iVysílání

Svědkové času II. - Starověká Dekapole

• 00:00:10 -Helénská doba přinesla na území
  dobytá a později trvale ovládaná
• 00:00:15 Alexandrem Velikým
  i jeho následovníky nový prvek,
• 00:00:19 pronikání řeckého obyvatelstva,
  které zde zakládalo nová města.
• 00:00:26 K obdobné situaci došlo
  také ve starověké Levantě.
• 00:00:31 V oblasti, kterou do té doby
  obývali semitští Nabatejci,
• 00:00:35 Židé a Aramejci,
• 00:00:37 vzniklo postupně
  od 3. st. př. n. l.
• 00:00:40 několik řeckých měst.
• 00:00:47 Kromě syrského Damašku ležela
  všechna v okolí řeky Jordánu.
• 00:00:51 Tedy na severních územích dnešního
  Jordánska, Izraele a jižní Sýrie.
• 00:00:58 V 1. století př. n. l.,
  tehdy už oblast ovládali Římané,
• 00:01:03 uzavřela města spolek.
• 00:01:06 A protože jich bylo 10,
  jsou zvána Dekapole, Desetiměstí.
• 00:01:18 Nejednalo se o politickou ligu,
  jak je někdy zmiňováno,
• 00:01:22 ale o společenství politicky
  nezávislých městských států,
• 00:01:26 které měly podobné zájmy a cíle
  v obchodu a zahraniční politice.
• 00:01:31 Proto se vzájemně podporovaly.
• 00:01:35 Do dnešních dnů se z měst Dekapole
  zachovaly pouze Damašek a Amman.
• 00:01:40 Zbylých 8 zaniklo.
• 00:01:43 Pětici z nich nyní navštívíme.
• 00:01:49 Údolí řeky Jordánu
• 00:01:51 je jižně od Galilejského jezera
  rovinatou nivou.
• 00:01:56 Asi 10 km široký pás půdy
  je díky závlahám z Jordánu
• 00:02:00 jednou z nejúrodnějších
  částí západní Levanty.
• 00:02:13 Na západní straně údolí se u města
  Bejt Še'an vypíná tento pahorek.
• 00:02:20 Je cílem řady návštěvníků.
• 00:02:23 Na jeho vrcholu jsou zbytky města,
• 00:02:27 jehož kořeny ve staroegyptských
  pramenech sahají do doby bronzové.
• 00:02:32 Tedy daleko před období Dekapole.
• 00:02:40 Pod pahorkem se rozkládají zbytky
  starověkého města Scythopolis.
• 00:02:50 A právě pohled z pahorku
  nám nabízí výjimečnou možnost
• 00:02:54 vidět půdorys města
  s jeho systémem ulic a náměstí.
• 00:03:01 Význam Scythopolis
  stoupl v roce 63 př. n. l.,
• 00:03:06 kdy římský vojevůdce Pompeius,
  a původně i spojenec Cézara,
• 00:03:11 začlenil tuto oblast
  pod kontrolu Říma.
• 00:03:15 Městu byla udělena
  zvláštní privilegia.
• 00:03:18 A díky tomu se stalo
  nejvýznamnějším městem
• 00:03:22 tehdy vznikající Dekapole.
• 00:03:32 Ve 2. století n. l. za vlády
  Antonia Pia a Marca Aurelia
• 00:03:36 prožívala Scythopolis
  prosperitu podruhé.
• 00:03:41 Většina jejích dnešních staveb
  pochází právě z této doby.
• 00:03:46 Jsou vynikajícím příkladem
  plánování provinčních měst
• 00:03:51 v době vrcholného
  římského císařství.
• 00:03:58 Název Scythopolis pochází
  z dob Alexandra Makedonského
• 00:04:02 nebo prvních Ptolemaiovců.
• 00:04:05 Území dostal jako dar
  jeden z jejich žoldnéřů,
• 00:04:09 který byl skytského původu.
• 00:04:17 Ulice starověké Scythopolis byly
  lemovány okázalými kolonádami.
• 00:04:23 Dlažbu pokrývaly čedičové dlažební
  kostky typické pro tento region.
• 00:04:34 Budovy byly postaveny z vápence,
• 00:04:37 který se těžil na svazích
  asi 7 km vzdálené hory Gilboa.
• 00:04:41 Stavby financovali
  především soukromí dárci,
• 00:04:45 včetně římských císařů.
• 00:04:52 Každý vápencový kvádr
  byl dopravován na staveniště
• 00:04:56 na jednoduchém tažném zařízení
  na principu dvoukolového vozíku.
• 00:05:09 Jednou ze stavebních dominant
  Scythopolis je zdejší divadlo,
• 00:05:13 které pojalo až 7 000 diváků.
• 00:05:17 Jeho dnešní podoba pochází
  z 2. století n. l.
• 00:05:21 Jeho hlediště bylo rozděleno
  pro tři společenské třídy.
• 00:05:26 Nejníže seděli soudci
  a příslušníci ability,
• 00:05:31 nad nimi pak střední střída
  a nejvýše plebejci.
• 00:05:40 Proscénium,
  jež uzavíralo půlkruhové hlediště,
• 00:05:44 zdobily žulové sloupy
  dovezené až z egyptského Asuánu.
• 00:05:50 Zdobné mramorové reliéfy
  pocházely z tureckého Afrodisiasu.
• 00:06:19 Asi 20 km severně od Scythopolis
  se rozkládá Galilejské jezero.
• 00:06:25 Vzniklo v proláklině
  na toku řeky Jordánu.
• 00:06:29 Jeho hladina leží 200 m
  pod úrovní hladiny moře.
• 00:06:38 Řada míst v jeho okolí
• 00:06:41 je často zmiňována
  ve Starém i v Novém zákoně.
• 00:06:44 V okolí Galilejského jezera
• 00:06:47 měl provést Ježíš Kristus
  řadu zázraků.
• 00:06:50 A Svatý Petr zde lovil ryby.
• 00:06:55 Na východ od Galilejského jezera
• 00:06:58 se zvedají prudké svahy
  Golanských výšin.
• 00:07:01 Jejich vrcholky jsou až o 500 m výš
  než hladina jezera.
• 00:07:15 Jedno ze zdejších strmých úbočí
• 00:07:17 vytvořila v Bibli zmiňovaná
  řeka Jabok.
• 00:07:21 Nyní je zde přísně hlídaná hranice
  mezi Izraelem a Jordánskem.
• 00:07:26 O tuto oblast,
  která je nyní v izraelských rukách,
• 00:07:30 vede Izrael po léta
  vojenský spor se Sýrií.
• 00:07:34 O tom, že tu není bezpečno ani teď,
  svědčí tyto nápisy.
• 00:07:43 Z vrcholku Golanských výšin
• 00:07:46 je hladina Galilejského jezera
  zastřena mlžným oparem.
• 00:07:53 Zdejší úrodná země
• 00:07:55 dávala od starověku předpoklady
  k prosperujícímu osídlení.
• 00:08:04 Asi 350 m nad hladinou
  Galilejského jezera
• 00:08:08 se zvedá místo zvané Susita,
  nebo také Hippos.
• 00:08:19 Ve 3. století př. n. l.
• 00:08:22 zde byla vybudována
  ptolemaiovská pohraniční pevnost.
• 00:08:26 O sto let později
  z ní pak vzniklo město,
• 00:08:29 existující víc než 1 000 let.
• 00:08:33 Název Susita pochází z aramejštiny.
• 00:08:36 Hippos pak z řečtiny.
• 00:08:46 První výzkumy v Susitě
  zahájil německý železniční inženýr
• 00:08:51 Gotlieb Schumacher v roce 1885.
• 00:08:55 Další výzkumy zde prováděli
  v 50. letech 20. století Izraelci.
• 00:09:01 Od roku 2000 zde pracuje
  izraelsko-polsko-americký tým.
• 00:09:07 Cílem této expedice
  je odkrýt celé starověké město
• 00:09:12 se sítí jeho ulic
  a obytných čtvrtí.
• 00:09:15 Včetně světských a náboženských
  veřejných budov.
• 00:09:30 Nejstarší zjištěné nálezy v Susitě
  pocházejí z doby kamenné.
• 00:09:36 Město dosáhlo vrcholu
  v 1. století př. n. l.,
• 00:09:40 tedy v období Dekapole,
  kdy mělo řadu privilegií.
• 00:09:45 V byzantských dobách se pak stalo
  sídlem křesťanského biskupa.
• 00:09:49 A v roce 749
  ho zcela zničilo zemětřesení.
• 00:10:05 Jižně od Susity za řekou Jarmúk
  se krajina zvedá do prudkých kopců.
• 00:10:12 Zvláště počátkem jara
  se zde všude zelená svěží tráva.
• 00:10:17 Na jaře z půdy vykukující
  vápencový podklad
• 00:10:20 vytváří v kombinaci
  se zelení travin nádherné scenérie.
• 00:10:33 Před 2 000 let bylo toto území
  ovládáno městem Gadara,
• 00:10:39 jež je dnes známo
  pod arabským názvem jako Umm-Qais.
• 00:10:47 Zbytky města,
  zvaném ve starověku též Antiochia,
• 00:10:51 leží ve výšce necelých 400 m.n.m.,
• 00:10:55 tedy o 600 m výše
  než je Galilejské jezero.
• 00:11:07 Páteří Gadary byla hlavní třída
  Tecumus Maximus.
• 00:11:12 Procházela celým městem
  a byla součástí silnice
• 00:11:16 mezi dalšími dvěma členy Dekapole,
  Abilou a Pellou.
• 00:11:21 Kdysi tudy jezdily povozy se zbožím
  a kráčeli zde pocestní
• 00:11:26 mířící od Středozemního moře
  do Bagdádu.
• 00:11:33 Dlažba cesty se dochovala
  v původním stavu.
• 00:11:36 Včetně hlubokých kolejí
  vyježděných antickými vozy.
• 00:11:45 Silnici kdysi lemovaly
  zdobené sloupy.
• 00:11:49 Dnes je jich řada
  opětovně vztyčena.
• 00:11:52 Jsou převážně z vápence
  a mají korintské hlavice.
• 00:12:01 Kdysi musely být pýchou
• 00:12:03 jednoho z nejvýznamnějších
  obchodních center této oblasti.
• 00:12:20 V sousedství chrámů byl zbudován
  komplex s bazény a vodotrysky.
• 00:12:26 Dnes po něm zbyly už jen zbytky
  tohoto nymfea ze 4. století.
• 00:12:40 Výraznou stavbou v Gadaře
  bylo divadlo
• 00:12:44 umístěné ve svahu kopce,
  v němž se provedly terénní úpravy.
• 00:12:53 Budova postavená z čediče
  pojala asi 3 000 diváků.
• 00:13:08 V divadle je dodnes
  poměrně dobře zachován
• 00:13:11 funkční systém chodeb a schodišť
  pro pohyb diváků.
• 00:13:23 Řada kamenicky perfektně
  provedených částí divadla
• 00:13:27 se uchovala díky tvrdosti kamene
  v perfektním stavu.
• 00:13:39 Severně od divadla je velmi
  dobře zachovaná dlážděná cesta,
• 00:13:43 kterou lemovaly obchody.
• 00:13:48 Mnohé by mohly být funkční i dnes.
• 00:13:58 Za obchody bylo ve starověku
• 00:14:00 duchovní centrum města
  se zbytky chrámů,
• 00:14:04 které budovali Římané
  a později Byzantinci.
• 00:14:18 Gadara je několikrát zmiňována
  i v Bibli.
• 00:14:22 Je do ní lokalizován příběh,
  o kterém hovoří Matouš.
• 00:14:27 "Když přijel na protější břeh moře
  do gadarské krajiny,
• 00:14:32 vyšli proti němu dva posedlí,
  kteří vystoupili z hrobů.
• 00:14:37 Byli velmi nebezpeční,
  takže tudy nikdo nechodil.
• 00:14:41 A dali se do křiku.
  "Co je ti po nás, Synu Boží?"
• 00:14:45 "Přišel jsi nás trápit dříve,
  než nastal čas?"
• 00:14:50 Opodál se páslo velké stádo vepřů.
• 00:14:53 A zlí duchové ho prosili:
• 00:14:55 "Když už nás vyháníš,
  pošli nás do toho stáda".
• 00:15:00 On jim řekl: "Jděte!"
  Tu vešli do vepřů.
• 00:15:04 A celé stádo se hnalo
  střemhlav do moře."
• 00:15:14 Antická Gadara byla osídlena
  již v 1. tisíciletí př. n. l.
• 00:15:20 Vládli zde postupně Seleukovci,
  Ptolemaiovci, Židé, Nabatejci,
• 00:15:26 Římané
  a až do 7. století Byzantinci,
• 00:15:30 za nichž byla rovněž sídlem
  křesťanského biskupa.
• 00:15:34 S nástupem islámu
  se ale stala lokální vesnicí.
• 00:15:38 A upadla v zapomnění.
• 00:15:47 Toto schodiště vede do krypty
  křesťanského kostela ze 4. století.
• 00:15:56 Byl zde nalezen sarkofág
  místní diakonky Heladis.
• 00:16:03 Kamenická výzdoba vstupu do krypty
  tesaná z čediče
• 00:16:07 dává tomuto místu
  osobitou, pochmurnou atmosféru.
• 00:16:16 Samotný kostel,
• 00:16:18 z něhož se ale dnes už prakticky
  nic nezachovalo,
• 00:16:21 byl později přestavěn na mešitu.
• 00:16:34 Z Gadary můžeme putovat
  podél koryta řeky Jarmúk
• 00:16:38 a pak údolím Jordánu.
• 00:16:45 Naše cesta vede
  asi 200 m pod hladinou moře.
• 00:16:51 Když po 35 km odbočíme
  do kopců na východ,
• 00:16:55 okouzlí nás při pohledu zpět
  nádherná panoramata údolí Jordánu.
• 00:17:10 Na prudkých stráních
  se pasou stáda ovcí,
• 00:17:14 tak jak to má
  v biblické krajině být.
• 00:17:24 Na jednom z těchto návrší
  stávalo ve starověku město Pella.
• 00:17:34 Památky, které zde vidíme,
  nejsou tak rozsáhlé jako v Gadaře.
• 00:17:39 Ale je to dáno i tím,
• 00:17:41 že zde archeologický průzkum
  probíhá velmi pomalu.
• 00:17:51 Lokalita byla nepřetržitě osídlena
  od 5. tisíciletí př. n. l.
• 00:17:56 A zdejší obyvatelé se živili
  převážně lovem.
• 00:18:01 První písemná zmínka o městě
  na tomto místě
• 00:18:05 je už z 19. století př. n. l.
• 00:18:10 Od této doby vzkvétalo
• 00:18:12 jako jedno z center obchodu
  na Blízkém Východě
• 00:18:15 a bylo zváno Heleniset.
• 00:18:23 Po obsazení regionu
  Alexandrem Makedonským
• 00:18:26 zdejší poněkud oportunisticky
  založení obyvatelé
• 00:18:30 změnili jméno města
  podle jeho rodiště na Pellu.
• 00:18:34 Později zde vládli Asyřané,
  Židé a Římané.
• 00:18:40 Největšího ekonomického
  rozkvětu Pella dosáhla
• 00:18:43 až v raně byzantských dobách.
• 00:18:46 Byla významným centrem křesťanství
  s vlastním biskupem.
• 00:18:52 Několikrát byla
  poškozena zemětřeseními.
• 00:18:56 Po posledním, jež bylo v roce 749,
  definitivně zanikla.
• 00:19:09 Vydáme-li se z Pelly na jihovýchod,
  přijedeme po hodině jízdy autem
• 00:19:14 do jedné z nejvýznamnějších památek
  Jordánska, do Gerase.
• 00:19:19 Jordánský Gerase,
  libanonský Baalbek a syrská Palmýra
• 00:19:24 jsou nejznámějšími římskými městy
  na Blízkém Východě.
• 00:19:35 Před branami města
  stál tento triumfální oblouk,
• 00:19:38 který byl postaven roku 129 n. l.
• 00:19:42 u příležitosti návštěvy
  císaře Hadriána.
• 00:19:51 Kousek od něj je velmi dobře
  zachovaný hippodrom.
• 00:19:59 Byl vybudován v 1. století.
  a o 200 let později byl přestavěn.
• 00:20:05 Kolbiště mělo rozměry
  244 x 50 metrů.
• 00:20:10 Jeho tribuny pojaly
  na 15 000 návštěvníků.
• 00:20:21 Do prostor divadla nás přilákala
  ryčná hudba dud a bubnů.
• 00:20:26 Do antických ruin
  sice stylově příliš nepatří,
• 00:20:30 dává však návštěvě divadla
  o to bizarnější kolorit.
• 00:20:46 Divadlo bylo postaveno
  v letech 81 až 96 n. l.
• 00:20:52 Do jeho hlediště
  se vměstnalo na 5 000 diváků.
• 00:20:59 Je zde vynikající akustika,
• 00:21:01 a proto se tu každoročně
  v červenci a v srpnu
• 00:21:05 pořádají pod záštitou
  jordánské královny Núr
• 00:21:08 akce kulturního festivalu.
• 00:21:18 Jednou z dominant Gerase
  je chrám zasvěcený Diovi.
• 00:21:24 Byl postaven na místě
  již starší svatyně.
• 00:21:33 Několikrát ho poškodila
  zemětřesení.
• 00:21:38 Proto jsou jeho dnešní viditelné
  části jen torzem někdejší nádhery.
• 00:21:52 Pod Diovým chrámem
  se rozkládá oválné fórum.
• 00:21:58 Díky svému ne zcela obvyklému
  půdorysu
• 00:22:02 je asi nejznámějším místem Gerasy.
• 00:22:05 Tvoří elipsu blížící se kruhu
  s průměry 80 a 90 metrů.
• 00:22:12 Ležérní nepravidelnost
• 00:22:14 z něj dělá jednu z nejzajímavějších
  antických staveb Blízkého Východu.
• 00:22:30 Fórum bylo postaveno
  v 1. století n. l.
• 00:22:33 Sloužilo jako obchodní
  a společenské centrum města.
• 00:22:38 Někteří badatelé je však dávají
  do souvislosti i s Diovým chrámem.
• 00:22:43 Považují je za nádvoří chrámu,
  kde se konaly oběti.
• 00:22:50 Do oválného fóra ústí
  hlavní třída města Cardo Maximus,
• 00:22:55 která byla lemována 500 sloupy.
• 00:23:10 Zde se velice dobře
  dochovala kamenná dlažba.
• 00:23:14 Do jejího okolí jsou dnes zasazeny
  hlavice rozbitých sloupů,
• 00:23:18 jež už nebylo možné vztyčit,
• 00:23:20 a řada dalších
  architektonických doplňků.
• 00:23:24 Jejich dokonalá řemeslná
  propracovanost a množství
• 00:23:29 svědčí o zcela mimořádné ekonomické
  prosperitě antického města.
• 00:23:40 Přibližně uprostřed Carda Maxima
• 00:23:43 je velmi pěkně zachované nymfeum,
  vybudované v roce 191 n. l.
• 00:23:49 Kdysi bývalo hlavní
  městskou kašnou.
• 00:23:59 V okolí Carda Maxima stávaly
  obytné čtvrti,
• 00:24:03 ale i další stavby, jako například
  monumentální propylaje,
• 00:24:08 které sloužily jako vstup
  do Artemidina chrámu.
• 00:24:12 Byly vybudovány
  kolem roku 150 n. l.
• 00:24:15 Kaskáda monumentálních schodišť
  je dnes částečně zrekonstruovaná.
• 00:24:21 V antice musel komplex
  působit velkolepým dojmem.
• 00:24:26 Po schodištích dojdeme
  k největšímu chrámu v Gerasy.
• 00:24:30 Byl zasvěcen bohyni lovu Artemidě.
• 00:24:34 Uvnitř svatyně se zachovaly zbytky
  klenutých oblouků nad síní chrámu
• 00:24:40 a bylo znovu vztyčeno 11 sloupů
  s korintskými hlavicemi.
• 00:24:53 Koncem 4. století přestal chrám
  jako svatyně fungovat.
• 00:24:58 V dalších stoletích sloužil už jen
  jako zdroj stavebního materiálu.
• 00:25:10 Kolem významných veřejných staveb
  je množství objektů,
• 00:25:14 které sloužily k různým účelům,
  včetně bydlení.
• 00:25:19 U některých z nich jen těžko
  odhadujeme jejich někdejší funkci.
• 00:25:24 Jejich rozměry a provedení
  však svědčí
• 00:25:28 o mimořádných ekonomických
  možnostech starověkého Gerase
• 00:25:32 i ostatních měst Dekapole.
• 00:25:46 Skryté titulky: Petr Kopecký
• 00:25:49 Vyrobila Česká televize 2018