iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 5. 2008
23:05 na ČT2

1 2 3 4 5

51 hlasů
14025
zhlédnutí

Na plovárně

Radek Baborák

Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Radkem Baborákem

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Říká se sice, co Čech, to muzikant,
    ale nevím, jestli neplatí spíše,
  • 00:00:31 co Čech, to fotbalista
    nebo hokejista.
  • 00:00:33 Protože když se podíváme
    na nejlepší světové sport. kluby,
  • 00:00:37 tak tam najdeme docela dobré
    zastoupení Čechů.
  • 00:00:40 Ale když se podíváme na světové
    symfonické orchestry,
  • 00:00:44 tak už to s Čechy tak růžové není.
  • 00:00:47 Je velmi málo Čechů,
    kteří získali angažmá
  • 00:00:50 v nějakém takovém orchestru.
  • 00:00:52 Jsem rád, že můžu dnes přivítat
    NA PLOVÁRNĚ takovou vzácnou
  • 00:00:55 výjimku, a tou je hornista
    RADEK BABORÁK, který hraje
  • 00:00:58 v Berlínské filharmonii.
  • 00:01:01 To je orchestr, který po mnoho let
    řídil např. Herbert von Karajan.
  • 00:01:06 Radku, bylo to obtížné získat
    takové místo?
  • 00:01:10 Ne, nebylo.
  • 00:01:11 Vlastně každý, kdo se tam chce
    dostat, tak musí absolvovat
  • 00:01:15 -konkurz...
    -A kolik vás bylo?
  • 00:01:17 Asi 15 nás bylo pozvaných
    z celého světa.
  • 00:01:20 Z toho předkola postoupili
    asi jen 2 nebo 3 hráči.
  • 00:01:24 A hrají se povinné skladby,
    nebo co kdo chce?
  • 00:01:26 Ano, ve všech kolech
    jsou povinné skladby.
  • 00:01:29 Takže 1. kolo tradičně Mozartův
    koncert, potom Richard Strauss,
  • 00:01:33 a na závěr, 3. kolo, tam už jsem
    byl vlastně sám...
  • 00:01:36 To byly nervy!
  • 00:01:39 Musím říct, že kupodivu ani ne,
    protože to poslední kolo
  • 00:01:42 už bylo tak jasné, že jen si chtějí
    potvrdit, jestli mám i na to
  • 00:01:46 hrát v orchestru, když už jako
    ty sólové skladby se jim líbily.
  • 00:01:49 A rozhoduje o tom kdo?
  • 00:01:51 Konkrétně v Berlíně o tom rozhoduje
    celý orchestr.
  • 00:01:54 To znamená, že celý orchestr
    sedí v hledišti?
  • 00:01:56 Celý orchestr tam sedí a každý má
    vlastně 1 hlas.
  • 00:02:00 Sedí tam většinou i šéfdirigent,
    ale ten hlas nemá.
  • 00:02:03 To je teda zajímavé,
    to bych čekal, že ten bude mít 10.
  • 00:02:07 Ne, ten se k tomu může vyjádřit.
  • 00:02:08 To je hodně demokratický systém.
  • 00:02:11 Já osobně bych neřekl,
    že to je úplně nejlepší systém,
  • 00:02:13 já bych to trošku ještě kombinoval.
  • 00:02:15 Třeba v Americe zase rozhoduje
    jenom ta umělecká rada.
  • 00:02:18 Tam má ten šéfdirigent právo veta.
  • 00:02:22 Ty sportovní velkokluby samozřejmě
    nakupují nejlepší hráče
  • 00:02:25 z celého světa, to bude asi docela
    podobné v Berlíně, ne?
  • 00:02:29 Já myslím, že bez cizinců v Německu
    by hodně orchestrů ztratilo takovou
  • 00:02:34 svoji virtuozitu nebo to,
    co tam obdivujeme.
  • 00:02:39 Protože v Berlíně třeba
    je víc než 50 % cizinců.
  • 00:02:44 Konkrétně u lesních rohů nás je 8,
    z toho půlka cizinci.
  • 00:02:48 Já jsem Čech, 1 Američan,
    Angličanka a Skot, k tomu 4 Němci.
  • 00:02:54 Takže někdy nastává komická
    situace, že my hrajeme všichni
  • 00:02:58 4 cizinci a ten dirigent obdivuje
    ten německý zvuk lesního rohu.
  • 00:03:03 V jaké nástrojové skupině
    dominují Němci?
  • 00:03:08 Cella. Např. housle, konkrétně
    primy, tam je snad 80 % cizinců.
  • 00:03:16 A v bicích?
  • 00:03:18 V bicích, tam jsou taky Němci.
  • 00:03:21 Byl tam před tebou už někdy
    nějaký Čech?
  • 00:03:25 Byl tam v kontrabasové skupině...
  • 00:03:28 Taková legenda vlastně,
    pan Manfréd Dupák, asi 40 let.
  • 00:03:32 Teď už je v důchodu.
  • 00:03:34 To byl takový pán, který měl
    skoro 2 m, mluvil velice klidně,
  • 00:03:40 mluvil tou češtinou
    jako Oldřich Nový, nepoznamenanou
  • 00:03:45 akcentem nebo novými výrazy.
  • 00:03:48 A ten den, co šel do důchodu,
    tak řekl svým kolegům, sbohem,
  • 00:03:53 a už v tomhle baráku mě nikdo
    nikdy neuvidí.
  • 00:03:56 Koupil si nějakou obrovskou daču
    někde u Siltu a tam bydlí.
  • 00:04:01 A pak už nepřišel nikdy?
  • 00:04:03 Ne, já jsem ho tam už neviděl,
    nikdo z kolegů, ale ty historky,
  • 00:04:06 co jsem o něm slyšel...
  • 00:04:07 Když hráli třeba Dvořákovo Rekviem,
    někdo řekl, ta skladba je dobrá,
  • 00:04:14 trošku delší - tak už se pral.
  • 00:04:17 On byl vášnivým zastáncem české
    hudby a nikdo nesměl nic
  • 00:04:21 proti tomu říct.
  • 00:04:24 Tam je docela tvrdý pracovní režim,
    vy zkoušíte pondělí, úterý, středa?
  • 00:04:28 Není to tak pravidelné jako třeba
    v České filharmonii - pondělí,
  • 00:04:31 středa zkoušky, čtvrtek, pátek
    koncert.
  • 00:04:34 Jednak my hrajeme 3 koncerty.
    Někdy se stane, že i 4.
  • 00:04:37 Máme hodně zájezdů.
  • 00:04:40 Jsme skoro 3 měsíce v sezoně pryč.
    Takže potom se to nějak dohání.
  • 00:04:46 Většinou zkoušíme 2 dny,
    ráno a odpoledne,
  • 00:04:50 potom je generální zkouška
    a 3 - 4 koncerty.
  • 00:04:54 Ty jsi tam vlastně jako vedoucí
    nástrojové sekce, že?
  • 00:04:58 Já jsem jakoby vedoucí v tu chvíli,
    když hraji.
  • 00:05:00 Potom je ještě funkce 1 vedoucího,
    ale ten jen rozděluje
  • 00:05:04 a píše ty čárky.
  • 00:05:06 A to znamená, že jsi svým způsobem
    zodpovědný za to, jak budou znít
  • 00:05:10 horny Berlínské filharmonie?
  • 00:05:13 Já jsem hlavně zodpovědný za to,
    že když je nějaký problém,
  • 00:05:16 tak většinou se dirigent obrátí
    na mě. Až na výjimky, samozřejmě
  • 00:05:20 jsou dirigenti, kteří hned slyší,
    že to je 4. horna.
  • 00:05:23 To jde?
  • 00:05:25 Samozřejmě, třeba Daniel Barenboim,
    ten samozřejmě hned ví,
  • 00:05:28 že to není problém v 1., 3.,
    ale už ví přesně toho člověka.
  • 00:05:32 Jak to může poznat?
  • 00:05:34 Tak to je samozřejmě fenomén
    a génius. Ale pár lidí je.
  • 00:05:39 Ale většinou se obracejí na mě
    a řeknou, dejte si to do pořádku.
  • 00:05:44 To je docela nepříjemné?
  • 00:05:45 Když konkrétně řekne, co chce,
    tak já nejsem, že bych úplně
  • 00:05:51 odporoval těm dirigentům.
  • 00:05:53 A pokud k nim cítím respekt,
    tak se snažím většinou
  • 00:05:56 stoprocentně vyhovět.
  • 00:05:58 Já jsem dost flexibilní
    oproti mým kolegům.
  • 00:06:02 Kdežto někdo třeba nemá tu možnost
    něco změnit, má to nějak naučené,
  • 00:06:07 dirigent řekne opak, tak on řekne,
    ne, my to takhle nehrajeme,
  • 00:06:10 já to hraji takhle.
  • 00:06:14 Má vůbec šanci se jednotlivec
    v takovém orchestru ozvat,
  • 00:06:18 když třeba nesouhlasí s pojetím
    toho dirigenta?
  • 00:06:21 Můj názor je, že ozývat se musí.
  • 00:06:24 Stalo se mi už několikrát,
    že to pak vyústilo v takovou
  • 00:06:28 i třeba otevřenou konfrontaci,
    i třeba s naším šéfdirigentem,
  • 00:06:31 sirem Simonem Rattlem.
  • 00:06:35 O co jste se pohádali, to mě
    zajímá, o co se může chytit...?
  • 00:06:38 Tak to jsou maličkosti.
  • 00:06:39 Ale právě.
  • 00:06:41 No tak třeba jednou jsme měli
    takovou diskusi, kdy jsme hráli
  • 00:06:44 3. Beethovenovu symfonii,
    kde je trio lesních rohů.
  • 00:06:48 Je to takový známý lovecký motiv.
  • 00:06:51 To můžeme možná zahrát.
  • 00:06:53 To možná můžeme zahrát.
  • 00:06:57 O co se hádají berlínští
    filharmonici, to se těším.
  • 00:07:06 Takový krátký lovecký motiv
    ve třech hornách.
  • 00:07:10 A náš pan šéf to chtěl,
    abychom to zahráli spíše lyricky,
  • 00:07:15 nebo abychom změnili atmosféru.
    Mně to bylo úplně proti srsti.
  • 00:07:19 Já bych řekl, že to je vzpomínka
    Beethovena na ty časy,
  • 00:07:24 kdy ještě lesní roh nepatřil
    do orchestru, ale proháněli se
  • 00:07:27 lovci na koních
    a k tomu vytrubovali.
  • 00:07:31 Na 1. zkoušce v Berlíně to bylo
    nejasné, co vlastně chce,
  • 00:07:34 ale přešlo se to.
  • 00:07:36 Na koncertu se mě kolegové ptali,
    tak jak to máme hrát?
  • 00:07:40 Já jsem říkal, já nevím,
    tak to budeme hrát jako vždycky.
  • 00:07:43 Na koncertu to všechno prošlo
    dobře, jenže asi za týden
  • 00:07:47 se to hrálo v Salcburku
    a na zkoušce Simon říká, Radku,
  • 00:07:52 pokaždé, jak to hrajete, je to
    výborné, ale, prosím tě, večer
  • 00:07:57 to hraj tak, jak já chci.
  • 00:08:00 A já jsem se trošku šprajcnul
    a říkal jsem,
  • 00:08:03 co když to udělám naopak?
  • 00:08:05 Co když teď na zkoušce budu hrát,
    jak chcete vy a večer budu hrát,
  • 00:08:08 jak chci já, to už mě nemůže
    nikdo zastavit.
  • 00:08:11 A z toho vznikla taková
    malá kontroverze.
  • 00:08:15 Samozřejmě spoustu kolegů říkalo,
    to je dobře, žes mu to řekl,
  • 00:08:19 ale zase jiní chodili,
    to si nesmíš dovolit,
  • 00:08:21 zdržuje se zkouška apod.
  • 00:08:24 Ale velký dirigent to unese...
  • 00:08:27 Unese, samozřejmě, hlavní
    jeho starost není s hornou.
  • 00:08:32 A kromě toho má přece jen
    k tomu Česku pozitivní vztah,
  • 00:08:37 možná pokud divák neví, S. Rattel
    je partnerem M. Kožené.
  • 00:08:44 Do kolika let ty máš smlouvu?
  • 00:08:46 Já mám smlouvu až do důchodu.
  • 00:08:48 -Až do důchodu?
    -Až do důchodu.
  • 00:08:49 A nesvádí to pak třeba k tomu,
    že si takový hráč řekne,
  • 00:08:52 no tak to by bylo.
  • 00:08:54 -Svádí to.
    -Jo?
  • 00:08:56 Typický příklad německého mladého
    hudebníka je, podaří se mu získat
  • 00:09:00 smlouvu do takového orchestru,
    dostane smlouvu po zkušební době -
  • 00:09:06 u nás třeba je to extrémně dlouho,
    2 roky - tak 1. jeho věc je,
  • 00:09:11 že jde s tou smlouvou do banky,
    zařídí si hypotéku, koupí si
  • 00:09:14 krásný byt nebo vilku.
  • 00:09:16 Pak jde do autosalonu, tam si
    vybere nejnovější BMW nebo Mercedes
  • 00:09:20 a je šťastný.
  • 00:09:22 Může zakládat rodinu, ví, že to
    splatí a je strašně spokojený.
  • 00:09:26 Většinou nenadává a diví se mně
    třeba, když já vím, že tu smlouvu
  • 00:09:32 nenaplním až do toho důchodu.
  • 00:09:34 Tam určitě nezůstanu, to je jasné,
    protože člověk není doma.
  • 00:09:38 A najednou to tam třeba úplně
    není stoprocentně, co jsem čekal,
  • 00:09:43 tak se snažím k tomu sám napomáhat,
    k té změně nebo vylepšení,
  • 00:09:47 a to třeba oni nechápou.
    Proč se pořád snažím o něco.
  • 00:09:52 Člověk je živý, dokud chce
    ještě něco měnit.
  • 00:09:55 Ano, jsou samozřejmě výjimky
    na jedné i na druhé straně.
  • 00:09:58 Čeští orchestrální hráči mají
    poměrně dost přísný metr
  • 00:10:01 na dirigenty, platí to taky tam?
  • 00:10:03 Opravdu je málo dirigentů,
    kteří jsou předurčeni k tomu
  • 00:10:07 stát se dirigentem.
  • 00:10:09 A těch osobností mezi nimi
    moc není.
  • 00:10:12 Jaký typ dirigenta tobě vyhovuje?
  • 00:10:14 Mně vyhovuje spíš diktátor,
    který ale ví přesně, co chce.
  • 00:10:18 Potom já ho následuji.
  • 00:10:21 A když mám nějaké sólo a on mě
    nechá hrát, projeví tu důvěru,
  • 00:10:25 nechá mě, když já malinko zpomalím,
    tak samozřejmě jde jakoby se mnou,
  • 00:10:32 tak to je pro mě úplně
    ideální dirigent.
  • 00:10:36 Je to tak u orchestru, jako je to
    třeba u těch sportovních týmů,
  • 00:10:40 že se řekne, jo, tenhle má výbornou
    obranu, ale v útoku nic moc,
  • 00:10:45 tak jsou orchestry, které mají
    třeba vyhlášené žestě a řekne se,
  • 00:10:49 u smyčců to trochu drhne?
  • 00:10:51 Je to tak, určitě.
  • 00:10:53 Jako příklad můžu uvést
    třeba Maďarsko.
  • 00:10:55 To je líheň trumpetistů,
    ale i hornistů.
  • 00:10:59 U nás v Berlíně máme 2 sólo
    trumpetisty, oba jsou Maďaři,
  • 00:11:03 to už o něčem svědčí.
  • 00:11:05 Ale i jinde, tradičně třeba
    tubisti, trombonisti jsou známí,
  • 00:11:08 že jsou ze severských zemí,
    Švédsko, Finsko.
  • 00:11:10 Ty mají vynikající i basisty.
  • 00:11:13 To je takové pochmurné,
    ten sever... Co má člověk dělat,
  • 00:11:16 když je tam pořád tak pošmourno,
    polární noci, vezme tubu...
  • 00:11:22 ...a jde si zahrát.
  • 00:11:25 Chodí si hráči po koncertu sednout
    třeba ještě na pivo, tak,
  • 00:11:27 jak to bývá u nás?
  • 00:11:29 -Bohužel to tak není.
    -Ne?
  • 00:11:31 Pořádná hospoda s dobrou plzní
    tam samozřejmě není, ale zase máme
  • 00:11:35 krásnou obrovskou kantýnu,
    takže tam se zůstává po koncertu.
  • 00:11:40 Protože pamatuji si, že jsem šel
    kdysi v Helsinkách se podívat
  • 00:11:45 na hokej, kde hrál tehdy
    O. Janecký, a čekal jsem,
  • 00:11:49 že po zápase, který vyhráli,
    že všichni ti hráči si půjdou
  • 00:11:52 samozřejmě sednout, a byl tam
    jediný Otta. Jinak nikdo nešel.
  • 00:11:57 -To je zrovna jeden z mých idolů.
    -Jo?
  • 00:12:00 Protože já jsem z Pardubic,
    chtěl jsem být hokejistou,
  • 00:12:03 a zažil jsem vlastně ty nejlepší
    roky Tesly.
  • 00:12:11 A tam byl Janecký, Hašek v brance,
    Šejba, Lubina...
  • 00:12:15 Všechny ty legendy jsem tam viděl.
  • 00:12:18 Ještěže ses na to nedal!
  • 00:12:20 To mi bylo řekněme 10 let.
  • 00:12:22 Já jsem začal s hornou v osmi,
    nechtělo se mi cvičit samozřejmě,
  • 00:12:27 chtěl jsem být hokejistou.
  • 00:12:30 Dali mi vybrat, tak buď budeš dělat
    pořádně hudbu, anebo hokej,
  • 00:12:35 vyber si, máš na to týden.
  • 00:12:38 Tak já jsem po týdnu řekl,
    že hokej, ale rodiče přece jenom
  • 00:12:40 řekli, že bude lepší ta hudba.
  • 00:12:44 To byla dobrá volba, protože hokej
    s hornou, to moc dohromady nejde,
  • 00:12:50 to už bys neměl zuby!
  • 00:12:53 To je pravda.
  • 00:12:54 Horna je jeden z nejzrádnějších
    nástrojů na kiks, je to pravda?
  • 00:12:59 Je to pravda, je to dané
    fyzikálními zákony,
  • 00:13:03 protože ta trubka je dlouhá
    zhruba 3,5 m a je relativně úzká.
  • 00:13:10 Oproti třeba trumpetě.
  • 00:13:13 Tam je i nátrubek, že jo?
    Nátrubek je malinký, hluboký...
  • 00:13:17 Ve Vídni tomu říkají kikspuget.
  • 00:13:20 Hornisté jdou automaticky do nebe,
    protože vždycky když hrají nějaké
  • 00:13:25 sólo, tak nejen orchestr, ale
    všichni v publiku se za ně modlí,
  • 00:13:29 aby to dobře dopadlo.
  • 00:13:33 Takové ty historky, že šéfdirigent
    vídeňských filharmoniků dal
  • 00:13:36 po úspěšném turné, kdy hráli
    Strausse Enšpígla, 1. hornistovi
  • 00:13:41 zlaté hodinky s věnováním,
    že se mu to pětkrát podařilo zahrát
  • 00:13:45 bez kiksu, tak to už se dneska
    bohužel nestává.
  • 00:13:48 To už je dneska normální.
  • 00:13:50 Chce to nějaké speciální fyzické
    dispozice pro toho hráče,
  • 00:13:54 třeba na tvar rtu?
  • 00:13:56 Určitě, měly by být spíše užší,
    samozřejmě.
  • 00:13:59 Když jsou širší, tak je lepší hrát
    na trombon nebo na tubu.
  • 00:14:03 Že není moc černochů-hornistů?
  • 00:14:05 Já neznám žádného.
  • 00:14:07 Trumpetistů mraky...
  • 00:14:09 To je vlastně nástroj, který přišel
    do orchestru poměrně pozdě, horna?
  • 00:14:13 Poměrně pozdě, ale zase nepoměrně
    dřív než třeba klarinet.
  • 00:14:18 Zhruba za vlády Ludvíka XIII.
  • 00:14:21 Myslím, že to byl on, který byl ten
    vášnivý lovec.
  • 00:14:26 Pomalinku se začínaly ty nástroje
    dostávat do módy, ten zvuk
  • 00:14:30 i ti skladatelé, jako Lilly,
    kteří začali v operách.
  • 00:14:34 Byla opera někde ve Versailles
    nebo na zahradě, najednou se někde
  • 00:14:41 vyřítili ti lovci
    s nějakou scénou lovu.
  • 00:14:44 A pak se stala zvláštní věc,
    přijel do toho dvora hrabě Špork,
  • 00:14:49 zalíbilo se mu to a ty nástroje
    přitáhl do Čech.
  • 00:14:56 A nechal na to vyučit svoje
    poddané, kteří to začali
  • 00:14:59 vylepšovat, začali tam přidávat
    různé kroužky, měnit ladění,
  • 00:15:02 zacpávat ten roztrub a vymýšlet
    triky a nové zvukové možnosti.
  • 00:15:07 Ale zatím ta móda v té Francii
    úplně utichla.
  • 00:15:11 Takže pak najednou přijel Stamic
    se svým orchestrem do Paříže
  • 00:15:16 a bylo strašné pozdvižení,
    že tam má v orchestru lesní rohy,
  • 00:15:20 na které hráli samozřejmě
    čeští hornisté.
  • 00:15:23 Ostatně když jsi zmínil tu ruku
    v tom roztrubu, to si určitě
  • 00:15:28 spoustu lidí řekne, co oni tam
    s tím dělají, ti hornisté,
  • 00:15:32 jednu ruku mají pořád vevnitř?
    Tak k čemu je to dobré?
  • 00:15:36 Ta funkce je, že ten nástroj drží
    a taky může trošku korigovat
  • 00:15:41 intonaci nebo barvu.
  • 00:15:44 A k tomu zvláštnímu efektu slouží
    buše, to je takové to strašení.
  • 00:15:49 A to si můžeme ukázat ten rozdíl?
  • 00:15:52 Když zahraji normálně:
  • 00:15:57 Teď buše:
  • 00:16:01 Prosím tě, je něco postrachem
    hornistů, nějaké místo v nějaké
  • 00:16:07 skladbě, o kterém se všeobecně ví,
    že se to hraje mizerně?
  • 00:16:12 Samozřejmě, takový strašák
    pro hornisty je symfonie č. 4
  • 00:16:17 Antona Brucknera, Romantická.
  • 00:16:20 A co tam je takového?
  • 00:16:23 To začne takovým tremolem,
    pianissimo ve smyčcích, 2 takty,
  • 00:16:29 a potom najednou má zaznít
    ten signál lesního rohu.
  • 00:16:33 Ten relativně začíná vysoko,
    ale ne zas až tak vysoko.
  • 00:16:36 Proč ne, že?
  • 00:16:38 A ten dirigent se většinou zasní
    v té mlze smyčců a místo,
  • 00:16:44 aby dal, nadechnu se s tím hráčem
    a ukázal mu teď,
  • 00:16:50 tak je v té mlze a čeká,
    až se to ozve.
  • 00:16:54 A to je to nejhorší, to čekání.
  • 00:16:57 To mně se potom zdá, že se to
    neozve a že ta symfonie nezačne.
  • 00:17:01 To je hrozná představa.
  • 00:17:03 Ale zase je to relativní svoboda?
  • 00:17:07 On by měl začít přesně
    po těch 2 taktech.
  • 00:17:09 Bylo by to asi lepší, zvláště,
    pokud s ním hraje ještě
  • 00:17:11 někdo další.
  • 00:17:13 Ne, hraje právě úplně sám,
    to je ten problém.
  • 00:17:15 Hraje sám?
  • 00:17:17 Děláš kromě orchestru taky krásně
    komořinu, máš soubor Radek Baborák
  • 00:17:23 Ansamble, zahraje si tam člověk
    líp než v orchestru?
  • 00:17:27 Je to zábava. Tam vůbec nejde
    o nervy nebo o takové soustředění.
  • 00:17:35 Hrát komorní hudbu
    je prostě nejvíc.
  • 00:17:41 Je to nahaté, všecko je tam slyšet?
  • 00:17:44 Ale to mně zase vůbec nevadí.
    Horší je to v orchestru.
  • 00:17:48 Kolik je skladeb, kdy ten lesní
    roh, pouze když udělá chybu,
  • 00:17:52 tak si lidi řeknou, á,
    tady jsou taky hornisté.
  • 00:17:56 To je hrozné.
  • 00:17:58 Jenom tak jakoby podmalovávat
    tu hudbu, občas nějaký ten signál,
  • 00:18:03 ale hlavně nerušit.
  • 00:18:05 To je smutné.
  • 00:18:06 Naproti tomu pro mě třeba hrát
    sólově koncert, kde je těch not
  • 00:18:10 1000 - 1500, tam když udělám
    5 chyb, tak ale velké procento
  • 00:18:14 tam zůstane.
  • 00:18:17 To je pravda. Ty jsi řekl
    v nějakém rozhovoru,
  • 00:18:19 že délka té trubky je zhruba 3,5 m,
    která je tam smotaná v nástroji,
  • 00:18:25 a že kdyby byla takhle dlouhá
    zahradní hadice,
  • 00:18:29 že se na to dá taky zahrát?
  • 00:18:31 Ano, dá se na to hrát.
  • 00:18:33 A to mně nedalo, šel jsem
    do zahradnické prodejny
  • 00:18:38 a koupil jsem 3,5 m dlouhou
    zahradní hadici,
  • 00:18:42 kterou bych ti tady rád nabídl.
  • 00:18:46 Zde je zahradní hadice, má tady
    i svorku, tady je ještě k tomu,
  • 00:18:51 aby tam byl nějaký roztrub,
    tak tady máme od jistého amerického
  • 00:18:57 nealkoholického nápoje,
    zcela bez cukru...
  • 00:19:03 Je otázka, jestli to bude ladit?
  • 00:19:06 Ladit to nebude,
    ale zvuky z toho vyloudím.
  • 00:19:25 To je dojemné!
  • 00:19:27 Tak tolik gumová hadice.
  • 00:19:29 To si pak člověk řekne,
    proč si já mám kupovat hornu,
  • 00:19:32 uříznu si to na zahradě.
  • 00:19:34 Ale to je dlouhá cesta,
    než někdo takhle zahraje na hadici?
  • 00:19:37 Ne, já myslím, že stát se takovým
    hráčem na zahradní hadici,
  • 00:19:40 že to není ani velká finanční
    investice.
  • 00:19:45 Prý pro to i psal někdo?
  • 00:19:46 To byl anglický hornista
    Alan Sivil, který napsal spoustu
  • 00:19:50 humorných skladeb pro hadici.
  • 00:19:53 Dá se hrát samozřejmě i trio
    nebo kvartet, můžeme mít různé
  • 00:19:57 délky hadic a kombinovat to.
  • 00:20:01 Já si myslím, že bychom si mohli
    dát něco hezkého
  • 00:20:04 na zakončení tohohle povídání?
  • 00:21:23 Krásné, tak ještě si řekneme
    autora?
  • 00:21:27 Francouzský hornista
    "George Barbute".
  • 00:21:29 A dnes byl naším hostem
    NA PLOVÁRNĚ RADEK BABORÁK,
  • 00:21:32 děkuji moc, že sis udělal čas.
  • 00:21:37 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2008

Související