iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 12. 2013
22:55 na ČT1

1 2 3 4 5

4 hlasy
20371
zhlédnutí

Tak neváhej a toč!

Jiří Bartoška — Gabriela Demeterová — Anna K.

47 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Tak neváhej a toč speciál

  • 00:00:02 PODKRESOVÝ ZPĚV
  • 00:00:05 ROCK AND ROLL BAND MARCELA WOODMANA
    "ŽÁBO, ŽÁBO"
  • 00:02:14 POTLESK
  • 00:02:24 Vítám vás, dámy a pánové,
    zase jednou nastal čas pro pořad
  • 00:02:30 "Tak neváhej a toč Speciál".
  • 00:02:33 Jestli dovolíte, tak vám jménem
    všech zúčastněných přeji,
  • 00:02:38 abyste strávili opravdu příjemný,
    ničím nerušený večer.
  • 00:02:44 ŽENY V PUBLIKU SE HÁDAJÍ
  • 00:02:47 -Co jste tam měla?
    -Měla jsem tady peněženku.
  • 00:02:50 Nemůžu ji najít.
  • 00:02:51 Tak se uklidněte,
    nemáte ji v jiné kapse?
  • 00:02:54 Vy se na mě furt mačkáte!
  • 00:02:56 Jak se na vás mačkám.
  • 00:02:58 Vidíte někdo, že se na ni mačkám?
  • 00:03:00 Že se na ni nemačkám!
  • 00:03:01 Dámy, už vysíláme!
  • 00:03:03 Mačkala jsem se na ni?
    Že jsem se na ni nemačkala!
  • 00:03:06 Nemáte ji náhodou třeba vy?
  • 00:03:09 ŽENY SE DOHADUJÍ
  • 00:03:10 Dámy, vyříkejte si to někde venku.
    Ukaž jim, kde jsou dveře.
  • 00:03:15 Ale my jsme přišly na natáčení.
  • 00:03:19 Přátelé, tak mě napadá,
    co jsou naše drobné katastrofy,
  • 00:03:23 pády, nehody, bouračky, proti tomu,
    když se dva lidé nedokáží dohodnout.
  • 00:03:32 To, co nejvíc chybí
    současnému lidstvu,
  • 00:03:36 to je schopnost komunikace.
  • 00:03:40 Vyříkat si to,
    nemusí se u toho vždycky zvedat hlas.
  • 00:03:44 Znáte příhodu, jak je doma chlap,
    najednou někdo zvoní, otevře,
  • 00:03:49 napřed kouká, nikdo a najednou vidí,
  • 00:03:52 jak je tam malinká smrtka
    s malinkou kosičkou.
  • 00:03:57 On se lekne.
  • 00:03:58 A ona říká: vy se nebojte,
    jdu pro vašeho křečka
  • 00:04:02 a hrne se dovnitř.
  • 00:04:04 On říká: co, já ti dám křečka.
  • 00:04:06 Takhle ji chytne, nakopne,
    až se rozplácne o výtah.
  • 00:04:10 Zavře.
  • 00:04:11 Ani ne za hodinu zase zvonek.
  • 00:04:14 On otevře, tam je malinká smrtka,
    kosička zlomená,
  • 00:04:19 ale vedle ní obrovská smrtka
    s velkou kosou.
  • 00:04:24 A ta malá říká: jo, tati,
    to je on, ten mi to udělal.
  • 00:04:28 SMÍCH A POTLESK
  • 00:04:39 To byl jen extrémní vyhrocený případ.
  • 00:04:41 Ale můžu vámslíbit,
    že pokud jde o dnešní večer,
  • 00:04:45 tak jsme se do programu
    snažili pozvat jen samé milé,
  • 00:04:50 příjemné, komunikativní hosty.
  • 00:04:53 Jen takové,
    kteří šíří pozitivní myšlení.
  • 00:04:59 POTLESK
  • 00:05:00 Duchu, jsi-li ten, koho myslím,
    tak pojď klidně dál a vítej.
  • 00:05:05 Jirka Bartoška.
  • 00:05:07 POTLESK
  • 00:05:10 Odlož háb a kosu.
  • 00:05:17 Smrt je opravdu těžká.
  • 00:05:19 Jirko, napadá mě,
    že jsi v tomto pořadu
  • 00:05:23 náš první prezident.
  • 00:05:25 Tady by měly znít nějaké fanfáry.
  • 00:05:29 Obyčejně se pouští "Libuše".
  • 00:05:32 Je pravdou, když mluvíš
    o prezidentských fanfárách,
  • 00:05:37 tak jsem v Karlových Varech
    zažil příjemnou historku
  • 00:05:41 s panem prezidentem Havlem.
  • 00:05:43 Měli jsme společný oběd
    a byl tam i Libor Pešek.
  • 00:05:47 Pana prezidenta Havla napadlo,
    že by se s Liborem Peškem
  • 00:05:51 mohl domluvit,
    že se v září bude hrát.
  • 00:05:53 A říkal: Libore, prosím tě,
    potřeboval bych,
  • 00:05:57 kdybys v září mohl dirigovat
    "Mou vlast".
  • 00:06:00 A já jsem říkal: snad naši,
    já jsem taky prezident.
  • 00:06:03 SMÍCH A POTLESK
  • 00:06:08 V tomto státě je přeprezidentováno,
    takže jsem jeden z mnoha prezidentů.
  • 00:06:14 Jirko, pojďme to vzít z gruntu.
  • 00:06:17 Známe tě jako představitele
    výrazných charakterů,
  • 00:06:21 ale jako dítě
    jsi prý byl pěkný syčák.
  • 00:06:25 -Ne!
    -To říkají kolegové.
  • 00:06:27 Jsem z Pardubic a základní školu
    jsem dělal úspěšně i mám pocit,
  • 00:06:35 že i radost rodičům.
  • 00:06:37 Než jsem se začal stávat
    dětským zločincem,
  • 00:06:41 to bylo gymnázium,
    a pak to pokračovalo.
  • 00:06:44 A je s podivem,
    že dneska mám velký byt
  • 00:06:47 a normálně žiju,
    že se to nezvrtlo někam jinam.
  • 00:06:50 Ale myslím,
    že to všechno byly problémy,
  • 00:06:53 které s sebou nese ten věk,
    tzn. první cigára,
  • 00:06:57 Kunětická hora,
    kam se jezdilo s holkami.
  • 00:07:00 Gympl byl nádherný, ale byl normální,
    to mě kolegové pomlouvají.
  • 00:07:06 A kam jsi to až dotáhl,
    pokud jde o známky z mravu?
  • 00:07:10 -Měl jsem 2x trojku.
    -Já taky.
  • 00:07:12 SMÍCH A POTLESK
  • 00:07:17 PODKRESOVÝ ZPĚV
    YOYO BAND "TONDA BOOGIE"
  • 00:09:21 POTLESK
  • 00:09:30 Na tom gymnáziu
    se asi nic tak špatného nedělo.
  • 00:09:35 Nechceš se omluvit
    některým z profesorů?
  • 00:09:38 Chtěl jsem se omluvit
    panu profesoru Vaňkovi,
  • 00:09:41 který mě měl na matematiku,
    a když jsem hrál v seriálu
  • 00:09:45 "Zkoušky z dospělosti",
    hrál jsem matikáře,
  • 00:09:49 tak jsem říkal, že v Pardubicích
    nechali vysvětit gymnázium,
  • 00:09:53 protože říkali:
    tenhle blb hraje matikáře?.
  • 00:09:56 SMÍCH
  • 00:09:57 Je pravda, že celou roli
    jsem měl napsanou na podlaze,
  • 00:10:01 kamera mě zabírala takhle,
    já jsem to vždycky sebral
  • 00:10:04 a řekl jsem nějaký vzorec.
  • 00:10:06 Takhle jsem to odehrál.
  • 00:10:08 To jsi musel být pokročilý,
  • 00:10:10 abys věděl, co třeba znamená sin
    a takové dvě kuličky s čárkou.
  • 00:10:14 To mi vysvětlili půl hodiny předtím.
  • 00:10:17 Nejprve jsi vystudoval
    pořádnou hereckou školu JAMU v Brně.
  • 00:10:22 Nejen, že jsem vystudoval
    pořádnou hereckou školu,
  • 00:10:26 ale předtím jsem si udělal
    2 roky vojny.
  • 00:10:28 Na školu jsem šel jako voják,
    a protože jsem nadsluhoval,
  • 00:10:33 tak jsem 3 měsíce chodil do školy
    ve vojenském.
  • 00:10:37 Školu jsem začal jako oficír.
  • 00:10:40 -Oficír?
    -Měl jsem jednu pecku.
  • 00:10:45 -Svobodník.
    -V mém případě to byl generál.
  • 00:10:50 SMÍCH
  • 00:10:52 JAMU byla příjemná v tom,
    že tam byla spousta
  • 00:10:55 zajímavých lidí a kamarádů.
  • 00:10:57 Byť s nimi už dneska
    nejsem v angažmá,
  • 00:11:00 ale pořád školou žijeme.
  • 00:11:03 Ale když mám jmenovat,
  • 00:11:04 tak Bolek Polívka, Eliška Balzerová,
    tehdy Havránková, Jana Švandová,
  • 00:11:09 Karel Heřmánek, Čmaňa Zedníčků,
    Pavel Trávníček, Dáša Veškrnová.
  • 00:11:14 Byla tam spousta zajímavých lidí
    a kamarádů, nádherná léta.
  • 00:11:20 Hodně historek se nedá,
    ani papír by je neunesl,
  • 00:11:25 natož televizní obrazovka,
    kdyby se daly povídat.
  • 00:11:29 Tam bylo až tak živo?
  • 00:11:30 Byli jsme mladí lidé.
  • 00:11:32 SMÍCH
  • 00:11:34 Rozjitření dobou, na školu
    jsme nastupovali v roce 1968,
  • 00:11:39 ale historek je spousta.
  • 00:11:41 Mám jednu moc hezkou,
    nejmenovaný kolega Karel
  • 00:11:46 měl představu, že by se trošku opil,
  • 00:11:49 tak vždycky ukradl
    50litrovou konev mléka.
  • 00:11:54 V té době se dávaly ráno.
  • 00:11:57 Říkal jsem: Heřmane, co s tím bude...
  • 00:12:00 ježíš, už jsem řekl to jméno.
  • 00:12:02 SMÍCH
  • 00:12:04 Dá se předpokládat, že tě neslyšel.
  • 00:12:07 Říkám: Heřmane,
    co s tím budeme dělat?
  • 00:12:09 On říká: necháme to ztvarohovatět,
    koupíme papriku
  • 00:12:13 a budeme si dělat
    Budapešťskou pomazánku.
  • 00:12:16 SMÍCH A POTLESK
  • 00:12:23 Bohužel i ta nejkrásnější škola
    jednou končí
  • 00:12:27 a přichází životní realita.
  • 00:12:29 Během školy nám škola povolila,
    že jsme s Karlem Heřmánkem,
  • 00:12:34 Jurou Pecou.
  • 00:12:36 -Už jmenovaným.
    -Karlem, mlíkařem.
  • 00:12:40 Jurou Pecou a Gábinou Vilhelmovou
    jsme tvořili
  • 00:12:44 první profesionální soubor
    Divadla Na provázku,
  • 00:12:49 tehdy se to jmenovalo
    Husa na provázku,
  • 00:12:53 ale protože zlí,
    poťouchlí lidé připisovali
  • 00:12:57 k huse čárku,
    tak to nedělalo dobrotu.
  • 00:13:02 -A "K" připisovali.
    -Ano.
  • 00:13:04 Tak se to přejmenovalo
    na Divadlo Na provázku.
  • 00:13:08 A to bylo naše první angažmá.
  • 00:13:10 Tam jsme byli asi jednu sezónu,
    pak přišel Pavel Zedníček,
  • 00:13:14 Mirek Donutil, který tam zůstal,
  • 00:13:17 Bolek Polívka, Dáša Bláhová
    a ostatní.
  • 00:13:20 Ale my už jsme táhli
    na Ústí nad Labem.
  • 00:13:22 První představení
    bylo "Dům zvěřinec",
  • 00:13:26 scéna se skládala
    z obrovské železné klece,
  • 00:13:30 byla to ruská avantgarda v Berlíně,
    milostný vztah.
  • 00:13:34 Gábina Vilhelmová měla
    na začátku číst dopis
  • 00:13:41 a najednou říká: kurva!.
  • 00:13:44 A vyhodila mikrofon.
  • 00:13:47 Zlaté AKG, v té době vzácné.
  • 00:13:50 Režiséra mohla ranit mrtvice,
    říká: co blbnete?
  • 00:13:54 Ona: dostala jsem ránu.
  • 00:13:56 On říká: to není možné,
    máte tu statickou elektřinu,
  • 00:13:59 dej to sem!
  • 00:14:00 Rub ho!
  • 00:14:01 Zlaté AKG zase pryč.
  • 00:14:03 To slovo už jsi teď neřekl.
  • 00:14:05 To je ještě horší.
  • 00:14:07 SMÍCH
  • 00:14:08 Pak se zjistilo, jak jsme nikdo
    nic neuměli a neznali,
  • 00:14:12 že jsme hráli v elektrickém křesle.
  • 00:14:14 Železná klec nebyla uzemněná
    a my jsme mohli být všichni mrtví.
  • 00:14:21 Když se to zjistilo,
    tak se řetěz dal od klece
  • 00:14:25 k ústřednímu topení
  • 00:14:27 a během představení lítaly
    ze řetězu blesky.
  • 00:14:31 To byly tvrdé začátky.
  • 00:14:33 POTLESK
  • 00:14:36 Jirko, když jsme si projížděli
    seznam tvých filmových rolí,
  • 00:14:41 je to úctyhodný spisek,
    ale v poslední době,
  • 00:14:45 jak kdyby ses převážně orientoval
    pouze na divadlo. Čím to je?
  • 00:14:51 Někdo se ptal,
    co bych nejraději točil.
  • 00:14:56 Říkal jsem, že právníka,
    to je docela dobrá role,
  • 00:15:00 protože někde sedíš,
    máš civil, přes to hábit.
  • 00:15:05 Už jsem byl líný.
  • 00:15:08 Ty myslíš soudce, právník se naběhá,
    než to všechno vyřídí.
  • 00:15:12 Máš pravdu, soudce.
  • 00:15:13 Když jsme točili s Jardou Brabcem
    "Krvavý román", tak Jarda říká:
  • 00:15:19 poběžíš tady na kopec.
  • 00:15:21 Říkám: ne, ve smlouvě mám,
    že chodím.
  • 00:15:24 SMÍCH
  • 00:15:26 -Herec choďák.
    -Ano.
  • 00:15:28 Jak říkal starý Vydra:
    kde budu sedět?
  • 00:15:32 To je moje představa.
  • 00:15:35 SMÍCH
  • 00:15:40 Kdo bude sedět?
  • 00:15:43 Ví se o tom, že máme někdo sedět?
  • 00:15:45 Ne, oni si to spojili
    s tvojí nejvyšší funkcí.
  • 00:15:48 SMÍCH
  • 00:15:51 To by nás zajímalo,
    možná si to všechno idealizujeme.
  • 00:15:55 Ráno přijdeš na 7 h do kanclu,
    tam už drnčí telefony z celého světa.
  • 00:16:01 A teď oni říkají: pane prezidente,
    máme ho pozvat?
  • 00:16:05 A ty jen projdeš a říkáš:
  • 00:16:07 toho nebrat, toho jo,
    zavolejte tyhle, ti byli fajn.
  • 00:16:11 Ráno v 7 h nevím, co se děje,
    vstávám přirozenou cestou.
  • 00:16:16 SMÍCH
  • 00:16:18 V 7 h nevím, co je.
  • 00:16:21 Když si vezmete, tak za 12 let,
    co jsme tam byli,
  • 00:16:28 tak jména jako Gina Lollobrigida,
    Michael Douglas, Alan Alda,
  • 00:16:36 Whoopi Goldberg, Morgan Freeman.
  • 00:16:41 Začneme o idolu našich dětských let,
    dorosteneckých, po pubertě,
  • 00:16:48 Gina Lollobrigida,
    dnes slavná fotografka, ale kdysi...
  • 00:16:52 Edovi jsem právě říkal,
    že v Pardubicích na Skřivánku
  • 00:16:57 bylo Kino Mír,
  • 00:16:58 tam se ještě topilo
    ve velkých kamnech
  • 00:17:02 a baby tam rozstřikovaly lesní směs.
  • 00:17:06 Tam jsem jako 12letý viděl
    Ginu Lollobrigidu
  • 00:17:10 ve "Fanfán Tulipán".
  • 00:17:12 Gérard Philipe stojí na střeše
    a říká:
  • 00:17:14 je tady krásný rozhled do údolí
    a Lollobrigida měla výstřih
  • 00:17:19 a my jsme se smáli.
  • 00:17:23 Věděli jsme,
    jaké údolí má na mysli.
  • 00:17:26 A odkopávali jsme se po kině,
    když jsme přišli domů.
  • 00:17:30 A najednou Lollobrigida přijede,
    nabídnu jí ruku
  • 00:17:35 a vzpomínám si Skřivánek, údolí,
    koukám, už to údolí moc není.
  • 00:17:42 SMÍCH
  • 00:17:46 Ale je to obrovské setkání.
  • 00:17:48 To si člověk vůbec neuvědomuje.
  • 00:17:50 Gregory Peck byl dojemný,
    protože jsme byli na nějaké večeři,
  • 00:17:55 na americké residenci
    a chtěl jsem se mu vlichotit,
  • 00:17:59 tak jsem mu řekl, že jsem v Česku
    daboval většinu jeho filmů.
  • 00:18:05 On na mě kouká a říká:
    já bohužel ani jeden váš.
  • 00:18:11 SMÍCH A POTLESK
  • 00:18:18 Ale myslel to smrtelně vážně.
  • 00:18:21 Jmenoval jsi taky úžasného herce,
    nejen z M.A.S.H.E, Alan Alda.
  • 00:18:27 To je o tom, jak sháníš herce
    a je to přes agenty.
  • 00:18:32 A agenti, aby si zasloužili
    velice slušné honoráře,
  • 00:18:36 které dostávají, tak ze člověka
    vytvoří normálního blba,
  • 00:18:42 který má přijet.
  • 00:18:44 A říkají: pozor, jen tuhle vodu,
  • 00:18:47 tohle vůbec ne, s tím nepočítejte,
    tady možná.
  • 00:18:50 Říkám: probůh, ať ten Alda
    raději zůstane v USA.
  • 00:18:54 Ještě tam byla zmínka
    o vegetariánství.
  • 00:18:57 Kachna se zelím a knedlíky,
    nikdy jsem neviděl nikoho sežrat
  • 00:19:06 kachnu takovým způsobem.
  • 00:19:09 Kradl zelí z vedlejších talířů.
  • 00:19:12 Geniální člověk.
  • 00:19:14 Tehdy s premiérem,
    dneska s panem prezidentem Klausem
  • 00:19:18 si zahráli tenis.
  • 00:19:20 Alda je vychovaný člověk,
    nechal ho vyhrát.
  • 00:19:23 SMÍCH
  • 00:19:26 Čím je člověk větší herec,
    tak se chovají úplně normálně.
  • 00:19:30 POTLESK
  • 00:19:36 Prosím tě, ukaž mi v klidu ruce.
  • 00:19:39 Vydrž, jen si udělám fotku.
  • 00:19:44 Zapózuj trošku,
    aby byly vidět ruce.
  • 00:19:52 To je až moc.
  • 00:19:56 To je dobré.
  • 00:19:59 Ještě kdyby ses trošku usmál.
  • 00:20:02 Bez brýlí nevidím.
  • 00:20:05 Fotky prodám šíleně draho,
    protože jsem jediný,
  • 00:20:09 komu se podařilo vyfotit Bartošku,
    aniž by měl v ruce cigaretu.
  • 00:20:13 SMÍCH A POTLESK
  • 00:20:16 Děkuji.
  • 00:20:27 PODKRESOVÝ ZPĚV
    HELENA VONDRÁČKOVÁ "MÁ TĚ RÁD"
  • 00:22:22 POTLESK
  • 00:22:30 Dámy a pánové, náš další host
    je z rodu těch šťastných
  • 00:22:35 a unikátních lidí,
    kteří svému publiku
  • 00:22:38 přináší radost hned 2x.
  • 00:22:42 Jsou totiž pastvou pro oči
    a pastvou pro ucho.
  • 00:22:48 Dostal jsem důvěru,
    trošku vám taky napovídám,
  • 00:22:52 nesmí se to překalafunovat.
  • 00:22:55 Myslím, že jsem to zvládnul.
  • 00:22:57 Přichází milovnice baroka,
    jezdeckých koní, mexické kuchyně
  • 00:23:02 a špičkových hudebních nástrojů.
  • 00:23:05 Houslová virtuoska
    Gabriela Demeterová.
  • 00:23:09 POTLESK
  • 00:23:20 Začal bych netypicky od prostředka,
    jestli dovolíš.
  • 00:23:24 Je důležitý i vzhled.
  • 00:23:28 Měli jsme tady Šporcla
    a on to dohání šátečkem.
  • 00:23:32 Máš něco, bez čeho bys nemohla
    na pódium?
  • 00:23:36 Tedy kromě nástroje?
  • 00:23:38 Doháním to tím, že střídám nástroje,
    housle mi nestačí,
  • 00:23:42 tak občas na pódium přitáhnu violu
    nebo barokní housle.
  • 00:23:46 Takže lidi si říkají,
    že teď je měla malé
  • 00:23:49 a už je má velké.
  • 00:23:50 Pak zas to hraje nízko, potichu.
  • 00:23:53 Pojďme od geneze,
    jak se virtuosky narodí.
  • 00:23:56 Narodí se jako normální holčičky,
    že jo?
  • 00:24:00 Většinou jako holčičky.
  • 00:24:02 Pochopitelně.
  • 00:24:03 SMÍCH
  • 00:24:05 -To je ta nejobvyklejší cesta.
    -Bývá to tak.
  • 00:24:08 Vybrala sis housle ty,
    nebo si ony vybraly tebe?
  • 00:24:13 Asi to bylo vzájemně,
    protože nejdříve jsem se rozhodla,
  • 00:24:17 že budu hrát na housle,
    protože jsem imitovala sestru,
  • 00:24:21 která v té době byla na konzervatoři.
  • 00:24:23 Mě učil tatínek a smyčcem
    mě mlátil do hlavy.
  • 00:24:26 Babička mě tahala za ucho.
  • 00:24:28 Věděla, jak na tebe.
  • 00:24:30 Měla jsi někdy na housle
    takový vztek, že bys je rozbila?
  • 00:24:34 Jo, jednou jsem je takhle držela,
    ale pak jsem to neudělala,
  • 00:24:38 je to drahé.
  • 00:24:39 Ony za to nemůžou.
  • 00:24:41 Ale omylem mi z ruky vypadly,
    to nebylo cílené.
  • 00:24:44 Po jednom odpoledním cvičení
    se mi podařilo, že jsem je pustila.
  • 00:24:48 Spadly na parkety a rozlítly se.
  • 00:24:51 Divila jsem se.
  • 00:24:52 Za ty peníze to nic nevydrží.
  • 00:24:55 Rozlítlo se to na střepy,
    tak jsem od babičky dostala facku,
  • 00:25:00 ale pak jsme to slepily.
  • 00:25:03 -Měla babička dobrý backhand?
    -Výborný.
  • 00:25:06 U nás v rodině se zase tradovalo,
    že můj dědeček,
  • 00:25:10 venkovský kantor na jednotřídce
    měl housličky.
  • 00:25:13 A babička byla moudrá žena
    a rozsedla mu je.
  • 00:25:17 Ale pořádně.
  • 00:25:19 A teď co?
  • 00:25:21 Nebyly opravny, bylo to na vsi,
    tak to sesbírali do šátečku
  • 00:25:25 a děda třísku po třísce slepil.
  • 00:25:29 Když tam natáhl struny,
    tak housle hrály jak stradivárky.
  • 00:25:35 Jenže z toho nemohl udělat
    žádnou živnost,
  • 00:25:38 protože nebyla jistota,
    že další housle, co tak blbě hrály,
  • 00:25:43 by babička tak virtuosně rozsedla.
  • 00:25:46 SMÍCH A POTLESK
  • 00:25:52 Řekl bych, že máš tu krásnou dobu,
    kdy tě babička drezírovala,
  • 00:25:58 v živé paměti, což ti určitě pomáhá,
    když teď působíš jako pedagog
  • 00:26:04 a vychováváš další kádry.
  • 00:26:10 Přískoky. Tím, že nemám čas,
    tak jsem si vymyslela festival
  • 00:26:14 a v rámci festivalu děláváme kurzy,
    ale děti jsou velcí byznysmeni.
  • 00:26:18 Stal se mi případ,
    že můj žák skončil hodinu
  • 00:26:22 a já mu řekla: Matěji,
    to musíš ještě hodně vycvičit.
  • 00:26:26 A on, že jde.
  • 00:26:27 A my festival pořádáme
    na podporu barokních památek,
  • 00:26:30 takže na krásných zámcích
    a v krásném prostředí.
  • 00:26:33 Odešel s tím,
    že jde cvičit na ubytovnu
  • 00:26:36 a přišel další žák a říkám:
    tak co, šel Matěj cvičit?
  • 00:26:39 Jo, stojí na náměstí a hraje.
  • 00:26:42 Má tam futrál a lidi hází.
  • 00:26:46 Druhý den Matěj přišel na hodinu
    a říkám: Matěji, co jsem to slyšela,
  • 00:26:51 ty svoje hraní ve fázi,
    jaké je, prodáváš?
  • 00:26:54 A on říkal:
    přece nebudu cvičit zadarmo.
  • 00:26:57 SMÍCH A POTLESK
  • 00:27:05 Využijme toho,
    že dnes je tady nástroj,
  • 00:27:08 tak i perfektně nakalufovaný smyčec
    i virtuoska.
  • 00:27:14 Na koncertech nemusíš říkat,
    co budeš hrát. Co uslyšíme?
  • 00:27:19 Dneska uslyšíte Caprice Niccola
    Paganiniho č. 20.
  • 00:27:23 Gabriela Demeterová.
  • 00:27:26 POTLESK
  • 00:27:33 HRA NA HOUSLE
  • 00:29:02 POTLESK
  • 00:29:13 Něco takového jsem čekal,
  • 00:29:17 Paganini,
    ten to ani jinak psát neuměl,
  • 00:29:21 ale tohle už nebyla hudba,
    to byly přímo dostihy,
  • 00:29:24 taxis, cval, trysk.
  • 00:29:28 Zase jsem se zmínil o koních,
    ale ty tíhneš láskou
  • 00:29:32 i k jiným čtyřnožcům,
    než jsou jen kobyly.
  • 00:29:36 Mám pejska, úžasného 50kg
    německého ovčáka, nalezence.
  • 00:29:41 -Ti bývají chytří.
    -Ano, bývají.
  • 00:29:44 Je to takový mamlas,
    nikomu by neublížil,
  • 00:29:47 nikoho by nezakousl,
    akorát nedávno způsobil utopení kozy
  • 00:29:52 u nás ve vesnici.
  • 00:29:53 To úplně náhodou,
    kozička se mu líbila, že běhá,
  • 00:29:57 tak ji zahnal do místního rybníčku,
    a tak dlouho kolem ní plaval,
  • 00:30:01 až se kozička utopila.
  • 00:30:03 Když jsem to pak nahlašovala
    na pojišťovnu,
  • 00:30:06 tak se pan pojišťovací agent
    složil do telefonu smíchy,
  • 00:30:10 protože říkal:
    to jsme tady ještě neměli.
  • 00:30:13 SMÍCH A POTLESK
  • 00:30:23 V Japonsku, v jednom místě,
    kde dávají rádi dárky,
  • 00:30:28 mi dali specifický dárek.
  • 00:30:35 Přišli za mnou po koncertě,
    chtěli mi vyjádřit úctu
  • 00:30:38 a dali mi něco v pytlíčku.
  • 00:30:40 Koukám na to a říkám: co to je?
  • 00:30:43 A oni říkají: sušené koňské maso.
  • 00:30:45 Říkám: a proč?
  • 00:30:47 A oni: vaši kolegové nám říkali,
    že máte ráda koně.
  • 00:30:50 SMÍCH A POTLESK
  • 00:30:57 Ještě mám jednu příhodu.
  • 00:30:59 Když jsme tam byli minulé léto,
    hráli jsme skladbu,
  • 00:31:03 která má kratší předehru,
    než nastoupím.
  • 00:31:06 Kolegové hrají a najednou během hry
    v tom obrovském sále
  • 00:31:10 se začne ozývat hukot.
  • 00:31:12 Říkám: co to je,
    nějaký Japonec zavadil o čudlík
  • 00:31:16 a pustil klimatizaci na plné pecky.
  • 00:31:18 Teď ten hukot se stupňoval,
    ale bylo divné,
  • 00:31:22 že se u toho klepou světla.
  • 00:31:24 Lidi v sále začali koukat.
  • 00:31:26 Nicméně přišel můj nástup, tak říkám:
    Demeterová, jsi placená, tak hraješ.
  • 00:31:32 Začnu hrát, všichni kolegové
    vytřeštěné oči, že hraju.
  • 00:31:36 Pak to utichlo, skladbu jsem dohrála
  • 00:31:38 a za velkého aplausu
    jsem odešla z pódia,
  • 00:31:41 přitom skladba nebyla nijak těžká.
  • 00:31:43 Tam už stál náš japonský agent
    a říkal:
  • 00:31:46 paní Demeterová, právě jste zažila
    zemětřesení o síle 3. stupně
  • 00:31:50 Richterovy stupnice.
  • 00:31:51 SMÍCH A POTLESK
  • 00:31:56 Česká virtuoska ukázala,
    kde jsou opravdu srdnaté holky.
  • 00:32:01 Budu hrát,
    jak muzikanti na Titaniku, pořád.
  • 00:32:04 Bylo by hezké,
    kdybychom ti do budoucna
  • 00:32:07 dali nacesty takový suvenýr.
  • 00:32:10 Podívej se, nikdy nevíš, kdy se
    přivalí nějaké zemětřesení daleko
  • 00:32:15 ostřejšího typu. Když může mít Šporcl
    šátek, Demeterová může mít přilbu.
  • 00:32:23 POTLESK
  • 00:32:26 Gabriela Demeterová, statečná česká
    houslistka.
  • 00:34:37 POTLESK
  • 00:34:39 Drazí přátelé, milé děti,
    povím vám pohádku.
  • 00:34:45 Žila byla v Praze
    jednou jedna malá holčička.
  • 00:34:51 A ta byla tak roztomilá,
  • 00:34:54 že v 8 letech už ji vzali
    do Divadla Semafor.
  • 00:34:58 Tenkrát se jmenovala
    Luciana Krecarová,
  • 00:35:02 ale dnes ji tady vítám
    jako zpěvačku Annu K.
  • 00:35:06 POTLESK
  • 00:35:11 HRAJE HUDBA A ZPĚV
  • 00:35:25 Jestli se bojíš,
    zavři oči
  • 00:35:28 vlci vidí strach
  • 00:35:31 někdo je zavře,
    už se neotočí
  • 00:35:34 a padá na něj prach.
  • 00:35:49 Chodíme nahoru a dolů,
    Zastavíme srdce v peřinách,
  • 00:35:56 sedíme u jednoho stolu,
    ani jeden z nás se nevytáh.
  • 00:36:06 Nic víc jedem krajinou,
  • 00:36:13 nic víc jedem krajinou...
  • 00:36:20 Nic víc jedem krajinou,
  • 00:36:27 nic víc jedem krajinou...
  • 00:36:31 Jedem krajinou.
  • 00:36:45 V neděli zastavíme nohy
    a poprosíme bohy o zázrak,
  • 00:36:52 někdo se ptá, někdo platí
    a všichni večer kazíme si zrak.
  • 00:36:59 Jestli se bojíš, zavři oči,
    vlci vidí strach,
  • 00:37:06 někdo je zavře,
    už se neotočí
  • 00:37:09 a padá na něj prach.
  • 00:37:30 Nic víc jedem krajinou,
  • 00:37:36 nic víc jedem krajinou...
  • 00:37:44 Nic víc jedem krajinou,
  • 00:37:50 nic víc jedem krajinou...
  • 00:37:55 Jedem krajinou.
  • 00:37:58 Nic víc jedem krajinou,
  • 00:38:04 nic víc jedem krajinou...
  • 00:38:08 Jedem krajinou.
  • 00:38:11 POTLESK
  • 00:38:25 Už jsem tady říkal,
    že jsi udělala v raném věku 8 let
  • 00:38:30 těžký konkurz do Semaforu.
  • 00:38:33 Předpokládám, že v tom Semaforu
    jsi rázem byla miláček všech,
  • 00:38:38 a že jsi byla zlaté dítě,
    které přišlo a rozsvítilo se.
  • 00:38:43 Které se na každém zájezdě vztekalo,
    že když nepůjdu do baru já,
  • 00:38:48 tak nepůjde nikdo.
  • 00:38:51 Chceš naznačit,
    že muzikanti na zájezdech buď hrají,
  • 00:38:55 nebo jsou v baru?
  • 00:38:57 Chodí rozebrat představení,
    říct si věci,
  • 00:39:02 co bylo špatně a co dobře.
  • 00:39:07 Normálně si jdou dát kafe.
  • 00:39:12 Už to nemusíš rozvíjet.
  • 00:39:14 Muzikanti jsou svědomití lidé
    a každé představení
  • 00:39:17 chtějí nějak vyhodnotit.
  • 00:39:19 To nebyli jen muzikanti,
    to byli i herci, to bylo divadlo.
  • 00:39:22 Aby příští repríza byla ještě lepší,
    a ty jsi do toho krásně zapadla,
  • 00:39:26 akorát jsi kladla podmínky.
  • 00:39:27 Kladla jsem, dupala,
    až mě Hrabánek propleskl
  • 00:39:31 a mazala jsem.
  • 00:39:32 A Pepa Dvořák mě šel uložit.
  • 00:39:35 Nicméně tě čekala
    další životní zkouška
  • 00:39:38 a přijali tě na konzervatoř.
  • 00:39:40 Napoprvé?
  • 00:39:41 Na konzervatoř mě přijali napodruhé.
  • 00:39:46 Ale tam už poučená životem
    jsi byla hodná holka,
  • 00:39:51 která měla vždycky napsané úkoly,
    naučený Marxismus a chodila přesně,
  • 00:39:56 v 8 h už byla v lavici.
  • 00:39:58 V 8 h už jsem byla v hospodě U Sviní.
  • 00:40:01 SMÍCH
  • 00:40:03 To není nic vulgárního,
    ta hospoda se tak jmenovala,
  • 00:40:07 otevírali v 8 h na polívku.
  • 00:40:09 A od 9 h naproti otevíralo
    Espreso u Parlamentu.
  • 00:40:12 Takže od 8 do 9 h U Sviní,
    pak v Parlamentu a pak domů.
  • 00:40:17 Mezitím jsme se občas zastavili
    ve škole zjistit,
  • 00:40:20 jaký je stav neomluvených hodin.
  • 00:40:23 Bylo to strašné.
  • 00:40:24 6letou konzervatoř
    jsem studovala 9 let.
  • 00:40:28 To jsi důkladná holka.
  • 00:40:32 Jeden ročník jsem pro velký úspěch
    opakovala, druhý jsem přerušila,
  • 00:40:38 pak mě vyhodili od maturity.
  • 00:40:42 Nespravedlivě.
  • 00:40:45 To je křivda na celý život.
  • 00:40:49 Zasedli si.
  • 00:40:51 Ale po 9 letech se mi to
    statečně podařilo absolvovat.
  • 00:40:59 I když to je taky sporné.
  • 00:41:02 V šesťáku je diplomová práce,
    u mě v deváťáku,
  • 00:41:08 kterou jsem s vypětím
    všech sil napsala,
  • 00:41:13 jenomže jsem ji nepřišla obhájit,
    takže to absolutorium nemám.
  • 00:41:19 A teď nám řekni, jak to šlo dál.
  • 00:41:22 Je takový trik,
    tak přimět zpěvačku k řeči
  • 00:41:25 a ta otázka zní:
    řekni něco o tvé kapele.
  • 00:41:29 Práskni na ty chlapce něco.
  • 00:41:32 To nemůžu, protože se na nás
    budou koukat rodiny.
  • 00:41:38 Ale včera mi vyprávěli kluci
    z jiné kapely,
  • 00:41:43 kterou bych ráda jmenovala,
    ale nebudu. Jak se takjezdí,
  • 00:41:48 vždycky se musí někde spát,
    když je to od místa bydliště dál,
  • 00:41:52 abychom se nevraceli v 6 h ráno.
  • 00:41:55 Tihle kluci z nejmenované kapely
    byli na koncertě a spali na ubytovně.
  • 00:42:01 Všichni jsme spávali po ubytovnách,
    takže to moc dobře znám.
  • 00:42:05 Ale nikdy jsem nespala, jak oni,
    s Mongolkami.
  • 00:42:09 Byla plná ubytovna Mongolek,
    už na ně čekaly, vítalyje,
  • 00:42:13 chtělyse hned vdávat.
  • 00:42:15 Už u vchodu říkaly:
    tebe si vezmu za muže.
  • 00:42:19 Tak tam s nimi popíjeli,
    a když vypili všechno,
  • 00:42:22 co Mongolky měly...
  • 00:42:24 SMÍCH
  • 00:42:27 Tak kamarád říkal:
    máte tady nějaký bar,
  • 00:42:30 kde by se dalo něco koupit?
  • 00:42:32 Holky se hned nabídly, štěbetaly,
    tak skončím, koupím.
  • 00:42:36 Vytáhl 400 Kč a říkal: něco nakupte.
  • 00:42:40 Vrátily se za docela dlouhou dobu,
    přinesly asi litrovou láhev,
  • 00:42:48 ušmudlanou,
    nějaké nejlevnější lihoviny,
  • 00:42:53 která existuje
    a byl tam ušmudlaný papírek
  • 00:42:58 a propiskou na něm bylo napsáno
    400 Kč.
  • 00:43:03 SMÍCH A POTLESK
  • 00:43:07 Anna K.
  • 00:43:17 A to je závěr dnešního pořadu
    "Tak neváhej a toč Speciál".
  • 00:43:22 Děkuji vám...
  • 00:43:24 Pardon, to snad není ani pravda.
  • 00:43:27 Podívejte se, ztracenou peněženkou
    to tady začalo
  • 00:43:31 a poctivým nálezcem peněženky
    to končí.
  • 00:43:35 Ukázalo se, že to bylo,
    jak u Shakespeara,
  • 00:43:40 mnoho povyků pro nic.
  • 00:43:43 To je ale moje peněženka,
    takže už se našla. A kdo to asi...
  • 00:43:48 Vy? Ale to je pěkné.
  • 00:43:52 Teď jste to všichni viděli.
  • 00:43:55 Ale já to tak nenechám,
    jste tady naposled.
  • 00:43:58 Poženu to výš.
  • 00:44:00 POTLESK
  • 00:44:06 HRAJE HUDBA A ZPĚV
  • 00:44:14 Je mi to líto,
    koukám,
  • 00:44:22 že je ti to líto,
    doufám.
  • 00:44:28 Doufám.
  • 00:44:33 Je špinavý ráno,
    koukám
  • 00:44:40 a divokej vítr,
    fouká.
  • 00:44:47 Fouká.
  • 00:44:53 Za sedm dlouhejch let,
  • 00:44:57 se v noci změní svět,
  • 00:45:03 za sedm dlouhejch dní,
  • 00:45:09 přijde poslední.
  • 00:45:24 Je mi to líto,
    koukám,
  • 00:45:32 že je ti to líto,
    doufám.
  • 00:45:39 Doufám.
  • 00:45:45 Za sedm dlouhejch let
  • 00:45:49 se v noci změní svět
  • 00:45:55 za sedm dlouhejch dní
  • 00:46:01 přijde poslední.
  • 00:46:38 Za sedm dlouhejch let
  • 00:46:42 se v noci změní svět
  • 00:46:49 za sedm dlouhejch dní
  • 00:46:55 přijde poslední.
  • 00:47:01 Za sedm dlouhejch let
  • 00:47:07 se proměníme v led
  • 00:47:13 za sedm dlouhejch dní,
  • 00:47:19 přijde poslední.
  • 00:47:27 POTLESK
  • 00:47:29 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2016

Související