Folklorika - S Prajzáky ke kořenům moravštiny
- 00:00:18 KLAVÍR
- 00:00:43 Nehraju.
-
00:00:45
Já tak na to pinkám,
ale kdyby mě klavírista viděl, - 00:00:49 tak mi ruky poláme.
-
00:00:51
Jak tu přijedě sestřenica
z Německa, -
00:00:54
tak ona mi tu přinesla noty,
mám to i s věnováním po německy. -
00:01:00
Ale ona umí hrát dobře,
když mám čas, - 00:01:03 tak trošku pinkám.
-
00:01:05
Mám široký záběr,
ale enem pro sebe. -
00:01:08
Nemožu to vám hrať,
protože jsem nervózní. -
00:01:15
Naš Panbuček dobře věděl,
co pro mně zrobil, -
00:01:18
jak mě na ten svět pozemsky,
na Prajzku stvořil. -
00:01:22
Já jsem se za svuj puvod
nikdá nestyděla, -
00:01:24
choč jsem to baj razy
moc lehke neměla. -
00:01:28
Však nemalo bylo takych,
co se posmivali, -
00:01:30
do Prajzuv nam nadavali,
svrchu se divali. -
00:01:40
(Siostrzonek)Na Hlučínsku obecně,
když to pojmenujeme dohromady, -
00:01:43
protože víme,
že se to dělí na určitá místa, - 00:01:46 je to prajzské nářečí - prajzština.
-
00:01:50
Je to směsice německého, polského,
českého a ještě nějakých novotvarů, - 00:01:56 které se do této řeči vmísily.
-
00:01:59
Je to jazyk,
který byl budován nejen historicky, -
00:02:02
ale i podle politických událostí,
protože Hlučínsko mělo - 00:02:08 komplikovanou historii.
-
00:02:12
Jazyk se usazoval postupem času
a to, že se musel často měnit, -
00:02:17
že se jednou vyučovala na škole
moravština, jednou němčina, -
00:02:21
jednou pokus čeština,
tj. i ten mix zanechal stopu - 00:02:25 a vytvořil tento "hybrid".
-
00:02:33
Vnímání jsme jako Prajzáci,
protože nás mají za méněcenné lidi. -
00:02:38
My si to o sobě nemyslíme,
ale asi tak to bude, - 00:02:41 že jsme trošku exoti.
-
00:02:44
Patřili jsme raz ku Čechům,
raz ku Němcům, pak zase k Čechům. - 00:02:50 Hitler nás vzal v r. 1938.
-
00:02:53
Pak nás zase vzali Češi,
a tak jsme takoví pomotaní. - 00:03:02 Smiluj se nad námi...
-
00:03:06
(Kotlář)Historie Hlučínska
byla pohnutá. -
00:03:09
V r. 1920 se těch občanů
nikdo neptal, -
00:03:12
zda chtějí, nebo nechtějí být
součástí Československa. -
00:03:17
Stali se automaticky
československými občany. -
00:03:20
V r. 1938 se nikdo neptal,
zda chtějí být součástí Říše - 00:03:24 nebo Sudetenlandu.
- 00:03:27 Stali se součástí Říše.
-
00:03:28
V r. 1945 museli žádat
o občanství Československa, - 00:03:32 a taky se jich nikdo neptal.
- 00:03:33 Budete tady.
-
00:03:34
Měli možnost,
že se mohli vystěhovat, - 00:03:37 ale většina jich tady zůstala.
-
00:03:54
Mezi babama a doma mluvíme tak,
jak to včil povědam. - 00:04:01 Naše děcka též.
-
00:04:02
Oni to sice v robotě používajú,
ale jak telefonuje do dom, -
00:04:05
tak přepne na prajzštinu
a v robotě se jim smějú: - 00:04:09 "Zase si povědal s mamou."
- 00:04:11 Bo to přehodí po našemu.
- 00:04:15 Dominik!
- 00:04:17 Dominik se byl pro nanuk.
- 00:04:20 Já též tu nejsem sám.
-
00:04:22
-Dobře, ale napřed se odemyká.
-Němam jenom vás na starosť. - 00:04:29 Ta je škaredá...
- 00:04:38 To je naša Johana.
-
00:04:40
Furt si stěžovala,
že je nemocná. -
00:04:43
-Nekecej.
-To říkala Adéla. -
00:04:47
Naša Johana, žáden ji nevěří,
furt lamentuje, - 00:04:53 že už se 5 roků zdráva něčuje.
-
00:04:57
Dýchať němože, jazyk na vešče,
a tlak - isto 300 na 200. -
00:05:06
Z dnešního pohledu,
když se na to podíváme, -
00:05:08
je to úsměvná
a atraktivní záležitost, -
00:05:12
protože kdo umí prajzsky,
umí pobavit všechny ty, -
00:05:15
kdo toto nářečí neznají,
ale myslím si, - 00:05:19 že tento jazyk pomalu vymírá.
-
00:05:21
Je to logická záležitost,
že to folkloristická záležitost, -
00:05:26
protože hodně mladých lidí studuje
v zahraničí, -
00:05:30
vyjíždí do zahraničí,
nemluví tam tímto jazykem. - 00:05:33 Stává se z toho umělý foklor.
-
00:05:36
Kde to je? Ludě po celym světě
letajú, chvilu něposeďu. -
00:05:42
Škoda, že o tym, co doma za humnoma
maju, ani něvěďu. -
00:05:48
Ku mořu a na Podhajsku letajú,
skuru a nohy mačajú. -
00:05:55
A na co lazně a masaže -
ludě su pohlupaví. -
00:05:59
Dyť v Bělej zazračny pramen
zadarmo klepeta spraví. -
00:06:05
Nědavno sme tam byly,
že, děvuchy? - 00:06:08 Ano, byly.
-
00:06:09
Čapovym krokem sme tam
v zimnej vodě v bazéně chodily - 00:06:14 a kola nám potem do dom same jely.
-
00:06:20
Existují ještě autentičtí lidé,
kteří takto mluví, -
00:06:23
hlavně starší generace,
ale u mladé generace je to -
00:06:27
buď atrakce, nebo věc,
se kterou nechtějí mít -
00:06:32
nic společného,
protože tím se odlišují. -
00:06:36
U nás se moc nemluví,
ale babička s dědou tak mluví. -
00:06:39
Rodiče už tak nemluví,
ale děda s babičkou mluví. -
00:06:45
Líbí se mi, že jsme odlišní
a že je to typické pro nás. -
00:06:53
Mluvila jste se svými dětmi
a vnoučaty po našemu? - 00:06:58 Mluvím po našemu s děckoma.
-
00:07:01
Ale jedna je v Ostravě,
jedna v Háji - moderní doba, - 00:07:05 po našemu moc nerozumí.
-
00:07:08
Já jim pravim - děvuchy, nězapunktě,
odkaď ste vyšly. -
00:07:12
Z Benešova od mamy -
jak mluvim, tak mluvim. - 00:07:15 Jinak si to mušite přeložit.
-
00:07:16
Ale mušim se přiznať -
tvrdá je slezská řeč. -
00:07:21
Kaj teho třeba,
inak je měkučka jak střidka chleba. -
00:07:24
Je to pravda,
je to napisano v básničkoch, - 00:07:27 a tak to zůstalo dodnes.
-
00:07:31
Otvirajtě se nám, bolatické vrata,
bo už se skončila na polu robota, - 00:07:42 bo už se skončila na polu robota.
-
00:07:48
(Pavera)Mladí prajzsky normálně
nemluví, ve škole se mluví spisovně, -
00:07:53
mezi sebou mluví více spisovně,
navíc používají mluvu, -
00:07:59
kterou využívají z internetu,
z mobilu, využívají zkratky apod. -
00:08:06
I normální mluva spisovné češtiny
se u mladých mění -
00:08:11
oproti dřívější generaci,
ale věřím, - 00:08:15 že naše řeč nezanikne.
- 00:08:21 ...těžko pracovalo.
-
00:08:25
Košili stavjali,
do stodol svážali, - 00:08:32 do noci mlačili...
-
00:08:42
Příslušníci nejstarší generace
často používají nářečí, -
00:08:46
kterému říkají po našemu
nebo také moravština. - 00:08:51 Je to směsice různých jazyků:
-
00:08:54
starobylé češtiny, polštiny
a němčiny. -
00:09:02
To se stalo tak,
že toto území dlouho patřilo Prusku, -
00:09:06
pak Německu a spousta lidí odsud
chodila pracovat do Německa. -
00:09:12
Ten jazyk, kterým se dorozumívali,
dostával nová slova z němčiny. -
00:09:20
Pro některé staré a tradiční věci,
např. kalhoty, -
00:09:26
mají slovo "galaty",
které je velmi staré. -
00:09:30
Je tam slyšet moravština
v tom "galaty", a čeština. -
00:09:34
Ale pak jsou tam oblečení,
např. šaty, -
00:09:37
a to se tady řekne "klajd",
což je z němčiny. -
00:09:40
Je to zvláštní směsice
němčiny a češtiny. -
00:09:49
To je moje oma,
to je opa v 1. světové válce. -
00:09:53
To je táta, to jsou manželé,
to je moje oma. - 00:09:56 Ty šátky ještě mám.
-
00:10:00
To je původní leknica mojí babičky,
mojí omy - je asi 100 let stará. - 00:10:09 KLAVÍR
-
00:10:21
Oma byla babička,
opa dědeček. -
00:10:25
Postel se řekne "lužko",
"stolek" je židle, - 00:10:31 stůl je "stul".
-
00:10:35
"Fortuch" je zástěra,
"lampa" je světlo. - 00:10:39 Lampa je podobné.
-
00:10:41
"Čapka" je čepice,
"košula" je košile.". -
00:10:46
Náš jazyk je podobný polštině,
byli jsme v Polsku, - 00:10:50 dcera mluvila česky.
-
00:10:53
Chtěla pánskou košili,
ale prodavačka jí nerozuměla. -
00:10:57
Říkám: "Aničko, řekni to po našemu,
že chceš košulu pro chlopa." - 00:11:02 "A já paní rozuměť."
-
00:11:07
Mám já sužení pro milého,
že já chudobná sem pro něho... -
00:11:16
(Kotlář)Kdybychom se chtěli
zabývat historií Hlučínska, -
00:11:19
musíme se vrátit o několik
století zpátky, do r. 1742, -
00:11:25
kdy Marie Terezie prohrála válku
s Fridrichem Velikým -
00:11:32
a musela odstoupit část
svého Slezska. -
00:11:37
Součástí odstoupeného území
bylo i Hlučínsko. -
00:11:42
Hranici tvořila řeka Opava,
na západě to bylo město Opava - 00:11:47 a na východě město Ostrava.
-
00:11:51
Na jedné straně hranice,
za vodou, jak se říká, -
00:11:55
říkalo se "na císařské" proto,
že to bylo císařství, -
00:11:58
a na Hlučínsku to bylo Prusko,
proto se říkalo Prajzko. - 00:12:16 HUDBA
-
00:12:30
Po 1. světové válce mocnosti
při rozdělení Pruska rozhodly o tom, -
00:12:36
že Hlučínsko připadne
Československé republice. - 00:12:43 Jako atributem byla považována řeč.
-
00:12:46
Československá vláda operovala tím,
že na tomto území mluví lidé -
00:12:51
moravsky, a to je znak toho,
že patří zpět Československu. -
00:13:10
Po 2. světové válce část
Horního Slezska převzalo Polsko -
00:13:15
a vznikla hranice mezi Polskem
a Československem. -
00:13:23
Pohled na Hlučíňáky v té době
byl špatný. -
00:13:29
Muži součástí německého wehrmachtu,
mnozí byli v zajetí, - 00:13:36 mnozí se nevrátili.
-
00:13:38
Byly tu manželky, které nevěděly,
kde jejich muži jsou. -
00:13:45
Každý z občanů musel požádat
o československé občanství. - 00:13:56 Bylo nás 17 ve třídě bez otce.
-
00:14:00
Některé měly 3-4 děti,
a ani korunu, - 00:14:05 protože to byli němečtí vojáci.
-
00:14:09
Bylo to tu obsazené,
kdysi jsme patřili k Prusku, -
00:14:17
proto jsme byli říšští Němci -
se všemi právy a povinnostmi. -
00:14:23
Bohužel jich hodně padlo -
206 jen z Bolatic, -
00:14:27
převážně mladých lidí
a otců od rodin. -
00:14:43
Když jsme točili výpovědi lidí,
kteří zažili válku, -
00:14:49
tak ti dědečkové a babičky
se rozvykládali, mluvili o tom, -
00:14:54
ale jejich synové a dcery říkali:
"Nemluv o tom." -
00:14:58
Sami měli autocenzuru,
nechtěli, aby se o tom mluvilo - -
00:15:02
co kdyby se změnil režim,
co kdyby to bylo jinak? -
00:15:05
Jsou věci,
o kterých se nemluví. -
00:15:08
Bylo mi 6 roků
a do smrti nezapomenu tu hrůzu, -
00:15:12
jak ty kaťuše 2 dny...
A letadla... -
00:15:18
Když slyším těžký bombardér,
ještě dnes mám husí kůži. -
00:15:24
Tady bylo všechno rozbité,
chlapi se nevrátili po válce. - 00:15:27 Muselo se to všechno přejít.
-
00:15:31
Ženské samy s dětmi
postavily chalupy. -
00:15:45
(Siostrzonek)Ta traumata byla silná,
stigmata byla silná -
00:15:49
a v tom jsou lidé na Hlučínsku
obdivuhodní, -
00:15:52
že nerezignovali,
že nejsou zapšklí, -
00:15:56
že nejsou nastaveni negativně
vůči světu. -
00:16:00
Jestliže vám uvěří
a vy si je získáte, -
00:16:02
jsou to lidé dobrosrdeční,
jsou schopni se s vámi rozdělit, -
00:16:07
i když to zní nadneseně,
ale ve skutečnosti to tak je. -
00:16:13
Jsou to lidé, kteří si váží,
když potkají čestného člověka. - 00:16:18 KLAVÍR
-
00:16:26
(Siostrzonek)Na Hlučínsku je jedním
z nejdůležitějších rituálů jídlo. -
00:16:31
Kamkoliv přijdete,
nabízejí vám to nejlepší, - 00:16:34 co mají.
-
00:16:35
Když přijdete někam
na nedělní oběd, -
00:16:37
kam se často nedostanete,
protože nedělní oběd je - 00:16:40 soukromá záležitost rodin,
-
00:16:42
ony se scházejí,
vzájemně pečou a vaří, -
00:16:45
tak si můžete být jisti,
že budete maximálně spokojeni. -
00:16:50
Jídlo je pojítko,
které na Hlučínsku potvrzuje - 00:16:54 jejich soudržnost.
-
00:17:00
Dáme to do trouby,
ať se to trošku nahřeje. -
00:17:04
Tady máme převařenou
sladkokyselou vodu. - 00:17:07 Na ten šalát po našemu.
- 00:17:13 Rukama to pomíšame.
-
00:17:19
Jak se rozehřeje špek,
tak to omastíme - 00:17:23 a je to hotové.
-
00:17:32
-Magi si tam nědala.
-Něpotřebuju magi. -
00:17:41
Máš to dobré,
ale málo slané. - 00:17:45 Můj táta dycky pravěl:
-
00:17:47
"Máš dobrý koláč,
ale málo sladký." - 00:18:02 Ahoj, děvuchy.
-
00:18:08
Jazyk není osamocená záležitost
kulturního projevu. -
00:18:12
S jazykem úzce souvisí oblékání,
folklor, chování, povaha, rysy. -
00:18:19
To vše je jedna suma informací,
které charakterizují člověka. -
00:18:28
Když se říká o Prajzácích,
podobně jako o Ostravácích, -
00:18:31
že mluví "kratce", tak to,
že mluví "kratce" je pravda, -
00:18:35
ale ono to odráží i to,
že říkají: -
00:18:38
"My jsme nikdy nebyli
na dlouhé řeči. -
00:18:40
Raději pracujeme,
méně mluvíme - 00:18:42 a to vyjadřuje náš postoj.
-
00:18:44
Vy, kteří jste Pražáci
nebo odněkud, -
00:18:47
vy jen mluvíte,
vaše řeč je rozvláčná, dlouhá, -
00:18:50
a než vy něco řeknete,
já to mám dávno udělané." - 00:18:54 LIDOVÁ PÍSEŇ
-
00:19:02
(Pavera)Je hezké pozorovat,
jak na Hlučínsku v těch obcích - 00:19:07 vznikají kluby seniorů.
-
00:19:10
Vznikají kluby lidí,
kteří už skončili v zaměstnání -
00:19:16
a teď mají spoustu volného času,
nemají tolik práce kolem domků -
00:19:20
ani na zahradách,
a chtějí se sdružovat, -
00:19:23
chtějí si povykládat
a hlavně chtějí udržovat tradice. -
00:19:31
Naše ženy udělaly za posledních
12 let obrovský kus práce proto, -
00:19:38
aby tady pro mladou generaci
ponechaly hlučínskou mluvu, -
00:19:44
prajzštinu, nebo moravštinu,
jak se u nás povídá, - 00:19:49 a taky spoustu tradičních zvyků.
-
00:19:53
Važeni, čumi všeci na nas,
jak se to oblekamy. - 00:19:58 Na dyť se jenom podivajtě,
-
00:20:00
jak se naše i vaše mamy
a omy oblekaly. -
00:20:04
A hlavně všecko v tym robiť
dokazaly chleba v díži zarabjaly - 00:20:12 a do pekařa na tragaču zavezly.
-
00:20:15
Ve vance na rumplu machaly
a škrubene leknice jen šuščely, - 00:20:23 jak do kostela pospichaly.
-
00:20:26
Kravy do voza zapřihaly,
děcka na ně postavily -
00:20:31
a celych puldňa s nima
na polu robily. -
00:20:39
Rozumíme tomu,
ale nemluvíme tak. -
00:20:41
Myslím si, že tak mluvíme,
ani o tom nevíme. -
00:20:46
Nepotkala jsem nikoho,
kdo by se styděl nářečím mluvit. -
00:20:49
Používání toho nářečí,
hlavně u mladší generace, -
00:20:53
nějak podporuje jejich identitu,
to ztotožnění se s prostředím. - 00:21:00 (píseň)Ma mila, otevři.
-
00:21:03
A co bych ja tobě,
mily, otvirala, -
00:21:09
když tě inša panna v krčmě milovala
a s tebu tancovala, - 00:21:18 ta ti otvirač měla.
-
00:21:38
Kdybysme mluvili po česky,
to by řekli: -
00:21:41
"Podivaj se,
jak to mluvi ta baba, -
00:21:43
či ona zapomněla,
jak ju mama učila?" - 00:21:48 Tak to bylo.
-
00:21:49
Mluvím s panem ředitelem,
s našimi učitelkami česky, -
00:21:54
podle dětí, ale jinak mluvíme,
jak je naše tvrdá slezská řeč. -
00:22:01
(Siostrzonek)Paní Ludko,
jak to bylo po válce s jazykem? -
00:22:04
Jak se mluvilo ve škole,
doma? -
00:22:07
Ve škole jsme mluvili česky,
ne po našemu. -
00:22:13
Uměli jsme německy,
tak to bylo pohlavků. -
00:22:18
Kolikrát nás za vlasy učitel
vytáhnul, -
00:22:20
protože jsme řekli to slovo
německy, česky jsme neuměli, - 00:22:23 ale naučili jsme se.
-
00:22:26
Mezi rodiči se mluvilo po našemu,
to bylo dvojjazyčné. -
00:22:33
Staří česky mluvili i za Německa,
tak jim to nic neříkalo, - 00:22:36 že museli pak mluvit česky.
-
00:22:43
Je rozdíl,
v které obci se nacházíte. -
00:22:46
To nářečí se liší mezi obcemi:
čím víc k polské hranici, -
00:22:55
tím víc do toho proniká polština,
takže až u polské hranice, -
00:23:00
pokud oni mluví mezi sebou,
tak je to dost nesrozumitelné. -
00:23:05
Na Hlučínsku je 38 dědin,
ale v každé se mluví trochu jinak, -
00:23:15
ale hlavní rozdělení je na linii,
myslím západ Kravaře, Bolatice, -
00:23:24
a to rozhraní Kozmice, Vřesina,
Hlučín, Ludgeřovice, Hať, Darkovice - 00:23:34 je jinačí.
- 00:23:36 Šilheřovice mluví hodně polsky.
-
00:23:40
V Šilheřovicích je "gavron",
u nás je "vruna". -
00:23:45
Táta z otcovy strany pravil tetě
"ujec" a "ujčina". -
00:23:52
Z matčiny strany to byl
"stryk" a "stryna". - 00:23:55 V Hati byl "onkel" a "tante".
-
00:23:59
Onkel i tante jsme taky používali,
ale to je německé. -
00:24:04
Mutter, Vater, Onkel, Tante,
Opa, Oma. -
00:24:12
Okolo měšica kola se dělajú,
okolo měšica kola se dělajú, -
00:24:22
ti bolačtí mládenci,
ti bolačtí mládenci - 00:24:27 čičice hledajú.
-
00:24:31
Čičice hledajú,
sami ich němajú, -
00:24:37
Čičice hledajú,
sami ich němajú, -
00:24:43
enem jedne galaty,
enem jedne galaty, - 00:24:47 co na sobě majú.
-
00:24:58
Kdo je grifny,
temu v rukach i stary kyj vykvěče. -
00:25:01
Staveňa su nabilene,
ploty su natřene, -
00:25:04
kobzole su vysazene
a bravky vykrmene. -
00:25:07
Samo se nic něporobi,
žadny něviděl, -
00:25:09
že by sam pečeny holub
do huby vletěl. -
00:25:12
A nadarmo se něpravi
jak jabko, tak rajske, -
00:25:14
a jak chceš mit dobru robu,
hledaj ju na Prajzke. -
00:25:18
Kdybysem se ja narodiť měla
ešče raz, -
00:25:21
snažně tě, Panbučku, prošim,
chcu byť enem Prajzka. -
00:25:27
Skryté titulky: Milena Nečadová
Česká televize, 2013