iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 6. 2004
13:00 na ČT1

1 2 3 4 5

2 hlasy
1782
zhlédnutí

Domácí štěstí

Knihy, knižní vazba, slavné rodiny knihařů a známí knihkupci

27 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Domácí štěstí

  • 00:00:04 Co máme rádi, dřív nevíme,
    než jednou navždy to ztratíme.
  • 00:00:13 Neštěstí nemůže větší snad být,
    nežli bez lásky na světě žít.
  • 00:00:25 Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu
    DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
  • 00:00:29 Tentokrát opravdu nezůstaneme
    na jednom místě.
  • 00:00:32 Máme pro vás pozvánku snad
    na všechny kontinenty světa.
  • 00:00:37 Bez příprav, dlouhého balení,
    dokonce i bez peněz objedeme
  • 00:00:41 za půl hodiny celý svět.
    A to ne s ledajakými průvodci.
  • 00:00:45 Připojí se k nám ti největší
    cestovatelé,
  • 00:00:48 které jsme kdy měli.
  • 00:00:49 Během dnešního pořadu zjistíte,
    kolik jsme měli dobrodruhů,
  • 00:00:54 i když naše země k velkým cestám
    příliš nevybízela.
  • 00:00:57 Jsme malí, nemáme moře
    a nikdy jsme neměli kolonie.
  • 00:01:01 Přesto se naši cestovatelé vydávali
    do míst, kde si ani ve snu
  • 00:01:05 nedovedli představit, co je čeká.
  • 00:01:08 Na rozdíl od nás nebyli na cestě
    týden či 14 dní.
  • 00:01:12 Ti, kteří se pustili do neznáma,
    museli mít ohromnou odvahu,
  • 00:01:16 protože oni skutečně objevovali
    a to jim závidím.
  • 00:01:20 A kde začneme naše cestování?
  • 00:01:23 Od úmrtí V. Náprstka
    uplyne v září 110 let.
  • 00:01:27 Ten z domu u Halánků udělal muzeum
    a tam se dnes podíváme
  • 00:01:31 s paní M. Seckou.
  • 00:01:33 O našich slavných cestovatelích
    si budu povídat s J. Todorovovou.
  • 00:01:39 Nesmíme opomenout ani spoustu
    masek, nádob a sošek,
  • 00:01:42 které v Náprstkově muzeu mají.
    Sbírky nám ukáže K. Klápšťová.
  • 00:01:48 A posledním hostem dnešního DŠ bude
    grafik a malíř J. Andrle,
  • 00:01:53 který nás provede svou sbírkou
    afrického umění.
  • 00:02:07 Vzpomínáte si na seriál ČT
    "Sňatky z rozumu"?
  • 00:02:11 Vojtu Náprstka v něm hrál
    pan Zdeněk Řehoř.
  • 00:02:14 Než si budu povídat s 1. hostem,
    podívejte se na jednu ze scén
  • 00:02:18 seriálu a pozorně si prohlédněte
    místo, ve kterém se natáčelo.
  • 00:02:26 Milé dámy, prosím, neračte ještě
    odcházet. Mám tu pro vás ještě
  • 00:02:30 jednu zajímavou maličkost.
  • 00:02:32 Chci vám předvést nejnovější
    vynález, který byl objeven k tomu,
  • 00:02:36 aby ulehčil především vaši práci.
  • 00:02:39 Račte se podívat, toto je...
  • 00:02:44 ...anglický stroj na šití.
  • 00:02:47 Všechny stehy se tu provádějí
    automaticky a hlavně stokrát
  • 00:02:52 rychleji než ruce.
    Ano prosím, stokrát rychleji!
  • 00:02:55 A já vám tady z tohoto plátna ušiji
    pytlík, abyste viděly,
  • 00:03:01 co ten stroj dovede.
  • 00:03:08 Tak.
  • 00:03:29 Tak prosím, a je to.
    Račte se podívat.
  • 00:03:36 Ale Vojtíšku, ty jsi zase zapomněl
    navléknout nit.
  • 00:03:40 To přece dá rozum,
    že se musí navléknout.
  • 00:03:43 To jsem si nevšiml.
  • 00:03:45 No ano, podívej se.
  • 00:03:53 Tak. No a...
  • 00:04:15 Tak vidíte, co jsem říkal.
    A je to hotovo.
  • 00:04:20 Stokrát rychleji, račte se podívat,
    prosím, ta pevnost.
  • 00:04:23 Stokrát rychleji.
  • 00:04:25 Tisíc let se píchalo pích, pích,
    pích a najednou stroj udělá trrrr
  • 00:04:30 a je po píchání.
  • 00:04:32 Ale to ještě nic není, uvidíte,
    jakých zázraků se ještě dožijeme.
  • 00:04:36 Naši potomci vstoupí do světa
    naveskrz dokonalého,
  • 00:04:40 který bude mít jenom tu jedinou
    vadu, že už všechno bude objeveno
  • 00:04:44 a vynalezeno. Všechno bude hotovo.
  • 00:04:49 Jestlipak tušíte, kde teď s paní
    doktorkou M. Seckou sedíme?
  • 00:04:54 Jsme v pokoji, kde bydleli
    manželé Náprstkovi.
  • 00:04:58 Je zajímavé, že se tady téměř nic
    nezměnilo a ještě zajímavější
  • 00:05:03 se mi zdá, že Náprstkovi každé ráno
    otevírali tenhle pokoj veřejnosti.
  • 00:05:10 Vojta Náprstek se v tomhle domě
    u Halánků narodil?
  • 00:05:14 Nenarodil, on se narodil nedaleko
    na Uhelném trhu a sem ho přinesli
  • 00:05:18 jako ještě ne roční miminko.
  • 00:05:20 Ale Vojta Náprstek nebyl klasickým
    cestovatelem?
  • 00:05:24 Určitě ne, on měl rád cestování,
    jak to bylo v módě, v té době
  • 00:05:29 vlasteneckých výletů,
    bálů a besed.
  • 00:05:33 K cestování se dostal až po svém
    návratu z Ameriky,
  • 00:05:40 kdy začal podporovat české
    cestovatele.
  • 00:05:42 A jak se dostal do Ameriky a proč?
  • 00:05:44 Do Ameriky se dostal proto,
    že se připletl do politiky.
  • 00:05:49 V r. 1848 se účastnil bojů
    na barikádách, jak ve Vídni,
  • 00:05:53 tak pak v Praze. Byl na něho vydán
    zatykač, hrozil mu trest smrti
  • 00:05:57 a jediné řešení byla emigrace
    do Ameriky.
  • 00:06:00 Po 9 letech se jeho mamince
    podařilo získat pro něj amnestii
  • 00:06:04 a on se vrátil.
  • 00:06:06 Kdy a proč vlastně založil Náprstek
    toto muzeum?
  • 00:06:09 To je docela zajímavá
    a nelehká otázka,
  • 00:06:12 protože na to se rozcházejí názory.
  • 00:06:15 On v r. 1862 navštívil Světovou
    výstavu v Londýně a ještě s přáteli
  • 00:06:22 tam uviděl Průmyslové muzeum
    v Kensingtonu a rozhodl se,
  • 00:06:25 že to, co Praha potřebuje,
    je průmyslové muzeum.
  • 00:06:28 Některé prameny uvádějí, že toto
    muzeum bylo založeno v r. 1862,
  • 00:06:33 protože právě v tom roce se
    pro to muzeum rozhodl
  • 00:06:37 a také začal nakupovat exponáty.
  • 00:06:40 Ale fakticky to muzeum bylo
    otevřeno až mnohem později,
  • 00:06:44 až v roce 1874.
  • 00:06:46 Kde získávali Náprstkovi
    exponáty do muzea?
  • 00:06:51 Ty první přivezl z Londýna
    ze Světové výstavy.
  • 00:06:55 To jsou exponáty, které byste dnes
    už v muzeu nenašli,
  • 00:06:59 protože to jsou věci,
    které především umožňovaly ženám
  • 00:07:03 lehčí práci v domácnosti.
  • 00:07:06 Byly to první žehličky, pračky,
    odstředivky, Papenův hrnec
  • 00:07:10 poprvé přivezl, různé typy
    šicích strojů.
  • 00:07:13 Takové exponáty měly dávat základ
    průmyslovému muzeu.
  • 00:07:17 Teprve později, když začal Náprstek
    vyprávět svým přátelům o tom,
  • 00:07:22 že má takovou ideu průmyslového
    muzea, tak mu začali vozit věci.
  • 00:07:27 A protože každý nevěděl přesně,
    co průmyslové muzeum je,
  • 00:07:31 tak mu také přiváželi nejrůznější
    předměty, které s průmyslem
  • 00:07:34 mnoho společného neměly.
  • 00:07:36 A když začal podporovat
    cestovatele, tak oni z vděčnosti
  • 00:07:41 začínali přivážet nejrůznější věci.
  • 00:07:43 Když Náprstek muzeum otvíral,
    tak ukazoval jednak techniku,
  • 00:07:48 nějaké novinky a vedle toho třeba
    nějaké domorodé nástroje,
  • 00:07:51 aby lidé viděli,
    jaký se učinil pokrok.
  • 00:07:54 Jenže když Náprstek umíral,
    tak už věděl, že neopouští muzeum
  • 00:07:58 průmyslové, ale národopisné.
  • 00:08:00 Protože ty dary cestovatelů, přátel
    a krajanů - především z Ameriky -
  • 00:08:04 tak početně převážily,
    že už to bylo muzeum národopisné.
  • 00:08:09 Jak jsem říkala na začátku,
    otvírali Náprstkovi
  • 00:08:13 tenhle přijímací pokoj každé ráno
    pro veřejnost.
  • 00:08:17 Co tomu říkala paní Náprstková,
    nevadilo jí to?
  • 00:08:20 Nevadilo, protože ona v tomto domě
    téměř vyrůstala.
  • 00:08:25 Ona sem přišla jako 17letá dívka
    do služby a strávila zde celý
  • 00:08:29 život, takže na to byla zvyklá.
  • 00:08:32 Od té doby, kdy se Náprstek vrátil
    z Ameriky,
  • 00:08:34 tak se tady nezavřely dveře.
  • 00:08:37 On sice byl dál policejně sledován,
    proto tento dům příliš často
  • 00:08:42 neopouštěl, nechtěl kompromitovat
    lidi z politických důvodů,
  • 00:08:46 ale lidé přicházeli za ním.
  • 00:08:49 Ze začátku to byli zvědaví lidé,
    kteří chtěli slyšet,
  • 00:08:51 jak to ve světě vypadá.
  • 00:08:54 Paní Josefa si dokonce zapsala,
    že někteří se přišli podívat,
  • 00:08:57 jestli nezčernal, protože měli
    představu, že se to v Americe
  • 00:09:00 může stát.
  • 00:09:01 Postupně se z toho vyvinulo
    pravidelné scházení.
  • 00:09:06 Náprstek tomu začal říkat dýchánky
    ranní a večerní, kdy se zde přátelé
  • 00:09:11 scházeli, vyprávěli, co je nového,
    plánovali zde nové akce apod.
  • 00:09:16 Od začátku, co se Náprstek vrátil,
    tak budoval knihovnu.
  • 00:09:21 On si přivezl spoustu knih z USA
    a jeho snem bylo vybudovat veřejnou
  • 00:09:25 knihovnu, která by obsahovala
    všechny žánry, měla spoustu knih
  • 00:09:29 v různých jazycích.
  • 00:09:31 A neměla jenom knihy, ale
    i grafiku, fotografie, obrázky
  • 00:09:35 a další materiály, které měly být
    návštěvníkům k dispozici.
  • 00:09:39 A proto ta knihovna byla otevírána
    každý den a kdo měl zájem,
  • 00:09:43 mohl přijít.
  • 00:09:45 Jak je možné, že interiér
    přijímacího pokoje
  • 00:09:49 zůstal takhle zachovalý?
  • 00:09:51 Za to vděčíme kuriózně
    nedostatku peněz.
  • 00:09:55 Toto muzeum bylo za doby
    Náprstkových soukromé
  • 00:09:59 a zůstalo jím až do roku 1932.
  • 00:10:03 Pak bylo přijato do Zemského
    svazku, jak se tenkrát říkalo,
  • 00:10:06 a po válce bylo napevno přičleněno
    k Národnímu muzeu.
  • 00:10:11 Jenže od těch 30. let byl
    nedostatek peněz a muzeum žilo
  • 00:10:17 tak jaksi na okraji Národního
    muzea.
  • 00:10:20 A protože nebyly peníze
    na investice, tak proto se to
  • 00:10:23 zachovalo v takové krásné podobě.
  • 00:10:36 Jak jsem říkala na začátku,
    z naší malé země vyráželo do světa
  • 00:10:40 hodně dobrodruhů a cestovatelů.
  • 00:10:42 A právě o nich si budu povídat
    s paní dr. J. Todorovovou.
  • 00:10:46 Kdo byli ti nejznámější
    naši cestovatelé?
  • 00:10:51 Měli jsme velmi mnoho cestovatelů.
  • 00:10:58 2. polovina a počátek 20. století
    byla takovou zlatou dobou
  • 00:11:03 cestovatelství.
  • 00:11:04 Nejznámějších a nejstarším z nich
    byl Emil Holub.
  • 00:11:09 To byl lékař a toužil podívat se
    do Afriky, což se mu povedlo.
  • 00:11:14 Pak můžu jmenovat třeba
    Enrique Stanko Vráze,
  • 00:11:18 který se stal symbolem
    cestovatelství.
  • 00:11:22 Dalším velmi známým cestovatelem
    byl Josef Kořenský,
  • 00:11:26 který důkladně všechny své cesty
    po světě zpracoval a byl také
  • 00:11:31 prvním novodobým Čechem,
    který podnikl cestu kolem světa.
  • 00:11:37 Z dalších cestovatelů to byl třeba
    A. V. Frič, B. Machulka, R. Štorch,
  • 00:11:44 V. Němec, pak další 2 lékaři,
    kteří žili v Indonésii - F. Čurda,
  • 00:11:49 P. Durdík a ještě mnoho dalších.
  • 00:11:53 Vy jste říkala, že cestovatel
    Kořenský objel svět,
  • 00:11:56 kde na to vzal peníze?
  • 00:11:59 A kde získávali prostředky
    ti cestovatelé?
  • 00:12:02 Dá se říct, že cestovatelé byli buď
    ze záliby, nebo z povinnosti.
  • 00:12:08 To znamená, že někoho na daleké
    cesty dovedla povinnost - práce,
  • 00:12:12 zaměstnání, obchod.
  • 00:12:14 J. Kořenský byl zvláštní případ.
  • 00:12:17 On byl učitel, nejprve na ZŠ,
    pak na vyšší škole.
  • 00:12:21 Uměl si velice dobře zařídit
    sponzory.
  • 00:12:27 Byl velice dobrý známý V. Náprstka,
    takže na tuhle cestu kolem světa,
  • 00:12:34 která se konala v letech 1893-4,
    získal peníze proto,
  • 00:12:39 že ji uměl velice dobře propagovat.
  • 00:12:43 Takže mu přispěl V. Náprstek,
    mecenáš Ringhoffer,
  • 00:12:46 získal peníze od různých spolků,
    např. od Svatoboru.
  • 00:12:50 Ale uměl si např. zařídit peníze
    i od městské rady města Smíchova
  • 00:12:54 nebo od tehdejšího ministra
    kultu a vyučování.
  • 00:12:59 Kromě toho když se cestovatelé
    ze svých cest vraceli,
  • 00:13:03 tak je literárně ztvárnili,
    takže vydávali knihy.
  • 00:13:08 A potom měli hodně přednášek.
  • 00:13:11 O těch cestách přednášeli
    a z výtěžku přednášek financovali
  • 00:13:15 další cesty.
  • 00:13:17 Já jsem přinesla ukázky
    tzv. světelných obrazů.
  • 00:13:22 Doprovázeli své přednášky
    promítáním barevných
  • 00:13:26 skleněných diapozitivů.
  • 00:13:29 To byla tehdy úžasná věc.
  • 00:13:32 Tady vám můžu ukázat originální
    rukopis přednášky R. Štorcha.
  • 00:13:41 V tomhle kufříku jsou diapozitivy,
    kterými přednášku provázel.
  • 00:13:45 Byla to přednáška o jeho cestě
    na horu Elgon ve východní Africe.
  • 00:13:49 Takže cestoval s dřevěným kufříkem,
    objížděl česká města i vesnice
  • 00:13:56 a tam pořádal přednášky.
  • 00:13:58 A z výtěžků přednášek potom
    financoval své další cesty.
  • 00:14:02 Jak se bránili cestovatelé
    exotickým nemocem?
  • 00:14:05 Přece nebyly žádné léky a očkování?
  • 00:14:09 Očkování jako prevence nebylo,
    ale léky byly.
  • 00:14:13 Např. se používal chinin
    proti horečkám,
  • 00:14:15 ale byl v té době velice drahý.
    Každý si ho nemohl opatřit.
  • 00:14:20 Např. Vráz se pouštěl do velice
    exotických oblastí,
  • 00:14:25 kam běloši před ním ještě
    nepronikli, tak dostal
  • 00:14:30 všechny možné tropické choroby,
    které vůbec mohl dostat.
  • 00:14:34 Odnesl to skutečně zničeným
    zdravím.
  • 00:14:36 Dokonce mu musela být amputována
    ruka, protože ho zachvátila
  • 00:14:39 rakovina a soudilo se,
    že na základě léků,
  • 00:14:43 které obsahovaly arzen a které
    užíval proti tropickým nemocem.
  • 00:14:48 Pokud to srovnáme s J. Kořenským,
    tak tomu takové nebezpečí
  • 00:14:53 nehrozilo, protože Vráz Kořenskému
    říkal ze žertu hotelový cestovatel.
  • 00:14:58 Myslel to v dobrém,
    protože byli dobří přátelé,
  • 00:15:01 ale Kořenský měl předem cestu
    naplánovanou.
  • 00:15:05 Skutečně jezdil spíš
    po turistických, prověřených
  • 00:15:07 trasách, takže ten se nebezpečí
    tropických nemocí vyhnul.
  • 00:15:22 Sbírkami Náprstkova muzea mě
    provede paní dr. K. Klápšťová.
  • 00:15:26 Co tedy přivezl V. Náprstek
    do muzea jako první?
  • 00:15:31 V. Náprstek byl člověkem širokých
    zájmů a jednou z jeho kapitol,
  • 00:15:37 kterou se zabýval, byl zájem
    o původní obyvatele Ameriky.
  • 00:15:46 On využil možnosti zúčastnit se
    výpravy k východním Dakotům r. 1856
  • 00:15:51 a musíme mu přičíst k dobru,
    že se na tuto výpravu
  • 00:15:54 velice dobře připravil.
  • 00:15:55 Nastudoval si dakotský jazyk
    z tehdy dostupných slovníků
  • 00:16:00 a pak své znalosti využil k tomu,
    že oslovil 2 náčelníky,
  • 00:16:05 ke kterým přijel, dakotskou řečí.
  • 00:16:10 Ve svých vzpomínkách potom uvádí,
    že dakotští náčelníci byli
  • 00:16:15 velice potěšeni. Patřil k nim např.
    náčelník pod přezdívkou Malá vrána,
  • 00:16:23 vůdce dakotského povstání.
  • 00:16:27 Náprstek od náčelníků dostal bizoní
    plášť, který je paradoxně ženský.
  • 00:16:35 A jak se pozná,
    že to je ženský plášť?
  • 00:16:39 Poznáme to podle vzoru,
    který zpodobňuje bitoní tělo.
  • 00:16:43 Biton je jedním z principů
    spojujících ženu, zemi,
  • 00:16:48 úrodnost a plodnost.
  • 00:16:57 My jsme teď u věcí, které přivezl
    cestovatel Stanko Vráz.
  • 00:17:01 Odkud a co je to za věci?
  • 00:17:03 Stanko Vráz procestoval
    téměř celý svět a tady vidíme
  • 00:17:08 jeho sbírku, kterou přivezl
    z tropické Jižní Ameriky.
  • 00:17:13 Sbírka celkově čítá několik set
    kusů, my jich zde máme jen část.
  • 00:17:19 Díváme se na výbavu typické
    indiánské amazonské kuchyně.
  • 00:17:25 Máme zde nádoby, ošatky, struhadla,
    lisy - to všechno na zpracování
  • 00:17:32 zemědělské plodiny tropických
    Indiánů manioku.
  • 00:17:37 Maniok se strouhá na struhadlech
    a pečou se z něj placky
  • 00:17:42 nebo vaří různé kaše.
  • 00:17:46 Zajímavostí je foukačka.
  • 00:17:49 Je to lovecká zbraň,
    kterou se loví zvířata a ptáci.
  • 00:17:55 Zvířata, která se pohybují
    v korunách stromů.
  • 00:17:59 Do foukačky se vkládají otrávené
    šípy, které vidíme v toulci.
  • 00:18:04 Šípy jsou na hrotech otráveny
    jedem kuráre,
  • 00:18:08 který se nesmí dostat do krve.
  • 00:18:12 Pokud byste jed pozřela,
    tak se vám nic nestane.
  • 00:18:16 Myslíte si, že ten jed
    je pořád funkční?
  • 00:18:20 Myslím si, že už ne, ale zkoušet
    bych to na sobě nechtěla.
  • 00:18:26 My jsme teď v oddělení Austrálie
    a Oceánie.
  • 00:18:30 Ano, tato expozice představuje
    kultury Austrálie a Oceánie.
  • 00:18:35 Rozsáhlé sbírky, které zde vidíte,
    vznikly zpočátku díky atmosféře
  • 00:18:41 rodiny Náprstkových.
  • 00:18:44 Co je tu nejtypičtější?
  • 00:18:47 K typickým předmětům z Austrálie
    patří samozřejmě bumerangy.
  • 00:18:52 Tyhle věci jsou z vašich
    afrických sbírek?
  • 00:18:57 Ano, naše africká kolekce bohužel
    není vystavena, i když doufáme,
  • 00:19:03 že se v perspektivě několika let
    dočkáme africké expozice.
  • 00:19:08 Tady např. vidíte pohár na pivo,
    který pochází ze sbírky slavného
  • 00:19:14 cestovatele Emila Holuba.
    Všimněte si rytiny slona.
  • 00:19:20 Tahle naběračka také slouží
    na pivo.
  • 00:19:24 Je to obřadní naběračka, kterou
    nabízí mládenec své nevěstě.
  • 00:19:29 A tohle těžké kolečko?
  • 00:19:33 To není kolečko, ale je to nádherná
    ozdoba - náramek ze slonové kosti.
  • 00:19:38 Ten je těžký, to musela být dřina
    nosit takový náramek.
  • 00:19:44 To samozřejmě, ale jedná se
    o prestižní záležitost.
  • 00:19:49 Náramek pochází ze sbírky
    Bedřicha Machulky.
  • 00:20:11 My jsme teď v Praze 6-Bubenči
    v Peléově vile, která je nově
  • 00:20:16 zrekonstruovaná a kde je krásná
    sbírka afrického umění malíře
  • 00:20:21 a grafika Jiřího Andrleho.
  • 00:20:24 My si dnes povídáme o cestování,
    měl jste jako kluk nějaký
  • 00:20:28 cestovatelský sen?
  • 00:20:30 Místo, kam jste se chtěl podívat
    a splnil se vám?
  • 00:20:33 To bych prosil.
  • 00:20:35 Jako vesničtí kluci jsme si museli
    své sny okamžitě splnit.
  • 00:20:40 Čili jeli jsme na kolech na hrad
    Krakovec, na hrad Křivoklát.
  • 00:20:45 Když jsme viděli kopce
    na horizontu, tam, kde byla řeka
  • 00:20:50 Berounka, už jsme tam byli.
    Dál ale naše sny nedosáhly.
  • 00:20:55 Takže abych navštěvoval třeba
    severní nebo jižní pól
  • 00:20:59 v dětských touhách, to jsem neměl.
  • 00:21:02 A jako velký chlap jste měl nějaký
    cestovatelský sen, vysněnou zemi?
  • 00:21:09 Když jsme potom dospívali,
    bylo nám 25 let,
  • 00:21:14 když jsem dělal státnici na AVU,
    tak se psal rok 1961.
  • 00:21:19 Železná opona přiskřípla
    vlastně všechny sny.
  • 00:21:24 My jsme snili o Paříži.
  • 00:21:28 Do Paříže chtěl jet každý,
    ale to byly jenom sny.
  • 00:21:36 Kdy jste se tedy do Paříže podíval?
  • 00:21:38 S Černým divadlem, protože mi bylo
    souzeno cestovat 8 let s J. Srncem.
  • 00:21:43 Když Jirka zakládal nový soubor
    Černého divadla,
  • 00:21:46 tak tam vzal mojí ženu Miladu,
    která tenkrát byla ještě studentka
  • 00:21:50 Akademie výtvarných umění jako já.
  • 00:21:52 A potom začalo cestování,
    že nám z toho šla hlava kolem
  • 00:21:56 a byl jsem příšerně šťastný,
    když jsem z toho kolotoče mohl
  • 00:21:59 po osmi letech vystoupit.
  • 00:22:01 Která z těch cizích zemí vám
    připadala nejzajímavější,
  • 00:22:06 která na vás udělala největší
    dojem?
  • 00:22:09 Austrálie, jednoznačně.
    Severní Afrika, Káhira.
  • 00:22:15 Ono by toho bylo moc.
  • 00:22:17 Báječné krajinné scenérie jako
    z ráje byly na Kubě.
  • 00:22:22 Vaše sbírka afrického umění
    je opravdu úžasná.
  • 00:22:27 Já už jsem tady potřetí.
    Kdy jste s tím začal?
  • 00:22:30 Které úlovky jste si pořídil
    jako první?
  • 00:22:34 Ty jsou dole o patro níž,
    protože afrického umění
  • 00:22:37 jsou 3 patra.
  • 00:22:38 Přišel jsem k tomu náhodou.
  • 00:22:41 Když jsme byli s Černým divadlem
    v Austrálii, tak jsme se s Miladou
  • 00:22:45 brali v Sydney na našem konzulátu
    a šli jsme si do přístavu koupit
  • 00:22:49 sošku z Oceánie, z Nové Guineje.
  • 00:22:52 A to je magická zásada
    sběratelství, že když máte 1 věc,
  • 00:22:57 začne přitahovat druhé.
  • 00:22:58 A přijel Fred Dalman z Bruselu
    a říkal, ty sbíráš Oceánii,
  • 00:23:02 já mám Afriku, nechceš Afriku?
    A kamarádi mi začali vozit Afriku.
  • 00:23:06 Tak se sbírka rozrůstala.
  • 00:23:09 Poslední dobou můj kamarád Roland
    přímo jezdí do Vakadubu a Abidžánu.
  • 00:23:15 Tady jsou mapy, odkud ty věci jsou.
  • 00:23:20 Pan dr. Krais z Mnichova nám
    věnoval krásnou sochu.
  • 00:23:28 Kolik těch kousků už máte?
  • 00:23:31 Já nevím, já nemám čas na evidenci.
  • 00:23:34 Tato budova se otevřela
    27. listopadu, a od té doby
  • 00:23:40 jsem neměl čas udělat katalogizaci.
  • 00:23:44 Já vím, že tady je vystaveno
    220 kusů, že je depozit plný,
  • 00:23:48 že ještě mám něco doma.
  • 00:23:49 Částečně lajdák, částečně
    nedostatek času.
  • 00:23:53 Omlouvám se, všechno bude.
  • 00:23:55 Myslíte, že to africké umění
    ovlivnilo vaše malování, tvorbu?
  • 00:24:02 Zásadně. Africké a především
    australské umění.
  • 00:24:07 V r. 1964 to byl rozhodující zájezd
    do Austrálie a tam jsem viděl malby
  • 00:24:12 australských domorodců na kůrách
    stromů. Najednou jsem viděl,
  • 00:24:19 že zobrazují všechno.
  • 00:24:21 Jako kdyby to bylo
    prosvícené rentgenem.
  • 00:24:24 A já už jsem si honem rychle utíkal
    koupit barvy a papíry
  • 00:24:28 do obchodního domu v Melbourne
    a přivezl jsem z Austrálie
  • 00:24:31 rozhodující cyklus malých maleb.
  • 00:24:36 To byly prorentgenované figury.
    Ty visí v přízemí.
  • 00:24:42 Tak jsem začal pod silným zážitkem
    australského domorodého umění
  • 00:24:50 jednak první malby a jednak první
    grafiky z cyklu Komedie a Bez kůže.
  • 00:24:56 Pro mě to má naprosto osudový
    význam.
  • 00:24:59 I tady to africké umění je umění
    působící nepopsatelnou silou.
  • 00:25:06 Obrovským nábojem.
  • 00:25:09 Věříte v magické kouzlo sošek.
  • 00:25:12 Myslíte, že některé třeba mohou
    skutečně ochraňovat nebo i ublížit?
  • 00:25:17 Samozřejmě.
  • 00:25:19 Vidíte jenom tu nádheru.
    Každá socha má své poslání.
  • 00:25:23 Má střežit vesnici před zlem,
    před požárem.
  • 00:25:29 Tady je celá skupina soch
    z Guineje, z pobřeží Atlantiku.
  • 00:25:33 Ty mají chránit úrodu, pole,
    obyvatele. Ty stojí v poli.
  • 00:25:38 Dole je jedna zvláštní, nádherná
    socha, kterou prosili ti,
  • 00:25:43 kteří byli v 19. století odváděni
    do otroctví, aby se jejich život
  • 00:25:49 ubíral podle jejich přání.
    Sochu hladili.
  • 00:25:54 Na některých z nich je vidět
    to dotýkání po několik staletí.
  • 00:26:00 Některé sochy jsou velmi staré.
  • 00:26:03 Ta sbírka je vůbec naprosto
    senzační.
  • 00:26:07 Já sám to považuji za zázrak.
  • 00:26:11 Že se podařilo udělat muzeum,
    protože kdo dá dnes peníze
  • 00:26:14 do kulturní instituce?
  • 00:26:17 A té Praze 6 se to podařilo,
    což je zázrak.
  • 00:26:38 A my jsme dnes docestovali
    na úplný konec DOMÁCÍHO ŠTĚSTÍ.
  • 00:26:41 Víc se nám sem nevešlo, i když
    chápu slova našich průvodkyň
  • 00:26:45 z Náprstkova muzea, že o cestování
    bychom mohli natočit několik dílů.
  • 00:26:50 A ještě přidám jedno japonské
    přísloví:
  • 00:26:53 Lepší jednou vidět
    než stokrát slyšet.
  • 00:26:58 Na shledanou příště.
  • 00:27:05 Skryté titulky
    Simona Sedmihorská

Související