Tak neváhej a toč speciál
- 00:00:02 PODKRESOVÝ ZPĚV
-
00:00:05
ROCK AND ROLL BAND MARCELA WOODMANA
"ŽÁBO, ŽÁBO" - 00:02:14 POTLESK
-
00:02:24
Vítám vás, dámy a pánové,
zase jednou nastal čas pro pořad - 00:02:30 "Tak neváhej a toč Speciál".
-
00:02:33
Jestli dovolíte, tak vám jménem
všech zúčastněných přeji, -
00:02:38
abyste strávili opravdu příjemný,
ničím nerušený večer. - 00:02:44 ŽENY V PUBLIKU SE HÁDAJÍ
-
00:02:47
-Co jste tam měla?
-Měla jsem tady peněženku. - 00:02:50 Nemůžu ji najít.
-
00:02:51
Tak se uklidněte,
nemáte ji v jiné kapse? - 00:02:54 Vy se na mě furt mačkáte!
- 00:02:56 Jak se na vás mačkám.
- 00:02:58 Vidíte někdo, že se na ni mačkám?
- 00:03:00 Že se na ni nemačkám!
- 00:03:01 Dámy, už vysíláme!
-
00:03:03
Mačkala jsem se na ni?
Že jsem se na ni nemačkala! - 00:03:06 Nemáte ji náhodou třeba vy?
- 00:03:09 ŽENY SE DOHADUJÍ
-
00:03:10
Dámy, vyříkejte si to někde venku.
Ukaž jim, kde jsou dveře. - 00:03:15 Ale my jsme přišly na natáčení.
-
00:03:19
Přátelé, tak mě napadá,
co jsou naše drobné katastrofy, -
00:03:23
pády, nehody, bouračky, proti tomu,
když se dva lidé nedokáží dohodnout. -
00:03:32
To, co nejvíc chybí
současnému lidstvu, - 00:03:36 to je schopnost komunikace.
-
00:03:40
Vyříkat si to,
nemusí se u toho vždycky zvedat hlas. -
00:03:44
Znáte příhodu, jak je doma chlap,
najednou někdo zvoní, otevře, - 00:03:49 napřed kouká, nikdo a najednou vidí,
-
00:03:52
jak je tam malinká smrtka
s malinkou kosičkou. - 00:03:57 On se lekne.
-
00:03:58
A ona říká: vy se nebojte,
jdu pro vašeho křečka - 00:04:02 a hrne se dovnitř.
- 00:04:04 On říká: co, já ti dám křečka.
-
00:04:06
Takhle ji chytne, nakopne,
až se rozplácne o výtah. - 00:04:10 Zavře.
- 00:04:11 Ani ne za hodinu zase zvonek.
-
00:04:14
On otevře, tam je malinká smrtka,
kosička zlomená, -
00:04:19
ale vedle ní obrovská smrtka
s velkou kosou. -
00:04:24
A ta malá říká: jo, tati,
to je on, ten mi to udělal. - 00:04:28 SMÍCH A POTLESK
- 00:04:39 To byl jen extrémní vyhrocený případ.
-
00:04:41
Ale můžu vámslíbit,
že pokud jde o dnešní večer, -
00:04:45
tak jsme se do programu
snažili pozvat jen samé milé, - 00:04:50 příjemné, komunikativní hosty.
-
00:04:53
Jen takové,
kteří šíří pozitivní myšlení. - 00:04:59 POTLESK
-
00:05:00
Duchu, jsi-li ten, koho myslím,
tak pojď klidně dál a vítej. - 00:05:05 Jirka Bartoška.
- 00:05:07 POTLESK
- 00:05:10 Odlož háb a kosu.
- 00:05:17 Smrt je opravdu těžká.
-
00:05:19
Jirko, napadá mě,
že jsi v tomto pořadu - 00:05:23 náš první prezident.
- 00:05:25 Tady by měly znít nějaké fanfáry.
- 00:05:29 Obyčejně se pouští "Libuše".
-
00:05:32
Je pravdou, když mluvíš
o prezidentských fanfárách, -
00:05:37
tak jsem v Karlových Varech
zažil příjemnou historku - 00:05:41 s panem prezidentem Havlem.
-
00:05:43
Měli jsme společný oběd
a byl tam i Libor Pešek. -
00:05:47
Pana prezidenta Havla napadlo,
že by se s Liborem Peškem -
00:05:51
mohl domluvit,
že se v září bude hrát. -
00:05:53
A říkal: Libore, prosím tě,
potřeboval bych, -
00:05:57
kdybys v září mohl dirigovat
"Mou vlast". -
00:06:00
A já jsem říkal: snad naši,
já jsem taky prezident. - 00:06:03 SMÍCH A POTLESK
-
00:06:08
V tomto státě je přeprezidentováno,
takže jsem jeden z mnoha prezidentů. - 00:06:14 Jirko, pojďme to vzít z gruntu.
-
00:06:17
Známe tě jako představitele
výrazných charakterů, -
00:06:21
ale jako dítě
jsi prý byl pěkný syčák. -
00:06:25
-Ne!
-To říkají kolegové. -
00:06:27
Jsem z Pardubic a základní školu
jsem dělal úspěšně i mám pocit, - 00:06:35 že i radost rodičům.
-
00:06:37
Než jsem se začal stávat
dětským zločincem, -
00:06:41
to bylo gymnázium,
a pak to pokračovalo. -
00:06:44
A je s podivem,
že dneska mám velký byt -
00:06:47
a normálně žiju,
že se to nezvrtlo někam jinam. -
00:06:50
Ale myslím,
že to všechno byly problémy, -
00:06:53
které s sebou nese ten věk,
tzn. první cigára, -
00:06:57
Kunětická hora,
kam se jezdilo s holkami. -
00:07:00
Gympl byl nádherný, ale byl normální,
to mě kolegové pomlouvají. -
00:07:06
A kam jsi to až dotáhl,
pokud jde o známky z mravu? -
00:07:10
-Měl jsem 2x trojku.
-Já taky. - 00:07:12 SMÍCH A POTLESK
-
00:07:17
PODKRESOVÝ ZPĚV
YOYO BAND "TONDA BOOGIE" - 00:09:21 POTLESK
-
00:09:30
Na tom gymnáziu
se asi nic tak špatného nedělo. -
00:09:35
Nechceš se omluvit
některým z profesorů? -
00:09:38
Chtěl jsem se omluvit
panu profesoru Vaňkovi, -
00:09:41
který mě měl na matematiku,
a když jsem hrál v seriálu -
00:09:45
"Zkoušky z dospělosti",
hrál jsem matikáře, -
00:09:49
tak jsem říkal, že v Pardubicích
nechali vysvětit gymnázium, -
00:09:53
protože říkali:
tenhle blb hraje matikáře?. - 00:09:56 SMÍCH
-
00:09:57
Je pravda, že celou roli
jsem měl napsanou na podlaze, -
00:10:01
kamera mě zabírala takhle,
já jsem to vždycky sebral - 00:10:04 a řekl jsem nějaký vzorec.
- 00:10:06 Takhle jsem to odehrál.
- 00:10:08 To jsi musel být pokročilý,
-
00:10:10
abys věděl, co třeba znamená sin
a takové dvě kuličky s čárkou. - 00:10:14 To mi vysvětlili půl hodiny předtím.
-
00:10:17
Nejprve jsi vystudoval
pořádnou hereckou školu JAMU v Brně. -
00:10:22
Nejen, že jsem vystudoval
pořádnou hereckou školu, -
00:10:26
ale předtím jsem si udělal
2 roky vojny. -
00:10:28
Na školu jsem šel jako voják,
a protože jsem nadsluhoval, -
00:10:33
tak jsem 3 měsíce chodil do školy
ve vojenském. - 00:10:37 Školu jsem začal jako oficír.
-
00:10:40
-Oficír?
-Měl jsem jednu pecku. -
00:10:45
-Svobodník.
-V mém případě to byl generál. - 00:10:50 SMÍCH
-
00:10:52
JAMU byla příjemná v tom,
že tam byla spousta - 00:10:55 zajímavých lidí a kamarádů.
-
00:10:57
Byť s nimi už dneska
nejsem v angažmá, - 00:11:00 ale pořád školou žijeme.
- 00:11:03 Ale když mám jmenovat,
-
00:11:04
tak Bolek Polívka, Eliška Balzerová,
tehdy Havránková, Jana Švandová, -
00:11:09
Karel Heřmánek, Čmaňa Zedníčků,
Pavel Trávníček, Dáša Veškrnová. -
00:11:14
Byla tam spousta zajímavých lidí
a kamarádů, nádherná léta. -
00:11:20
Hodně historek se nedá,
ani papír by je neunesl, -
00:11:25
natož televizní obrazovka,
kdyby se daly povídat. - 00:11:29 Tam bylo až tak živo?
- 00:11:30 Byli jsme mladí lidé.
- 00:11:32 SMÍCH
-
00:11:34
Rozjitření dobou, na školu
jsme nastupovali v roce 1968, - 00:11:39 ale historek je spousta.
-
00:11:41
Mám jednu moc hezkou,
nejmenovaný kolega Karel - 00:11:46 měl představu, že by se trošku opil,
-
00:11:49
tak vždycky ukradl
50litrovou konev mléka. - 00:11:54 V té době se dávaly ráno.
- 00:11:57 Říkal jsem: Heřmane, co s tím bude...
- 00:12:00 ježíš, už jsem řekl to jméno.
- 00:12:02 SMÍCH
- 00:12:04 Dá se předpokládat, že tě neslyšel.
-
00:12:07
Říkám: Heřmane,
co s tím budeme dělat? -
00:12:09
On říká: necháme to ztvarohovatět,
koupíme papriku -
00:12:13
a budeme si dělat
Budapešťskou pomazánku. - 00:12:16 SMÍCH A POTLESK
-
00:12:23
Bohužel i ta nejkrásnější škola
jednou končí - 00:12:27 a přichází životní realita.
-
00:12:29
Během školy nám škola povolila,
že jsme s Karlem Heřmánkem, - 00:12:34 Jurou Pecou.
-
00:12:36
-Už jmenovaným.
-Karlem, mlíkařem. -
00:12:40
Jurou Pecou a Gábinou Vilhelmovou
jsme tvořili -
00:12:44
první profesionální soubor
Divadla Na provázku, -
00:12:49
tehdy se to jmenovalo
Husa na provázku, -
00:12:53
ale protože zlí,
poťouchlí lidé připisovali -
00:12:57
k huse čárku,
tak to nedělalo dobrotu. -
00:13:02
-A "K" připisovali.
-Ano. -
00:13:04
Tak se to přejmenovalo
na Divadlo Na provázku. - 00:13:08 A to bylo naše první angažmá.
-
00:13:10
Tam jsme byli asi jednu sezónu,
pak přišel Pavel Zedníček, - 00:13:14 Mirek Donutil, který tam zůstal,
-
00:13:17
Bolek Polívka, Dáša Bláhová
a ostatní. -
00:13:20
Ale my už jsme táhli
na Ústí nad Labem. -
00:13:22
První představení
bylo "Dům zvěřinec", -
00:13:26
scéna se skládala
z obrovské železné klece, -
00:13:30
byla to ruská avantgarda v Berlíně,
milostný vztah. -
00:13:34
Gábina Vilhelmová měla
na začátku číst dopis - 00:13:41 a najednou říká: kurva!.
- 00:13:44 A vyhodila mikrofon.
- 00:13:47 Zlaté AKG, v té době vzácné.
-
00:13:50
Režiséra mohla ranit mrtvice,
říká: co blbnete? - 00:13:54 Ona: dostala jsem ránu.
-
00:13:56
On říká: to není možné,
máte tu statickou elektřinu, - 00:13:59 dej to sem!
- 00:14:00 Rub ho!
- 00:14:01 Zlaté AKG zase pryč.
- 00:14:03 To slovo už jsi teď neřekl.
- 00:14:05 To je ještě horší.
- 00:14:07 SMÍCH
-
00:14:08
Pak se zjistilo, jak jsme nikdo
nic neuměli a neznali, - 00:14:12 že jsme hráli v elektrickém křesle.
-
00:14:14
Železná klec nebyla uzemněná
a my jsme mohli být všichni mrtví. -
00:14:21
Když se to zjistilo,
tak se řetěz dal od klece - 00:14:25 k ústřednímu topení
-
00:14:27
a během představení lítaly
ze řetězu blesky. - 00:14:31 To byly tvrdé začátky.
- 00:14:33 POTLESK
-
00:14:36
Jirko, když jsme si projížděli
seznam tvých filmových rolí, -
00:14:41
je to úctyhodný spisek,
ale v poslední době, -
00:14:45
jak kdyby ses převážně orientoval
pouze na divadlo. Čím to je? -
00:14:51
Někdo se ptal,
co bych nejraději točil. -
00:14:56
Říkal jsem, že právníka,
to je docela dobrá role, -
00:15:00
protože někde sedíš,
máš civil, přes to hábit. - 00:15:05 Už jsem byl líný.
-
00:15:08
Ty myslíš soudce, právník se naběhá,
než to všechno vyřídí. - 00:15:12 Máš pravdu, soudce.
-
00:15:13
Když jsme točili s Jardou Brabcem
"Krvavý román", tak Jarda říká: - 00:15:19 poběžíš tady na kopec.
-
00:15:21
Říkám: ne, ve smlouvě mám,
že chodím. - 00:15:24 SMÍCH
-
00:15:26
-Herec choďák.
-Ano. -
00:15:28
Jak říkal starý Vydra:
kde budu sedět? - 00:15:32 To je moje představa.
- 00:15:35 SMÍCH
- 00:15:40 Kdo bude sedět?
- 00:15:43 Ví se o tom, že máme někdo sedět?
-
00:15:45
Ne, oni si to spojili
s tvojí nejvyšší funkcí. - 00:15:48 SMÍCH
-
00:15:51
To by nás zajímalo,
možná si to všechno idealizujeme. -
00:15:55
Ráno přijdeš na 7 h do kanclu,
tam už drnčí telefony z celého světa. -
00:16:01
A teď oni říkají: pane prezidente,
máme ho pozvat? - 00:16:05 A ty jen projdeš a říkáš:
-
00:16:07
toho nebrat, toho jo,
zavolejte tyhle, ti byli fajn. -
00:16:11
Ráno v 7 h nevím, co se děje,
vstávám přirozenou cestou. - 00:16:16 SMÍCH
- 00:16:18 V 7 h nevím, co je.
-
00:16:21
Když si vezmete, tak za 12 let,
co jsme tam byli, -
00:16:28
tak jména jako Gina Lollobrigida,
Michael Douglas, Alan Alda, - 00:16:36 Whoopi Goldberg, Morgan Freeman.
-
00:16:41
Začneme o idolu našich dětských let,
dorosteneckých, po pubertě, -
00:16:48
Gina Lollobrigida,
dnes slavná fotografka, ale kdysi... -
00:16:52
Edovi jsem právě říkal,
že v Pardubicích na Skřivánku - 00:16:57 bylo Kino Mír,
-
00:16:58
tam se ještě topilo
ve velkých kamnech - 00:17:02 a baby tam rozstřikovaly lesní směs.
-
00:17:06
Tam jsem jako 12letý viděl
Ginu Lollobrigidu - 00:17:10 ve "Fanfán Tulipán".
-
00:17:12
Gérard Philipe stojí na střeše
a říká: -
00:17:14
je tady krásný rozhled do údolí
a Lollobrigida měla výstřih - 00:17:19 a my jsme se smáli.
-
00:17:23
Věděli jsme,
jaké údolí má na mysli. -
00:17:26
A odkopávali jsme se po kině,
když jsme přišli domů. -
00:17:30
A najednou Lollobrigida přijede,
nabídnu jí ruku -
00:17:35
a vzpomínám si Skřivánek, údolí,
koukám, už to údolí moc není. - 00:17:42 SMÍCH
- 00:17:46 Ale je to obrovské setkání.
- 00:17:48 To si člověk vůbec neuvědomuje.
-
00:17:50
Gregory Peck byl dojemný,
protože jsme byli na nějaké večeři, -
00:17:55
na americké residenci
a chtěl jsem se mu vlichotit, -
00:17:59
tak jsem mu řekl, že jsem v Česku
daboval většinu jeho filmů. -
00:18:05
On na mě kouká a říká:
já bohužel ani jeden váš. - 00:18:11 SMÍCH A POTLESK
- 00:18:18 Ale myslel to smrtelně vážně.
-
00:18:21
Jmenoval jsi taky úžasného herce,
nejen z M.A.S.H.E, Alan Alda. -
00:18:27
To je o tom, jak sháníš herce
a je to přes agenty. -
00:18:32
A agenti, aby si zasloužili
velice slušné honoráře, -
00:18:36
které dostávají, tak ze člověka
vytvoří normálního blba, - 00:18:42 který má přijet.
- 00:18:44 A říkají: pozor, jen tuhle vodu,
-
00:18:47
tohle vůbec ne, s tím nepočítejte,
tady možná. -
00:18:50
Říkám: probůh, ať ten Alda
raději zůstane v USA. -
00:18:54
Ještě tam byla zmínka
o vegetariánství. -
00:18:57
Kachna se zelím a knedlíky,
nikdy jsem neviděl nikoho sežrat - 00:19:06 kachnu takovým způsobem.
- 00:19:09 Kradl zelí z vedlejších talířů.
- 00:19:12 Geniální člověk.
-
00:19:14
Tehdy s premiérem,
dneska s panem prezidentem Klausem - 00:19:18 si zahráli tenis.
-
00:19:20
Alda je vychovaný člověk,
nechal ho vyhrát. - 00:19:23 SMÍCH
-
00:19:26
Čím je člověk větší herec,
tak se chovají úplně normálně. - 00:19:30 POTLESK
- 00:19:36 Prosím tě, ukaž mi v klidu ruce.
- 00:19:39 Vydrž, jen si udělám fotku.
-
00:19:44
Zapózuj trošku,
aby byly vidět ruce. - 00:19:52 To je až moc.
- 00:19:56 To je dobré.
- 00:19:59 Ještě kdyby ses trošku usmál.
- 00:20:02 Bez brýlí nevidím.
-
00:20:05
Fotky prodám šíleně draho,
protože jsem jediný, -
00:20:09
komu se podařilo vyfotit Bartošku,
aniž by měl v ruce cigaretu. - 00:20:13 SMÍCH A POTLESK
- 00:20:16 Děkuji.
-
00:20:27
PODKRESOVÝ ZPĚV
HELENA VONDRÁČKOVÁ "MÁ TĚ RÁD" - 00:22:22 POTLESK
-
00:22:30
Dámy a pánové, náš další host
je z rodu těch šťastných -
00:22:35
a unikátních lidí,
kteří svému publiku - 00:22:38 přináší radost hned 2x.
-
00:22:42
Jsou totiž pastvou pro oči
a pastvou pro ucho. -
00:22:48
Dostal jsem důvěru,
trošku vám taky napovídám, - 00:22:52 nesmí se to překalafunovat.
- 00:22:55 Myslím, že jsem to zvládnul.
-
00:22:57
Přichází milovnice baroka,
jezdeckých koní, mexické kuchyně - 00:23:02 a špičkových hudebních nástrojů.
-
00:23:05
Houslová virtuoska
Gabriela Demeterová. - 00:23:09 POTLESK
-
00:23:20
Začal bych netypicky od prostředka,
jestli dovolíš. - 00:23:24 Je důležitý i vzhled.
-
00:23:28
Měli jsme tady Šporcla
a on to dohání šátečkem. -
00:23:32
Máš něco, bez čeho bys nemohla
na pódium? - 00:23:36 Tedy kromě nástroje?
-
00:23:38
Doháním to tím, že střídám nástroje,
housle mi nestačí, -
00:23:42
tak občas na pódium přitáhnu violu
nebo barokní housle. -
00:23:46
Takže lidi si říkají,
že teď je měla malé - 00:23:49 a už je má velké.
- 00:23:50 Pak zas to hraje nízko, potichu.
-
00:23:53
Pojďme od geneze,
jak se virtuosky narodí. -
00:23:56
Narodí se jako normální holčičky,
že jo? - 00:24:00 Většinou jako holčičky.
- 00:24:02 Pochopitelně.
- 00:24:03 SMÍCH
-
00:24:05
-To je ta nejobvyklejší cesta.
-Bývá to tak. -
00:24:08
Vybrala sis housle ty,
nebo si ony vybraly tebe? -
00:24:13
Asi to bylo vzájemně,
protože nejdříve jsem se rozhodla, -
00:24:17
že budu hrát na housle,
protože jsem imitovala sestru, - 00:24:21 která v té době byla na konzervatoři.
-
00:24:23
Mě učil tatínek a smyčcem
mě mlátil do hlavy. - 00:24:26 Babička mě tahala za ucho.
- 00:24:28 Věděla, jak na tebe.
-
00:24:30
Měla jsi někdy na housle
takový vztek, že bys je rozbila? -
00:24:34
Jo, jednou jsem je takhle držela,
ale pak jsem to neudělala, - 00:24:38 je to drahé.
- 00:24:39 Ony za to nemůžou.
-
00:24:41
Ale omylem mi z ruky vypadly,
to nebylo cílené. -
00:24:44
Po jednom odpoledním cvičení
se mi podařilo, že jsem je pustila. - 00:24:48 Spadly na parkety a rozlítly se.
- 00:24:51 Divila jsem se.
- 00:24:52 Za ty peníze to nic nevydrží.
-
00:24:55
Rozlítlo se to na střepy,
tak jsem od babičky dostala facku, - 00:25:00 ale pak jsme to slepily.
-
00:25:03
-Měla babička dobrý backhand?
-Výborný. -
00:25:06
U nás v rodině se zase tradovalo,
že můj dědeček, -
00:25:10
venkovský kantor na jednotřídce
měl housličky. -
00:25:13
A babička byla moudrá žena
a rozsedla mu je. - 00:25:17 Ale pořádně.
- 00:25:19 A teď co?
-
00:25:21
Nebyly opravny, bylo to na vsi,
tak to sesbírali do šátečku - 00:25:25 a děda třísku po třísce slepil.
-
00:25:29
Když tam natáhl struny,
tak housle hrály jak stradivárky. -
00:25:35
Jenže z toho nemohl udělat
žádnou živnost, -
00:25:38
protože nebyla jistota,
že další housle, co tak blbě hrály, - 00:25:43 by babička tak virtuosně rozsedla.
- 00:25:46 SMÍCH A POTLESK
-
00:25:52
Řekl bych, že máš tu krásnou dobu,
kdy tě babička drezírovala, -
00:25:58
v živé paměti, což ti určitě pomáhá,
když teď působíš jako pedagog - 00:26:04 a vychováváš další kádry.
-
00:26:10
Přískoky. Tím, že nemám čas,
tak jsem si vymyslela festival -
00:26:14
a v rámci festivalu děláváme kurzy,
ale děti jsou velcí byznysmeni. -
00:26:18
Stal se mi případ,
že můj žák skončil hodinu -
00:26:22
a já mu řekla: Matěji,
to musíš ještě hodně vycvičit. - 00:26:26 A on, že jde.
-
00:26:27
A my festival pořádáme
na podporu barokních památek, -
00:26:30
takže na krásných zámcích
a v krásném prostředí. -
00:26:33
Odešel s tím,
že jde cvičit na ubytovnu -
00:26:36
a přišel další žák a říkám:
tak co, šel Matěj cvičit? - 00:26:39 Jo, stojí na náměstí a hraje.
- 00:26:42 Má tam futrál a lidi hází.
-
00:26:46
Druhý den Matěj přišel na hodinu
a říkám: Matěji, co jsem to slyšela, -
00:26:51
ty svoje hraní ve fázi,
jaké je, prodáváš? -
00:26:54
A on říkal:
přece nebudu cvičit zadarmo. - 00:26:57 SMÍCH A POTLESK
-
00:27:05
Využijme toho,
že dnes je tady nástroj, -
00:27:08
tak i perfektně nakalufovaný smyčec
i virtuoska. -
00:27:14
Na koncertech nemusíš říkat,
co budeš hrát. Co uslyšíme? -
00:27:19
Dneska uslyšíte Caprice Niccola
Paganiniho č. 20. - 00:27:23 Gabriela Demeterová.
- 00:27:26 POTLESK
- 00:27:33 HRA NA HOUSLE
- 00:29:02 POTLESK
- 00:29:13 Něco takového jsem čekal,
-
00:29:17
Paganini,
ten to ani jinak psát neuměl, -
00:29:21
ale tohle už nebyla hudba,
to byly přímo dostihy, - 00:29:24 taxis, cval, trysk.
-
00:29:28
Zase jsem se zmínil o koních,
ale ty tíhneš láskou -
00:29:32
i k jiným čtyřnožcům,
než jsou jen kobyly. -
00:29:36
Mám pejska, úžasného 50kg
německého ovčáka, nalezence. -
00:29:41
-Ti bývají chytří.
-Ano, bývají. -
00:29:44
Je to takový mamlas,
nikomu by neublížil, -
00:29:47
nikoho by nezakousl,
akorát nedávno způsobil utopení kozy - 00:29:52 u nás ve vesnici.
-
00:29:53
To úplně náhodou,
kozička se mu líbila, že běhá, -
00:29:57
tak ji zahnal do místního rybníčku,
a tak dlouho kolem ní plaval, - 00:30:01 až se kozička utopila.
-
00:30:03
Když jsem to pak nahlašovala
na pojišťovnu, -
00:30:06
tak se pan pojišťovací agent
složil do telefonu smíchy, -
00:30:10
protože říkal:
to jsme tady ještě neměli. - 00:30:13 SMÍCH A POTLESK
-
00:30:23
V Japonsku, v jednom místě,
kde dávají rádi dárky, - 00:30:28 mi dali specifický dárek.
-
00:30:35
Přišli za mnou po koncertě,
chtěli mi vyjádřit úctu - 00:30:38 a dali mi něco v pytlíčku.
- 00:30:40 Koukám na to a říkám: co to je?
- 00:30:43 A oni říkají: sušené koňské maso.
- 00:30:45 Říkám: a proč?
-
00:30:47
A oni: vaši kolegové nám říkali,
že máte ráda koně. - 00:30:50 SMÍCH A POTLESK
- 00:30:57 Ještě mám jednu příhodu.
-
00:30:59
Když jsme tam byli minulé léto,
hráli jsme skladbu, -
00:31:03
která má kratší předehru,
než nastoupím. -
00:31:06
Kolegové hrají a najednou během hry
v tom obrovském sále - 00:31:10 se začne ozývat hukot.
-
00:31:12
Říkám: co to je,
nějaký Japonec zavadil o čudlík - 00:31:16 a pustil klimatizaci na plné pecky.
-
00:31:18
Teď ten hukot se stupňoval,
ale bylo divné, - 00:31:22 že se u toho klepou světla.
- 00:31:24 Lidi v sále začali koukat.
-
00:31:26
Nicméně přišel můj nástup, tak říkám:
Demeterová, jsi placená, tak hraješ. -
00:31:32
Začnu hrát, všichni kolegové
vytřeštěné oči, že hraju. - 00:31:36 Pak to utichlo, skladbu jsem dohrála
-
00:31:38
a za velkého aplausu
jsem odešla z pódia, - 00:31:41 přitom skladba nebyla nijak těžká.
-
00:31:43
Tam už stál náš japonský agent
a říkal: -
00:31:46
paní Demeterová, právě jste zažila
zemětřesení o síle 3. stupně - 00:31:50 Richterovy stupnice.
- 00:31:51 SMÍCH A POTLESK
-
00:31:56
Česká virtuoska ukázala,
kde jsou opravdu srdnaté holky. -
00:32:01
Budu hrát,
jak muzikanti na Titaniku, pořád. -
00:32:04
Bylo by hezké,
kdybychom ti do budoucna - 00:32:07 dali nacesty takový suvenýr.
-
00:32:10
Podívej se, nikdy nevíš, kdy se
přivalí nějaké zemětřesení daleko -
00:32:15
ostřejšího typu. Když může mít Šporcl
šátek, Demeterová může mít přilbu. - 00:32:23 POTLESK
-
00:32:26
Gabriela Demeterová, statečná česká
houslistka. - 00:34:37 POTLESK
-
00:34:39
Drazí přátelé, milé děti,
povím vám pohádku. -
00:34:45
Žila byla v Praze
jednou jedna malá holčička. - 00:34:51 A ta byla tak roztomilá,
-
00:34:54
že v 8 letech už ji vzali
do Divadla Semafor. -
00:34:58
Tenkrát se jmenovala
Luciana Krecarová, -
00:35:02
ale dnes ji tady vítám
jako zpěvačku Annu K. - 00:35:06 POTLESK
- 00:35:11 HRAJE HUDBA A ZPĚV
-
00:35:25
Jestli se bojíš,
zavři oči - 00:35:28 vlci vidí strach
-
00:35:31
někdo je zavře,
už se neotočí - 00:35:34 a padá na něj prach.
-
00:35:49
Chodíme nahoru a dolů,
Zastavíme srdce v peřinách, -
00:35:56
sedíme u jednoho stolu,
ani jeden z nás se nevytáh. - 00:36:06 Nic víc jedem krajinou,
- 00:36:13 nic víc jedem krajinou...
- 00:36:20 Nic víc jedem krajinou,
- 00:36:27 nic víc jedem krajinou...
- 00:36:31 Jedem krajinou.
-
00:36:45
V neděli zastavíme nohy
a poprosíme bohy o zázrak, -
00:36:52
někdo se ptá, někdo platí
a všichni večer kazíme si zrak. -
00:36:59
Jestli se bojíš, zavři oči,
vlci vidí strach, -
00:37:06
někdo je zavře,
už se neotočí - 00:37:09 a padá na něj prach.
- 00:37:30 Nic víc jedem krajinou,
- 00:37:36 nic víc jedem krajinou...
- 00:37:44 Nic víc jedem krajinou,
- 00:37:50 nic víc jedem krajinou...
- 00:37:55 Jedem krajinou.
- 00:37:58 Nic víc jedem krajinou,
- 00:38:04 nic víc jedem krajinou...
- 00:38:08 Jedem krajinou.
- 00:38:11 POTLESK
-
00:38:25
Už jsem tady říkal,
že jsi udělala v raném věku 8 let - 00:38:30 těžký konkurz do Semaforu.
-
00:38:33
Předpokládám, že v tom Semaforu
jsi rázem byla miláček všech, -
00:38:38
a že jsi byla zlaté dítě,
které přišlo a rozsvítilo se. -
00:38:43
Které se na každém zájezdě vztekalo,
že když nepůjdu do baru já, - 00:38:48 tak nepůjde nikdo.
-
00:38:51
Chceš naznačit,
že muzikanti na zájezdech buď hrají, - 00:38:55 nebo jsou v baru?
-
00:38:57
Chodí rozebrat představení,
říct si věci, - 00:39:02 co bylo špatně a co dobře.
- 00:39:07 Normálně si jdou dát kafe.
- 00:39:12 Už to nemusíš rozvíjet.
-
00:39:14
Muzikanti jsou svědomití lidé
a každé představení - 00:39:17 chtějí nějak vyhodnotit.
-
00:39:19
To nebyli jen muzikanti,
to byli i herci, to bylo divadlo. -
00:39:22
Aby příští repríza byla ještě lepší,
a ty jsi do toho krásně zapadla, - 00:39:26 akorát jsi kladla podmínky.
-
00:39:27
Kladla jsem, dupala,
až mě Hrabánek propleskl - 00:39:31 a mazala jsem.
- 00:39:32 A Pepa Dvořák mě šel uložit.
-
00:39:35
Nicméně tě čekala
další životní zkouška - 00:39:38 a přijali tě na konzervatoř.
- 00:39:40 Napoprvé?
- 00:39:41 Na konzervatoř mě přijali napodruhé.
-
00:39:46
Ale tam už poučená životem
jsi byla hodná holka, -
00:39:51
která měla vždycky napsané úkoly,
naučený Marxismus a chodila přesně, - 00:39:56 v 8 h už byla v lavici.
- 00:39:58 V 8 h už jsem byla v hospodě U Sviní.
- 00:40:01 SMÍCH
-
00:40:03
To není nic vulgárního,
ta hospoda se tak jmenovala, - 00:40:07 otevírali v 8 h na polívku.
-
00:40:09
A od 9 h naproti otevíralo
Espreso u Parlamentu. -
00:40:12
Takže od 8 do 9 h U Sviní,
pak v Parlamentu a pak domů. -
00:40:17
Mezitím jsme se občas zastavili
ve škole zjistit, - 00:40:20 jaký je stav neomluvených hodin.
- 00:40:23 Bylo to strašné.
-
00:40:24
6letou konzervatoř
jsem studovala 9 let. - 00:40:28 To jsi důkladná holka.
-
00:40:32
Jeden ročník jsem pro velký úspěch
opakovala, druhý jsem přerušila, - 00:40:38 pak mě vyhodili od maturity.
- 00:40:42 Nespravedlivě.
- 00:40:45 To je křivda na celý život.
- 00:40:49 Zasedli si.
-
00:40:51
Ale po 9 letech se mi to
statečně podařilo absolvovat. - 00:40:59 I když to je taky sporné.
-
00:41:02
V šesťáku je diplomová práce,
u mě v deváťáku, -
00:41:08
kterou jsem s vypětím
všech sil napsala, -
00:41:13
jenomže jsem ji nepřišla obhájit,
takže to absolutorium nemám. - 00:41:19 A teď nám řekni, jak to šlo dál.
-
00:41:22
Je takový trik,
tak přimět zpěvačku k řeči -
00:41:25
a ta otázka zní:
řekni něco o tvé kapele. - 00:41:29 Práskni na ty chlapce něco.
-
00:41:32
To nemůžu, protože se na nás
budou koukat rodiny. -
00:41:38
Ale včera mi vyprávěli kluci
z jiné kapely, -
00:41:43
kterou bych ráda jmenovala,
ale nebudu. Jak se takjezdí, -
00:41:48
vždycky se musí někde spát,
když je to od místa bydliště dál, - 00:41:52 abychom se nevraceli v 6 h ráno.
-
00:41:55
Tihle kluci z nejmenované kapely
byli na koncertě a spali na ubytovně. -
00:42:01
Všichni jsme spávali po ubytovnách,
takže to moc dobře znám. -
00:42:05
Ale nikdy jsem nespala, jak oni,
s Mongolkami. -
00:42:09
Byla plná ubytovna Mongolek,
už na ně čekaly, vítalyje, - 00:42:13 chtělyse hned vdávat.
-
00:42:15
Už u vchodu říkaly:
tebe si vezmu za muže. -
00:42:19
Tak tam s nimi popíjeli,
a když vypili všechno, - 00:42:22 co Mongolky měly...
- 00:42:24 SMÍCH
-
00:42:27
Tak kamarád říkal:
máte tady nějaký bar, - 00:42:30 kde by se dalo něco koupit?
-
00:42:32
Holky se hned nabídly, štěbetaly,
tak skončím, koupím. - 00:42:36 Vytáhl 400 Kč a říkal: něco nakupte.
-
00:42:40
Vrátily se za docela dlouhou dobu,
přinesly asi litrovou láhev, -
00:42:48
ušmudlanou,
nějaké nejlevnější lihoviny, -
00:42:53
která existuje
a byl tam ušmudlaný papírek -
00:42:58
a propiskou na něm bylo napsáno
400 Kč. - 00:43:03 SMÍCH A POTLESK
- 00:43:07 Anna K.
-
00:43:17
A to je závěr dnešního pořadu
"Tak neváhej a toč Speciál". - 00:43:22 Děkuji vám...
- 00:43:24 Pardon, to snad není ani pravda.
-
00:43:27
Podívejte se, ztracenou peněženkou
to tady začalo -
00:43:31
a poctivým nálezcem peněženky
to končí. -
00:43:35
Ukázalo se, že to bylo,
jak u Shakespeara, - 00:43:40 mnoho povyků pro nic.
-
00:43:43
To je ale moje peněženka,
takže už se našla. A kdo to asi... - 00:43:48 Vy? Ale to je pěkné.
- 00:43:52 Teď jste to všichni viděli.
-
00:43:55
Ale já to tak nenechám,
jste tady naposled. - 00:43:58 Poženu to výš.
- 00:44:00 POTLESK
- 00:44:06 HRAJE HUDBA A ZPĚV
-
00:44:14
Je mi to líto,
koukám, -
00:44:22
že je ti to líto,
doufám. - 00:44:28 Doufám.
-
00:44:33
Je špinavý ráno,
koukám -
00:44:40
a divokej vítr,
fouká. - 00:44:47 Fouká.
- 00:44:53 Za sedm dlouhejch let,
- 00:44:57 se v noci změní svět,
- 00:45:03 za sedm dlouhejch dní,
- 00:45:09 přijde poslední.
-
00:45:24
Je mi to líto,
koukám, -
00:45:32
že je ti to líto,
doufám. - 00:45:39 Doufám.
- 00:45:45 Za sedm dlouhejch let
- 00:45:49 se v noci změní svět
- 00:45:55 za sedm dlouhejch dní
- 00:46:01 přijde poslední.
- 00:46:38 Za sedm dlouhejch let
- 00:46:42 se v noci změní svět
- 00:46:49 za sedm dlouhejch dní
- 00:46:55 přijde poslední.
- 00:47:01 Za sedm dlouhejch let
- 00:47:07 se proměníme v led
- 00:47:13 za sedm dlouhejch dní,
- 00:47:19 přijde poslední.
- 00:47:27 POTLESK
-
00:47:29
Skryté titulky: Lucie Richterová
Česká televize, 2016