22. března 2015

Alžbětín na česko-německé hranici nebýval nikterak významným místem. U silnice stávala sklárna, na bavorské straně pak kostel a dva statky. Přesto právě tady vyrostlo na začátku poslední třetiny 19. století nádraží. Při jeho otevření nechyběli ani panovníci obou zemí. Končila tu nejvýše položená bavorská železnice. Zajímavostí je, že hranice procházela a pořád prochází přímo nádražní budovou, jejíž část dnes slouží jako muzeum. Původně měly být vlaky svou zastávku v Železné Rudě, ale to tamní radní neschválili, a proto vyrostlo stranou. Prozradíme vám, jak probíhala vlastní stavba, i to, jak rušno tu kdysi bývalo. Pracovalo tady 120 zaměstnanců, což rozhodně nebylo málo. A pak si připomeneme taky život na obou stranách a samozřejmě se i svezeme vláčkem.

Když se v roce 1929 rozhodl majitel zbrojovky František Janeček, že se pustí taky do výroby motocyklů, nejspíš ani jeho nenapadlo, že stojí u zrodu české legendy. O čtyři roky později v licenci německé značky Warderer vyjel na silnice i první automobil JAWA. Měl označení JAWA 700 a na našem trhu to neměl snadné. Patřil totiž ke strojům poměrně drahým a dopřát si ho rozhodně nemohl leckdo. A podnikavý průmyslník se nespokojil ani s tím. Zanedlouho vytvořil tým, jehož úkolem bylo připravit do výroby vozidlo vlastní konstrukce. Dostalo jméno Minor a těšilo se velké oblibě. V továrně se pak narodily ještě další typy, jeden z nich byl dokonce určen pro závodění. Do historie slavné české značky vás zavedeme na výstavě v Národním technickém muzeu.

Do Židlochovic nedaleko Brna se vypravíme na prohlídku památek, ale především na procházku okolní malebnou krajinou. Protéká jí řeka Svratka, právě tady najdeme nejzachovalejší část jejího toku. V jeho blízkosti se líbí ohroženým druhům rostlin i živočichů. Krásný rozhled po tomhle kousku naší země si příchozí můžou dopřát z vrchu Výhon, na němž vyrostla zajímavá dřevěná rozhledna. Nicméně nám počasí zrovna moc nepřálo, a tak jsme dohlédli jen do nejbližšího okolí. Například k jednomu z cílů našeho putování, starodávné obci Nosislav. V ní bychom rozhodně neměli minout opevněný kostel, který patří k posledním památkám svého druhu na Moravě. A za historickými stavbami se vydáme i do samotných Židlochovic. Prohlédneme si gotickou zvonici a sestoupíme do podzemí místní radnice.

Deštné v Orlických horách je nejen rájem milovníků zimních sportů, ale taky domovem keramičky Barbory Šedové. A za tou se společně vypravíme. Malou ochutnávkou bude už keramický znak města, který nás v Deštném přivítá. Pochází totiž z její dílny. Dozvíme se, že na jeho výrobu použila Barbora i sklo, které ráda s hlínou kombinuje. A budeme sledovat taky práci v dílně. Třeba výrobu figurek. Základ postavy si autorka vytvaruje na kruhu, hlavu a taky ruce pak už domodelovává rukama. A své postavičky pak obléká do šatů, které jim dávají tvar zvonku. Zajímat nás samozřejmě bude i to, co všechno Barboru při její práci inspiruje, jak se rodí její podoba jejích děl.

Jára Cimrman je jedním z nejoblíbenějších hrdinů naší minulosti. Po celé republice bychom našli řadu míst, která připomínají jeho existenci i vynálezy. A v roce 2013 se dočkal taky svého muzea. V kraji na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, nedaleko Tanvaldu. V něm si přijdou na své nejen všichni badatelé, kteří touží po tom dozvědět se o Mistrovi co nejvíc. Jako připomínka jeho velkého nadhledu nad muzeem vyrostl Maják. Jedná se o romantickou rozhlednu vytvořenou ze dřeva borovice douglasky, která je se svou nadmořskou výškou takřka 800 metrů bezpochyby nejvýše položeným majákem na světě. A co čeká návštěvníky v muzeu pod ní? Tak kupříkladu lyže, které Jára používal, když pobýval v okolí. A taky spousta zajímavých informací.

Už ze školních hodin dějepisu každý z nás ví, že krajině kolem Kutné Hory nadělila paní Příroda ohromné bohatství v podobě stříbrných rud. Díky jejich těžbě patřilo město svého času k nejbohatším v celém království a bylo taky sídlem jeho centrální mincovny. Tuhle éru dodnes připomínají monumentální architektonické skvosty, jimž vévodí chrám sv. Barbory. My si ale při naší návštěvě v lomu Práchovna kousek stranou turistického ruchu připomeneme, že tady pod zemí bývaly ukryty i jiné nerostné poklady. Vyrostla tu totiž geologická expozice a taky naučná stezka. Na své si tu přijdou nejen odborníci, ale i laici. A na jaké vzácnosti se můžete těšit? Třeba na valoun z nedalekého vrchu Kaňk, který opracoval mořský příboj. A to už před stovkou miliónů let.