iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 11. 2014
17:15 na ČT2

1 2 3 4 5

27 hlasů
11175
zhlédnutí

Příběhy neobyčejné energie

To jsme si zase užili světa

Odborně školení dobrovolníci ze sdružení Radovanovy cesty umožňují dětem s autismem vesele trávit volný čas.

26 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Příběhy neobyčejné energie - To jsme si zase užili světa

  • 00:00:21 To jsme si zase užili světa,
  • 00:00:23 pomyslel si malý Radovan,
    když vyšla hvězda Večernice,
  • 00:00:27 která svítí dětem na cestu
    do postýlek.
  • 00:00:56 Jak jsem k tomu přišel já osobně?
  • 00:00:59 Když ono si mě to nějakým způsobem
    našlo,
  • 00:01:01 protože sám mám vrozenou
    srdeční vadu a další nemoci,
  • 00:01:04 tak nějak možná přitahuju lidi,
    který maj sami nějakej problém,
  • 00:01:10 a vlastně velmi brzo se ukázalo,
  • 00:01:12 že mám nějakou schopnost
    těm lidem pomoct.
  • 00:01:17 Aby se z toho člověk nezbláznil,
    tak ideální je,
  • 00:01:19 když potom člověk může vzít
    tu těžkou pilu a vrrrrr... (smích)
  • 00:01:23 A řezat.
  • 00:01:33 Jo, a je to prostě pořezaný tady.
    Dobrý. (smích)
  • 00:01:47 Ten člověk postižený autismem
    nechápe sociální situace,
  • 00:01:51 nedokáže najít správný chování,
  • 00:01:54 nedokáže číst ve tváři
    toho druhýho člověka.
  • 00:01:58 On je schopen monologu.
  • 00:02:01 Teď už jsme v Nebozízku.
  • 00:02:04 -Krásný pohled na ty stromy.
    -Krásný, že?
  • 00:02:08 Těch forem autismu je mnoho,
  • 00:02:11 ale jedna taková známá, nejznámější
    nebo nejvýraznější,
  • 00:02:14 je Aspergerův syndrom.
  • 00:02:18 Jeden, dva, tři, čtyři,
    pět, šest, sedm.
  • 00:02:25 Já jsem tu naklonovaný sedmkrát,
    možná, že i nekonečnokrát.
  • 00:02:31 Óóó, páni, jsem širokej!
  • 00:02:39 Super!
  • 00:02:43 Hůůůůů. Aby mi ne...
  • 00:02:48 (smích)
  • 00:02:51 Mareček je typický Asperger.
  • 00:02:53 Chytrej, inteligentní,
    ale nedokáže si ty věci zobecnit.
  • 00:02:59 Maj třeba skutečně úžasnou paměť,
  • 00:03:01 což je velmi častý u všech forem
    autismu,
  • 00:03:03 ale neuměj to použít,
    neuměj to aplikovat,
  • 00:03:07 takže jim to je nanic.
  • 00:03:08 Oni jsou chodící encyklopedie.
  • 00:03:11 Mám vysokou hlavu.
  • 00:03:14 Ty výsledky testů jsou velmi často
    v normě,
  • 00:03:17 nezřídka výrazně nad normou - 140,
    150 i 160 IQ.
  • 00:03:29 (hihňá se)
  • 00:03:38 Jsme občanské sdružení
    Radovanovy cesty,
  • 00:03:42 sdružení lidí, kteří ve svém volném
    čase pořádají akce,
  • 00:03:46 výlety pro děti postižené autismem.
  • 00:03:51 Klapka.
  • 00:03:53 No, v podstatě to není tak,
  • 00:03:55 že bychom se touhle prací
    mohli uživit.
  • 00:03:57 Každý z nás má svoje vlastní
    zaměstnání, anebo školu
  • 00:04:02 a děláme to ve svém volném čase.
  • 00:04:07 Rodiče částečně přispívají
  • 00:04:10 a většinou se nám podaří jakoby
    naplnit z těch peněz ty náklady
  • 00:04:14 třeba na jídlo během té akce,
    nebo dopravné,
  • 00:04:17 nebo nějaké vstupy do nějakých
    atrakcí a tak.
  • 00:04:21 Chceme těm dětem umožnit,
  • 00:04:23 aby strávily nějakej čas v přírodě
    způsobem, kterej je baví,
  • 00:04:27 kterej jim nikdo nediktuje,
    jako třeba když jsou ve škole.
  • 00:04:31 Honza, ahoj!
  • 00:04:34 Že jim nikdo neříká:
    "Teďka nesmíš křičet,
  • 00:04:35 teďka se nesmíš takhle kejvat,
    teďka tady nemáš tohle dělat."
  • 00:04:40 Nechceš si šahnout?
  • 00:04:44 Nééééé.
  • 00:04:47 Jů, hele, jak je to hebký.
    Neboj se!
  • 00:04:52 Já ho vnímám, jako že je hodně
    citlivej.
  • 00:04:54 Hodně citlivej, protože i když
    jakoby se dostane
  • 00:04:57 do úzkosti a třeba do afektu,
  • 00:04:59 tak pak hodně jakoby projevuje
    lítost,
  • 00:05:01 což úplně u každýho jakoby nevidím.
  • 00:05:05 No, mám ho ráda, hrozně.
  • 00:05:11 Laura a teď Kryštůfek.
  • 00:05:14 Výborně! Šikulka.
  • 00:05:20 My vlastně, že se střídáme
    v tom chytání ryb,
  • 00:05:22 tak on za prvý líp pochopí,
    co má dělat,
  • 00:05:24 a i se tím učí, že má počkat,
    že ještě někdo jinej chytá,
  • 00:05:27 takže jakoby je to střídavý.
  • 00:05:34 Když jsem ještě dělala v APLE,
  • 00:05:36 což je tedy Asociace pomáhající
    lidem s autismem,
  • 00:05:39 a potkala jsem tam Honzíka,
  • 00:05:40 který tenkrát ještě byl teda
    dost velké číslo,
  • 00:05:43 dostával různý afekty.
  • 00:05:46 -Horní zoubky ještě, otevři!
    -Áááá.
  • 00:05:48 Otevři pusu!
  • 00:05:50 Taky se k lidem přibližoval
    a dával jim hlavičky,
  • 00:05:52 takže úplně moje první setkání
    s lidmi s autismem bylo to,
  • 00:05:55 že ke mně přitančil Honzík,
    praštil mě do hlavy čelem
  • 00:06:00 a já jsem si říkala: "Pane Bože,
    já vůbec nevím, jak to zvládnu."
  • 00:06:05 Honzí, Honzí, ještě!
    Ještě vypláchnout!
  • 00:06:08 Pojď ještě ke mně trošku.
    Honzíku, ke mně!
  • 00:06:12 Ještě trošku, Honzí.
    Ještě trošičku. Tak...
  • 00:06:19 První setkání bylo pro mě děsivý
    a teď vlastně jsem nejradši s ním.
  • 00:06:25 Ty to i vypiješ, viď, no jo.
  • 00:06:33 -(vzteká se)
    -Hele, dost! Ne, jednu!
  • 00:06:36 -(vzteká se)
    -Ne!
  • 00:06:39 (vzteká se)
  • 00:06:40 Tak znova. Ne! Znova prosím. Prosím!
  • 00:06:43 Šimi, pojď sem! Pojď sem!
    Udělej mi malá. Pojď sem!
  • 00:06:47 -Tam.
    -Pojď sem!
  • 00:06:49 Řekni prosím, ukaž prosím.
    Prosím, piškotu.
  • 00:06:52 Ne! Ne! Piškotu. Tak, na.
    Ne, tady dostaneš jednu.
  • 00:06:58 -Výborně! Šimi, chceš pomoct?
    -Hmmm.
  • 00:07:04 -Ano? Ano?
    -Hmmm. Ano. Hmmm.
  • 00:07:09 Ano. Hele: T, T... Šimi!
  • 00:07:12 Šimi! T jako táta. Hele, táta.
    T jako táta.
  • 00:07:19 Ještě chvilku. Hele, potom bude
    zmrzlina. Zmrzlina bude. Zmrzlina.
  • 00:07:25 Šíma má diagnostikovanou vývojovou
    dysfázii, má poruchu v komunikaci,
  • 00:07:29 vlastně má ztíženou komunikaci.
  • 00:07:32 Tak, Šimi, hele, letadlo.
  • 00:07:34 Já za tu dobu, co s ním pracuju,
    tak mně přijde,
  • 00:07:36 že má až možná i nadprůměrnou
    inteligenci,
  • 00:07:38 že je strašně moc chytrej.
  • 00:07:42 -Hm.
    -Ano.
  • 00:07:47 Já s ním pracuju teďka rok a půl,
    protože studuju psychologii
  • 00:07:51 a přes to jsem se dostala vlastně
    k Šímovi.
  • 00:07:53 Chodím za ním třikrát tejdně.
  • 00:07:55 Šimí! Chodím za ním třikrát tejdně
    domů.
  • 00:07:58 Fakt prvních pár dní jsem si
    říkala, že to bude mazec,
  • 00:08:03 ale teďka prostě mi přijde
    naprosto úžasnej
  • 00:08:06 a já fakt z něj mám radost hroznou.
  • 00:08:25 Proč ty děti nemluvěj,
    to nikdo neví,
  • 00:08:28 protože je to takový zvláštní,
    že jo.
  • 00:08:30 Na fotkách by nikdy nikoho
    nenapadlo,
  • 00:08:32 jsou to krásný děti, že jo.
  • 00:08:37 U dětskýho autismu je velmi častý,
    že tam ta řeč vůbec není rozvinutá,
  • 00:08:43 nebo se malinko rozvine a potom
    vymizí anebo zůstane pár slov.
  • 00:08:47 Takže tam už vlastně ta komunikace,
    verbální komunikace,
  • 00:08:50 je vlastně úplně nulová.
  • 00:08:52 Na kokom.
  • 00:08:55 A zbývají náhradní komunikace.
  • 00:08:58 Ale ta naše civilizace je založená
    na řeči,
  • 00:09:00 takže my právě ty jiný způsoby
    komunikace moc neumíme.
  • 00:09:06 -Tady. -Tady taky. Jo!
    -Jo!
  • 00:09:34 Šíma má úplně neuvěřitelnou paměť.
  • 00:09:37 Například se nám stalo, že když
    jsme s ním šli na procházku,
  • 00:09:39 kde byl teda poprvý,
  • 00:09:41 tak jsme šli a zpátky,
    i když tam šel poprvý,
  • 00:09:44 šel úplně stejnou cestou
  • 00:09:46 mezi těma stejnejma stromama,
    co jsme šli tam.
  • 00:10:06 Ne! Ne! Ne! To se nedělá!
  • 00:10:11 Matoušek? Matoušek je výbornej.
  • 00:10:14 Je to takovej trpaslíček, no.
  • 00:10:15 Je hrozně citlivej,
    hrozná citlivka.
  • 00:10:18 Hrozná citlivka, takže se na něj
    musí opatrně,
  • 00:10:22 ale zároveň samozřejmě se dostane
    velmi lehce do stresu
  • 00:10:28 a tím pádem do afektu,
    takže v tý školce měl problémy.
  • 00:10:34 Tak se vztekej!
  • 00:10:38 Tak běž! Vstaň!
  • 00:10:44 No, dobrý, paráda. Ukaž!
    Ukaž jak brečíš! Uáááá. Jejejeje!
  • 00:10:50 Ještě!. Ale, prosím tě...
    No! No! No!
  • 00:10:56 Už jsme to předvedli.
  • 00:11:01 Pro lidi, který nemaj představu,
    co to je, to dítě s autismem,
  • 00:11:05 tak je to naprosto
    nepředstavitelný.
  • 00:11:08 My to trošku chápem, protože
    my s nima jsme třeba ten tejden,
  • 00:11:11 a vlastně po tom tejdnu si říkáme,
    jak jsme dobrý.
  • 00:11:17 On to ví, no.
  • 00:11:18 On není hloupej, on to ví.
  • 00:11:21 To ne.
  • 00:11:26 Hele, pojď. Hodnej.
  • 00:11:31 -Tam.
    -Tak jo, hele, tak dem tam, jo?
  • 00:11:34 Tak se napijem teď kapek
    a jdeme, jo?
  • 00:11:38 Šímo, hele, na! Napij se!
  • 00:11:42 Pak člověku vždycky dojde ta věc,
    že on je teda hroznej hrdina,
  • 00:11:45 protože tejden s tím dítětem
    vydržel
  • 00:11:47 a odevzdal ho někomu, kdo ho má
    už 12 let a 14 let a 16 let
  • 00:11:51 a 21 let a bude ho mít pořád.
    Tak člověk zase trošku splaskne.
  • 00:11:56 Bejt svatej tejden, to už je docela
    těžký,
  • 00:12:00 a bejt svatej celej život,
    to už je setsakra těžký, no.
  • 00:12:05 Honzí, oběd. Oběd. Honzo.
  • 00:12:11 Tady na tuhletu židli, jo? Na tuhle
    židli si hezky sedni. Tak, super!
  • 00:12:18 Pro mě je to vždycky velká radost,
  • 00:12:19 když se Honzík naučí
    nějakou novou věc.
  • 00:12:21 Když třeba má chuť na nějakou
    konkrétní věc, nebo má žízeň,
  • 00:12:24 a přijde za mnou
    a podá mi tu lahev.
  • 00:12:27 A když pak vidím, jak pije
    a směje se a poskakuje,
  • 00:12:30 tak to vždycky mám velký pocit
    zadostiučinění,
  • 00:12:33 že jsme konečně našli způsob,
    aby ten Honzík byl šťastnej.
  • 00:12:39 Napít, ano.
  • 00:12:42 Jo, je to dobrý?
  • 00:12:44 -Hele, Marku, -Hm?
    -víš, co to je?
  • 00:12:46 -Nevím. To je bágl?
    -Kamera.
  • 00:12:53 Moje? Pro mě? Jako dárek?
  • 00:12:55 No, dárek to není,
    ale budeš ji mít půjčenou.
  • 00:12:57 Ty jsi přece ten filmař, viď!
  • 00:12:59 -Seš filmař?
    -Ano jsem filmař.
  • 00:13:01 -A budeš filmovat?
    -Ano, budu filmovat.
  • 00:13:04 -A chceš ukázat, jak to funguje?
    -Ano, ukázat, jak to funguje.
  • 00:13:07 Hele, tak tadydle zmačkneš,
    hele takhle.
  • 00:13:10 A jak se může být samý zvuk,
    ale jiný snímek?
  • 00:13:14 Samý zvuk, ale jiný snímek?
    A co by to bylo?
  • 00:13:17 Tomu nerozumím, nerozumím,
    nerozumím!
  • 00:13:19 Že když někdo mluví,
    tak aby to nebylo přeskočené,
  • 00:13:24 tak například jeden snímek:
  • 00:13:26 "Landamadamllllaa
    a vralalalaldaala"
  • 00:13:30 a nikoli "vralalllala,
    vrlvrlvrlvrl, to sem byl rád."
  • 00:13:36 -Tak.
    -Teď natáčíš.
  • 00:13:41 Tak, Olga Sommerová. Olinka.
  • 00:13:45 -Zkus to.
    -Je tam pauza?
  • 00:13:49 Na Markovi je úžasný, jak se lepší.
  • 00:13:52 Ty začátky byly hodně krutý,
    protože tam vlastně on měl diagnózu
  • 00:13:55 mentální retardace a težkýho
    postižení,
  • 00:13:59 a nakonec se zjistilo, že vlastně
    ta spousta věcí je jenom proto,
  • 00:14:04 že potřebuje silný dioptrie,
    a že nevidí.
  • 00:14:08 Tak, jdeme dolů, jdeme dolů.
  • 00:14:12 Ze školek ho všude vyhazovali,
  • 00:14:14 nechtěli ho tam kvůli problémovýmu
    chování.
  • 00:14:18 Záchvaty vzteku, případně
    agresivity,
  • 00:14:20 nějakýho rozbíjení nebo takové
    maléry.
  • 00:14:26 Kryštůfek, Matouš, Honzíček, Laura,
    já. A támhle je Honzík.
  • 00:14:41 Tak jdeme za Honzou!
  • 00:14:44 Ale nějak jako u toho Marka se to,
    myslím, všecko zlepšilo,
  • 00:14:47 takže teďko už chodí do školy,
    je integrovanej do normální školy.
  • 00:14:50 Taky to byl velký problém,
    ale daří se.
  • 00:14:56 Hledáme jeho tělo... (smích)
  • 00:15:11 No, čokoláda. Čokoláda.
  • 00:15:19 Kristý, podívej se! Čokoláda.
  • 00:15:27 Hele, tady máš tužku. Šimí, na,
    tady máš tužku a napíšeme dům.
  • 00:15:32 Dům, napiš! A slon.
  • 00:15:40 Takhle to tam dáme.
  • 00:15:43 Tak jo, tak si to ukliď.
    Zapni to! Zapni, pořádně!
  • 00:15:46 Kdybych neviděla ten pokrok
    nějakej,
  • 00:15:48 a to, že se s ním vlastně
    dá pracovat,
  • 00:15:51 a že se s ním dá dorozumět,
    že se s ním dá komunikovat...
  • 00:15:54 No, mě to hrozně baví,
  • 00:15:55 proto s ním jsem už rok a půl
    a já ho úplně zbožňuju.
  • 00:15:59 Pro mě to je úplně neuvěřitelnej
    zážitek.
  • 00:16:05 Honza udělal velký pokroky
    za ty léta.
  • 00:16:07 Když jsem ho poznala,
    ráno, když vstal, tak plakal,
  • 00:16:12 křičel, když se měl přebalit,
  • 00:16:15 protože Honza je na plenách
    v podstatě už odmalička,
  • 00:16:19 takže ráno bylo nutný ho přebalit,
    umýt,
  • 00:16:23 takže oblékání trvalo třeba hodinu.
  • 00:16:26 Honza nesměl čekat, protože jakmile
    chvilinku čekal,
  • 00:16:29 tak nerozuměl té situaci,
  • 00:16:31 protože měl obuté boty
    na procházku,
  • 00:16:33 ale na procházku se nešlo.
  • 00:16:35 Protože děti, které mají autismus,
  • 00:16:37 pokud nerozumí situacím,
    tak často dostávají afekty,
  • 00:16:41 takže si lehal na zem,
    mlátil hlavou o zem, o dlaždičky
  • 00:16:44 a kousal se do ruky.
  • 00:16:47 Takže dneska už je to úplně
    jiný dítě.
  • 00:16:50 Tak, vem ten obrázek, nalep, tak,
    a sundej proužek. Proužek!
  • 00:16:58 Výborně!
  • 00:17:01 Kryštof chce čokoládu.
  • 00:17:08 Od čeho máš ty modřiny?
  • 00:17:10 Něco mám od Kryštůfka
    z prvního dne,
  • 00:17:13 protože jsme sem přijeli
    a bylo to nový prostředí,
  • 00:17:17 takže pro něj dost stresující,
    takže se bál vystoupit z auta.
  • 00:17:22 A protože právě v něm to způsobuje
    jakoby hodně úzkosti,
  • 00:17:25 to nový prostředí,
    je to pro něj stresující,
  • 00:17:27 ty emoce už nějakým způsobem
    musej ven,
  • 00:17:29 a tak to může vyústit až v agresi.
  • 00:17:33 A chceš pít? Pití?
  • 00:17:35 Já si myslím, že úplně
    nejdůležitější je to,
  • 00:17:37 že mi začal věřit,
  • 00:17:39 že viděl, že jakoby ode mě
    mu nehrozí nic špatnýho,
  • 00:17:44 a díky tomu pak začal zvládat
    spoustu nových věcí.
  • 00:17:48 Tohle třeba začal dělat
    teď úplně nově,
  • 00:17:50 že se takhle otírá furt bradou,
    to dělal i na výletě
  • 00:17:53 a ještě jsem nepřišla na to,
    co to znamená.
  • 00:18:02 Ty děti maj rády rituály
    nebo rytmický pohyby, opakování,
  • 00:18:06 opakování jedné věci,
    úplně obyčejný,
  • 00:18:09 na něco se dívat, jak padá, jo,
  • 00:18:11 kde se toho moc neděje
    a moc je to nezraňuje.
  • 00:18:14 Taky zajímavá věc, naprostá většina
    autistů ráda jezdí v autě.
  • 00:19:01 Ale společnost není na ty autisty
    moc připravená?
  • 00:19:04 Společnost žádná není připravená
    na autisty.
  • 00:19:06 Takhle, on není připravenej
    nikdo na autisty,
  • 00:19:08 protože když se s tím setká,
    tak je to vždycky šok
  • 00:19:11 a hrozně dlouho vůbec nechápe,
    o co jde.
  • 00:19:15 Laura a Kryštof. Tady!
  • 00:19:21 Honza potřebuje na záchod,
    takže asi ne.
  • 00:19:23 Kristý, tak seber tu spirálku.
    Ano, jdeme! Jdem! Kristý, ne, ne.
  • 00:19:31 (křičí)
  • 00:19:33 Laura! Laura!
  • 00:19:38 A Kryštof!
  • 00:19:41 -Pšššš.
    -(křičí)
  • 00:19:46 Kristý, půjdeme se projít, jo?
  • 00:19:49 -(nesouhlasný křik)
    -Kristý...
  • 00:19:58 Tak, a můžeš teď běhat.
  • 00:20:05 Agresivita? Samozřejmě je to malér,
    obrovskej malér, nepředstavitelnej.
  • 00:20:10 Kdo neviděl, nepochopí.
  • 00:20:11 V těch rodinách, protože ty děti,
  • 00:20:14 většinou jsou to kluci,
    nevíme proč,
  • 00:20:16 ale autismus postihuje častěji
    kluky, než holky,
  • 00:20:20 tak oni dorostou do metr devadesáti
    a sto kil,
  • 00:20:23 ty rodiče mezitím zestárnou
  • 00:20:25 a pokud je to dítě agresivní,
    tak co?
  • 00:20:29 To jsou potom takový holobyty,
    ty rodiče jsou samá jizva,
  • 00:20:31 občas skončej na ARU.
  • 00:20:35 A někdo říká ústav, a jestli dát
    do ústavu,
  • 00:20:38 a ono to především vůbec nejde,
    protože ty ústavy nejsou,
  • 00:20:40 ty ústavy nevezmou ty děti.
  • 00:20:51 (vydává divoké skřeky)
  • 00:20:56 Poznal jsem to, že když budu běhat
    s kopce, tak budu běhat rychleji.
  • 00:21:04 A když budu běhat zase naopak,
    do kopce nahoru,
  • 00:21:08 tak budu běhat pomaleji.
  • 00:21:10 Můžu vám to předvést?
    Je to fyzikální zákon pohybu.
  • 00:21:15 Pohybu a síly gravitace.
  • 00:21:32 Běhám rychleji!
  • 00:21:37 Pusu!
  • 00:21:45 Ten film Rain Man trošku
    udělal ten problém,
  • 00:21:48 že vlastně lidi si představujou
    pod tím pojmem autista Rain Mana.
  • 00:21:51 Člověka, kterej je hodně zvláštní,
  • 00:21:54 on je hodně problémovej,
    ale je geniální,
  • 00:21:57 počítá rozsypaný sirky,
    všecko si pamatuje, všecko zvládá.
  • 00:22:03 Ale takový ve skutečnosti nejsou,
    nebo je jich strašlivě málo.
  • 00:22:07 Říká se tak jeden z tisíce,
    možná kdoví jestli.
  • 00:22:11 Tohle by se stalo, kdybychom si
    já a Honza vyměnili role.
  • 00:22:16 On by mluvil a měl vyšší IQ
    a já bych měl nižší IQ,
  • 00:22:23 ale staral bych se jenom
    o rostliny.
  • 00:22:26 A nemluvil, jenom (předvádí
    neartikulované zvuky).
  • 00:22:32 A takhle bych chodil.
  • 00:22:35 A to je všechno, co víme o Honzovi.
  • 00:22:39 Já myslím, že ho mám ráda,
    jako bych měla ráda i zdravý dítě.
  • 00:22:42 To myslím, že vůbec není rozdíl.
  • 00:22:48 Oni jsou úžasný, oni maj jinej
    pohled na svět,
  • 00:22:51 a když jim člověk nějakým způsobem
    porozumí, tak mě naučej hodně.
  • 00:22:59 Ten autista neodpovídá, neusmívá
    se, nereaguje,
  • 00:23:02 to znamená, my si z toho vyvodíme,
    že on vlastně nemá žádný city,
  • 00:23:06 vůbec se o nás nezajímá.
  • 00:23:08 Tam je jenom ten problém,
  • 00:23:10 že oni to neumí dát v pravou chvíli
    správným způsobem najevo.
  • 00:23:16 A když ten zájem člověk
    o to dítě má,
  • 00:23:18 tak se mu to právě vrátí v tom,
    že to dítě se uklidní
  • 00:23:23 a pak teda pochopí,
    že vlastně najednou je vidět,
  • 00:23:26 že to dítě skutečně na to reaguje,
    a že to vnímá,
  • 00:23:28 a že je to pro něj strašně
    důležitý, ten zájem.
  • 00:23:36 -(radostně se směje)
    -My všichni doufáme,
  • 00:23:40 že jsme konečně už nějak pronikli
    do toho jejich světa.
  • 00:23:45 Ale někdy je to těžký, to poznat.
  • 00:23:50 Je to skutečně na dlouhou cestu,
  • 00:23:53 jestli nás ty děti konečně přijmou
    a vezmou nás do toho světa.
  • 00:23:58 A já myslím, že už v Honzíkově
    světě jsem.
  • 00:24:06 To je sranda, viď?
  • 00:24:09 Pořádně s přednesem!
  • 00:24:11 "Milý Honzo, náš svět se rozpadá
  • 00:24:14 a nezbývá, než improvizovat
    a doufat, že se vrátíš
  • 00:24:23 a zachráníš nás před záhubou."
  • 00:24:30 Hmm. A od čeho budem zachraňovat
    ten svět?
  • 00:24:34 -Před popelem.
    -Před popelem. Hrozí popel?
  • 00:24:39 Hrozí tisíc tun popela.
  • 00:24:46 A kdo je teda tady takovej kamarád?
    Koho tady máš?
  • 00:24:49 -Ty jsi dobrej kamarád.
    -Já jsem dobrej kamarád?
  • 00:24:52 Nejlepší kamarád.
  • 00:24:54 Aha. Tak to jsem rád,
    toho si moc vážím, Marku.
  • 00:25:20 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2014

Související