iVysílání

Folklorika - S Prajzáky ke kořenům moravštiny

• 00:00:18 KLAVÍR
• 00:00:43 Nehraju.
• 00:00:45 Já tak na to pinkám,
  ale kdyby mě klavírista viděl,
• 00:00:49 tak mi ruky poláme.
• 00:00:51 Jak tu přijedě sestřenica
  z Německa,
• 00:00:54 tak ona mi tu přinesla noty,
  mám to i s věnováním po německy.
• 00:01:00 Ale ona umí hrát dobře,
  když mám čas,
• 00:01:03 tak trošku pinkám.
• 00:01:05 Mám široký záběr,
  ale enem pro sebe.
• 00:01:08 Nemožu to vám hrať,
  protože jsem nervózní.
• 00:01:15 Naš Panbuček dobře věděl,
  co pro mně zrobil,
• 00:01:18 jak mě na ten svět pozemsky,
  na Prajzku stvořil.
• 00:01:22 Já jsem se za svuj puvod
  nikdá nestyděla,
• 00:01:24 choč jsem to baj razy
  moc lehke neměla.
• 00:01:28 Však nemalo bylo takych,
  co se posmivali,
• 00:01:30 do Prajzuv nam nadavali,
  svrchu se divali.
• 00:01:40 (Siostrzonek)Na Hlučínsku obecně,
  když to pojmenujeme dohromady,
• 00:01:43 protože víme,
  že se to dělí na určitá místa,
• 00:01:46 je to prajzské nářečí - prajzština.
• 00:01:50 Je to směsice německého, polského,
  českého a ještě nějakých novotvarů,
• 00:01:56 které se do této řeči vmísily.
• 00:01:59 Je to jazyk,
  který byl budován nejen historicky,
• 00:02:02 ale i podle politických událostí,
  protože Hlučínsko mělo
• 00:02:08 komplikovanou historii.
• 00:02:12 Jazyk se usazoval postupem času
  a to, že se musel často měnit,
• 00:02:17 že se jednou vyučovala na škole
  moravština, jednou němčina,
• 00:02:21 jednou pokus čeština,
  tj. i ten mix zanechal stopu
• 00:02:25 a vytvořil tento "hybrid".
• 00:02:33 Vnímání jsme jako Prajzáci,
  protože nás mají za méněcenné lidi.
• 00:02:38 My si to o sobě nemyslíme,
  ale asi tak to bude,
• 00:02:41 že jsme trošku exoti.
• 00:02:44 Patřili jsme raz ku Čechům,
  raz ku Němcům, pak zase k Čechům.
• 00:02:50 Hitler nás vzal v r. 1938.
• 00:02:53 Pak nás zase vzali Češi,
  a tak jsme takoví pomotaní.
• 00:03:02 Smiluj se nad námi...
• 00:03:06 (Kotlář)Historie Hlučínska
  byla pohnutá.
• 00:03:09 V r. 1920 se těch občanů
  nikdo neptal,
• 00:03:12 zda chtějí, nebo nechtějí být
  součástí Československa.
• 00:03:17 Stali se automaticky
  československými občany.
• 00:03:20 V r. 1938 se nikdo neptal,
  zda chtějí být součástí Říše
• 00:03:24 nebo Sudetenlandu.
• 00:03:27 Stali se součástí Říše.
• 00:03:28 V r. 1945 museli žádat
  o občanství Československa,
• 00:03:32 a taky se jich nikdo neptal.
• 00:03:33 Budete tady.
• 00:03:34 Měli možnost,
  že se mohli vystěhovat,
• 00:03:37 ale většina jich tady zůstala.
• 00:03:54 Mezi babama a doma mluvíme tak,
  jak to včil povědam.
• 00:04:01 Naše děcka též.
• 00:04:02 Oni to sice v robotě používajú,
  ale jak telefonuje do dom,
• 00:04:05 tak přepne na prajzštinu
  a v robotě se jim smějú:
• 00:04:09 "Zase si povědal s mamou."
• 00:04:11 Bo to přehodí po našemu.
• 00:04:15 Dominik!
• 00:04:17 Dominik se byl pro nanuk.
• 00:04:20 Já též tu nejsem sám.
• 00:04:22 -Dobře, ale napřed se odemyká.
  -Němam jenom vás na starosť.
• 00:04:29 Ta je škaredá...
• 00:04:38 To je naša Johana.
• 00:04:40 Furt si stěžovala,
  že je nemocná.
• 00:04:43 -Nekecej.
  -To říkala Adéla.
• 00:04:47 Naša Johana, žáden ji nevěří,
  furt lamentuje,
• 00:04:53 že už se 5 roků zdráva něčuje.
• 00:04:57 Dýchať němože, jazyk na vešče,
  a tlak - isto 300 na 200.
• 00:05:06 Z dnešního pohledu,
  když se na to podíváme,
• 00:05:08 je to úsměvná
  a atraktivní záležitost,
• 00:05:12 protože kdo umí prajzsky,
  umí pobavit všechny ty,
• 00:05:15 kdo toto nářečí neznají,
  ale myslím si,
• 00:05:19 že tento jazyk pomalu vymírá.
• 00:05:21 Je to logická záležitost,
  že to folkloristická záležitost,
• 00:05:26 protože hodně mladých lidí studuje
  v zahraničí,
• 00:05:30 vyjíždí do zahraničí,
  nemluví tam tímto jazykem.
• 00:05:33 Stává se z toho umělý foklor.
• 00:05:36 Kde to je? Ludě po celym světě
  letajú, chvilu něposeďu.
• 00:05:42 Škoda, že o tym, co doma za humnoma
  maju, ani něvěďu.
• 00:05:48 Ku mořu a na Podhajsku letajú,
  skuru a nohy mačajú.
• 00:05:55 A na co lazně a masaže -
  ludě su pohlupaví.
• 00:05:59 Dyť v Bělej zazračny pramen
  zadarmo klepeta spraví.
• 00:06:05 Nědavno sme tam byly,
  že, děvuchy?
• 00:06:08 Ano, byly.
• 00:06:09 Čapovym krokem sme tam
  v zimnej vodě v bazéně chodily
• 00:06:14 a kola nám potem do dom same jely.
• 00:06:20 Existují ještě autentičtí lidé,
  kteří takto mluví,
• 00:06:23 hlavně starší generace,
  ale u mladé generace je to
• 00:06:27 buď atrakce, nebo věc,
  se kterou nechtějí mít
• 00:06:32 nic společného,
  protože tím se odlišují.
• 00:06:36 U nás se moc nemluví,
  ale babička s dědou tak mluví.
• 00:06:39 Rodiče už tak nemluví,
  ale děda s babičkou mluví.
• 00:06:45 Líbí se mi, že jsme odlišní
  a že je to typické pro nás.
• 00:06:53 Mluvila jste se svými dětmi
  a vnoučaty po našemu?
• 00:06:58 Mluvím po našemu s děckoma.
• 00:07:01 Ale jedna je v Ostravě,
  jedna v Háji - moderní doba,
• 00:07:05 po našemu moc nerozumí.
• 00:07:08 Já jim pravim - děvuchy, nězapunktě,
  odkaď ste vyšly.
• 00:07:12 Z Benešova od mamy -
  jak mluvim, tak mluvim.
• 00:07:15 Jinak si to mušite přeložit.
• 00:07:16 Ale mušim se přiznať -
  tvrdá je slezská řeč.
• 00:07:21 Kaj teho třeba,
  inak je měkučka jak střidka chleba.
• 00:07:24 Je to pravda,
  je to napisano v básničkoch,
• 00:07:27 a tak to zůstalo dodnes.
• 00:07:31 Otvirajtě se nám, bolatické vrata,
  bo už se skončila na polu robota,
• 00:07:42 bo už se skončila na polu robota.
• 00:07:48 (Pavera)Mladí prajzsky normálně
  nemluví, ve škole se mluví spisovně,
• 00:07:53 mezi sebou mluví více spisovně,
  navíc používají mluvu,
• 00:07:59 kterou využívají z internetu,
  z mobilu, využívají zkratky apod.
• 00:08:06 I normální mluva spisovné češtiny
  se u mladých mění
• 00:08:11 oproti dřívější generaci,
  ale věřím,
• 00:08:15 že naše řeč nezanikne.
• 00:08:21 ...těžko pracovalo.
• 00:08:25 Košili stavjali,
  do stodol svážali,
• 00:08:32 do noci mlačili...
• 00:08:42 Příslušníci nejstarší generace
  často používají nářečí,
• 00:08:46 kterému říkají po našemu
  nebo také moravština.
• 00:08:51 Je to směsice různých jazyků:
• 00:08:54 starobylé češtiny, polštiny
  a němčiny.
• 00:09:02 To se stalo tak,
  že toto území dlouho patřilo Prusku,
• 00:09:06 pak Německu a spousta lidí odsud
  chodila pracovat do Německa.
• 00:09:12 Ten jazyk, kterým se dorozumívali,
  dostával nová slova z němčiny.
• 00:09:20 Pro některé staré a tradiční věci,
  např. kalhoty,
• 00:09:26 mají slovo "galaty",
  které je velmi staré.
• 00:09:30 Je tam slyšet moravština
  v tom "galaty", a čeština.
• 00:09:34 Ale pak jsou tam oblečení,
  např. šaty,
• 00:09:37 a to se tady řekne "klajd",
  což je z němčiny.
• 00:09:40 Je to zvláštní směsice
  němčiny a češtiny.
• 00:09:49 To je moje oma,
  to je opa v 1. světové válce.
• 00:09:53 To je táta, to jsou manželé,
  to je moje oma.
• 00:09:56 Ty šátky ještě mám.
• 00:10:00 To je původní leknica mojí babičky,
  mojí omy - je asi 100 let stará.
• 00:10:09 KLAVÍR
• 00:10:21 Oma byla babička,
  opa dědeček.
• 00:10:25 Postel se řekne "lužko",
  "stolek" je židle,
• 00:10:31 stůl je "stul".
• 00:10:35 "Fortuch" je zástěra,
  "lampa" je světlo.
• 00:10:39 Lampa je podobné.
• 00:10:41 "Čapka" je čepice,
  "košula" je košile.".
• 00:10:46 Náš jazyk je podobný polštině,
  byli jsme v Polsku,
• 00:10:50 dcera mluvila česky.
• 00:10:53 Chtěla pánskou košili,
  ale prodavačka jí nerozuměla.
• 00:10:57 Říkám: "Aničko, řekni to po našemu,
  že chceš košulu pro chlopa."
• 00:11:02 "A já paní rozuměť."
• 00:11:07 Mám já sužení pro milého,
  že já chudobná sem pro něho...
• 00:11:16 (Kotlář)Kdybychom se chtěli
  zabývat historií Hlučínska,
• 00:11:19 musíme se vrátit o několik
  století zpátky, do r. 1742,
• 00:11:25 kdy Marie Terezie prohrála válku
  s Fridrichem Velikým
• 00:11:32 a musela odstoupit část
  svého Slezska.
• 00:11:37 Součástí odstoupeného území
  bylo i Hlučínsko.
• 00:11:42 Hranici tvořila řeka Opava,
  na západě to bylo město Opava
• 00:11:47 a na východě město Ostrava.
• 00:11:51 Na jedné straně hranice,
  za vodou, jak se říká,
• 00:11:55 říkalo se "na císařské" proto,
  že to bylo císařství,
• 00:11:58 a na Hlučínsku to bylo Prusko,
  proto se říkalo Prajzko.
• 00:12:16 HUDBA
• 00:12:30 Po 1. světové válce mocnosti
  při rozdělení Pruska rozhodly o tom,
• 00:12:36 že Hlučínsko připadne
  Československé republice.
• 00:12:43 Jako atributem byla považována řeč.
• 00:12:46 Československá vláda operovala tím,
  že na tomto území mluví lidé
• 00:12:51 moravsky, a to je znak toho,
  že patří zpět Československu.
• 00:13:10 Po 2. světové válce část
  Horního Slezska převzalo Polsko
• 00:13:15 a vznikla hranice mezi Polskem
  a Československem.
• 00:13:23 Pohled na Hlučíňáky v té době
  byl špatný.
• 00:13:29 Muži součástí německého wehrmachtu,
  mnozí byli v zajetí,
• 00:13:36 mnozí se nevrátili.
• 00:13:38 Byly tu manželky, které nevěděly,
  kde jejich muži jsou.
• 00:13:45 Každý z občanů musel požádat
  o československé občanství.
• 00:13:56 Bylo nás 17 ve třídě bez otce.
• 00:14:00 Některé měly 3-4 děti,
  a ani korunu,
• 00:14:05 protože to byli němečtí vojáci.
• 00:14:09 Bylo to tu obsazené,
  kdysi jsme patřili k Prusku,
• 00:14:17 proto jsme byli říšští Němci -
  se všemi právy a povinnostmi.
• 00:14:23 Bohužel jich hodně padlo -
  206 jen z Bolatic,
• 00:14:27 převážně mladých lidí
  a otců od rodin.
• 00:14:43 Když jsme točili výpovědi lidí,
  kteří zažili válku,
• 00:14:49 tak ti dědečkové a babičky
  se rozvykládali, mluvili o tom,
• 00:14:54 ale jejich synové a dcery říkali:
  "Nemluv o tom."
• 00:14:58 Sami měli autocenzuru,
  nechtěli, aby se o tom mluvilo -
• 00:15:02 co kdyby se změnil režim,
  co kdyby to bylo jinak?
• 00:15:05 Jsou věci,
  o kterých se nemluví.
• 00:15:08 Bylo mi 6 roků
  a do smrti nezapomenu tu hrůzu,
• 00:15:12 jak ty kaťuše 2 dny...
  A letadla...
• 00:15:18 Když slyším těžký bombardér,
  ještě dnes mám husí kůži.
• 00:15:24 Tady bylo všechno rozbité,
  chlapi se nevrátili po válce.
• 00:15:27 Muselo se to všechno přejít.
• 00:15:31 Ženské samy s dětmi
  postavily chalupy.
• 00:15:45 (Siostrzonek)Ta traumata byla silná,
  stigmata byla silná
• 00:15:49 a v tom jsou lidé na Hlučínsku
  obdivuhodní,
• 00:15:52 že nerezignovali,
  že nejsou zapšklí,
• 00:15:56 že nejsou nastaveni negativně
  vůči světu.
• 00:16:00 Jestliže vám uvěří
  a vy si je získáte,
• 00:16:02 jsou to lidé dobrosrdeční,
  jsou schopni se s vámi rozdělit,
• 00:16:07 i když to zní nadneseně,
  ale ve skutečnosti to tak je.
• 00:16:13 Jsou to lidé, kteří si váží,
  když potkají čestného člověka.
• 00:16:18 KLAVÍR
• 00:16:26 (Siostrzonek)Na Hlučínsku je jedním
  z nejdůležitějších rituálů jídlo.
• 00:16:31 Kamkoliv přijdete,
  nabízejí vám to nejlepší,
• 00:16:34 co mají.
• 00:16:35 Když přijdete někam
  na nedělní oběd,
• 00:16:37 kam se často nedostanete,
  protože nedělní oběd je
• 00:16:40 soukromá záležitost rodin,
• 00:16:42 ony se scházejí,
  vzájemně pečou a vaří,
• 00:16:45 tak si můžete být jisti,
  že budete maximálně spokojeni.
• 00:16:50 Jídlo je pojítko,
  které na Hlučínsku potvrzuje
• 00:16:54 jejich soudržnost.
• 00:17:00 Dáme to do trouby,
  ať se to trošku nahřeje.
• 00:17:04 Tady máme převařenou
  sladkokyselou vodu.
• 00:17:07 Na ten šalát po našemu.
• 00:17:13 Rukama to pomíšame.
• 00:17:19 Jak se rozehřeje špek,
  tak to omastíme
• 00:17:23 a je to hotové.
• 00:17:32 -Magi si tam nědala.
  -Něpotřebuju magi.
• 00:17:41 Máš to dobré,
  ale málo slané.
• 00:17:45 Můj táta dycky pravěl:
• 00:17:47 "Máš dobrý koláč,
  ale málo sladký."
• 00:18:02 Ahoj, děvuchy.
• 00:18:08 Jazyk není osamocená záležitost
  kulturního projevu.
• 00:18:12 S jazykem úzce souvisí oblékání,
  folklor, chování, povaha, rysy.
• 00:18:19 To vše je jedna suma informací,
  které charakterizují člověka.
• 00:18:28 Když se říká o Prajzácích,
  podobně jako o Ostravácích,
• 00:18:31 že mluví "kratce", tak to,
  že mluví "kratce" je pravda,
• 00:18:35 ale ono to odráží i to,
  že říkají:
• 00:18:38 "My jsme nikdy nebyli
  na dlouhé řeči.
• 00:18:40 Raději pracujeme,
  méně mluvíme
• 00:18:42 a to vyjadřuje náš postoj.
• 00:18:44 Vy, kteří jste Pražáci
  nebo odněkud,
• 00:18:47 vy jen mluvíte,
  vaše řeč je rozvláčná, dlouhá,
• 00:18:50 a než vy něco řeknete,
  já to mám dávno udělané."
• 00:18:54 LIDOVÁ PÍSEŇ
• 00:19:02 (Pavera)Je hezké pozorovat,
  jak na Hlučínsku v těch obcích
• 00:19:07 vznikají kluby seniorů.
• 00:19:10 Vznikají kluby lidí,
  kteří už skončili v zaměstnání
• 00:19:16 a teď mají spoustu volného času,
  nemají tolik práce kolem domků
• 00:19:20 ani na zahradách,
  a chtějí se sdružovat,
• 00:19:23 chtějí si povykládat
  a hlavně chtějí udržovat tradice.
• 00:19:31 Naše ženy udělaly za posledních
  12 let obrovský kus práce proto,
• 00:19:38 aby tady pro mladou generaci
  ponechaly hlučínskou mluvu,
• 00:19:44 prajzštinu, nebo moravštinu,
  jak se u nás povídá,
• 00:19:49 a taky spoustu tradičních zvyků.
• 00:19:53 Važeni, čumi všeci na nas,
  jak se to oblekamy.
• 00:19:58 Na dyť se jenom podivajtě,
• 00:20:00 jak se naše i vaše mamy
  a omy oblekaly.
• 00:20:04 A hlavně všecko v tym robiť
  dokazaly chleba v díži zarabjaly
• 00:20:12 a do pekařa na tragaču zavezly.
• 00:20:15 Ve vance na rumplu machaly
  a škrubene leknice jen šuščely,
• 00:20:23 jak do kostela pospichaly.
• 00:20:26 Kravy do voza zapřihaly,
  děcka na ně postavily
• 00:20:31 a celych puldňa s nima
  na polu robily.
• 00:20:39 Rozumíme tomu,
  ale nemluvíme tak.
• 00:20:41 Myslím si, že tak mluvíme,
  ani o tom nevíme.
• 00:20:46 Nepotkala jsem nikoho,
  kdo by se styděl nářečím mluvit.
• 00:20:49 Používání toho nářečí,
  hlavně u mladší generace,
• 00:20:53 nějak podporuje jejich identitu,
  to ztotožnění se s prostředím.
• 00:21:00 (píseň)Ma mila, otevři.
• 00:21:03 A co bych ja tobě,
  mily, otvirala,
• 00:21:09 když tě inša panna v krčmě milovala
  a s tebu tancovala,
• 00:21:18 ta ti otvirač měla.
• 00:21:38 Kdybysme mluvili po česky,
  to by řekli:
• 00:21:41 "Podivaj se,
  jak to mluvi ta baba,
• 00:21:43 či ona zapomněla,
  jak ju mama učila?"
• 00:21:48 Tak to bylo.
• 00:21:49 Mluvím s panem ředitelem,
  s našimi učitelkami česky,
• 00:21:54 podle dětí, ale jinak mluvíme,
  jak je naše tvrdá slezská řeč.
• 00:22:01 (Siostrzonek)Paní Ludko,
  jak to bylo po válce s jazykem?
• 00:22:04 Jak se mluvilo ve škole,
  doma?
• 00:22:07 Ve škole jsme mluvili česky,
  ne po našemu.
• 00:22:13 Uměli jsme německy,
  tak to bylo pohlavků.
• 00:22:18 Kolikrát nás za vlasy učitel
  vytáhnul,
• 00:22:20 protože jsme řekli to slovo
  německy, česky jsme neuměli,
• 00:22:23 ale naučili jsme se.
• 00:22:26 Mezi rodiči se mluvilo po našemu,
  to bylo dvojjazyčné.
• 00:22:33 Staří česky mluvili i za Německa,
  tak jim to nic neříkalo,
• 00:22:36 že museli pak mluvit česky.
• 00:22:43 Je rozdíl,
  v které obci se nacházíte.
• 00:22:46 To nářečí se liší mezi obcemi:
  čím víc k polské hranici,
• 00:22:55 tím víc do toho proniká polština,
  takže až u polské hranice,
• 00:23:00 pokud oni mluví mezi sebou,
  tak je to dost nesrozumitelné.
• 00:23:05 Na Hlučínsku je 38 dědin,
  ale v každé se mluví trochu jinak,
• 00:23:15 ale hlavní rozdělení je na linii,
  myslím západ Kravaře, Bolatice,
• 00:23:24 a to rozhraní Kozmice, Vřesina,
  Hlučín, Ludgeřovice, Hať, Darkovice
• 00:23:34 je jinačí.
• 00:23:36 Šilheřovice mluví hodně polsky.
• 00:23:40 V Šilheřovicích je "gavron",
  u nás je "vruna".
• 00:23:45 Táta z otcovy strany pravil tetě
  "ujec" a "ujčina".
• 00:23:52 Z matčiny strany to byl
  "stryk" a "stryna".
• 00:23:55 V Hati byl "onkel" a "tante".
• 00:23:59 Onkel i tante jsme taky používali,
  ale to je německé.
• 00:24:04 Mutter, Vater, Onkel, Tante,
  Opa, Oma.
• 00:24:12 Okolo měšica kola se dělajú,
  okolo měšica kola se dělajú,
• 00:24:22 ti bolačtí mládenci,
  ti bolačtí mládenci
• 00:24:27 čičice hledajú.
• 00:24:31 Čičice hledajú,
  sami ich němajú,
• 00:24:37 Čičice hledajú,
  sami ich němajú,
• 00:24:43 enem jedne galaty,
  enem jedne galaty,
• 00:24:47 co na sobě majú.
• 00:24:58 Kdo je grifny,
  temu v rukach i stary kyj vykvěče.
• 00:25:01 Staveňa su nabilene,
  ploty su natřene,
• 00:25:04 kobzole su vysazene
  a bravky vykrmene.
• 00:25:07 Samo se nic něporobi,
  žadny něviděl,
• 00:25:09 že by sam pečeny holub
  do huby vletěl.
• 00:25:12 A nadarmo se něpravi
  jak jabko, tak rajske,
• 00:25:14 a jak chceš mit dobru robu,
  hledaj ju na Prajzke.
• 00:25:18 Kdybysem se ja narodiť měla
  ešče raz,
• 00:25:21 snažně tě, Panbučku, prošim,
  chcu byť enem Prajzka.
• 00:25:27 Skryté titulky: Milena Nečadová
  Česká televize, 2013