iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 3. 2004
17:10 na ČT1

1 2 3 4 5

60 hlasů
14339
zhlédnutí

Kam zmizel ten starý song

Zdeněk Svěrák

Setkání s televizními písničkami známých českých textařů

35 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Kam zmizel ten starý song - Zdeněk Svěrák

  • 00:00:05 PÍSEŇ
    KAM ZMIZEL TEN STARÝ SONG...
  • 00:00:43 SLOVENSKY: Zdeněk Svěrák se narodil
    28. 3. 1936.
  • 00:00:48 V roce 1958 absolvoval
    Vysokou školu pedagogickou.
  • 00:00:54 Začínal jako redaktor
    Československého rozhlasu,
  • 00:00:57 pracoval zejména v ARMÁDNÍ REDAKCI,
  • 00:01:01 psal rozhlasové programy
    pro mládež.
  • 00:01:04 Byl u zrodu populární rozhlasové
    VINÁRNY U PAVOUKA,
  • 00:01:10 kde se poprvé zmínilo jméno
    fiktivního českého genia -
  • 00:01:15 Járy Cimrmana.
    V roce 1967
  • 00:01:20 byl jedním ze zakladatelů
    DIVADLA JÁRY CIMRMANA
  • 00:01:24 a později spoluautorem všech jeho
    her.
  • 00:01:29 S Ladislavem Smoljakem
    vytvořil autorskou dvojici,
  • 00:01:32 která je podepsaná
    pod mnohými filmovými scénáři.
  • 00:01:36 Například
    JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE,
  • 00:01:40 MAREČKU, PODEJTE MI PERO,
    NA SAMOTĚ U LESA.
  • 00:01:42 Později psal scénáře sám.
  • 00:01:44 Například VRCHNÍ, PRCHNI,
    VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ,
  • 00:01:49 TŘI VETERÁNI, KOLJA,
    TMAVOMODRÝ SVĚT.
  • 00:01:53 Jeho zatím poslední vydanou knihou
  • 00:01:56 je VYPRÁVĚNÍ PRO DĚTI -
    JAKÉ JE TO ASI V ČUDU.
  • 00:02:00 Ve filmu a v televizi
    vystupuje také jako herec a zpěvák.
  • 00:02:04 Texty k písničkám píše od roku
    1966,
  • 00:02:09 spolupracuje především se
    skladatelem Jaroslavem Uhlířem.
  • 00:02:17 Nabízej úplatou cokoli,
    nebo jíš cukroví v homolích,
  • 00:02:27 Můžeš mít třeba zrak sokolí,
    nespatříš ztracené údolí
  • 00:02:41 Hledám dům holubí,
    kdopak z vás cestu ví
  • 00:02:55 Míval stáj roubenou,
    bílý štít
  • 00:03:07 Kde je dům holubí
    a ta dívka, kde spí
  • 00:03:18 Vždyť to ví,
    že jsem chtěl pro ni žít
  • 00:03:29 Zpívám ptákům a zvlášť
    holubům
  • 00:03:34 Stával v údolí mém
    starý dům...
  • 00:03:45 Zdeňku, vítám tě a věř mi,
    že mě těší, že se setkáváme,
  • 00:03:50 ale přejděme hned k této písničce
    Holubí dům.
  • 00:03:52 Pro mnohé je to možná překvapení,
    že právě ty jsi napsal
  • 00:03:55 text k ní, protože od tebe se spíš
    očekává humor nebo mystifikace.
  • 00:04:03 A tato píseň je velmi
    melancholická.
  • 00:04:06 Takže co je tvoje pravá tvář?
  • 00:04:11 Jaroslav Uhlíř mi dal melodii,
    já jsem věděl,
  • 00:04:15 kdo ji bude zpívat,
    že to bude Jiří Schelinger.
  • 00:04:19 A ta melodie, charakter té hudby
    určí,
  • 00:04:23 jaká ta slova mají být.
    -Ano, vyžádá si ta slova.
  • 00:04:27 -Vyžádá si to.
    A pak já jsem byl naprosto
  • 00:04:31 vážný a romantický,
    já k tomu nemám daleko
  • 00:04:36 být na chvíli romantický,
    říkám na chvíli.
  • 00:04:39 No tak jsem udělal tuhle tu
    písničku,
  • 00:04:44 která dala v roce 73 dost práce,
    protože největší problém
  • 00:04:51 těchto krásných melodií,
    které mají hodně dlouhých tónů,
  • 00:04:56 je tam nacpat ty dlouhé slabiky,
    aby to ještě dávalo smysl.
  • 00:05:06 Mám ráda hajnýho,
    fousy má jak král
  • 00:05:16 Do lesa tmavýho
    srdce mé s sebou vzal
  • 00:05:24 Jednou šla jsem
    sbírat maliny
  • 00:05:28 Večer se blížil,
    když mi cestu zkřížil
  • 00:05:33 Šel se mnou dál,
    tvářil se jak nevinný
  • 00:05:38 Chvilku se smál
    a pak mi pusu dal...
  • 00:05:43 Toto byl další
    téměř extrémní příklad tvé tvorby.
  • 00:05:47 Já jsem nevěděl,
    že jsi i psal dechovku.
  • 00:05:50 -No, hodně.
    -Ano? Fakt?
  • 00:05:54 -No, to byla první objednávka.
    Mně nechtěli jako textaře.
  • 00:05:58 Až Antonín Ulrych,
    což byl vzdálený bratranec
  • 00:06:05 mé maminky, čili generace mých
    rodičů.
  • 00:06:09 On měl smyčcový orchestr
    a zároveň byl houslistou FOK.
  • 00:06:15 Čili on měl pro mě dost velký
    význam,
  • 00:06:17 protože nás zval na koncerty
    do Smetanovy síně.
  • 00:06:22 A já byl blízko a viděl jsem,
    jak strejda hraje.
  • 00:06:25 No a tenhle ten strejda Ulrych
    byl taky skladatel.
  • 00:06:30 Ale melodie, které mi dával
    k otextování, byly
  • 00:06:36 právě z jiné generace.
    Byly to písničky pro mé rodiče.
  • 00:06:42 A já jsem věděl,
    že jinak to otextovat nejde,
  • 00:06:46 než "mám ráda hajnýho,
    fousy má jako král...",
  • 00:06:50 protože nějaká moderní slova
    by se k tomu nehodila.
  • 00:06:54 A tak jsem se za to trošku,
    trošku styděl,
  • 00:06:56 i když jsem byl rád,
    že strejda chce,
  • 00:06:58 abych mu to textoval.
    A rodiče byli šťastní,
  • 00:07:01 když to pak hráli v rádiu.
    A tak jsem to jako mladý kluk
  • 00:07:05 podepisoval pseudonymem.
    -Aha, tak proto.
  • 00:07:09 -Napsal jsem na OSU, že bych chtěl
    taky užívat pseudonym.
  • 00:07:14 A vymyslel jsem si nešťastně,
    velice nešťastně,
  • 00:07:17 pseudonym složený z křestního jména
    otce mé ženy,
  • 00:07:21 on se jmenoval Emil,
    a příjmení mé maminky za svobodna.
  • 00:07:27 Ona byla Synková.
    Čili z toho vznikl Emil Synek.
  • 00:07:30 A já, nevzdělanec, jsem nevěděl,
    že Emil Synek existoval.
  • 00:07:35 A byl to dost slavný člověk,
    byl to třeba
  • 00:07:39 dramaturg Národního divadla,
    před válkou.
  • 00:07:43 Ale pak po Únoru 48 emigroval
    a o něm se už neučilo,
  • 00:07:46 čili není divu, že se to ke mně
    nedostalo.
  • 00:07:51 Ale de facto to byl nebezpečný
    pseudonym,
  • 00:07:53 protože on byl emigrant,
    který působil i v zahraničí.
  • 00:07:57 Ale to se tady zřejmě nevědělo,
    tak mě ten pseudonym chránil.
  • 00:08:02 A tenhle byl vymyšlený ze studu,
    nebo že se to ke mně nehodí,
  • 00:08:08 ale pak se mi hodil,
    protože pak přišla doba,
  • 00:08:11 kdy mě nechtěli vysílat
    pod mým jménem.
  • 00:08:15 A byly písničky, které bych byl rád
    podepsal, jako Holubí dům,
  • 00:08:19 ale protože by se nevysílaly,
    tak jsem použil
  • 00:08:22 toho pseudonymu a dlouho jsem
    všechno podepisoval
  • 00:08:26 jako Emil Synek.
    -Takže se vysílaly
  • 00:08:29 pod jménem emigranta.
    -No, no, a nikdo to nevěděl.
  • 00:08:35 Můj Vilém peče housky
    a málo mě má rád
  • 00:08:38 On očíčka má ouzký
    a věčně chtěl by spát
  • 00:08:42 Jo, jo, jo,
    je to tak, je to tak.
  • 00:08:46 -Chudák holka!
    -Jen mě nelitujte!
  • 00:08:48 -Vilém zkrátka v noci peče
    a ve dne spí!
  • 00:08:51 -Hm.
    Jenom ho nelitujte!
  • 00:08:54 Já v neděli hned zítra
    si vyšla do Všetat
  • 00:08:57 Tam pekařka je chytrá,
    snad radu může dát
  • 00:09:01 Už z dálky, jak mě vidí -
    ty oči, bledou líc
  • 00:09:05 Hned naproti chvátá:
    Holka zlatá, neříkej mi nic
  • 00:09:09 Tvůj Vilém peče housky
    a málo tě má rád
  • 00:09:13 A očíčka má ouzký
    a věčně chtěl by spát
  • 00:09:17 Tak tak,
    takhle to bylo...
  • 00:09:20 Když jsem otextoval zahraniční hit
    Vilém peče housky,
  • 00:09:25 tak Naďa Urbánková,
    která to zpívala,
  • 00:09:30 která si to vlastně u mě objednala,
  • 00:09:33 mi volala, že by to pod mým jménem
    nešlo
  • 00:09:37 a že by bylo lepší
    ani ten pseudonym tam nedávat
  • 00:09:42 a že by to bylo nejprůchodnější,
    kdyby to jako napsala ona.
  • 00:09:48 Takže to bylo dlouho pod jménem:
    text - Naďa Urbánková.
  • 00:09:51 Ale musím říct,
    že mi Naďa poctivě platila
  • 00:09:54 všechno, co z toho měla.
  • 00:09:56 -To se jistě hrálo velmi často.
    -Hrálo se to dost.
  • 00:09:59 No a teprve po revoluci
    se to uvedlo na pravou míru
  • 00:10:03 a už jsem tam napsaný já.
  • 00:10:06 Švadlenka Madlenka zpívá
    písničku uplakanou
  • 00:10:14 Nad šicím strojem se kývá
    a slzy jí zvolna kanou
  • 00:10:23 Naštěstí jdu právě kolem,
    Madlence naslouchám
  • 00:10:31 Srdce mi puká tím bolem
    a tak se švadlenky ptám
  • 00:10:39 Co se vám stalo, mé dítě,
    šijete z posledních sil
  • 00:10:48 Řekněte - došly vám nitě
    či ztroskotal života cíl...
  • 00:10:56 Důkazem toho, že textaři jsou vždy
    trochu anonymní
  • 00:11:00 jsou i tyto Mládkovy písničky,
    ke kterým jsi psal texty ty
  • 00:11:04 a já jsem, například, o tom nikdy
    nevěděl,
  • 00:11:07 že jsou ty texty tvoje.
    Jak k té spolupráci došlo?
  • 00:11:10 To jsme hráli
    s DIVADLEM JÁRY CIMRMANA
  • 00:11:13 ještě v Malostranské besedě,
    když za mnou přišel
  • 00:11:16 mně neznámý Ivan Mládek
    a dal mi spoustu svých textů.
  • 00:11:25 Říkal: Já dělám takovýhle ujetý
    věci
  • 00:11:29 a nikdo mi to nechce vysílat.
    A já bych chtěl nějak prorazit.
  • 00:11:34 A potřeboval bych,
    aby to bylo taky ujetý,
  • 00:11:37 ale v mezích, nebo s mírou.
    No, tak ty první jako
  • 00:11:42 LÁĎA JEDE LODÍ, MRAVENCI V KREDENCI
    a tak dále,
  • 00:11:45 ŠVADLENKA MADLENKA -
    ty jsem pro něj udělal.
  • 00:11:49 A jemu se podařilo do těch médií
    prorazit.
  • 00:11:53 A pak už mohl dělat sám
    a nepotřeboval mě.
  • 00:11:58 A myslím,
    že jsem splnil svůj úkol.
  • 00:12:02 S matrací na jezírko
    chodí
  • 00:12:07 Vždy s matrací
    nafukovací
  • 00:12:09 Dnes připlul k ní
    Richard Bláha s lodí
  • 00:12:13 Má zánovní
    kajak skládací
  • 00:12:17 Tak plynou vodním zátiším
    a Richard klábosí
  • 00:12:20 Co jí říká, neslyším,
    neb šustí rákosí
  • 00:12:24 Pak do písku jí prstem píšu,
    když jsi hloupá, vem si Ríšu
  • 00:12:28 Krásná dívko
    s modrou matrací...
  • 00:12:34 Koho jiného než tebe bych se mohl
    zeptat,
  • 00:12:37 jestli Jára Cimrman také psal
    texty písní?
  • 00:12:42 -No, samozřejmě, ano.
    -Ano?
  • 00:12:46 On se zejména proslavil tím,
    že chtěl zpřístupnit
  • 00:12:51 klasickou hudbu lidovým vrstvám
    a tak textoval skladby,
  • 00:12:57 který nebyly otextovaný.
    Svatební pochod
  • 00:13:02 Mendelsona a Bartoldyho,
    který nemá slova.
  • 00:13:10 On otextoval, je to:
  • 00:13:12 "Pojď, Járo, do chomoutu..."
    a tak dále.
  • 00:13:17 -Není to moc veselý začátek.
    -Ano.
  • 00:13:20 Nakonec jako každá svatba.
    Ale ty písničky
  • 00:13:23 se zpívají v divadle
    v nějakých představeních, viď?
  • 00:13:27 -My v divadle zpíváme docela rádi,
    ale že bychom tam měli
  • 00:13:31 moc písniček, které já jsem
    otextoval, to ne.
  • 00:13:35 Jsou tam v podstatě dvě.
    V představení ŠVESTKA
  • 00:13:41 zpíváme:
    "šel nádražák na blíčí.."
  • 00:13:44 A v jiném představení, v LIJAVCI,
    zpíváme ELEKTRICKÝ VALČÍK.
  • 00:13:54 Jednoho letního večera
    na návsi pod starou lípou
  • 00:13:59 Hostinský Antonín Kučera
    vyvalil soudeček s pípou
  • 00:14:05 Nebylo to posvícení,
    nebyla to neděle
  • 00:14:11 V naší obci mezi kopci
    plnily se korbele
  • 00:14:18 Byl to ten slavný den,
    kdy k nám byl zaveden
  • 00:14:21 Elektrický proud
  • 00:14:24 Byl to ten slavný den,
    kdy k nám byl zaveden
  • 00:14:27 Elektrický proud
  • 00:14:29 Střídavý, střídavý,
    silný elektrický proud
  • 00:14:36 Střídavý, střídavý,
    zkrátka elektrický proud
  • 00:14:43 A nyní, kdo tu všechno byl:
  • 00:14:44 Okresní a krajský inspektor,
    hasičský a recitační sbor,
  • 00:14:47 poblíže obecní váhy
    tříčlenná delegace z Prahy,
  • 00:14:50 zástupci nedaleké posádky,
    pod vedením poručíka Vosátky,
  • 00:14:54 početná skupina montérů.
  • 00:14:56 Jeden z nich pomýšlel na dceru
    sedláka Krušiny,
  • 00:14:59 dále krojované družiny,
    alegorické vozy,
  • 00:15:02 italský zmrzlinář Amadeo Kozi
    na motocyklu Indián
  • 00:15:05 a svatý Jan z kamene vytesán!
  • 00:15:10 Všiml jsem si, že tvoje texty
    zpívali a zpívají
  • 00:15:12 většinou neprofesionální zpěváci.
    Je to náhoda?
  • 00:15:16 -A nebo jsi měl takový úmysl?
    -To se nějak stalo.
  • 00:15:21 My, když jsme s Jaroslavem Uhlířem,
    což je můj hlavní skladatel,
  • 00:15:25 teď už asi jediný,
    vždycky, když jsme dopsali věc,
  • 00:15:31 tak jsme si říkali:
    Kdo by to tak mohl zpívat?
  • 00:15:34 A nenapadlo nás,
    že bychom to mohli zpívat sami!
  • 00:15:37 Vůbec! To se prorazilo
    až při písničce SEVERNÍ VÍTR.
  • 00:15:44 Kdy Jarda a já jsme dostali
    od Ládi Smoljaka, jako režiséra
  • 00:15:49 filmu VRCHNÍ, PRCHNI, úkol napsat
    do filmu romantickou písničku,
  • 00:15:54 která by tím filmem procházela.
    A Láďa vysloveně řekl:
  • 00:15:57 Ne, aby to bylo o tom vrchním.
    O člověku, který touží
  • 00:16:01 být bohatý.
    Tak jsme udělali SEVERNÍ VÍTR.
  • 00:16:04 -Takže jsi byl velice romantický
    na objednávku.
  • 00:16:06 -No, na objednávku jsem byl
    romantický.
  • 00:16:10 A Jarda k tomu dělal takzvaný
    "demák".
  • 00:16:13 A ten Láďa si to pořád poslouchal
    a hledal zpěváka!
  • 00:16:18 A nabízel to Pavlu Bobkovi,
    ke kterému se to docela hodilo,
  • 00:16:22 ale on to nechtěl,
    tak Láďa řekl z nouze:
  • 00:16:26 A co kdyby to rovnou zpíval
    Uhlíř?
  • 00:16:29 Vždyť nezpívá tak špatně.
    A tak to byla první písnička,
  • 00:16:32 kde se Jarda stal taky zpěvákem.
  • 00:16:35 A od té doby jsme si řekli,
    že už se nebudeme trápit
  • 00:16:38 žádnými zpěvačkami a zpěváky...
  • 00:16:42 -Nějací profesionální zpěváci
    ti nedávali nabídky?
  • 00:16:46 -Ale jo, i je dost písniček,
    které jsme napsali pro jiné,
  • 00:16:51 ale od jisté doby
    už jsme to přestali dělat.
  • 00:16:57 Zde leží ten blázen,
    chtěl dům a chtěl bazén
  • 00:17:03 A opustil
    tvou krásnou tvář
  • 00:17:08 Má plechovej hrnek
    a pár zlatejch zrnek
  • 00:17:14 A nad hrobem polární zář
  • 00:17:19 Severní vítr je krutý,
    počítej, lásko má, s tím
  • 00:17:30 K nohám ti dám zlaté pruty,
    nebo se vůbec nevrátím...
  • 00:17:41 Ten nezpěvák, to jsme my dva
    s Jardou Uhlířem,
  • 00:17:49 protože ani já jeho nepovažuji
    za úplného zpěváka,
  • 00:17:53 ten jde víc po textu,
    než zpěvák.
  • 00:17:56 Ten nemá potřebu ukázat,
    jak umí zpívat.
  • 00:17:59 Ale chce nám říct,
    o čem to je.
  • 00:18:03 A to je asi ten důvod,
    proč to mám radši.
  • 00:18:05 -Kromě Jaroslava Uhlíře jsi
    spolupracoval
  • 00:18:09 i s nějakými jinými významnými
    hudebními skladateli?
  • 00:18:14 -Ano. Já než jsem našel
    Uhlíře
  • 00:18:17 a ustálila se ta naše
    dvojice,
  • 00:18:21 tak, jestli to dám dohromady -
    první písnička vůbec
  • 00:18:25 byla s Jaroslavem Jakoubkem.
    -Hm.
  • 00:18:29 -Pak tam byl Ivan Štědrý,
    několik písniček,
  • 00:18:33 pak už zmíněný Antonín Ulrych,
  • 00:18:38 pár písniček jsme udělali
    se Zdeňkem Petrem,
  • 00:18:44 dost písniček pro děti
    se Petrem Zkoumalem,
  • 00:18:49 pro večerníčky, hlavně.
  • 00:18:52 Určitě jsem na někoho zapom...
    Jo, Ivan Mládek,
  • 00:18:57 Mojmír Smékal...
    A řekl bych i jiní.
  • 00:19:02 To mám krásnou ubikaci,
    to jsem krásně zavřený
  • 00:19:06 Studujou mě malí žáci,
    starcové i stařeny
  • 00:19:11 To jsem rád, jé, to jsem rád,
    že jsem vzácný exponát,
  • 00:19:16 Exponát, exponát,
    exponát
  • 00:19:21 Jestli ty ses, pučmeloude,
    nepomát
  • 00:19:30 To jsem dobře utěsněný,
    to jsem dobře vystaven
  • 00:19:34 Všude kolem hladké stěny,
    abych se nedostal ven...
  • 00:19:40 Pomoc,
    mě chce někdo ukrást!
  • 00:19:43 Co to je za činnost,
    todlenc to?!
  • 00:19:47 -Spolupracoval jsi,
    myslím, že se to i tak dá říct,
  • 00:19:52 s jedním klasikem vážné hudby.
    -Já vím, kam míříš.
  • 00:19:57 -Od začátku.
    -Wolfganga Amadea.
  • 00:20:00 -Od začátku tam mířím.
    -Jo, to ti byla taková radost.
  • 00:20:05 Já na to tak rád vzpomínám.
    Otextovat Malou noční hudbu.
  • 00:20:12 Najít slova, která by k tomu
    jakoby patřila
  • 00:20:17 a přitom tam komicky nepatřila,
    jo?
  • 00:20:20 Na to rád vzpomínám.
  • 00:20:22 A bylo to pro mě takové jako
    hříšný, otextovat si Mozarta.
  • 00:20:28 Mně se líbí paní nadlesní,
    jelikož je tuze noblesní
  • 00:20:34 Manžel poslední leč dělá,
    ona si čítá, proto je sečtělá
  • 00:20:41 Takové ženy nedozírní ceny,
    tiché jako pěny skrývá les a stín
  • 00:20:46 Já ji chodím potěšiti,
    hovoříme o knihách
  • 00:20:54 Nemá po okolí kohokoli sečtělého,
    s kým by mohla snít
  • 00:21:01 A šťastna být,
    vždyť nadlesní se k ní nehodí
  • 00:21:07 A já, když uslyším ho jít,
    tak sbohem dám
  • 00:21:11 A honem spěchám od té ženy,
    abych nebyl přistižený
  • 00:21:15 Poezii, beletrii -
    to on nemá rád
  • 00:21:20 Příští den ji opět
    navštívím
  • 00:21:23 Příští den ji opět
    shlédnu
  • 00:21:28 Rád bělostnou ručku
    políbím
  • 00:21:31 Budem si v básních a románech
    číst...
  • 00:21:36 Úplně speciální kapitolou
    jsou tvoje písničky pro děti.
  • 00:21:39 A mnohé z nich, to nebývá zvykem,
    se staly hity.
  • 00:21:43 -Staly,
    aniž jsme v to doufali.
  • 00:21:48 My nejsme s Jaroslavem Uhlířem
    hitmakeři,
  • 00:21:53 že bychom si řekli:
    "Teď uděláme opravdu něco."
  • 00:21:56 My pracujeme a víme,
    že třeba z osmi písniček
  • 00:22:02 by se měla jedna chytit.
    A nevíme která.
  • 00:22:07 A tak když třeba dostáváme zakázky
    do nějaké televizní pohádky
  • 00:22:12 udělat pár písniček,
    tak to děláme proto,
  • 00:22:15 aby ta pohádka ty písničky měla,
    ale která z nich
  • 00:22:20 se z té pohádky vyloupne
    a bude žít sama, to nikdy nevíme.
  • 00:22:25 Netušili jsme třeba,
    že písnička DĚLÁNÍ, DĚLÁNÍ
  • 00:22:29 VŠECHNY SMUTKY ZAHÁNÍ,
    tato naučná, nabádavá píseň,
  • 00:22:37 píseň práce tomu mezi sebou říkáme,
    že se bude dětem líbit
  • 00:22:43 a že se to stane
    jedním z našich hitů.
  • 00:22:48 Když máš srdce zjihlé,
    když máš potíže
  • 00:22:54 Tak dej cihlu k cihle,
    těsto do díže
  • 00:23:00 Upeč třeba chleba,
    postav třeba zeď
  • 00:23:07 Žal se krásně vstřebá,
    začni s tím hned teď
  • 00:23:14 Začni s tím hned teď!
  • 00:23:20 Dělání, dělání
    všechny smutky zahání
  • 00:23:27 Dělání, dělání je lék...
  • 00:23:32 Taky NENÍ NUTNO
    z filmu TŘI VETERÁNI.
  • 00:23:39 Tam jsem ti tak dlouho váhal,
    jestli udělat svůj text,
  • 00:23:44 protože Werich v té předloze
    má svůj text.
  • 00:23:48 A tento můj pánbůh textařiny
    napsal text,
  • 00:23:55 který se mi nelíbil.
    A já jsem říkal:
  • 00:23:58 "Máš právo, když už tam ten Werich
    svůj text má, udělat si svůj?"
  • 00:24:04 A pak jsem ho udělal:
    "není nutno, není nutno..."
  • 00:24:08 Ale udělal jsem to na základě
    jeho a Voskovcova nápadu.
  • 00:24:14 V jedné předscéně,
    to ty asi budeš vědět,
  • 00:24:17 oni si povídají o tom,
    že není nutno,
  • 00:24:21 aby bylo přímo veselo,
    ale hlavně by nemělo být smutno.
  • 00:24:25 Takže to je téma,
    které jsem si od nich vzal.
  • 00:24:30 Chceš-li, trap se, že ti v kapse
    zlaté mince nechřestí
  • 00:24:36 nemít žádné kamarády,
    tomu já říkám neštěstí
  • 00:24:42 -Nemít prachy
    -Nevadí
  • 00:24:46 -Nemít srdce
    -Vadí
  • 00:24:51 -Zažít krach
    -Nevadí
  • 00:24:55 -Zažít nudu, jo, to vadí,
    to vadí
  • 00:25:01 Není nutno, není nutno,
    aby bylo přímo veselo
  • 00:25:06 Hlavně nesmí býti smutno,
    natož aby se brečelo
  • 00:25:11 Není nutno, není nutno,
    aby bylo přímo veselo
  • 00:25:16 Hlavně nesmí býti smutno...
  • 00:25:18 -Myslím,
    že je to zvláštní náhoda,
  • 00:25:21 když Ivan Mládek,
    pro kterého jsi psal texty
  • 00:25:24 a ty jste oba dva
    přibližně ve sejné době
  • 00:25:27 napsali písničku
    o těch zkratkách.
  • 00:25:31 -Ano,
    na to si dobře vzpomínám.
  • 00:25:36 To už jsme s Ivanem
    nebyli v těsném denním kontaktu
  • 00:25:40 a stalo se, že já jsem
    udělal písničku o zkratkách
  • 00:25:44 a on taky. A pamatuji si,
    že on mi telefonoval a říkal:
  • 00:25:48 "Zdeňku, přísahám,
    že jsem to neznal!
  • 00:25:53 Že tě nekopčím.
    Mě to prostě taky napadlo."
  • 00:25:57 A já jsem říkal:
    "Ivane, já ti věřím."
  • 00:25:58 A to se přece stává,
    že téma visí ve vzduchu
  • 00:26:02 a chňapnou po něm dva.
    Zkratek tenkrát bylo.
  • 00:26:07 ČSAD, SRPŠ a nevím co všechno.
  • 00:26:11 Takže není divu,
    že jsme to udělali oba.
  • 00:26:15 Důležitý je, kdo byl lepší.
    A tady byl lepší on,
  • 00:26:19 protože ta jeho písnička
    o zkratkách vešla ve známost
  • 00:26:22 a ta naše zapadla.
  • 00:26:25 ČSTV s OPBH
    autobusem ČSAD
  • 00:26:30 Navrátili se z LVT
    z Liberce
  • 00:26:35 Sehnal jsem tam karton BT
    za sedmdesát kčs
  • 00:26:40 A manželka dva ubrusy
    z PVC, z PVC, z PVC, WC...
  • 00:26:53 Co tě na těch dětských písničkách
    nejvíc baví?
  • 00:26:56 Stalo se, že my jsme s Jaroslavem
    Uhlířem opustili,
  • 00:27:00 takřka úplně, písně pro dospělé
    a věnujeme se
  • 00:27:07 čistě těm dětským písničkám.
    No ale my si říkáme,
  • 00:27:11 že to vlastně nejsou dětské
    písničky,
  • 00:27:15 když nás dva starý chlapy
    to baví zpívat.
  • 00:27:20 My, když to děláme,
    tak z toho máme potěšení.
  • 00:27:24 Jakoby to byla písnička pro nás.
    Čili měna tom baví,
  • 00:27:29 že to člověka nutí být prostý,
    jo?
  • 00:27:34 Dostat se k takovému vyjádření,
    kterému by rozuměly děti,
  • 00:27:41 ale které by nenudilo ty rodiče,
    protože ty písničky
  • 00:27:46 si většinou pouštějí v autě,
    když někam jedou.
  • 00:27:52 A chtějí ty děti zabavit,
    tak jim to pouštějí do omrzení.
  • 00:27:57 A kdyby ty písničky byly
    žvatlavý,
  • 00:28:01 tak by ti rodiče říkali:
    "Ježišmarija už to neto..."
  • 00:28:05 Ale ti rodiče říkají,
    že to je pro ně snesitelný.
  • 00:28:09 Když se zamiluje kůň
    koňskou láskou
  • 00:28:14 Zpívejte písničku
    pro jeho klisničku, nechte ho jít
  • 00:28:22 Když se zamiluje kůň
    tam někde v pastvinách
  • 00:28:30 Láskou hlubokou jak tůň
    tam někde v pastvinách
  • 00:28:37 Když se zamiluje kůň
    koňskou láskou
  • 00:28:45 Zpívejte písničku pro jeho
    klisničku, nechte ho jít...
  • 00:28:53 Ale je to asi kumšt psát pro děti,
    protože já vím,
  • 00:28:57 že byli takoví autoři,
    kteří se rozhodli psát pro děti
  • 00:29:01 a měli pocit,
    že když píší pro děti,
  • 00:29:04 tak to musí být,
    řekl bych skoro až hloupé,
  • 00:29:08 protože děti vlastně jsou takové.
    -Ne, ne.
  • 00:29:12 Já kolikrát jim tam dám slovo,
    o kterém vím, že ho neznají.
  • 00:29:16 A počítám s tím, že se na to
    zeptají, co to je.
  • 00:29:20 A že si celý život budou pamatovat,
    že ho mají ode mne.
  • 00:29:24 "Tohle slovo jsem se dozvěděl
    z téhle té písničky."
  • 00:29:28 A tak se musí chovat i Jarda
    v hudbě.
  • 00:29:32 On se musí dostat k prostému
    tvaru,
  • 00:29:35 který by ale nebyl hloupej.
  • 00:29:41 Můj strejda Ruda Müller
    je povoláním dealer
  • 00:29:45 Odborně rádo by
    nabízí nádobí
  • 00:29:49 Já hledám strýčka Rudu
    a on je pořád v čudu
  • 00:29:54 Prý aby nebyl chud,
    tak žije v městě Čud
  • 00:29:59 Jaké je to asi v Čudu?
    Jestlipak tam někdy budu?
  • 00:30:02 je to Evropa či Asie?
    Jaké to tam asi je?
  • 00:30:15 Jé, mají tam prý
    zlaté tele
  • 00:30:20 Všechno je tam jako
    z tele
  • 00:30:25 Jako z televizní reklamy,
    tohle teta řekla,
  • 00:30:29 Tohle teta řekla,
    tohle teta řekla mi!
  • 00:30:37 Písničky Voskovce a Wericha
    jsi měl vždycky velmi rád.
  • 00:30:43 Nebýt jich, tak to nedělám, protože
    to byli pro mě,
  • 00:30:48 a já vím, že i pro tebe,
    prostě dva tři lidi, s Ježkem,
  • 00:30:55 kteří předurčili to,
    co budu dělat.
  • 00:30:58 Já jsem chtěl být jako oni.
  • 00:31:03 A taky jsem jim chtěl
    s Jaroslavem Uhlířem
  • 00:31:06 udělat pomníček a napsali jsme
    písničku,
  • 00:31:09 která se jmenuje
    VZPOMÍNKA NA JEŽKA.
  • 00:31:12 -Ale to neznám.
    -To, bohužel, nikdo nezná.
  • 00:31:16 Jsou písničky, které máš rád,
    od kterých si hodně slibuješ,
  • 00:31:21 ale bohužel zapadnou někam,
    nikdo o nich neví.
  • 00:31:27 Ani když má Ježek nějaké výročí,
    mluví se o Voskovci a Werichovi,
  • 00:31:31 nikdy nikdo tuto písničku
    nevzpomněl.
  • 00:31:34 -A já myslím, že není ošklivá.
    -Takže si ji můžeme pustit.
  • 00:31:38 -To bych byl rád.
  • 00:31:41 Cestou z Kampy ke Kaprovce
    čeká Werich na Voskovce
  • 00:31:50 A do šumění Vltavy
    mu zeširoka vypráví:
  • 00:32:00 "Představ si,
    Jaroslav zakoupil si nové
  • 00:32:08 piano Steinway a synové
  • 00:32:12 Piáno, co svými kladívky
    na struhy sahá jak na dívky
  • 00:32:22 Pánbůh ví,
    co je to za křídlo
  • 00:32:27 Samo nebe
    nám ho nabídlo
  • 00:32:32 Když Ježek sedne za to,
    co písnička, to zlato
  • 00:32:42 Sehnali mu za pár šupů
    u optika silnou lupu
  • 00:32:52 To aby viděl na noty
  • 00:32:57 Neb s očima měl trampoty
  • 00:33:02 Navštívili potom Ježka
  • 00:33:07 Řekli:
    "Ježku, během dneška
  • 00:33:12 Nám krásou píseň složit
    zkus",
  • 00:33:17 Tak vzniklo TMAVOMODRÉ BLUES...
  • 00:33:23 Jsem velmi rád,
    že jsme se tady mohli setkat.
  • 00:33:25 Pochopitelně doufám, že se setkáme
    i při jiné příležitosti
  • 00:33:29 a velmi brzy.
  • 00:33:33 Co bys tak na závěr chtěl pustit
    divákům?
  • 00:33:39 Jakou písničku?
  • 00:33:42 -Když jsem se probíral těmi
    písničkami,
  • 00:33:46 co jsme s Jardou Uhlířem udělali,
    je jich asi 400,
  • 00:33:51 tak si říkám, že asi nejradši mám
    takovou posmutnělou,
  • 00:33:55 která se jmenuje SEMIŠKA.
  • 00:33:59 -Takže Semišku. Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:34:04 Kdysi krásná, kdysi módní,
    kdysi nová
  • 00:34:10 Na smetišti polobotka
    semišová
  • 00:34:16 V útrobách té semišky
    usadily se myšky
  • 00:34:21 A ty myši v skrýši slyší
    divná slova
  • 00:34:28 Kde je asi moje pravá
    kamrádka
  • 00:34:34 Proč jsem sama na smetišti
    zvaném skládka
  • 00:34:40 Snad se na mě nehněvá,
    že jsem na všechno levá
  • 00:34:46 Levá bota, která vzala
    život zkrátka
  • 00:34:53 Vzpomínáš, neříkej, že ne
  • 00:34:58 Jak jsme byly v Praze
    koupené
  • 00:35:04 Jak jsme pozdě k ránu
    chodívaly z flámu
  • 00:35:10 Jak jsme byly
    v Poděbradech na dovolené
  • 00:35:16 Vzpomínáš, neříkej, že ne
  • 00:35:21 Jak jsme byly krásně kožené
  • 00:35:27 Jak jsme byly v gala
    a jak hudba hrála
  • 00:35:33 Jak jsme byly šťastně
    rozpoložené...
  • 00:35:47 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2014

Související