iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 5. 2018
15:40 na ČT2

1 2 3 4 5

1 hlas
7017
zhlédnutí

Svědkové času

(II. řada)

Starověká Dekapole

Dokumentární cyklus o vzácných světových památkách a osudech bájných i historických hrdinů.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Svědkové času II. - Starověká Dekapole

  • 00:00:10 -Helénská doba přinesla na území
    dobytá a později trvale ovládaná
  • 00:00:15 Alexandrem Velikým
    i jeho následovníky nový prvek,
  • 00:00:19 pronikání řeckého obyvatelstva,
    které zde zakládalo nová města.
  • 00:00:26 K obdobné situaci došlo
    také ve starověké Levantě.
  • 00:00:31 V oblasti, kterou do té doby
    obývali semitští Nabatejci,
  • 00:00:35 Židé a Aramejci,
  • 00:00:37 vzniklo postupně
    od 3. st. př. n. l.
  • 00:00:40 několik řeckých měst.
  • 00:00:47 Kromě syrského Damašku ležela
    všechna v okolí řeky Jordánu.
  • 00:00:51 Tedy na severních územích dnešního
    Jordánska, Izraele a jižní Sýrie.
  • 00:00:58 V 1. století př. n. l.,
    tehdy už oblast ovládali Římané,
  • 00:01:03 uzavřela města spolek.
  • 00:01:06 A protože jich bylo 10,
    jsou zvána Dekapole, Desetiměstí.
  • 00:01:18 Nejednalo se o politickou ligu,
    jak je někdy zmiňováno,
  • 00:01:22 ale o společenství politicky
    nezávislých městských států,
  • 00:01:26 které měly podobné zájmy a cíle
    v obchodu a zahraniční politice.
  • 00:01:31 Proto se vzájemně podporovaly.
  • 00:01:35 Do dnešních dnů se z měst Dekapole
    zachovaly pouze Damašek a Amman.
  • 00:01:40 Zbylých 8 zaniklo.
  • 00:01:43 Pětici z nich nyní navštívíme.
  • 00:01:49 Údolí řeky Jordánu
  • 00:01:51 je jižně od Galilejského jezera
    rovinatou nivou.
  • 00:01:56 Asi 10 km široký pás půdy
    je díky závlahám z Jordánu
  • 00:02:00 jednou z nejúrodnějších
    částí západní Levanty.
  • 00:02:13 Na západní straně údolí se u města
    Bejt Še'an vypíná tento pahorek.
  • 00:02:20 Je cílem řady návštěvníků.
  • 00:02:23 Na jeho vrcholu jsou zbytky města,
  • 00:02:27 jehož kořeny ve staroegyptských
    pramenech sahají do doby bronzové.
  • 00:02:32 Tedy daleko před období Dekapole.
  • 00:02:40 Pod pahorkem se rozkládají zbytky
    starověkého města Scythopolis.
  • 00:02:50 A právě pohled z pahorku
    nám nabízí výjimečnou možnost
  • 00:02:54 vidět půdorys města
    s jeho systémem ulic a náměstí.
  • 00:03:01 Význam Scythopolis
    stoupl v roce 63 př. n. l.,
  • 00:03:06 kdy římský vojevůdce Pompeius,
    a původně i spojenec Cézara,
  • 00:03:11 začlenil tuto oblast
    pod kontrolu Říma.
  • 00:03:15 Městu byla udělena
    zvláštní privilegia.
  • 00:03:18 A díky tomu se stalo
    nejvýznamnějším městem
  • 00:03:22 tehdy vznikající Dekapole.
  • 00:03:32 Ve 2. století n. l. za vlády
    Antonia Pia a Marca Aurelia
  • 00:03:36 prožívala Scythopolis
    prosperitu podruhé.
  • 00:03:41 Většina jejích dnešních staveb
    pochází právě z této doby.
  • 00:03:46 Jsou vynikajícím příkladem
    plánování provinčních měst
  • 00:03:51 v době vrcholného
    římského císařství.
  • 00:03:58 Název Scythopolis pochází
    z dob Alexandra Makedonského
  • 00:04:02 nebo prvních Ptolemaiovců.
  • 00:04:05 Území dostal jako dar
    jeden z jejich žoldnéřů,
  • 00:04:09 který byl skytského původu.
  • 00:04:17 Ulice starověké Scythopolis byly
    lemovány okázalými kolonádami.
  • 00:04:23 Dlažbu pokrývaly čedičové dlažební
    kostky typické pro tento region.
  • 00:04:34 Budovy byly postaveny z vápence,
  • 00:04:37 který se těžil na svazích
    asi 7 km vzdálené hory Gilboa.
  • 00:04:41 Stavby financovali
    především soukromí dárci,
  • 00:04:45 včetně římských císařů.
  • 00:04:52 Každý vápencový kvádr
    byl dopravován na staveniště
  • 00:04:56 na jednoduchém tažném zařízení
    na principu dvoukolového vozíku.
  • 00:05:09 Jednou ze stavebních dominant
    Scythopolis je zdejší divadlo,
  • 00:05:13 které pojalo až 7 000 diváků.
  • 00:05:17 Jeho dnešní podoba pochází
    z 2. století n. l.
  • 00:05:21 Jeho hlediště bylo rozděleno
    pro tři společenské třídy.
  • 00:05:26 Nejníže seděli soudci
    a příslušníci ability,
  • 00:05:31 nad nimi pak střední střída
    a nejvýše plebejci.
  • 00:05:40 Proscénium,
    jež uzavíralo půlkruhové hlediště,
  • 00:05:44 zdobily žulové sloupy
    dovezené až z egyptského Asuánu.
  • 00:05:50 Zdobné mramorové reliéfy
    pocházely z tureckého Afrodisiasu.
  • 00:06:19 Asi 20 km severně od Scythopolis
    se rozkládá Galilejské jezero.
  • 00:06:25 Vzniklo v proláklině
    na toku řeky Jordánu.
  • 00:06:29 Jeho hladina leží 200 m
    pod úrovní hladiny moře.
  • 00:06:38 Řada míst v jeho okolí
  • 00:06:41 je často zmiňována
    ve Starém i v Novém zákoně.
  • 00:06:44 V okolí Galilejského jezera
  • 00:06:47 měl provést Ježíš Kristus
    řadu zázraků.
  • 00:06:50 A Svatý Petr zde lovil ryby.
  • 00:06:55 Na východ od Galilejského jezera
  • 00:06:58 se zvedají prudké svahy
    Golanských výšin.
  • 00:07:01 Jejich vrcholky jsou až o 500 m výš
    než hladina jezera.
  • 00:07:15 Jedno ze zdejších strmých úbočí
  • 00:07:17 vytvořila v Bibli zmiňovaná
    řeka Jabok.
  • 00:07:21 Nyní je zde přísně hlídaná hranice
    mezi Izraelem a Jordánskem.
  • 00:07:26 O tuto oblast,
    která je nyní v izraelských rukách,
  • 00:07:30 vede Izrael po léta
    vojenský spor se Sýrií.
  • 00:07:34 O tom, že tu není bezpečno ani teď,
    svědčí tyto nápisy.
  • 00:07:43 Z vrcholku Golanských výšin
  • 00:07:46 je hladina Galilejského jezera
    zastřena mlžným oparem.
  • 00:07:53 Zdejší úrodná země
  • 00:07:55 dávala od starověku předpoklady
    k prosperujícímu osídlení.
  • 00:08:04 Asi 350 m nad hladinou
    Galilejského jezera
  • 00:08:08 se zvedá místo zvané Susita,
    nebo také Hippos.
  • 00:08:19 Ve 3. století př. n. l.
  • 00:08:22 zde byla vybudována
    ptolemaiovská pohraniční pevnost.
  • 00:08:26 O sto let později
    z ní pak vzniklo město,
  • 00:08:29 existující víc než 1 000 let.
  • 00:08:33 Název Susita pochází z aramejštiny.
  • 00:08:36 Hippos pak z řečtiny.
  • 00:08:46 První výzkumy v Susitě
    zahájil německý železniční inženýr
  • 00:08:51 Gotlieb Schumacher v roce 1885.
  • 00:08:55 Další výzkumy zde prováděli
    v 50. letech 20. století Izraelci.
  • 00:09:01 Od roku 2000 zde pracuje
    izraelsko-polsko-americký tým.
  • 00:09:07 Cílem této expedice
    je odkrýt celé starověké město
  • 00:09:12 se sítí jeho ulic
    a obytných čtvrtí.
  • 00:09:15 Včetně světských a náboženských
    veřejných budov.
  • 00:09:30 Nejstarší zjištěné nálezy v Susitě
    pocházejí z doby kamenné.
  • 00:09:36 Město dosáhlo vrcholu
    v 1. století př. n. l.,
  • 00:09:40 tedy v období Dekapole,
    kdy mělo řadu privilegií.
  • 00:09:45 V byzantských dobách se pak stalo
    sídlem křesťanského biskupa.
  • 00:09:49 A v roce 749
    ho zcela zničilo zemětřesení.
  • 00:10:05 Jižně od Susity za řekou Jarmúk
    se krajina zvedá do prudkých kopců.
  • 00:10:12 Zvláště počátkem jara
    se zde všude zelená svěží tráva.
  • 00:10:17 Na jaře z půdy vykukující
    vápencový podklad
  • 00:10:20 vytváří v kombinaci
    se zelení travin nádherné scenérie.
  • 00:10:33 Před 2 000 let bylo toto území
    ovládáno městem Gadara,
  • 00:10:39 jež je dnes známo
    pod arabským názvem jako Umm-Qais.
  • 00:10:47 Zbytky města,
    zvaném ve starověku též Antiochia,
  • 00:10:51 leží ve výšce necelých 400 m.n.m.,
  • 00:10:55 tedy o 600 m výše
    než je Galilejské jezero.
  • 00:11:07 Páteří Gadary byla hlavní třída
    Tecumus Maximus.
  • 00:11:12 Procházela celým městem
    a byla součástí silnice
  • 00:11:16 mezi dalšími dvěma členy Dekapole,
    Abilou a Pellou.
  • 00:11:21 Kdysi tudy jezdily povozy se zbožím
    a kráčeli zde pocestní
  • 00:11:26 mířící od Středozemního moře
    do Bagdádu.
  • 00:11:33 Dlažba cesty se dochovala
    v původním stavu.
  • 00:11:36 Včetně hlubokých kolejí
    vyježděných antickými vozy.
  • 00:11:45 Silnici kdysi lemovaly
    zdobené sloupy.
  • 00:11:49 Dnes je jich řada
    opětovně vztyčena.
  • 00:11:52 Jsou převážně z vápence
    a mají korintské hlavice.
  • 00:12:01 Kdysi musely být pýchou
  • 00:12:03 jednoho z nejvýznamnějších
    obchodních center této oblasti.
  • 00:12:20 V sousedství chrámů byl zbudován
    komplex s bazény a vodotrysky.
  • 00:12:26 Dnes po něm zbyly už jen zbytky
    tohoto nymfea ze 4. století.
  • 00:12:40 Výraznou stavbou v Gadaře
    bylo divadlo
  • 00:12:44 umístěné ve svahu kopce,
    v němž se provedly terénní úpravy.
  • 00:12:53 Budova postavená z čediče
    pojala asi 3 000 diváků.
  • 00:13:08 V divadle je dodnes
    poměrně dobře zachován
  • 00:13:11 funkční systém chodeb a schodišť
    pro pohyb diváků.
  • 00:13:23 Řada kamenicky perfektně
    provedených částí divadla
  • 00:13:27 se uchovala díky tvrdosti kamene
    v perfektním stavu.
  • 00:13:39 Severně od divadla je velmi
    dobře zachovaná dlážděná cesta,
  • 00:13:43 kterou lemovaly obchody.
  • 00:13:48 Mnohé by mohly být funkční i dnes.
  • 00:13:58 Za obchody bylo ve starověku
  • 00:14:00 duchovní centrum města
    se zbytky chrámů,
  • 00:14:04 které budovali Římané
    a později Byzantinci.
  • 00:14:18 Gadara je několikrát zmiňována
    i v Bibli.
  • 00:14:22 Je do ní lokalizován příběh,
    o kterém hovoří Matouš.
  • 00:14:27 "Když přijel na protější břeh moře
    do gadarské krajiny,
  • 00:14:32 vyšli proti němu dva posedlí,
    kteří vystoupili z hrobů.
  • 00:14:37 Byli velmi nebezpeční,
    takže tudy nikdo nechodil.
  • 00:14:41 A dali se do křiku.
    "Co je ti po nás, Synu Boží?"
  • 00:14:45 "Přišel jsi nás trápit dříve,
    než nastal čas?"
  • 00:14:50 Opodál se páslo velké stádo vepřů.
  • 00:14:53 A zlí duchové ho prosili:
  • 00:14:55 "Když už nás vyháníš,
    pošli nás do toho stáda".
  • 00:15:00 On jim řekl: "Jděte!"
    Tu vešli do vepřů.
  • 00:15:04 A celé stádo se hnalo
    střemhlav do moře."
  • 00:15:14 Antická Gadara byla osídlena
    již v 1. tisíciletí př. n. l.
  • 00:15:20 Vládli zde postupně Seleukovci,
    Ptolemaiovci, Židé, Nabatejci,
  • 00:15:26 Římané
    a až do 7. století Byzantinci,
  • 00:15:30 za nichž byla rovněž sídlem
    křesťanského biskupa.
  • 00:15:34 S nástupem islámu
    se ale stala lokální vesnicí.
  • 00:15:38 A upadla v zapomnění.
  • 00:15:47 Toto schodiště vede do krypty
    křesťanského kostela ze 4. století.
  • 00:15:56 Byl zde nalezen sarkofág
    místní diakonky Heladis.
  • 00:16:03 Kamenická výzdoba vstupu do krypty
    tesaná z čediče
  • 00:16:07 dává tomuto místu
    osobitou, pochmurnou atmosféru.
  • 00:16:16 Samotný kostel,
  • 00:16:18 z něhož se ale dnes už prakticky
    nic nezachovalo,
  • 00:16:21 byl později přestavěn na mešitu.
  • 00:16:34 Z Gadary můžeme putovat
    podél koryta řeky Jarmúk
  • 00:16:38 a pak údolím Jordánu.
  • 00:16:45 Naše cesta vede
    asi 200 m pod hladinou moře.
  • 00:16:51 Když po 35 km odbočíme
    do kopců na východ,
  • 00:16:55 okouzlí nás při pohledu zpět
    nádherná panoramata údolí Jordánu.
  • 00:17:10 Na prudkých stráních
    se pasou stáda ovcí,
  • 00:17:14 tak jak to má
    v biblické krajině být.
  • 00:17:24 Na jednom z těchto návrší
    stávalo ve starověku město Pella.
  • 00:17:34 Památky, které zde vidíme,
    nejsou tak rozsáhlé jako v Gadaře.
  • 00:17:39 Ale je to dáno i tím,
  • 00:17:41 že zde archeologický průzkum
    probíhá velmi pomalu.
  • 00:17:51 Lokalita byla nepřetržitě osídlena
    od 5. tisíciletí př. n. l.
  • 00:17:56 A zdejší obyvatelé se živili
    převážně lovem.
  • 00:18:01 První písemná zmínka o městě
    na tomto místě
  • 00:18:05 je už z 19. století př. n. l.
  • 00:18:10 Od této doby vzkvétalo
  • 00:18:12 jako jedno z center obchodu
    na Blízkém Východě
  • 00:18:15 a bylo zváno Heleniset.
  • 00:18:23 Po obsazení regionu
    Alexandrem Makedonským
  • 00:18:26 zdejší poněkud oportunisticky
    založení obyvatelé
  • 00:18:30 změnili jméno města
    podle jeho rodiště na Pellu.
  • 00:18:34 Později zde vládli Asyřané,
    Židé a Římané.
  • 00:18:40 Největšího ekonomického
    rozkvětu Pella dosáhla
  • 00:18:43 až v raně byzantských dobách.
  • 00:18:46 Byla významným centrem křesťanství
    s vlastním biskupem.
  • 00:18:52 Několikrát byla
    poškozena zemětřeseními.
  • 00:18:56 Po posledním, jež bylo v roce 749,
    definitivně zanikla.
  • 00:19:09 Vydáme-li se z Pelly na jihovýchod,
    přijedeme po hodině jízdy autem
  • 00:19:14 do jedné z nejvýznamnějších památek
    Jordánska, do Gerase.
  • 00:19:19 Jordánský Gerase,
    libanonský Baalbek a syrská Palmýra
  • 00:19:24 jsou nejznámějšími římskými městy
    na Blízkém Východě.
  • 00:19:35 Před branami města
    stál tento triumfální oblouk,
  • 00:19:38 který byl postaven roku 129 n. l.
  • 00:19:42 u příležitosti návštěvy
    císaře Hadriána.
  • 00:19:51 Kousek od něj je velmi dobře
    zachovaný hippodrom.
  • 00:19:59 Byl vybudován v 1. století.
    a o 200 let později byl přestavěn.
  • 00:20:05 Kolbiště mělo rozměry
    244 x 50 metrů.
  • 00:20:10 Jeho tribuny pojaly
    na 15 000 návštěvníků.
  • 00:20:21 Do prostor divadla nás přilákala
    ryčná hudba dud a bubnů.
  • 00:20:26 Do antických ruin
    sice stylově příliš nepatří,
  • 00:20:30 dává však návštěvě divadla
    o to bizarnější kolorit.
  • 00:20:46 Divadlo bylo postaveno
    v letech 81 až 96 n. l.
  • 00:20:52 Do jeho hlediště
    se vměstnalo na 5 000 diváků.
  • 00:20:59 Je zde vynikající akustika,
  • 00:21:01 a proto se tu každoročně
    v červenci a v srpnu
  • 00:21:05 pořádají pod záštitou
    jordánské královny Núr
  • 00:21:08 akce kulturního festivalu.
  • 00:21:18 Jednou z dominant Gerase
    je chrám zasvěcený Diovi.
  • 00:21:24 Byl postaven na místě
    již starší svatyně.
  • 00:21:33 Několikrát ho poškodila
    zemětřesení.
  • 00:21:38 Proto jsou jeho dnešní viditelné
    části jen torzem někdejší nádhery.
  • 00:21:52 Pod Diovým chrámem
    se rozkládá oválné fórum.
  • 00:21:58 Díky svému ne zcela obvyklému
    půdorysu
  • 00:22:02 je asi nejznámějším místem Gerasy.
  • 00:22:05 Tvoří elipsu blížící se kruhu
    s průměry 80 a 90 metrů.
  • 00:22:12 Ležérní nepravidelnost
  • 00:22:14 z něj dělá jednu z nejzajímavějších
    antických staveb Blízkého Východu.
  • 00:22:30 Fórum bylo postaveno
    v 1. století n. l.
  • 00:22:33 Sloužilo jako obchodní
    a společenské centrum města.
  • 00:22:38 Někteří badatelé je však dávají
    do souvislosti i s Diovým chrámem.
  • 00:22:43 Považují je za nádvoří chrámu,
    kde se konaly oběti.
  • 00:22:50 Do oválného fóra ústí
    hlavní třída města Cardo Maximus,
  • 00:22:55 která byla lemována 500 sloupy.
  • 00:23:10 Zde se velice dobře
    dochovala kamenná dlažba.
  • 00:23:14 Do jejího okolí jsou dnes zasazeny
    hlavice rozbitých sloupů,
  • 00:23:18 jež už nebylo možné vztyčit,
  • 00:23:20 a řada dalších
    architektonických doplňků.
  • 00:23:24 Jejich dokonalá řemeslná
    propracovanost a množství
  • 00:23:29 svědčí o zcela mimořádné ekonomické
    prosperitě antického města.
  • 00:23:40 Přibližně uprostřed Carda Maxima
  • 00:23:43 je velmi pěkně zachované nymfeum,
    vybudované v roce 191 n. l.
  • 00:23:49 Kdysi bývalo hlavní
    městskou kašnou.
  • 00:23:59 V okolí Carda Maxima stávaly
    obytné čtvrti,
  • 00:24:03 ale i další stavby, jako například
    monumentální propylaje,
  • 00:24:08 které sloužily jako vstup
    do Artemidina chrámu.
  • 00:24:12 Byly vybudovány
    kolem roku 150 n. l.
  • 00:24:15 Kaskáda monumentálních schodišť
    je dnes částečně zrekonstruovaná.
  • 00:24:21 V antice musel komplex
    působit velkolepým dojmem.
  • 00:24:26 Po schodištích dojdeme
    k největšímu chrámu v Gerasy.
  • 00:24:30 Byl zasvěcen bohyni lovu Artemidě.
  • 00:24:34 Uvnitř svatyně se zachovaly zbytky
    klenutých oblouků nad síní chrámu
  • 00:24:40 a bylo znovu vztyčeno 11 sloupů
    s korintskými hlavicemi.
  • 00:24:53 Koncem 4. století přestal chrám
    jako svatyně fungovat.
  • 00:24:58 V dalších stoletích sloužil už jen
    jako zdroj stavebního materiálu.
  • 00:25:10 Kolem významných veřejných staveb
    je množství objektů,
  • 00:25:14 které sloužily k různým účelům,
    včetně bydlení.
  • 00:25:19 U některých z nich jen těžko
    odhadujeme jejich někdejší funkci.
  • 00:25:24 Jejich rozměry a provedení
    však svědčí
  • 00:25:28 o mimořádných ekonomických
    možnostech starověkého Gerase
  • 00:25:32 i ostatních měst Dekapole.
  • 00:25:46 Skryté titulky: Petr Kopecký
  • 00:25:49 Vyrobila Česká televize 2018

Související