iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 12. 2018
11:32 na ČT24

1 2 3 4 5

32 hlasů
897
zhlédnutí

Kultura +

Paměti Václava Marii Havla — Divadlo Na zábradlí: Persony — Monika Midriaková: Léto s Monikou

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kultura+

  • 00:00:18 KULTURA+
  • 00:00:20 Dobrý den,
    tohle je pořad KULTURA+.
  • 00:00:22 Vítá vás Petr Vizina.
    Dnes vám nabídnu.
  • 00:00:26 Mé vzpomínky.
  • 00:00:28 Poprvé vycházejí paměti
    Václava M. Havla,
  • 00:00:31 otce někdejšího prezidenta.
  • 00:00:32 Představí je Ivan Havel.
  • 00:00:34 Divadlo Na zábradlí
    si k šedesátým narozeninám
  • 00:00:38 nadělilo Persony.
  • 00:00:39 Inscenaci vycházející z díla
    režiséra Bergmana.
  • 00:00:43 A předvánoční horečku chladíme
    deskou Léto s Monikou.
  • 00:00:47 Písně zní ve filmu Všechno bude
    a za chvíli i u nás ve studiu.
  • 00:00:59 Vyházejí paměti Václava M. Havla.
  • 00:01:02 Mezi jeho předky byli
    pražští mlynáři,
  • 00:01:05 on sám byl stavebním magnátem,
    k jeho potomkům patří
  • 00:01:08 český prezident Václav
    a také jeho bratr,
  • 00:01:11 vědec a filosof Ivan Havel.
  • 00:01:13 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:15 -Pane Havle, já to chápu tak,
    že váš tatínek začal psát paměti
  • 00:01:19 poté, co zemřela vaše maminka,
    poměrně záhy v 58 letech.
  • 00:01:22 Rozumím tomu dobře?
  • 00:01:24 -Je to poté,
    nějakou dobu nás to nenapadlo,
  • 00:01:27 že ho do toho budeme tlačit
    s bratrem.
  • 00:01:31 Protože on byl velice nešťastný
    z toho úmrtí,
  • 00:01:34 stále na ni vzpomínal,
    třídil fotografie a tak.
  • 00:01:38 Tak jsme se ho rozhodli zaměstnat,
  • 00:01:41 a protože jeden díl
    už byl napsán ze 40. let,
  • 00:01:45 část o Barrandovu,
    tak že by mohl napsat ostatní díly
  • 00:01:49 nebo celý život,
    tak se do toho dal
  • 00:01:52 a psal většinou na hrádečku
    u bratra.
  • 00:01:56 Vycházelo to už za jeho života
    v samizdatu,
  • 00:01:59 to si dost sám zařizoval.
  • 00:02:01 Opisovala to Zdena Erteltová
    a je to docela pěkné vydání,
  • 00:02:09 psané samozřejmě na stroji
  • 00:02:12 a dost mu záleželo
    na fotografiích,
  • 00:02:14 které pak byly použity
    v tom vydání také.
  • 00:02:19 -Já se s dovolením vrátím k tomu,
    co jste říkal na začátku,
  • 00:02:22 že jste tatínka
    k tomu přivedli vy.
  • 00:02:25 Byl to způsob,
    jak se vyrovnat s tím zármutkem,
  • 00:02:28 vycházeli jste z toho,
  • 00:02:30 že když člověk rekapituluje
    svůj život,
  • 00:02:33 tak je to nějak uklidňující?
  • 00:02:35 -Podívejte se, těžko říci,
    že to byl hlavní důvod,
  • 00:02:38 že to byla čistě terapie.
  • 00:02:41 To byla samozřejmě znouzectnost,
    ale my jsme chtěli,
  • 00:02:45 aby po sobě zanechal
    nějaké vzpomínky,
  • 00:02:49 protože on prožil
    neobyčejně složitou dobu
  • 00:02:52 a bohatství známých
    a všeho, co se dělo.
  • 00:02:56 I ten jeho postoj podnikatele,
    který vlastně nebyl zpracován,
  • 00:03:02 takže to bylo více důvodů,
    proč jsme to na něm chtěli.
  • 00:03:07 -Čím byste ten postoj podnikatele
    charakterizoval?
  • 00:03:11 -Jakousi dnes už možná
    neexistující poctivostí a důvěrou,
  • 00:03:17 vzájemnou důvěrou mezi lidmi.
  • 00:03:20 Tehdy si plácli rukou
    a nemusely se řešit
  • 00:03:25 nějaké právní smlouvy
    a nevím, co všechno.
  • 00:03:29 Šlo to hodně rychle
    a samozřejmě firma,
  • 00:03:33 která nebyla úplně schopná,
    tak se neudržela,
  • 00:03:37 ale ty, co s nimi byl otec
    v kontaktu při stavbě Barrandova,
  • 00:03:42 tak ty si velice pochvaloval
  • 00:03:45 a pak se i kamarádil se šéfy
    těch firem.
  • 00:03:49 -Já bych se ještě vrátil
    k samizdatu, který tu máte,
  • 00:03:54 v pamětech je přiložený dopis
    vašeho bratra Václava,
  • 00:03:58 který píše:
  • 00:04:00 "Taťuško, to bude přepsané,
    ty tvoje vzpomínky.
  • 00:04:04 Ale teď nechci, aby to vypadalo,
    nebude to mít úplně prioritu,
  • 00:04:08 musíme přepisovat v samizdatu
    jiné věci."
  • 00:04:10 Mě na tom zaujalo
    to oslovení "taťuško",
  • 00:04:13 to je rodinná věc?
  • 00:04:14 -Říkali jsme tátuška,
    dlouhé "á".
  • 00:04:16 -A odkud to je?
    Jako báťuška nebo?
  • 00:04:19 -Teď mi to po letech připomínáte,
    já už jsem na to zapomněl,
  • 00:04:23 ale bylo to velice běžné.
  • 00:04:25 -Byl tátuška.
  • 00:04:27 -Tátuška, no,
    to byl takový husismus,
  • 00:04:30 ale spíše takový žertík.
  • 00:04:32 -To samizdatové vydání,
    a to je tam také zdokumentováno,
  • 00:04:37 četl Karel Höger dokonce,
    když se připravoval
  • 00:04:40 na Nemocnici na kraji města,
    kde nakonec nehrál.
  • 00:04:44 Bylo to vnímáno, že člověk,
    který prožil to 20. století,
  • 00:04:49 vydává svědectví o té době?
  • 00:04:52 O tom, čím prošel,
    že to je velký příběh?
  • 00:04:57 -Ano a je to vlastně
    taková vzácná věc,
  • 00:05:01 že to je dokument z první ruky,
    že to není práce historika,
  • 00:05:06 který by se hrabal někde
    v nějakých archivech
  • 00:05:10 a pak z toho vycucal,
    co považuje za důležité on
  • 00:05:13 a ne, co považují za důležité
    účastníci.
  • 00:05:17 -No jo, ale tady může být
    přeci ukryté nebezpečí,
  • 00:05:21 že když vy sám píšete své paměti
    a dáváte akcent tam,
  • 00:05:25 kde si myslíte vy, že patří,
    ale to vaše okolí ho vidí jinde,
  • 00:05:29 tak můžete s nimi být ve sporu.
  • 00:05:31 Radili jste v tom tatínkovi,
    dával vám to číst,
  • 00:05:34 měli jste na to nějaké reakce?
  • 00:05:37 -Četl to bratr,
    já jsem žil v Praze
  • 00:05:41 a on to psal na HD.
  • 00:05:43 Ale jistou dobu tam pobýval
    také dramaturg
  • 00:05:47 z Divadla Na zábradlí
    Jan Grossman,
  • 00:05:50 ten se tomu hodně věnoval
    a dával rady otci,
  • 00:05:54 i stylistické apod.
  • 00:05:57 -Nechával si váš otec poradit?
  • 00:06:00 Přeci jen by se řeklo, že člověk,
    který byl zvyklý být magnátem,
  • 00:06:04 čili spíše dával příkazy.
  • 00:06:06 -Já si myslím, že ano.
    A že prostě přijal každou radu.
  • 00:06:10 On nebyl nějak sebevědomý
    co do literárních schopností
  • 00:06:16 nebo tak.
  • 00:06:18 Věděl,
    že můj bratr je slavný spisovatel,
  • 00:06:22 takže jeho názory jsou důležité.
  • 00:06:29 -Je to dílo,
    které nemá zakončení,
  • 00:06:32 mělo to být 9 svazků,
    on to dílo nedopsal.
  • 00:06:36 Co tam podle vás není,
    mělo by být
  • 00:06:39 a stojí za připomenutí?
  • 00:06:41 -Není dokončen ten osmý svazek,
    ale už tady vyšel,
  • 00:06:45 tehdy nevyšel ani v tom prvním
    porevolučním vydání.
  • 00:06:51 A chybí úplně devátý svazek,
    a to je dost škoda,
  • 00:06:56 protože on si dělal projekt
    na ty ostatní,
  • 00:07:00 co tam všechno bude,
  • 00:07:02 a ten devátý svazek měla být
    taková životní bilance.
  • 00:07:06 Měl tam z odstupu ve stáří
    reflektovat, co na něj mělo vliv,
  • 00:07:15 jaké to bylo.
  • 00:07:18 Hodně se chtěl věnovat naší matce,
  • 00:07:21 která je tam dost opomenuta,
    ale právě proto,
  • 00:07:25 že on si ji rezervoval
    na ten poslední díl.
  • 00:07:29 -Čili máte dojem,
    že to, co vy byste rád doslovil
  • 00:07:33 k otcovu životu, by byl příběh,
  • 00:07:37 řekněme, jeho manželství,
    partnerství?
  • 00:07:40 -Jistě, to by byl,
    ale já bych ho nedovedl vymyslet.
  • 00:07:43 -Já vám moc děkuju,
  • 00:07:45 že jste připomněl paměti
    svého otce.
  • 00:07:47 -Ivan Havel, děkuji.
    -Prosím.
  • 00:07:53 -Tady jsou události týdne
    v minutovém sestřihu.
  • 00:07:56 Klikněte si na náš Facebook.
  • 00:08:56 -ZPĚV
  • 00:09:16 -ZPĚV
  • 00:09:42 -Chvála Kristu!
  • 00:09:44 -Až na věky věků.
  • 00:09:58 -Divadlo Na zábradlí
    si k 60. narozeninám
  • 00:10:02 nadělilo Persony.
  • 00:10:03 Inscenaci v režii Jana Mikuláška.
  • 00:10:06 Persony, jak název naznačuje,
  • 00:10:08 vycházejí z díla režiséra
    Ingmara Bergmana.
  • 00:10:12 -Myslíš, že spolu dva lidé
    vydrží celý život?
  • 00:10:16 -Lidem by stačily 5leté smlouvy
    a možná nějaká roční.
  • 00:10:25 -Aha, my bychom je také měli mít?
    -My ne, my ne, my ne.
  • 00:10:29 My jsme přeci výjimka
    potvrzující pravidlo,
  • 00:10:32 my jsme si vytáhli
    ten šťastný los.
  • 00:10:38 -My jsme s Jakubem Žáčkem
    manželský pár,
  • 00:10:41 hrajeme scény
    z manželského života.
  • 00:10:44 A já bych řekla,
    že tam přinášíme takovou "itálii",
  • 00:10:48 takže švédskou "itálii".
  • 00:10:52 -Áááá.
  • 00:11:07 -Je to strach
    právě z těch situací,
  • 00:11:10 které on své postavě vystavuje,
    a to je ten moment poznání,
  • 00:11:14 kdy člověk je nucen
    podívat se sám sobě do tváře
  • 00:11:18 a ten pohled je často zdrcující
    a strašidelný.
  • 00:11:36 -Proč tolik piješ?
    Co tím získáš?
  • 00:11:41 -Vyhodím se tím do povětří.
    -Co zůstane?
  • 00:11:45 -Fašírka z krve a nervů.
  • 00:11:48 -Nemohl byste mi ho prozradit?
  • 00:11:54 -Přeji si,
    aby mě někdo nebo něco postihlo,
  • 00:11:58 abych se konečně stal skutečným.
  • 00:12:01 Znovu a znovu si opakuji:
    "Kéž se jednou stanu skutečným."
  • 00:12:08 ZPĚV: "Budeme o něco se rvát,
    až tu nezůstane stát
  • 00:12:13 na kameni kámen.
  • 00:12:19 A jestli není žádnej Bůh,
    tak nás vezme země, vzduch
  • 00:12:25 a potom amen."
  • 00:12:29 -Hlavní ženská role
    v představení Persony
  • 00:12:31 patří Petře Bučkové.
  • 00:12:33 -Dobrý den, Petro.
    -Dobrý.
  • 00:12:35 -Vy jste si při zkouškách
    napsala na Facebook,
  • 00:12:38 že to bolí jak čert.
  • 00:12:41 To je možná ta ukázka.
  • 00:12:43 Bolí to fyzicky nebo psychicky?
  • 00:12:46 -No, psychicky ne.
  • 00:12:48 Psychicky to proteče
    a je to v pořádku,
  • 00:12:53 fyzicky jo, protože po generálkách
    prostě ty modřiny jsou,
  • 00:12:56 nastřádají se.
  • 00:12:57 -To jsou vaše modřiny z generálky?
  • 00:13:00 -Jo,
    to je taková jedna z menších,
  • 00:13:02 pak ještě kolena.
  • 00:13:03 Ale to se zahojí
    a potom už se to bude jen hrát.
  • 00:13:06 -Počkejte, psychicky to nebolí,
    třeba v této scéně,
  • 00:13:09 to jsou partneři,
    kteří si oznamují,
  • 00:13:12 že se vlastně nemají
    tak úplně rádi,
  • 00:13:15 dokonce,
    že už se dlouho nemají rádi
  • 00:13:17 a že se možná nikdy neměli rádi.
  • 00:13:20 To vnímáte jen jako roli?
  • 00:13:22 -Ne, já to právě úplně žiju,
    takže já to tam potom nechám,
  • 00:13:26 takže to tak proteče,
    prostě to nebolí.
  • 00:13:29 Jak jste říkal, že jsem psala
    na Facebook, že to bolí,
  • 00:13:32 tak jsem mluvila
    spíše o tom procesu,
  • 00:13:35 ale já to mám strašně ráda,
    strašně ráda to hraju.
  • 00:13:38 -Co na tom člověk může mít rád?
  • 00:13:41 -Ten život, to mi přijde,
    že to je prostě živé.
  • 00:13:44 Takže to i bolí, i vás to baví,
    prostě všechno.
  • 00:13:48 Život není jen něco usměvavého,
    ale je to pot a krev.
  • 00:13:53 -Tohle tedy rozhodně není
    usměvavá věc.
  • 00:13:56 Bergman zkoumá věčné otázky,
    proč máte někoho rád,
  • 00:14:00 jestli ho máte opravdu rád,
    jestli hrajete šachy se smrtí,
  • 00:14:04 jestli se to dá nějak oddálit,
    a jestli to, co děláte před smrtí,
  • 00:14:08 má nějaký smysl.
  • 00:14:10 Tohle se hodí k člověku,
    máte Bergmana ráda?
  • 00:14:14 -Ne, ale zároveň
    jsem takto spontánně řekla ne,
  • 00:14:19 protože já jsem ho v pubertě,
    kolem puberty,
  • 00:14:23 viděla jsem ty filmy,
    prožila jsem si to.
  • 00:14:26 Ze Šepotů a výkřiků
    si pamatuji doteď,
  • 00:14:29 jak tam ženská umírající
    na rakovinu řve,
  • 00:14:33 to bylo příšerný.
  • 00:14:34 Ale mě to tehdy, okolo puberty,
    hrozně zajímalo.
  • 00:14:39 Pak jsem na něj
    velmi ráda zapomněla,
  • 00:14:41 protože jsem si taky chtěla
    vyřešit rodinné vztahy,
  • 00:14:45 vztahy s otcem a s matkou
    a všechno, co on řeší,
  • 00:14:48 ty archetypy.
  • 00:14:50 -Vy jste vlastně žila, vše,
    co on vám ve 20 letech ukázal,
  • 00:14:53 tak jste si potřebovala...
  • 00:14:55 -Já jsem se toho
    potom potřebovala zbavit.
  • 00:14:57 A teď, když jsme ho začali dělat,
    tak jsem si tak trochu říkala,
  • 00:15:01 to je strašný, zas to vytahovat.
  • 00:15:03 Tak teď mu to vrátím.
  • 00:15:05 -Čili když jste vyhekla to,
    že ho nemáte ráda,
  • 00:15:08 co to je za druh nelásky?
  • 00:15:10 -Je to přesně to love/hate,
    jak se to říká.
  • 00:15:13 Dívali jsme se společně
    v divadle na dokumenty o něm,
  • 00:15:18 o Liv Ullmannové.
  • 00:15:20 A já mám pocit,
    že já bych ho nemilovala,
  • 00:15:25 ona ho třeba milovala,
    ale já teď nevím, jak to říct,
  • 00:15:31 prostě ho nemám ráda,
    ale ráda ho hraju.
  • 00:15:35 -Mně se to moc líbí,
    věta "Nemám ho ráda"
  • 00:15:38 tady nezní často.
  • 00:15:40 Málokdo se přizná,
    že někoho opravdu nemá rád,
  • 00:15:43 Jak ten Bergman zapadá do toho,
  • 00:15:46 co vy v Divadle Na zábradlí
    děláte?
  • 00:15:48 Co k tomu vlastně bylo za story,
    se kterou přišel pan režisér
  • 00:15:52 nebo dramaturgyně.
  • 00:15:54 -No, přišli s tím,
    že zase to byla záminka k tvorbě.
  • 00:15:57 Je to sedm jeho scénářů,
    které se zhustily,
  • 00:16:01 nějak osekaly a daly
    se těm jednotlivým dvojicím.
  • 00:16:05 A ty dvojice koncentrovaně
    pracovaly každý sám.
  • 00:16:09 My jsme ani druhé dvojice
    neviděli, jak pracují.
  • 00:16:13 -Aha, to se teprve poskládalo.
  • 00:16:16 -Pak se to poskládalo
    a zjistili jsme,
  • 00:16:19 že dokonce když čekáme
    na svůj výstup
  • 00:16:21 a v tichosti se v mini zákulisí
    připravujeme,
  • 00:16:24 abychom se vyhnuli rekvizitám
    a nějak se vystřídali na scéně,
  • 00:16:28 tak že raději jdeme zpátky
    za dveře, abychom to neslyšeli,
  • 00:16:32 aby na nás neulpělo to,
    co se tam řešilo předtím,
  • 00:16:36 a abychom tam přinesli
    něco úplně jiného.
  • 00:16:39 -Jak byste popsala to,
    co tam řešíte vy?
  • 00:16:42 Začíná to nevinně, končí to krví,
    ale to nebudeme prozrazovat,
  • 00:16:47 jaké je téma vaší části
    toho představení?
  • 00:16:51 -Mě to právě napadlo v rozhovoru,
    že to je taková marná lásky snaha,
  • 00:16:57 ale já opravdu s Jakubem Žáčkem,
    já jsem objevila partnera,
  • 00:17:03 o jakém se mi ani nesnilo,
    vůbec jsem to nečekala u něj.
  • 00:17:07 Vždycky jsem ho vnímala
    jako komika, stand-up komika,
  • 00:17:12 pak jsem ho viděla hrát
    a teď mám partnera snů.
  • 00:17:16 Nebylo to snadné zkoušení,
    nebudu předstírat, že jo,
  • 00:17:21 ale to hraní, to je sen.
  • 00:17:26 Prostě to bude vždycky živý
  • 00:17:29 a vždycky to bude
    sázka do loterie.
  • 00:17:31 A bavila jsem se o tom včera
    po premiéře s Honzou Mikuláškem
  • 00:17:35 a on to přesně takto vnímá,
    že už nechce dělat divadlo,
  • 00:17:39 kde někdo řekne:
    "Ty mi půjdeš tady tři kroky
  • 00:17:42 a já řeknu repliku a řeknu ji
    stejnou intonací pokaždé,
  • 00:17:45 aby ty..."
  • 00:17:46 To samozřejmě musíme zachovat
    v míru profesionality,
  • 00:17:50 stát ve světle, umět repliky,
    vést někam ty postavy,
  • 00:17:54 ale s Jakubem to vždycky bude
    naprosto živý
  • 00:17:57 a nebude to nikdy stejný,
    takže někdy to vyjde geniálně
  • 00:18:01 a někdy to prostě bude průšvih.
  • 00:18:03 -To je samozřejmě skvělá pozvánka
    na představení,
  • 00:18:06 které jsem viděl včera.
  • 00:18:09 Děkuji vám,
    ten zážitek ještě mám.
  • 00:18:11 Vy k tomu nabízíte
    takového průvodce Bergmanem,
  • 00:18:15 kterého psala Dora Viceníková,
    vaše dramaturgyně,
  • 00:18:18 a ona říká,
    že existuje jedno nebezpečí,
  • 00:18:20 že Bergman může člověka zavalit,
    když ho začne zkoumat,
  • 00:18:23 zjistí, jak ten člověk byl
    pracovitý, kolik toho natočil,
  • 00:18:27 kolik obrazů vám staví před oči.
  • 00:18:29 Zavalil vás Bergman?
  • 00:18:31 -Jo, ale já jsem právě našla
    tu metodu nebrat si to osobně,
  • 00:18:34 jak mě zavalil,
    ale nechat to protéct.
  • 00:18:38 Upřímně to tam v tu chvíli zažít
    a pak to pustit,
  • 00:18:42 takže mě nedostane.
  • 00:18:44 -Jaké jsou divácké ohlasy
    na to trýznění
  • 00:18:48 marné lásky snahu?
  • 00:18:50 -To se asi uvidí,
    protože jsme v premiérovém týdnu,
  • 00:18:54 takže byla včera první,
    dneska druhá
  • 00:18:56 v rámci oslav šedesátin Zábradlí,
    takže publikum samozřejmě vítám,
  • 00:19:01 i když vím, že je netypické
    teď první dva dny,
  • 00:19:05 ale na normální publikum se těším,
    i když normální,
  • 00:19:08 to je spíše, na různorodé.
  • 00:19:10 -Já rozumím, co myslíte.
  • 00:19:12 Já vám děkuji,
    to byla nejlepší pozvánka
  • 00:19:15 na Bergmanovské představení
    Persony.
  • 00:19:17 A gratuluju k výročí
    vašeho divadla
  • 00:19:19 a přeju hodně štěstí.
  • 00:19:21 -Děkuju, děkujeme.
  • 00:19:26 -A tady je pár osobních tipů
    na knihy nebo filmy.
  • 00:19:29 Je to příběh z časů,
    kdy Šumava připomínala
  • 00:19:32 Divoký západ
    a na státní hranici
  • 00:19:36 stáli proti sobě tajní agenti
    a převaděči.
  • 00:19:38 Mezi nejodvážnější z nich
    patřil Josef Hasil
  • 00:19:41 přezdívaný Král Šumavy.
  • 00:19:43 Jeho osud teď vychází
    jako komiks.
  • 00:19:47 Ještě ten večer, co si Sam
    domluví rande se sousedkou,
  • 00:19:50 žena uprostřed noci zmizí.
  • 00:19:54 Pouští se do pátrání,
    během kterého odhaluje
  • 00:19:56 skandály a konspirace
    v zákoutích města andělů.
  • 00:19:59 Film pro ty, kteří mají rádi
    mysteriózní komedie,
  • 00:20:02 jako je Donnie Darko
    nebo snímky Davida Lynche.
  • 00:20:21 A tohle je zpráva
    z Ústí nad Labem,
  • 00:20:24 tamní kapela Houpací koně
    vydává desku
  • 00:20:26 nazvanou Desolation Peak.
  • 00:20:32 PÍSEŇ: "Jseš tady sám,
    vlaky duní, slyším je až sem,
  • 00:20:36 olízni tu chvíli jako známku
    a pošli dál, dál.
  • 00:21:21 -Předvánoční horečku chladíme
    deskou s Bergmanovským názvem
  • 00:21:25 Léto s Monikou.
  • 00:21:26 Hudba z nové desky
    Moniky Midriakové
  • 00:21:29 zní ve filmu Všechno bude
    režiséra Olmo Omerzu.
  • 00:21:32 A teď za chvíli
    i u nás ve studiu.
  • 00:21:34 -Dobrý den, Moniko.
    -Dobrý den.
  • 00:21:36 -To asi není náhoda,
    že ta deska se jmenuje
  • 00:21:39 jako ten Bergmanův film
    z roku 1953.
  • 00:21:41 Vy jste vystudovaná filmařka.
  • 00:21:44 -Ano, je to tak.
  • 00:21:46 -Co má společného vaše hudba
    s Bergmanem?
  • 00:21:49 -Je tam propojení
    právě i přes to,
  • 00:21:52 že jsem studovala film
    a že se o filmy zajímám,
  • 00:21:55 že jsem také skládala hudbu
    k filmu.
  • 00:21:57 Já jsem se chytla mikrofonu.
  • 00:21:59 -To se stane, vy filmaři víte.
    -Jasně.
  • 00:22:02 -A to musím ještě říci,
    že Olmo Omerzo je váš manžel.
  • 00:22:05 -Není můj manžel,
    ale je to můj snoubenec.
  • 00:22:09 -Čili Bergmanovská linka,
    to jsou obrazy?
  • 00:22:13 Bergman je mistr obrazů,
    mistr studování lidských situací.
  • 00:22:19 -Pro mě to propojení bylo v tom,
  • 00:22:22 že Bergmanovy filmy,
    konkrétně film Persona,
  • 00:22:25 ale vlastně celá jeho
    retrospektiva, byly první filmy,
  • 00:22:29 kterými jsme vstoupila
    do filmového světa,
  • 00:22:32 když mi bylo 16 let
  • 00:22:34 a když jsem se začala zajímat
    o něco sama,
  • 00:22:37 o ty alternativní, umělecké filmy.
  • 00:22:40 A tak jsem tomu projektu
    dala symbolický název,
  • 00:22:44 prostě něco,
    co je pro mě hrozně důležité,
  • 00:22:47 nějaká volba toho,
    co jsem si vybrala.
  • 00:22:50 -Skvělé, dneska máme
    celý Bergmanovský díl.
  • 00:22:52 Vy jste vstoupila Bergmanem
    do světa filmu,
  • 00:22:56 tímto vystoupením vstupujete
    do pořadu KULTURA+.
  • 00:22:59 Vy ho také dneska uzavíráte,
    s diváky se loučím,
  • 00:23:02 loučím se s vámi a závěr je váš.
  • 00:23:04 -Děkuji.
  • 00:23:24 -ZPĚV: "Proč se ještě bojíš,
    že ti někdo ublíží?
  • 00:23:30 Tvůj nepokoj je jako komár,
    co tě drží v područí.
  • 00:23:40 Snažíš se mu bránit,
    je rychlý jako střela.
  • 00:23:46 Zdálo se mi,
    že neumím najít tvoji ruku
  • 00:23:51 vedle sebe.
  • 00:23:55 Desetkrát vstáváš z postele,
    neboj, ty dveře jsou zavřené.
  • 00:24:02 Koukáš se z místa na místo,
    jen oči ti svítí do tmy.
  • 00:24:10 A nemáš žádnou záruku,
    jako mě držíš za ruku.
  • 00:24:19 Najednou těžká víčka
    ti konečně padají únavou.
  • 00:25:00 Teď jsi celý červený,
    schytalo to levé líce.
  • 00:25:06 Kdyby to tak šlo,
    rovnou doprovodím toho,
  • 00:25:11 co klepal na dveře.
  • 00:25:31 Proč se ještě bojíš,
    že ti někdo ublíží?
  • 00:25:38 Tvůj nepokoj je jako komár,
    co tě drží v područí."
  • 00:26:11 Skryté titulky: Dominika Bukovská
    Česká televize, 2018

Související