iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 10. 2017
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

16 hlasů
14957
zhlédnutí

GEN - Galerie elity národa

Julius Lukeš

Přední světový parazitolog

14 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

GEN - Galerie elity národa - Julius Lukeš

  • 00:00:02 GEN
    JULIUS LUKEŠ
  • 00:00:41 -Parazitologie a molekulární
    biologie léta prolínají
  • 00:00:46 můj život do míry,
    že se stávají tak trochu
  • 00:00:50 mojí životní filosofií.
    Jestli to, co dělám,
  • 00:00:54 mění moje myšlení nebo ne,
    obávám se, že mění.
  • 00:00:58 A hodně.
    Manželka by řekla, že až příliš.
  • 00:01:01 Nevnímám tolik tak ten
    viditelný svět,
  • 00:01:05 viditelnou přírodu,
    ale ten neviditelný,
  • 00:01:08 o kterém si myslím, že je
    důležitější než ten viditelný.
  • 00:01:15 Tatínek byl řezník,
    takže jeho vztah ke zvířatům
  • 00:01:18 si každý dovede představit.
    Vážil si jen zvířat,
  • 00:01:22 která se dala jíst.
    Když jsme potkali zmiji
  • 00:01:25 a mně bylo asi 6 let tehdy,
    tak se ji pokusil přizabít
  • 00:01:30 a já jsem se k tomu velice
    postavil.
  • 00:01:33 Od té doby jsme pochopili,
    že náš vztah k přírodě
  • 00:01:36 je odlišný.
    Takže jsem se dal na studia.
  • 00:01:40 Tatínek to vnímal
    jako perfektní úkryt před režimem
  • 00:01:44 a vlastně takový mikrosvět,
    do kterého se schovám.
  • 00:01:48 Až to bouchne,
    tak se zase dáme do pořádného
  • 00:01:51 byznysu,
    což pro něj bylo řeznictví,
  • 00:01:54 protože říkal,
    že maso lidé jí za každého režimu.
  • 00:01:58 -Já vím, když jsem s ním
    byla v Olomouci,
  • 00:02:01 mohlo mu být tak 7 let,
    tak se zastavil u přírodovědecké
  • 00:02:04 fakulty a povídal mi,
    že sem bude chodit.
  • 00:02:08 Ač vůbec nevěděl.
    Odmalička tu měl zvířata.
  • 00:02:14 Pořád něco dělal.
    Nic jiného ho nezajímalo.
  • 00:02:18 -Já jsem známý tím,
    že zvířata jím taky.
  • 00:02:23 Šváby a tak.
  • 00:02:30 Tohle ale ne.
    Ona je chráněná.
  • 00:02:35 Teď žiji tripanozomou,
    kterou jsme našli
  • 00:02:38 a která si předefinovala
    genetický kód.
  • 00:02:41 Udělala něco,
    s čím musí chcípnout.
  • 00:02:44 Nechcípla.
    Náš cíl je teď zjistit,
  • 00:02:47 jak to, že nechcípla.
    To mě totálně bere a říkám si,
  • 00:02:53 že to prostě musíme
    rozlousknout
  • 00:02:56 nebo že jsme jinak hloupí.
  • 00:02:58 -Parazité jako životní vášeň.
    Do určité míry i životní styl.
  • 00:03:02 Při studiu organismů,
    které lidi po celou dobu jejich
  • 00:03:05 existence doprovází,
    se profesor Julius Lukeš
  • 00:03:08 dostal
    ?na druhou stranu barikády?.
  • 00:03:11 A to, co většina lidí považuje
    za své nepřátele,
  • 00:03:14 označuje spíše za souputníky,
    kteří s lidmi po staletí
  • 00:03:18 žili v symbióze.
  • 00:03:20 -Tady je ta moje tasemnička,
    která ze mě vyšla.
  • 00:03:26 Několik metrů, pak později vyšlo
    dalších pár metrů.
  • 00:03:32 Takže to jsou moje tasemničky,
    které když zestárnou,
  • 00:03:37 tak se se mnou rozloučí.
    Takže je to takový
  • 00:03:40 malý hřbitůvek.
    Některé jsou ještě živé ve mně
  • 00:03:43 a jsou v pohodě.
  • 00:03:45 -Slyšel jsem nebo dočetl jsem se,
    že vy jste si v rámci svého
  • 00:03:48 vědeckého výzkumu dobrovolně
    tasemnici do těla nasadil.
  • 00:03:52 Je to pravda?
  • 00:03:53 -12 metrů?
  • 00:03:55 -12 metrů.
  • 00:03:56 -To je jako tasemnice?
  • 00:03:58 -Tasemnice.
  • 00:03:59 -On říkal, že mu to nic nedělá.
    To, co má pořád,
  • 00:04:04 ale je takový víc hladový.
  • 00:04:14 -Stal se známý tím,
    že si nasadil tasemnici
  • 00:04:17 a všichni se ho na to ptají.
    On před tím ale odvedl
  • 00:04:21 spoustu práce.
    Měl spoustu důležitých výzkumů,
  • 00:04:24 projektů a vlastně pro ně
    nikdy nebyl znám.
  • 00:04:28 Až když si nasadil tasemnici,
    tak je znám pro celou republiku.
  • 00:04:35 -Myslím, že ze začátku ho to
    bavilo.
  • 00:04:38 Teď už mu to velkou radost
    nedělá,
  • 00:04:40 protože to je přílišná redukce
    toho, čím se zasloužil
  • 00:04:43 o přírodovědu.
    Nejen na naší, ale i na mezinárodní
  • 00:04:46 úrovni.
    Na druhou stranu je to výraz toho,
  • 00:04:48 že Jula Lukeš na rozdíl
    od mnohých jiných věří tomu,
  • 00:04:51 co dělá.
  • 00:04:55 -Dá se říci,
    že když dělám tyto pokusy
  • 00:04:58 nebo když občas děláme
    nějaké neobvyklé věci
  • 00:05:01 v Africe nebo na našich cestách,
    jakože na sobě necháme
  • 00:05:06 sát mouchy tse-tse,
    tak se nebojíme nikdy.
  • 00:05:09 Já se prostě bojím,
    když jedeme směr na Prahu,
  • 00:05:13 jedu do kopce a nevidím,
    jestli nějaký blázen
  • 00:05:16 proti mně mi nevjede
    do protisměru a budeme mít srážku.
  • 00:05:19 Toho se bojím,
    ale jinak parazitů se nebojím.
  • 00:05:24 -Rád se koupe v zimě,
    když jde běhat
  • 00:05:27 a potom běhu jde vždy
    skočit do jezera,
  • 00:05:29 které je úplně ledové.
    Já mu jako lékař říkám,
  • 00:05:33 že to není dobré,
    že se mu jednou zastaví srdce.
  • 00:05:36 Tak to je asi tak jediné,
    kdy o něj mám strach.
  • 00:05:38 Už se zlepšil
    a teď si vždycky před tím
  • 00:05:41 dá už 5 minut klidu,
    než skočí do toho jezera,
  • 00:05:43 tak je to takový kompromis,
    který jsme spolu vytvořili.
  • 00:06:17 -Tak sedím v Masných krámech,
    což je asi jedna z nejznámějších
  • 00:06:21 českých hospod.
  • 00:06:23 Kolem roku 1880 budova
    byla tak v dezolátním stavu,
  • 00:06:27 že město se rozhodlo ji zbourat.
    Jediná moje předkyně
  • 00:06:31 Anna Haveldová v roce 1882
    odmítla za jakýchkoliv okolností
  • 00:06:36 své dva krámy prodat,
    čímž se jednoznačně zabránilo
  • 00:06:40 demolici Masných krámů.
    Tetičko, my ti děkujeme,
  • 00:06:45 vypočítali jsme
    115 let po tvé poslední návštěvě
  • 00:06:49 Masných krámů,
    za tvoje rozhodnutí z roku 1882.
  • 00:06:53 Tak si dej,
    ať se na nás víc usmíváš.
  • 00:07:03 -Manžel byl vždycky trochu jiný
    než ostatní, bych řekla.
  • 00:07:08 Všechno děla možná obráceně,
    když někdo řekl, běžte doprava,
  • 00:07:13 tak manžel šel doleva.
    Vždycky měl vlastně
  • 00:07:15 na všechno svůj vlastní názor.
    Nikdy se neřídil tím,
  • 00:07:18 co mu říkají autority.
    Nikdy nešel s davem.
  • 00:07:22 Vždycky byl svůj.
  • 00:07:23 -Ve chvíli, kdy ho poznáte,
    tak zjistíte,
  • 00:07:26 že to je bláznovství v tom
    krásným erasmovským
  • 00:07:28 slova smyslu,
    protože blázen je
  • 00:07:31 cosi jako králův šašek.
    Někdo, kdo si může dovolit to,
  • 00:07:34 co si ostatní dovolit nemohou.
    Julius Lukeš chodí
  • 00:07:38 na nejvznešenější recepce
    ve vytahaném tričku a v šortkách.
  • 00:07:42 Jest mu to odpuštěno.
  • 00:07:45 -Mám hluboké přesvědčení,
    že jsem nikdy nebyl chytřejší
  • 00:07:49 než ostatní nebo okolí,
    ale tatínek mi radil,
  • 00:07:53 vždy jít jinou cestou,
    než jde většina.
  • 00:07:56 To znamená, nejít s davem.
    Toho jsem se držel v životě.
  • 00:08:01 Možná, že jsem měl také
    trochu štěstí.
  • 00:08:12 Já si nejsem jistý,
    jestli se dá říct,
  • 00:08:15 že kdybychom měli víc parazitů
    v sobě, že budeme zdravější.
  • 00:08:19 Zároveň jsem zastánce názoru,
    že jsme v posledních 50 letech
  • 00:08:23 přišli o střevní parazity
    a střevní komenzály,
  • 00:08:27 to znamená organismy,
    které nám neškodí,
  • 00:08:30 ale jsou v našem střevě.
    Tím si poškozujeme zdraví.
  • 00:08:34 Z toho vznikají alergie,
    střevní záněty a tak dále.
  • 00:08:40 Crohnova choroba je příklad,
    kde se ukazuje,
  • 00:08:44 že vnesení parazitů zlepšení
    zdravotního vztahu umožní.
  • 00:08:48 Bohužel je to strašně složitá
    záležitost.
  • 00:08:51 Pro experimenty je to vnášení
    komplikovaných organismů,
  • 00:08:57 genomů a tak dále.
    Takže aby to prošlo klinickými
  • 00:09:01 pokusy, je to dlouhá cesta.
    Jisté ale je,
  • 00:09:07 že například mikroby si budeme
    vnášet do střeva.
  • 00:09:11 To už jsem si úplně jistý.
  • 00:09:23 Kdyby mě někdo poprosil,
    abych třeba léčil v případě,
  • 00:09:27 že klasické lékařské přístupy
    selhaly, tak bych to nedělal,
  • 00:09:32 protože já jsem vědec
    a to je překročení určité linie.
  • 00:09:38 Spousta mudrlantů radí lidem,
    co mají dělat
  • 00:09:42 a popírají lékařský pokrok,
    který nám prodloužil život
  • 00:09:46 v posledním století na dvojnásobek.
  • 00:10:37 Ahoj.
  • 00:10:44 Můj dojem je,
    že zejména ta věda,
  • 00:10:46 kterou dělám, molekulární
    biologie, parazitologie
  • 00:10:50 a tak dále, je kolektivní věda.
    Už není moc prostor
  • 00:10:53 pro génie, kteří budou mít
    průlomové myšlenky,
  • 00:10:57 ale pro týmy,
    které dokáží zpracovat obrovské
  • 00:11:00 množství dat a spektrum metod
    a tím se dostat dál.
  • 00:11:10 Já mám pocit,
    že jsem celý život svým
  • 00:11:12 způsobem zpochybňoval
    autority.
  • 00:11:15 Myslím si, že je to strašně
    důležité zejména ve vědě.
  • 00:11:19 Proto teď, kdy jsem se sám
    stal autoritou,
  • 00:11:21 tak se nemohu zlobit na ty,
    kteří zpochybňují mě.
  • 00:11:25 Zároveň jsem přesvědčený,
    že i ten nejmladší člověk
  • 00:11:29 v laborce nebo na nejnižším
    stupni má mít vždy možnost
  • 00:11:33 rozebrat šéfa,
    zaútočit na jeho interpretaci
  • 00:11:37 výsledků čelně.
    Ve vědě, když se člověk
  • 00:11:41 dostane do určité pozice,
    má profesuru,
  • 00:11:45 tak je v podstatě nevyhoditelný.
    Pokud zrovna neznásilní
  • 00:11:50 studentku před všemi.
    Já si myslím,
  • 00:11:54 že toto systém ucpává.
    Často lidé ztrácí motivaci.
  • 00:11:59 Věda vyžaduje neustálou
    kompetici, soutěž, motivaci.
  • 00:12:03 Stále se vyvíjí.
    Také si myslím,
  • 00:12:05 že je velký prostor v tom
    tato ucpaná místa profoukávat.
  • 00:12:16 Moje zkušenost z ciziny je,
    že pokud člověk dělá vědu,
  • 00:12:20 tak si ho vždy asociují
    s Prahou,
  • 00:12:22 protože hlavní město,
    hodně peněz a tak dále.
  • 00:12:26 Letiště poblíž,
    pro vědce vždycky důležité.
  • 00:12:30 Já právě jsem hrozně rád,
    že jsem v Budějovicích.
  • 00:12:34 Mám i mnohem větší radost
    v úspěchu ve vědě v Olomouci,
  • 00:12:38 v Ostravě, v Brně než v Praze,
    protože tam je to
  • 00:12:41 už jako z definice.
    Zatímco my se musíme víc snažit.
  • 00:12:46 Z tohohle mám radost,
    je to velká motivace
  • 00:12:49 a tak tady na Černé věži také
    hodlám, řekněme,
  • 00:12:52 do důchodu to dotáhnout.
  • 00:12:57 Jak jsem se k tomu dostal,
    tak jsem ani nevěděl,
  • 00:13:00 jak to bude fascinující.
    Teď už je to nějakých 35 let
  • 00:13:04 a baví mě to jako v prvním týdnu.
    Vůbec necítím žádné
  • 00:13:11 vyčerpání toho tématu
    nebo energie nebo radosti.
  • 00:13:15 Dovedu si to představit
    dělat dál.
  • 00:13:18 Mám jednoho takového svého
    zásadního učitele,
  • 00:13:21 profesora Vávru
    a tomu je 85 let.
  • 00:13:24 Dělá to 70 let.
    Je nadšený jako děcko,
  • 00:13:27 když se podívá pod mikroskop.
    Takže já to tak cítím trochu
  • 00:13:30 podobně.
  • 00:13:32 Že jsem měl 15, 20, 25 zemí
    ročně proježděných také.
  • 00:13:36 To ale nebyly žádné zlomy.
    Postupně.
  • 00:13:41 To právě často schopní kluci
    mají a to já nemám.
  • 00:13:48 Já jsem takový ten,
    co se vyškrábal.
  • 00:13:51 Mravenčí prací,
    jak se říká.
  • 00:13:56 Ono to nezní moc sexy,
    ale tak to bylo.
  • 00:13:58 Skryté titulky: Eliška Blažková
    Česká televize, 2017

Související