iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 9. 2014
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

340 hlasů
598895
zhlédnutí

Nevinné lži

Vedlejší příznaky

Proč jí berou děti a posílají do blázince? Chtěla jen budovat rodinné štěstí a všechno zvládnout.

82 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nevinné lži - Vedlejší příznaky

  • 00:00:03 Pořád nemůžu uvěřit,
    že nám to prodali.
  • 00:00:06 Asi zešíleli. A my jsme doma.
  • 00:00:09 -To je úžasný!
    -Spolu. Sami.
  • 00:00:13 -S větrem, sluncem...
    -Deštěm.
  • 00:00:17 Víš, na co se těším? Prší,
    my sedíme tam na tý verandě,
  • 00:00:21 déšť šumí, pijeme víno
    a ty mě koušeš do krku.
  • 00:00:26 -Au! Teď neprší.
    -No, ale bude.
  • 00:00:35 Jo, je to ráj.
  • 00:01:33 TOBÍK PLÁČE
    Tobíku, neplakej, prosím tě.
  • 00:01:36 Týnko, vem ho!
    Prosím tě, vem ho domů, jo?
  • 00:01:40 -Běžte!
    -Pojď!
  • 00:01:49 Mami, jsi v pohodě?
  • 00:01:52 -Mami!
    -Ta země mi utíká pod nohama.
  • 00:01:55 Neutíká. Jenom to klouže.
  • 00:02:07 Ahoj!
  • 00:02:12 Zase byla v Praze.
  • 00:02:16 -Ty nás hodláš vážně zničit?
    -Já jsem tam musela.
  • 00:02:20 Ukliď si to!
    Pořád uklízím po malejch.
  • 00:02:29 Král chce tu zeď znova rozkopat.
  • 00:02:32 -A proč?
    -Ten tlak pořád kolísá.
  • 00:02:37 Fakt, jo?
  • 00:02:40 Praská nám dům.
  • 00:02:44 -Cože?
    -Ta spára se pořád zvětšuje.
  • 00:02:49 Ty nic nevíš. O nic se nestaráš.
  • 00:02:56 Starám se,
    abych to mohl všechno zaplatit.
  • 00:02:58 Bohužel to teď máme
    takhle rozdělený, no.
  • 00:03:09 Ty jsi fakt cvok!
  • 00:03:11 Dneska jela do školy jen v pyžamu.
    Teda na něm měla svetr.
  • 00:03:29 Můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?
  • 00:03:31 Tady jsem upadla. I s Maruškou.
    To bahno nikdy nezmizí.
  • 00:03:36 Běž domů a konečně se vzpamatuj,
  • 00:03:37 nebo tě do toho blázince
    fakt odvezu!
  • 00:03:39 To by se ti hodilo, viď?
    Přivedeš si sem nějakou jinou.
  • 00:03:43 -Mladou, nadrženou, viď?
    -Ty jsi fakt magor.
  • 00:03:46 Copak já vím, co kde děláš,
    když jsi pořád pryč?
  • 00:03:48 Tak hele! Teď si vezmeš
    ty blbý prášky na spaní
  • 00:03:51 a zavřeš se v ložnici.
    Nebudeš děsit děcka. Mazej!
  • 00:04:00 Promiň.
  • 00:04:06 Co budeš dělat?
  • 00:04:11 Já nevím. Nevím.
  • 00:04:14 A ty zmizíš na celej víkend ještě.
  • 00:04:20 Já ten Zlín nemůžu zrušit.
  • 00:04:23 Přišel bych o prachy
    a o další možnost tam dělat.
  • 00:04:28 -Zavoláme babičce.
    -Ona už se vrátila z toho zájezdu?
  • 00:04:33 No jo, vlastně ten její sbor.
  • 00:04:37 Omluvíš mě ve škole?
    Já ji pohlídám.
  • 00:04:45 Pojď sem!
  • 00:04:50 Pojď.
  • 00:05:04 Pozvání do našeho pořadu
    přijala režisérka Anna Vondrová.
  • 00:05:06 Povídat si budeme o jejím dokumentu
    nazvaném jednoduše Mámy.
  • 00:05:10 -Dobrý den, Anno. Vítám vás u nás.
    -Dobrý den.
  • 00:05:13 Prosím vás, pojďte. Máme trošku
    větší zpoždění. Pojďte sem!
  • 00:05:18 Teď vás naportujeme. Honzíku,
    prosím tě, naportuj holčičku.
  • 00:05:23 -Jé!
    -Dudlík, dudlík! V pohodě.
  • 00:05:27 To víš, že jo.
  • 00:05:33 -Na co to mám?
    -Aby tě bylo lépe slyšet, Karkulko.
  • 00:05:37 Až budeš mluvit, víš?
  • 00:05:41 Mami, já nechci mluvit.
    Já nebudu nic říkat.
  • 00:05:45 Vždyť nemusíš. To je úplně jedno.
  • 00:05:48 Prosím, Honzíku,
    naportujeme maminku. Nebojte se.
  • 00:05:52 Takže vy jste si pro ten dokument
    zvolila dvě skupiny žen.
  • 00:05:54 Jednak ty, co se rozhodly
    pro kariéru, nebo ji upřednostnily,
  • 00:05:57 a jednak ty, které popřely kariéru?
  • 00:06:00 Prosím vás, asi za minutku
    byste měla jít na plac.
  • 00:06:05 A napadlo mě,
    že bych vám mohla odlehčit.
  • 00:06:08 -Kdybych vzala malou...
    -Nesahejte na ni!
  • 00:06:11 Vždycky se bere jako rodina
    čtyřčlenná, tak proto čtyři.
  • 00:06:14 -Prosím vás, nekřičte tu.
    -Já tam půjdu s dětma se všema.
  • 00:06:17 -Samozřejmě.
    -My počkáme venku, já ji pohlídám.
  • 00:06:19 Já jsem řekla, že tam půjdeme
    všichni, tak tam půjdeme všichni!
  • 00:06:22 ...jenom jednu, a to Leu, se kterou
    jsme se seznámily při výrobě
  • 00:06:26 německých titulků
    k mýmu prvnímu dokumentu...
  • 00:06:29 Prosím tě, dej mi ji.
  • 00:06:32 Lea je výborná
    překladatelka a tlumočnice.
  • 00:06:36 A Lea Karasová také přijala
    pozvání do našeho pořadu.
  • 00:06:39 Budeme se na ni těšit
    za chvíli u nás v Sama doma.
  • 00:06:45 Já tam pro ni skočím.
  • 00:06:48 -Co se děje?
    -Já tam půjdu jenom s dětma.
  • 00:06:51 -V pohodě. -Vždyť jsi začala
    se mnou točit kvůli dětem, ne?
  • 00:06:54 -No. -No. Kvůli tomu,
    že jsem chtěla být jenom matka.
  • 00:06:58 -Má to být idylka, že?
    -Má to být tak, jak to je.
  • 00:07:03 -To nejde. Nejde to.
    -To všechno zvládneme.
  • 00:07:06 Ten řev berou i porty.
    Tady se nemůžete dohadovat.
  • 00:07:09 -Pojďte do studia. Máte 10 vteřin.
    -Ne! To nejde!
  • 00:07:13 -Leo!
    -Mami! Mami!
  • 00:07:16 Lea Karasová nakonec bohužel
    nemohla přijít, to je mi moc líto,
  • 00:07:19 ale naštěstí je tady
    pořád s námi režisérka...
  • 00:07:26 Mami, počkej, prosím tě!
  • 00:07:29 Mami, prosím! Pojď!
  • 00:07:36 Pojď, Tobi!
  • 00:07:54 Mami? Mami, kam to jedeš?
  • 00:07:56 RÁNA, HAVÁRIE
  • 00:07:59 -Jste tu? -Mami, jsi v pohodě?
    -Jste v pořádku?
  • 00:08:02 Opakovaně vám zdůrazňuji,
    že vaše paní patří do léčebny.
  • 00:08:06 Prej si tam připadala
    jako ve vězení.
  • 00:08:10 -Léky bere?
    -To nevím.
  • 00:08:13 Tvrdí, že jí nepomáhají.
  • 00:08:15 Psychotici se často domnívají,
    že místo léků dostávají jedy.
  • 00:08:17 ZVONÍ TELEFON
    Moment.
  • 00:08:20 Ano?
  • 00:08:23 Jak dlouho?
    Ne, neposílej mi ho sem.
  • 00:08:26 Antidepresiva
    může předepsat každej praktik.
  • 00:08:29 Ne, řekl jsem, že ne.
  • 00:08:35 Paní Karasová teď ohrozila děti.
  • 00:08:38 Za to můžete zažádat
    o nedobrovolnou hospitalizaci.
  • 00:08:42 Chcete po mně, abych svoji
    vlastní ženu poslal do blázince?
  • 00:08:46 Nebo můžete počkat,
    než provede něco horšího.
  • 00:08:49 Jako že by mohla někomu ublížit?
    Nebo sama sobě?
  • 00:08:53 Během maniodepresivních
    psychotických stavů je možné cokoli
  • 00:08:56 Respektive abych dodržel
    současné názvosloví,
  • 00:09:00 při bipolární poruše takové
    intenzity, jakou má vaše manželka.
  • 00:09:07 Tak jak se rozhodnete?
    Času není nazbyt.
  • 00:09:11 Soudní psychiatr bude
    nějakou dobu posuzovat vaši žádost.
  • 00:09:15 ZVONÍ BUDÍK
    Čeká mě další pacient.
  • 00:09:24 Berete na sebe velkou zodpovědnost.
  • 00:09:27 Nashle.
  • 00:09:31 Mami, hulíš tomu dítěti
    přímo do obličeje.
  • 00:09:32 Co kdybych tady s ní zůstala já?
  • 00:09:36 Teď máte,
    co jste od začátku chtěla.
  • 00:09:38 -Neposlouchej ji.
    -Vždycky jste byla proti mně.
  • 00:09:42 -Jsi paranoidní. Týnko, pojď!
    -Ne!
  • 00:09:44 Nějaká cesta
    z těch sraček snad vede.
  • 00:09:46 Vede. Přes špitál. Týnko, pojď!
  • 00:09:49 Pojď!
  • 00:09:51 Kristýnko, jdi. Jdi! Jdi!
  • 00:10:00 Čau!
  • 00:11:09 Necháme to otevřený, tu půdu.
  • 00:11:11 Tady bude všude tráva
    a sem tam dáme nějakou dlaždici,
  • 00:11:14 abychom se zbavili toho bahna.
    Za kuchyní bude technická místnost.
  • 00:11:18 Tam dáme pračku, abychom ji
    nemuseli mít v koupelně.
  • 00:11:21 A přímo z těch pokojů seshora
    bude shoz na prádlo,
  • 00:11:24 abych nemusela běhat nahoru a dolů.
    -Jakej shoz?
  • 00:11:28 -Shoz. Rovnou k tý pračce.
    -Jo takhle.
  • 00:11:30 A tady dáme spoustu bylinek.
    Tady budou levandule.
  • 00:11:34 A támhle bych dala magnólii.
    Magnólii já mám ráda.
  • 00:11:39 Ty se mi směješ?
  • 00:11:41 Ty jsi projektant
    a zahradní architekt v jednom.
  • 00:11:46 -Já toho zvládám daleko víc.
    -Já vím.
  • 00:11:49 Pojď se mnou na zahradu.
    Já ti ukážu, kde bude skleník.
  • 00:11:52 Ty nám ten barák vykoukáš, mami.
    Co tomu říkáš?
  • 00:11:57 Myslím, že se z toho poserete.
    Promiň, chlapče. Poděláte.
  • 00:12:01 To jsem přesně čekal.
    Neposlouchej ji.
  • 00:12:04 Tak my víme,
    že je tady hodně práce.
  • 00:12:06 Jenomže tahle neskončí nikdy.
  • 00:12:09 Dobře víš, že na bydlení, který
    bysme v Praze chtěli, nemáme.
  • 00:12:12 No jo, tak pro jistotu
    rovnou úplná samota.
  • 00:12:18 Tohle prostě chceme.
    Do vesnice to jsou 2 kilometry.
  • 00:12:24 Je to černá díra na prachy.
  • 00:12:26 Neboj. Počítali jsme to několikrát.
  • 00:12:31 Jen se divím,
    že vy dva se nebojíte.
  • 00:12:36 Nedělej nám tady bordel, prosím tě.
  • 00:12:41 Tohle přece nemůže bejt hotový
    dřív, než se to narodí.
  • 00:12:45 To nejdůležitější stihneme.
  • 00:12:49 Jenom uklízet tuhle ratejnu...
  • 00:12:53 -Marku!
    -Fuj, ten záchod je hnusnej.
  • 00:12:56 -To předěláme jako první.
    -Co internet?
  • 00:12:59 -Zařídíme.
    -Jen aby. V takový díře.
  • 00:13:01 -Ale můžeš si sem konečně
    pořídit toho pejska. -Fakt?
  • 00:13:04 -No.
    -A kočku třeba.
  • 00:13:08 No, Týnko, pojď. Ukážeš mi,
    kde je ten záchod. Pojď!
  • 00:13:11 -To poznáš, babi, podle smradu.
    -No, jdeme, pojď!
  • 00:13:17 Jako vždycky. Ona ví všechno
    nejlíp a já jsem úplně nemožná.
  • 00:13:22 Neřeš to.
    Důležitý je, co chceme my.
  • 00:13:29 -Cítíš?
    -Jo. Taky se těším.
  • 00:13:36 Ale já bych potřebovala víc detail.
    I s tou komodou.
  • 00:13:41 A ještě bych to vzala.
  • 00:13:47 Ježiš, tohle je výborný.
  • 00:13:50 -Pánové, nemohli byste se vrátit?
    -Kam jako?
  • 00:13:53 -Tam, odkud jste přišli.
    -Z koupelny. -Super. Z koupelny.
  • 00:13:57 A projdete nám tady ještě jednou,
    až na vás zakřičím akce, jo?
  • 00:14:02 Díky.
  • 00:14:05 Děkuju.
  • 00:14:08 -Tak můžeme?
    -Ano.
  • 00:14:10 Akce!
  • 00:14:13 ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
  • 00:14:15 Co to je?
    ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
  • 00:14:17 Doprala myčka.
    ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
  • 00:14:20 Jo. Stop. Myčka? Jo.
  • 00:14:23 Pardon. Já to vypnu.
  • 00:14:25 Pánové, vezmeme si to znovu,
    Doufám, že další pípnutí nebude.
  • 00:14:31 Rychleji. Dobrý. Díky.
  • 00:14:34 Akce!
  • 00:14:38 -Koukám, že tady máš pěkně živo.
    -Praskly nám trubky v koupelně.
  • 00:14:43 Napojili jsme je na starý.
  • 00:14:45 Chtěli jsme ušetřit,
    a to se nevyplácí.
  • 00:14:49 Na to, že ti tady pochodujou
    řemeslníci a jsi v šestinedělí,
  • 00:14:52 vypadáš úžasně živě.
    -Mně nic jinýho nezbývá.
  • 00:14:56 Já bych potřebovala
    delší vyprávění.
  • 00:14:59 Nemůžeš mi říct,
    jak to bylo s Maruškou?
  • 00:15:02 -To už jsem říkala minule.
    -No tak ještě jednou, jo?
  • 00:15:05 A potom třeba, jak se teď cítíš,
    když se staráš o dvě malý děti,
  • 00:15:09 a tak dále a tak dále.
  • 00:15:12 Já jsem se vyděsila, když jsem
    zjistila, že jsem znova těhotná.
  • 00:15:17 Tobíkovi byly
    přece jenom teprve 4 měsíce.
  • 00:15:21 Radila bych ženám, aby nespoléhaly
    na kojení jako na antikoncepci.
  • 00:15:26 My jsme se teda chránili i jinak,
  • 00:15:29 ale nebylo to
    dostatečně spolehlivý.
  • 00:15:33 Maruška je důkaz.
  • 00:15:38 A jak se cítím? Dobře.
    Asi mě drží mateřský hormony.
  • 00:15:43 Až přestanou fungovat,
    tak se možná zhroutím.
  • 00:15:47 Ale ne.
  • 00:15:50 Já jsem šťastná.
  • 00:16:08 No utíkej!
  • 00:16:12 Tam ne!
  • 00:16:22 HUDBA
  • 00:16:33 -Mami, nemá se už Maruška kojit?
    -Teď to nejde.
  • 00:16:36 -Řve pořád víc.
    -Tak ji pohoupej, prosím tě!
  • 00:16:40 -Já musím vypustit čističku.
    -Proč to pořád vypouštíš?
  • 00:16:44 Pořád ne. Jenom když prší.
    Stokrát jsem těm pitomejm
  • 00:16:48 řemeslníkům říkala,
    že nesmí svést okapy do čističky.
  • 00:16:51 Když takhle prší, tak by přetekla.
  • 00:16:54 Prosím tě, běž! Děkuju!
  • 00:17:07 Debilové debilní!
  • 00:17:17 Já jsem věděla,
    že mám ty šlehačky koupit tři.
  • 00:17:20 -Sakra!
    -Tak to bude mít nedodělaný, no.
  • 00:17:23 -Děláš si legraci? Týnka musí mít
    krásný narozeniny.-Ona to pochopí.
  • 00:17:28 Pořád po ní chceme, aby všechno
    chápala, protože je nejstarší.
  • 00:17:31 Víš, jak by se cítila,
    kdyby dostala nedodělanej dort?
  • 00:17:35 -Žárlila by o to víc.
    -No koho, prosím tě?
  • 00:17:37 Maruška ještě dorty nejí. Viď?
  • 00:17:39 Tobík jo.
    LEA KAŠLE
  • 00:17:42 Stejně mám pocit, že jí jsou
    celý narozeniny ukradený.
  • 00:17:45 Protože nemohla přijet Klárka.
  • 00:17:48 No. Taky by si mohla
    už nějakou kamarádku najít tady.
  • 00:17:51 Po tak dlouhý době.
  • 00:17:56 -Já tam sjedu.
    -Ty? V žádným případě.
  • 00:18:04 Týnko, pojď sem!
  • 00:18:09 Proč jsme jí ten dort
    normálně nekoupili?
  • 00:18:14 Protože jí ho vždycky děláš.
    Promiň.
  • 00:18:17 -No, co je?
    -Pojedeš do krámu.
  • 00:18:20 Na kole jsi tam hned.
    Přestaň se tvářit.
  • 00:18:22 Máma se ti dělá s oslavou,
    přitom je pořád nemocná.
  • 00:18:25 Ale já jsem nevybrala. Máš peníze?
  • 00:18:28 To bude problém. Já jsem platil
    kartou. Mám tady třicet.
  • 00:18:33 -Já mám sedmdesát.
    -To jste pěkný socky.
  • 00:18:39 To ti bude stačit. Na.
  • 00:18:41 Kup dvě šlehačky,
    jablečnej a pomerančovej džus.
  • 00:18:44 Na co džus? Máme šťávu, ne?
  • 00:18:46 Tvoje máma šťávu nepije přece.
  • 00:18:49 -Tak utíkej!
    -Opatrně!
  • 00:19:20 U rybníka přesně na tý hrázi.
  • 00:19:29 Prej se to komplet rozprodá na
    parcely a do roka se začne stavět.
  • 00:19:35 -Zbohatlíků tady bude víc než nás.
    -Jo. Přesně.
  • 00:19:40 103.
  • 00:19:44 Ježiši, já asi ztratila dvacku,
    když jsem vyndavala mobil.
  • 00:19:51 Tak dáme pryč džus.
    Nebo radši tu šlehačku?
  • 00:19:55 -Radši ten džus.
    -Tak 76.
  • 00:20:06 -A 24.
    -Děkuju.
  • 00:20:13 -Na shledanou.
    -To jsou přesně voni.
  • 00:20:16 Baráky stavěj za miliony,
    ale kolik stojí vobyčejný věci,
  • 00:20:19 o tom nemaj ani páru.
  • 00:20:25 A je to tady! Dort je na světě.
  • 00:20:29 -Ten se ti ale poved.
    -Viď? Nakonec.
  • 00:20:32 Tam je jahod!
    To máš ráda, jahody, ne?
  • 00:20:36 HUDBA
  • 00:21:03 Tak co? Usnula?
  • 00:21:06 Naštěstí.
  • 00:21:09 Pojď už si konečně sednout.
  • 00:21:11 -A kdo tu myčku uklidí?
    -Já ji uklidím. Pojď.
  • 00:21:18 -To jsem zvědavá.
    -To já taky.
  • 00:21:25 -Hele...
    -Hm?
  • 00:21:28 -Ty máš pořád teplotu.
    -Ne, mně se nezdá.
  • 00:21:36 -Co Týnka?
    -Ještě chvilku plakala, ale už spí.
  • 00:21:43 Jak si může někdo takhle
    řešit mindráky na malý holce?
  • 00:21:46 Čistý venkovský lidi, ne?
    Nezkažený. Neříkali jste to?
  • 00:21:52 Co nám tím chceš dokázat, mami?
  • 00:21:56 Vezmu Týnku
    na víkend k sobě do Prahy.
  • 00:21:59 -Ona je doma tady, ne v Praze.
    -Ale já vím.
  • 00:22:02 Jenomže ona na to ještě nepřišla.
  • 00:22:15 No, dobrou noc.
  • 00:22:21 -Dobrou noc.
    -Dobrou.
  • 00:22:24 -Půjdem si taky lehnout?
    -Ne. Já musím ještě uklidit.
  • 00:22:29 -Vyndat prádlo, pověsit, vytřít.
    -Nemusíš nic.
  • 00:22:32 Nemusí bejt všechno perfektní.
    Na to vytírání se vykašli.
  • 00:22:36 Za dva dny přijdou zedníci
    a budou zase kopat.
  • 00:22:39 Víš, jak se ten prach roznáší?
    Děti v tom lezou, dýcháme to,
  • 00:22:42 a pak jsme všichni nemocní.
  • 00:22:45 Dobře. Ale já odjíždím v šest.
    Tak já musím.
  • 00:22:51 Dobrou noc.
  • 00:22:56 Dobrou noc.
  • 00:23:02 KAŠLE
  • 00:23:18 Marku, prší! Marku!
  • 00:23:22 V LOŽNICI HRAJE HUDBA
  • 00:23:25 LEA KAŠLE
  • 00:23:45 PŘIJÍMAČ SIGNALIZUJE PLÁČ DÍTĚTE
  • 00:23:52 Ne, Maruško, prosím tě, ne.
    Teď ne. Spinkej.
  • 00:24:03 -Á! -Á!
    -Ano, výborně.
  • 00:24:14 Pěkný.
  • 00:24:18 Děvenko, ale už ta minulá
    sedimentace byla v normě.
  • 00:24:23 -Kojíte ještě? -Ne. Když jsem
    brala ty poslední antibiotika,
  • 00:24:26 tak jsem musela přestat.
    To už mi nešlo ani odstříkávat.
  • 00:24:30 -Říkala jsem vám to minule.
    -Vy se staráte o 3 malé děti!
  • 00:24:35 No tak to se nedivte, že jste
    unavená. To by skolilo i mladší.
  • 00:24:41 Ale tohle není normální únava.
    Ráno se mi zdá, že snad nevstanu.
  • 00:24:46 Jako bych měla tělo z cementu.
  • 00:24:50 Pak se mi zase zdá,
    že bych mohla spát celý den,
  • 00:24:52 ale když si jdu večer lehnout,
    tak neusnu.
  • 00:24:55 Nemohla bych mít
    ten únavový syndrom?
  • 00:24:59 -To byste nevstala vůbec.
    -Ale já nemůžu nevstat vůbec
  • 00:25:04 s třema dětma.
    -Co manžel? Pomáhá?
  • 00:25:09 -Hodně pracuje. Splácíme dům.
    -Takže nepomáhá.
  • 00:25:12 To nemůžu říct. Snaží se.
  • 00:25:16 Nemusíme ho omlouvat. Známe to.
  • 00:25:19 Minimálně mám oslabenou imunitu.
    Od doby,
  • 00:25:23 co se narodila Maruška,
    jsem už brala čtvery antibiotika.
  • 00:25:27 Cože? Ale jděte! To se pletete.
  • 00:25:30 Nebyla jste tak často nemocná.
    My jsme je střídali,
  • 00:25:33 protože některý nezabraly.
    -No právě.
  • 00:25:36 Poslyšte, existujou takový stavy,
    který se navenek projevujou
  • 00:25:43 jako fyzická nemoc,
    ale ve skutečnosti...
  • 00:25:49 Ve skutečnosti je to tady.
  • 00:25:52 To si nemyslím,
    že by byl můj případ.
  • 00:25:55 Nikdo přece neříká, že jste blázen.
    Deprese potká až 15 procent lidí.
  • 00:26:03 Musím vám říct, že i já jsem se
    kdysi dostala do takové situace,
  • 00:26:07 že jsem byla totálně vyšťavená.
    A já jsem si ty antidepresiva dala.
  • 00:26:14 Já byla jak znovuzrozená. Skutečně.
    Úplně znovuzrozená. Vážně.
  • 00:26:22 Nemůžou mi chybět nějaký vitamíny?
  • 00:26:25 Nebo hormonálně jestli nejsem
    rozhozená po těch třech porodech?
  • 00:26:32 V mým věku.
    To by se přece dalo zjistit v krvi.
  • 00:26:36 No. Já vám tu žádanku
    na krev napíšu. Klidně.
  • 00:26:43 Ale podle mě...
    Zeptejte se sestry tam vepředu.
  • 00:26:47 Ta vám řekne. Olověný nohy,
    nespavost, ztráta chuti k životu.
  • 00:26:52 Ta mi nechybí. Mně chybí energie.
  • 00:26:57 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 00:27:00 MARUŠKA PLÁČE
  • 00:27:03 Maruško?
  • 00:27:06 Proboha, Maruško?
  • 00:27:12 -Co se stalo?
    -Ona spadla z postele.
  • 00:27:15 -Počkej. Jak spadla?
    -Já jsem usnula při krmení.
  • 00:27:19 Ty jsi usnula? Počkej, počkej.
  • 00:27:23 Nic jí není. Asi se jenom lekla.
  • 00:27:25 Klid, klid.
  • 00:27:28 Dostaneš dudana.
  • 00:27:31 Já jsem usnula půl hodiny před tím,
    než začala jíst.
  • 00:27:34 Kolik je? Půl čtvrtý?
    Ty jsi zase nemohla spát?
  • 00:27:39 Ne. Kdybych kojila,
    tak by se mi to nestalo.
  • 00:27:42 -Jak to?
    -Protože je to mnohem přirozenější.
  • 00:27:45 To by mi nedovolilo usnout.
    Možná jsem to vzdala moc brzo.
  • 00:27:48 -Co? -Kojení.
    -Prosím tě, vykašli se na to!
  • 00:27:51 A už si zajdi k tý doktorce.
    Vždyť spíš 3-4 hodiny denně.
  • 00:27:55 TOBÍK PLÁČE
  • 00:27:58 Ještě tohle. Pojď, dej mi ji.
  • 00:28:02 Už jsme tady, hele. Už jsme u táty.
    Maruško, dobrý to je.
  • 00:28:12 Tobíku, ty tak. Pojď.
    Uděláte kapelu. Dobře, tak jo.
  • 00:28:19 -Já jim dojdu pro pití.
    -Jo, jo. A já se k nim přidám.
  • 00:28:22 Uééé! Uééé! Jóóó!
  • 00:28:26 Dobře! Výborně! Bůůů!
  • 00:28:30 Dobrou. Neblázněte.
    Spěte. Je půl čtvrtý.
  • 00:29:01 Tak. 14 dní, 3 neděle trvá,
    než zaberou ty antidepresiva.
  • 00:29:06 Prášky na spaní fungujou hned.
    A nelekejte se.
  • 00:29:09 Ony jsou původně na epilepsii,
    ale zjistilo se,
  • 00:29:13 že mají
    fantastický sedativní účinky.
  • 00:29:16 Takže si před spaním jeden vemte.
    A kdybyste se v noci vzbudila,
  • 00:29:20 tak klidně lupněte ještě jeden. Ju?
  • 00:29:23 Nebojte. Uvidíte.
    Znovuzrození. Jako rybička.
  • 00:29:30 Tak děkuju.
  • 00:30:25 Když jsme sem přišli,
    tak ses mi zdála unavená.
  • 00:30:27 A teď zas nechápu,
    odkud se bere ta energie.
  • 00:30:30 Venku se vždycky proberu.
    Příroda mě nabíjí.
  • 00:30:34 A nemáš pocit, že štípání dříví
    je spíš mužská práce?
  • 00:30:39 Víš, jaký jsou vzadu polena. To
    dělá Marek. Tohle je jen šolíchání.
  • 00:30:44 A Marek právě pracuje?
  • 00:30:46 Tobíku, běž tam dozadu
    za tím traktůrkem. Nepůjdeš?
  • 00:30:50 Můžeš nám říct, co dělá?
  • 00:30:52 Zřídil si v konírně
    provizorní studio.
  • 00:30:56 Tak zkouší skládat hudbu.
    Já chci, aby se odreagoval trochu.
  • 00:31:01 Teďka nechci,
    aby se staral o dřevo.
  • 00:31:03 10 dní zvučil jedný kapele
    koncertní šňůru.
  • 00:31:10 -Viď?
    -Jé, ahoj, Týnko!
  • 00:31:13 -Dobrý den.
    -S tebou jsme dlouho nemluvili.
  • 00:31:17 -Není o čem.
    -Tak třeba o tom, jak se máš.
  • 00:31:20 -Nanic.
    -Ále! A proč?
  • 00:31:26 Nesnáším tenhle barák, tu blbou
    vesnici a ty debilní lesy všude.
  • 00:31:31 -A nebyla jsi teď v lese?
    -Akorát kvůli tam těm větvím.
  • 00:31:41 -Neboj. To tam dávat nebudu.
    -Hm. Děkuju.
  • 00:32:37 Díky.
  • 00:32:42 Tak snad to bude
    pořád lepší a lepší.
  • 00:32:44 No nevím.
  • 00:32:47 Vůbec bych nečekal, že ty tvoje
    vitamíny zaberou tak rychle.
  • 00:32:50 Teda že vůbec zaberou.
    Obyčejný béčko a hořčík.
  • 00:32:55 Měl bych to brát taky.
  • 00:32:59 -Jsi nervózní?
    -Já? Ne.
  • 00:33:04 -Z čeho?
    -To právě nevím.
  • 00:33:09 Já jenom přípitek.
    Já víc nesmím kvůli imunitě.
  • 00:33:13 Budu řídit.
  • 00:33:16 Možná bychom mohli říct paní
    doktorce, že víno imunitu podporuje
  • 00:33:20 Nech toho, prosím tě!
  • 00:33:24 Co ti je?
  • 00:33:26 Já... Trápí mě Týnka.
  • 00:33:31 Já už si s ní nevím tady.
  • 00:33:33 Do prčic.
    Musíme o dětech mluvit i tady?
  • 00:33:36 Ne, nemusíme.
  • 00:33:40 -Já už to prostě nevydržím!
    -Sedni si. Sedni si!
  • 00:33:44 -Co nevydržíš?
    -Ten řev. Ten kravál.
  • 00:33:49 -Já to nesnáším.
    -Jakej řev? -Ta muzika.
  • 00:33:54 Všude to jenom řve.
    Doma, v ložnici, všude.
  • 00:34:01 Hele, to vypadá krásně, ne?
    Děkujeme.
  • 00:34:09 -Tak dobrou chuť.
    -Dík.
  • 00:34:20 Uklidni se.
  • 00:34:23 Dobrou chuť.
  • 00:34:59 Co je?
  • 00:35:02 Zaplať. Mně je špatně. Asi to se
    mnou po těch angínách není dobrý.
  • 00:35:07 -Jak špatně?
    -Na omdlení.
  • 00:35:11 -Motá se mi hlava.
    -Pojď do auta. Sedneš si.
  • 00:35:16 Já zaplatím zatím.
  • 00:35:21 -Děkuju.
    -Sedni si.
  • 00:35:35 Dobrý večer.
  • 00:35:39 Čau!
  • 00:35:41 -Tak jak jste si to užili?
    -No nádherně.
  • 00:35:45 Lee se udělalo špatně
    a museli jsme na pohotovost.
  • 00:35:48 Jak špatně? Co vám řekli?
  • 00:35:54 Já jsem jenom vyčerpaná.
  • 00:35:56 Mám si zajít
    k obvoďačce nechat nabrat krev.
  • 00:36:00 -Vy jste žehlila. -S dětma? No
    to bych se pos... Promiň, chlapče.
  • 00:36:25 Paní na úklid.
    Chodila by každý týden.
  • 00:36:29 -Připadá ti, že to nezvládám?
    -Já jsem ti chtěl pomoct.
  • 00:36:33 Já žádnou paní nechci.
    Potřebujeme každou korunu.
  • 00:36:37 Jdu spát.
  • 00:36:42 Jasně.
  • 00:36:48 Zase všechno špatně.
  • 00:36:52 Viděl jsi,
    co si Týnka vyrobila v pokoji?
  • 00:36:57 Jo.
  • 00:37:00 -To je hodně nešťastná holčička.
    -Co s ní mám dělat?
  • 00:37:05 Nemluví, zavírá se před náma
    v pokoji. Nechce si pomoct.
  • 00:37:19 V LOŽNICI HRAJE HUDBA
  • 00:37:38 VYPNULA HUDBU
  • 00:39:17 Zlatíčko moje!
  • 00:39:30 MARUŠKA PLÁČE
  • 00:39:38 Leo! Leo!
  • 00:39:41 Hledám tě po celým baráku.
  • 00:39:48 Pojď! Vstávej!
  • 00:39:51 -Co je mámě? Proč spí tady?
    -To nejde. Pojď!
  • 00:39:58 Klid, Mařenko.
  • 00:40:00 Ať nevzbudím Týnku.
  • 00:40:04 Ty spi.
  • 00:40:20 Klidně si vybal ten nákup.
    Úplně normálně jako vždycky.
  • 00:40:24 Jo.
  • 00:40:32 Prosím tě, promiň.
    Já nějak nevím, mně to nějak nejde.
  • 00:40:36 To je v pohodě.
    Tak to vezmeme ještě jednou, jo?
  • 00:40:40 -Jo.
    -Vůbec se nic neděje.
  • 00:40:43 -Mám zase přijít?
    -Jo. Přijdeš a...
  • 00:40:47 Nechceš si to se mnou vyměnit?
  • 00:40:52 -Co?-Doděláš za mě film a já tady
    budu s dětičkami péct cukroví,
  • 00:40:57 číst si pohádky,
    chodit na procházky, krmit.
  • 00:41:04 Prosím tě, dej mi ji.
    Ona se teď hrozně mrská.
  • 00:41:08 Když na to člověk
    není připravenej...
  • 00:41:13 Jo. Tak, Leo, prosím tě,
    mohla bys aspoň úplně normálně
  • 00:41:22 jako vybalit ten nákup
    a potom si sednout k Týnce
  • 00:41:26 a pomáhat jí s tím věncem?
  • 00:41:29 -Celý ještě jednou?
    -Celý ještě jednou, jo?
  • 00:41:32 Tak.
  • 00:41:34 Babička taky jako že nic a úplně
    normálně, jako že je advent.
  • 00:41:52 Tohle nejsem já.
  • 00:41:59 Proč jste nepřišla hned,
    jak vás přepadla ta úzkost?
  • 00:42:02 Já nemám volno, jak se mi zamane.
    Beru to už měsíc
  • 00:42:07 a je mi snad ještě hůř.
    Říkala jste 14 dní, tři neděle.
  • 00:42:10 -Zvýšíme dávky, děvče.
    -A jestli to nepomůže?
  • 00:42:13 Tak vybereme jiný antidepresiva.
    Jsou jich teď kvanta.
  • 00:42:17 To bude trvat strašně dlouho.
    Na to nemám čas.
  • 00:42:21 -Kampak spěcháte?
    -Já musím fungovat.
  • 00:42:24 Tak. Tady jsem vám napsala
    ještě něco na tu úzkost.
  • 00:42:28 Nebojte. To zvládnem!
    Přijďte se mi ukázat po Vánocích.
  • 00:42:33 Hezký svátky! Ať si je užijem.
  • 00:42:59 Kristýnko, udělej to, prosím tě.
  • 00:43:07 Neměl bys s ní k tý doktorce zajít
    a poptat se?
  • 00:43:11 Není přece možný,
    aby tady chodila a spala vestoje.
  • 00:43:15 -Tady je práce na tři p...
    -Mami, prosím tě!
  • 00:43:18 -Prdele!
    -No co? Tak já se zlepším.
  • 00:43:22 Nejhorší je,
    když ženský dělaj hrdinky,
  • 00:43:25 a nakonec ani nepoznaj,
    že už je to zbytečný.
  • 00:43:32 Kdo se těší na dárky nejvíc? Já!
  • 00:43:35 A kdo to sní první? Já!
  • 00:43:40 LEE ZAČÍNAJÍ ZVUKY SPLÝVAT V HUČENÍ
  • 00:43:54 -No vidíš, že se umíš smát.
    -Protože nemusím do školy.
  • 00:43:59 LEE SPLÝVAJÍ ZVUKY V HUČENÍ
  • 00:44:13 No co, co, co?
  • 00:44:16 Co je?
  • 00:44:19 -Leo?
    -Mami?
  • 00:44:26 Leo, ty nemůžeš dejchat?
  • 00:44:30 Mám ti pomoct? Mám tě bouchnout?
  • 00:44:37 Ne? Já volám.
  • 00:44:42 Ticho, ticho! Nic se neděje.
  • 00:44:45 Marek Karas. Prosím vás, přijeďte.
    Moje žena nemůže dejchat.
  • 00:44:49 Teď už dýchá.
    Ne, jenom kuřecí řízky.
  • 00:44:56 Určitě přijeďte.
  • 00:44:59 Bere nějaký vitamíny.
  • 00:45:09 HUDBA
  • 00:45:15 Dobrý?
  • 00:45:19 Asi vás nechtěla děsit. Známe to.
  • 00:45:22 No jo, ale ani v tý nemocnici.
  • 00:45:24 Říkali teda,
    že to nejspíš bude psychický,
  • 00:45:27 ale o žádných lécích nemluvili.
  • 00:45:31 A vy jste s ní byl uvnitř,
  • 00:45:33 když ji vyšetřovali
    a když říkala tu anamnézu?
  • 00:45:37 -Ne, to jsem nebyl.
    -No.
  • 00:45:41 Vypadá to na vážnější průšvih.
  • 00:45:45 Hlavu vzhůru, chlape.
    To zvládnem, jsme chlapi, ne?
  • 00:45:51 Jo.
  • 00:45:52 Jestli to je opravdu céčko,
    tak maximálně dostanu kopřivku.
  • 00:45:55 Marku, ne!
    Vyplivni to! Vyplivni to!
  • 00:45:59 Marku, prosím tě, vyplivni to!
  • 00:46:03 -Proč se hádáte?
    -Týnko, běž pryč, prosím.
  • 00:46:05 -Až mi to řeknete.
    -Běž k malejm. Promiň. Nezlob se.
  • 00:46:11 -K tomu psychiatrovi půjdeš!
    -Nikam nepůjdu.
  • 00:46:13 Podívej se na sebe, jak vypadáš.
    Trpíme tím všichni. Celá rodina.
  • 00:46:16 -Já jsem jenom vyčerpaná.
    -Jasně. Vyčerpaná.
  • 00:46:18 Unavená jsem z toho všeho,
    co tady dělám.
  • 00:46:21 Vždyť jsem to celý zorganizovala,
    celý jsem to tady zrekonstruovala.
  • 00:46:23 -Sama? A co já?
    -Starám se o dům, o děti, zahradu.
  • 00:46:26 -Já jsem tady pořád sama.
    -Já bych byl radši doma, ale makám,
  • 00:46:29 abych utáhl ten tvůj sen.
  • 00:46:42 Můj?
  • 00:46:47 Jenom můj?
  • 00:46:49 Kdybysme zůstali v Praze,
    všechno bych měl jednodušší.
  • 00:46:53 Všechno.
  • 00:46:58 Vždyť jsi tady chtěl zřídit
    nahrávací studio.
  • 00:47:02 V tomhle baráku?
    Na to nebudu mít příštích 20 let.
  • 00:47:17 Lásko!
  • 00:47:25 Já jsem tady šťastnej,
    ale ty momentálně ne.
  • 00:47:30 S tím musíme něco udělat.
  • 00:47:36 Vždyť si vzpomeň, jak ses dusila,
    jak jsi nemohla dýchat.
  • 00:47:47 Řekneš to mámě, když k němu půjdu?
  • 00:47:52 Záleží na tom?
  • 00:47:55 Já nechci, aby to někdo věděl.
  • 00:47:59 Jasný.
  • 00:48:01 Neřeknu.
  • 00:48:20 Bude všechno dobrý.
    Všechno bude dobrý.
  • 00:48:24 Neboj se.
  • 00:48:29 LEA VNÍMÁ JEN TIKÁNÍ BUDÍKU
  • 00:48:40 -Paní Karasová!
    -Ano?
  • 00:48:44 Pan doktor se tě ptá, jestli
    bys radši nešla do nemocnice.
  • 00:48:48 -Jako do blázince?
    -Prosím tě!
  • 00:48:51 Blázince existovaly
    před 100 lety, milá paní.
  • 00:48:53 Hovoříme
    o špičkové psychiatrické léčebně.
  • 00:48:55 Já přece nejsem blázen.
    V žádném případě.
  • 00:49:00 Často takhle absentuje v realitě,
    a pak je náhle hostilní?
  • 00:49:02 Prosím?
    Já tady sedím, mluvte ke mně!
  • 00:49:06 -Nikdo tě nenutí, abys tam šla.
    -Vždyť já ani nemůžu.
  • 00:49:08 -Kdo by se staral o děti?
    -Prosím tě!
  • 00:49:10 -Váš manžel by rád pomohl.
    -Určitě.
  • 00:49:12 Nebo spíš matka.
    Já mám dost náročné povolání.
  • 00:49:14 -A rodiče paní Karasové?
    -Matka zemřela a otec...
  • 00:49:17 V žádným případě já nikam nepůjdu!
  • 00:49:22 V tom případě mi tady podepište,
    že hospitalizaci odmítáte.
  • 00:49:27 To ne! Ne.
  • 00:49:41 Předepsal jsem vám
    antidepresiva 4.generace.
  • 00:49:45 -Co to znamená? ZVONÍ BUDÍK
    -Pěkně jsme se vešli do času.
  • 00:49:50 Sedni si! Co to znamená,
    ta čtvrtá generace?
  • 00:49:54 Bohužel mě čeká další pacient.
    Najděte si to na internetu.
  • 00:49:58 To je zase
    specialita vaší generace.
  • 00:50:02 Paní Karasová, vy to nečtěte!
    Hlavně ne příbalový leták.
  • 00:50:05 -Proč?
    -Jste hypersenzitivní.
  • 00:50:08 Vsugerovala byste si
    veškeré nežádoucí účinky.
  • 00:50:12 -Díky. Nashle.
    -Na shledanou.
  • 00:50:22 Sakra!
  • 00:50:28 Kristýnko!
  • 00:50:32 Kristýno, proboha, cos tam dělala?
  • 00:50:36 Cos tam dělala? Pojď sem! Pojď sem!
  • 00:50:39 Otevři dveře! Otevři ty dveře!
    Cos tam dělala?
  • 00:50:42 Mami, nech mě!
  • 00:50:44 Řekni mi to,
    nebo to z tebe vymlátím!
  • 00:50:46 Mami, nech mě! Já ti to řeknu.
  • 00:50:51 vlezla jsem si do studený vany
    a potom jsem tady běhala,
  • 00:50:55 abych se zpotila,
    abych nemusela na lyžák.
  • 00:51:01 Ježiš, holčičko, promiň.
    Proboha, promiň.
  • 00:51:06 Promiň.
  • 00:51:11 V DOMĚ PLÁČE MARUŠKA
  • 00:51:24 Marku, provedla jsem strašnou věc.
  • 00:51:27 -A co?
    -Něco strašnýho. Už zase. Zase.
  • 00:51:31 Že jsi odřela auto,
    to není nic tak strašnýho.
  • 00:51:33 Ne. Týnce, Týnce. Něco strašnýho.
    Zavřela se v pokojíčku.
  • 00:51:37 -Cože?
    -Prosím tě, pojď.
  • 00:51:56 Tak co?
  • 00:52:00 Jo. Je rozumná.
  • 00:52:06 Došlo jí, že jsi jí nechtěla
    ublížit, ale že ses o ni bála.
  • 00:52:10 Takže přijde.
    Ale chce být chvilku sama.
  • 00:52:16 -Marku.
    -Hm?
  • 00:52:21 Já se úplně ztrácím.
  • 00:52:27 Já už ani nevím, kdo jsem.
  • 00:52:30 To s Týnkou jsem taky nebyla já,
    kdo jí ublížil.
  • 00:52:33 A kdo? Duch svatej?
  • 00:52:36 Vždyť mě přece znáš. Víš,
    že bych dětem nikdy neublížila.
  • 00:52:42 -To se mnou asi dělají ty prášky.
    -Jasně.
  • 00:52:45 Zatímco předtím
    jsi byla úplně normální, že jo?
  • 00:52:48 Ale předtím jsem byla
    jenom často nemocná,
  • 00:52:51 z toho jsem byla unavená,
    ale teď...
  • 00:52:54 Teď je mi tak divně.
  • 00:52:58 Srdce mi tluče, v noci špatně spím.
  • 00:53:02 Potím se, blbě vidím.
  • 00:53:06 To přece není normální.
  • 00:53:10 Tak jo.
  • 00:53:13 Tak já se zeptám, jestli někdo
    nezná nějakýho dobrýho psychiatra.
  • 00:53:17 Tenhle týpek se mi stejně nelíbil.
  • 00:53:18 Já nechci
    žádnýho dalšího psychiatra!
  • 00:53:37 Promiň.
  • 00:53:41 Marku, promiň.
  • 00:53:54 Nemám na to náladu, zlato.
  • 00:54:01 Vždyť jsou tady děti.
  • 00:54:05 To je jedno.
    Pojď! Pojď do koupelny.
  • 00:54:20 Pojď ke mně! Já tady na tebe čekám.
  • 00:54:23 To je fakt zlej sen, tohle.
    Nech toho. Nech toho!
  • 00:54:28 Nech toho!
  • 00:54:31 Já to takhle nechci. Nech toho!
  • 00:54:33 Nech toho! Nesahej na mě!
  • 00:54:45 Přestaň!
  • 00:54:48 -Přestaň!
    -No tak jo.
  • 00:54:51 Já si to musím udělat,
    když ty mi to neuděláš.
  • 00:54:53 -Já ti říkám, přestaň.
    -Já si to musím...
  • 00:54:57 Přestaň! Nech toho. Nech toho!
  • 00:55:00 Slyšíš mě? Nech toho!
  • 00:55:06 Půjdeš do toho blázince, nebo
    seberu děti a vypadnu od tebe!
  • 00:55:16 Marku!
  • 00:55:19 Ty máš tělo tam a hlavu ještě tady.
  • 00:56:15 Všechny šperky.
  • 00:56:24 -Co to je?
    -Bipolárka.
  • 00:56:29 To není pravda.
  • 00:56:31 Kdybych měla tu maniodepresivní
    bipolární poruchu,
  • 00:56:36 tak bych přece musela mít mánie.
    Ty já nemám.
  • 00:56:38 -A co ten nadměrný sexuální pud?
    -Prosím?
  • 00:56:42 Váš psychiatr to tady píše.
    Podle sdělení manžela pacientky.
  • 00:56:50 Dejte mi ruku.
  • 00:57:04 Teda to mi to nejde.
  • 00:57:10 -Ještě pásek.
    -Já nemám pásek.
  • 00:57:12 Na tom kabátě.
  • 00:57:50 Sestři, Pavla mi sebrala cigára.
    Zase mi je ukradla!
  • 00:57:56 Přestaňte řvát.
  • 00:58:38 PLÁČE
  • 00:58:42 Potichu, prosím vás.
    Nejste tady sama.
  • 00:58:59 Vy jste prý podepsala revers.
    Vždyť jsme vás sotva přijali.
  • 00:59:49 Ahoj!
  • 01:00:02 Můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?
  • 01:00:05 Přivedeš si sem
    nějakou jinou, mladou.
  • 01:00:09 Má to být idylka, že?
    -Má to být, tak jak to je.
  • 01:00:13 To nejde.
  • 01:00:14 Mami, prosím.
  • 01:00:24 RÁNA, HAVÁRIE
  • 01:00:25 Týnko, pojď. Pojď!
  • 01:00:27 Kristýnko, jdi. Jdi. Jdi!
  • 01:02:30 Pak jsem začala brát všechny tyhle
    prášky na hlavu a začalo to peklo.
  • 01:02:34 Já jsem vám ale předepsala
    jenom ta první antidepresiva.
  • 01:02:38 Nebudu už brát žádný.
    Musíte zjistit, co mi doopravdy je.
  • 01:02:41 Počkejte, počkejte.
  • 01:02:43 Musíte se o těch prášcích
    poradit s panem doktorem.
  • 01:02:46 Tam už nikdy nepůjdu.
  • 01:02:48 No, to je nesmysl.
    To nemůžete vysadit ze dne na den.
  • 01:02:51 To se musí pomalu.
  • 01:02:54 Právě jsem je vysadila.
  • 01:02:56 Děvenko, neblázněte.
    Bude vám strašně zle. Mějte rozum.
  • 01:03:00 Ten jsem měla mít dřív.
  • 01:03:04 No tak dobře. Já jsem vás varovala.
  • 01:03:07 Tak prosím, tady mi podepíšete,
    že jste byla seznámena...
  • 01:03:14 A vy mi dáte potvrzení pro manžela,
    co všechno se mnou ty léky udělaly.
  • 01:03:21 Teda doufám,
    že nějakýho manžela ještě mám.
  • 01:03:25 Ano?
  • 01:05:24 Mami! Mami!
  • 01:05:26 Blbý bláto. Mami!
  • 01:05:33 Neboj, ono to vyschne.
  • 01:05:37 Bude hezky.
  • 01:05:40 -Mami!
    -Moc se mi po vás stýská.
  • 01:05:44 Tak pojeď. Malí furt řvou a Tobík
    nechce ani tátu, ani babičku.
  • 01:05:49 Já ještě chvilku počkám,
    až budu úplně v pořádku.
  • 01:05:53 Ty se bojíš?
  • 01:05:59 Nebudou mi věřit, víš?
  • 01:06:01 A co chceš dělat?
    To zůstaneš sama a my tam?
  • 01:06:05 No to ne. Něco tátovi pošlu.
  • 01:06:14 Ať se na to podívá, než přijdu.
  • 01:06:21 MARUŠKA PLÁČE
    Maruško, já už jdu.
  • 01:06:25 Mám dvě ruce. Už jdu.
  • 01:06:27 Tobíku, prosím tě, ty vydrž.
    Ty máš rohlík.
  • 01:06:35 Tobík brečí kvůli těm zubům.
    Máme kousátko?
  • 01:06:39 -Co máme?
    -Máme kousátko?
  • 01:06:40 -Jaký kousátko?
    -Proč bychom se netěšili?
  • 01:06:44 Mami, prosím tě, ne! Nezpívej.
  • 01:06:48 Je tady kraválu až až.
  • 01:06:54 Babi, podívej. Dneska jsem byla
    za mámou a tohle posílá.
  • 01:06:57 -A je úplně normální.
    -Byla tam místo školy.
  • 01:07:02 Příbalový letáky?
  • 01:07:07 Tak se na chvilku ovládala máma.
    To už jsem s ní taky zažil.
  • 01:07:10 Tak se na ni klidně vykašli,
    ale já tam s ní budu bydlet.
  • 01:07:13 No super. Nejdřív jsi utíkala sem
    a teď budeš zdrhat na barák?
  • 01:07:16 Přestaň hulákat.
  • 01:07:20 Koupila jsem Tobíkovi
    nějakej novej sirup proti bolesti.
  • 01:07:25 Hotovej zázrak,
    i když s těmahle věcma čert ví.
  • 01:07:32 S jakejma věcma?
  • 01:07:35 No, měl by sis to přečíst,
    až budeš mít čas.
  • 01:07:43 Když nám pánbůh zdraví dá,
    zdraví dá...
  • 01:07:49 Není mi ještě dobře.
  • 01:07:52 Bojím se, že se s Markem rozvedeme.
  • 01:07:56 Stýská se mi po dětech.
  • 01:07:59 V noci brečím jako želva,
    ale není mi už tak špatně.
  • 01:08:07 No vidíš.
    A já na ty prášky nedám dopustit.
  • 01:08:13 Na antidepresiva.
  • 01:08:17 -Ty je bereš?
    -Už dva roky.
  • 01:08:25 Já neznám pohodovějšího člověka.
  • 01:08:28 Bez nich bych nedorazila na plac.
  • 01:08:33 A proč?
  • 01:08:38 Endogenní deprese.
    To se ti podělá chemie v hlavě a...
  • 01:08:44 To nemusí mít důvod.
  • 01:08:56 Hele, tak ten kontakt
    na toho doktora jsem ti dala,
  • 01:08:59 tak doufám, že budeš přemýšlet
    o tom mým nápadu.
  • 01:09:02 Já bych nesnesla, aby kolem mě
    zase tancovali lidi ze štábu.
  • 01:09:06 Ale ne, tohle bych si točila sama.
  • 01:09:09 Hlavně uvidíme,
    co z toho filmu vyleze. Klid.
  • 01:09:12 Třeba ten tvůj doktor taky zjistí,
    že jsem blázen nebo hypochondr.
  • 01:09:16 No, tak to zjistí. No a co?
  • 01:09:20 Já si myslím, že ještě nevznikl
    žádný celovečerní film
  • 01:09:23 o hypochondrovi. Můžeme
    pak společně jezdit do Cannes,
  • 01:09:27 do Monte Carla, do Jihlavy.
    Budeme mít krásný róby a psaníčka
  • 01:09:32 a v těch psaníčkách budeme mít...
    -Antidepresiva.
  • 01:09:35 Přesně tak. Antidepresiva.
    A budeme strašně krásný
  • 01:09:38 a budeme nám to strašně slušet.
  • 01:09:41 Procestujeme svět.
  • 01:09:47 Tak, můžeme. Akce!
  • 01:09:51 My jsme vaši praktickou lékařku
    obeslali, ale výsledků přišlo
  • 01:09:54 bohužel velice málo.
    Jsem si ale jistý,
  • 01:09:57 že několik okolností
    u vás spustilo autoimunitní reakci.
  • 01:10:00 To znamená,
    že tělo bojuje samo proti sobě.
  • 01:10:03 Já bych vás teď poprosila,
    jestli byste mi to mohl říct
  • 01:10:06 ještě jednou trochu uvolněněji.
  • 01:10:08 Autoimunitní onemocnění
    vyvolané častými záněty,
  • 01:10:11 angínami, záněty průdušek
    není nijak neobvyklé.
  • 01:10:15 Záněty vás oslabily
    a vyvinul se únavový syndrom.
  • 01:10:18 Měla byste více odpočívat,
    dělat si radost.
  • 01:10:22 Připravte se na to,
    že správný postup budeme hledat.
  • 01:10:26 Ani největší kapacity
    se často neshodnou,
  • 01:10:28 jak postupovat
    u únavového syndromu.
  • 01:10:31 Chronický zánět štítné žlázy.
  • 01:10:33 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 01:10:36 Při zánětu štítná žláza zmenšuje
    svůj objem a mizí její tkáň.
  • 01:10:41 Nestíhá produkovat dostatek hormonů
    a začíná hypofunkce,
  • 01:10:46 takže, únava, zimomřivost,
    špatná nálada, deprese.
  • 01:10:51 Problém se štítnou žlázou je celkem
    rychle řešitelný dodáním hormonů.
  • 01:10:55 S únavovým syndromem
    je to běh na velmi dlouhou trať.
  • 01:11:01 A pomohlo ti, že už víš diagnózu?
  • 01:11:03 V tom, že si nepřipadám
    jako blázen nebo hypochondr.
  • 01:11:07 Ale jinak mě to trochu vystrašilo.
  • 01:11:10 A co?
  • 01:11:12 Že se ten únavový syndrom
    léčí tak dlouho,
  • 01:11:14 že někomu třeba rok nic nezabírá.
    To mě děsí.
  • 01:11:37 Víš, co jsem vymyslel?
    To budeš koukat.
  • 01:11:41 -Nacpal jsem do vypínače sirku.
    -U čističky?
  • 01:11:44 To je super, ne?
    Nemusíme nic vypouštět.
  • 01:11:47 Jedna sirka a vypouští to pořád.
    Tak já vím, že se s tím
  • 01:11:50 bude muset něco udělat,
    ale takhle to funguje.
  • 01:11:55 Asi nejdůležitější je,
    že jsem včera za Tobíkem lítala
  • 01:11:58 asi hodinu po hřišti. To bych
    před čtvrt rokem vůbec nezvládla.
  • 01:12:03 Přemýšlím, proč vy se pořád tak
    hodnotíte, zkoumáte se a sledujete.
  • 01:12:07 Teď myslím po fyzický stránce.
  • 01:12:12 Potřebuju vědět,
    že se to vyvíjí k lepšímu,
  • 01:12:15 že jsem prostě zdravější.
  • 01:12:19 Ale vy přece nejste totéž
    co vaše diagnóza, Leo.
  • 01:12:22 Myslím tím, že se můžete spolehnout
    sama na sebe. Na to, co cítíte.
  • 01:12:29 Tím si právě nejsem tak jistá.
  • 01:12:32 Proč?
  • 01:12:34 Asi si teď tolik nevěřím
    po tom všem.
  • 01:12:41 -Kde jsou děti?
    -Už jsem je uložila.
  • 01:12:44 Já jsem ti říkal,
    že ti s nima pomůžu.
  • 01:12:47 Já už se cítím dobře. Opravdu.
  • 01:12:52 PÍPÁ MYČKA
  • 01:12:54 Ne, seď! Pojď sem, pojď ke mně.
    PÍPÁ MYČKA
  • 01:13:01 Šestkrát pípne a už je zticha.
  • 01:13:05 Stejně za chvíli začne řvát pračka.
  • 01:13:08 No a co?
  • 01:13:10 Počkáme, až začnou řvát děti.
    Ty vypnout nejdou.
  • 01:13:16 Tehdy jsem taky věděla,
    byla jsem si jistá,
  • 01:13:19 že mi něco je fyzicky.
  • 01:13:23 Přitom jsem se nechala přesvědčit,
    že je to všechno v mojí hlavě,
  • 01:13:27 že jsem skoro blázen.
  • 01:13:30 A proč si myslíte,
    že jste se nechala přesvědčit?
  • 01:13:36 No to já nevím.
  • 01:13:40 Já jsem o tom
    tenkrát tolik nepřemýšlela.
  • 01:13:43 Potřebovala jsem
    začít fungovat hned.
  • 01:13:46 A co to znamená fungovat?
  • 01:13:49 Tak to snad víme obě, ne?
  • 01:13:52 Jak já můžu vědět,
    co to pro vás znamená fungování.
  • 01:13:55 Nikdy jsme o tom do teď nemluvily.
  • 01:13:58 Myslela jsem to tak,
    že to obě v základu víme,
  • 01:14:01 protože jsme ženský.
  • 01:14:03 Existuje nějaké
    univerzální ženské fungování?
  • 01:14:07 Tak jistě.
  • 01:14:11 Tak někdo dneska děti nemá, někdo
    si pořídí paní na úklid nebo chůvu,
  • 01:14:17 ale v základě
    mi musíte dát za pravdu,
  • 01:14:20 že ženská kromě svý práce
    ještě lítá kolem dětí a domácnosti.
  • 01:14:25 My jsme si s Markem ještě pořídili
    ten dům, velkou zahradu.
  • 01:14:30 Když se vám pak naráz
    v noci vzbudí obě malý děti
  • 01:14:34 a vy je musíte
    jedno po druhým nakrmit,
  • 01:14:36 tak se fakt
    v sobě nešťouráte a říkáte si:
  • 01:14:40 Jen ať proboha funguju!
  • 01:14:44 Tak si teď zkuste představit, že
    se o tohle všechno někdo postaral.
  • 01:14:48 O děti, o dům, o zahradu.
    Nemusíte kontrolovat Týnce úkoly,
  • 01:14:52 nemusíte dokonce
    ani nasypat granule psovi
  • 01:14:55 -To je naprosto nereálný.
    -Jen si to zkuste představit.
  • 01:14:59 Jak pak bude vypadat
    to vaše fungování?
  • 01:15:01 K čemu to je, představit si něco,
    co se prostě nikdy nestane?
  • 01:15:06 Nikdy? Ani na malou chvilku?
    Třeba na víkend nebo na večer?
  • 01:15:13 Pojď sem, děťátko moje!
  • 01:15:17 -Vážně to s nimi zvládnete?
    -Vždyť jsem ti to slíbila.
  • 01:15:21 Pojď! V nejhorším založíme
    věkově smíšené kvarteto. Pojď!
  • 01:15:26 -Utíkej. Máš tam hračky.
    -Mami, ahoj!
  • 01:15:28 Pa, pa!
  • 01:15:36 Na co jste se to ptala?
  • 01:15:39 Jak by potom vypadalo
    to vaše fungování?
  • 01:15:45 Já nevím.
  • 01:15:48 Tak bych se zajela do zahradnictví
    podívat se na ovocný stromy.
  • 01:15:51 Ne, ne, ne.
    Nic kolem domu ani zahrady.
  • 01:15:56 Tak bych šla třeba do kina. Stačí?
  • 01:16:01 Nějak vás to rozčílilo.
  • 01:16:04 Znepokojilo vás, že byste se
    nemusela starat a o nic a nikoho?
  • 01:16:08 Že byste mohla sama začít žít?
    Sama pro sebe.
  • 01:16:12 Co je na tom tak znepokojujícího,
    že by jste se mohla
  • 01:16:15 nebo musela
    začít zabývat sama sebou?
  • 01:16:26 Já jsem si myslela, že už ty
    kapesníčky u vás nebudu potřebovat!
  • 01:17:42 Nahoře uděláme ložničky,
    jen co dáme do kupy tu statiku.
  • 01:17:47 Hm. Můžeme se kouknout na zahradu?
  • 01:17:50 No, to můžeme.
    A nechcete napřed vidět konírnu?
  • 01:17:53 -Konírna? Fakt?
    -No. Já jsem tady chtěl mít studio,
  • 01:17:56 ale nějak to nevyšlo.
  • 01:18:00 To je pěkný.
    Tady můžeme chovat ty kozy.
  • 01:18:05 Ještě mi řekněte jednu věc.
    Proč to tady vlastně prodáváte?
  • 01:18:10 -Má to nějaký háček?
    -Ne, to nemá.
  • 01:18:14 My jsme nějak zjistili,
    že nám město vyhovuje víc.
  • 01:18:18 -Tak my se tu ještě porozhlídnem.
    -Určitě.
  • 01:18:22 Kozy? Víš, jak dopadnou
    ty tvoje krásný keře?
  • 01:18:27 Tak třeba nám budou posílat
    mlíko a sýry.
  • 01:18:31 -Ty máš ráda kozí sýry?
    -Já nesnáším kozí sýry.
  • 01:18:34 -Ty taky, ne?
    -Já nenávidím kozí sýry.
  • 01:20:45 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2014

Související