Portrét jednoho z nejuznávanějších českých režisérů. Forman jako tvůrce, jako člověk, jako dobrodruh.
Režie: Helena Třeštíková a Jakub Hejna.
Forman vs. Forman

Dokument Forman vs. Forman od režisérské dvojice Helena Třeštíková – Jakub Hejna se ohlíží za filmovou kariérou významného režiséra, na níž se prolíná přízeň s ranami osudu, osobní pátrání i tápání. Snímek natočený ve spolupráci s televizí ARTE je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman. Jedná se o první český dokumentární film od roku 1991, který se dostal do hlavního programu prestižního festivalu v Cannes.

„Miloš Forman je klíčovou postavou mého života. Odmalička jsem milovala filmy, žili jsme v centru Prahy a v okolí jsme měli okolo deseti kinosálů. Chodila jsem na všechny ty pohádky a socialistické filmy pro děti a mládež. Když mi bylo třináct, stal se zázrak. Viděla jsem Konkurs. Změnilo mi to svět. Najednou ten život na plátně byl stejný, jako život, jak jsem ho znala. Zmizel ten pocit, že filmy vyprávějí o nějakém jiném, lepším světě. Došlo mi najednou, že film nemusí vytvářet iluzi, ale může vyjádřit pravdu o životě! To bylo pro mě klíčové poznání. Zamilovala jsem se do filmů české nové vlny a tajně snila, že jednou budu taky natáčet. Tyhle filmy pro mě znamenaly dotek svobody a staly se součástí mých pocitů a emocí, které mě později formovaly, pomohly mi najít vlastní tvář, identitu. Nebýt Miloše Formana, nikdy bych se nestala režisérkou,“ prozradila Helena Třeštíková. A Jakub Hejna dodává: „Fascinují mě osudové zvraty, jimiž Miloš Forman prošel. Ta přízeň a nepřízeň. Rodiče v koncentračním táboře, osudové náhody, které se asi nestaly náhodou a on je dovedl využít a přenést do vyprávění o věčném boji za svobodu jednotlivce proti instituci. Tohle svoje téma dokázal dostat i do amerických filmů.“

Oba tvůrci pojali snímek jako poutavě vyprávěný životný příběh, během nějž je Forman nucen k neustálé konfrontaci se sebou samotným. Opakovaně přesahoval své vnitřní limity a nejistoty, aby se dostal na samotný vrchol. V tom se stal plně svobodným člověkem, jenž se nenechal nikdy svázat. I proto zůstávají jeho filmově ztvárněné výpovědi o lidské svobodě tak naléhavé, nadčasové a především hluboce pravdivé.

Napište nám