iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 10. 2020
11:15 na ČT2

1 2 3 4 5

4 hlasy
5792
zhlédnutí

Folklorika

Pán času

Lidé se měřením času zabývají od pradávna a zvláště v dnešní době je přehled o aktuálním čase nezbytnou součástí života

25 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Folklorika - Pán času

  • 00:00:01 FOLKLORIKA
    PÁN ČASU
  • 00:00:21 DĚTSKÉ HLASY
  • 00:00:23 -Honzo, vstávej!
    -Kolik je hodin?
  • 00:00:26 -Jak ukazuje sýr.
    -Tři hodiny.
  • 00:00:30 -Udělej tři krůčky.
    Udělej tři krůčky.
  • 00:00:35 Honem, honem!
    Tři mravenci dopředu.
  • 00:00:43 -Ahoj. -Ahoj, dědo.
    -Čau.
  • 00:00:45 -My jsme ti přišli popřát.
    -Jo? To je překvapení.
  • 00:00:51 Počkej, já si musím stoupnout,
    abych na tebe viděl trochu.
  • 00:00:55 -Všechno nejlepší k narozeninám,
    hodně štěstí, zdraví a lásky.
  • 00:00:59 -Děkuju, jsi hodná.
  • 00:01:03 -Všechno nejlepší k narozeninám,
    hodně štěstí a hlavně to zdraví.
  • 00:01:07 -Děkuju.
    -To zdravíčko děda potřebuje, viď.
  • 00:01:10 -Tak co bábovka, povedla se?
    -Jo, dobrá.
  • 00:01:13 Mastná, správná,
    ani není moc sladká.
  • 00:01:18 -Na narozeniny
    si to můžeš dopřát, viď.
  • 00:01:21 -Je mi 74,
    to ti je jednou za život, 74.
  • 00:01:29 -Děda je hodný, je s ním sranda.
  • 00:01:34 A má hodně hodin doma.
  • 00:01:46 -Počkej, já to tady vyndám.
    -Tonda to zmordoval, viď.
  • 00:01:51 -Nějak to tam udělal podivně.
    Vidíš to?
  • 00:01:54 On tady nalepil dřevo.
  • 00:01:57 -To není možný.
  • 00:01:59 -Vidíš to.
  • 00:02:02 A je to nadzvoněné.
  • 00:02:04 Tak to zkusíme natáhnout.
  • 00:02:06 Ale já jsem s tebou chtěl probrat
    hlavně, co tam dáme za nohy.
  • 00:02:13 -Tady by se hodily asi takovéhle.
    -Vidíš, není to nadzvoněné.
  • 00:02:18 Tady je to nějaké ruplé.
  • 00:02:22 -Když jsem byl malý,
    ještě jsem nechodil do školy,
  • 00:02:26 tak můj táta měl dva stroje hodin,
    pendlovek, na půdě.
  • 00:02:30 Já jsem nejradši si hrál s nimi.
  • 00:02:33 Byly to nepotřebné stroje,
    ke kterým nebyly skříně, nic.
  • 00:02:38 A já nejradši tam, vydržel jsem si
    s tím hrát celé hodiny.
  • 00:02:42 Pak když bylo rozhodnutí na učení,
    tak jsem se chtěl učit hodinářem.
  • 00:02:48 Naši se ptali, jestli je to možné.
  • 00:02:52 Ale za dob komunistické éry
    to nešlo,
  • 00:02:56 tam šli jenom tělesně postižení
    anebo ženské.
  • 00:03:01 Tak jsem se šel učit na frézaře,
    do školy jsem dál nesměl.
  • 00:03:05 Protože moje máma podepsala
    Chartu 77.
  • 00:03:08 V šestnácti jsem potom
    skládal uhlí jedné paní,
  • 00:03:12 ne kvůli penězům, ale protože
    se mi zdálo, že je stará,
  • 00:03:16 tak jsem jí šel pomoct.
  • 00:03:18 Měla v garáži takové staré hodiny,
    ty hodiny jsem spravil,
  • 00:03:23 sice neodborně, tak všelijak,
    dal jsem je do chodu.
  • 00:03:27 Víc jsem je mazal,
    než dělal na nich,
  • 00:03:30 ale dal jsem je do chodu, chodily.
  • 00:03:32 No a pak už to začalo.
  • 00:03:34 Tam musíte znát spoustu řemesel,
    soustružení, frézování.
  • 00:03:39 Já jsem byl vyučený frézař,
    takže jsem uměl udělat
  • 00:03:43 ozubená kola.
  • 00:03:45 Není moc hodinářů, kteří to umí
    nebo kteří na to mají nářadí.
  • 00:03:50 Hele, na tohle povol tuhle
    a ono se to roztočí.
  • 00:03:54 Povolí se ti tady tenhle provázek,
    ten porovnávač.
  • 00:03:59 -Aby mi to neurvalo ruku.
  • 00:04:02 -Musíš támhle tím klíčem
    a pomaloučku.
  • 00:04:10 -Já jsem to asi měl ve vínku
    tak nějak dané od táty.
  • 00:04:14 Táta ty hodiny sbíral,
  • 00:04:17 já jsem mu koukal
    asi nějak pod ruce.
  • 00:04:22 Rád jsem s ním byl,
    jako se svým otcem.
  • 00:04:25 Jezdili jsme po burzách,
  • 00:04:27 i když já jsem třeba ještě tenkrát
    hodinám vůbec nerozuměl.
  • 00:04:31 Ale jezdili jsme na burzy,
    bylo to dobrodružství pro mě.
  • 00:04:35 Kolem deseti let už táta mi dal
    do začátku nějaké hodiny.
  • 00:04:40 Říkal, tak si je sprav
    a můžeš je mít.
  • 00:04:42 Tak jsem něco zkoušel opravovat,
    zbytek mi pomohl táta.
  • 00:04:48 Ale já si pamatuju,
  • 00:04:50 v osmnácti už jsem měl
    ve svém pokojíku
  • 00:04:53 desatery patnáctery hodiny.
  • 00:05:00 Tak to máš ode mě k narozeninám.
    To jsou zachráněné hodiny další.
  • 00:05:22 Já nevím, kolik je hodin, tati.
    Taky nemáš hodiny, viď?
  • 00:05:25 -Nemám je s sebou.
    -Já jsem si nechal telefon dole.
  • 00:05:31 No, hodinář nemá hodiny.
    -Neví, kolik je hodin hodinář.
  • 00:05:37 -Nemáme pokračovatele,
    moje děti to nebaví ani jedno.
  • 00:05:43 Bohužel, no, je to smutné.
  • 00:05:54 -Čas je projevem hmoty,
    existuje takzvaný časoprostor,
  • 00:05:59 kde je kombinace hmoty a času.
  • 00:06:04 Hmota je ovlivňována časem
    a čas je ovlivňován hmotou.
  • 00:06:08 Takže dalo by se říct,
    je tady asi čas...
  • 00:06:11 Z našeho pohledu, když si
    definujeme prostor a vesmír,
  • 00:06:15 tak vlastně existuje odjakživa.
  • 00:06:18 Měřit začaly v podstatě
    už staré civilizace,
  • 00:06:22 Egypťané, Babylóňané.
  • 00:06:24 Od Babylóňanů máme šedesátinné
    dělení času a úhlů a hodiny.
  • 00:06:29 Tomu měření času pomáhalo
  • 00:06:32 pozorování pohybu těles
    po nebeské sféře,
  • 00:06:35 Slunce, Měsíc, hvězdy,
    východy, západy.
  • 00:06:48 -Zezačátku lidem stačilo
    poměrně málo,
  • 00:06:51 takové ty hlavní body.
  • 00:06:53 A pokud nesvítilo slunce,
    tak si pomáhali právě
  • 00:06:56 těmi takzvanými elementárními
    časoměrnými přístroji,
  • 00:06:59 což byly vodní hodiny
  • 00:07:01 nebo v Číně byly velmi rozšířené
    hodiny ohňové.
  • 00:07:05 U nás se potom ve středověku
    používaly třeba hodiny přesýpací,
  • 00:07:08 které také sloužily.
  • 00:07:10 Samozřejmě mohly být používány
  • 00:07:13 jenom spíše na měření
    kratších úseků,
  • 00:07:16 ale svoji úlohu
    samozřejmě splnily.
  • 00:07:19 A dodnes se bůh času Chronos
    zpodobňuje v jedné ruce s kosou
  • 00:07:23 a ve druhé s přesýpacími hodinami.
  • 00:07:33 Tím, jak se život společnosti
    stával složitější,
  • 00:07:37 rozvíjela se doprava,
    vznikaly jízdní řády,
  • 00:07:40 tak samozřejmě bylo nezbytné,
    aby všichni lidé
  • 00:07:44 měli nějakým způsobem možnost
    zjistit přesný čas.
  • 00:07:48 Zezačátku to bylo tak,
    že byly věžní hodiny,
  • 00:07:51 které dávaly
    akustický signál na dálku.
  • 00:07:54 Ale to všude nefungovalo,
  • 00:07:57 takže postupně vznikaly
    individuální přenosné hodiny,
  • 00:08:01 které lidé nosili potom u sebe.
  • 00:08:08 -Pro člověka ten čas je způsob,
    jak měřit život.
  • 00:08:15 A to je velmi nebezpečná věc.
  • 00:08:17 Když chodíme do práce,
    tak je běžné,
  • 00:08:22 že člověk je placen za hodinu.
  • 00:08:24 To znamená, že ten život se měří
    a platí se za něj.
  • 00:08:30 My vlastně když jdeme
    do zaměstnání,
  • 00:08:32 tak prodáváme svůj čas,
    to jest svůj život.
  • 00:08:36 Půlku svého bdělého života
    prodáváme zaměstnavateli.
  • 00:08:41 No a tam už se ten čas stává
    trošku jakoby pánem.
  • 00:08:45 A když si člověk řekne,
  • 00:08:47 že by mohl ještě vydělat víc
    a ještě vydělat víc,
  • 00:08:50 a začne se štvát a honit,
    tak tam už jako -
  • 00:08:54 tohle by asi
    bez toho měřeného času nešlo.
  • 00:09:04 -Kde máš podstaveček
    pro ty hodinky? Nemáš.
  • 00:09:08 -Nemám.
    -No ale tak!
  • 00:09:10 Já se omlouvám,
    já mu ho musím vyndat.
  • 00:09:13 Co jsme si říkali,
    na podstavečku, ano?
  • 00:09:17 Vojto, ty tam dáváš
    co dohromady?
  • 00:09:20 -Natahovací soukolí teď.
  • 00:09:22 -Teď dáváš dohromady jaké soukolí?
    -Natahovací.
  • 00:09:25 -Natahovací mechanismus.
    Takže ne soukolí, mechanismus.
  • 00:09:30 -Já už to mám.
  • 00:09:32 -Ty už to máš, Šárko,
    už jsi to opravila?
  • 00:09:35 A ten stroj už máš domazaný,
    Šárko?
  • 00:09:37 -Jo, mám.-Takže všechno
    už máš tady hotové. Výborně.
  • 00:09:41 Toto je přístroj, který nám ukáže,
  • 00:09:43 jak se hodinky moc zpožďují
    nebo zrychlují.
  • 00:09:45 Jak vidíme, Šárka tady udělala,
  • 00:09:48 že ty hodinky dělají
    jednu sekundu za den,
  • 00:09:50 což je úplně skvělé,
    což je paráda.
  • 00:09:53 -Hodinářská škola
    je v podstatě součástí
  • 00:09:57 Střední školy průmyslové,
    technické a automobilní v Jihlavě,
  • 00:10:00 konkrétně automobilního
    pracoviště, již čtvrtý rokem.
  • 00:10:04 Historie hodinářské školy
    je svázána s Vysočinou
  • 00:10:08 v podstatě dlouhodobě.
  • 00:10:10 Hodinářská škola vznikla v Polné
    někdy v 50. letech,
  • 00:10:13 pak se přestěhovala
    asi před 10 lety do Jihlavy
  • 00:10:16 a s nějakou přestávkou
    se dostala až k nám
  • 00:10:19 na automobilní pracoviště
    naší velké školy v kraji Vysočina.
  • 00:10:22 To řemeslo hodinářské určitě je
    pro žáky zajímavé,
  • 00:10:25 řekl bych i perspektivní
    a jedinečné,
  • 00:10:27 protože jsme jedinou hodinářskou
    školou v celé republice.
  • 00:10:31 V tom oboru v ročníku máme cirka
    asi 10 až 12 žáků,
  • 00:10:34 jak se podaří naplnit.
  • 00:10:36 Je to akorát, co my jsme schopni
    kapacitně zvládnout
  • 00:10:39 našimi pracovníky,
    vyučujícími v oboru hodinář,
  • 00:10:41 protože máme jednu paní mistrovou
    a jednoho odborného učitele.
  • 00:10:49 -Tak, Rudo, prosím.
    -Děkuju.
  • 00:10:52 -Nemáš za co,
    vem si to k sobě ke stolu. Děkuju.
  • 00:10:56 Určitě funguje ta stará generace,
    střední, teď ta nejmladší,
  • 00:11:02 která se do toho dostává.
  • 00:11:04 Hodně to vidíme i na žácích,
  • 00:11:07 kteří pokračují
    v rodinných tradicích,
  • 00:11:09 pradědeček, dědeček, tatínek,
    teď syn.
  • 00:11:12 Takhle to prostě funguje.
  • 00:11:14 Můj mistr,
    kterému bude k devadesáti,
  • 00:11:16 tak už teda teď nedělá
    nějaké malinké hodinky,
  • 00:11:20 ale ještě se pustil
    do větších hodin i v tomto věku.
  • 00:11:25 Naučil mě spoustu fíglů,
    které se nikde nedočtete.
  • 00:11:31 Takže funguje to
    a ti hodináři spolu spolupracují,
  • 00:11:34 což je hrozně fajn.
  • 00:11:37 -Já jsem vyučená zlatník,
    klenotník
  • 00:11:40 plus mám ještě udělanou
    nástavbu na podnikání.
  • 00:11:43 Teď jsem si řekla,
    že se to k tomu hodí,
  • 00:11:46 tak jsem přišla na tohle,
    tak jsem tady.
  • 00:11:49 -Můj táta je hodinář,
    založil svoji vlastní firmu
  • 00:11:53 a já jsem tam chodil
    už odmala po škole, se tam koukat.
  • 00:11:57 Poslední dva tři roky
    jsem tam začal pracovat.
  • 00:12:01 A pracuju tam, chodím tam týdně.
  • 00:12:06 A rozhodl jsem se dát vlastně
    na tuhle cestu hodináře,
  • 00:12:10 abych mohl po něm potom zdědit
    jeho firmu.
  • 00:12:14 Líbí se mi hodinky
    a sám jsem se tak nějak rozhodl,
  • 00:12:17 táta mě do toho ani netlačil.
  • 00:12:19 A mám i tu výhodu,
    že už to máme v rodině.
  • 00:12:43 -Poslední učebnice
    kdysi vydal můj předchůdce
  • 00:12:47 pan Filipenský,
    někdy v 90. letech.
  • 00:12:49 A od té doby samozřejmě
    se v hodinařině hodně změnilo.
  • 00:12:53 A některé učebnice
    vlastně vůbec neexistovaly,
  • 00:12:56 takže jsme se do toho
    s paní mistrovou drze dali sami
  • 00:13:00 a děláme učebnice.
  • 00:13:02 Určitě je důležité, aby se
    hodináři učili jeden od druhého.
  • 00:13:08 Protože dneska je moderní
    všechno vygooglovat,
  • 00:13:11 všechno najít na internetu,
  • 00:13:13 a to se v hodinařině
    dost dobře nedá.
  • 00:13:15 Tady je strašně důležitá tradice.
  • 00:13:17 A myslím si, že my s paní
    mistrovou děláme, co se dá pro to,
  • 00:13:21 abychom tu tradici udrželi,
    abychom ji přenesli dál.
  • 00:13:23 To, co nás učili naši mistři,
    naši učitelé,
  • 00:13:26 tak abychom dokázali
    zase předat dalším generacím.
  • 00:13:29 Protože jednu chvíli hrozilo,
  • 00:13:31 že hodinářské školství
    úplně zanikne.
  • 00:13:47 Luděk Seryn je jeden
    z takových typických žáků,
  • 00:13:50 kteří se u nás naučili
    ty nejzákladnější základy.
  • 00:13:54 Ale protože v něm něco bylo víc,
    tak on se rozvíjel potom sám dál.
  • 00:14:00 Jednak se vyučil ještě zlatníkem
    a druhak se nespokojil s tím,
  • 00:14:05 že bude jenom rozebírat hodinky,
    čistit hodinky, skládat hodinky,
  • 00:14:10 inkasovat za to
    od zákazníků peníze,
  • 00:14:13 ale že chce do toho přinést
    taky něco svého.
  • 00:14:17 To znamená, je to nadšenec,
    možná můžu říct srdcař,
  • 00:14:23 inovátor, člověk, který se snaží
    nedělat jenom hodinářskou rutinu,
  • 00:14:29 ale posunout se někam dál.
  • 00:14:31 Taky se mu to povedlo.
  • 00:14:38 -V okamžiku, kdy se člověk podívá
    na svůj život,
  • 00:14:42 a bylo to v Mohelnici, v malém
    krámečku když jsem fungoval
  • 00:14:45 a když jsem dělal
    právě ty opravy a šperky,
  • 00:14:49 občas nějaký řetízek,
    nějaký prstýnek.
  • 00:14:51 Člověk se podívá do budoucna
    a tak si řekne,
  • 00:14:54 hele, dneska dobrý,
    co bude za 10 let?
  • 00:14:57 Budu tady na tom samém místě,
    budu dělat ty samé věci,
  • 00:15:00 budu to opravovat pro ty
    samé lidi, možné pro jejich děti,
  • 00:15:03 ale budu pořád dělat tohle.
  • 00:15:05 A v okamžiku,
    kdy člověk se podívá,
  • 00:15:07 bylo mi tenkrát 24 nebo 25,
  • 00:15:09 do toho budoucna a řekne si,
    tak chci to, nebo nechci?
  • 00:15:13 Ten život se přece dá využít
    jinak, dá se dělat cokoliv,
  • 00:15:17 jenom by člověk
    pro to měl něco udělat.
  • 00:15:28 Tohle byl vlastně takový začátek,
  • 00:15:30 kdy jsem začal zkoušet
    první pouzdra a první věci.
  • 00:15:33 Strašně jsem chtěl, jé, to by bylo
    super, kdybych měl svoje pouzdro,
  • 00:15:37 kdybych tam měl stroj a byly by to
    moje hodinky, které bych udělal.
  • 00:15:41 Šel jsem a postupně jsem vlastně
    ty překážky všechny,
  • 00:15:44 které mi byly stavěné do cesty,
  • 00:15:45 se kterými jsem se musel
    vypořádat,
  • 00:15:48 tak postupně jsem je
    všechny přelézal.
  • 00:15:50 A když jsem měl ty první hodinky
    na ruce, tak jsem si říkal,
  • 00:15:52 to by byla bomba,
    kdyby tam byl i vlastně můj stroj.
  • 00:15:55 A tak dál a tak dál.
  • 00:15:57 Takže pokaždé,
    když se ta laťka o něco zvedla,
  • 00:16:00 tak jsem ji přeskočil, přelezl
  • 00:16:01 a postavil jsem si další
    o kousíček dál, o kousíček výš.
  • 00:16:08 A já jsem roztočil celý stroj,
  • 00:16:10 v podstatě úplně celý stroj
    se dneska otáčí.
  • 00:16:13 V tom je to unikátní
  • 00:16:15 a tohle je něco, co vlastně
    nikdy přede mnou nikdo neudělal.
  • 00:16:21 -Hodinářské řemeslo,
  • 00:16:25 to se váže v podstatě už tedy
    k hodinám mechanickým,
  • 00:16:28 které vznikly
    někdy ve 13. století v Evropě,
  • 00:16:31 pravděpodobně v Itálii,
    ale přesně to nevíme.
  • 00:16:34 Velice rychle se rozšířily
    po celé Evropě.
  • 00:16:37 Ale tehdejší jejich tvůrce
    neznáme, ti zůstali v anonymitě.
  • 00:16:41 My ty řemeslníky
    konkrétně začínáme znát
  • 00:16:44 až tak někdy od toho 16. století,
    kdy vznikala hodinářská centra.
  • 00:16:50 Už bylo vynalezeno použití pera
    v hodinách,
  • 00:16:53 takže hodiny se mohly používat
    přenosné,
  • 00:16:56 to vedlo k jejich miniaturizaci.
  • 00:16:58 A tím se to řemeslo dostalo
    trošku někam jinam,
  • 00:17:02 než to kovářství.
  • 00:17:04 Začalo být takové svébytné,
    ale přesto ti hodináři tehdejší,
  • 00:17:08 i když už je třeba známe jménem,
    stále ještě vlastně fungovali
  • 00:17:13 v rámci těch cechů kovářských
    a zámečnických.
  • 00:17:16 A první hodinářské cechy vznikaly
    až na přelomu 16. a 17. století.
  • 00:17:30 V Čechách hodinářství začalo
    poměrně velmi dobře,
  • 00:17:34 protože tehdy vlastně v Praze
    za Karla VI. bylo centrum říše,
  • 00:17:39 takže to přitahovalo samozřejmě
    jednak špičkové řemeslníky
  • 00:17:43 a jednak bohaté lidi.
  • 00:17:45 Takže máme doloženo,
  • 00:17:48 že za Karla VI. tady už byl
    horologista Martin.
  • 00:17:51 Nevíme sice o jeho pracích nic,
  • 00:17:53 ale prostě už tady horologisté,
    čili hodináři existovali.
  • 00:17:57 A důkazem vysoké úrovně
    českého hodinářství
  • 00:18:01 byl potom staroměstský orloj.
  • 00:18:11 -Myslím si, že existuje čas.
  • 00:18:13 A pánem času je každý sám.
  • 00:18:16 Každý ten člověk sám za sebe
    je svým pánem času
  • 00:18:20 a ovlivňuje i čas ostatních lidí.
  • 00:18:22 Ale záleží to prostě
    vždycky na tom jedinci.
  • 00:18:34 -Tak vás tady vítám v našem muzeu,
    které jsem zakládal s mým synem,
  • 00:18:39 byl to takový můj celoživotní sen.
  • 00:18:44 Tady máme asi 380 kusů hodin.
  • 00:18:51 Nejstarší máme
    tak kolem roku 1650, 1680.
  • 00:19:12 Tady je taková kuriozita.
  • 00:19:15 Jsou to hodiny ze zámku
    z Versailles ve Francii,
  • 00:19:19 měl je tam Ludvík XIV.
  • 00:19:22 Když Ludvík XIV. zemřel,
    byl Ludvík XV.,
  • 00:19:27 takže hodiny ukazují
    juliánský kalendář.
  • 00:19:31 On protestanty neměl rád,
    vlastně tam se persekvovali,
  • 00:19:35 utíkali do Švýcarska a do jižního
    Německa, Schwarzwald a tam.
  • 00:19:42 A ty hodiny vlastně musely
    ze zámku,
  • 00:19:45 protože byly protestantské.
  • 00:19:47 Tak se dostaly až sem.
  • 00:19:50 My jsme je teda koupili
    v Holandsku
  • 00:19:52 a dostaly se až sem k nám.
  • 00:19:55 Byly v hrozném stavu,
    zdevastované, nechodily,
  • 00:19:58 tak jsme je dávali dohromady,
  • 00:20:00 aby vypadaly takhle,
    jak vypadají dneska.
  • 00:20:02 To kyvadlo má kolem 30 kil.
  • 00:20:05 -No čas, čas je nekonečný.
  • 00:20:09 My si ho odměřujeme hodinami,
    ale jinak je nekonečný,
  • 00:20:13 to je nekonečno.
  • 00:20:23 Co tomu říkáš?
  • 00:20:26 -Ty by tam šly.
  • 00:20:28 Je to malé průměrem.
  • 00:20:30 Ty by tam mohly jít,
    musíme udělat větší dírku.
  • 00:20:33 -Větší dírku.
  • 00:20:35 Možná bylo štěstí u táty,
    že se nevyučil hodinářem,
  • 00:20:39 že tomu nepodlehnul
    jako ve svém zaměstnání,
  • 00:20:42 jako povinnost, že jo.
  • 00:20:44 Že vlastně si dobýval to,
    co si přál.
  • 00:20:48 Jemu se to vyplnilo úplně
    na 100 procent,
  • 00:20:52 to co táta nasháněl a co tomu
    teda strašně moc obětoval,
  • 00:20:56 toho času.
  • 00:20:58 I tu rodinu tomu podřídil,
    že mu to musela respektovat.
  • 00:21:02 Nemusela, že jo,
    ale uměl to udělat tak,
  • 00:21:05 aby nás neošidil a...
  • 00:21:08 a abychom to měli taky rádi
    asi tak nějak.
  • 00:21:12 Uměl nás hezky ovlivnit.
  • 00:21:37 -Musí to mít každý trochu rád.
  • 00:21:39 A my jsme se sešli tak,
    že to mají všichni rádi.
  • 00:21:44 Syn si vzal tady za manželku,
    ta to má radši jak my.
  • 00:21:49 A předtím o hodinách nevěděla nic.
  • 00:21:52 Akorát mě furt trápila,
    musíte mi říct,
  • 00:21:56 co je tohle a proč to je
    a jak to je a na co.
  • 00:22:00 Tak jsem dělal učitele,
    takového rychlého učitele.
  • 00:22:04 Za měsíc toho věděla
    pomalu víc než já.
  • 00:22:07 Co nenašla ode mě,
    tak hledala v knížkách,
  • 00:22:10 v internetu a všude možně.
  • 00:22:12 Tu jsem neoblbnul.
  • 00:22:19 No tak pojď ven.
  • 00:22:21 -Ten čas u toho hodináře
    není rozložený.
  • 00:22:23 Já když půjdu do práce
    a vím, že tam jdu na osm hodin,
  • 00:22:26 tak si osm hodin odpracuju.
  • 00:22:28 Ale prostě u těch hodinářů
    to je tak,
  • 00:22:31 že oni si k tomu stroji sednou
    a buď to někdy jde úplně krásně,
  • 00:22:34 a někdy se s tím prostě mordují
    třeba dny, týdny.
  • 00:22:39 A opravdu nejhorší je to,
    když ta žena tam přijde,
  • 00:22:42 má strašnou myšlenku
    mu něco říct
  • 00:22:44 a on zrovna poslouchá ten tikot
    v tu chvíli.
  • 00:22:47 A v tu chvíli
    bych se radši neviděla.
  • 00:22:54 -Čas nevnímáte.
  • 00:22:56 Když děláte
    a jste do toho zabraná,
  • 00:22:59 tak opravdu vám to uteče
    strašně rychle.
  • 00:23:02 Já jdu něco dělat
    třeba v osm hodin večer,
  • 00:23:05 najednou říkám, sakra,
    už jsem tady nějak dlouho,
  • 00:23:08 ono už je půl třetí třeba,
    v noci.
  • 00:23:13 Je to strašné
    takové nějaké uspokojení,
  • 00:23:16 když ty hodiny dáte do chodu,
    které třeba nešly 200 až 300 let.
  • 00:23:20 A dáte je do chodu a chodí vám,
    tak máte z toho hroznou radost,
  • 00:23:24 to vás potěší.
  • 00:23:35 -Všechny ty myšlenky
    se zhmotní zde,
  • 00:23:38 vytvoří se vlastně model
    celých těch hodinek,
  • 00:23:41 celého toho mechanismu,
  • 00:23:43 tak jak vlastně to celé
    potom bude fungovat.
  • 00:23:47 Ten příběh těch hodinek
    jako takových vznikl tím,
  • 00:23:51 že zákazník,
    který už moje hodinky měl,
  • 00:23:54 přišel a přinesl myšlenku,
    které jsem se chopil
  • 00:23:57 a kterou jsme potom spolu dotáhli
    do toho výsledného projektu.
  • 00:24:01 Dovolil jsem si to představit
    Akademii nezávislých hodinářů.
  • 00:24:05 Je to společnost, která byla
    vytvořená někdy v 70. letech
  • 00:24:09 a byla to vlastně odpověď
    na globalizaci hodinářství,
  • 00:24:12 kde se začali sdružovat
    nezávislí hodináři.
  • 00:24:16 To znamená hodináři, kteří to
    pořád dělají tou starou technikou
  • 00:24:20 nebo tím svým způsobem.
  • 00:24:22 Akademie se rozhodla,
    že jsem hoden s nimi vystavovat.
  • 00:24:26 Takže teprve až na té výstavě
    v Basileji, kdy to všichni viděli
  • 00:24:30 a kdy všichni ten projekt,
    všichni ty hodinky měli v ruce,
  • 00:24:34 tak na základě toho se rozhodli,
  • 00:24:36 že bych se mohl stát kandidátem
    v této skupině.
  • 00:24:39 Takže díky tomu
    jsem se tam dostal.
  • 00:24:42 Jedná se o společenství 37 lidí
    z celého světa.
  • 00:24:50 Myslím si, že máme každý právo
    rozhodovat o svém čase.
  • 00:24:54 O tom, co s tím životem
    a s tím časem uděláme.
  • 00:24:57 A můžeme a měli bychom, podle mě,
    ho věnovat tomu,
  • 00:25:01 na čem nám záleží a co si myslíme,
    že je pro nás dobré.
  • 00:25:05 Protože jednou se z tohoto
    vlastně budeme zpovídat,
  • 00:25:08 budeme sami sobě klást otázku:
    Mohl jsem ten život prožít lépe?
  • 00:25:12 Mohl jsem udělat něco víc
    ve svém životě?
  • 00:25:15 Všichni jsme pány svého času.
  • 00:25:32 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2020

Související