:31:23 Problém obezita.
  • 00:31:25 -Hm, to je šťavnatý problém.
    -Hm, to je problém, obezita.
  • 00:31:30 -Co to je?
    -Obezita je problém.
  • 00:31:33 To vím, ale čeho se týká
    ta tvoje obezita?
  • 00:31:37 Moje obezita?
    Já obézní nejsem.
  • 00:31:39 To mohu dosvědčit, pan Grossmann
    nemá s obézitami nic společného.
  • 00:31:45 To je slušný člověk, toho jsem
    s obézitami nikdy nepotkal.
  • 00:31:50 Mám pocit, že si pleteš pojmy.
    Víš, co je to obezita?
  • 00:31:54 No jejda, doma mě před nimi
    často varovali.
  • 00:31:58 Před nimi?
  • 00:32:00 No, říkali mi: "Slávku, koukej
    si najít slušné děvče.
  • 00:32:05 Jak přivedeš domů nějakou obézitu,
    tak máš konec".
  • 00:32:09 Slávku, ale obezita není
    prodejná žena.
  • 00:32:13 Co je tedy obézita,
    když to není ta obézita?
  • 00:32:16 -Obezita je obezita. -Vždyť to
    říkám, obézita je obézita.
  • 00:32:21 To mám probrané s kamarády,
    nemluvím o obézitách prvně.
  • 00:32:26 Obezita je sice obezita
    ale ne ta tvoje.
  • 00:32:29 Obezita je tloušťka,
    a jsou s ní problémy.
  • 00:32:33 -Obezita je tloušťka? -Ano.
    -S tou jsou problémy.
  • 00:32:37 A nejhorší je, když je někdo obézní
    a ještě k tomu tlustý.
  • 00:32:42 POTLESK.
  • 00:32:46 To je pitomost, protože obézní
    člověk je tlustý samo sebou.
  • 00:32:51 To ne, obézní se brání,
    aby nebyl tlustý.
  • 00:32:54 Obézní běhá, cvičí,
    nejí, nespí.
  • 00:32:57 A tady si myslím,
    že obézní dělá zásadní chybu.
  • 00:33:01 -Tím, že cvičí, nejí...
    -To je ono.
  • 00:33:04 Teď jsi uhodil hlavičkou
    o hřebíček. Já to shrnu.
  • 00:33:08 Zaprvé, obezita není ta obézita,
    jak tady někdo z vás mylně říkal.
  • 00:33:14 A zadruhé, hladové slabé tělo
    se nemůže obezitě bránit.
  • 00:33:18 Proto, kdo nechce být obézní,
    musí řádně jíst a hodně spát,
  • 00:33:23 aby tělo mělo sílu
    se proti tloušťce bránit.
  • 00:33:30 PÍSNIČKA.
  • 00:33:38 Jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:33:41 čekám na ten telefon
    celý týden,
  • 00:33:45 jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:33:48 jen klidně zavolej,
    já přiběhnu ven.
  • 00:33:55 Já zašeptám "ach",
    a pak poleje mě nach,
  • 00:33:58 řeknu: Milý hochu, věř,
    je to strašně hezká lež,
  • 00:34:02 víš, času není mnoho,
    tak rychle, jen do toho,
  • 00:34:06 čekám, hochu,
    a týdny jdou.
  • 00:34:09 Jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:34:12 čekám na ten telefon
    celý týden,
  • 00:34:15 jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:34:19 jen klidně zavolej,
    já přiběhnu ven.
  • 00:34:37 Táta mě hlídá
    a máma se ptá,
  • 00:34:40 proč jsem tak neklidná,
    celá nesvá,
  • 00:34:43 nemůžu říct,
    jaké trápení mám,
  • 00:34:46 čekám na ten telefon
    a snad se dočkám.
  • 00:34:50 Jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:34:53 čekám na ten telefon
    celý týden,
  • 00:34:56 jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:35:00 jen klidně zavolej,
    já přiběhnu ven.
  • 00:35:17 Já zašeptám "ach",
    a pak poleje mě nach,
  • 00:35:20 řeknu: Milý hochu, věř,
    je to strašně hezká lež,
  • 00:35:24 víš, času není mnoho,
    tak rychle, jen do toho,
  • 00:35:28 čekám, hochu,
    a týdny jdou.
  • 00:35:30 Jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:35:33 čekám na ten telefon
    celý týden,
  • 00:35:37 jen zavolej,
    nic se neostýchej,
  • 00:35:40 jen klidně zavolej,
    já přiběhnu ven.
  • 00:36:10 POTLESK.
  • 00:36:21 -A teď bych chtěl poradit všem...
    -A to mě mrzí.
  • 00:36:25 Pořád někomu radíš,
    a abys poradil mně,
  • 00:36:29 svému kamarádovi,
    to tě ani nenapadne.
  • 00:36:32 -Ty potřebuješ poradit?
    -Ano. -Tak se poraď doma.
  • 00:36:36 To je delikátní věc,
    s tím za rodiči nemohu.
  • 00:36:40 -Tak s tím jdeš do televize.
    -Ne, jdu za tebou.
  • 00:36:43 Nemůžu za to,
    že se to náhodou natáčí.
  • 00:36:47 Tak mluv,
    ať to máme za sebou.
  • 00:36:49 Hele, rád bych koupil
    jedné slečně kytku.
  • 00:36:53 Tu slečnu mám rád,
    hodíme se k sobě postavou,
  • 00:36:56 bydlí blízko nás,
    má dvě oči a...
  • 00:36:59 Nebreptej tady
    jako malý kluk.
  • 00:37:02 Holku máš rád,
    to jsi říkal.
  • 00:37:04 Holku máš rád,
    tak jí koupíš kytku.
  • 00:37:07 -To já právě...
    -Ty nevíš, jak si o ni říct?
  • 00:37:11 Ty se upejpáš,
    ty nevíš, jakou vybrat.
  • 00:37:14 Tak ať víš, že máš kamaráda,
    já tě naučím tak kupovat kytky,
  • 00:37:19 -že ta tvoje holka...
    -Slečna.
  • 00:37:22 -Ta slečna už teď může stavět
    skleník. -Ale to není jen tak.
  • 00:37:27 Však já vím,
    ono to chce praxi.
  • 00:37:30 -Ona taky každá příležitost
    chce jinou květinu. -To vím.
  • 00:37:34 Já jednou od Jitky dostal
    za květiny málem pár facek.
  • 00:37:39 -A to jí chceš kupovat další?
    -Jí ne, s Jitkou už...
  • 00:37:43 -Takže jsi dostal pár facek.
    -No, dostal.
  • 00:37:47 Tak to nám vyprávěj,
    to mě moc zajímá.
  • 00:37:51 POTLESK.
  • 00:37:53 Jedné se mi podařilo uhnout.
    Já ti to řeknu od začátku.
  • 00:37:58 Chodil jsem s Jitkou
    už dobrých 12 let.
  • 00:38:01 A tak jsem si říkal,
  • 00:38:03 že do téhle známosti
    už se nemusím bát něco investovat.
  • 00:38:08 -A tak jsem jí šel koupit...
    -Kytičku.
  • 00:38:11 -Ne kytičku, to nemůžu říct.
    -Tak pugét.
  • 00:38:15 Ne, oni zrovna neměli pugéty,
    tak jsem jí koupil spíš věneček.
  • 00:38:22 Chápu, byly Velikonoce,
    to jsou ty věnečky s kočičkami.
  • 00:38:26 -Ne, to nebyly Velikonoce.
    -Ne?
  • 00:38:29 Že měli ty věnečky
    z kočiček.
  • 00:38:32 Oni neměli ty věnečky z kočiček,
    on to byl spíš věnec.
  • 00:38:37 -Věnec? -Krásný, z chvojí,
    za čtyři stovky.
  • 00:38:42 Počkej, ale věnec,
    to není vhodný dárek pro dámu.
  • 00:38:48 -Jak to? Já jí to dával navečer.
    -To máš jedno, kdy jí to dáš.
  • 00:38:54 Ne, tenhle byl
    specielně na večer,
  • 00:38:56 ten měl nápis "Spi sladce".
  • 00:39:00 POTLESK.
  • 00:39:08 Já jsem tam ještě připisoval
    "Jituško",
  • 00:39:12 jak mi radil ten chlap.
  • 00:39:19 Na to zapomeň,
    to nebudeme rozebírat.
  • 00:39:22 Jen si pamatuj,
    že věnec se stuhou
  • 00:39:25 není nejhodnější kytka
    na schůzku s holkou.
  • 00:39:29 -Ty musíš té své Božence...
    -To je Karla.
  • 00:39:32 -Karla?
    -Jitčina starší sestra.
  • 00:39:35 Ty po tom všem ještě chodíš
    s Jitčinou sestrou?
  • 00:39:39 Ona Jitka na tom není špatně,
    provdala se za nějakého hrobníka.
  • 00:39:44 Dobrá,
    choď si s kým chceš.
  • 00:39:46 Já jsem tu od toho,
    abych tě naučil kupovat kytky.
  • 00:39:51 Tak se do toho dáme.
  • 00:39:53 Já jsem tady učitel,
    prodavačka-květinářka
  • 00:39:56 a mám kiosk
    s barevnými kytkami.
  • 00:39:59 To dá rozum, že květinářka
    nebude prodávat perník.
  • 00:40:03 Hele, mluvil bych
    pěkně pokorně
  • 00:40:06 při tvých zkušenostech
    s kupováním květin.
  • 00:40:09 A nediskutoval bych
    s květinářkou.
  • 00:40:12 Mám tady plný krámek
    kytiček,
  • 00:40:15 a dokud nepřijdeš slušně,
    tak ti neprodám ani pažitku.
  • 00:40:19 Klid, hlavně koukej
    to zboží zalít,
  • 00:40:22 abych dostal
    čerstvé květiny.
  • 00:40:24 -Ty kytky že jsou povadlé?
    -Tulipány ti ohýbají hlavičky.
  • 00:40:29 Ty se neohýbají suchem.
  • 00:40:31 Ty se kloní smutkem,
    že je jde kupovat Grossmann.
  • 00:40:36 POTLESK.
  • 00:40:39 Dobře, když nejsem pro tulipány
    dobrý zákazník,
  • 00:40:43 můžu jít nakoupit jinam.
  • 00:40:45 -Jinam?
    -Ano.
  • 00:40:47 Madona mia, to byste mi, pane,
    přeci neudělal.
  • 00:40:51 Mám doma šest hladových dětí,
    jsou jako stupínky.
  • 00:40:55 Marcello, Chiquita, Sophia,
    Carlo, Ponti, Bugattistep.
  • 00:41:01 Bamgini mia!
  • 00:41:04 BĚDUJE ITALSKY.
  • 00:41:25 Pěkné. A ta podoba!
    Bugattistep jak je ti podobný.
  • 00:41:31 Uklidněte se,
    nakoupím u vás.
  • 00:41:34 Nakoupím, stařenko.
  • 00:41:38 Kdo je u vás stařenka?
    Jsem krásná italská holka.
  • 00:41:43 Madona mia, mám všechno,
    co mám mít.
  • 00:41:46 To spíš uvěřím,
    že máš čerstvé kytky.
  • 00:41:50 Mama mia!
  • 00:41:55 Mama mia,
    urazil moje tělo!
  • 00:41:59 Rocco, Rocco, kde jsi?
  • 00:42:02 Zavolej bratry!
    Bratři, sem!
  • 00:42:07 Cizinec ti zneuctil sestru.
  • 00:42:10 Madona mia,
    kdo si mě teď vezme?
  • 00:42:14 Já ti snad někoho seženu.
  • 00:42:16 Pochop, že já snad budu kupovat
    kytky spíš v Praze než v Neapoli.
  • 00:42:22 -A ty na mě tady s Marcellem.
    -Dobře, beru si svoje děti.
  • 00:42:27 Hej, Mario,
    už Rocco nemusí chodit.
  • 00:42:30 -A kde mám ten krámek?
    -Na Karlově náměstí třeba.
  • 00:42:35 No dobře.
  • 00:42:38 Fialky, kytičky, fialky!
  • 00:42:44 POTLESK.
  • 00:42:52 -Zavírám, balím.
    -Co blázníš?
  • 00:42:58 Počkej!
  • 00:43:02 -Proč zavíráš?
    -Je tady zima proti Neapoli.
  • 00:43:06 Jdu prodávat do kavárny,
    na ulicích nejsou dneska kšefty.
  • 00:43:11 Jednoho zákazníka bys mohl
    ještě obsloužit.
  • 00:43:15 Tak vybírej rychle, tuhle si vezmi,
    tu mám nejradši.
  • 00:43:19 Mezi námi, neměla byste
    nějaký slušný věnec?
  • 00:43:23 Na ceně nezáleží,
    mám tu holku rád.
  • 00:43:26 Už jsem vám říkala, že věnec
    není vhodný dárek pro dámu.
  • 00:43:30 A neopírejte se mi o kaktus.
  • 00:43:33 Tuhle si vyberte,
    to je krásný květ.
  • 00:43:36 -Tuhle bych si vzal.
    -Tuhle?
  • 00:43:38 Vždyť je to
    šeredná olámaná kytka.
  • 00:43:41 Ona Karla taky není
    z nejpůvabnějších.
  • 00:43:44 Právě proto bych jí
    tuhle kosodřevinu nekupoval,
  • 00:43:48 mohla by se v tom poznat.
  • 00:43:50 Hele, Slávku, a neměl bys
    nějaké tvrdší kytky?
  • 00:43:55 Tvrdší? Proč?
  • 00:43:57 -Kdybych s nimi upadl, aby se
    nepoškodily. -Proč byste padal?
  • 00:44:02 Oni na mě u Karličky
    někdy pouštějí psa.
  • 00:44:05 -Kdy někdy? -No, někdy,
    vždycky, když přijdu.
  • 00:44:09 -Tvrdší kytky nevedu.
    -Ani pod pultíkem?
  • 00:44:13 -Ani nad pultíkem.
    -A co takhle malý věneček?
  • 00:44:17 To už tady bylo.
    S malinkou stuhou, že?
  • 00:44:21 -Ne, bez stuhy.
    Malý, ale zato pevný. -Proč?
  • 00:44:25 Aby se dal tomu psisku
    narazit řádně na čumák.
  • 00:44:29 Kupuješ kytky pro Karlu,
    nebo pro psa?
  • 00:44:32 No pro psa,
    ale on ji Karle může donést.
  • 00:44:35 Noviny jim taky nosí
    z trafiky.
  • 00:44:38 Aha, tak já zavírám,
    balím.
  • 00:44:40 A jestli ti můžu dát radu,
    tak Karle kup fialky a psovi buřta.
  • 00:44:45 Hej, Maria, připrav špagety,
    Francesca jde domů.
  • 00:44:50 POTLESK.
  • 00:44:53 Copak jemu se to radí,
    Karle kup fialky, psovi buřta.
  • 00:44:58 To jsem jednou udělal,
  • 00:45:00 jenže jsem to předal obráceně,
    a pokousali mě oba.
  • 00:45:04 POTLESK.
  • 00:45:06 PÍSNIČKA.
  • 00:45:21 Měsíc snílek stoupá nad skalou
  • 00:45:27 a zpívá si svou píseň pomalou,
  • 00:45:35 je podobná té,
    co jsem složil sám,
  • 00:45:42 tak poslouchej
    a nehleď k hodinám.
  • 00:45:49 Jako kotě si příst
    a víčka mít zavřená únavou,
  • 00:45:57 málo je míst, kde staré lásky
    naráz uplavou,
  • 00:46:05 jedním z nich je náruč tvá,
    a tudíž, máš už znát,
  • 00:46:12 že jak kotě si příst
    a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
  • 00:46:25 Dnešní noc je stokrát ztřeštěná,
  • 00:46:33 a doznám, že jsem šťastný,
    že tě mám,
  • 00:46:40 už vítr vlahý stopy bázně svál,
  • 00:46:47 tak můžu říct,
    co léta jsem si přál.
  • 00:46:54 Jako kotě si příst
    a víčka mít zavřená únavou,
  • 00:47:02 málo je míst, kde staré lásky
    naráz uplavou,
  • 00:47:10 jedním z nich je náruč tvá,
    a tudíž máš už znát,
  • 00:47:17 že jak kotě si příst
    a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
  • 00:47:31 Nevyznám se příliš v lichotkách,
  • 00:47:38 a občas se tak stydím,
    že bych plách',
  • 00:47:45 za blízký strom se ukrýt,
    a pak vím,
  • 00:47:52 že bych šeptal,
    ovšem hlasem dunivým.
  • 00:48:00 Jako kotě si příst
    a víčka mít zavřená únavou,
  • 00:48:07 málo je míst, kde staré lásky
    naráz uplavou,
  • 00:48:15 jedním z nich je náruč tvá,
    a tudíž máš už znát,
  • 00:48:22 že jak kotě si příst
    a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
  • 00:48:47 POTLESK.
  • 00:48:56 Vážená televizní obci,
  • 00:48:58 a tím je program
    dnešního Hop dva tři vyčerpán.
  • 00:49:02 Těšíme se s vámi
    na shledanou a...
  • 00:49:04 Pánové, mrzí mě, že jsem v dnešním
    pořadu nedostal příležitost.
  • 00:49:10 Ano, pane Balcare, ale my chceme,
    abyste zůstal divákům vzácný.
  • 00:49:15 Ona i ta největší hvězda
    se může časem okoukat.
  • 00:49:19 -Myslíte? -To je vyzkoušené.
    -Věřte nám, Mílo.
  • 00:49:23 V tom případě, pánové,
    jsem tady vůbec nebyl.
  • 00:49:27 Těšíme se
    na shledanou
  • 00:49:29 a omlouváme nepřítomnost
    pana Balcara,
  • 00:49:32 který se pro nemoc nemohl
    dnešního pořadu zúčastnit.
  • 00:49:37 Obci televizní
    dobrou noc.
  • 00:49:39 POTLESK.
  • 00:49:48 PÍSNIČKA.
  • 00:49:52 Holky, co dokážou roztočit sál,
  • 00:49:55 ty všude rádi vídaj',
  • 00:49:58 tančí, kdo truchlí
    i ten, kdo se smál,
  • 00:50:02 a nemaj' zvláštní výdaj...
  • 00:51:00 Mávám růží voňavou,
    jednou z dívek pro mě poslanou,
  • 00:51:05 sním a říkám,
    že mi přišla téměř na zavolanou.
  • 00:51:16 Jen se trápím,
    čím se odvděčím,
  • 00:51:20 až léta přijde žár,
    snad se najde dívek pár,
  • 00:51:23 pusu jim dám
    a zbytek zamlčím.
  • 00:51:42 Číši vína na stůl poslat máš,
    pánům z muziky pár láhví,
  • 00:51:48 pak potvrdíš sám,
    je prima být tady s náma,
  • 00:51:53 to sám Alláh ví.
  • 00:52:01 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související