iVysílání

Každý rok je Pražské jaro

• 00:00:16 JE SLYŠET VYTÁČENÍ TELEFONU
• 00:00:18 ZVONÍ TELEFON
• 00:01:05 PROZPĚVOVÁNÍ Z TELEFONU
• 00:01:23 PROZPĚVUJE SI MELODII
• 00:01:45 Prosím vás, pojďme rovnou
  D písmeno.
• 00:01:47 Vyslov na začátku H, aby tam
  všichni měli Hospodina.
• 00:01:55 Aby tam nebylo jen něco
  takového vágního.
• 00:01:58 Pozor na ty pianissima,
  aby zůstaly v tempu.
• 00:02:01 Jedem, rovnou.
  Raz, dva...
• 00:02:03 ZPĚV
• 00:02:05 Hospodine, pomiluj ny...
• 00:02:07 Ta tečka je odšumlovaná.
• 00:02:09 Ho-spo-di..., musí být pevná
  a musí být včas. Raz dva!
• 00:02:12 ZPĚV
• 00:02:13 Hospodine, pomiluj ny,
  Jezus Kriste, pomiluj ny.
• 00:02:21 Hospodine, pomiluj ny,
  Jezus Kriste, pomiluj ny.
• 00:02:25 To je málo, musíme daleko
  víc zeslabit, to je dynamický
• 00:02:28 stupeň, z piana do pianissima.
• 00:02:31 Vůbec to není znát.
  Ještě jednou, prosím vás.
• 00:02:35 A první tečka ještě pořád nehraje
  spolu, Hospodine vyslovte zřetelně.
• 00:02:39 Raz a!
• 00:02:40 ZPĚV
• 00:02:41 Hospodine, pomiluj ny,
  Jezus Kriste, pomiluj ny.
• 00:02:49 -Piano.
  -Hospodine, pomiluj ny...
• 00:02:52 Tak. A vrať se na to déčko.
• 00:02:59 -Co je to?
  -To jsou Sharoniny šaty.
• 00:03:01 To má Sharon. A možná že by se
  k těmhle hodily ty fialové.
• 00:03:06 Ale nevím to jistě.
• 00:04:09 Už nemáš? Ještě chceš?
• 00:04:14 ZPĚV SBORU
• 00:04:18 Miro, ty ječíš jak pavián.
• 00:04:21 Nazdar, blahopřeju k maturitě.
  Už jste jí tleskali?
• 00:04:27 Nesmíte nám tam odtud spadnout.
• 00:04:31 Dýchnout v tom máte, raz dva,
  raz dva.
• 00:04:35 Dýcháte pozdě, holky, ale celý
  život, těch 20 let, co sem chodíte.
• 00:04:39 Raz, dva.
• 00:04:41 ZPĚV SBORU
• 00:04:44 Dopředu!
• 00:04:50 Jděte do háje s tím měkkým i.
• 00:04:55 Zeslab! Nedělejte crescendo
  na tom začátku, až v druhé půlce.
• 00:05:03 Pojďte vykulit obočí, zatajit dech.
• 00:05:08 Teď to ale myslím kupodivu vážně.
• 00:05:15 Jedem!
• 00:05:18 ZPĚV
• 00:05:19 Pst, druhý je silný.
• 00:05:27 Zpíváte oe, oa, ani slovo, teda.
• 00:05:33 V ráji sám, kdyby šlo.
  To "k české"...
• 00:05:37 To je napsaný velmi
  inteligentně teda.
• 00:05:41 Uklání se z...
• 00:05:45 Od ráje teda, spodek je trochu
  nízko. Akcenty na každý.
• 00:05:50 ZPĚV
• 00:05:52 Jeden, dva, tři, čtyři, hop.
• 00:06:00 Ram, pam, pa, pa.
• 00:06:04 Nádech!
• 00:06:30 Ty triolky víc, jo.
• 00:06:42 Dobrý, dál. Čtrnáctka.
• 00:06:50 As!
• 00:07:26 Děkuji, ano. Už je čas.
• 00:07:31 Děkuji mockrát.
• 00:07:39 Stihnete to vůbec?
• 00:07:40 Stihneme, to víte, že jo.
• 00:07:42 To víte, první čtení je vždycky
  trochu obtížné, ale stihneme to.
• 00:07:47 Taková eventualita vůbec
  neexistuje.
• 00:07:51 Že byste na koncertě řekli,
  až sem to umíme?
• 00:07:54 To nebude. Na shledanou.
• 00:07:56 Na shledanou.
• 00:08:04 Tohle místo já prostě nezvládám.
• 00:08:27 Začala jsem pozdě, potřebovala
  bych začít dřív. Už to zas vidím.
• 00:08:31 Vždycky potřebuji týden déle dělat,
  než je koncert.
• 00:08:39 Jenže oni nepočkají, to neodloží.
• 00:08:43 Jenom výjimečně jsem nachystaná
  přesně na čas.
• 00:08:46 Ale jo, to bude dobrý.
  Jinak to umím. To umím.
• 00:08:50 Musím se přesvědčit, že to půjde.
• 00:09:18 Tam tara dam, tada...
• 00:09:29 Ona je verze pro klarinet
  a basetový roh,
• 00:09:32 takže klarinet je pořád výš
  a basetový roh je pořád níž.
• 00:09:36 Potom existuje verze pro dva
  klarinety, která vychází
• 00:09:39 z klarinetu a basetového rohu.
• 00:09:41 Takže první klarinet je pořád výš
  a druhý je pořád níž.
• 00:09:44 A pak existuje verze, kterou budeme
  hrát my, a to je, že se vlastně
• 00:09:49 klarinety prolínají.
• 00:09:51 Chvíli hraje jeden nahoře jakoby
  první hlas, potom jde zase dolů
• 00:09:57 a ten druhý zase hraje první hlas.
• 00:10:36 Dva takty poslední.
• 00:10:45 ZPĚV
• 00:10:56 Já jsem totiž nevěděl, odkud jdu.
• 00:10:59 Já tam mám škrty,
  tak tu pátrám v notách.
• 00:11:03 Totéž, ty dva takty.
• 00:11:13 ZPĚV
• 00:11:23 Nic se nestalo. Teď dolů.
• 00:11:36 ZPĚV
• 00:12:30 To by možná bylo moc krásné,
  kdybychom udělali trááááá...
• 00:12:36 Tak se uvidí.
• 00:12:38 Ale v klidu vyslovit: Hvě-zdy.
• 00:12:44 Dostat se do něhy těch hvězd
  už na té dráze.
• 00:12:48 Uvidíme.
• 00:12:51 -Můžeme to zkusit?
  -To se uvidí.
• 00:13:00 Já bych si to chtěla zkusit naplno.
• 00:13:02 Já vím, ale napřed pojďte jenom
  hudebně, abychom tomu dali čas.
• 00:13:05 C písmeno.
• 00:13:11 ZPÍVÁ
• 00:13:30 -Takhle nějak?
  -Ano. Raz.
• 00:13:41 Raz.
• 00:13:47 -Takhle nějak?
  -Ano.
• 00:13:48 Abychom získali opravdu svobodu
  v těch termákách,
• 00:13:52 aby vždycky tam byl
  absolutně nepředvídatelný čas.
• 00:13:55 Jenom bych ještě řekl, jak děláte
  to divinuendo, tak když jdete,
• 00:13:59 nezměňte vokál,
  aby to nezměnilo polohu.
• 00:14:06 -Hvě-zdy. Jo?
  -No dobře.
• 00:14:18 ZPÍVÁ
• 00:14:30 Nebylo to teď ale níž?
• 00:14:32 Nebylo, bylo to moc hezké,
  vydržte to.
• 00:14:34 To fis mohlo být ještě výš,
  ale g bylo výborné.
• 00:14:38 Vždyť říkám, že to bylo níž,
  vždyť jsem to slyšela.
• 00:14:41 Raz.
• 00:14:46 ZPÍVÁ
• 00:14:49 Ano.
• 00:15:19 Já si to ještě promyslím.
• 00:15:21 Ano. (ZPÍVÁ) Zasvitly mně...
  Nedýchejte moc brzo.
• 00:15:28 Já stejně na vás počkám.
• 00:15:32 Opravdu počkáme na ten poslední
  tón dlouho. Výborně.
• 00:15:37 To bude krásné. Když se to takhle
  krásně povede, to bude úžasné.
• 00:15:46 Je to úžasný work a je to tak
  nesmírně hluboce procítěný...
• 00:15:49 Objevil jsem další problém,
  který je nejtěžší,
• 00:15:53 abych se příliš nedojal,
  abych zůstal v klidu a nad věcí.
• 00:24:12 Lá la la...
• 00:24:14 Čtyři takty před tím je
  na druhou čtvrtku a, gis.
• 00:24:18 A zase je nad tím a, gis, b, a
  půltón.
• 00:24:24 -A, gis, b, a - ano.
  -Tak je tam půltón.
• 00:24:27 -Já myslím, že to b je správně.
  -Necháme to na začátku.
• 00:24:32 Sto let se to nehrálo,
  sto let to bylo vyškrtnutý.
• 00:24:35 Čili fes, es, ges, fes, as, g,
  b, as, ces. Ano, děkuji.
• 00:24:42 Já si to ještě jdu zahrát,
  ale myslím, že jo.
• 00:24:50 Úplně jiný charakter.
• 00:24:52 A! Tydydydy...
• 00:25:09 Ještě miřte vpřed, má to nepatrně
  zastavovací tendenci.
• 00:25:14 Kdyby měla být nějaká tendence,
  tak spíš dopředu.
• 00:25:17 Měla by to být harí-di-já.
  Přineste to.
• 00:25:21 Jednoho každého z vás potřebuji.
• 00:25:23 Pojďte. Espressivo.
• 00:25:27 Bílé a růžové peřiny.
• 00:25:31 Yes.
• 00:25:34 Tak jako zahradní jiřiny.
• 00:25:39 Perinka...
• 00:25:41 Perinka v gotepce?
• 00:25:46 Perinka v gotepce?
• 00:25:50 V kolébce!
• 00:26:00 -Se houpe?
  -Ano, se houpe.
• 00:26:03 Yes. Tak jako růžové poupě.
• 00:26:08 Poupě.
• 00:26:16 ZPÍVÁ ČESKY, NENÍ ROZUMĚT
• 00:27:44 Připojte se k tomu!
• 00:29:00 Takže, prosím vás, bych to
  zopakoval.
• 00:29:02 Zatím jsme těžkopádná masa.
• 00:31:44 Jak dlouho trvá zajetí piána dolů?
• 00:31:47 Dolů se nebude zajíždět.
• 00:32:59 Pim, pam, pam, ááá... tydadydá...
• 00:33:03 Ještě prosím začátek.
• 00:33:06 Tympán může být výraznější
  na začátku.
• 00:33:30 Děkuji, ano. Mohli byste, pánové,
  méně osobní projev na začátku?
• 00:33:35 Vy to hrajete velmi romanticky,
  kdyby to mohlo být ve stínu.
• 00:33:41 BROUKÁ MELODII
• 00:33:44 Šedivější, méně espressiva
  v tomhle místě.
• 00:33:51 Začátek výborný. Pátý tah, prosím,
  pátý se zdvihem.
• 00:33:57 Je to silný.
• 00:33:59 Teď je to lepší.
• 00:37:11 Teď v tom fortissimu se projevilo,
  že musíme zahrát delší 1. notu.
• 00:37:16 S napětím - pá, papapapá...
• 00:37:20 A pak zase už do doprovodna,
  respektive vy ne, ale ostatní.
• 00:37:26 Čili ty čtyři takty
  jsou skutečně silné v houslích.
• 00:37:30 Ko-ru-na-mi třesou, ko-ru-na-mi
  třesou, ko-ru-na-mi třesou...
• 00:37:34 Spontánnější, kvartola má tendenci
  zastavovací.
• 00:37:40 Petře, prosím vás, zkuste hrát
  tvrdé paličky v tomhle místě.
• 00:37:43 Hrajete? Já myslím, že potřebujeme
  ostřejší rytmus.
• 00:37:49 ZPĚV
• 00:38:24 To už je jasné. Ano, děkuji.
• 00:38:27 Máme už všechny sólisty?
• 00:38:29 Dobrý den.
• 00:38:31 Dáme sólo.
• 00:38:33 Prosím vás, až se všichni
  shromáždí, tak potom přijďte.
• 00:38:36 My si ještě dáme něco jiného.
• 00:38:40 Já mám ještě otázku
  ohledně vstávání a sezení.
• 00:38:43 Tihle budou sedět.
• 00:38:44 Já jsem myslel původně,
  ale ono potom už není kdy vstát,
• 00:38:47 tak aby to nerušilo.
• 00:38:49 Čili skoro by bylo skoro lepší,
  kdyby tady na to forte vstal.
• 00:38:53 Před třináctkou, jak začíná "onen
  muž", jestli je možné, že by vstali
• 00:38:58 do té pauzy. Tam jsou trochu
  dramatické problémy.
• 00:39:02 Aby to bylo: "Kdo onen muž..."
  To by bylo dobrý.
• 00:39:09 PŘEDZPÍVÁ A SBOR OPAKUJE
• 00:39:45 SBOR ZPÍVÁ
• 00:40:25 Vám žeh-ná - je to pozdě.
  Působí to jako čtvrtka.
• 00:40:31 Tady pomaličku.
• 00:40:33 A přece jenom budeme muset hned
  od 2. větičky už jít nahoru v síle.
• 00:40:40 Čili ta první věta, kterou takhle
  říkáte, je v pořádku,
• 00:40:44 a od druhé už trochu přidávejte.
• 00:40:47 ZPÍVAJÍ
• 00:41:03 To poslední je málo.
• 00:41:05 A jaké je řešení?
• 00:41:07 Řešení by bylo zkusit to tamhle.
• 00:41:10 -A pustí nás tam?
  -Já se zeptám.
• 00:41:13 Byl byste pro?
• 00:41:14 Mně to je úplně jedno,
  odkud to půjde.
• 00:41:16 Je to hezké svrchu, ta paní zrovna,
  ty čtyři a ostatní...
• 00:41:22 Bohumile, a dát tam praktikáble
  ke stěně.
• 00:41:25 Úplně nahoře být, úplně vzadu,
  to by bylo nejlepší.
• 00:41:28 Teoreticky ano.
• 00:41:31 Já se pokusím, aby na generálku
  už tam ty prakťáky byly.
• 00:41:34 To je samozřejmé, ještě předtím.
• 00:41:37 Ve čtvrt na jednu můžu přijít?
• 00:41:40 -Ve čtvrt na jednu...
  -Před koncem zkoušky. -Ano.
• 00:41:43 Takže teď bychom to nechali být
  a mezitím to vyřešíme.
• 00:41:48 Vyřešíme později tuhle otázku,
  jdeme dál.
• 00:41:50 Tak vidíte.
• 00:43:24 Chtěla byste zřejmě ještě delší
  to f, že jo?
• 00:43:26 Aha.
• 00:43:27 Ne, já se ptám?
• 00:43:29 Ne, podle vás.
• 00:43:30 Ne, podle vás, vy to musíte udělat,
  já vás doprovodím.
• 00:43:33 Já už bych víc tam nezůstávala.
• 00:43:35 Já jsem teď byl dřív na 1. době,
  než vy.
• 00:43:38 Čili radši vám vyhovím.
• 00:43:41 Jestli to tak chcete udělat širší,
  tak budu moc rád.
• 00:43:44 Rozuměla jsem, že to chcete
  pomaleji?
• 00:43:46 Ano, to bylo báječné,
  ale i ve všech dlouhých.
• 00:43:50 Dobře, zkusme to.
• 00:43:52 Musím to držet pianissimo
  až do konce, protože já už
• 00:43:55 tam dělám crescendo, a to už nevím.
• 00:43:58 Může být, to bylo hezké.
• 00:44:07 ZPÍVÁ
• 00:44:21 -Spokojená?
  -Ano.
• 00:44:24 Ještě jednou, ať si na to zvykneme.
  Prosím.
• 00:45:16 Úplně mějte pocit, že jste naprosto
  svobodný, já vás vůbec nechci
• 00:45:21 nijak ovlivňovat.
• 00:45:22 A jenom to řekněte:
  "Vesnost mává..."
• 00:45:26 Vytvořte ten trošku, já nechci
  použít exaltovaný, to už je trošku
• 00:45:32 moc, ale takové to nadšení:
  "Vesnost mává, vesnost snívá..."
• 00:45:40 Dostaňte nás do světa
  neobyčejnosti.
• 00:45:47 Dechy končí v taktu sedmém.
• 00:45:50 Ještě jednou, prosím.
• 00:45:54 Přímo recitativo, první dva takty
  jsou prázdné.
• 00:45:59 ZPÍVÁ:
  Vesnost, vesnost snívá...
• 00:46:10 Už nemusíte na to jít.
• 00:46:17 ZPÍVÁ:
  Buď nám štěstí milostivo.
• 00:46:34 HRAJE HUDBA
• 00:47:02 ZPÍVÁ
• 00:50:18 Ach... bitte, nicht...
• 00:50:23 Bitte... bitte... bitte...
  ach... ach...
• 00:50:40 Du, ja, du...
• 00:50:45 Bitte... bitte... Ach...
• 00:50:49 Du... ja... du... ach... du...
• 00:51:37 JE SLYŠET ČURÁNÍ
• 00:51:43 POTLESK
• 00:52:41 POTLESK
• 00:53:01 SMÍCH PUBLIKA
• 00:53:05 SMĚJÍ SE.
• 00:53:58 POTLESK
• 00:54:51 ZPÍVÁ, OPAKUJE:
  Pomiluj ny...
• 00:55:12 Krásné, krásné.
• 00:55:17 Pomiluj ny...
• 00:55:24 Hospodine, Hospodine...
• 00:55:29 Hospodine, pomiluj ny...
• 00:55:33 Jezus Kriste, pomiluj ny.
• 00:56:19 Co děláte po tom koncertě,
  když skončíte?
• 00:56:23 Piju vodu.
• 00:56:26 Pak se převléknu a pak piju míň
  třeba.
• 00:56:30 Já jsem vždycky po takových věcech
  rozrušený, že pak nemůžu spát.
• 00:56:35 -Jdete spát?
  -Ne.
• 00:56:37 -Dá se potom usnout?
  -Dá, tak ve tři.
• 00:56:40 Samozřejmě to nejde,
  protože se to všecko vrací.
• 00:56:44 Všechny krásné momenty, všechny
  napnelismy, všechny momenty,
• 00:56:51 kdy se tam něco dělo, co jsem musel
  vnímat jako nebezpečné.
• 00:56:56 Ale dneska nebezpečných momentů
  bylo celkem velmi málo.
• 00:57:01 Ale ten emotivní grif,
  ten člověka hned tak nepustí.
• 00:57:07 Skryté titulky: Simona Sedmihorská,
  Česká televize, 2004