iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 8. 2000
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
54377
zhlédnutí

Fanynka

Dagmar Veškrnová v úsměvném příběhu ze staré Prahy

57 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Fanynka

  • 00:01:02 POTLESK.
  • 00:01:14 -Nepůjdeme?
    -Tobě to nic neříká? -A tobě?
  • 00:01:20 Podívej to krásné mládí!
  • 00:01:24 Já chápu krásu pohybu. Labutí
    jezero nebo Všesokolský slet.
  • 00:01:30 U toho musíš cítit krev v žilách!
  • 00:01:34 Ty myslíš, že tohle je nejvhodnější
    způsob, jak to projevit?
  • 00:02:05 Já dnes do kina nemohu.
    Stojím tomu sochaři.
  • 00:02:10 -Už jsem mu stála na Vltavu,
    a teď na Vlast. -A proč v noci?
  • 00:02:17 Múza si nedá poroučet.
  • 00:02:20 -Á, Fanynka! Do kina? -Mrkavé
    obrázky? Půjdeme asi do varieté.
  • 00:02:27 -Jak se máš? -A co do kavárny?
    -To bys mě musel doprovodit domů.
  • 00:02:36 Pořád bydlíš na té pavlači?
  • 00:02:40 Doktor Kalousek, Fanynka.
    Tanečnice.
  • 00:02:44 -Představíš nám přítelkyni? -Růža.
    Ona s námi nemůže, stojí modelem.
  • 00:02:52 Ahoj! Tak pojďte.
  • 00:03:00 -Proč mě představuješ jako doktora?
    -Už jsi skoro doktor. Pěkná, viď?
  • 00:03:38 -Čím posloužím? -Čokoládu.
    A pánové, nepochybně, kávu.
  • 00:03:46 Děkuji, ten pečený vzduch nechci.
    Podejte mi mandlové keksy s džemem.
  • 00:03:58 -Ochutnejte!
    -Mohu si přečíst noviny? -Jistě.
  • 00:04:04 Nenudíte se s ním? Pořád jen čte.
  • 00:04:08 -V novinách čtu pouze
    společenskou rubriku. -Já také.
  • 00:04:14 A snad ještě burzovní zprávy,
    čistě z profesionálního zájmu.
  • 00:04:21 -Vy tančíte?
    -Miluji i divadlo.
  • 00:04:27 Jenom v něm žena plná citů a ideálů
    může najít smysl života.
  • 00:04:34 Divadlo je i moje vášeň.
  • 00:04:37 Tedy, vášeň diváka, který si říká
    s králem Learem: "Na skřipci...
  • 00:04:44 ...vykloubilas mou bytost,
    ze srdce vyrvalas plamen lásky,...
  • 00:04:51 ...a smísila jej se žlučí.
  • 00:04:54 Leare, Leare, Leare..."
  • 00:04:58 Či s Hamletem:
    "Stále, prosím, prsty na ústa.
  • 00:05:07 Čas mne vymkl z dráhy,
    prokletý to podnik"
  • 00:05:15 Cítíte tu myšlenkovou příbuznost?
    Je v ní otázka i odpověď.
  • 00:05:22 -Ano, je to velmi krásné.
    -Ve kterém divadle vás mohu vidět?
  • 00:05:29 To je právě to. Nikde. V Praze, kdo
    nemá známosti, talent je na nic.
  • 00:05:37 O talent nikdo nestojí.
  • 00:05:39 Musíte studovat dramatickou školu!
    Třeba u Bergerové...
  • 00:05:45 Ano, střádám zlatku ke zlatce,
    abych mohla.
  • 00:05:50 Jednou mi bude ležet svět u nohou
    jako Mařence Cíglerové.
  • 00:05:57 Marie Cíglerová je přece operetní
    subreta. Měla pletky i s kadety!
  • 00:06:04 No, vidíte.
    Královnou divadla je činohra.
  • 00:06:10 Ano. To jste řekla nádherně.
    Činohra, královna dramatu.
  • 00:06:16 Vidíte, jaké jsme spřízněné duše.
    Ještě jednu čokoládu. Dáte si také?
  • 00:06:25 A jednou minerálku a pro mě...
    Dvakrát minerálku.
  • 00:06:34 Omluvíte mě na chvilku?
    Povinnosti. Musím telefonovat otci.
  • 00:06:41 -Nepočítal jsem...
    -Jistě, pane doktore.
  • 00:06:46 -Nečti, když sedíš s dámou.
    -Nevycházím z údivu.
  • 00:06:52 Místo 5 keksů jsi snědla půl,
    neříkáš mi sígře. Co se děje?
  • 00:06:58 -Cos vykládala o divadle?
    -No a? Tvůj přítel je roztomilý.
  • 00:07:05 -Není na tvůj vkus moc obřadný?
    -Aspoň není sígr jako ty.
  • 00:07:11 -Myslíš, že si všiml mojí postavy?
    -K tomu se dostane přes duši.
  • 00:07:18 -A je to opravdový doktor? -Moc mu
    k tomu nechybí. Jen jedna zkouška.
  • 00:07:26 -Mám po anglicku zmizet?
    -Myslíš, že na něj beru, nebo co?
  • 00:07:33 -Dobře. Až se vrátí,
    doprovodím tě domů. -Ty sígře...
  • 00:07:39 Požádám ho, aby mě doprovodil on.
    A platit za mě bude také on.
  • 00:07:48 Jiří už nás opouští. Nám to nevadí,
    že? My si ještě někam zajdeme.
  • 00:07:55 -Dole v Alhambře se tančí tango.
    Umíte tango? -Tango?
  • 00:08:16 Prrr!
  • 00:08:21 -Čekejte, pojedeme dál. -K službám.
    -Viděl jste ty krásné boty?
  • 00:08:29 Měli jsme jít pěšky. U Podolské
    ve vitríně měli určitě modely.
  • 00:08:36 -Děkuji za krásný večer.
    -Co je pořád?
  • 00:08:45 -Milostpán nepůjde dovnitř?
    -No, dovolte!
  • 00:09:01 Hyjé!
  • 00:09:08 ZVONEK.
  • 00:09:11 -Tak co? Jak jste se dostali domů?
    -Domů?
  • 00:09:16 -Minulý čtvrtek, s Fanynkou.
    -Aha. Prosím tě, jaké je to děvče?
  • 00:09:23 -Odpusť, ale měl jsi s ní poměr?
    -Přes rok jsem ji neviděl.
  • 00:09:30 Tehdy jsem ji potkal na hypodromu.
    Loňské sněhy...
  • 00:09:36 -Vypadá roztomile. -To jistě.
    -Říkal jsi, že je tanečnice.
  • 00:09:42 Ano, tančila u Černého kocoura.
    Ale to jsem ji vídal jen občas.
  • 00:09:49 -Takže si nečiníš žádné nároky?
    -Bůh chraň! -To jsem rád.
  • 00:09:56 Včera jsem jí koupil nový klobouk.
  • 00:10:00 -Ale nerad bych ti přebral dívku.
    -A kde jste koupili střevíce?
  • 00:10:07 -Jak to víš? -Nechává se oblékat
    od nohou. Byli jste i u švadleny?
  • 00:10:18 To se rozumí, že byli.
  • 00:10:21 Važ si toho, málokdo se dostal
    až ke klobouku.
  • 00:10:27 Většina ztroskotala u blůzičky.
  • 00:10:31 Má to ale jednu vadu. Fanynka má
    spoustu bot a žádné klobouky.
  • 00:10:39 Máš někdy divný způsob vtipkování.
  • 00:10:43 Uvědom si, že mám o to děvče vážný
    zájem. Nemám povrchní úmysly.
  • 00:10:51 -Jak ušlechtilé!
    -Ano, ušlechtilý zájem.
  • 00:10:56 Kdybych Fanynku ponechal osudu,
    kdo ví, jak by skončila.
  • 00:11:03 -Ale ty jako mecenáš...
    -Mám-li možnosti ji zachránit,...
  • 00:11:09 ...beru to jako povinnost. Touží
    po divadle. Půjde k Bergerové.
  • 00:11:16 -Přijme ji do své dramatické školy.
    Má přece vlohy. -Fanynka?
  • 00:11:23 -Poznáš je sám, užasneš. -To jsem
    rád. Pomohu jí k jejímu ideálu.
  • 00:11:32 -Činím to, pravda, nezištně, ale...
    -Ale?
  • 00:11:37 Přece jen se chci zeptat.
    Je vytrvalá?
  • 00:11:45 Chápej, já investuji kapitál.
  • 00:11:48 A dotklo by se mě, kdyby se objevil
    nějaký fanfarón a ona mě nechala.
  • 00:11:58 -Vytrvalý musíš být především ty.
    -Ovšem.
  • 00:12:05 ZPĚV.
  • 00:12:07 Když nad Prahou se večer sklání
    a zvony smutně zvoní.
  • 00:12:14 Mé srdce, jež se pláči nebrání,
    mé oči slzy roní.
  • 00:12:24 Moje milá s jiným u muziky skáče
    a mé srdce v hoři ustavičně pláče.
  • 00:12:32 Pláče jenom pro ni.
  • 00:12:37 Moje milá s jiným u muziky skáče
    a mé srdce v hoři ustavičně pláče.
  • 00:12:45 Pláče jenom pro ni.
  • 00:12:52 Když měsíček nad Prahou vychází,
    a hvězdy jasně svítí...
  • 00:13:04 -Ach! -Stalo se něco?
    -Všiml jste si těch cen?
  • 00:13:17 Nic zvláštního na tom nevidím.
  • 00:13:21 Nemám na tom světě utěšení žádné
    a mé srdce marnou láskou vadne.
  • 00:13:29 Vadne jako kvítí.
  • 00:13:33 Nemám na tom světě utěšení žádné
    a mé srdce marnou láskou vadne.
  • 00:13:40 Vadne jako kvítí.
  • 00:13:45 Když pod kamenným mostem zdaleka,
    tak tiše voda plyne.
  • 00:13:54 -Vám nevadí u večeře zpívání?
    -Když jím, tak neslyším. -Ovšem.
  • 00:14:02 Na kamenný most si naposledy zajdu,
    ve vodě hluboké si utěšení najdu.
  • 00:14:16 Najdu štěstí jiné.
  • 00:14:21 Na kamenný most si naposledy zajdu,
    ve vodě hluboké si utěšení najdu.
  • 00:14:33 Najdu štěstí jiné.
  • 00:14:38 -Hrajte něco německého! -Nech toho!
    Já při té písničce vždycky pláču.
  • 00:14:46 Je tak pěkná! Najdu štěstí jinde...
    Tak pravdivá.
  • 00:14:54 ZPĚV:
  • 00:14:56 Na císařské louce stojí
    řada topolů.
  • 00:15:01 Často jsme tam s mojí milou
    dleli pospolu.
  • 00:15:07 Živé duše nebývalo
    večer v pokoji.
  • 00:15:13 Jenom hvězdy vídaly nás,
    a ty topoly.
  • 00:15:20 Jenom hvězdy vídaly nás,
    a ty topoly.
  • 00:15:29 Když jsme se tam s mojí milou
    prvně objali.
  • 00:15:36 Já ctím Antonína Sovu. Zejména
    jeho Zlomenou duši, to musíte číst.
  • 00:15:43 Je to píseň vnitřního života.
    Ne, jako tohle.
  • 00:15:48 A když jsme se ujistili
    o své věrnosti.
  • 00:15:53 Topoly se rozechvěly
    samou starostí.
  • 00:15:58 Topoly se rozechvěly
    samou starostí.
  • 00:16:05 Humrovou majonézu, bujón Normandie,
    steak a'la Markýz a šampaňské.
  • 00:16:15 -Jako aperitiv doporučuji koňak.
    -Slečno Fanynko, dáte si koňak?
  • 00:16:23 Člověk na vše zapomene,
    všechno přebolí.
  • 00:16:28 -Takže dvakrát?
    -Ano.
  • 00:16:33 A z té naší lásky zbyly
    jen ty topoly.
  • 00:16:39 A z té naší lásky zbyly
    jen ty topoly.
  • 00:16:48 Tenhle pokoj je ode dneška tvůj.
    Já budu mít budoár za Národním.
  • 00:16:56 Ten nábytek ti tu také nechám.
    To jsou krásné šaty!
  • 00:17:03 -To je postavička, co? A to nemám
    ani korzet. -A co on? -Nic.
  • 00:17:10 Je to gentleman. Vždycky mě
    odveze fiakrem domů, políbí ruku...
  • 00:17:17 -Mně to připadá, že jedu kondolovat
    bohaté tetě. -Ty máš ale kliku.
  • 00:17:24 Všechny mužské jsem pustila k vodě.
  • 00:17:28 Obědváme u Šroubka. Samé dřevo,
    cinkrlátka, pánové v žaketu.
  • 00:17:35 Já z něj udělám člověka. Ne hned.
    Do šantánu mi asi nepůjde. Hned...
  • 00:17:43 -Můžeme si někdy vyrazit spolu.
    -To nepřipadá vůbec v úvahu!
  • 00:17:50 ZPĚV: Velevážení, víte, co mohou
    za takový počin vyfásnout?
  • 00:17:57 Honza s Jendou jednou v Praze
    vyrazil si z kopýtka.
  • 00:18:02 U Kocmanů škádlil holky,
    jednu štípl do lýtka.
  • 00:18:10 -Přijde ten tvůj sochař? -Neboj.
    -Jinak jsme tu ztracené.
  • 00:18:16 -Sem, dámy, ke stolu! -Odtáhni!
    -Vyškrábu ti oči! -Dopadneš bledě.
  • 00:18:24 -Abys nenapuchla!
    -O co jde?
  • 00:18:33 -Je ta židle volná?
    -Ano.
  • 00:18:42 Je tady volno, slečny, že?
    Tři plzně!
  • 00:18:48 V noci náhle jednu slečnu
    patrola hned zastaví.
  • 00:18:53 Ti páni jsou někdy přísní,
    že už se jich nezbaví.
  • 00:19:03 O co jde? O tu slečnu?
    Ale to je docela pořádná slečna.
  • 00:19:12 Nechtěly byste mi stát?
    Obě, na sousoší.
  • 00:19:20 Co by ne? Někdy...
  • 00:19:25 -Živí se šitím. Má singrovku
    po mámě. -A kde má papíry?
  • 00:19:31 -Ukaž pánům křestní list.
    -Tak půjdeme oba. A o co jde?
  • 00:19:39 O co jde? Nezlobte se, sousede.
    Však oni nás zase pustí.
  • 00:19:45 S námi se nic nesvede!
  • 00:19:51 A všichni!
  • 00:20:04 -Kdyby vás obtěžovali, řekněte.
    -Dobře. -Pak si skočíme spolu.
  • 00:20:20 -Co se tu couráš sama? -Oni jsou
    vosk? Růža s tím sochařem?
  • 00:20:27 -Jsem tu jako garde.
    -Rozluč se a mazej domů!
  • 00:20:44 Mám tady nějaké jednání,
    kvůli dramatické škole.
  • 00:21:02 -Šla jsem s Růžou.
    -Nemysli, že to Oldovi neřeknu.
  • 00:21:08 -Co mu chceš říct?
    -Všechno. -Co všechno?
  • 00:21:13 Že jsi chodila s Kolomanem,
    s architektem Širokým, s Roubíčkem.
  • 00:21:21 -Ty mě chceš připravit o štěstí!
    -3 neděle s Horákem, s Bartoněm...
  • 00:21:29 -A celou dobu s Morgernsternem.
    -A o sobě bys mlčel? To řeknu já!
  • 00:21:37 -Dostaneš konečně rozum?
    -Snad.
  • 00:21:43 Až budu vědět, že mám muže, který
    o mě opravdu stojí. Ne, jen tak...
  • 00:22:40 -Miláčku!
    -Ano?
  • 00:22:44 Slib mi, že kdyby někdo trousil
    o mně pomluvy, že mu neuvěříš.
  • 00:22:53 -Máš přece rád svoji Fanynku.
    -Kdo by to dělal?
  • 00:22:59 Třeba ten tvůj povedený kamarád.
  • 00:23:03 Růže tvrdil, že jsem měla povrchní
    známosti a že chodím do šantánu.
  • 00:23:11 Ale on o tobě hovoří vždy s úctou.
    Nikdy se nezmínil ani slovem.
  • 00:23:18 Říkala jsem "kdyby"...
  • 00:23:30 -Tak!
    -Ale...
  • 00:23:41 SMĚJÍ SE.
  • 00:23:57 Jdu jen na skok, odpočinout si.
  • 00:24:01 Dá to práci, udělat z Oldy člověka.
    Klobouk měl 3 roky starý!
  • 00:24:08 Za půl hodiny bude mít ušité
    pyžamo. Béžové hedvábí.
  • 00:24:14 -Myslel jsem, že se zlobíš.
    -Já? Jsi sígr, ale gentleman.
  • 00:24:20 Takové zvířátko polidštit dá práci.
  • 00:24:24 -Teď studujeme, uděláme státnici
    a do jara máme doktorát. -Ty také?
  • 00:24:32 Já? Jsi sígr.
    Promiň, já tak postaru.
  • 00:24:37 Kdybys mi radši řekl:
    Fanynko, ty jsi dnes hezká...
  • 00:24:43 -Ukaž! Levou tvář máš červenější
    než pravou. -Ne!
  • 00:24:49 Říkal jsem levou! V tomhle oblečení
    aspoň nemůžeš do šantánu.
  • 00:24:56 -Máme předplatné ve Vinohradském
    divadle. -V lanovce to nejde.
  • 00:25:03 Ty nebereš nic vážně. To on je
    solidní, vážný. Přitom milý.
  • 00:25:11 -Tak mu buď věrná, ať nezakopneš.
    -Pro mě teď žádní muži neexistují.
  • 00:25:23 -Tak. A teď už budu zase věrná
    jako Kleopatra. -To radši ne!
  • 00:25:32 -Musím sehnat hodiny. Mám starosti.
    -Ať se Olda někdy staví.
  • 00:25:39 To určitě, abys ho ještě zkazil!
  • 00:26:00 Carratero tančí jako primabalerína.
  • 00:26:04 Je to citlivý feminin
    vysokých aspirací.
  • 00:26:08 -Obecně se soudí, že tančí i nad
    předsudky a kritikami. -Ano.
  • 00:26:15 -Sluší mi to? -Jako bohyni.
    -To si budeš muset kleknout.
  • 00:26:22 -Hele!
    -Á!
  • 00:26:32 -Sedni si. -Ne, mám tu přátele.
    Ale ne, ty jsi omládl!
  • 00:26:38 -Oděv je tělem těla a vyjadřuje
    stav duše. -To Fanynka.
  • 00:26:44 No, láska dělá divy. Řekl bych,
    že kdo vynašel oděv, vynašel lásku.
  • 00:26:52 Brzy budu potřebovat advokáta.
  • 00:26:55 Připravujeme kabaret pro Červenou
    sedmu. Přišli jsme na Carratera.
  • 00:27:18 -Carratero je citlivý feminin
    vysokých aspirací. -Vážně?
  • 00:27:26 Tančí i nad kritikami a předsudky.
  • 00:27:52 Ten, až umře, tak vstane z hrobu
    a bude tančit na jiných hrobech.
  • 00:28:15 -To je podvod!
    Vždyť to není ženská! -Nerušte!
  • 00:28:21 -Já ho viděl u holiče,
    jak se dává holit. -Psst!
  • 00:28:30 Carratero je kumšt
    a žádná extravagance.
  • 00:28:35 Radši jezte a nedívejte se.
  • 00:28:39 Já radši půjdu. Mějte se hezky.
  • 00:28:44 -Chci s tebou mluvit. -Co se stalo?
    -Ne teď. Ne před Fanynkou. Zítra.
  • 00:29:13 -Co se stalo?
    -Rukuji. V pátek mi to přišlo.
  • 00:29:19 Nejdřív do Uher, pak do Bosny.
    Byla to večeře na rozloučenou.
  • 00:29:28 -A Fanynka? -Ještě nic neví.
    Teď je na hodině u Bergerové.
  • 00:29:36 Zatracená anexe! No co?
    Užil sis, sbohem, nerozvážné mládí!
  • 00:29:44 -Co to říkáš? Opouštím své štěstí
    a věrnou milenku! -Jistě.
  • 00:29:51 Fanynka je hodné děvče,
    ale pro tebe je trochu lehkomyslná.
  • 00:29:57 -Dobře, že je konec tomu poměru.
    -Jaký konec?
  • 00:30:02 -Plody mého působení už zrály.
    -Sejde z očí...
  • 00:30:09 -Mně se to nestane. Toho se bojí
    jen lidé malého ducha. -Čeho?
  • 00:30:16 Toho tvého "sejde z očí"...
    Mám na to metodu.
  • 00:30:22 Aby člověk nesešel z mysli,
    musí ženu neustále zaměstnávat.
  • 00:30:30 Duševně, samozřejmě. Už jsme dávno
    začali. Teď jen posílím setbu.
  • 00:30:38 Nebude mít čas na postranní úmysly.
    Zaměstnám ji ušlechtilou činností.
  • 00:30:46 Nemůže však být stále zavřená.
    Proto ji občas pozvi do kavárny.
  • 00:30:54 -To myslíš vážně?
    -Finančně je vše zařízeno.
  • 00:30:59 -Banka bude vyplácet potřebnou
    částku na živobytí. -A tvá metoda?
  • 00:31:07 -Je prostá, ale geniální. Mohu ti
    ji vřele doporučit. -Napínáš mě!
  • 00:31:19 Budu jí klást intelektuální úkoly
    v dopisech. Nakonec ji pohltí.
  • 00:31:28 -Před časem už jsme začali,
    u Antonína Sovy. -To je geniální.
  • 00:31:36 Odhalili jsme kouzlo studia, četby.
    Vyvolal jsme v ní spříznění duší.
  • 00:31:43 Potřebu myšlenky, splynutí duší.
  • 00:32:00 -Gratuluji ti, Oldo. Tvůj záměr
    je opravdu nevšední. -Viď?
  • 00:32:11 Jiří mi slíbil, že ti pomůže
    přežít ty těžké chvíle odloučení.
  • 00:32:18 -Bude ti oporou.
    -Ano.
  • 00:32:26 -Ne! Tys mi ho určil jako hlídače!
    -Ne! Chci, abys víc četla.
  • 00:32:33 -To mohu i bez něj.
    -Ale on má velkou knihovnu.
  • 00:32:39 -Četba ti bude útěchou
    v tvé samotě. -Budu ti psát.
  • 00:32:46 -Budu číst tvé dopisy, budu
    na tebe věrně čekat... -Ano, ano.
  • 00:32:55 -Umřu tu bez tebe žalem.
    -Ne! To v žádném případě.
  • 00:33:01 -Vyjdeš si aspoň v neděli
    s Jiřím do kavárny. -Dobře.
  • 00:33:08 A ty si dáš ráno ušít
    novou uniformu.
  • 00:33:12 V poledne bude na zkoušku.
    A pak ji za tebou pošlu.
  • 00:33:19 Přece nebudeš jezdit za svou
    Fanynkou v erární?
  • 00:33:36 Já v tom našem bytě umřu. Kam se
    podívám, všechno mi připomíná jeho!
  • 00:33:43 Nepsal?
  • 00:33:48 Zítra už dostaneš dopis. Pojedeme
    za ním, než odjede do Hercegoviny.
  • 00:33:57 -Ano! Já si najmu hotel. Bude moci
    spát mimo kasárna? -Proč ne?
  • 00:34:04 -A mohu nosit smutek, kdyby padl?
    -Byli jste zasnoubeni? -Ne.
  • 00:34:12 -To nevadí. Smutek bys nosit mohla.
    -Mně černá barva sluší.
  • 00:34:19 Vypadala bych v ní distinguovaně.
  • 00:34:23 -Chtělo by to ovšem jednoduchý,
    černý kostým. -To by byla krása.
  • 00:34:32 -Ty jsi někam šel?
    -Doprovodím tě domů. -Dobře.
  • 00:34:37 -A ještě něco na hlavu. -Klobouk.
    -Ano, s kratičkým závojem.
  • 00:34:45 -K očím. Nebo pod nos, aby mi to
    nezakrylo pusu. -To by byla škoda.
  • 00:35:01 Myslím na tebe ve dne, v noci,
    a tak ti posílám polibky.
  • 00:35:08 -A také dárek, ze kterého budeš
    mít jistě radost. -Co asi?
  • 00:35:16 Pléd? Nebo kožešinu?
  • 00:35:22 -KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
    -Ano?
  • 00:35:35 -Dobrý den. Přišlo to expres. Asi
    zabijačka. Kam to mám...? -Sem.
  • 00:35:44 -Tady mi to podepište.
    -Tady máte za námahu. -Děkuji.
  • 00:35:55 -Děkuji uctivě. Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:36:22 -Sígře! Ahoj! -Ahoj.
    -Olda psal krásný dopis. Věříš?
  • 00:36:28 -Vezmi mě s sebou, ukážu ti ho.
    -Mám schůzku. -Rande?
  • 00:36:34 Ty jsi zapomněl,
    že mě máš občas někam vyvést!
  • 00:36:39 Není to krása? Poslal mi
    balík knížek, chudáček zlatý.
  • 00:36:45 Celého Maupassanta mi poslal!
    To mi trefil do noty.
  • 00:36:52 To bys měl číst také, a ne pořád
    básně a knihy, co jim není rozumět.
  • 00:37:00 Celé dny čtu, abych mu mohla
    napsat o svých pocitech.
  • 00:37:06 -V Maupassantovi asi splynou
    vaše duše. -Tu máš.
  • 00:37:12 Odvezeš mě za to fiakrem domů.
    Kdo je ten člověk, co na nás kouká?
  • 00:37:19 Říkal jsem ti, že tady mám schůzku.
    Promiň.
  • 00:37:35 Mohu?
  • 00:37:41 Kam jste tenkrát zmizela?
    Vy už nechodíte nikam?
  • 00:37:49 -Pozval bych vás do Červené sedmy.
    -To nejde, mám spoustu práce.
  • 00:37:57 -Co děláte?
    -Studuji a čtu. Rozjímám.
  • 00:38:03 Rozjímal bych s vámi. Chodím
    sem každý čtvrtek touhle dobou.
  • 00:38:10 Aspoň v tom máte pořádek.
  • 00:38:17 -Co se ti stalo?
    -Podívej se na to. -Oscar Wilde.
  • 00:38:22 Je to čtení pro mladé děvče?
    Co si myslí? Týdně balík knih!
  • 00:38:29 Zasnoubit se, to ne, abych mohla
    nosit ten černý kostým.
  • 00:38:35 Nejdřív Maupassant, Zola, Hugo...
    Týdny ležím v knihách.
  • 00:38:41 -Ale tohle? Ať si to čte sám!
    -Hodně pro tebe udělal.
  • 00:38:47 -Já jsem z něj udělala člověka!
    -Chce, aby ses vzdělala. -Jistě.
  • 00:38:54 Celý svůj život jsem opustila,
    jen abych z něho něco stvořila.
  • 00:39:01 Jsem, jaká jsem. Když se mu
    to nelíbí, pustím ho k vodě.
  • 00:39:07 Ještě, aby se říkalo, že se Fanynka
    kvůli penězům dala na četbu, ne?
  • 00:39:15 -Holky ti závidějí. Apanáž, šaty...
    -To je pravda, ale jen trochu.
  • 00:39:22 -Včera jsem šla s Kristýnou.
    -Tou šilhavou? -Ona moc nešilhá.
  • 00:39:29 Tak hezká není, jako já.
    Ale srdce má dobré skoro jako já.
  • 00:39:35 -Chodíme teď spolu. V Pasáži dávají
    Portenku, hraje báječně! -Ale!
  • 00:39:45 Teď si myslíš, že jsi mě nachytal.
    Houby, řekla jsem ti to schválně.
  • 00:39:53 Jestli mu to napíšeš, do smrti
    se na tebe hezky nepodívám.
  • 00:40:02 Kdybys mu chtěl napsat něco,
    abych tě měla ráda,...
  • 00:40:09 ...napiš mi na kus papíru
    obsah téhle příšery.
  • 00:40:16 Jsi schopen Fanynce něco odepřít?
  • 00:40:20 -Jen jestli se strefím do toho, jak
    bys to pochopila ty. -Ale strefíš.
  • 00:40:34 No! Já si na to počkám.
    Pak to doma opíšu.
  • 00:40:48 Nezapomeň udělat pravopisné chyby.
  • 00:40:57 Kdybys nebyl morous, tak bys řekl:
    "Fanynko, tobě to dnes sluší."
  • 00:41:05 "Nechceš se někam podívat?"
    Nechceš se někam podívat?
  • 00:41:14 TANEČNÍ HUDBA.
  • 00:41:35 Do všeho tě musím dostrkat.
    Je z tebe bubák!
  • 00:41:47 Sochař Filípek.
  • 00:42:00 -Byl by rád, kdybych tu s ním byla.
    -Znám, dělá sochy podle ženských.
  • 00:42:11 Ty jsi v těch škrábanicích ztratil
    smysl pro krásu ženského těla.
  • 00:43:14 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
  • 00:43:47 -Nevím o ní nic. Už se s Fanynkou
    nestýkáme. -Tak promiňte.
  • 00:43:55 -Třeba je v Uhrách, za tím svým.
    -Asi. Promiňte, že jsem obtěžoval.
  • 00:44:16 KLEPE NA DVEŘE.
  • 00:44:37 ZPĚV.
  • 00:44:40 Komu není dáno shůry,
    dělá u nás do kultury.
  • 00:44:45 Kdo má rozum pohromadě,
    radši kope na zahradě.
  • 00:44:53 Nakladatel, ten má motto,
    když to nese, tak jsem pro to.
  • 00:45:01 Pětka k pětce honoráře,
    dělají milionáře.
  • 00:45:10 Rychleji! A co autorů se týče,
    my zkrotíme jejich chtíče.
  • 00:45:18 Ať si řeknou, radši umřu,
    i bez majonézy z humrů.
  • 00:45:28 To pak bude příležitost,
    jak ocenit jejich bytost.
  • 00:45:35 Do výkladu dáme bustu
    s nekrology z denních listů.
  • 00:45:55 -Ty teď děláš do kabaretu?
    -Co je s Fanynkou?
  • 00:46:00 To je ženská, co?
    Má teď starosti s bratrem.
  • 00:46:06 -Copak ona má bratra? -Studuje
    učitelák, ale chytrý moc nebude.
  • 00:46:13 -Prosím tě... -Zrovna mu dělám
    domácí úkol. Chopinovo Preludium.
  • 00:46:20 -Obsah a úvaha. Mám tu materiál.
    -Aha, to jsem dělal také.
  • 00:46:27 Už jsem psal Nietzscheho, Darwina,
    teď Tolstoj. Já budu tak chytrý!
  • 00:46:36 -Ty s ní spíš, viď?
    -Rád bych.
  • 00:46:41 Ale nosí mi to do kavárny a já jí
    to tam zase vracím. V Pasáži.
  • 00:46:48 Zítra jí nesu tohle.
    Mám do rána co dělat.
  • 00:46:53 -Ať se mi ozve, mám pro ni vzkaz
    od snoubence. -Od jakého snoubence?
  • 00:47:24 -Posíláš mi vzkazy jako hraběnce!
    -Ale zabral až ten po sochaři.
  • 00:47:31 -S ním skončíš!
    -Nic jsem nezačala.
  • 00:47:35 -A co je ti do toho?
    -Preludium napíšu také.
  • 00:47:40 -A napíšeš to také tak dobře?
    -Zástupcem Oldy jsem tady já.
  • 00:47:47 Tak já ti něco přečtu, příteli.
  • 00:47:52 Drahá Fanynko. Jsi anděl. Tvoje
    pokroky jsou opravdu obrovské.
  • 00:47:59 Nedávno jsi psala o Dostojevském.
    Jiskry ducha v tom nebylo.
  • 00:48:06 Takové školácké nápady!
    To byly tvoje práce, příteli.
  • 00:48:12 Silou vůle jsi však zlomila malost
    a stala se inteligentní ženou.
  • 00:48:19 Dopis o Nietzschovi je mistrovským
    dílem. I pravopis se zlepšil.
  • 00:48:26 To byla Filípkova práce.
  • 00:48:29 -A jak dokážeš chápat Darwina,
    to je triumf ducha! -A jeho metody!
  • 00:48:36 -Jaké metody? -Ale nic, čti dál.
    -Dál už nic není.
  • 00:48:42 -Že čeká, až dostane dovolenou.
    -A to všechno pro bratra.
  • 00:48:49 Tys měl čím dál méně času a méně
    odvahy. A už vůbec žádnou lásku.
  • 00:48:59 Pamatuj, že zásady přátelství
    jsou mi posvátné.
  • 00:49:07 Takže ty obsahy budeš dělat líp?
  • 00:49:15 Přece nedopustím, abys ho
    klamala s nějakým štukatérem.
  • 00:49:22 Ty jsi ten nejstrašlivější
    sígr na světě.
  • 00:49:29 Co bys řekla večírku
    jako za starých dob?
  • 00:49:37 -Představuješ si to takhle?
    -Skočil bych pro šampaňské.
  • 00:49:50 Když ty se bojíš.
  • 00:49:54 Tenkrát ses také bál, že bychom
    umřeli hlady, kdybychom spolu žili.
  • 00:50:02 Bojíš se, že nemáš peníze.
    Nemáš peníze, ani odvahu.
  • 00:50:23 Přinesla jsem ti Březinu.
    Už ho nebudu potřebovat.
  • 00:50:37 Sígře...
  • 00:52:02 Já to nechápu. Každý její dopis
    byl nový triumf mojí metody.
  • 00:52:10 -Pochopila i Schopenhauera.
    -Budeme ji hledat spolu.
  • 00:52:15 -Měla si přijít pro Březinu.
    -No a?
  • 00:52:19 Asi nesdílí Březinův názor,
    že život je jen stupeň...
  • 00:52:25 -...k posmrtnému splynutí
    s vesmírem. -To nechápu.
  • 00:52:31 Její práce měly vysokou kulturu
    poznání. To je nedorozumění.
  • 00:52:37 Jen, aby to nebylo něco horšího.
  • 00:53:55 -Jak jsi ji našel?
    -Nebylo to tak těžké.
  • 00:54:04 Marnost nad marnost, až to bolí.
  • 00:54:20 Tohle je jak v biografu.
  • 00:54:23 Už když se rodíme, vcházíme
    do velkého divadla bláznů.
  • 00:54:29 A muži a ženy jsou jenom herci.
    Shakespeare. Alespoň přibližně.
  • 00:54:58 Dal jsi jí víc než myslíš,
    Pygmalióne. A tys měl také štěstí.
  • 00:55:04 Ke kloboukům se u ní
    dostal jenom málokdo.
  • 00:55:16 A tamhle to...
    To bude asi doopravdy láska.
  • 00:56:07 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související