iVysílání

Folklorika

• 00:00:26 Vážení a milí, dovolte,
• 00:00:28 abych vám představil
• 00:00:30 dlouholetého hudebního redaktora
  Českého rozhlasu Brno,
• 00:00:35 který poprvé vstoupil
  jako redaktor do studia
• 00:00:38 v r. 1952.
• 00:00:41 Dodnes do rozhlasu
  občas dochází,
• 00:00:44 když je potřeba
  zapátrat v archivech.
• 00:00:47 Pár osobních dat.
• 00:00:49 Narodil se r. 1922 v Kyjově,
• 00:00:52 dětství prožil ve Strážnici,
• 00:00:54 studentská léta
  ve Slavkově u Brna,
• 00:00:57 v Bučovicích, nakonec v Brně.
• 00:01:00 A tam se odehrává
  celý jeho následný aktivní život.
• 00:01:05 Tato místnost
  je přeplněna tradicemi.
• 00:01:10 Tady totiž mimo jiné
  dlouhá léta pracoval
• 00:01:13 emeritní hudební redaktor
  Jaromír Nečas.
• 00:01:16 A jeho stopy
  jsou po něm patrny dodnes.
• 00:01:19 Systematické archivování,
• 00:01:22 systematické zakládání,
  katalogizování apod.
• 00:01:26 Jaromír Nečas sem chodí dodnes
  a neustále pracuje na něčem.
• 00:01:31 Vždycky říká,
  že už je to naposledy,
• 00:01:34 že už ho to nebaví,
• 00:01:35 no a za týden je tady zase,
• 00:01:37 a zase nachází nějaké nové,
• 00:01:39 nalezené archivní záběry,
• 00:01:42 čímž mě opravdu velice upřímně
  a radostně překvapuje.
• 00:01:45 U Jaromíra je příznačné to,
• 00:01:50 co se stalo a čím nás
  nakonec všechny překvapil:
• 00:01:54 ve svých 83 letech
  si vydal svoji první desku.
• 00:01:57 Takový zpěvácký debut,
• 00:01:59 který je totálním návratem
  k písni, k její podstatě
• 00:02:04 a k tomu předkultivovanému
  způsobu vyjádření,
• 00:02:09 který je naprosto upřímný,
  autentický
• 00:02:13 a myslím si,
• 00:02:14 že pro nás to všechno
  bylo jako zjevení.
• 00:02:20 Taky ne náhodou tato upřímnost
  v jeho věku oslovila i jiné lidi
• 00:02:26 a za toto CD dostal Foscara.
• 00:02:38 V zásadě jsme se s Jurou Petrů
  scházeli na jeho haciendě
• 00:02:43 a tam jsme si zpívali.
• 00:02:47 On to natáčel
  a mezitím, jak to narůstalo,
• 00:02:51 ty písničky,
  které byly zaznamenané,
• 00:02:55 tak on mi říká:
  Nechtěl bys to vydat?
• 00:02:58 Já mu říkám:
  Co blbneš?
• 00:03:02 Nakonec k tomu ovšem došlo
  a připomínám,
• 00:03:06 že to nebylo CD,
  které by bylo určené na trh.
• 00:03:14 Bylo určené kamarádům.
• 00:03:26 Gustav Brom mi připomíná
  jednu etapu spolupráce s ním,
• 00:03:31 protože já jsem do rozhlasu
• 00:03:33 přišel jako redaktor
  malých hudebních žánrů.
• 00:03:37 A v jedné té době,
  to bylo kolem 60. let,
• 00:03:40 s přesahem do let 70.,
• 00:03:44 jsem byl jeho dramaturgem
  pro rozhlas.
• 00:03:52 Jinak to byl samozřejmě
  jediný kapitalista za komunistů,
• 00:03:56 který měl možnost
  si svůj orchestr sám uvádět,
• 00:04:00 sám vyplácet, o všecko se starat.
• 00:04:06 Při pohledu zpátky
  a při pohledu na Jaromíra Nečase,
• 00:04:10 tak jak je dnes
  a co po něm zůstalo, si myslím,
• 00:04:13 že byl bytostným redaktorem.
• 00:04:17 On byl redaktorem
  v tom nejlepším slova smyslu,
• 00:04:20 který dělal to,
  co redaktor dělat má.
• 00:04:23 Necenzurovat, ale otvírat prostory.
• 00:04:26 A on ten prostor
  otevřel mnoha lidem,
• 00:04:29 mnoha vynikajícím interpretům,
• 00:04:31 mnohé z nich doslova objevil
• 00:04:33 a toho si je nutno považovat
  s odstupem doby
• 00:04:37 a nebyla to lehká doba
  za minulého režimu,
• 00:04:41 kdy on skutečně
  dával prostor i lidem,
• 00:04:44 kteří by se jinak
  do rozhlasu nedostali
• 00:04:47 nebo by se jeho kolegové
• 00:04:49 přinejmenším ostýchali
  je tam pustit,
• 00:04:52 protože by mohly být problémy.
• 00:04:55 PÍSEŇ.
• 00:04:57 Pobledlá holka právě dlí,
• 00:04:59 srdce má ďáblem posedlý.
• 00:05:06 Nenechej tu holku smutnou,
• 00:05:09 schovat se pod černou kutnou.
• 00:05:11 Jedno z prvních představení
  jsme měli v Brně na Údolní,
• 00:05:16 a po představení
  za námi přišel takový pán,
• 00:05:19 který trošičku
  napadal na jednu nohu,
• 00:05:22 představil se nám
  jako Jaromír Nečas,
• 00:05:24 redaktor brněnského rozhlasu
• 00:05:26 a pozval nás
  na naše první natáčení.
• 00:05:29 A tak my jsme
  se zatajeným dechem,
• 00:05:32 tuším, že to bylo
  zrovna v tomto studiu,
• 00:05:34 nahráli naše 3 první písničky,
  na ruličku,
• 00:05:37 a pak jsme se s uchem přilepeným
  na rozhlase po drátě v kuchyni
• 00:05:42 snažili poslouchat,
• 00:05:44 kdy konečně zazní
  ty naše skvělé písničky.
• 00:05:59 Byl to Jaromír Nečas,
• 00:06:00 na kterého jsem se obrátil
  21.srpna,
• 00:06:04 kdy skutečně ráno v 8 hodin,
  kdy jsem viděl,
• 00:06:07 jak létají sovětská letadla,
• 00:06:11 jsem udělal písničku
  "Zachovejte klid?.
• 00:06:16 Zavolal jsem Jaromírovi
  a v improvizovaném studiu
• 00:06:20 kdesi na Stadionu
  jsme to nazpívali
• 00:06:23 a ta písnička se pustila do éteru.
• 00:06:27 Jaromír Nečas je člověk,
  sršící neuvěřitelnými nápady.
• 00:06:32 V něm je totiž
  kousek sympatického uličníka,
• 00:06:36 který rád provokuje,
  rád na leccos poukáže.
• 00:06:39 Možná za všechny ty
  jeho neobvyklé náměty
• 00:06:42 a zrealizované akce
• 00:06:44 by se daly vzpomenout
  třeba "večery U šlechtičen?,
• 00:06:48 když zaznamenal koncert
• 00:06:50 tenkrát už takřka zakázaného
  Jaroslava Hutky.
• 00:06:54 Tento prostor
  je pro mě zvlášť památeční,
• 00:06:57 tady jsme realizovali,
• 00:06:59 někdy po tom neblahém
  roce 1968 koncert Jaroslava Hutky.
• 00:07:06 Ten byl tenkrát
  už víceméně na indexu.
• 00:07:09 Ale koncert jsme zrealizovali,
  proběhl dobře, plno lidí,
• 00:07:14 dokonce jsme z něj potom
  ještě stihli udělat desku
• 00:07:18 "Vandrovali hudci?.
• 00:07:21 Ale pochopitelně
  že jsem byl volán
• 00:07:25 do jistých prostor,
• 00:07:28 kde se mě ptali,
  proč jsem ho natáčel.
• 00:07:33 Já jsem říkal:
• 00:07:34 protože dovedl rozezpívat lidi
  na lidových baladách.
• 00:07:39 Kdežto normálně
  lidi sedí a poslouchají,
• 00:07:42 ale tam zpívali.
• 00:07:44 No a kolik jsem mu zaplatil?
• 00:07:46 Podle sazebníku.
• 00:07:47 Tak mě pustili.
• 00:07:49 PÍSEŇ.
• 00:07:50 Zabili, zabili,
• 00:07:54 chlapa z Koločavy.
• 00:07:59 Jaromír Nečas
  byl hlavní postavou,
• 00:08:02 která má tu základní zásluhu o to,
• 00:08:06 že "Balada pro banditu?
  měla ve své době popularitu
• 00:08:10 a díky tomu se potom
  ještě děly další věci.
• 00:08:19 Byla úspěšná premiéra,
  na jaře 1975,
• 00:08:22 a postupně balada
  získávala na jakési popularitě,
• 00:08:27 aspoň v Brně,
  a dalo by se říct,
• 00:08:31 že v první fázi
  vrcholem tohoto všeho
• 00:08:34 bylo rozhodnutí tehdejšího
  Československého rozhlasu v Brně
• 00:08:39 natočit "Baladu pro banditu?
  jako inscenaci.
• 00:08:47 Ona je to vlastně lidová balada.
• 00:08:52 A ty písničky
  sice nebyly folklór,
• 00:08:55 autor byl Miloš Štědroň
  a zpívala Iva Bittová,
• 00:09:00 Miroslav Donutil, že,
• 00:09:03 ale jako kdyby to lidu
  z hrdla vypadlo.
• 00:09:10 Čistota žánru
  byla úplně evidentní,
• 00:09:13 že to je folk,
  že je to něco z divadla
• 00:09:17 a že to asi nepřísluší
  přímo lidové hudbě,
• 00:09:20 ale nakonec zahrála náhoda.
• 00:09:23 To, co se vysílalo,
  se najednou mělo posílat do Prahy.
• 00:09:27 Já jsem si řekl:
  zas mám nějaký průser,
• 00:09:30 tak jsem to tam poslal,
  ale věc byla úplně jiná:
• 00:09:35 tehdejší mocipán,
  myslím Alois Indra,
• 00:09:39 toto poslouchal
  a tak se mu to zalíbilo,
• 00:09:43 že dal jaksi na vědomí,
• 00:09:48 že by se to mělo udělat
  ještě jednou,
• 00:09:52 ještě lépe ve stereo verzi.
• 00:09:56 Tak se to udělalo
  ještě ve stereo verzi,
• 00:09:59 ale ten "první vrh? je lepší.
• 00:10:02 Já si myslím,
  že se to může říct:
• 00:10:06 občas totiž přinese do redakce
  velice zajímavý nápoj,
• 00:10:10 který sám vyrábí.
• 00:10:12 A jestli vám Jaromír Nečas
  Zeleného lučištníka někdy nabídne,
• 00:10:16 tak neváhejte.
• 00:10:22 Tak toto je
  "Zelený lučištník?.
• 00:10:26 Výrobní tajemství
  je velice prosté.
• 00:10:28 Obejdu zahradu,
  podívám se na bylinky,
• 00:10:32 máta, meduňka, dobromysl...
• 00:10:37 I kopfyla tam může přijít.
• 00:10:40 Dám do toho a zaliju kořalkou.
• 00:10:43 To je celé.
• 00:10:45 Nechám 14 dní vykysat
  a už se to dá pít.
• 00:10:48 Takže ochutnáme!
• 00:10:56 Do vřesovické chalupy
• 00:10:58 si v zásadě jezdím
  jako na chalupu, pro klid.
• 00:11:03 Ale přijdou chvíle,
  kdy ten klid je záměrně narušen,
• 00:11:07 přijede návštěva,
  přijedou muzikanti,
• 00:11:11 což je nejlepší,
• 00:11:12 třeba z nejbližšího okolí,
  ale i z dáli.
• 00:11:17 Co mě ale teď, v nedávné době,
  nejvíc překvapilo,
• 00:11:22 že přijedu od kamaráda,
  otevřu dveře
• 00:11:27 a tam celá suita muzikantů,
• 00:11:32 od Horňáků
  až po Osvětimaňáky, Kyjovjáky.
• 00:11:39 V dobré náladě hledí na mě,
  připíjejí a nabízí mi buchty.
• 00:11:46 To je cosi,
  co jsem si nedovedl představit.
• 00:11:50 Ani v největších snech.
• 00:11:56 HUDBA. ZPĚV.
• 00:12:12 Víno. Neuburk.
• 00:12:15 Ale víno vůbec je nebeský dar.
• 00:12:18 V tom se Smetana v Prodané nevěstě
  trošku mylil:
• 00:12:22 nikoliv pivo - víno.
• 00:12:25 Mně dokonce, můžu říct,
  dokonce zachránilo život.
• 00:12:31 Když mi bylo tak kolem 10 let,
• 00:12:34 tak jsem dostal
  zánět kostní dřeně
• 00:12:36 a strávil jsem potom
• 00:12:38 skoro půl roku
  v uherskohradišťské nemocnici.
• 00:12:45 No a když mně bylo nejhůř,
• 00:12:47 když už řádové sestry,
  které tam tenkrát obsluhovaly,
• 00:12:52 předpokládaly, že nepřežiju,
• 00:12:56 tak si řekly:
• 00:12:58 měly bychom zavolat kněze,
  ať mu dá poslední pomazání.
• 00:13:02 Takže stalo se,
• 00:13:04 ale po tom posledním pomazání,
  jak si pamatuju,
• 00:13:09 vedle mě leželi 2 dědci, vinaři,
• 00:13:15 a ti dostávali
  přes své manželky deputát.
• 00:13:22 A teď si to takhle
  ochutnávali přes mou postel,
• 00:13:27 tak se jim mě zželelo
  a říkali:
• 00:13:30 měli bychom mu
  na tu dlouhou cestu
• 00:13:33 taky trošku nalít.
• 00:13:35 Tak mi nalili
  a jsem tu dodneška.
• 00:13:39 PÍSEŇ.
• 00:13:41 Po času, po času,
  bujarý náš Nečasu,
• 00:13:44 když sa hraje,
  to sa dává slivovice.
• 00:13:49 Po času, po času,
  bujarý náš Nečasu,
• 00:13:55 když sa hraje,
  to sa dává slivovice.
• 00:14:01 S Jaromírem Nečasem
  jsem strávil krásných 14 let
• 00:14:04 v hudební redakci
  brněnského rozhlasu.
• 00:14:07 Těch vzpomínek
  by bylo bezpočtu,
• 00:14:09 ale snad za všechny:
• 00:14:11 jedno ráno se v redakci
  otevřou dveře, vstoupí Jaromír,
• 00:14:16 směrem k sekretářce Hance:
• 00:14:18 Vážená,
  nechť se mi ozce Strážnice!
• 00:14:21 Což v překladu znamenalo:
• 00:14:23 už v tuhle chvíli
  jste měla volat Slávku Volavému.
• 00:14:26 K Saši,
  která měla na starosti honorář,
• 00:14:28 zase:
• 00:14:29 Spanilá, umělci nepočkají!
• 00:14:31 No a směrem ke mně
  a ke Slávku Jakubíčkovi,
• 00:14:34 který měl na starosti
  dramaturgii BROLNu,
• 00:14:37 otázka, spíše zvednutý prst:
• 00:14:39 jak jste daleko s přípravou
  vánočního koncertu BROLNu?
• 00:14:43 Nutno říct,
  že toto bylo nějaké květnové ráno.
• 00:14:47 My jsme měli pocit,
  že máme čas, samozřejmě.
• 00:14:49 Samozřejmě v očích
  Jaromíra Nečase jsme čas neměli.
• 00:14:52 Musím říct,
• 00:14:54 že Jaromír Nečas uměl geniálně
  a přitom smysluplně
• 00:14:57 zaměstnat všechny lidi kolem sebe.
• 00:15:00 Možná proto mu někteří z nich
  říkali "Kulhavý ďábel?.
• 00:15:04 HUDBA.
• 00:15:12 Tady jsem našel jeden snímek,
• 00:15:15 který mi připomíná
  dávnou minulost.
• 00:15:18 Je to písnička
  ze středního Slovenska,
• 00:15:22 kterou jsem svého času
  upravil, horehronský čardáš,
• 00:15:27 na nápěv "To ta Helpa?.
• 00:15:31 Dneska se hraje
  ve všech muzikách,
• 00:15:34 protože svého času to byl "hit?.
• 00:15:37 Ale co se nestalo:
• 00:15:39 loni mi redaktor Josef Prudil
  říká:
• 00:15:43 člověče, ten horehronský čardáš
  je dneska hit v Číně!
• 00:15:48 Já jsem ten záběr
  samozřejmě předal,
• 00:15:52 takže je to něco,
  co mě potešilo.
• 00:15:57 Že ta píseň se rozlila
  po celém světě!
• 00:16:01 ZPĚV. ČÍNSKY.
• 00:16:14 HUDBA.
• 00:16:40 Přesně před 20 lety, v r. 1987,
• 00:16:43 jsem byl přinesen
  na toto pódium v rakvi,
• 00:16:47 doprovázela mne
  venkovská dechovka
• 00:16:51 a tady jsme se někde srazili
  s fašankovým průvodem,
• 00:16:54 plným masek,
• 00:16:55 já jsem z té rakve vylezl,
• 00:16:58 měl jsem na sobě
  oblek od Vládi Mišíka,
• 00:17:01 svého kamaráda,
  na nohou ponožky,
• 00:17:03 po prohýřené noci
  jsem byl trošku zelený,
• 00:17:06 takže jsem vypadal mrtvolně
• 00:17:08 a představil jsem se
  jako režisér.
• 00:17:11 Byl jsem skutečně
  režisérem programu,
• 00:17:13 který byl poprvé v historii
  Strážnice
• 00:17:16 věnován venkovským dechovkám.
• 00:17:18 Do toho celého mne
  mírným způsbem nastrčil
• 00:17:21 Jaromír Nečas,
• 00:17:22 ačkoliv věděl,
• 00:17:24 že já jsem v zásadě
  dechovky neuznával,
• 00:17:27 obdivoval jsem
  jen autentický folklór,
• 00:17:29 který byl třeba na Horňácku,
• 00:17:31 maximálně ještě tak
  nějaký alternativní bigbít.
• 00:17:35 Nečas mě přemluvil,
  odjel do Anglie a nechal mě v tom.
• 00:17:39 Je to taková ukázka toho,
• 00:17:41 že Jaromír Nečas
  je skaut a lovec talentů.
• 00:17:45 On vlastně dělá věci,
  které už se v dnešní době nenosí.
• 00:17:50 HUDBA.
• 00:17:57 Jaromír má také
  širokou škálu neobvyklých oslovení,
• 00:18:01 především žen.
• 00:18:02 Kupříkladu "spanilá?,
  v tom je cosi vznešeného.
• 00:18:08 Nebo když řekl v redakci:
  "vážená?, tak to bylo taky krásné.
• 00:18:12 Ale když řekl: "vážená?,
• 00:18:14 v tom už byl zvednutý prst
  a tam už se schylovalo k nečasu.
• 00:18:19 HUDBA.
• 00:18:28 Musím říct,
  že kromě odborné erudice
• 00:18:31 u pana Nečase obdivuju
  také jeho úžasný postoj k ženám,
• 00:18:36 jeho noblesu, takt a talent
  vydolovat z nich vždy to nejlepší,
• 00:18:42 co by chtěl.
• 00:18:45 Když ocení nějakou spolupráci,
  tak třeba řekne:
• 00:18:49 Kde šiješ?
• 00:18:51 A nechá něco ušít.
• 00:18:53 PÍSEŇ.
• 00:18:56 Poščaj ně, děvečko,
• 00:18:58 poščaj ně šátečka,
• 00:19:05 poščaj ně šátečka.
• 00:19:16 Nech si ňa zacloní
• 00:19:19 oči od slunéčka,
• 00:19:23 oči od slunéčka.
• 00:19:42 Nač bys jich, Cyrilko,
• 00:19:48 nač bys jich zakrýval,
• 00:19:55 nač bys jich zakrýval.
• 00:20:07 Na to ty oči máš,
• 00:20:11 abys k nám chodíval,
• 00:20:18 abys k nám chodíval.
• 00:20:34 Jaromíra Nečase
  bych charakterizoval tak,
• 00:20:37 že je to v podstatě
  člověk nesmírně avantgardní,
• 00:20:40 hrozně mladý.
• 00:20:44 To byl ideální dramaturg,
• 00:20:46 takový,
  jaký se rodí jednou za století,
• 00:20:49 někdo, kdo měl prst na spoušti
  toho, co se dělo,
• 00:20:53 někdo,
  kdo přesně poznal interprety,
• 00:20:56 jakým směrem se má, může
  nebo musí ubírat lidová hudba,
• 00:21:02 aniž cokoliv ovlivňoval,
  vynucoval, donucoval...
• 00:21:05 Prostě dokázal spojovat.
• 00:21:08 A to si myslím,
  že je veliké umění.
• 00:21:11 Vším jsem byl rád,
  ale rozhlasákem nejradši,
• 00:21:15 protože rozhlas je fluidum,
  které mě naplňuje dodneška.
• 00:21:20 Mám tam ještě pořád svůj stůl.
• 00:21:24 HUDBA.
• 00:21:39 Skryté titulky:
  Hana Svanovská
• 00:21:44 .