iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 9. 2013
09:55 na ČT2

1 2 3 4 5

9 hlasů
9239
zhlédnutí

Folklorika

S Prajzáky ke kořenům moravštiny

25 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Folklorika - S Prajzáky ke kořenům moravštiny

  • 00:00:18 KLAVÍR
  • 00:00:43 Nehraju.
  • 00:00:45 Já tak na to pinkám,
    ale kdyby mě klavírista viděl,
  • 00:00:49 tak mi ruky poláme.
  • 00:00:51 Jak tu přijedě sestřenica
    z Německa,
  • 00:00:54 tak ona mi tu přinesla noty,
    mám to i s věnováním po německy.
  • 00:01:00 Ale ona umí hrát dobře,
    když mám čas,
  • 00:01:03 tak trošku pinkám.
  • 00:01:05 Mám široký záběr,
    ale enem pro sebe.
  • 00:01:08 Nemožu to vám hrať,
    protože jsem nervózní.
  • 00:01:15 Naš Panbuček dobře věděl,
    co pro mně zrobil,
  • 00:01:18 jak mě na ten svět pozemsky,
    na Prajzku stvořil.
  • 00:01:22 Já jsem se za svuj puvod
    nikdá nestyděla,
  • 00:01:24 choč jsem to baj razy
    moc lehke neměla.
  • 00:01:28 Však nemalo bylo takych,
    co se posmivali,
  • 00:01:30 do Prajzuv nam nadavali,
    svrchu se divali.
  • 00:01:40 (Siostrzonek)Na Hlučínsku obecně,
    když to pojmenujeme dohromady,
  • 00:01:43 protože víme,
    že se to dělí na určitá místa,
  • 00:01:46 je to prajzské nářečí - prajzština.
  • 00:01:50 Je to směsice německého, polského,
    českého a ještě nějakých novotvarů,
  • 00:01:56 které se do této řeči vmísily.
  • 00:01:59 Je to jazyk,
    který byl budován nejen historicky,
  • 00:02:02 ale i podle politických událostí,
    protože Hlučínsko mělo
  • 00:02:08 komplikovanou historii.
  • 00:02:12 Jazyk se usazoval postupem času
    a to, že se musel často měnit,
  • 00:02:17 že se jednou vyučovala na škole
    moravština, jednou němčina,
  • 00:02:21 jednou pokus čeština,
    tj. i ten mix zanechal stopu
  • 00:02:25 a vytvořil tento "hybrid".
  • 00:02:33 Vnímání jsme jako Prajzáci,
    protože nás mají za méněcenné lidi.
  • 00:02:38 My si to o sobě nemyslíme,
    ale asi tak to bude,
  • 00:02:41 že jsme trošku exoti.
  • 00:02:44 Patřili jsme raz ku Čechům,
    raz ku Němcům, pak zase k Čechům.
  • 00:02:50 Hitler nás vzal v r. 1938.
  • 00:02:53 Pak nás zase vzali Češi,
    a tak jsme takoví pomotaní.
  • 00:03:02 Smiluj se nad námi...
  • 00:03:06 (Kotlář)Historie Hlučínska
    byla pohnutá.
  • 00:03:09 V r. 1920 se těch občanů
    nikdo neptal,
  • 00:03:12 zda chtějí, nebo nechtějí být
    součástí Československa.
  • 00:03:17 Stali se automaticky
    československými občany.
  • 00:03:20 V r. 1938 se nikdo neptal,
    zda chtějí být součástí Říše
  • 00:03:24 nebo Sudetenlandu.
  • 00:03:27 Stali se součástí Říše.
  • 00:03:28 V r. 1945 museli žádat
    o občanství Československa,
  • 00:03:32 a taky se jich nikdo neptal.
  • 00:03:33 Budete tady.
  • 00:03:34 Měli možnost,
    že se mohli vystěhovat,
  • 00:03:37 ale většina jich tady zůstala.
  • 00:03:54 Mezi babama a doma mluvíme tak,
    jak to včil povědam.
  • 00:04:01 Naše děcka též.
  • 00:04:02 Oni to sice v robotě používajú,
    ale jak telefonuje do dom,
  • 00:04:05 tak přepne na prajzštinu
    a v robotě se jim smějú:
  • 00:04:09 "Zase si povědal s mamou."
  • 00:04:11 Bo to přehodí po našemu.
  • 00:04:15 Dominik!
  • 00:04:17 Dominik se byl pro nanuk.
  • 00:04:20 Já též tu nejsem sám.
  • 00:04:22 -Dobře, ale napřed se odemyká.
    -Němam jenom vás na starosť.
  • 00:04:29 Ta je škaredá...
  • 00:04:38 To je naša Johana.
  • 00:04:40 Furt si stěžovala,
    že je nemocná.
  • 00:04:43 -Nekecej.
    -To říkala Adéla.
  • 00:04:47 Naša Johana, žáden ji nevěří,
    furt lamentuje,
  • 00:04:53 že už se 5 roků zdráva něčuje.
  • 00:04:57 Dýchať němože, jazyk na vešče,
    a tlak - isto 300 na 200.
  • 00:05:06 Z dnešního pohledu,
    když se na to podíváme,
  • 00:05:08 je to úsměvná
    a atraktivní záležitost,
  • 00:05:12 protože kdo umí prajzsky,
    umí pobavit všechny ty,
  • 00:05:15 kdo toto nářečí neznají,
    ale myslím si,
  • 00:05:19 že tento jazyk pomalu vymírá.
  • 00:05:21 Je to logická záležitost,
    že to folkloristická záležitost,
  • 00:05:26 protože hodně mladých lidí studuje
    v zahraničí,
  • 00:05:30 vyjíždí do zahraničí,
    nemluví tam tímto jazykem.
  • 00:05:33 Stává se z toho umělý foklor.
  • 00:05:36 Kde to je? Ludě po celym světě
    letajú, chvilu něposeďu.
  • 00:05:42 Škoda, že o tym, co doma za humnoma
    maju, ani něvěďu.
  • 00:05:48 Ku mořu a na Podhajsku letajú,
    skuru a nohy mačajú.
  • 00:05:55 A na co lazně a masaže -
    ludě su pohlupaví.
  • 00:05:59 Dyť v Bělej zazračny pramen
    zadarmo klepeta spraví.
  • 00:06:05 Nědavno sme tam byly,
    že, děvuchy?
  • 00:06:08 Ano, byly.
  • 00:06:09 Čapovym krokem sme tam
    v zimnej vodě v bazéně chodily
  • 00:06:14 a kola nám potem do dom same jely.
  • 00:06:20 Existují ještě autentičtí lidé,
    kteří takto mluví,
  • 00:06:23 hlavně starší generace,
    ale u mladé generace je to
  • 00:06:27 buď atrakce, nebo věc,
    se kterou nechtějí mít
  • 00:06:32 nic společného,
    protože tím se odlišují.
  • 00:06:36 U nás se moc nemluví,
    ale babička s dědou tak mluví.
  • 00:06:39 Rodiče už tak nemluví,
    ale děda s babičkou mluví.
  • 00:06:45 Líbí se mi, že jsme odlišní
    a že je to typické pro nás.
  • 00:06:53 Mluvila jste se svými dětmi
    a vnoučaty po našemu?
  • 00:06:58 Mluvím po našemu s děckoma.
  • 00:07:01 Ale jedna je v Ostravě,
    jedna v Háji - moderní doba,
  • 00:07:05 po našemu moc nerozumí.
  • 00:07:08 Já jim pravim - děvuchy, nězapunktě,
    odkaď ste vyšly.
  • 00:07:12 Z Benešova od mamy -
    jak mluvim, tak mluvim.
  • 00:07:15 Jinak si to mušite přeložit.
  • 00:07:16 Ale mušim se přiznať -
    tvrdá je slezská řeč.
  • 00:07:21 Kaj teho třeba,
    inak je měkučka jak střidka chleba.
  • 00:07:24 Je to pravda,
    je to napisano v básničkoch,
  • 00:07:27 a tak to zůstalo dodnes.
  • 00:07:31 Otvirajtě se nám, bolatické vrata,
    bo už se skončila na polu robota,
  • 00:07:42 bo už se skončila na polu robota.
  • 00:07:48 (Pavera)Mladí prajzsky normálně
    nemluví, ve škole se mluví spisovně,
  • 00:07:53 mezi sebou mluví více spisovně,
    navíc používají mluvu,
  • 00:07:59 kterou využívají z internetu,
    z mobilu, využívají zkratky apod.
  • 00:08:06 I normální mluva spisovné češtiny
    se u mladých mění
  • 00:08:11 oproti dřívější generaci,
    ale věřím,
  • 00:08:15 že naše řeč nezanikne.
  • 00:08:21 ...těžko pracovalo.
  • 00:08:25 Košili stavjali,
    do stodol svážali,
  • 00:08:32 do noci mlačili...
  • 00:08:42 Příslušníci nejstarší generace
    často používají nářečí,
  • 00:08:46 kterému říkají po našemu
    nebo také moravština.
  • 00:08:51 Je to směsice různých jazyků:
  • 00:08:54 starobylé češtiny, polštiny
    a němčiny.
  • 00:09:02 To se stalo tak,
    že toto území dlouho patřilo Prusku,
  • 00:09:06 pak Německu a spousta lidí odsud
    chodila pracovat do Německa.
  • 00:09:12 Ten jazyk, kterým se dorozumívali,
    dostával nová slova z němčiny.
  • 00:09:20 Pro některé staré a tradiční věci,
    např. kalhoty,
  • 00:09:26 mají slovo "galaty",
    které je velmi staré.
  • 00:09:30 Je tam slyšet moravština
    v tom "galaty", a čeština.
  • 00:09:34 Ale pak jsou tam oblečení,
    např. šaty,
  • 00:09:37 a to se tady řekne "klajd",
    což je z němčiny.
  • 00:09:40 Je to zvláštní směsice
    němčiny a češtiny.
  • 00:09:49 To je moje oma,
    to je opa v 1. světové válce.
  • 00:09:53 To je táta, to jsou manželé,
    to je moje oma.
  • 00:09:56 Ty šátky ještě mám.
  • 00:10:00 To je původní leknica mojí babičky,
    mojí omy - je asi 100 let stará.
  • 00:10:09 KLAVÍR
  • 00:10:21 Oma byla babička,
    opa dědeček.
  • 00:10:25 Postel se řekne "lužko",
    "stolek" je židle,
  • 00:10:31 stůl je "stul".
  • 00:10:35 "Fortuch" je zástěra,
    "lampa" je světlo.
  • 00:10:39 Lampa je podobné.
  • 00:10:41 "Čapka" je čepice,
    "košula" je košile.".
  • 00:10:46 Náš jazyk je podobný polštině,
    byli jsme v Polsku,
  • 00:10:50 dcera mluvila česky.
  • 00:10:53 Chtěla pánskou košili,
    ale prodavačka jí nerozuměla.
  • 00:10:57 Říkám: "Aničko, řekni to po našemu,
    že chceš košulu pro chlopa."
  • 00:11:02 "A já paní rozuměť."
  • 00:11:07 Mám já sužení pro milého,
    že já chudobná sem pro něho...
  • 00:11:16 (Kotlář)Kdybychom se chtěli
    zabývat historií Hlučínska,
  • 00:11:19 musíme se vrátit o několik
    století zpátky, do r. 1742,
  • 00:11:25 kdy Marie Terezie prohrála válku
    s Fridrichem Velikým
  • 00:11:32 a musela odstoupit část
    svého Slezska.
  • 00:11:37 Součástí odstoupeného území
    bylo i Hlučínsko.
  • 00:11:42 Hranici tvořila řeka Opava,
    na západě to bylo město Opava
  • 00:11:47 a na východě město Ostrava.
  • 00:11:51 Na jedné straně hranice,
    za vodou, jak se říká,
  • 00:11:55 říkalo se "na císařské" proto,
    že to bylo císařství,
  • 00:11:58 a na Hlučínsku to bylo Prusko,
    proto se říkalo Prajzko.
  • 00:12:16 HUDBA
  • 00:12:30 Po 1. světové válce mocnosti
    při rozdělení Pruska rozhodly o tom,
  • 00:12:36 že Hlučínsko připadne
    Československé republice.
  • 00:12:43 Jako atributem byla považována řeč.
  • 00:12:46 Československá vláda operovala tím,
    že na tomto území mluví lidé
  • 00:12:51 moravsky, a to je znak toho,
    že patří zpět Československu.
  • 00:13:10 Po 2. světové válce část
    Horního Slezska převzalo Polsko
  • 00:13:15 a vznikla hranice mezi Polskem
    a Československem.
  • 00:13:23 Pohled na Hlučíňáky v té době
    byl špatný.
  • 00:13:29 Muži součástí německého wehrmachtu,
    mnozí byli v zajetí,
  • 00:13:36 mnozí se nevrátili.
  • 00:13:38 Byly tu manželky, které nevěděly,
    kde jejich muži jsou.
  • 00:13:45 Každý z občanů musel požádat
    o československé občanství.
  • 00:13:56 Bylo nás 17 ve třídě bez otce.
  • 00:14:00 Některé měly 3-4 děti,
    a ani korunu,
  • 00:14:05 protože to byli němečtí vojáci.
  • 00:14:09 Bylo to tu obsazené,
    kdysi jsme patřili k Prusku,
  • 00:14:17 proto jsme byli říšští Němci -
    se všemi právy a povinnostmi.
  • 00:14:23 Bohužel jich hodně padlo -
    206 jen z Bolatic,
  • 00:14:27 převážně mladých lidí
    a otců od rodin.
  • 00:14:43 Když jsme točili výpovědi lidí,
    kteří zažili válku,
  • 00:14:49 tak ti dědečkové a babičky
    se rozvykládali, mluvili o tom,
  • 00:14:54 ale jejich synové a dcery říkali:
    "Nemluv o tom."
  • 00:14:58 Sami měli autocenzuru,
    nechtěli, aby se o tom mluvilo -
  • 00:15:02 co kdyby se změnil režim,
    co kdyby to bylo jinak?
  • 00:15:05 Jsou věci,
    o kterých se nemluví.
  • 00:15:08 Bylo mi 6 roků
    a do smrti nezapomenu tu hrůzu,
  • 00:15:12 jak ty kaťuše 2 dny...
    A letadla...
  • 00:15:18 Když slyším těžký bombardér,
    ještě dnes mám husí kůži.
  • 00:15:24 Tady bylo všechno rozbité,
    chlapi se nevrátili po válce.
  • 00:15:27 Muselo se to všechno přejít.
  • 00:15:31 Ženské samy s dětmi
    postavily chalupy.
  • 00:15:45 (Siostrzonek)Ta traumata byla silná,
    stigmata byla silná
  • 00:15:49 a v tom jsou lidé na Hlučínsku
    obdivuhodní,
  • 00:15:52 že nerezignovali,
    že nejsou zapšklí,
  • 00:15:56 že nejsou nastaveni negativně
    vůči světu.
  • 00:16:00 Jestliže vám uvěří
    a vy si je získáte,
  • 00:16:02 jsou to lidé dobrosrdeční,
    jsou schopni se s vámi rozdělit,
  • 00:16:07 i když to zní nadneseně,
    ale ve skutečnosti to tak je.
  • 00:16:13 Jsou to lidé, kteří si váží,
    když potkají čestného člověka.
  • 00:16:18 KLAVÍR
  • 00:16:26 (Siostrzonek)Na Hlučínsku je jedním
    z nejdůležitějších rituálů jídlo.
  • 00:16:31 Kamkoliv přijdete,
    nabízejí vám to nejlepší,
  • 00:16:34 co mají.
  • 00:16:35 Když přijdete někam
    na nedělní oběd,
  • 00:16:37 kam se často nedostanete,
    protože nedělní oběd je
  • 00:16:40 soukromá záležitost rodin,
  • 00:16:42 ony se scházejí,
    vzájemně pečou a vaří,
  • 00:16:45 tak si můžete být jisti,
    že budete maximálně spokojeni.
  • 00:16:50 Jídlo je pojítko,
    které na Hlučínsku potvrzuje
  • 00:16:54 jejich soudržnost.
  • 00:17:00 Dáme to do trouby,
    ať se to trošku nahřeje.
  • 00:17:04 Tady máme převařenou
    sladkokyselou vodu.
  • 00:17:07 Na ten šalát po našemu.
  • 00:17:13 Rukama to pomíšame.
  • 00:17:19 Jak se rozehřeje špek,
    tak to omastíme
  • 00:17:23 a je to hotové.
  • 00:17:32 -Magi si tam nědala.
    -Něpotřebuju magi.
  • 00:17:41 Máš to dobré,
    ale málo slané.
  • 00:17:45 Můj táta dycky pravěl:
  • 00:17:47 "Máš dobrý koláč,
    ale málo sladký."
  • 00:18:02 Ahoj, děvuchy.
  • 00:18:08 Jazyk není osamocená záležitost
    kulturního projevu.
  • 00:18:12 S jazykem úzce souvisí oblékání,
    folklor, chování, povaha, rysy.
  • 00:18:19 To vše je jedna suma informací,
    které charakterizují člověka.
  • 00:18:28 Když se říká o Prajzácích,
    podobně jako o Ostravácích,
  • 00:18:31 že mluví "kratce", tak to,
    že mluví "kratce" je pravda,
  • 00:18:35 ale ono to odráží i to,
    že říkají:
  • 00:18:38 "My jsme nikdy nebyli
    na dlouhé řeči.
  • 00:18:40 Raději pracujeme,
    méně mluvíme
  • 00:18:42 a to vyjadřuje náš postoj.
  • 00:18:44 Vy, kteří jste Pražáci
    nebo odněkud,
  • 00:18:47 vy jen mluvíte,
    vaše řeč je rozvláčná, dlouhá,
  • 00:18:50 a než vy něco řeknete,
    já to mám dávno udělané."
  • 00:18:54 LIDOVÁ PÍSEŇ
  • 00:19:02 (Pavera)Je hezké pozorovat,
    jak na Hlučínsku v těch obcích
  • 00:19:07 vznikají kluby seniorů.
  • 00:19:10 Vznikají kluby lidí,
    kteří už skončili v zaměstnání
  • 00:19:16 a teď mají spoustu volného času,
    nemají tolik práce kolem domků
  • 00:19:20 ani na zahradách,
    a chtějí se sdružovat,
  • 00:19:23 chtějí si povykládat
    a hlavně chtějí udržovat tradice.
  • 00:19:31 Naše ženy udělaly za posledních
    12 let obrovský kus práce proto,
  • 00:19:38 aby tady pro mladou generaci
    ponechaly hlučínskou mluvu,
  • 00:19:44 prajzštinu, nebo moravštinu,
    jak se u nás povídá,
  • 00:19:49 a taky spoustu tradičních zvyků.
  • 00:19:53 Važeni, čumi všeci na nas,
    jak se to oblekamy.
  • 00:19:58 Na dyť se jenom podivajtě,
  • 00:20:00 jak se naše i vaše mamy
    a omy oblekaly.
  • 00:20:04 A hlavně všecko v tym robiť
    dokazaly chleba v díži zarabjaly
  • 00:20:12 a do pekařa na tragaču zavezly.
  • 00:20:15 Ve vance na rumplu machaly
    a škrubene leknice jen šuščely,
  • 00:20:23 jak do kostela pospichaly.
  • 00:20:26 Kravy do voza zapřihaly,
    děcka na ně postavily
  • 00:20:31 a celych puldňa s nima
    na polu robily.
  • 00:20:39 Rozumíme tomu,
    ale nemluvíme tak.
  • 00:20:41 Myslím si, že tak mluvíme,
    ani o tom nevíme.
  • 00:20:46 Nepotkala jsem nikoho,
    kdo by se styděl nářečím mluvit.
  • 00:20:49 Používání toho nářečí,
    hlavně u mladší generace,
  • 00:20:53 nějak podporuje jejich identitu,
    to ztotožnění se s prostředím.
  • 00:21:00 (píseň)Ma mila, otevři.
  • 00:21:03 A co bych ja tobě,
    mily, otvirala,
  • 00:21:09 když tě inša panna v krčmě milovala
    a s tebu tancovala,
  • 00:21:18 ta ti otvirač měla.
  • 00:21:38 Kdybysme mluvili po česky,
    to by řekli:
  • 00:21:41 "Podivaj se,
    jak to mluvi ta baba,
  • 00:21:43 či ona zapomněla,
    jak ju mama učila?"
  • 00:21:48 Tak to bylo.
  • 00:21:49 Mluvím s panem ředitelem,
    s našimi učitelkami česky,
  • 00:21:54 podle dětí, ale jinak mluvíme,
    jak je naše tvrdá slezská řeč.
  • 00:22:01 (Siostrzonek)Paní Ludko,
    jak to bylo po válce s jazykem?
  • 00:22:04 Jak se mluvilo ve škole,
    doma?
  • 00:22:07 Ve škole jsme mluvili česky,
    ne po našemu.
  • 00:22:13 Uměli jsme německy,
    tak to bylo pohlavků.
  • 00:22:18 Kolikrát nás za vlasy učitel
    vytáhnul,
  • 00:22:20 protože jsme řekli to slovo
    německy, česky jsme neuměli,
  • 00:22:23 ale naučili jsme se.
  • 00:22:26 Mezi rodiči se mluvilo po našemu,
    to bylo dvojjazyčné.
  • 00:22:33 Staří česky mluvili i za Německa,
    tak jim to nic neříkalo,
  • 00:22:36 že museli pak mluvit česky.
  • 00:22:43 Je rozdíl,
    v které obci se nacházíte.
  • 00:22:46 To nářečí se liší mezi obcemi:
    čím víc k polské hranici,
  • 00:22:55 tím víc do toho proniká polština,
    takže až u polské hranice,
  • 00:23:00 pokud oni mluví mezi sebou,
    tak je to dost nesrozumitelné.
  • 00:23:05 Na Hlučínsku je 38 dědin,
    ale v každé se mluví trochu jinak,
  • 00:23:15 ale hlavní rozdělení je na linii,
    myslím západ Kravaře, Bolatice,
  • 00:23:24 a to rozhraní Kozmice, Vřesina,
    Hlučín, Ludgeřovice, Hať, Darkovice
  • 00:23:34 je jinačí.
  • 00:23:36 Šilheřovice mluví hodně polsky.
  • 00:23:40 V Šilheřovicích je "gavron",
    u nás je "vruna".
  • 00:23:45 Táta z otcovy strany pravil tetě
    "ujec" a "ujčina".
  • 00:23:52 Z matčiny strany to byl
    "stryk" a "stryna".
  • 00:23:55 V Hati byl "onkel" a "tante".
  • 00:23:59 Onkel i tante jsme taky používali,
    ale to je německé.
  • 00:24:04 Mutter, Vater, Onkel, Tante,
    Opa, Oma.
  • 00:24:12 Okolo měšica kola se dělajú,
    okolo měšica kola se dělajú,
  • 00:24:22 ti bolačtí mládenci,
    ti bolačtí mládenci
  • 00:24:27 čičice hledajú.
  • 00:24:31 Čičice hledajú,
    sami ich němajú,
  • 00:24:37 Čičice hledajú,
    sami ich němajú,
  • 00:24:43 enem jedne galaty,
    enem jedne galaty,
  • 00:24:47 co na sobě majú.
  • 00:24:58 Kdo je grifny,
    temu v rukach i stary kyj vykvěče.
  • 00:25:01 Staveňa su nabilene,
    ploty su natřene,
  • 00:25:04 kobzole su vysazene
    a bravky vykrmene.
  • 00:25:07 Samo se nic něporobi,
    žadny něviděl,
  • 00:25:09 že by sam pečeny holub
    do huby vletěl.
  • 00:25:12 A nadarmo se něpravi
    jak jabko, tak rajske,
  • 00:25:14 a jak chceš mit dobru robu,
    hledaj ju na Prajzke.
  • 00:25:18 Kdybysem se ja narodiť měla
    ešče raz,
  • 00:25:21 snažně tě, Panbučku, prošim,
    chcu byť enem Prajzka.
  • 00:25:27 Skryté titulky: Milena Nečadová
    Česká televize, 2013

Související