iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 11. 1968
na ČT1

1 2 3 4 5

50 hlasů
285919
zhlédnutí

Sňatky z rozumu 4/5

Osudy podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů ve slavném pamětnickém seriálu. Podle románů Vladimíra Neffa napsal Otto Zelenka (1968). Hrají: J. Vala, V. Ráž, J. Jirásková, M. Nedbal, J. Šejbalová, I. Janžurová, L. Pešek, D. Kolářová, M. Macháček, M. Doležal, D. Medřická, O. Sklenčka, J. Skopeček, V. Brabec, Z. Řehoř a další. Kamera V. Opletal. Režie F. Filip

88 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sňatky z rozumu

  • 00:00:07 SŇATKY Z ROZUMU
  • 00:01:55 Tenkrát to všechno začalo.
    Naše nervozita, náš pocit bezmoci.
  • 00:02:02 To, co dnes zprudka mění povahu
    nejen kontinentu,
  • 00:02:05 ale především povahu člověka,
    to začalo někdy v té době
  • 00:02:09 před více než sto lety.
  • 00:02:11 Věk techniky.
  • 00:02:13 Vynález parního stroje
    uvolnil lavinu technických proměn,
  • 00:02:17 která se už nikdy nezpomalila
    a my lidé jsme stanuli
  • 00:02:21 proti technice poprvé
    jako proti faktu,
  • 00:02:23 který už ani jednotlivec,
    ani stát nedokázali ovládnout.
  • 00:02:28 Technika se začala vyvíjet
    vnitřní zákonitostí,
  • 00:02:32 vnitřní nutností zdokonalovat
    sebe samu.
  • 00:02:35 Nastala prostě exploze
    lidské vynalézavosti.
  • 00:02:39 Od té doby tisíce a tisíce
    vynálezů jako třeba tato
  • 00:02:43 vábnička na křepelky
    vyšlo z lidských rukou.
  • 00:02:47 Ovšem jenom nepatrná část
    znamenala skutečný pokrok.
  • 00:02:51 Jeden vynález ze sta,
    možná z tisíce
  • 00:02:54 znamenal civilizaci,
    protože přinášel úsporu
  • 00:02:57 lidské dřiny.
  • 00:02:59 Tenkrát ovšem nebylo snadné
    uhodnout, který to bude.
  • 00:03:03 A to zase dokázali lidé
    s obchodním instinktem.
  • 00:03:06 I takový instinkt
    bývá součástí civilizace.
  • 00:03:12 -Tak prosím, jemnostpaní.
  • 00:03:14 A šlapat, prosím,
    nezapomínají šlapat.
  • 00:03:16 A dívat se pořád jenom na prsty,
    to by bylo jinak neštěstí
  • 00:03:19 eins, zwei.
  • 00:03:20 -Výborně.
    -Tak, prosím, zkuste to.
  • 00:03:24 -Tak.
  • 00:03:28 -Šlapat, šlapat, šlapat.
  • 00:03:35 -Je to tak dobře?
  • 00:03:38 -Nechceš si to
    ještě jednou zkusit, Vojto?
  • 00:03:41 -Ne, kdepak, zase bych
    zapomněl provlíknout nit.
  • 00:03:43 -Pan Nehera už by tě vypiplal.
  • 00:03:49 -Prosím tě, to učíš zadarmo?
    -Na začátku jsem učil zadarmo.
  • 00:03:52 Říkal jsem si,
    proč by se o to měl zajímat někdo,
  • 00:03:56 kdo by si nechtěl koupit
    šicí stroj?
  • 00:03:58 Ale nevěřil bys,
    jak jsou lidé vypočítaví.
  • 00:04:00 Posaď se.
  • 00:04:02 Zákaznice si při tom pospravily
    a ušily, co potřebovaly,
  • 00:04:05 a potom adieu.
  • 00:04:06 Musím žádat aspoň menší zálohu
    na koupi stroje.
  • 00:04:10 -Ale šicí stroj se ujal, ne?
  • 00:04:13 Všechno opravdu moderní
    a prospěšné se musí ujmout.
  • 00:04:18 -Ujímá se, i když je dost drahý.
  • 00:04:24 Ale prosím tě, Vojto, neříkej,
    žes mě přišel navštívit jen proto,
  • 00:04:27 aby ses mě zeptal na šicí stroj.
  • 00:04:30 -To víš že ne.
  • 00:04:32 -Přišel jsem se pochlubit.
    -Ukaž.
  • 00:04:39 Vysvědčení.
  • 00:04:42 Znalost účetnictví
    jednoduchého i podvojného.
  • 00:04:45 Profesor na soukromé
    obchodní škole.
  • 00:04:48 -Ale čí vysvědčení,
    rač se podívat.
  • 00:04:51 -Slečna Bětuše Váchová.
    Hleďme, studující dívka.
  • 00:04:54 Tak to tedy je nejnovější
    iniciativa Vojty Náprstka, co?
  • 00:04:58 -No, lichotím si, že ano?
  • 00:04:59 Já skutečně nevím,
    proč by vzdělání
  • 00:05:01 mělo být vyhrazeno pouze mužům.
  • 00:05:03 Ale ta Váchová není sama,
    hned tři děvčata vystudovala
  • 00:05:07 na můj popud účetnictví.
  • 00:05:09 Jako první v Praze.
  • 00:05:11 -Moderní jako vždycky, gratuluju!
    -Děkuju.
  • 00:05:13 Jsem rád,
    že se na to díváš tak rozumně.
  • 00:05:16 -To je zase moje hrdost, víš?
  • 00:05:18 -A ty ostatní dvě už si našly
    místo v ženském výrobním spolku
  • 00:05:21 a kvůli téhle třetí
    jsem přišel za tebou.
  • 00:05:26 -Aha.-K tomu už mi negratuluješ,
    jak vidím.
  • 00:05:30 -Děvče v obchodě, víš,
    to by mohlo zrušit solidní dojem.
  • 00:05:35 -Naopak. To je to jediné,
    co chybí tvému obchodu
  • 00:05:39 ke světovosti.
  • 00:05:40 Vždycky jsi býval ve všem první,
    vždycky jsi burcoval, ohromoval.
  • 00:05:44 Proč se najednou bojíš
    hloupých předsudků?
  • 00:05:47 -Byla by to senzace,
    to je pravda, ale...
  • 00:05:50 -Zase by si celá Praha
    o tobě povídala.
  • 00:05:52 Slyšeli jste o tom Bornovi?
    No, pašák, pašák.
  • 00:05:55 -Jo, jo, pašák, pašák.
    A co když řeknou "blázen??
  • 00:05:59 Udělat dojem na kunšafty,
    Vojto, to není jen tak.
  • 00:06:04 A je ta Váchová
    aspoň solidní osoba?
  • 00:06:09 -Ručím za ni.
  • 00:06:11 Inteligentní, energická,
    přičinlivá, neproděláš na ní.
  • 00:06:16 Víš, co říká...
    Říká Isidor Tanny?
  • 00:06:22 Pracovní vlohy ženiny,
    toť poklad zakopaný.
  • 00:06:29 -Jak je stará?
    -Asi 20.
  • 00:06:32 -Hezká?-Hezká, hezká.
    Příjemná, svěží, usměvavá.
  • 00:06:37 -Tak to ne, Vojto, to ne.
    To by dělalo zlou krev.
  • 00:06:40 Tím hůř, že jsem vdovec, rozumíš.
    Zlé huby by mě roznesly.
  • 00:06:44 -Stárneš, stárneš, Borne, stárneš.
  • 00:06:46 Vždycky jsi býval ve všem první,
    ale už nebudeš.
  • 00:06:49 Myslel jsem, že jako první
    ze všech obchodníků se zasloužíš
  • 00:06:52 o zdar ženského hnutí.
  • 00:06:54 No, co se dá dělat?
    Zaslouží se někdo jiný.
  • 00:06:56 -Tak takhle, prosím tě, nemluv.
    -No...-A posaď se!
  • 00:06:59 Snad jsem toho tolik neřekl.
  • 00:07:05 Konečně, účetního potřebuju.
  • 00:07:11 Tak proč ne účetnici?
  • 00:07:14 -A říkáš, že je opravdu
    spolehlivá?-Naprosto.
  • 00:07:21 -Stárnu.
  • 00:07:26 Všichni stárneme.
  • 00:07:29 To už bych si nemohl nic
    pořádně rozmyslet.
  • 00:07:34 -Dobře, vezmu ji od Nového roku.
    -Děkuju ti.
  • 00:07:39 -Posadím ji k pokladně
    a za ni na zeď dám ceduli...
  • 00:07:45 Jak jsi to říkal?
    Pracovní vlohy ženiny...
  • 00:07:48 -Toť poklad zakopaný.
    -Toť poklad zakopaný, správně.
  • 00:07:52 -Kdo že to řekl?
    -Nikdo.
  • 00:07:55 -Ale jak to?
    Citoval jsi mi nějakého...
  • 00:07:58 -Ano, Isidora Tanny,
    ale ten neexistuje,
  • 00:08:00 toho jsem si vymyslel.
  • 00:08:10 -Děkuji uctivě, račte nás,
    prosím, brzy opět navštívit.
  • 00:08:14 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:08:25 -Prosím, pane šéf.
  • 00:08:28 -Jak jdou Císařské fialky,
    pane Josefe?
  • 00:08:31 -To byl od nich báječný tah,
    pane šéf,
  • 00:08:33 s tím generálním zastoupením.
  • 00:08:35 Nepamatuju se, že by někdy
    nějaká voňavka tak letěla
  • 00:08:37 jako Císařské fialky.
  • 00:08:39 Člověk by řekl,
    že všechny lepší dámy v Praze
  • 00:08:42 musí vonět stejně.
  • 00:08:43 -Víte, to není kumšt,
    prodat v Praze
  • 00:08:45 francouzskou voňavku,
    ale jak to jde mimo Prahu,
  • 00:08:48 to mě zajímá.
  • 00:08:49 -Myslím, že taky dobře,
    každou chvíli expedujeme.
  • 00:08:51 Ale přesná čísla
    má slečna účetnice.
  • 00:08:54 -Mohu pro ni dojít.
    -Jen jezte, já tam zajdu sám.
  • 00:09:10 Kde je slečna Váchová?
  • 00:09:12 -Šla dozadu, prosím,
    k panu Neherovi.
  • 00:09:14 Má tam nějakou známou.
  • 00:09:18 -Emancipace, která vede k tomu,
    aby se ženě ubližovalo,
  • 00:09:21 to není žádná emancipace.
  • 00:09:23 Je toho plná Praha,
    jaký je to pokrokář,
  • 00:09:25 a přitom ti dává o 20 zlatek míň
    než mužským.
  • 00:09:27 -Ale třeba je to jen pro začátek.
  • 00:09:32 -Pán vůbec není tak zlý.
    -Pro začátek, zlaté oči.
  • 00:09:37 Nechá tě na 40 zlatkách nadosmrti.
  • 00:09:41 12 hodin denně,
    tos mi neměla říkat, Bětuško,
  • 00:09:43 že ti dává míň než mužům.
  • 00:09:47 Já už jsem měla takovou radost,
    jaký jsi pokrokář
  • 00:09:50 a teď vidím, že je to pro nic.
  • 00:09:53 Ponižování ženy pokračuje,
    jenže v jiné formě.
  • 00:09:57 -Já jsem ráda i za to,
    jestli chceš něco vědět.
  • 00:10:00 Za to, že mě vůbec zaměstnal.
  • 00:10:02 -To je právě chyba,
    to je začátek každého otročení.
  • 00:10:08 -Pane Nehera.
    -Prosím?
  • 00:10:14 -Kdo je ta dáma?
  • 00:10:16 -To je jemnostslečna Váchová,
    moc šikovná švadlena, prosím.
  • 00:10:19 -Slečna? Snad paní, ne?
  • 00:10:21 -Ne, prosím, slečna.
    Sestřička od naší účetnice.
  • 00:10:25 -Aha.
  • 00:10:26 -Tobě se to řekne, ozvi se.
    Ty jsi se vším hned hotová.
  • 00:10:30 -Slečno Váchová, potřebuji...
  • 00:10:32 -Pardon. Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:10:36 -Dovolte, pane šéf,
    já bych vám představila
  • 00:10:40 mou sestru.
  • 00:10:43 -Váchová, těší mě, pane Borne.
    -Velice mne těší.
  • 00:10:50 -Doufám, že jsem sestru příliš
    nezdržela od účetnické práce.
  • 00:10:54 -Nemám strach, jemnostslečno.
  • 00:10:59 Smím se vás zeptat,
    jak jste spokojena
  • 00:11:02 s šicím strojem?
  • 00:11:03 -Velice, ráda bych si ho
    brzo koupila.
  • 00:11:06 -Vaše rozhodnutí je velmi moderní.
  • 00:11:14 To je obdivuhodné,
    jak kráčíte s duchem času.
  • 00:11:19 Stejně jako vaše slečna sestra,
    její rozhodnutí
  • 00:11:22 věnovat se účetnictví
    vzbudilo mimořádnou pozornost.
  • 00:11:26 -Ale jste spokojen s mojí sestrou?
    -Jistě. Velice spokojen.
  • 00:11:36 -Slečno Váchová?
    -Ano, prosím?
  • 00:11:38 -Osvědčila jste se
    jako zdatná pracovnice.
  • 00:11:41 Od března budete už dostávat
    plný plat 60 zlatých.
  • 00:11:45 -Pane šéf...
    -Bětuše nedostávala plný plat?
  • 00:11:49 -Pro začátek jenom dvě třetiny.
  • 00:11:52 -To je také
    velmi moderní opatření,
  • 00:11:55 hlavně opatrné.
  • 00:12:00 -Chtěl jste něco vědět, pane šéf?
    -To počká, nebudu rušit.
  • 00:12:05 Bylo mi potěšením.
  • 00:12:13 -Ty jsi se zbláznila!
  • 00:12:23 -Moje úcta, služebník, ruce líbám.
  • 00:12:27 -Pane šéfe, prosím...
    -Ano?
  • 00:12:30 -Co jste si ráčil přát?
    -Ano, ano, Císařské fialky.
  • 00:12:36 Prosím vás, zjistěte mi,
    jaký máme obrat
  • 00:12:38 v Císařských fialkách.
  • 00:12:40 -Prosím.
  • 00:12:44 -Ach, pane Born, oni mi dali.
  • 00:12:47 To jsem si spískal
    na stará kolena,
  • 00:12:49 zjišťovat takové věci.
  • 00:12:51 -Nechci to přece zadarmo.
    -Ještě aby to chtěli zadarmo.
  • 00:12:55 Jak já vypadám před svými přáteli?
  • 00:12:56 Celý život se ptám jenom
    na konta, na obrat,
  • 00:12:59 na nemovitosti, na cenné papíry.
  • 00:13:01 A najednou začnu, s prominutím,
    čenichat
  • 00:13:03 v soukromých záležitostech.
  • 00:13:05 Zásnuby, známosti.
  • 00:13:07 A k tomu ještě to cestování
    v mém věku, Hradec, Chrudim
  • 00:13:10 a zase Hradec.
  • 00:13:12 50 zlatých za to budu chtít,
    to jim říkám rovnou, pane Born.
  • 00:13:16 -Dostanete je, ale už mluvte.
  • 00:13:19 -No, nepotěším jich, pane Born,
    nepotěším.
  • 00:13:22 -Co? Není to dobrá rodina?
  • 00:13:26 -Což o to, rodina slušná,
    ale bez krejcaru,
  • 00:13:31 dočista bez krejcaru.
  • 00:13:33 -Neptám se na krejcary,
    pane Banhans.
  • 00:13:36 -Tak proč teda chodili za mnou?
    -To ostatní mě zajímá.
  • 00:13:40 -To je v pořádku.
  • 00:13:43 -Rodina bez poskvrny.
    -Chválabohu. Tak mluvte.
  • 00:13:50 -Tak tedy,
    juris doctor Mojmír Vácha,
  • 00:13:54 zemský rada v Hradci Králové...
  • 00:13:58 -Proč chceš Hanku, proč ne Bětuši?
  • 00:14:01 Kdo se rozhodl jít proti větru
    a vyučit se účetnictví? Bětuše.
  • 00:14:06 To by byla žena pro obchodníka,
    Jene.
  • 00:14:09 To by se točila po tvém krámě
    jako čamrda.
  • 00:14:12 -Ale já nechci čamrdu, Vojto.
    Já chci krásnou ženu.
  • 00:14:18 -A Americký klub
    ti má dělat dohazovače? Ne, ne.
  • 00:14:21 Jenže sem nesmíš.
    Leda támhle za rohem jako tenkrát.
  • 00:14:24 To by ti nebylo nic platné.
    Ale víš co?
  • 00:14:29 V neděli odpoledne chystáme
    výlet do Stromovky.
  • 00:14:33 A výlety, ty už nebývají
    tak přísně uzavřené,
  • 00:14:36 těch se může zúčastnit sem tam
    nějaký solidní muž v letech.
  • 00:14:46 -Tak, prosím, to je ono,
    račte se, prosím, podívat.
  • 00:14:50 Já vám ho spustím, poslechněte si.
  • 00:14:54 HUDBA Z PŘÍSTROJE
  • 00:14:58 Překrásné, že?
  • 00:15:13 -Tak co, vyučená?
    -Vždyť to není žádný zázrak.
  • 00:15:19 -A ten šicí stroj si koupíš?
    -Ještě si to musím rozmyslet.
  • 00:15:24 -Nemáš snad na něj?
  • 00:15:26 Vždyť jsi říkala,
    jak ho nutně potřebuješ.
  • 00:15:29 -Ano, ještě počkám.
  • 00:15:37 -Tady máš zálohu.
    -Vy vracíte zálohu?
  • 00:15:42 -Ne, nevracíme,
    ale tobě ji mám vrátit.
  • 00:15:45 -Jak mohl Born vědět,
    že si stroj nevezmu?
  • 00:15:48 -Taky umí kalkulovat.
    -Co tím chceš říct?
  • 00:15:53 -Nic, jen že třeba ví,
    proč chceš počkat.
  • 00:16:01 -Co když to nevím sama?
    -Ale víš.
  • 00:16:09 -Nejuctivější služebník,
    jemnostslečno.
  • 00:16:11 -Dobrý den, děkuji vám
    za vrácení zálohy, pane Borne,
  • 00:16:15 ale já jsem nežádala
    o žádná privilegia.
  • 00:16:18 -Nač mluvit
    o takových maličkostech?
  • 00:16:20 Jdu se vám pochlubit, milé dámy.
  • 00:16:22 Pan Náprstek mne pozval
    spolu s jinými pány
  • 00:16:25 na nedělní výlet Amerického klubu
    do Stromovky.
  • 00:16:29 Doufám, že se také zúčastníte.
  • 00:16:38 -Ano.
  • 00:16:43 -Už je ti lepší, tatínku?
    -Už je dobře, nic mi není.
  • 00:16:52 -Panebože, panebože,
    měl by sis lehnout.
  • 00:16:58 -Žádné lehnout.
  • 00:17:02 Ale že jsem mu to řekl, co?
  • 00:17:06 -Řekl jsi mu to hezky,
    ale teď už se uklidni
  • 00:17:09 a nemysli na to.
  • 00:17:10 Třeba... Třeba to ani není pravda,
    třeba se nám to jenom zdálo.
  • 00:17:20 Ježíši Maria, kdo jí to řekne?
  • 00:17:23 -Já jí to řeknu.
    Takové věci má říkat otec.
  • 00:17:35 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:17:50 -Co se stalo?
    -Haničko, představ si...
  • 00:17:56 -Co je, tatínkovi není dobře?
  • 00:17:58 -Milá dcero, není daleko doba,
    kdy jsem prohlásil,
  • 00:18:04 že s Bohem je u mě konec.
  • 00:18:11 No a vidíš? Bůh se vrátil.
  • 00:18:17 -Tatínek blouzní.
    -Neblouzní.
  • 00:18:20 Byl tady pan Born
    a požádal o Haničinu ruku.
  • 00:18:26 -Tak, tak, Bůh se ke mně vrátil.
  • 00:18:33 -Vy jste se z toho div nepomátli?
  • 00:18:37 -Ježíši, dítě,
    ty jsi úplně klidná.
  • 00:18:42 Proboha, dělej něco,
    nebo budu myslet,
  • 00:18:44 že to není pravda.
  • 00:18:46 -Co mám dělat? Čekala jsem to.
    -Čekala... Ona to čekala.
  • 00:18:55 Bože můj, smrdí grošem,
    čekala, že si o ni ausgerechnet
  • 00:19:01 řekne Born.
  • 00:19:03 -Born! Víš, co to znamená?
    -Vím.
  • 00:19:08 Čtvrt milionu zlatých
    ročního obratu.
  • 00:19:12 -Jak to víš?
    -Vzala jsem si na Borna reference.
  • 00:19:16 -Jé, reference.
  • 00:19:19 Ona si vzala na pana Borna
    reference, já se z toho pominu.
  • 00:19:25 -Ty časy, maminko, už pominuly,
    kdy mi musel být
  • 00:19:28 každý ženich dobrý,
    i když si dovolil pocházet
  • 00:19:31 třeba z Rychnova nad Kněžnou.
  • 00:19:33 Já žádného muže nepotřebuju,
    jsem samostatná.
  • 00:19:36 Dost vydělávám.
  • 00:19:38 -No, vyděláváš, ale snad si to
    nechceš ještě rozmýšlet?
  • 00:19:44 Prokristapána,
    ty chceš dělat drahoty?
  • 00:19:48 -Ne, vezmu si ho,
    protože je to vedle všeho
  • 00:19:52 taky slušný člověk.
  • 00:19:54 -Ale řekl jsem mu to.
    Maminko, řekl jsem mu to, co?
  • 00:20:04 Moje dcera, povídám,
    si měla vzít hraběte Tongracze,
  • 00:20:13 milionáře Tongracze.
  • 00:20:18 A jen nelítostná pruská kulka
    učinila konec planým nadějím.
  • 00:20:29 A Born se rozplakal,
    viď, maminko.
  • 00:20:35 -Pan Born se nerozplakal.
    -Ne? Tak to já jsem se rozplakal.
  • 00:20:44 Už nevím,
    ale Bůh se ke mně vrátil.
  • 00:20:50 Pomoz mi, maminko.
  • 00:20:56 Jsem nějaký ospalý.
  • 00:21:01 -Panebože, panebože.
  • 00:21:11 -Ty přece nejsi tak zlá.
    -Na koho?
  • 00:21:17 Jsem rozumná, to je všechno.
  • 00:21:21 -Ale není to poctivé.
    To víš sama nejlíp.
  • 00:21:25 -Co vím nejlíp?
  • 00:21:28 -Že je do tebe blázen.
    A ty počítáš jeho roční obrat.
  • 00:21:34 -Jakýpak blázen?
    Víš, kolik mu je?
  • 00:21:38 A i kdyby, tak co mám dělat?
  • 00:21:41 Myslíš, že se do něj
    můžu zamilovat jako do Tongracze?
  • 00:21:54 -To už pro nás skončilo, viď?
  • 00:21:59 -To nevím, Bětuško.
  • 00:22:03 Ale vím, že už nikdy
    nemůžu být pokorná, nikdy.
  • 00:22:10 -A myslíš, myslíš,
    že budeš šťastnější?
  • 00:22:26 -Koncem dubna 1870
    se Hana Váchová provdala
  • 00:22:32 za Jana Borna.
  • 00:22:34 Po krátké přesnídávce
    nasedli novomanželé do vlaku,
  • 00:22:38 který je odvezl do Paříže.
  • 00:22:42 Pražský obchodník
    a děvče z maloměsta
  • 00:22:45 vyjeli do světa
    jako rovní mezi rovné,
  • 00:22:49 jako bohatí mezi bohaté,
    jak se domnívali.
  • 00:22:53 Jako později ještě tolik
    českých lidiček.
  • 00:22:56 Aby ke svému zklamání zjistili,
    že patří k malému národu,
  • 00:23:01 že to, co je doma přepychem,
    je jinde už samozřejmostí.
  • 00:23:08 Město, o kterém Hana tolik četla,
    o kterém jí vyprávěl Tongracz
  • 00:23:12 i Anna Semjonovna,
    hlučelo a lomozilo náhle kolem ní
  • 00:23:17 skutečné, velkolepé,
    nádherné, blyštivé.
  • 00:23:20 Město širokých bulvárů
    a oslnivých promenád.
  • 00:23:24 I když tomu nebylo
    ještě ani 17 let,
  • 00:23:27 co bylo započato s jeho přestavbou
    do nynějšího stylu.
  • 00:23:31 Tehdy Napoleon III.,
    prasynovec slavného císaře,
  • 00:23:35 s rozmachem suveréna
    přeškrtal starý plán Paříže
  • 00:23:38 tlustými čarami,
    jimiž vyznačil budoucí
  • 00:23:41 bulváry a avenue.
  • 00:23:43 Armády dělníků se daly do práce.
  • 00:23:46 Během 10 let byly zbořeny
    celé čtvrti.
  • 00:23:49 Paříž sténala, skřípala zuby
    loučíc se s malebnou spletí
  • 00:23:54 svých uliček a nabývajíc
    často proti své vůli charakter
  • 00:23:58 nejmodernějšího velkoměsta
    na světě.
  • 00:24:02 Ne všemi uličkami z románů
    Hugových a Balzacových
  • 00:24:06 mohla dnes Hana procházet.
  • 00:24:08 Ale oč méně minulosti
    jí Paříž nabízela,
  • 00:24:11 o to skvělejší byla přítomnost
    bohatého města,
  • 00:24:14 jíž se dala s rozkoší obklopovat.
  • 00:24:18 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
  • 00:24:23 -Prosím.
  • 00:24:40 -Děkuju ti.
    -Zač?
  • 00:24:43 -Za to, že voníš
    Císařskými fialkami.
  • 00:24:45 -A proč ne?
  • 00:24:47 -Schválně jsem je z Prahy nevzal.
    Musela sis je koupit tady.-Hm.
  • 00:24:53 -Jsou tedy dobré i pro Paříž.
    -Jsi milý.
  • 00:24:58 -Ne. Jsem zlý.
  • 00:25:03 Závidím Pařížanům, Francouzům.
  • 00:25:10 Oni nevědí, jaké je to štěstí,
    být členem velkého národa,
  • 00:25:13 ohrnují nos sami nad sebou.
  • 00:25:17 To my nikdy nebudeme mít.
  • 00:25:20 Já nemyslím ty bulváry,
    paláce, přepych, zlato.
  • 00:25:26 Ale tu samozřejmost velikosti,
    tu schopnost cítit se velcí.
  • 00:25:32 Podívej se.
  • 00:25:36 Podívej se. Takovou ulici
    nikdy v Praze neuvidíš.
  • 00:25:43 Ten Oloron, co k němu jdeme
    na večeři, voňavkář,
  • 00:25:48 vyrábí Císařské fialky.
  • 00:25:50 Napůl spekulant, napůl dobrodruh.
  • 00:25:52 Ale až uvidíš ten přepych,
    ve kterém žije...
  • 00:25:55 -Toho se taky trošku bojím.
  • 00:25:58 Co myslíš?
    V Praze by to byl vrchol elegance.
  • 00:26:02 -Z toho nemám strach.
    -To mi říkáš pro útěchu.
  • 00:26:06 -Ne, to je moje jediná jistota.
    Mé štěstí, Hano.
  • 00:26:18 Konečně tady je zrcadlo,
    pojď se podívat.
  • 00:26:20 -Tady je ještě jedno.
    Přijdeme pozdě.
  • 00:26:23 -Ne, máme ještě pět minut.
  • 00:26:26 -Pět minut.
  • 00:26:29 -Ještě pět minut
    se smím na tebe dívat.
  • 00:26:32 -Jen pět minut.
  • 00:26:36 -Už týden jsme svoji
    a já jsem ti vlastně neřekl...
  • 00:26:39 -Ne, prosím tě, neříkej to.
  • 00:26:44 -Dobře.
  • 00:26:52 Budu se tedy na tebe jenom dívat.
  • 00:26:56 -Mohu tě o něco poprosit?
    Nezlob se.
  • 00:27:00 Nech mě chvilku samotnou.
  • 00:27:18 Budeme se na sebe dívat.
  • 00:27:22 Ani na vteřinku
    se nepodíváme jinam.
  • 00:27:40 Můžeme jít!
  • 00:27:47 -Prosím.
    -Děkuji.
  • 00:27:49 -Vždycky jsem se obdivovala
    Rakušanům.
  • 00:27:52 O to víc, oč jsou mi
    Prusové nesympatičtější.
  • 00:27:56 A stále doufám,
    že budu moct někdy navštívit
  • 00:27:58 vaše rodné město, má drahá.
  • 00:28:01 -Moje rodné město?
  • 00:28:02 -Ano, ano, tolik už jsem
    slyšela o Vídni vyprávět.
  • 00:28:05 Doufám, že nejste návštěvou
    Paříže příliš zklamána
  • 00:28:08 a že se tu cítíte jako doma.
  • 00:28:10 Jsem tak ráda,
    že jste přijala naše pozvání
  • 00:28:12 k této malé
    a zcela intimní večeři.
  • 00:28:16 -Baronka de Chalusse s dcerou!
  • 00:28:19 -Prominete, prosím?
    Musím je přivítat.
  • 00:28:29 Drahá baronko, jsem tak ráda,
    že jste přišla
  • 00:28:32 a přivedla s sebou
    i Marii Luisu.
  • 00:28:34 -Milá madam Oloronová,
    přišla jsem v podstatě jen proto,
  • 00:28:37 abych vám vyslovila svůj obdiv.
  • 00:28:39 Zahlédla jsem vás dnes odpoledne
    v Boloňském lesíku
  • 00:28:42 ve vaší nové kolekci
    a mohla jsem na vás oči nechat,
  • 00:28:44 čestné slovo.
  • 00:28:46 Vypadala jste úchvatně,
    rozkošně, o 10 let mladší
  • 00:28:49 v těch líbezných zelených šatech
    s karmínovými aplikacemi.
  • 00:28:56 -Lidi, smilujte se.
    Já jsem z Hradce Králové.
  • 00:29:02 -Madam? -Markýzi.
    Jsem ráda, že jste přišli.
  • 00:29:07 -To je prezident
    a hlavní akcionář Alsaské banky.
  • 00:29:11 35 milionů kapitálu.
  • 00:29:13 Jeho šlechtický titul
    je ovšem koupený.
  • 00:29:16 Ještě před 10 lety byl členem
    společnosti vlhkých nohou.
  • 00:29:20 -Co to je, vlhké nohy?
  • 00:29:22 -Burzovní hadráři,
    kteří nakupují znehodnocené papíry
  • 00:29:25 zkrachovalých společností.
  • 00:29:28 -Proč, proboha?
  • 00:29:30 -Prodávají je pod rukou
    bankrotářům, kterým hrozí
  • 00:29:33 vyšetřování pro zaviněný úpadek,
    a ti je potom zanášejí
  • 00:29:36 do svých zfalšovaných bilancí,
    jako by je nabyli,
  • 00:29:39 když ještě měly plnou hodnotu.
  • 00:29:41 To se dělá běžně. Zábavné, co?
  • 00:29:44 A náš milý markýz
    takhle jednou koupil
  • 00:29:47 celou bednu papírů jedné
    zkrachovalé hutní společnosti,
  • 00:29:51 a tu se stal zázrak.
  • 00:29:54 Objevila se nová ložiska,
    papíry stouply v ceně
  • 00:29:58 a z pana Jeantrouxe, ano,
    tak nechutně se tehdy jmenoval,
  • 00:30:02 tedy z pana Jeantrouxe
    byl přes noc boháč.
  • 00:30:05 To je dnešní svět, monsieur Born.
  • 00:30:08 I náš hostitel
    byl ještě včera žebrák. A dnes?
  • 00:30:13 Tak například za ten obraz,
    který si prohlíží vaše paní,
  • 00:30:17 zaplatil 25 000 franků.
  • 00:30:21 -25 000.
  • 00:30:24 -Dovolíte, madam?
  • 00:30:28 Dovolte, abych vám představil
    jednoho ze svých
  • 00:30:30 nejlepších přátel,
    pana Vantrassona.
  • 00:30:33 Možná, že jste už zaslechla
    jeho jméno,
  • 00:30:36 často citované ve světě
    dostihového sportu.
  • 00:30:40 -Velice mě těší, pane.
  • 00:30:48 -Koně jsou nejkrásnější
    ze všech tvorů, že?
  • 00:30:51 Snad jen ženy jsou krásnější
    než koně, ale u vás ve Vídni
  • 00:30:56 se asi nepořádají
    koňské dostihy, že, madam?
  • 00:30:59 -Já nejsem z Vídně, jsem z Prahy.
    -Aha.
  • 00:31:03 Kde to, prosím, je?
  • 00:31:06 -To je hlavní město
    Království českého.
  • 00:31:08 -Aha. Na světě
    je tolik království.
  • 00:31:11 Měla byste doporučit
    českému králi,
  • 00:31:13 aby u vás zavedl koňský sport.
  • 00:31:15 -Nemáme žádného krále.
  • 00:31:17 Poslední král,
    který obýval Pražský hrad,
  • 00:31:20 byl váš sesazený Karel X.
  • 00:31:21 -Karel X.? Ach, to byl velký král.
    Vášnivě miloval sport.
  • 00:31:26 Ovšem opravdu na výši
    se sport dostal teprve
  • 00:31:29 za dob Napoleona III.
  • 00:31:31 -Byl byste tak laskav
    a doprovodil mě k mému manželu?
  • 00:31:34 Jistě ho bude neobyčejně zajímat
    vaše vyprávění o koních.
  • 00:31:38 -Nerušte svého manžela v rozhovoru
    s jediným opravdovým baronem,
  • 00:31:41 který kdy vkročil
    do tohoto salonu.
  • 00:31:43 Čestné slovo, madam,
    skutečný baron de Challuse.
  • 00:31:48 Ale nemá, chudák, ani sůl.
  • 00:31:50 Celé jmění prospekuloval
    v mexických státních papírech.
  • 00:31:54 Teď navštěvuje snobské salony,
    jako je tady ten,
  • 00:31:57 aby se zadarmo najedl.
  • 00:32:00 -Paříž je plná lidí,
    kteří si myslí,
  • 00:32:02 že si mohou všechno dovolit.
  • 00:32:04 První z nich je sám císař,
    který Paříž bourá.
  • 00:32:08 A nakonec i támhle Vantrasson,
    který hovoří s vaší krásnou paní.
  • 00:32:12 Kopnout ho tak jednou
    do té jeho mrňavé zadnice.
  • 00:32:15 Dal bych za to život,
    čestné slovo.
  • 00:32:18 Floutkové, nemají na práci
    nic jiného, než módního krejčího,
  • 00:32:23 metr a dostihy.
  • 00:32:25 Co myslíte, že dělá teď?
    Nasazuje parohy.
  • 00:32:28 -Ano?-A zrovna
    našemu hostiteli Oloronovi.
  • 00:32:33 Madam Oloron si ho vydržuje.
    Přijde ji na 35 000 ročně.
  • 00:32:39 Však také nestrpí,
    aby dlouho hovořil
  • 00:32:41 s nějakou krásnou ženou.
  • 00:32:44 Co jsem vám říkal?
    Už k nim běží.
  • 00:32:50 A už si ji odvádí.
    Panebože, to je svět.
  • 00:32:55 -Dovolíte, abych se u vás
    na chvíli ohřál?
  • 00:32:59 Jediné místo na světě,
    kde se dá žít, je jižní Francie.
  • 00:33:02 -Nezdá se vám, barone?
    -Nezdá.
  • 00:33:05 Za této vlády se ve Francii
    nedá žít nikde.
  • 00:33:07 -Já myslím, pánové,
    že vidíte jenom to špatné,
  • 00:33:11 že nevidíte ohromné přednosti.
  • 00:33:15 Pro vás, pro Francouze,
    je například samozřejmé,
  • 00:33:18 že váš císař je Francouz.
  • 00:33:20 Kdybyste ovšem byli
    na našem místě...
  • 00:33:23 -No a? Váš císař
    přece nemůže být Francouz.
  • 00:33:26 -Ovšemže ne. Je Rakušák.
    -Vy přece také, ne?
  • 00:33:36 -Jaká škoda,
    že jste nepřijela do Paříže dřív,
  • 00:33:40 v hlavní sezoně.
  • 00:33:41 Vaše krása, kdyby byla
    náležitě představena světu,
  • 00:33:44 by způsobila zemětřesení.
  • 00:33:46 Jste z žen stvořených k tomu,
    aby se o nich mluvilo všude.
  • 00:33:49 Všimněte si markýzy de Danjac,
    která se promenuje s mou dcerou
  • 00:33:53 a pravděpodobně ji kazí.
  • 00:33:55 Ta se proslavila tím příkladným
    odstínem modré barvy.
  • 00:33:59 Modř danjac se jmenuje ta barva,
    jenomže dnes už ji můžete vidět
  • 00:34:02 na každé květinářce.
  • 00:34:04 Nebo naše drahá hostitelka,
    madam Oloron,
  • 00:34:07 se asi před třemi lety proslavila
    svým impertinentním způsobem,
  • 00:34:11 jak se v opeře
    rozhlížela lorňonem.
  • 00:34:14 Jenže dneska už se každá
    předměstská husička
  • 00:34:17 impertinentně rozhlíží lorňonem.
  • 00:34:20 Proč to povídám?
  • 00:34:22 Protože vy byste se proslavila
    něčím, co hned tak někdo
  • 00:34:25 nemůže napodobit.
  • 00:34:27 Vy totiž neužíváte líčidla,
    to je opravdu originální.
  • 00:34:31 Jak jste mladá. Máte milence?
  • 00:34:59 -Buďte ráda, madam, že máte vládu,
    která se nikoho na nic neptá.
  • 00:35:02 Jakožto legitimista
    nemohu takovou vládu
  • 00:35:04 ani dost vynachválit.
  • 00:35:06 Je to patrně vláda,
    která ví, co chce.
  • 00:35:08 -Ano, ví, co chce.
    Chce zabít český národ.
  • 00:35:12 -To je to, co chce.
    -Ach, ano, ovšem, český národ.
  • 00:35:16 To je království,
    které nemá krále.
  • 00:35:18 -V naši poměrech se nikdo nevyzná,
    právě tak,
  • 00:35:20 jako my se nevyznáme
    v poměrech vašich.
  • 00:35:23 Ať jsme v Paříži
    mluvili s kýmkoli,
  • 00:35:25 nikdo se nehlásil k vládní straně.
  • 00:35:27 Mám z toho dojem,
    že jediný bonapartista
  • 00:35:29 je císař sám.
  • 00:35:30 -Omyl, madam, omyl,
    císař není bonapartista.
  • 00:35:32 On je, s prominutím, socialista.
  • 00:35:34 Což neopakuje do omrzení,
    že bourá Paříž jen proto,
  • 00:35:37 aby mohl dát dělníkům práci?
  • 00:35:39 Chudák,
    nemá štěstí se svou vládou.
  • 00:35:41 Císařovna je legitimistka,
    jeho bratranec republikán,
  • 00:35:44 ministr vnitra orleanista,
    smutný konec
  • 00:35:47 té veliké a krásné ctižádosti.
  • 00:35:49 -Bolí mě to až do dřeně kostí.
    -Promiňte.
  • 00:35:53 Já jsem zapomněla,
    ten jediný bonapartista jste vy,
  • 00:35:57 protože císař podporuje
    koňské dostihy, že?
  • 00:36:00 SMÍCH V SÁLE
  • 00:36:02 -Vaše paní je skvělá.
  • 00:36:19 -Jak se cítíte, pane manželi?
    -Umírám touhou po domově.
  • 00:36:26 Prosím tě, umíš přeložit,
    co jsme vlastně všechno snědli?
  • 00:36:32 -Kapří mlíčí s cherry.
  • 00:36:36 Pstruh z ženevského jezera,
    račí protlak.
  • 00:36:41 Pečený bažant
    nadívaný strnadím masíčkem.
  • 00:36:44 -Všechno je to nahořklé, přísahám.
  • 00:36:50 -Nahořklý je náš pocit malosti.
  • 00:36:58 -Už půl roku si vrabci vyprávějí,
    že se Prusko
  • 00:37:01 chystá napadnout Francii.
  • 00:37:03 Ale Francie nemůže nic dělat,
    protože náš nešťastný císař
  • 00:37:06 si pověsil na krk parlament.
  • 00:37:08 A parlament ihned zamítl
    jeho první požadavek,
  • 00:37:12 první rozumný požadavek.
  • 00:37:14 -Zvýšit vojenský rozpočet.
    -Máte zbytečné starosti.
  • 00:37:18 Že by se Prusko odvážilo
    na Francii, to je prostě k smíchu.
  • 00:37:24 -Měli bychom se tedy smát, ne?
    Proč se nesmějeme?
  • 00:37:28 -Francie je stále ještě
    největší vojenská velmoc na světě
  • 00:37:32 a Prusko je zakrváceno
    válkou s Rakouskem.
  • 00:37:35 Ani 20 let se nevzpamatuje
    z tohoto svého Pyrrhova vítězství.
  • 00:37:40 -Myslíte?
    -Co vy o tom soudíte, monsieur?
  • 00:37:42 Považujete Prusko
    za vážného nepřítele?
  • 00:37:45 -Je to nepřítel,
    který je stále silnější.
  • 00:37:48 Ovšem Bismarck
    není lehkovážný mladík,
  • 00:37:50 který by se v krátké době
    podruhé vrhl
  • 00:37:53 do takového dobrodružství.
  • 00:37:55 -Tuze rád bych osvědčil
    vaše slova, monsieur Born,
  • 00:37:58 ale žel bohu nemohu.
  • 00:38:00 Mluvil jsem nedávno
    s hraběnkou de Pourtales.
  • 00:38:02 -Vy znáte hraběnku de Pourtales?
  • 00:38:04 -Ano, mám ještě několik dobrých
    známých v kruzích staré šlechty.
  • 00:38:09 Tedy milá hraběnka mi vyprávěla,
    že nedávno obědvala v Berlíně
  • 00:38:13 s pruským státním ministrem
    von Steinitzem,
  • 00:38:16 a ten jí nejdřív půl hodiny
    vykládal o vzestupu
  • 00:38:19 pruské státní moci.
  • 00:38:21 A nakonec jí řekl doslova:
    "Mluvím s vámi tak důvěrně,
  • 00:38:26 drahá hraběnko, jen proto,
    že vím, že vy zakrátko budete
  • 00:38:29 naší příslušnicí.
  • 00:38:31 Za několik měsíců se vaše Alsasko
    stane jednou z nejcennějších
  • 00:38:35 německých provincií."
  • 00:38:39 -Alsasko. A proč jenom Alsasko?
    A proč ne taky Bretoňsko?
  • 00:38:46 A proč ne Normandie
    a proč ne celá Francie?
  • 00:38:49 A co vám ještě vyprávěla
    ta vaše hraběnka de Pourtales,
  • 00:38:53 ta roztomilá švitorka?
  • 00:38:55 -Už jenom to, že se v Berlíně
    stále oficiálně mluví o míru,
  • 00:38:59 ale u dvora se zpívá
    jiná písnička.
  • 00:39:02 Nach Paris, nach Paris.
  • 00:39:05 -Co nám záleží na písničkách
    od pruského dvora?
  • 00:39:09 Ale prosím,
    ať jen to Prušáci zkusí,
  • 00:39:12 ať si troufnou.
  • 00:39:15 Mokrými hadry je utlučeme.
    Ano, mokrými hadry je utlučeme!
  • 00:39:20 -Do placata.
    -Bravo!
  • 00:39:24 -To už jsem někde slyšel.
    V 66.
  • 00:39:29 Jenže místo mokrých hadrů
    jsme je otloukali čepicemi.
  • 00:39:33 Sám jsem to křičel.
  • 00:39:36 Chtěl bych vidět,
    jak by tihle tu válku vyhrávali.
  • 00:39:40 -Třeba věří, že válka se dá koupit
    jako jejich šlechtické tituly.
  • 00:39:44 -Ano, koupit.
    To je jejich slovo.
  • 00:39:50 Můj bože, co bychom všechno
    dokázali v Praze postavit,
  • 00:39:54 mít jen setinu jejich bohatství?
  • 00:39:57 -Jsou bohatí a víc už nic.
    Ale bohatí jsou dokonale.
  • 00:40:05 -Ale jaký to má cíl, to všechno?
  • 00:40:09 -Třeba žádný.
    Možná že v tom je právě štěstí.
  • 00:40:16 -Každý český švec,
    který dal zlatku na stavbu
  • 00:40:18 Národního divadla, je mně milejší.
  • 00:40:20 Každý český nádeník
    má v sobě víc životního smyslu
  • 00:40:23 než všichni tihle panáci
    dohromady.
  • 00:40:33 Není to pravda, závidíme jim to.
    Ty lokaje, ty salony, ty bulváry.
  • 00:40:39 I ty spekulace,
    které z žebráků dělají milionáře.
  • 00:40:43 Protože my jsme ti žebráci.
  • 00:40:49 Takový salon, bože můj,
    takový salon mít v Praze!
  • 00:40:55 Ale to nikdy nebude.
    Máš pravdu.
  • 00:41:02 Nahořklý je pocit malosti.
  • 00:41:06 Klaním se před tebou,
    žes to dokázala vyslovit.
  • 00:41:10 Hano, já umírám touhou,
    abych tě obklopil
  • 00:41:15 stejným přepychem jako Oloron
    tu svou bezkrevnou blondýnu.
  • 00:41:20 -Ta bezkrevná blondýna
    má milence za 30 000 ročně.
  • 00:41:25 -Kyselé hrozny, nelžeme si.
  • 00:41:27 A lhát možná můžeme jiným,
    sobě ne.
  • 00:41:31 Vypadal jsem před tebou
    jako bohatý muž, v Praze.
  • 00:41:35 A tady vidíš,
    jaký jsem ubožák.
  • 00:41:39 Proč jsme nejeli raději
    do Vídně nebo do Drážďan?
  • 00:41:43 -Já toho nelituji.
  • 00:41:47 Ani toho, co jsi prve řekl,
    poznala jsem v životě
  • 00:41:50 strašně málo upřímnosti.
  • 00:41:53 Máš pravdu, oslnilo mě to,
    je to krásné.
  • 00:42:00 Možná uvnitř špinavé, ale krásné.
  • 00:42:07 Ten jejich styl se dělá větší,
    než skutečně je,
  • 00:42:10 ale při tom při všem
    je to pořád ještě veliký styl,
  • 00:42:13 protože oni ty miliony mají,
    my ne.
  • 00:42:17 -Nadosmrti ne.
  • 00:42:20 Copak Češi
    musí být ve všem pozadu?
  • 00:42:23 Hano, vraťme se do Prahy,
    hned zítra.
  • 00:42:28 Zapomeňme na to,
    není to nic pro nás.
  • 00:42:33 -Vždycky jsem toužila
    ochutnat opium.
  • 00:42:39 -Dobře.
  • 00:42:47 Zůstaneme.
  • 00:42:49 -Ochutnat ten přepych,
    švadleny, kočáry.
  • 00:42:52 Jinak se do smrti
    nezbavím pocitu závisti.
  • 00:42:55 Nepočítat peníze aspoň týden.
  • 00:43:00 -Asi na to nemáme.
    -Máme na to.
  • 00:43:04 -Zůstaneme 14 dní.
    -Ne, to by bylo drahé.
  • 00:43:08 -Chci, aby to bylo drahé.
  • 00:43:10 Chci na tobě vidět
    ty nejkrásnější toalety.
  • 00:43:13 Neboj se,
    nebudu toho nikdy litovat.
  • 00:43:17 Lepší osud pro krásné toalety
    si neumím vymyslet.
  • 00:43:23 Teď tě nechám spát.
  • 00:43:29 -Škoda.
  • 00:43:47 -Je to vaše?
  • 00:43:49 -Povídám, je to vaše?
    -Ano, prosím.
  • 00:43:54 -Na co koukáte, chybí snad něco?
  • 00:43:58 -Ne, nechybí.
  • 00:44:02 -Počkat! Ještě podpis.
    Umíte psát?
  • 00:44:18 -Nebreč, ty jsi Valentýnka, viď?
    Nebreč, to jsem přece já.
  • 00:44:25 -Táto. -Karlíku. Růženko!
    Vy jste vyrostli.
  • 00:44:30 Podívejte, pojďte, podívejte se,
    co vám táta přinesl.
  • 00:44:37 Pojď, Růženko, podívej, podívej,
    máčený okurky.
  • 00:44:44 To je pro vás.
  • 00:44:46 Kdybych měl hrneček,
    byl bych přinesl taky trochu láku.
  • 00:44:49 Tak vezměte si.
  • 00:44:51 -Tak máčený okurky jsi přinesl?
    -Okurky.
  • 00:44:55 -A to má bejt dost
    za ty dva roky, máčený okurky?
  • 00:44:59 -On přinesl máčený okurky!
    -Babi.
  • 00:45:02 -Já ti dám babi.
  • 00:45:04 Dva roky nás nechá na žebrotě
    a pak přinese máčený okurky,
  • 00:45:07 jako kdyby šel z pouti
    a ne z kriminálu.
  • 00:45:10 Ale jseš taky takovej pohublej.
    Ještě aby ses taky rozstonal.
  • 00:45:16 -Jak to, taky? Kde je Fanka?
  • 00:45:20 -Kde by byla? Ve fabrice.
    Za chvilku ji tady máš.
  • 00:45:23 -Kde, ve fabrice?
    -Ve voctárně.
  • 00:45:26 -Jak to, ve voctárně?
  • 00:45:27 Fanka byla přede vždycky
    slabá na prsa.
  • 00:45:30 -Ale za ty dva roky ve voctárně
    je každej slabej na prsa, no.
  • 00:45:33 Stonala trošku, ale už je to zase
    všechno v pořádku.
  • 00:45:36 -Babi, jak jste ji mohla nechat?
    Voctárna, to je přece rasovina.
  • 00:45:41 -Jak jsem ji mohla nechat?
    To se ptáš ty mě, jo?
  • 00:45:47 Děti, hele, vezměte si ty okurky,
    vezměte, táta vám je přinesl,
  • 00:45:51 a běžte pěkně ven.
  • 00:45:54 Že nás tvůj principál
    vyhodil z Komotovky
  • 00:45:58 a že se tady tlučeme
    ve starým chlívě, to snad víš, ne?
  • 00:46:02 A že to tady musíme vydržet,
    to snad víš taky, ne?
  • 00:46:05 A ty děti, ty nejedí, ty žerou.
  • 00:46:08 A ty se mě ptáš, jak to,
    že jsem Fanku pustila do voctárny.
  • 00:46:13 Ta by šla sloužit k čertu,
    aby neviděla děti brečet hlavy.
  • 00:46:16 To jenom tobě byl ten Žižkaperk
    milejší než vlastní děti.
  • 00:46:21 -Já... Já zajdu k Nedobylovi
    a poprosím ho,
  • 00:46:25 třeba mě vezme zpátky.
  • 00:46:27 -Jo, to se spolehni,
    na takový socany on čeká, víš?
  • 00:46:37 -Matouši.
    -Fanka.
  • 00:46:42 -Co se tak koukáš?
    -Nic, nic. Tak...
  • 00:46:50 Už jsem zase s váma.
  • 00:47:02 Prej jsi stonala, říkala babi.
  • 00:47:06 -V zimě,
    teď už se mi dejchá dobře.
  • 00:47:11 -Táhla jsi to tady celou tu dobu
    všecko sama, viď?
  • 00:47:14 -Hlavně že jsi zase doma.
    -A co že ti Karlík nepomohl?
  • 00:47:20 -Karlík musí chodit do školy.
  • 00:47:23 -Co by musel?
    Mohl jít taky do fabriky.
  • 00:47:25 -Ne, nikam nepůjde,
    Karlík bude chodit do školy,
  • 00:47:27 aby z něho něco bylo,
    aby nemusel žebrat o práci
  • 00:47:30 jako my.
  • 00:47:40 Co se tak koukáš?
  • 00:47:44 Jsem ošklivá, viď?
  • 00:47:47 -Jdi ty.
  • 00:47:52 Jsi pořád pěkná ženská.
  • 00:48:15 -Tak co je nového, Pilát?
    -Sami už četli, nebo ještě ne?
  • 00:48:19 -Co jsem měl číst?
    -Francie začala vojnu s Pruskem.
  • 00:48:25 -Tak přece?
  • 00:48:27 -Já jim ty noviny přinesu,
    chlapi si to někde čtou.
  • 00:48:30 -Ne, nemusíte,
    noviny jenom zdržujou od práce.
  • 00:48:36 Poslouchejte, Pilát,
    to každý den čtou kočové noviny?
  • 00:48:40 -Ano, při svačině, rozumí se.
  • 00:48:42 -No, sakra, to budu mít
    vzdělané závozníky.
  • 00:48:46 A copak říkají válce
    ti vaši čtenáři?
  • 00:48:50 -Že Prušáci dostanou
    od Francouze na frak.
  • 00:48:55 -Jako před čtyřma lety od nás, co?
  • 00:48:57 -No, to byla, prosím,
    tento, jiná situace.
  • 00:49:02 -Říkají kočové.
  • 00:49:04 -My jsme měli tehdy
    zastaralý flinty
  • 00:49:07 a Prušáci měli jehlovky.
  • 00:49:09 Jenže teď je to direktně naopak,
    Francouzi mají šaspotky,
  • 00:49:12 a to mají bejt
    úplně nejlepší flinty.
  • 00:49:15 -No dobře, dobře, Pilát.
    Ještě něco máte?
  • 00:49:19 -Už nic, pane šéf, jenom...
    -No co?
  • 00:49:23 -Tam venku na dvoře stojí,
    no, Matouš Pecoldů.
  • 00:49:28 Prosí, jestli by s nima
    nemohl promluvit.
  • 00:49:31 -Pecold?
  • 00:49:33 Á, Pecold. Hm.
  • 00:49:39 To už ho pustili?
  • 00:49:41 -Ale kočí on nebyl špatnej,
    pane šéf.
  • 00:49:43 -Pilát, taky nebyl zavřenej
    jako kočí.
  • 00:49:47 -Ať si zase jde.
    -Já jenom...
  • 00:49:53 -Slyšel jste, co jsem řekl?
  • 00:50:50 Tak tohle je na poštu, Pilát,
    a tady jsou jízdy na zejtřek.
  • 00:50:54 -Ano, pane šéf.
  • 00:50:59 -Co ještě?
  • 00:51:01 -Pane šéf, když on tam
    pořád ještě čeká, ten Pecold.
  • 00:51:06 -Co, vy jste mu řekl, aby šel?
    -Řekl, ale on pořád čeká.
  • 00:51:09 -Tak co mám dělat? Čeká.
    -Když on má čtyři děti, pane šéf.
  • 00:51:17 -Tak vzít ho zpátky, myslíte?
    -Kdyby mohli...
  • 00:51:21 -A copak o tom soudí kočové?
    Co čeledník?
  • 00:51:25 Noviny jste přečetli,
    prusko-francouzskou vojnu
  • 00:51:28 jste probrali,
    tak jakpak jste se usnesli
  • 00:51:31 o Pecoldovi, co?
  • 00:51:33 -Koním on rozuměl, Pecold.
    -Tak ať jde dál.
  • 00:51:37 -Jo! Ano, pane šéf.
  • 00:52:09 -Dobrý odpoledne, pane šéf.
  • 00:52:12 -Dobrý den, pane Pecolde.
    Posaďte se.
  • 00:52:19 -Neráčej se na mě horšit,
    pane šéf.
  • 00:52:22 -Pane Pecolde, já nejsem váš šéf.
    Co jste si přál?
  • 00:52:27 -Jako oni přece byli
    můj principál, pane šéf.
  • 00:52:33 -Ano, jenže vy jste nebyl spokojen
    s místem v mém podniku.-Jak to?
  • 00:52:38 Já byl hundert spokojenej,
    pane šéf.
  • 00:52:40 Já o nich křivýho slova neto...
    Nikdáž, jako je pánbůh nade mnou.
  • 00:52:47 -Opravdu? A pročpak jste se
    tenkrát zúčastnil
  • 00:52:51 toho dělnického tábora
    na Žižkaperku, co?
  • 00:52:59 -To já...
  • 00:53:02 Já je chtěl jenom podpořit, že,
    aby jich bylo víc.
  • 00:53:08 -Aby jich bylo víc.
  • 00:53:10 No, to je od vás skutečně hezké,
    pane Pecolde, tak sbohem.
  • 00:53:18 -Jak to?
  • 00:53:19 Já myslel, když mě ráčili
    vyposlechnout, tak...
  • 00:53:23 -Tak co, no?-Že mě vezmou
    zpátky zase ke koním.
  • 00:53:33 -To nemohu, pane Pecolde.
  • 00:53:36 Podívejte se,
    kdybych vás přijal zpátky,
  • 00:53:38 tak bych vytvořil precedens.
  • 00:53:41 Vy asi nevíte, co to je precedens.
  • 00:53:44 Prostě příště by zase někdo jiný
    šel s těmi nespokojenými dělníky
  • 00:53:47 na Žižkaperk,
    abych jich jako bylo víc.
  • 00:53:51 A možná že by seběhli
    z toho Žižkaperku sem dolů
  • 00:53:55 a třeba mě pověsili
    támhle na té fošně, víte?
  • 00:53:59 A vy, pane Pecolde,
    byste možná byl s nima.
  • 00:54:01 -Já? Pane šéf, přísahám
    při pánubohu nejsvětějším...
  • 00:54:08 Vždyť já mám čtyři děcka,
    pane šéf, tak aspoň kvůli nim.
  • 00:54:21 -Děti jsou požehnáním,
    pane Pecolde.
  • 00:54:28 Já nemám žádné.
  • 00:54:32 -Však kdyby byla naživu
    jejich nebožka jemnostpaní...
  • 00:54:37 -Mlč, sakra!
  • 00:54:40 -Kdo se tě prosil?
    -Neráčej se zlobit, pane šéf.
  • 00:54:43 -Táhni. Táhni odtud! Jdi pryč!
  • 00:56:44 -Vítězíme.
  • 00:56:46 Pokouším se hrát Marseillaisu,
    ale už mi strašně ztuhly prsty
  • 00:56:49 a tolik by se mi chtělo hrát.
  • 00:56:51 Jenže na tomhle křápu
    chybí struny.
  • 00:56:53 Francouzi přešli přes Rýn,
    přečti si to sám,
  • 00:56:55 to je zvláštní večerní vydání
    Národních listů.
  • 00:56:58 Prusové opustili Trevir
    a ustupují k Mohuči.
  • 00:57:26 Co je s tebou?
    To jsou přece dobré zprávy.
  • 00:57:31 -Moc dobré.
  • 00:57:34 Jenže nebude-li Francie
    do šesti neděl poražena,
  • 00:57:38 jsme žebráci.
  • 00:57:40 -Kdo, my?
    -My.
  • 00:57:49 Ty a já.
  • 00:57:53 Vsadil jsem všecko
    na porážku Francie.
  • 00:57:56 -Nerozumím ti.
  • 00:57:58 -Minulý týden, víš,
    jak jsem se rozjel do Vídně.
  • 00:58:04 Vsadil jsem všecko na to,
    že francouzské akcie klesnou.
  • 00:58:09 Konkrétně akcie Alsaské banky.
  • 00:58:11 -Jestli ti dobře rozumím,
    rozhodl ses spekulovat na burze?
  • 00:58:18 -Ano.
  • 00:58:21 Byl jsem přesvědčen,
    že Francie bude poražena.
  • 00:58:26 Ta jejich nadutá sebedůvěra.
  • 00:58:28 A přitom celá země
    plná vnitřních nenávistí.
  • 00:58:33 Pamatuješ, co se o tom hovořilo
    tenkrát u Oloronů,
  • 00:58:38 o tom, že Bismarck
    chce anektovat Alsasko.
  • 00:58:43 Prostě... Prostě mi z toho
    logicky vyplynulo...
  • 00:58:48 -Říkáš, že jsi vsadil všechno?
    -Ano.
  • 00:58:56 -Prodal jsem všechny cenné papíry,
    abych mohl složit garanci.
  • 00:59:03 -Kolik?
  • 00:59:20 -90 000 zlatých.
  • 00:59:30 Spekuloval jsem na pokles
    alsaských papírů, rozumíš, Hano?
  • 00:59:39 Hano.
  • 00:59:42 Já vím, já vím,
    mohla bys mi vyčítat...
  • 00:59:46 -Věřím, že ses rozhodl správně.
  • 00:59:53 -Kéž bys měla pravdu.
  • 00:59:58 Udělal jsem to kvůli tobě, Hano,
    chci, abys to věděla.
  • 01:00:04 -Kvůli mně?
  • 01:00:08 Riskuješ 90 000 kvůli mně?
  • 01:00:12 -Chtěl jsem, abys žila v přepychu.
    Hned.
  • 01:00:19 Nebo aspoň hned zítra.
  • 01:00:24 Abychom se aspoň trochu
    mohli porovnat s těmi Olorony,
  • 01:00:27 s těmi barony.
  • 01:00:29 -Ale Prusové ustupují.
    -Ano.
  • 01:00:35 Bohužel.
  • 01:00:44 -Neměl jsem ti nic říkat.
    -Proč?
  • 01:00:50 Počkáme, až začnou vítězit.
  • 01:00:55 -Hano.
  • 01:01:18 -Paní Hana učinila dobře,
    když nedala průchod
  • 01:01:21 svému hněvu a obětovala
    jen batistový kapesníček.
  • 01:01:26 Ten kapesníček
    měl být dobře zaplacen,
  • 01:01:29 neboť proti všemu očekávání
    Prusko opravdu začalo vítězit.
  • 01:01:33 Francouzi opustili Méty,
    pak Chalons,
  • 01:01:37 aby konečně 1. září roku 1870
    byli poraženi
  • 01:01:41 v rozhodné bitvě u Sedanu.
  • 01:01:44 Francouzský císař Napoleon III.
    se stal osobním zajatcem
  • 01:01:49 pruského krále Viléma.
  • 01:01:52 Francouzi byli poraženi
    právě včas,
  • 01:01:55 ještě před vyúčtováním
    kurzovní diference cenných papírů
  • 01:02:00 vídeňské burzy.
  • 01:02:03 Tři týdny po bitvě u Sedanu
    obdržel Born
  • 01:02:06 z vídeňské banky Čechie
    doporučený dopis.
  • 01:02:40 -Vaše blahorodí,
    oznamujeme vám se vší zdvořilostí,
  • 01:02:43 že si dovolujeme připsat
    k dobru vašeho ctěného konta
  • 01:02:46 částku 122 000 zlatých,
    čistý výtěžek obchodu
  • 01:02:51 provedeného námi
    na váš ctěný příkaz.
  • 01:02:59 Je to pravda, Jene?
  • 01:03:02 -Nikdy ti nezapomenu,
    žes mi nepřestala věřit.
  • 01:03:05 -120 000, ne, 122 000.
    -Utlučeme je mokrými hadry.
  • 01:03:13 To, kdyby tenkrát Oloron nekřičel,
    nikdy by mě nenapadlo
  • 01:03:16 spekulovat na jejich porážku.
  • 01:03:18 Teď už asi nejedí bažanty
    se strnadím masíčkem.
  • 01:03:26 -To jistě ne.
  • 01:03:29 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
  • 01:03:31 -Promiňte, nesu noviny.
  • 01:03:38 Žádné dobré zprávy,
    pořád jen píší "Paříž se brání".
  • 01:03:46 -Ano, ano, je to smutné.
  • 01:03:50 -Jene, vy myslíte,
    že by se mohli vzdát?
  • 01:03:54 Že by se republika
    vzdala Prušákům?
  • 01:03:57 -Ne. Věřím, že nakonec zvítězí.
    -Viďte.
  • 01:04:18 -Nemohu přece za to,
    že jsem uhodl logický běh věcí.
  • 01:04:28 Proč se tak díváš?
  • 01:04:31 -Je mi smutno.
  • 01:04:35 Mám Francii ráda
    a teď se raduji z její porážky.
  • 01:04:40 -Tohle...
  • 01:04:44 To si necháme pro sebe.
    -Naše první společné tajemství.
  • 01:04:52 Škoda, že je tak přízemní.
  • 01:05:02 -Ještě, ještě, ještě,
    ještě, ještě, stát!
  • 01:05:05 Pozor.
  • 01:05:08 -Teď.
    -Proboha!
  • 01:05:22 No, Jene!
  • 01:05:26 -Chci, aby to naše společné
    tajemství mělo pro tebe
  • 01:05:30 aspoň trošku vzletu.
  • 01:05:35 -Můžu?
    -Prosím.
  • 01:05:59 -Já mám pocit, že se mi to zdá!
  • 01:06:02 Ty jsi blázínek,
    já tobě musím děkovat.
  • 01:06:05 -Nemluv o tom,
    mluvme teď velice prakticky.
  • 01:06:08 Chtělas hrát,
    našel jsem ti učitele.
  • 01:06:10 Náprstek mi doporučil
    jednoho muzikanta,
  • 01:06:13 který by si rád přivydělal
    kondicemi ve vlastenecké rodině.
  • 01:06:16 Ve 4 hodiny se přijde představit.
  • 01:06:18 Je to prý dobrý klavírista,
    taky snad už něco složil.
  • 01:06:21 -Jene, to už není pozornost.
    To je krupobití pozorností!
  • 01:06:25 -Krupobití?
  • 01:06:27 Zvykej si tedy na krupobití.
    Chci teď myslet jenom na tebe.
  • 01:06:31 -Ne, musíš trošku myslet
    na obchody, aspoň trošičku.
  • 01:06:36 -Co nejmíň.
  • 01:06:41 ZVONEK U DVEŘÍ
  • 01:06:45 -To je on.
    -To je škoda.
  • 01:06:52 -Příště ho pozvu na šestou.
  • 01:06:57 -Jdi.
  • 01:07:00 -Jene!
    -Ano?
  • 01:07:01 -Ale nesmíš poslouchat
    já bych se před tebou
  • 01:07:04 styděla hrát.
  • 01:07:05 -Nesmím?
    -Ne. Jdi dělat obchody.
  • 01:07:08 -Jene! Jak se jmenuje?
    -Počkej, počkej, počkej.
  • 01:07:15 -Dvořák.
    Ano, Dvořák. Antonín Dvořák.
  • 01:07:18 -Tak, hodně úspěchů.
    -Jdi.
  • 01:07:31 -Dobrý den, jemnostpaní.
    Rukulíbám.-Dobrý den.
  • 01:07:35 -Já jsem Dvořák.
    -Těší mě, pane Dvořák.
  • 01:07:40 -Pan Náprstek...
    -Ano, pan Náprstek, já vím.
  • 01:07:46 -Prosím, mistře.
    -Děkuji.
  • 01:07:52 Ále, to je krásný klimprkastl,
    jemnostpaničko, krásný,
  • 01:07:56 jen co je pravda.
  • 01:08:54 Hezká věcička, hezká,
    moc pěkný inštrument.
  • 01:08:58 Ale trochu moc nová.
  • 01:09:01 Jemnostpaní,
    kdybyste byla tak hodná.
  • 01:09:05 A tady ten ubrus, tak.
  • 01:09:11 Potřebuje trochu
    nasáknout muzikou, víme?
  • 01:09:18 Tak.
  • 01:10:34 -Jene.
  • 01:10:37 Já jsem marná, já jsem tak marná,
    miluj mě.
  • 01:10:43 Miluj mě tak silně, jak dovedeš,
    ať nejsem tak marná.
  • 01:10:46 -Hano, Haničko,
    ty mluvíš o marnosti.
  • 01:10:53 Přítelkyně moje.
  • 01:10:55 Nikdy v životě jsem se necítil
    tak jistý,
  • 01:10:58 tak bezpečný jako s tebou.
  • 01:11:04 Miluji tě jako ještě nikdy nikoho.
  • 01:11:08 Ty můj drahý človíčku.
  • 01:11:15 -Nezlob se na mě.
  • 01:11:18 Pojď tam.
  • 01:11:42 BOUCHÁNÍ NA ZEĎ
  • 01:11:47 BOUCHÁNÍ NA ZEĎ
  • 01:11:52 BOUCHÁNÍ NA ZEĎ
  • 01:12:06 -Co je to za hulváta?
    Kdo to tam tak bouchá, proč?
  • 01:12:10 -To je soused, asi je to na něho
    příliš hlučné, mistře.
  • 01:12:15 -Hudba, že ho ruší? Hudba?
  • 01:12:22 Tomu se taky říká člověk.
  • 01:12:24 Tak ať bouchá, barbar.
  • 01:12:27 HLASITÁ HRA
  • 01:12:33 BOUCHÁNÍ NA ZEĎ
  • 01:12:39 -Ale i tato drobná mrzutost
    se obrátila v Bornův prospěch,
  • 01:12:42 jak se mu ostatně stávalo často.
  • 01:12:45 Rozlícený soused dal hned nazítří
    domácímu výpověď.
  • 01:12:49 A Born ruče přinajal
    opuštěné místnosti.
  • 01:12:54 Dal probourat stěnu
    a dopřál svému salonu
  • 01:12:57 rozměry téměř oloronovské.
  • 01:13:00 A protože i jako hostitel
    si počínal stále velkoryseji,
  • 01:13:04 jeho vlastenecký salon
    nikdy nepostrádal nedostatkem
  • 01:13:08 zajímavých osobností.
  • 01:13:10 Vedle známých tváří
    se musíme seznamovat s novými.
  • 01:13:14 Jeho Excellence, tajní rada,
    doktor Straka.
  • 01:13:19 Filozof, doktor Hugo Schönfeld,
    soukromý docent
  • 01:13:23 pražské německé univerzity.
  • 01:13:26 A jeho dcery Marie a Laura.
  • 01:13:34 Jeho nastávající zeť,
    juris doctor Helebrandt,
  • 01:13:38 ambiciózní pražský advokát.
  • 01:14:17 -Krásné. Skvělé! Skvělé!
  • 01:14:21 Ale jistě promlouvám ze srdce
    všech přítomných vlastenců,
  • 01:14:25 řeknu-li že tato krásná
    dramatická hudba
  • 01:14:29 by mohla být overturou
    k nové veliké české opeře,
  • 01:14:34 takové, jaké skládá pan Smetana,
    co říkáte?
  • 01:14:39 -Neráčejí se plást a radit do věcí,
    kterým nerozumějí, pane Born.
  • 01:14:44 -Ale...
    -Ano. Poroučím se. Poroučím se.
  • 01:14:58 -Pane Dvořáku.
  • 01:15:02 -Prosím vás...
    -Jemnostpaní.
  • 01:15:05 Ten štrůdl mi schovejte do špajzu,
    to je úplná báseň.
  • 01:15:09 -Já ho zejtra sním. Rukulíbám.
    -Na shledanou.
  • 01:15:14 -Ale někdy místo hudby
    zvučely v Bornově salonu
  • 01:15:17 vášnivé debaty.
  • 01:15:19 Tehdy i nejlepší štrůdl
    zůstával nepovšimnut.
  • 01:15:23 -Ano, nepopírám,
    že peníze existují,
  • 01:15:25 ale jsou to jen poukázky
    na hmotné statky.
  • 01:15:28 Dejme tomu, pro zjednodušení,
    poukázky na, no...
  • 01:15:30 -Na rohlíky.
    -Třebas.
  • 01:15:32 A teď jde o to, jakým způsobem
    kdo peníze získává, jestli prací,
  • 01:15:36 výrobou rohlíků třeba,
    což nelze než chválit,
  • 01:15:38 a nebo spekulací s penězi,
    což žádné nové hodnoty nepřináší.
  • 01:15:41 -To bych se na to podíval.
  • 01:15:43 A jak to teda přijde, že spekulant
    nebo obchodník zbohatne?
  • 01:15:46 -Protože nebyla dost dobře
    zaplacena práce toho,
  • 01:15:49 kdo vyrábí rohlíky.
  • 01:15:50 -Ale to je mi teorie.
  • 01:15:52 Věří-li tomuhle vzdělaný člověk,
    potom se nedivme,
  • 01:15:54 že si pařížská lůza
    prostě vyhlásí svou.
  • 01:15:56 -Co, prosím, nazýváte lůzou?
    -Dovolte, pane redaktore.
  • 01:15:59 Ale útočit šmahem na každý výdělek
    získaný spekulací,
  • 01:16:02 to by znamenalo útočit na základy
    moderní civilizace.
  • 01:16:06 Kdo je to podnikatel?
    Podle vás spekulant.
  • 01:16:09 Podle mne je to člověk,
    který dokáže předvídat
  • 01:16:11 a má navíc odvahu riskovat.
  • 01:16:13 -Riziko není práce, dovolíte-li.
    -Má odvahu investovat.
  • 01:16:17 Ale podle vás
    je investice nemravná,
  • 01:16:20 protože je to vlastně
    spekulace, že?
  • 01:16:23 Chcete tedy hospodářství
    bez investic?
  • 01:16:25 -Tak, tak.
    -A nejde jen o podnikatele.
  • 01:16:27 Co třeba vojáci, úředníci,
    lékaři, učitelé a kdo ještě?
  • 01:16:32 Můžeme se bez nich obejít?
  • 01:16:34 Jistě že ne,
    i když právě nepečou rohlíky.
  • 01:16:36 -Pozor, tady směšujete
    dva různé pojmy.
  • 01:16:38 Jistě že společnost potřebuje
    učitele, lékaře,
  • 01:16:41 já přece netvrdím, že...
  • 01:16:48 -A také přišel den,
    kdy Bornův salon pohlédl zblízka
  • 01:16:52 do tváře smrti.
  • 01:16:55 Bylo to 8. května roku 1873.
  • 01:16:59 Nic nenasvědčovalo tomu,
    že se k Bornovým dveřím
  • 01:17:03 blíží tragická zpráva tak,
    jako se už přiblížila
  • 01:17:06 k tisícům dveří v celém Rakousku.
  • 01:18:07 -To je zajímavé,
    při některých skladbách se mi zdá,
  • 01:18:09 jako by se čas zastavil,
    jenom poslouchám
  • 01:18:12 a přitom se ve mně,
    abych tak řekl,
  • 01:18:15 rozhošťuje jakýsi krásný pocit
    nikam nesměřující, to je zajímavé.
  • 01:18:23 -A přitom blažené.
    -Nikam nesměřující?
  • 01:18:26 U mě je tomu právě naopak,
    pane doktore.
  • 01:18:29 Mě hudba vždycky pobízí
    k nějakému hnutí.
  • 01:18:33 -Myslíte třeba k tanci, Jene?
  • 01:18:36 -Ne, ne, já jsem měl na mysli
    duševní hnutí.
  • 01:18:41 -V tom je specifikum krásna,
    když dovolíte.
  • 01:18:44 V tom, že krása je zcela závislá
    na subjektu vnímajícího.
  • 01:18:48 Uznávám-li nezávislost světa
    na vnímání subjektu,
  • 01:18:52 nezávislost krásy na jejích
    milovnících uznat nemůžeme.
  • 01:18:56 -To řekli dobře, pane docente.
  • 01:18:59 Dcera nám tuhle přišla domů
    vyhastrošená v takovém oblečení.
  • 01:19:02 Prý: "Vždyť je to krásné."
  • 01:19:04 "Jářku, nechoď mi s tím na oči,
    vypadáš jako strašák na špačky."
  • 01:19:07 -To sem nepleť, Jeníku.
  • 01:19:10 -Pan doktor Legát, prosím, přišel.
  • 01:19:13 -Prosím za prominutí,
    opravdu nerad ruším.
  • 01:19:16 -Vítejte.
    -Jdu přímo z úřadu.
  • 01:19:20 -Zlá zpráva, přátelé.
    -Copak?
  • 01:19:23 -Policie uzavřela vídeňskou burzu,
    úplná katastrofa.
  • 01:19:29 Jenom na dnešek se zhroutilo
    94 peněžních ústavů.
  • 01:19:33 -A pokračuje to dál jako lavina.
    -94, to je ale...
  • 01:19:37 -Krach, úplný krach.
    -Co Generální banka?
  • 01:19:42 -Padla. Mezi prvními.
  • 01:19:45 -To přece...
    -Jeníku! Ježíši Kriste!
  • 01:19:49 -Vodu, lékaře!
    -Jeníčku! Jeníku, prosím tě!
  • 01:19:56 Podívej se na mě,
    Generální banka se drží, slyšíš?
  • 01:20:01 Jeníčku. Jeníčku!
  • 01:20:11 -Příšerné.
  • 01:20:14 Měl v papírech Generální banky
    všechen svůj kapitál.
  • 01:20:19 -Promiňte mi otázku, pane Borne,
    jistě nevhodnou v takové chvíli,
  • 01:20:25 ale nejsem prakticky vzdělán.
  • 01:20:27 Znamená to,
    že akcie Generální banky
  • 01:20:30 už nikdy jaksi nenabydou
    své hodnoty?
  • 01:20:34 -Nikdy. V tom je právě
    podstata krachu, že nikdy.
  • 01:20:42 -Prekérní.
  • 01:20:45 Já měl totiž veškerý majetek
    uložen v akciích Generální banky.
  • 01:21:48 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 01:21:50 Prosím, vstupte, pane,
    čekal jsem vás.
  • 01:21:52 Jen prosím, tiše,
    mé dcery nesmí o ničem vědět.
  • 01:21:55 -Schönfeld.
    -Nedobyl.
  • 01:21:57 -Prosím.
  • 01:22:13 Nechci je znepokojovat.
  • 01:22:14 Jistě mi rozumíte zmínkami o tom,
    že jsem nucen prodávat
  • 01:22:18 zděděné pozemky.
  • 01:22:23 To jest ten, tu, diesen Meierhof.
  • 01:22:29 Děkuji. Jak se, prosím,
    řekne česky der Meierhof?
  • 01:22:32 -Dvorec.
    -Á, dvorec. Prosím, posaďte se.
  • 01:22:36 -Děkuji.
  • 01:22:38 -Nuže, pan Born mě ujistil,
    že chcete koupiti ten můj dvorec,
  • 01:22:43 tu velkou a malou
    prodavačku preclíků.
  • 01:22:46 -Preclíkářku.
    -Preclíkářku.
  • 01:22:49 A že mi za ni zaplatíte
    dobrou cenu.
  • 01:22:51 -No tak, pane docente,
    já platím vždycky správnou cenu.
  • 01:22:55 Víte, ovšem teď,
    po vídeňském krachu,
  • 01:22:58 ceny pozemků
    jaksi znatelně poklesly.
  • 01:23:05 Pane docente,
    jestli vám mohu radit,
  • 01:23:10 neprodávejte ten dvorec,
    není na to příhodná doba.
  • 01:23:14 Já mluvím proti vlastnímu zájmu,
    ale mluvím poctivě.
  • 01:23:18 -Neprodávejte.
    -Ale já musím.
  • 01:23:21 Musím vyplatit věno své Laury.
    Její snoubenec žádá 30 000.
  • 01:23:25 -To je ta slečna,
    co hraje na harfu?
  • 01:23:27 -Ne, to je Marie,
    to je mladší dcera.
  • 01:23:30 Ale pan Born mě ujistil...
    Požádal jsem pana Borna o radu.
  • 01:23:34 Jsem totiž
    velice nepraktický člověk
  • 01:23:37 a pan Born mě ujistil,
    že ty pozemky
  • 01:23:39 mají velkou budoucnost,
    protože hradby se budou
  • 01:23:41 zanedlouho bourat.
  • 01:23:43 -O tom vás ujistil?
    -Ano.
  • 01:23:46 -A proč by se bouraly,
    pane docente?
  • 01:23:49 Pařížské hradby stojí dodnes.
  • 01:23:51 Vídeňský krach způsobí stagnaci,
    omezení veřejných investic.
  • 01:23:56 -Tomu já, prosím, nerozumím,
    tudíž mne nemůžete přesvědčit.
  • 01:23:59 Máte-li zájem o mou Preclíkářku,
    zaplaťte mi, prosím,
  • 01:24:03 35 000 zlatých.
  • 01:24:05 -35 000?!-Rozumějte, prosím,
    já opravdu potřebuji těch 35 000.
  • 01:24:09 Já musím vyplatit věno své dcery.
  • 01:24:11 -No, počkejte,
    to jste říkal 30 000.
  • 01:24:13 -Ale z čeho budu žít,
    až zaplatím to věno?
  • 01:24:16 Jak mám dopsat svou knihu?
    Jak mám živit mladší dceru?
  • 01:24:19 Nedovedu jinak získat peníze,
    pane, jsem velice
  • 01:24:21 nepraktický člověk a těch 35 000
    opravdu nutně potřebuji.
  • 01:24:25 -Ovšem za 35 000, pane profesore,
    je vaše Preclíkářka
  • 01:24:31 přeci jen trochu drahá.
  • 01:24:34 -Budu tedy nucen nabídnout
    Preclíkářku jinému podnikateli,
  • 01:24:37 když ji nechcete koupit.
  • 01:24:38 -Já jsem neřekl,
    že ji nechci koupit.
  • 01:24:41 Tak dobře, ujednáno.
  • 01:24:44 35 000.
  • 01:24:46 Ale ujišťuji vás, pane profesore,
    že už nikdy nebudu kupovat reality
  • 01:24:52 od filozofů.
  • 01:25:51 -Dej pánbůh, dobrej večír,
    jemnostpane.
  • 01:25:56 -Vy jste tady, na Preclíkářce?
  • 01:25:58 -Jo, už kolikátej rok,
    jemnostpane.
  • 01:26:01 -Kdepak je Pecold?
    -Pod drnem, jemnostpane.
  • 01:26:05 A Fanka, ta šla hned za ním.
    Zůstaly ty děti bábě na krku.
  • 01:26:12 -Budete se muset vystěhovat,
    Pecoldová.
  • 01:26:14 -Co jsme jim udělali, jemnostpane,
    že nás tak pronásledujou?
  • 01:26:18 -Nikdo vás nepronásleduje,
    Pecoldová, já se o vás nestarám.
  • 01:26:21 Tady budou parcely pro činžáky.
  • 01:26:23 -Děti, Karlíčku, běžte ven,
    Valentýnko, tak honem, běž.
  • 01:26:27 -Valentýn... To je Valentýnka?
    -Ano, to je Valentýnka.
  • 01:26:35 Vaše nebožka jí byla za kmotru.
    No, ukaž medailonek, Valentýnko.
  • 01:26:41 Je zlatej, ten jí dala panímáma,
    teda chci říct jemnostpaní.
  • 01:27:05 -Tak si tady bydlete dál,
    Pecoldová.
  • 01:27:09 Ono to s těma činžákama
    nebude tak nahonem.
  • 01:27:11 -Zaplaťpánbůh, jemnostpane,
    zaplaťpánbůh!
  • 01:27:50 Skryté titulky: Tomáš Seidl
    Česká televize, 2017

Související