iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 9. 2013
11:40 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
5639
zhlédnutí

Cizinec je našinec

Osudy Němců

Dokumentární cyklus o osudech cizinců, kteří se rozhodli žít v naší zemi.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Cizinec je našinec

  • 00:00:50 HUDBA
  • 00:01:05 Deutschland, Česko,
    Deutschland, Česko, Deutschland...
  • 00:01:12 My jsme strašně moc blízko u sebe.
    Žijeme blízko sebe.
  • 00:01:15 Vlastně jsme sousedé.
    Ale co vlastně Němci,
  • 00:01:19 kteří nejenom cestují
    do Prahy a do Čech kvůli pivu
  • 00:01:23 a jiným záležitostem,
    ale kvůli tomu,
  • 00:01:26 aby tam jako žili a pracovali?
  • 00:01:36 Proč Česko?
    Protože maminka moje je Češka,
  • 00:01:40 tatínek Němec.
    A jak jsem vyrůstal v Německu,
  • 00:01:46 tak jsem najednou cítil, že mám
    ještě tu druhou část duše v sobě.
  • 00:01:50 Tak jsem cítil povinnost
    se vydat na cestu do Prahy
  • 00:01:57 a nějak tam zkoumat
    ty kořeny český.
  • 00:02:05 V Německu pocházím z Wuppertalu
    a dlouho jsem žil v Porýní.
  • 00:02:12 V Porýní jsem se cítil dobře,
    ale vždycky jsem věděl,
  • 00:02:15 že nejsme jejich.
    A tady je to podobný.
  • 00:02:19 Cítím se tady velice dobře,
    ale vím, že nejsem Čech.
  • 00:02:54 Překvapení!
  • 00:02:56 -Tohle je to světlo předtím?
    -No.
  • 00:03:02 Hele, to je kvůli tý sprše jenom,
    že jsi byla ve stínu.
  • 00:03:05 My jsme tady spolupracovali
    dohromady se 3 německými režiséry
  • 00:03:11 a ve dvou případech
    to nebylo úplně jednoduchý,
  • 00:03:14 protože tam vlastně nejde o to,
    jestli je to Čech nebo Němec,
  • 00:03:17 tam jde o to,
    jestli má českej smysl pro humor,
  • 00:03:20 nebo nemá.
    A to dvě německý režisérky,
  • 00:03:24 který tady s náma pracovaly,
    tak jedna ho postrádala úplně
  • 00:03:28 a druhá už ten humor
    trošku chytala.
  • 00:03:32 Naštěstí Thomas
    je natolik domestikovanej,
  • 00:03:34 že ten náš českej
    smysl pro humor chápe,
  • 00:03:37 což je v tý práci
    naprosto důležitý.
  • 00:03:39 Já bych chtěl říct,
    že oni jsou samozřejmě líný
  • 00:03:45 jako většinou tady. To je
    jakoby český podle mýho názoru.
  • 00:03:49 Neumějí text.
    Furt se vymlouvají na něco.
  • 00:03:53 Že to nestíhají. Že to chtěli
    udělat, ale tohle, tohle...
  • 00:03:58 Takže veškerá klišé,
    která Němci mají na Čechy,
  • 00:04:01 že jsou líní, že se furt vymlouvají
    a že za nic nemůžou,
  • 00:04:03 tak tady naprosto
    podle mého názoru platí.
  • 00:04:06 -Aby to nebylo jenom takový to...
    -Děkujeme za upřímnost.
  • 00:04:11 To právě byla krásná ukázka
    toho českého smyslu pro humor.
  • 00:04:14 On to nemyslí vážně.
  • 00:04:16 To je ironie. Konečně pobral to,
    co jsme potřebovali.
  • 00:04:20 Ústní voda, pesar a broskvový krém.
  • 00:04:23 Konečně tma.
    Zavrzání vedlejší postele
  • 00:04:26 a závan broskvového krému, číčo!
    -Ach, ty můj bože!
  • 00:04:30 Často se mi stává,
    že určitou emoci třeba,
  • 00:04:35 kterou bych chtěl vyjádřit,
    tak mě nenapadne to český slovo.
  • 00:04:40 Tak se strašně naštvu, řvu
    a křičím to německy nebo něco.
  • 00:04:45 A mám takovou jako blokádu.
    Nejsem schopen to předat.
  • 00:04:49 Jazyk není
    jenom prostředek dorozumívací,
  • 00:04:54 ale je to zároveň určité chování,
    pokud chcete autenticky mluvit.
  • 00:05:02 A tím jsem se víceméně
    pro mě automaticky
  • 00:05:07 dostal, myslím,
    do blízkosti české mentality.
  • 00:05:12 Čím víc jsem uměl jazyk,
  • 00:05:14 čím víc jsem se dostal
    i do hovorového jazyka,
  • 00:05:18 do způsobu vyjadřování,
  • 00:05:21 tím blíž
    jsem se cítil mentalitě lidí.
  • 00:05:26 A tím pádem
    ten proces jisté integrace
  • 00:05:32 ani nebyl tak těžký.
  • 00:05:36 No tak komunikace
    ani takový problém není.
  • 00:05:39 Nějak se domluvíme.
  • 00:05:42 Ruce i nohy máme,
    takže je to v pohodě.
  • 00:05:47 Tak my třeba používáme nějakého
    spolužáka, který umí oba jazyky,
  • 00:05:51 aby to přeložil.
    -No, někdy.
  • 00:06:11 UČITELKA VYUČUJE V NĚMČINĚ
  • 00:06:18 Podle mě je němčina lehčí,
    než kdybych se měla učit česky.
  • 00:06:21 Asi jo.
    V češtině jsou spousty výjimek.
  • 00:06:25 Třeba v češtině máme ř, š
    a takovýhle.
  • 00:06:30 Taky máme 7 pádů.
    V němčině jsou jenom 4.
  • 00:06:33 Takže je to o dost složitější
    s těma ř, č...
  • 00:06:37 S těma háčkama a čárkama.
  • 00:06:39 -Řekni řeřicha.
    -Co?
  • 00:06:42 -Řeřicha.
    -Nebo Řehoř.
  • 00:06:55 -Řehoř.
    -Dobrý.
  • 00:06:59 Určitě se nechám opravovat
    od herců, co se týče češtiny.
  • 00:07:05 To jako rozhodně.
    Protože oni jsou experti, že jo.
  • 00:07:08 Já jsem moc nepoznala,
    že on je Němec.
  • 00:07:11 Některá slovíčka nedokázal
    vyjádřit, ale to jsme se vždycky
  • 00:07:14 nějak domluvili.
    Nebo se zasmáli.
  • 00:07:18 Ale ta práce s ním
    byla pro mě výjimečná v tom,
  • 00:07:21 že já jsem poprvé zažila během
    zkoušení režisér - herci
  • 00:07:25 takové jako poděkování za to,
    že pracujeme a zkoušíme.
  • 00:07:31 Cítila jsem se
    během toho zkoušení dobře.
  • 00:07:35 Možná je situace v Německu
    pro herce v angažmá v divadle
  • 00:07:39 lepší v tom, že pobírá plat,
    ze kterého je schopen se uživit.
  • 00:07:44 Takže nemusí bejt roztrhanej.
    Nemusí dělat další kšefty.
  • 00:07:48 To znamená, že se může víc
    soustředit na tu spolupráci.
  • 00:07:51 Naplno. To znamená, že většinou
    ta připravenost třeba na tu práci
  • 00:07:55 a ta investice do charakteru
    nebo do té postavy,
  • 00:07:59 kterou ten dotyčný má hrát,
    je samozřejmě větší.
  • 00:08:30 Typicky česká
    je také určitá spontánnost,
  • 00:08:33 určitá nepřesnost,
  • 00:08:36 což se vyjadřuje
    v určité míře v jazyce někdy.
  • 00:08:42 To zjišťujete při překládání,
  • 00:08:44 že v němčině musíte
    mnohem víc definovat
  • 00:08:50 než v češtině.
    To není tak definovací jazyk.
  • 00:09:23 Českej humor je pro mě samozřejmě
    ta schopnost tý ironie.
  • 00:09:29 A zasmát se sám sobě.
  • 00:09:32 To si myslím, že je zásadní rozdíl
    mezi Němcem a Čechem pro mě teda.
  • 00:09:38 V takovém tom běžném denním životě.
    I v práci.
  • 00:09:43 Mám pocit,
    že i když je jako povodeň,
  • 00:09:49 i když je prostě problém největší,
    tak jsou, mám pocit,
  • 00:09:53 Češi schopni
    to hodit všechno za hlavu,
  • 00:09:56 jít na pivo
    a prostě se zasmát tomu.
  • 00:09:59 Němci jsou takoví, bych řekl,
    furt takoví jakoby přísnější
  • 00:10:05 a faustovsky přemýšlející.
    A nemají tuhle schopnost podle mě.
  • 00:10:11 Tý sebeironie. Teď bych řekl,
    že už jsem prošel tou asimilací
  • 00:10:16 do tý míry,
    že už se neberu tak vážně.
  • 00:10:19 Já myslím,
    že byly doby ještě za studia,
  • 00:10:22 kdy jsem sebe i tu práci
    bral šíleně vážně,
  • 00:10:25 což je asi i dobře,
    ale nesmí se to přehánět.
  • 00:10:32 Věc, na kterou
    jsem si musel nejvíc zvyknout,
  • 00:10:36 na to mám v podstatě
    taky jednu historku.
  • 00:10:39 Tenkrát, jak jsem tady studoval,
    jsem měl průkazku Filmového klubu.
  • 00:10:44 A to jsem pozval
    taky jednou dvě kamarádky.
  • 00:10:48 A ten film
    byl poměrně pro mě důležitý.
  • 00:10:51 A ony suverénně přišly
    na zastávku tramvaje
  • 00:10:55 na Petřinách asi 20 minut pozdě.
    A já jsem dal najevo,
  • 00:11:01 že se mi to nelíbí,
    a ony mně hned vyčítaly,
  • 00:11:05 že jsem typickej Němec,
  • 00:11:07 že trvám na tom,
    aby to bylo pintlich,
  • 00:11:11 aby přišly přesně. A to jsem
    považoval za docela nespravedlivý.
  • 00:11:50 Co se týče obrazu Němců o Češích,
    tak si myslím, že...
  • 00:12:05 Pokud vůbec něco mají, pokud
    vůbec nějakou představu mají,
  • 00:12:10 tak je dost často určena Švejkem,
  • 00:12:13 protože to je to,
    co jako nejspíš znají.
  • 00:12:19 Haška.
  • 00:12:21 Teda Haška neznají.
    Už nevědí, že je to Hašek,
  • 00:12:24 ale Švejk je postava, kterou znají.
  • 00:12:28 S tím je spojené pivo pochopitelně.
  • 00:12:32 A pak ty zájezdy na levné pivo.
  • 00:12:36 We love Czech republic!
  • 00:12:42 Se jim tady líbí, protože
    je to tady hezký. A levný pivo.
  • 00:12:46 Hezky holky.
  • 00:12:49 Líní policajti.
  • 00:14:31 Ryze subjektivní pro mě byl vždycky
  • 00:14:34 rozdíl situace v Čechách
    a situace v Německu v tom,
  • 00:14:39 že já jsem se musel Čechům
    mnohem méně vysvětlit než Němcům.
  • 00:14:45 Všechny lidské nedostatky
  • 00:14:49 se tady v podstatě setkávaly
    s větším porozuměním,
  • 00:14:55 upřímně a naprosto spontánně
    než v Německu,
  • 00:15:01 kde jsem měl pocit, že musím
    vytvářet určitý obraz o sobě,
  • 00:15:07 abych byl uznanej.
  • 00:15:10 Jako jedna věc
    je úplně zásadní, a to,
  • 00:15:15 že Tomáš má pořádek v dokladech.
    Jako v takových těch dokumentech.
  • 00:15:18 A já jsem totální bordelář.
    Já jsem jezdila s řidičákem
  • 00:15:23 šest let na starý jméno
    a je mi to jako jedno.
  • 00:15:27 A on v tom má totální ordnung.
  • 00:15:30 Takže tohle je takový,
    že se to učím trošku od něj.
  • 00:15:35 Protože jako
    to je úplně jinej přístup.
  • 00:15:39 Já to vlastně vůbec neřeším.
  • 00:15:41 A Tomáš to musí mít v pořádku.
    Má takový desky na to na všechno
  • 00:15:45 a má to tam založený jako v šanonu.
    Prostě má v tom pořádek.
  • 00:15:51 Je to tak. A já se zas učím,
    nechat to taky někdy bejt.
  • 00:15:57 -Myslíš jako ten slovanský bordel?
    -Hm.
  • 00:16:01 Mně nejvíc chybí tady uzená šunka.
  • 00:16:07 Tenkrát to bylo
    skutečně těžký sehnat.
  • 00:16:09 Ale třeba to, co pořád narážíme,
    je tazvaný Abendsbrot.
  • 00:16:13 My jsme zvyklí
    jíst teplou večeři prostě.
  • 00:16:17 Já vařím
    vlastně každý den teplou večeři.
  • 00:16:20 A Tomáš kolikrát mi vzdoruje,
  • 00:16:23 že on chce Abendsbrot, protože
    oni jsou zvyklí jíst večer chleba.
  • 00:16:28 S něčím.
    Tak v tom se třeba jako trošku...
  • 00:16:36 Máme úplně jiný přístup
    tady k tomu.
  • 00:16:39 Prostě to je z toho dětství,
    kdy oni takhle byli zvyklí.
  • 00:16:43 Takže jako umím
    udělat chleba jako Abendsbrot.
  • 00:17:14 Já jsem studoval ve studovně
  • 00:17:17 přímo v budově
    Národního muzea na Václaváku.
  • 00:17:21 A tam mně jedna holka,
    když jsem jí řekl,
  • 00:17:25 že jsem Němec, odpověděla:
    Já ale Němce nemám ráda.
  • 00:17:31 Na to jsem jí odpověděl:
    Víte, mně je to úplně jedno,
  • 00:17:34 jestli je někdo
    Němec nebo Čech nebo cokoliv.
  • 00:17:38 Mně jde vždycky
    o toho jednotlivého člověka.
  • 00:17:41 Já jsem vlastně
    vždycky měla ráda němčinu.
  • 00:17:44 A baví mě a bavilo mě
    i to německý divadlo.
  • 00:17:49 A vlastně i německá literatura.
  • 00:17:52 Takže ten input
    je jako pro mě čistě pozitivní
  • 00:17:58 a je to dobrý.
    Je to nějaký jako další rozměr.
  • 00:18:02 A je to i další rozměr pro ty děti,
  • 00:18:05 že ony vnímají samy sebe,
    nejenom že jsou Češi,
  • 00:18:09 ale že jsou vlastně
    taky trochu jako Němci.
  • 00:18:12 Můj táta je půl Němec, takže já
    jsem taky jakoby půl Němka.
  • 00:18:17 On chodil taky do takový školy,
    tak chtěl, abych sem taky chodila.
  • 00:18:22 Právě.
    Naučíme se tady spoustu jazyků.
  • 00:18:27 Když se chodí třeba na kroužek
    německej, tak se toho tolik nenaučí
  • 00:18:31 jako tady ve škole. Tady
    se ta němčina učí vážně rychle.
  • 00:18:34 A je to tady i moc hezký.
  • 00:18:37 Můj táta pracuje v Německu a
    vždycky se vrací jenom na víkendy.
  • 00:18:42 Ale je to dobrý, že mi třeba
    hodně věcí z Německa obstará
  • 00:18:46 a tak jsme hodně
    s Německem spojení.
  • 00:19:23 To je složitá otázka.
    Já se vidím jako Čechoněmec.
  • 00:19:26 Doopravdy. Je to...
  • 00:19:29 Jsem takovej jako chodec
    mezi Českem a Německem.
  • 00:19:33 Učím v Německu na škole.
    Tady jsem chodil sám do školy
  • 00:19:37 na vysokou, mám tady
    samozřejmě rodinu, děti.
  • 00:19:41 Tady mám práci, tam mám práci.
  • 00:19:43 Permanentně se nacházím
    jak v český realitě, tak v německý.
  • 00:19:50 Je pro mě těžký říct,
    že jsem Čech nebo že jsem Němec.
  • 00:19:54 Já si myslím,
    že jsem prostě Čechoněmec.
  • 00:20:14 Můj syn Oskar chodil teď
    4 roky na německou školku.
  • 00:20:18 Prag Kindergarten
    Deutsche Schule Prag.
  • 00:20:21 Dcera chodí už teď tady
    v Hellichovce do český školy.
  • 00:20:25 Samozřejmě se snažíme s oběma
    mluvit, nebo já se snažím
  • 00:20:31 s oběma mluvit německy,
    ale bohužel jsem takovej lajdák
  • 00:20:34 a nedělám to dů... Jak se to říká?
    -Důsledně. -Důsledně.
  • 00:20:39 Takže uvidím. Je to můj velkej
    úkol. Beru to jako můj velkej úkol.
  • 00:20:45 Oni mají německý i český
    státní příslušenství.
  • 00:20:48 -Příslušnost.
    -Příslušnost se říká?
  • 00:20:51 No! To je ono. To jsou ty malý
    korekce, který já prostě...
  • 00:20:57 Takže se můžou rozhodnout,
    až budou velký.
  • 00:21:00 Třeba budou chtít
    žít a pracovat v Německu.
  • 00:21:36 ZPÍVAJÍ NĚMECKY
  • 00:21:46 Mě vlastně nejvíc,
    když jsem se s Tomášem seznámila,
  • 00:21:49 a to mě baví do teď, je,
    že on nemá jako žádný komplexy.
  • 00:21:55 A to mi přijde hrozně podstatný
    i pro ten vztah
  • 00:21:59 a pro všechno, že on není
    jako přehnaně sebevědomej,
  • 00:22:03 ale ví jako, co dělá,
    ví, proč to dělá,
  • 00:22:06 nechá mě dělat, ať si dělám,
    co jako uznám za vhodný.
  • 00:22:11 Takže je to
    takový jakoby svobodný vztah.
  • 00:22:16 To mi přijde strašně
    jako důležitý a mám pocit,
  • 00:22:19 že v mnoha českých manželstvích
    je to ještě pořád tak,
  • 00:22:22 že je tam takový
    jako tradičnější uspořádání.
  • 00:22:26 Nebo tlak na tu ženu,
    aby ona měla spíš tu ženskou roli.
  • 00:22:30 A je tam ten táta,
    kterej jako je ten,
  • 00:22:35 kterej o těch věcech
    jako rozhoduje.
  • 00:22:39 A ideální je, když ona vydělává
    trošku míň než on a tak.
  • 00:22:42 Jako že je to pořád
    někde zakódovaný, mám pocit.
  • 00:22:45 Tohle mě třeba baví na Tomášovi,
    že on to vůbec takhle nemá.
  • 00:22:51 Když já mám úspěch, tak je rád,
    a když on má úspěch, já jsem ráda.
  • 00:22:55 Jako že to je taková jako svoboda.
    To mi přijde jako dobrý.
  • 00:22:59 Já nevím, jestli je to tím,
    že vyrůstal ve svobodný zemi,
  • 00:23:02 tak že to má jako v sobě,
    ale to mě baví nejvíc asi.
  • 00:23:07 Já si nedokážu představit,
    že by Jana byla třeba furt doma.
  • 00:23:11 Že by nechodila do práce
    nebo nedělala svoje věci.
  • 00:23:14 Protože já jsem se především
    zamiloval do Jany,
  • 00:23:18 a ne do matky Jany.
  • 00:23:31 Já se napiju.
  • 00:23:39 Ten mikrokosmos česká hospoda
    mi přijde jakoby speciální.
  • 00:23:43 V Německu to v takovéhle míře
    už neexistuje bohužel.
  • 00:23:47 Myslím si, že to souvisí s tím,
    že přeci jen ty hospody v Německu
  • 00:23:50 jsou drahý a nemají ten sociálně
    stmelovací prvek v sobě.
  • 00:23:56 To už nemají.
  • 00:23:58 Tady mi přijde, že furt všechny
    vrstvy chodí do hospod,
  • 00:24:02 spojuje to ty lidi.
    Je to taková velká česká...
  • 00:24:08 Je to taková velká psychoanalýza.
  • 00:24:10 Amerika polyká ty antidepresiva
    a Češi jdou na pivo.
  • 00:24:13 Myslím, že hospoda je mnohem víc
    kulturní zařízení než v Německu.
  • 00:24:22 Hospoda je společensky
    mnohem více uznaná,
  • 00:24:27 v hospodě se setkávají profesoři,
    senátoři a já nevím co
  • 00:24:34 a domlouvají důležité věci.
  • 00:24:39 -Takže dáme ještě dvě? -Jo.
    -Ještě dvě, prosím vás.
  • 00:24:44 Tady je určitě místo, kde můžu
    zapomenout na různý problémy,
  • 00:24:48 který mám, který mě trápí,
    a můžu se taky začít smát sám sobě.
  • 00:24:53 Jak se beru vážně nebo jak ty moje
    problémy jsou strašně důležitý,
  • 00:24:58 jenom moje problémy jsou důležitý.
  • 00:25:01 Zároveň si můžu trošku zanadávat.
    To Češi rádi dělají.
  • 00:25:05 Že všichni jsou blbí,
    nikdo nic neumí a hlavně politici.
  • 00:25:08 To člověku jakoby uleví
    a pak se cítí dobře.
  • 00:25:12 Navíc chodí takový hodný paní tady
    a na rozdíl od manželek
  • 00:25:16 nemají žádné dotazy,
    nic nechtějí a nosí pivo.
  • 00:25:26 Alles gute und auf wiedersehen!
  • 00:25:52 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2013

Související