iVysílání

Tak neváhej a toč speciál

• 00:00:02 PODKRESOVÝ ZPĚV
• 00:00:05 ROCK AND ROLL BAND MARCELA WOODMANA
  "ŽÁBO, ŽÁBO"
• 00:02:14 POTLESK
• 00:02:24 Vítám vás, dámy a pánové,
  zase jednou nastal čas pro pořad
• 00:02:30 "Tak neváhej a toč Speciál".
• 00:02:33 Jestli dovolíte, tak vám jménem
  všech zúčastněných přeji,
• 00:02:38 abyste strávili opravdu příjemný,
  ničím nerušený večer.
• 00:02:44 ŽENY V PUBLIKU SE HÁDAJÍ
• 00:02:47 -Co jste tam měla?
  -Měla jsem tady peněženku.
• 00:02:50 Nemůžu ji najít.
• 00:02:51 Tak se uklidněte,
  nemáte ji v jiné kapse?
• 00:02:54 Vy se na mě furt mačkáte!
• 00:02:56 Jak se na vás mačkám.
• 00:02:58 Vidíte někdo, že se na ni mačkám?
• 00:03:00 Že se na ni nemačkám!
• 00:03:01 Dámy, už vysíláme!
• 00:03:03 Mačkala jsem se na ni?
  Že jsem se na ni nemačkala!
• 00:03:06 Nemáte ji náhodou třeba vy?
• 00:03:09 ŽENY SE DOHADUJÍ
• 00:03:10 Dámy, vyříkejte si to někde venku.
  Ukaž jim, kde jsou dveře.
• 00:03:15 Ale my jsme přišly na natáčení.
• 00:03:19 Přátelé, tak mě napadá,
  co jsou naše drobné katastrofy,
• 00:03:23 pády, nehody, bouračky, proti tomu,
  když se dva lidé nedokáží dohodnout.
• 00:03:32 To, co nejvíc chybí
  současnému lidstvu,
• 00:03:36 to je schopnost komunikace.
• 00:03:40 Vyříkat si to,
  nemusí se u toho vždycky zvedat hlas.
• 00:03:44 Znáte příhodu, jak je doma chlap,
  najednou někdo zvoní, otevře,
• 00:03:49 napřed kouká, nikdo a najednou vidí,
• 00:03:52 jak je tam malinká smrtka
  s malinkou kosičkou.
• 00:03:57 On se lekne.
• 00:03:58 A ona říká: vy se nebojte,
  jdu pro vašeho křečka
• 00:04:02 a hrne se dovnitř.
• 00:04:04 On říká: co, já ti dám křečka.
• 00:04:06 Takhle ji chytne, nakopne,
  až se rozplácne o výtah.
• 00:04:10 Zavře.
• 00:04:11 Ani ne za hodinu zase zvonek.
• 00:04:14 On otevře, tam je malinká smrtka,
  kosička zlomená,
• 00:04:19 ale vedle ní obrovská smrtka
  s velkou kosou.
• 00:04:24 A ta malá říká: jo, tati,
  to je on, ten mi to udělal.
• 00:04:28 SMÍCH A POTLESK
• 00:04:39 To byl jen extrémní vyhrocený případ.
• 00:04:41 Ale můžu vámslíbit,
  že pokud jde o dnešní večer,
• 00:04:45 tak jsme se do programu
  snažili pozvat jen samé milé,
• 00:04:50 příjemné, komunikativní hosty.
• 00:04:53 Jen takové,
  kteří šíří pozitivní myšlení.
• 00:04:59 POTLESK
• 00:05:00 Duchu, jsi-li ten, koho myslím,
  tak pojď klidně dál a vítej.
• 00:05:05 Jirka Bartoška.
• 00:05:07 POTLESK
• 00:05:10 Odlož háb a kosu.
• 00:05:17 Smrt je opravdu těžká.
• 00:05:19 Jirko, napadá mě,
  že jsi v tomto pořadu
• 00:05:23 náš první prezident.
• 00:05:25 Tady by měly znít nějaké fanfáry.
• 00:05:29 Obyčejně se pouští "Libuše".
• 00:05:32 Je pravdou, když mluvíš
  o prezidentských fanfárách,
• 00:05:37 tak jsem v Karlových Varech
  zažil příjemnou historku
• 00:05:41 s panem prezidentem Havlem.
• 00:05:43 Měli jsme společný oběd
  a byl tam i Libor Pešek.
• 00:05:47 Pana prezidenta Havla napadlo,
  že by se s Liborem Peškem
• 00:05:51 mohl domluvit,
  že se v září bude hrát.
• 00:05:53 A říkal: Libore, prosím tě,
  potřeboval bych,
• 00:05:57 kdybys v září mohl dirigovat
  "Mou vlast".
• 00:06:00 A já jsem říkal: snad naši,
  já jsem taky prezident.
• 00:06:03 SMÍCH A POTLESK
• 00:06:08 V tomto státě je přeprezidentováno,
  takže jsem jeden z mnoha prezidentů.
• 00:06:14 Jirko, pojďme to vzít z gruntu.
• 00:06:17 Známe tě jako představitele
  výrazných charakterů,
• 00:06:21 ale jako dítě
  jsi prý byl pěkný syčák.
• 00:06:25 -Ne!
  -To říkají kolegové.
• 00:06:27 Jsem z Pardubic a základní školu
  jsem dělal úspěšně i mám pocit,
• 00:06:35 že i radost rodičům.
• 00:06:37 Než jsem se začal stávat
  dětským zločincem,
• 00:06:41 to bylo gymnázium,
  a pak to pokračovalo.
• 00:06:44 A je s podivem,
  že dneska mám velký byt
• 00:06:47 a normálně žiju,
  že se to nezvrtlo někam jinam.
• 00:06:50 Ale myslím,
  že to všechno byly problémy,
• 00:06:53 které s sebou nese ten věk,
  tzn. první cigára,
• 00:06:57 Kunětická hora,
  kam se jezdilo s holkami.
• 00:07:00 Gympl byl nádherný, ale byl normální,
  to mě kolegové pomlouvají.
• 00:07:06 A kam jsi to až dotáhl,
  pokud jde o známky z mravu?
• 00:07:10 -Měl jsem 2x trojku.
  -Já taky.
• 00:07:12 SMÍCH A POTLESK
• 00:07:17 PODKRESOVÝ ZPĚV
  YOYO BAND "TONDA BOOGIE"
• 00:09:21 POTLESK
• 00:09:30 Na tom gymnáziu
  se asi nic tak špatného nedělo.
• 00:09:35 Nechceš se omluvit
  některým z profesorů?
• 00:09:38 Chtěl jsem se omluvit
  panu profesoru Vaňkovi,
• 00:09:41 který mě měl na matematiku,
  a když jsem hrál v seriálu
• 00:09:45 "Zkoušky z dospělosti",
  hrál jsem matikáře,
• 00:09:49 tak jsem říkal, že v Pardubicích
  nechali vysvětit gymnázium,
• 00:09:53 protože říkali:
  tenhle blb hraje matikáře?.
• 00:09:56 SMÍCH
• 00:09:57 Je pravda, že celou roli
  jsem měl napsanou na podlaze,
• 00:10:01 kamera mě zabírala takhle,
  já jsem to vždycky sebral
• 00:10:04 a řekl jsem nějaký vzorec.
• 00:10:06 Takhle jsem to odehrál.
• 00:10:08 To jsi musel být pokročilý,
• 00:10:10 abys věděl, co třeba znamená sin
  a takové dvě kuličky s čárkou.
• 00:10:14 To mi vysvětlili půl hodiny předtím.
• 00:10:17 Nejprve jsi vystudoval
  pořádnou hereckou školu JAMU v Brně.
• 00:10:22 Nejen, že jsem vystudoval
  pořádnou hereckou školu,
• 00:10:26 ale předtím jsem si udělal
  2 roky vojny.
• 00:10:28 Na školu jsem šel jako voják,
  a protože jsem nadsluhoval,
• 00:10:33 tak jsem 3 měsíce chodil do školy
  ve vojenském.
• 00:10:37 Školu jsem začal jako oficír.
• 00:10:40 -Oficír?
  -Měl jsem jednu pecku.
• 00:10:45 -Svobodník.
  -V mém případě to byl generál.
• 00:10:50 SMÍCH
• 00:10:52 JAMU byla příjemná v tom,
  že tam byla spousta
• 00:10:55 zajímavých lidí a kamarádů.
• 00:10:57 Byť s nimi už dneska
  nejsem v angažmá,
• 00:11:00 ale pořád školou žijeme.
• 00:11:03 Ale když mám jmenovat,
• 00:11:04 tak Bolek Polívka, Eliška Balzerová,
  tehdy Havránková, Jana Švandová,
• 00:11:09 Karel Heřmánek, Čmaňa Zedníčků,
  Pavel Trávníček, Dáša Veškrnová.
• 00:11:14 Byla tam spousta zajímavých lidí
  a kamarádů, nádherná léta.
• 00:11:20 Hodně historek se nedá,
  ani papír by je neunesl,
• 00:11:25 natož televizní obrazovka,
  kdyby se daly povídat.
• 00:11:29 Tam bylo až tak živo?
• 00:11:30 Byli jsme mladí lidé.
• 00:11:32 SMÍCH
• 00:11:34 Rozjitření dobou, na školu
  jsme nastupovali v roce 1968,
• 00:11:39 ale historek je spousta.
• 00:11:41 Mám jednu moc hezkou,
  nejmenovaný kolega Karel
• 00:11:46 měl představu, že by se trošku opil,
• 00:11:49 tak vždycky ukradl
  50litrovou konev mléka.
• 00:11:54 V té době se dávaly ráno.
• 00:11:57 Říkal jsem: Heřmane, co s tím bude...
• 00:12:00 ježíš, už jsem řekl to jméno.
• 00:12:02 SMÍCH
• 00:12:04 Dá se předpokládat, že tě neslyšel.
• 00:12:07 Říkám: Heřmane,
  co s tím budeme dělat?
• 00:12:09 On říká: necháme to ztvarohovatět,
  koupíme papriku
• 00:12:13 a budeme si dělat
  Budapešťskou pomazánku.
• 00:12:16 SMÍCH A POTLESK
• 00:12:23 Bohužel i ta nejkrásnější škola
  jednou končí
• 00:12:27 a přichází životní realita.
• 00:12:29 Během školy nám škola povolila,
  že jsme s Karlem Heřmánkem,
• 00:12:34 Jurou Pecou.
• 00:12:36 -Už jmenovaným.
  -Karlem, mlíkařem.
• 00:12:40 Jurou Pecou a Gábinou Vilhelmovou
  jsme tvořili
• 00:12:44 první profesionální soubor
  Divadla Na provázku,
• 00:12:49 tehdy se to jmenovalo
  Husa na provázku,
• 00:12:53 ale protože zlí,
  poťouchlí lidé připisovali
• 00:12:57 k huse čárku,
  tak to nedělalo dobrotu.
• 00:13:02 -A "K" připisovali.
  -Ano.
• 00:13:04 Tak se to přejmenovalo
  na Divadlo Na provázku.
• 00:13:08 A to bylo naše první angažmá.
• 00:13:10 Tam jsme byli asi jednu sezónu,
  pak přišel Pavel Zedníček,
• 00:13:14 Mirek Donutil, který tam zůstal,
• 00:13:17 Bolek Polívka, Dáša Bláhová
  a ostatní.
• 00:13:20 Ale my už jsme táhli
  na Ústí nad Labem.
• 00:13:22 První představení
  bylo "Dům zvěřinec",
• 00:13:26 scéna se skládala
  z obrovské železné klece,
• 00:13:30 byla to ruská avantgarda v Berlíně,
  milostný vztah.
• 00:13:34 Gábina Vilhelmová měla
  na začátku číst dopis
• 00:13:41 a najednou říká: kurva!.
• 00:13:44 A vyhodila mikrofon.
• 00:13:47 Zlaté AKG, v té době vzácné.
• 00:13:50 Režiséra mohla ranit mrtvice,
  říká: co blbnete?
• 00:13:54 Ona: dostala jsem ránu.
• 00:13:56 On říká: to není možné,
  máte tu statickou elektřinu,
• 00:13:59 dej to sem!
• 00:14:00 Rub ho!
• 00:14:01 Zlaté AKG zase pryč.
• 00:14:03 To slovo už jsi teď neřekl.
• 00:14:05 To je ještě horší.
• 00:14:07 SMÍCH
• 00:14:08 Pak se zjistilo, jak jsme nikdo
  nic neuměli a neznali,
• 00:14:12 že jsme hráli v elektrickém křesle.
• 00:14:14 Železná klec nebyla uzemněná
  a my jsme mohli být všichni mrtví.
• 00:14:21 Když se to zjistilo,
  tak se řetěz dal od klece
• 00:14:25 k ústřednímu topení
• 00:14:27 a během představení lítaly
  ze řetězu blesky.
• 00:14:31 To byly tvrdé začátky.
• 00:14:33 POTLESK
• 00:14:36 Jirko, když jsme si projížděli
  seznam tvých filmových rolí,
• 00:14:41 je to úctyhodný spisek,
  ale v poslední době,
• 00:14:45 jak kdyby ses převážně orientoval
  pouze na divadlo. Čím to je?
• 00:14:51 Někdo se ptal,
  co bych nejraději točil.
• 00:14:56 Říkal jsem, že právníka,
  to je docela dobrá role,
• 00:15:00 protože někde sedíš,
  máš civil, přes to hábit.
• 00:15:05 Už jsem byl líný.
• 00:15:08 Ty myslíš soudce, právník se naběhá,
  než to všechno vyřídí.
• 00:15:12 Máš pravdu, soudce.
• 00:15:13 Když jsme točili s Jardou Brabcem
  "Krvavý román", tak Jarda říká:
• 00:15:19 poběžíš tady na kopec.
• 00:15:21 Říkám: ne, ve smlouvě mám,
  že chodím.
• 00:15:24 SMÍCH
• 00:15:26 -Herec choďák.
  -Ano.
• 00:15:28 Jak říkal starý Vydra:
  kde budu sedět?
• 00:15:32 To je moje představa.
• 00:15:35 SMÍCH
• 00:15:40 Kdo bude sedět?
• 00:15:43 Ví se o tom, že máme někdo sedět?
• 00:15:45 Ne, oni si to spojili
  s tvojí nejvyšší funkcí.
• 00:15:48 SMÍCH
• 00:15:51 To by nás zajímalo,
  možná si to všechno idealizujeme.
• 00:15:55 Ráno přijdeš na 7 h do kanclu,
  tam už drnčí telefony z celého světa.
• 00:16:01 A teď oni říkají: pane prezidente,
  máme ho pozvat?
• 00:16:05 A ty jen projdeš a říkáš:
• 00:16:07 toho nebrat, toho jo,
  zavolejte tyhle, ti byli fajn.
• 00:16:11 Ráno v 7 h nevím, co se děje,
  vstávám přirozenou cestou.
• 00:16:16 SMÍCH
• 00:16:18 V 7 h nevím, co je.
• 00:16:21 Když si vezmete, tak za 12 let,
  co jsme tam byli,
• 00:16:28 tak jména jako Gina Lollobrigida,
  Michael Douglas, Alan Alda,
• 00:16:36 Whoopi Goldberg, Morgan Freeman.
• 00:16:41 Začneme o idolu našich dětských let,
  dorosteneckých, po pubertě,
• 00:16:48 Gina Lollobrigida,
  dnes slavná fotografka, ale kdysi...
• 00:16:52 Edovi jsem právě říkal,
  že v Pardubicích na Skřivánku
• 00:16:57 bylo Kino Mír,
• 00:16:58 tam se ještě topilo
  ve velkých kamnech
• 00:17:02 a baby tam rozstřikovaly lesní směs.
• 00:17:06 Tam jsem jako 12letý viděl
  Ginu Lollobrigidu
• 00:17:10 ve "Fanfán Tulipán".
• 00:17:12 Gérard Philipe stojí na střeše
  a říká:
• 00:17:14 je tady krásný rozhled do údolí
  a Lollobrigida měla výstřih
• 00:17:19 a my jsme se smáli.
• 00:17:23 Věděli jsme,
  jaké údolí má na mysli.
• 00:17:26 A odkopávali jsme se po kině,
  když jsme přišli domů.
• 00:17:30 A najednou Lollobrigida přijede,
  nabídnu jí ruku
• 00:17:35 a vzpomínám si Skřivánek, údolí,
  koukám, už to údolí moc není.
• 00:17:42 SMÍCH
• 00:17:46 Ale je to obrovské setkání.
• 00:17:48 To si člověk vůbec neuvědomuje.
• 00:17:50 Gregory Peck byl dojemný,
  protože jsme byli na nějaké večeři,
• 00:17:55 na americké residenci
  a chtěl jsem se mu vlichotit,
• 00:17:59 tak jsem mu řekl, že jsem v Česku
  daboval většinu jeho filmů.
• 00:18:05 On na mě kouká a říká:
  já bohužel ani jeden váš.
• 00:18:11 SMÍCH A POTLESK
• 00:18:18 Ale myslel to smrtelně vážně.
• 00:18:21 Jmenoval jsi taky úžasného herce,
  nejen z M.A.S.H.E, Alan Alda.
• 00:18:27 To je o tom, jak sháníš herce
  a je to přes agenty.
• 00:18:32 A agenti, aby si zasloužili
  velice slušné honoráře,
• 00:18:36 které dostávají, tak ze člověka
  vytvoří normálního blba,
• 00:18:42 který má přijet.
• 00:18:44 A říkají: pozor, jen tuhle vodu,
• 00:18:47 tohle vůbec ne, s tím nepočítejte,
  tady možná.
• 00:18:50 Říkám: probůh, ať ten Alda
  raději zůstane v USA.
• 00:18:54 Ještě tam byla zmínka
  o vegetariánství.
• 00:18:57 Kachna se zelím a knedlíky,
  nikdy jsem neviděl nikoho sežrat
• 00:19:06 kachnu takovým způsobem.
• 00:19:09 Kradl zelí z vedlejších talířů.
• 00:19:12 Geniální člověk.
• 00:19:14 Tehdy s premiérem,
  dneska s panem prezidentem Klausem
• 00:19:18 si zahráli tenis.
• 00:19:20 Alda je vychovaný člověk,
  nechal ho vyhrát.
• 00:19:23 SMÍCH
• 00:19:26 Čím je člověk větší herec,
  tak se chovají úplně normálně.
• 00:19:30 POTLESK
• 00:19:36 Prosím tě, ukaž mi v klidu ruce.
• 00:19:39 Vydrž, jen si udělám fotku.
• 00:19:44 Zapózuj trošku,
  aby byly vidět ruce.
• 00:19:52 To je až moc.
• 00:19:56 To je dobré.
• 00:19:59 Ještě kdyby ses trošku usmál.
• 00:20:02 Bez brýlí nevidím.
• 00:20:05 Fotky prodám šíleně draho,
  protože jsem jediný,
• 00:20:09 komu se podařilo vyfotit Bartošku,
  aniž by měl v ruce cigaretu.
• 00:20:13 SMÍCH A POTLESK
• 00:20:16 Děkuji.
• 00:20:27 PODKRESOVÝ ZPĚV
  HELENA VONDRÁČKOVÁ "MÁ TĚ RÁD"
• 00:22:22 POTLESK
• 00:22:30 Dámy a pánové, náš další host
  je z rodu těch šťastných
• 00:22:35 a unikátních lidí,
  kteří svému publiku
• 00:22:38 přináší radost hned 2x.
• 00:22:42 Jsou totiž pastvou pro oči
  a pastvou pro ucho.
• 00:22:48 Dostal jsem důvěru,
  trošku vám taky napovídám,
• 00:22:52 nesmí se to překalafunovat.
• 00:22:55 Myslím, že jsem to zvládnul.
• 00:22:57 Přichází milovnice baroka,
  jezdeckých koní, mexické kuchyně
• 00:23:02 a špičkových hudebních nástrojů.
• 00:23:05 Houslová virtuoska
  Gabriela Demeterová.
• 00:23:09 POTLESK
• 00:23:20 Začal bych netypicky od prostředka,
  jestli dovolíš.
• 00:23:24 Je důležitý i vzhled.
• 00:23:28 Měli jsme tady Šporcla
  a on to dohání šátečkem.
• 00:23:32 Máš něco, bez čeho bys nemohla
  na pódium?
• 00:23:36 Tedy kromě nástroje?
• 00:23:38 Doháním to tím, že střídám nástroje,
  housle mi nestačí,
• 00:23:42 tak občas na pódium přitáhnu violu
  nebo barokní housle.
• 00:23:46 Takže lidi si říkají,
  že teď je měla malé
• 00:23:49 a už je má velké.
• 00:23:50 Pak zas to hraje nízko, potichu.
• 00:23:53 Pojďme od geneze,
  jak se virtuosky narodí.
• 00:23:56 Narodí se jako normální holčičky,
  že jo?
• 00:24:00 Většinou jako holčičky.
• 00:24:02 Pochopitelně.
• 00:24:03 SMÍCH
• 00:24:05 -To je ta nejobvyklejší cesta.
  -Bývá to tak.
• 00:24:08 Vybrala sis housle ty,
  nebo si ony vybraly tebe?
• 00:24:13 Asi to bylo vzájemně,
  protože nejdříve jsem se rozhodla,
• 00:24:17 že budu hrát na housle,
  protože jsem imitovala sestru,
• 00:24:21 která v té době byla na konzervatoři.
• 00:24:23 Mě učil tatínek a smyčcem
  mě mlátil do hlavy.
• 00:24:26 Babička mě tahala za ucho.
• 00:24:28 Věděla, jak na tebe.
• 00:24:30 Měla jsi někdy na housle
  takový vztek, že bys je rozbila?
• 00:24:34 Jo, jednou jsem je takhle držela,
  ale pak jsem to neudělala,
• 00:24:38 je to drahé.
• 00:24:39 Ony za to nemůžou.
• 00:24:41 Ale omylem mi z ruky vypadly,
  to nebylo cílené.
• 00:24:44 Po jednom odpoledním cvičení
  se mi podařilo, že jsem je pustila.
• 00:24:48 Spadly na parkety a rozlítly se.
• 00:24:51 Divila jsem se.
• 00:24:52 Za ty peníze to nic nevydrží.
• 00:24:55 Rozlítlo se to na střepy,
  tak jsem od babičky dostala facku,
• 00:25:00 ale pak jsme to slepily.
• 00:25:03 -Měla babička dobrý backhand?
  -Výborný.
• 00:25:06 U nás v rodině se zase tradovalo,
  že můj dědeček,
• 00:25:10 venkovský kantor na jednotřídce
  měl housličky.
• 00:25:13 A babička byla moudrá žena
  a rozsedla mu je.
• 00:25:17 Ale pořádně.
• 00:25:19 A teď co?
• 00:25:21 Nebyly opravny, bylo to na vsi,
  tak to sesbírali do šátečku
• 00:25:25 a děda třísku po třísce slepil.
• 00:25:29 Když tam natáhl struny,
  tak housle hrály jak stradivárky.
• 00:25:35 Jenže z toho nemohl udělat
  žádnou živnost,
• 00:25:38 protože nebyla jistota,
  že další housle, co tak blbě hrály,
• 00:25:43 by babička tak virtuosně rozsedla.
• 00:25:46 SMÍCH A POTLESK
• 00:25:52 Řekl bych, že máš tu krásnou dobu,
  kdy tě babička drezírovala,
• 00:25:58 v živé paměti, což ti určitě pomáhá,
  když teď působíš jako pedagog
• 00:26:04 a vychováváš další kádry.
• 00:26:10 Přískoky. Tím, že nemám čas,
  tak jsem si vymyslela festival
• 00:26:14 a v rámci festivalu děláváme kurzy,
  ale děti jsou velcí byznysmeni.
• 00:26:18 Stal se mi případ,
  že můj žák skončil hodinu
• 00:26:22 a já mu řekla: Matěji,
  to musíš ještě hodně vycvičit.
• 00:26:26 A on, že jde.
• 00:26:27 A my festival pořádáme
  na podporu barokních památek,
• 00:26:30 takže na krásných zámcích
  a v krásném prostředí.
• 00:26:33 Odešel s tím,
  že jde cvičit na ubytovnu
• 00:26:36 a přišel další žák a říkám:
  tak co, šel Matěj cvičit?
• 00:26:39 Jo, stojí na náměstí a hraje.
• 00:26:42 Má tam futrál a lidi hází.
• 00:26:46 Druhý den Matěj přišel na hodinu
  a říkám: Matěji, co jsem to slyšela,
• 00:26:51 ty svoje hraní ve fázi,
  jaké je, prodáváš?
• 00:26:54 A on říkal:
  přece nebudu cvičit zadarmo.
• 00:26:57 SMÍCH A POTLESK
• 00:27:05 Využijme toho,
  že dnes je tady nástroj,
• 00:27:08 tak i perfektně nakalufovaný smyčec
  i virtuoska.
• 00:27:14 Na koncertech nemusíš říkat,
  co budeš hrát. Co uslyšíme?
• 00:27:19 Dneska uslyšíte Caprice Niccola
  Paganiniho č. 20.
• 00:27:23 Gabriela Demeterová.
• 00:27:26 POTLESK
• 00:27:33 HRA NA HOUSLE
• 00:29:02 POTLESK
• 00:29:13 Něco takového jsem čekal,
• 00:29:17 Paganini,
  ten to ani jinak psát neuměl,
• 00:29:21 ale tohle už nebyla hudba,
  to byly přímo dostihy,
• 00:29:24 taxis, cval, trysk.
• 00:29:28 Zase jsem se zmínil o koních,
  ale ty tíhneš láskou
• 00:29:32 i k jiným čtyřnožcům,
  než jsou jen kobyly.
• 00:29:36 Mám pejska, úžasného 50kg
  německého ovčáka, nalezence.
• 00:29:41 -Ti bývají chytří.
  -Ano, bývají.
• 00:29:44 Je to takový mamlas,
  nikomu by neublížil,
• 00:29:47 nikoho by nezakousl,
  akorát nedávno způsobil utopení kozy
• 00:29:52 u nás ve vesnici.
• 00:29:53 To úplně náhodou,
  kozička se mu líbila, že běhá,
• 00:29:57 tak ji zahnal do místního rybníčku,
  a tak dlouho kolem ní plaval,
• 00:30:01 až se kozička utopila.
• 00:30:03 Když jsem to pak nahlašovala
  na pojišťovnu,
• 00:30:06 tak se pan pojišťovací agent
  složil do telefonu smíchy,
• 00:30:10 protože říkal:
  to jsme tady ještě neměli.
• 00:30:13 SMÍCH A POTLESK
• 00:30:23 V Japonsku, v jednom místě,
  kde dávají rádi dárky,
• 00:30:28 mi dali specifický dárek.
• 00:30:35 Přišli za mnou po koncertě,
  chtěli mi vyjádřit úctu
• 00:30:38 a dali mi něco v pytlíčku.
• 00:30:40 Koukám na to a říkám: co to je?
• 00:30:43 A oni říkají: sušené koňské maso.
• 00:30:45 Říkám: a proč?
• 00:30:47 A oni: vaši kolegové nám říkali,
  že máte ráda koně.
• 00:30:50 SMÍCH A POTLESK
• 00:30:57 Ještě mám jednu příhodu.
• 00:30:59 Když jsme tam byli minulé léto,
  hráli jsme skladbu,
• 00:31:03 která má kratší předehru,
  než nastoupím.
• 00:31:06 Kolegové hrají a najednou během hry
  v tom obrovském sále
• 00:31:10 se začne ozývat hukot.
• 00:31:12 Říkám: co to je,
  nějaký Japonec zavadil o čudlík
• 00:31:16 a pustil klimatizaci na plné pecky.
• 00:31:18 Teď ten hukot se stupňoval,
  ale bylo divné,
• 00:31:22 že se u toho klepou světla.
• 00:31:24 Lidi v sále začali koukat.
• 00:31:26 Nicméně přišel můj nástup, tak říkám:
  Demeterová, jsi placená, tak hraješ.
• 00:31:32 Začnu hrát, všichni kolegové
  vytřeštěné oči, že hraju.
• 00:31:36 Pak to utichlo, skladbu jsem dohrála
• 00:31:38 a za velkého aplausu
  jsem odešla z pódia,
• 00:31:41 přitom skladba nebyla nijak těžká.
• 00:31:43 Tam už stál náš japonský agent
  a říkal:
• 00:31:46 paní Demeterová, právě jste zažila
  zemětřesení o síle 3. stupně
• 00:31:50 Richterovy stupnice.
• 00:31:51 SMÍCH A POTLESK
• 00:31:56 Česká virtuoska ukázala,
  kde jsou opravdu srdnaté holky.
• 00:32:01 Budu hrát,
  jak muzikanti na Titaniku, pořád.
• 00:32:04 Bylo by hezké,
  kdybychom ti do budoucna
• 00:32:07 dali nacesty takový suvenýr.
• 00:32:10 Podívej se, nikdy nevíš, kdy se
  přivalí nějaké zemětřesení daleko
• 00:32:15 ostřejšího typu. Když může mít Šporcl
  šátek, Demeterová může mít přilbu.
• 00:32:23 POTLESK
• 00:32:26 Gabriela Demeterová, statečná česká
  houslistka.
• 00:34:37 POTLESK
• 00:34:39 Drazí přátelé, milé děti,
  povím vám pohádku.
• 00:34:45 Žila byla v Praze
  jednou jedna malá holčička.
• 00:34:51 A ta byla tak roztomilá,
• 00:34:54 že v 8 letech už ji vzali
  do Divadla Semafor.
• 00:34:58 Tenkrát se jmenovala
  Luciana Krecarová,
• 00:35:02 ale dnes ji tady vítám
  jako zpěvačku Annu K.
• 00:35:06 POTLESK
• 00:35:11 HRAJE HUDBA A ZPĚV
• 00:35:25 Jestli se bojíš,
  zavři oči
• 00:35:28 vlci vidí strach
• 00:35:31 někdo je zavře,
  už se neotočí
• 00:35:34 a padá na něj prach.
• 00:35:49 Chodíme nahoru a dolů,
  Zastavíme srdce v peřinách,
• 00:35:56 sedíme u jednoho stolu,
  ani jeden z nás se nevytáh.
• 00:36:06 Nic víc jedem krajinou,
• 00:36:13 nic víc jedem krajinou...
• 00:36:20 Nic víc jedem krajinou,
• 00:36:27 nic víc jedem krajinou...
• 00:36:31 Jedem krajinou.
• 00:36:45 V neděli zastavíme nohy
  a poprosíme bohy o zázrak,
• 00:36:52 někdo se ptá, někdo platí
  a všichni večer kazíme si zrak.
• 00:36:59 Jestli se bojíš, zavři oči,
  vlci vidí strach,
• 00:37:06 někdo je zavře,
  už se neotočí
• 00:37:09 a padá na něj prach.
• 00:37:30 Nic víc jedem krajinou,
• 00:37:36 nic víc jedem krajinou...
• 00:37:44 Nic víc jedem krajinou,
• 00:37:50 nic víc jedem krajinou...
• 00:37:55 Jedem krajinou.
• 00:37:58 Nic víc jedem krajinou,
• 00:38:04 nic víc jedem krajinou...
• 00:38:08 Jedem krajinou.
• 00:38:11 POTLESK
• 00:38:25 Už jsem tady říkal,
  že jsi udělala v raném věku 8 let
• 00:38:30 těžký konkurz do Semaforu.
• 00:38:33 Předpokládám, že v tom Semaforu
  jsi rázem byla miláček všech,
• 00:38:38 a že jsi byla zlaté dítě,
  které přišlo a rozsvítilo se.
• 00:38:43 Které se na každém zájezdě vztekalo,
  že když nepůjdu do baru já,
• 00:38:48 tak nepůjde nikdo.
• 00:38:51 Chceš naznačit,
  že muzikanti na zájezdech buď hrají,
• 00:38:55 nebo jsou v baru?
• 00:38:57 Chodí rozebrat představení,
  říct si věci,
• 00:39:02 co bylo špatně a co dobře.
• 00:39:07 Normálně si jdou dát kafe.
• 00:39:12 Už to nemusíš rozvíjet.
• 00:39:14 Muzikanti jsou svědomití lidé
  a každé představení
• 00:39:17 chtějí nějak vyhodnotit.
• 00:39:19 To nebyli jen muzikanti,
  to byli i herci, to bylo divadlo.
• 00:39:22 Aby příští repríza byla ještě lepší,
  a ty jsi do toho krásně zapadla,
• 00:39:26 akorát jsi kladla podmínky.
• 00:39:27 Kladla jsem, dupala,
  až mě Hrabánek propleskl
• 00:39:31 a mazala jsem.
• 00:39:32 A Pepa Dvořák mě šel uložit.
• 00:39:35 Nicméně tě čekala
  další životní zkouška
• 00:39:38 a přijali tě na konzervatoř.
• 00:39:40 Napoprvé?
• 00:39:41 Na konzervatoř mě přijali napodruhé.
• 00:39:46 Ale tam už poučená životem
  jsi byla hodná holka,
• 00:39:51 která měla vždycky napsané úkoly,
  naučený Marxismus a chodila přesně,
• 00:39:56 v 8 h už byla v lavici.
• 00:39:58 V 8 h už jsem byla v hospodě U Sviní.
• 00:40:01 SMÍCH
• 00:40:03 To není nic vulgárního,
  ta hospoda se tak jmenovala,
• 00:40:07 otevírali v 8 h na polívku.
• 00:40:09 A od 9 h naproti otevíralo
  Espreso u Parlamentu.
• 00:40:12 Takže od 8 do 9 h U Sviní,
  pak v Parlamentu a pak domů.
• 00:40:17 Mezitím jsme se občas zastavili
  ve škole zjistit,
• 00:40:20 jaký je stav neomluvených hodin.
• 00:40:23 Bylo to strašné.
• 00:40:24 6letou konzervatoř
  jsem studovala 9 let.
• 00:40:28 To jsi důkladná holka.
• 00:40:32 Jeden ročník jsem pro velký úspěch
  opakovala, druhý jsem přerušila,
• 00:40:38 pak mě vyhodili od maturity.
• 00:40:42 Nespravedlivě.
• 00:40:45 To je křivda na celý život.
• 00:40:49 Zasedli si.
• 00:40:51 Ale po 9 letech se mi to
  statečně podařilo absolvovat.
• 00:40:59 I když to je taky sporné.
• 00:41:02 V šesťáku je diplomová práce,
  u mě v deváťáku,
• 00:41:08 kterou jsem s vypětím
  všech sil napsala,
• 00:41:13 jenomže jsem ji nepřišla obhájit,
  takže to absolutorium nemám.
• 00:41:19 A teď nám řekni, jak to šlo dál.
• 00:41:22 Je takový trik,
  tak přimět zpěvačku k řeči
• 00:41:25 a ta otázka zní:
  řekni něco o tvé kapele.
• 00:41:29 Práskni na ty chlapce něco.
• 00:41:32 To nemůžu, protože se na nás
  budou koukat rodiny.
• 00:41:38 Ale včera mi vyprávěli kluci
  z jiné kapely,
• 00:41:43 kterou bych ráda jmenovala,
  ale nebudu. Jak se takjezdí,
• 00:41:48 vždycky se musí někde spát,
  když je to od místa bydliště dál,
• 00:41:52 abychom se nevraceli v 6 h ráno.
• 00:41:55 Tihle kluci z nejmenované kapely
  byli na koncertě a spali na ubytovně.
• 00:42:01 Všichni jsme spávali po ubytovnách,
  takže to moc dobře znám.
• 00:42:05 Ale nikdy jsem nespala, jak oni,
  s Mongolkami.
• 00:42:09 Byla plná ubytovna Mongolek,
  už na ně čekaly, vítalyje,
• 00:42:13 chtělyse hned vdávat.
• 00:42:15 Už u vchodu říkaly:
  tebe si vezmu za muže.
• 00:42:19 Tak tam s nimi popíjeli,
  a když vypili všechno,
• 00:42:22 co Mongolky měly...
• 00:42:24 SMÍCH
• 00:42:27 Tak kamarád říkal:
  máte tady nějaký bar,
• 00:42:30 kde by se dalo něco koupit?
• 00:42:32 Holky se hned nabídly, štěbetaly,
  tak skončím, koupím.
• 00:42:36 Vytáhl 400 Kč a říkal: něco nakupte.
• 00:42:40 Vrátily se za docela dlouhou dobu,
  přinesly asi litrovou láhev,
• 00:42:48 ušmudlanou,
  nějaké nejlevnější lihoviny,
• 00:42:53 která existuje
  a byl tam ušmudlaný papírek
• 00:42:58 a propiskou na něm bylo napsáno
  400 Kč.
• 00:43:03 SMÍCH A POTLESK
• 00:43:07 Anna K.
• 00:43:17 A to je závěr dnešního pořadu
  "Tak neváhej a toč Speciál".
• 00:43:22 Děkuji vám...
• 00:43:24 Pardon, to snad není ani pravda.
• 00:43:27 Podívejte se, ztracenou peněženkou
  to tady začalo
• 00:43:31 a poctivým nálezcem peněženky
  to končí.
• 00:43:35 Ukázalo se, že to bylo,
  jak u Shakespeara,
• 00:43:40 mnoho povyků pro nic.
• 00:43:43 To je ale moje peněženka,
  takže už se našla. A kdo to asi...
• 00:43:48 Vy? Ale to je pěkné.
• 00:43:52 Teď jste to všichni viděli.
• 00:43:55 Ale já to tak nenechám,
  jste tady naposled.
• 00:43:58 Poženu to výš.
• 00:44:00 POTLESK
• 00:44:06 HRAJE HUDBA A ZPĚV
• 00:44:14 Je mi to líto,
  koukám,
• 00:44:22 že je ti to líto,
  doufám.
• 00:44:28 Doufám.
• 00:44:33 Je špinavý ráno,
  koukám
• 00:44:40 a divokej vítr,
  fouká.
• 00:44:47 Fouká.
• 00:44:53 Za sedm dlouhejch let,
• 00:44:57 se v noci změní svět,
• 00:45:03 za sedm dlouhejch dní,
• 00:45:09 přijde poslední.
• 00:45:24 Je mi to líto,
  koukám,
• 00:45:32 že je ti to líto,
  doufám.
• 00:45:39 Doufám.
• 00:45:45 Za sedm dlouhejch let
• 00:45:49 se v noci změní svět
• 00:45:55 za sedm dlouhejch dní
• 00:46:01 přijde poslední.
• 00:46:38 Za sedm dlouhejch let
• 00:46:42 se v noci změní svět
• 00:46:49 za sedm dlouhejch dní
• 00:46:55 přijde poslední.
• 00:47:01 Za sedm dlouhejch let
• 00:47:07 se proměníme v led
• 00:47:13 za sedm dlouhejch dní,
• 00:47:19 přijde poslední.
• 00:47:27 POTLESK
• 00:47:29 Skryté titulky: Lucie Richterová
  Česká televize, 2016