Svědkové času II. - Starověká Dekapole
-
00:00:10
-Helénská doba přinesla na území
dobytá a později trvale ovládaná -
00:00:15
Alexandrem Velikým
i jeho následovníky nový prvek, -
00:00:19
pronikání řeckého obyvatelstva,
které zde zakládalo nová města. -
00:00:26
K obdobné situaci došlo
také ve starověké Levantě. -
00:00:31
V oblasti, kterou do té doby
obývali semitští Nabatejci, - 00:00:35 Židé a Aramejci,
-
00:00:37
vzniklo postupně
od 3. st. př. n. l. - 00:00:40 několik řeckých měst.
-
00:00:47
Kromě syrského Damašku ležela
všechna v okolí řeky Jordánu. -
00:00:51
Tedy na severních územích dnešního
Jordánska, Izraele a jižní Sýrie. -
00:00:58
V 1. století př. n. l.,
tehdy už oblast ovládali Římané, - 00:01:03 uzavřela města spolek.
-
00:01:06
A protože jich bylo 10,
jsou zvána Dekapole, Desetiměstí. -
00:01:18
Nejednalo se o politickou ligu,
jak je někdy zmiňováno, -
00:01:22
ale o společenství politicky
nezávislých městských států, -
00:01:26
které měly podobné zájmy a cíle
v obchodu a zahraniční politice. - 00:01:31 Proto se vzájemně podporovaly.
-
00:01:35
Do dnešních dnů se z měst Dekapole
zachovaly pouze Damašek a Amman. - 00:01:40 Zbylých 8 zaniklo.
- 00:01:43 Pětici z nich nyní navštívíme.
- 00:01:49 Údolí řeky Jordánu
-
00:01:51
je jižně od Galilejského jezera
rovinatou nivou. -
00:01:56
Asi 10 km široký pás půdy
je díky závlahám z Jordánu -
00:02:00
jednou z nejúrodnějších
částí západní Levanty. -
00:02:13
Na západní straně údolí se u města
Bejt Še'an vypíná tento pahorek. - 00:02:20 Je cílem řady návštěvníků.
- 00:02:23 Na jeho vrcholu jsou zbytky města,
-
00:02:27
jehož kořeny ve staroegyptských
pramenech sahají do doby bronzové. - 00:02:32 Tedy daleko před období Dekapole.
-
00:02:40
Pod pahorkem se rozkládají zbytky
starověkého města Scythopolis. -
00:02:50
A právě pohled z pahorku
nám nabízí výjimečnou možnost -
00:02:54
vidět půdorys města
s jeho systémem ulic a náměstí. -
00:03:01
Význam Scythopolis
stoupl v roce 63 př. n. l., -
00:03:06
kdy římský vojevůdce Pompeius,
a původně i spojenec Cézara, -
00:03:11
začlenil tuto oblast
pod kontrolu Říma. -
00:03:15
Městu byla udělena
zvláštní privilegia. -
00:03:18
A díky tomu se stalo
nejvýznamnějším městem - 00:03:22 tehdy vznikající Dekapole.
-
00:03:32
Ve 2. století n. l. za vlády
Antonia Pia a Marca Aurelia -
00:03:36
prožívala Scythopolis
prosperitu podruhé. -
00:03:41
Většina jejích dnešních staveb
pochází právě z této doby. -
00:03:46
Jsou vynikajícím příkladem
plánování provinčních měst -
00:03:51
v době vrcholného
římského císařství. -
00:03:58
Název Scythopolis pochází
z dob Alexandra Makedonského - 00:04:02 nebo prvních Ptolemaiovců.
-
00:04:05
Území dostal jako dar
jeden z jejich žoldnéřů, - 00:04:09 který byl skytského původu.
-
00:04:17
Ulice starověké Scythopolis byly
lemovány okázalými kolonádami. -
00:04:23
Dlažbu pokrývaly čedičové dlažební
kostky typické pro tento region. - 00:04:34 Budovy byly postaveny z vápence,
-
00:04:37
který se těžil na svazích
asi 7 km vzdálené hory Gilboa. -
00:04:41
Stavby financovali
především soukromí dárci, - 00:04:45 včetně římských císařů.
-
00:04:52
Každý vápencový kvádr
byl dopravován na staveniště -
00:04:56
na jednoduchém tažném zařízení
na principu dvoukolového vozíku. -
00:05:09
Jednou ze stavebních dominant
Scythopolis je zdejší divadlo, - 00:05:13 které pojalo až 7 000 diváků.
-
00:05:17
Jeho dnešní podoba pochází
z 2. století n. l. -
00:05:21
Jeho hlediště bylo rozděleno
pro tři společenské třídy. -
00:05:26
Nejníže seděli soudci
a příslušníci ability, -
00:05:31
nad nimi pak střední střída
a nejvýše plebejci. -
00:05:40
Proscénium,
jež uzavíralo půlkruhové hlediště, -
00:05:44
zdobily žulové sloupy
dovezené až z egyptského Asuánu. -
00:05:50
Zdobné mramorové reliéfy
pocházely z tureckého Afrodisiasu. -
00:06:19
Asi 20 km severně od Scythopolis
se rozkládá Galilejské jezero. -
00:06:25
Vzniklo v proláklině
na toku řeky Jordánu. -
00:06:29
Jeho hladina leží 200 m
pod úrovní hladiny moře. - 00:06:38 Řada míst v jeho okolí
-
00:06:41
je často zmiňována
ve Starém i v Novém zákoně. - 00:06:44 V okolí Galilejského jezera
-
00:06:47
měl provést Ježíš Kristus
řadu zázraků. - 00:06:50 A Svatý Petr zde lovil ryby.
- 00:06:55 Na východ od Galilejského jezera
-
00:06:58
se zvedají prudké svahy
Golanských výšin. -
00:07:01
Jejich vrcholky jsou až o 500 m výš
než hladina jezera. - 00:07:15 Jedno ze zdejších strmých úbočí
-
00:07:17
vytvořila v Bibli zmiňovaná
řeka Jabok. -
00:07:21
Nyní je zde přísně hlídaná hranice
mezi Izraelem a Jordánskem. -
00:07:26
O tuto oblast,
která je nyní v izraelských rukách, -
00:07:30
vede Izrael po léta
vojenský spor se Sýrií. -
00:07:34
O tom, že tu není bezpečno ani teď,
svědčí tyto nápisy. - 00:07:43 Z vrcholku Golanských výšin
-
00:07:46
je hladina Galilejského jezera
zastřena mlžným oparem. - 00:07:53 Zdejší úrodná země
-
00:07:55
dávala od starověku předpoklady
k prosperujícímu osídlení. -
00:08:04
Asi 350 m nad hladinou
Galilejského jezera -
00:08:08
se zvedá místo zvané Susita,
nebo také Hippos. - 00:08:19 Ve 3. století př. n. l.
-
00:08:22
zde byla vybudována
ptolemaiovská pohraniční pevnost. -
00:08:26
O sto let později
z ní pak vzniklo město, - 00:08:29 existující víc než 1 000 let.
- 00:08:33 Název Susita pochází z aramejštiny.
- 00:08:36 Hippos pak z řečtiny.
-
00:08:46
První výzkumy v Susitě
zahájil německý železniční inženýr - 00:08:51 Gotlieb Schumacher v roce 1885.
-
00:08:55
Další výzkumy zde prováděli
v 50. letech 20. století Izraelci. -
00:09:01
Od roku 2000 zde pracuje
izraelsko-polsko-americký tým. -
00:09:07
Cílem této expedice
je odkrýt celé starověké město -
00:09:12
se sítí jeho ulic
a obytných čtvrtí. -
00:09:15
Včetně světských a náboženských
veřejných budov. -
00:09:30
Nejstarší zjištěné nálezy v Susitě
pocházejí z doby kamenné. -
00:09:36
Město dosáhlo vrcholu
v 1. století př. n. l., -
00:09:40
tedy v období Dekapole,
kdy mělo řadu privilegií. -
00:09:45
V byzantských dobách se pak stalo
sídlem křesťanského biskupa. -
00:09:49
A v roce 749
ho zcela zničilo zemětřesení. -
00:10:05
Jižně od Susity za řekou Jarmúk
se krajina zvedá do prudkých kopců. -
00:10:12
Zvláště počátkem jara
se zde všude zelená svěží tráva. -
00:10:17
Na jaře z půdy vykukující
vápencový podklad -
00:10:20
vytváří v kombinaci
se zelení travin nádherné scenérie. -
00:10:33
Před 2 000 let bylo toto území
ovládáno městem Gadara, -
00:10:39
jež je dnes známo
pod arabským názvem jako Umm-Qais. -
00:10:47
Zbytky města,
zvaném ve starověku též Antiochia, - 00:10:51 leží ve výšce necelých 400 m.n.m.,
-
00:10:55
tedy o 600 m výše
než je Galilejské jezero. -
00:11:07
Páteří Gadary byla hlavní třída
Tecumus Maximus. -
00:11:12
Procházela celým městem
a byla součástí silnice -
00:11:16
mezi dalšími dvěma členy Dekapole,
Abilou a Pellou. -
00:11:21
Kdysi tudy jezdily povozy se zbožím
a kráčeli zde pocestní -
00:11:26
mířící od Středozemního moře
do Bagdádu. -
00:11:33
Dlažba cesty se dochovala
v původním stavu. -
00:11:36
Včetně hlubokých kolejí
vyježděných antickými vozy. -
00:11:45
Silnici kdysi lemovaly
zdobené sloupy. -
00:11:49
Dnes je jich řada
opětovně vztyčena. -
00:11:52
Jsou převážně z vápence
a mají korintské hlavice. - 00:12:01 Kdysi musely být pýchou
-
00:12:03
jednoho z nejvýznamnějších
obchodních center této oblasti. -
00:12:20
V sousedství chrámů byl zbudován
komplex s bazény a vodotrysky. -
00:12:26
Dnes po něm zbyly už jen zbytky
tohoto nymfea ze 4. století. -
00:12:40
Výraznou stavbou v Gadaře
bylo divadlo -
00:12:44
umístěné ve svahu kopce,
v němž se provedly terénní úpravy. -
00:12:53
Budova postavená z čediče
pojala asi 3 000 diváků. -
00:13:08
V divadle je dodnes
poměrně dobře zachován -
00:13:11
funkční systém chodeb a schodišť
pro pohyb diváků. -
00:13:23
Řada kamenicky perfektně
provedených částí divadla -
00:13:27
se uchovala díky tvrdosti kamene
v perfektním stavu. -
00:13:39
Severně od divadla je velmi
dobře zachovaná dlážděná cesta, - 00:13:43 kterou lemovaly obchody.
- 00:13:48 Mnohé by mohly být funkční i dnes.
- 00:13:58 Za obchody bylo ve starověku
-
00:14:00
duchovní centrum města
se zbytky chrámů, -
00:14:04
které budovali Římané
a později Byzantinci. -
00:14:18
Gadara je několikrát zmiňována
i v Bibli. -
00:14:22
Je do ní lokalizován příběh,
o kterém hovoří Matouš. -
00:14:27
"Když přijel na protější břeh moře
do gadarské krajiny, -
00:14:32
vyšli proti němu dva posedlí,
kteří vystoupili z hrobů. -
00:14:37
Byli velmi nebezpeční,
takže tudy nikdo nechodil. -
00:14:41
A dali se do křiku.
"Co je ti po nás, Synu Boží?" -
00:14:45
"Přišel jsi nás trápit dříve,
než nastal čas?" - 00:14:50 Opodál se páslo velké stádo vepřů.
- 00:14:53 A zlí duchové ho prosili:
-
00:14:55
"Když už nás vyháníš,
pošli nás do toho stáda". -
00:15:00
On jim řekl: "Jděte!"
Tu vešli do vepřů. -
00:15:04
A celé stádo se hnalo
střemhlav do moře." -
00:15:14
Antická Gadara byla osídlena
již v 1. tisíciletí př. n. l. -
00:15:20
Vládli zde postupně Seleukovci,
Ptolemaiovci, Židé, Nabatejci, -
00:15:26
Římané
a až do 7. století Byzantinci, -
00:15:30
za nichž byla rovněž sídlem
křesťanského biskupa. -
00:15:34
S nástupem islámu
se ale stala lokální vesnicí. - 00:15:38 A upadla v zapomnění.
-
00:15:47
Toto schodiště vede do krypty
křesťanského kostela ze 4. století. -
00:15:56
Byl zde nalezen sarkofág
místní diakonky Heladis. -
00:16:03
Kamenická výzdoba vstupu do krypty
tesaná z čediče -
00:16:07
dává tomuto místu
osobitou, pochmurnou atmosféru. - 00:16:16 Samotný kostel,
-
00:16:18
z něhož se ale dnes už prakticky
nic nezachovalo, - 00:16:21 byl později přestavěn na mešitu.
-
00:16:34
Z Gadary můžeme putovat
podél koryta řeky Jarmúk - 00:16:38 a pak údolím Jordánu.
-
00:16:45
Naše cesta vede
asi 200 m pod hladinou moře. -
00:16:51
Když po 35 km odbočíme
do kopců na východ, -
00:16:55
okouzlí nás při pohledu zpět
nádherná panoramata údolí Jordánu. -
00:17:10
Na prudkých stráních
se pasou stáda ovcí, -
00:17:14
tak jak to má
v biblické krajině být. -
00:17:24
Na jednom z těchto návrší
stávalo ve starověku město Pella. -
00:17:34
Památky, které zde vidíme,
nejsou tak rozsáhlé jako v Gadaře. - 00:17:39 Ale je to dáno i tím,
-
00:17:41
že zde archeologický průzkum
probíhá velmi pomalu. -
00:17:51
Lokalita byla nepřetržitě osídlena
od 5. tisíciletí př. n. l. -
00:17:56
A zdejší obyvatelé se živili
převážně lovem. -
00:18:01
První písemná zmínka o městě
na tomto místě - 00:18:05 je už z 19. století př. n. l.
- 00:18:10 Od této doby vzkvétalo
-
00:18:12
jako jedno z center obchodu
na Blízkém Východě - 00:18:15 a bylo zváno Heleniset.
-
00:18:23
Po obsazení regionu
Alexandrem Makedonským -
00:18:26
zdejší poněkud oportunisticky
založení obyvatelé -
00:18:30
změnili jméno města
podle jeho rodiště na Pellu. -
00:18:34
Později zde vládli Asyřané,
Židé a Římané. -
00:18:40
Největšího ekonomického
rozkvětu Pella dosáhla - 00:18:43 až v raně byzantských dobách.
-
00:18:46
Byla významným centrem křesťanství
s vlastním biskupem. -
00:18:52
Několikrát byla
poškozena zemětřeseními. -
00:18:56
Po posledním, jež bylo v roce 749,
definitivně zanikla. -
00:19:09
Vydáme-li se z Pelly na jihovýchod,
přijedeme po hodině jízdy autem -
00:19:14
do jedné z nejvýznamnějších památek
Jordánska, do Gerase. -
00:19:19
Jordánský Gerase,
libanonský Baalbek a syrská Palmýra -
00:19:24
jsou nejznámějšími římskými městy
na Blízkém Východě. -
00:19:35
Před branami města
stál tento triumfální oblouk, - 00:19:38 který byl postaven roku 129 n. l.
-
00:19:42
u příležitosti návštěvy
císaře Hadriána. -
00:19:51
Kousek od něj je velmi dobře
zachovaný hippodrom. -
00:19:59
Byl vybudován v 1. století.
a o 200 let později byl přestavěn. -
00:20:05
Kolbiště mělo rozměry
244 x 50 metrů. -
00:20:10
Jeho tribuny pojaly
na 15 000 návštěvníků. -
00:20:21
Do prostor divadla nás přilákala
ryčná hudba dud a bubnů. -
00:20:26
Do antických ruin
sice stylově příliš nepatří, -
00:20:30
dává však návštěvě divadla
o to bizarnější kolorit. -
00:20:46
Divadlo bylo postaveno
v letech 81 až 96 n. l. -
00:20:52
Do jeho hlediště
se vměstnalo na 5 000 diváků. - 00:20:59 Je zde vynikající akustika,
-
00:21:01
a proto se tu každoročně
v červenci a v srpnu -
00:21:05
pořádají pod záštitou
jordánské královny Núr - 00:21:08 akce kulturního festivalu.
-
00:21:18
Jednou z dominant Gerase
je chrám zasvěcený Diovi. -
00:21:24
Byl postaven na místě
již starší svatyně. -
00:21:33
Několikrát ho poškodila
zemětřesení. -
00:21:38
Proto jsou jeho dnešní viditelné
části jen torzem někdejší nádhery. -
00:21:52
Pod Diovým chrámem
se rozkládá oválné fórum. -
00:21:58
Díky svému ne zcela obvyklému
půdorysu - 00:22:02 je asi nejznámějším místem Gerasy.
-
00:22:05
Tvoří elipsu blížící se kruhu
s průměry 80 a 90 metrů. - 00:22:12 Ležérní nepravidelnost
-
00:22:14
z něj dělá jednu z nejzajímavějších
antických staveb Blízkého Východu. -
00:22:30
Fórum bylo postaveno
v 1. století n. l. -
00:22:33
Sloužilo jako obchodní
a společenské centrum města. -
00:22:38
Někteří badatelé je však dávají
do souvislosti i s Diovým chrámem. -
00:22:43
Považují je za nádvoří chrámu,
kde se konaly oběti. -
00:22:50
Do oválného fóra ústí
hlavní třída města Cardo Maximus, - 00:22:55 která byla lemována 500 sloupy.
-
00:23:10
Zde se velice dobře
dochovala kamenná dlažba. -
00:23:14
Do jejího okolí jsou dnes zasazeny
hlavice rozbitých sloupů, - 00:23:18 jež už nebylo možné vztyčit,
-
00:23:20
a řada dalších
architektonických doplňků. -
00:23:24
Jejich dokonalá řemeslná
propracovanost a množství -
00:23:29
svědčí o zcela mimořádné ekonomické
prosperitě antického města. - 00:23:40 Přibližně uprostřed Carda Maxima
-
00:23:43
je velmi pěkně zachované nymfeum,
vybudované v roce 191 n. l. -
00:23:49
Kdysi bývalo hlavní
městskou kašnou. -
00:23:59
V okolí Carda Maxima stávaly
obytné čtvrti, -
00:24:03
ale i další stavby, jako například
monumentální propylaje, -
00:24:08
které sloužily jako vstup
do Artemidina chrámu. -
00:24:12
Byly vybudovány
kolem roku 150 n. l. -
00:24:15
Kaskáda monumentálních schodišť
je dnes částečně zrekonstruovaná. -
00:24:21
V antice musel komplex
působit velkolepým dojmem. -
00:24:26
Po schodištích dojdeme
k největšímu chrámu v Gerasy. - 00:24:30 Byl zasvěcen bohyni lovu Artemidě.
-
00:24:34
Uvnitř svatyně se zachovaly zbytky
klenutých oblouků nad síní chrámu -
00:24:40
a bylo znovu vztyčeno 11 sloupů
s korintskými hlavicemi. -
00:24:53
Koncem 4. století přestal chrám
jako svatyně fungovat. -
00:24:58
V dalších stoletích sloužil už jen
jako zdroj stavebního materiálu. -
00:25:10
Kolem významných veřejných staveb
je množství objektů, -
00:25:14
které sloužily k různým účelům,
včetně bydlení. -
00:25:19
U některých z nich jen těžko
odhadujeme jejich někdejší funkci. -
00:25:24
Jejich rozměry a provedení
však svědčí -
00:25:28
o mimořádných ekonomických
možnostech starověkého Gerase - 00:25:32 i ostatních měst Dekapole.
- 00:25:46 Skryté titulky: Petr Kopecký
- 00:25:49 Vyrobila Česká televize 2018