iVysílání

Nevinné lži - Vedlejší příznaky

• 00:00:03 Pořád nemůžu uvěřit,
  že nám to prodali.
• 00:00:06 Asi zešíleli. A my jsme doma.
• 00:00:09 -To je úžasný!
  -Spolu. Sami.
• 00:00:13 -S větrem, sluncem...
  -Deštěm.
• 00:00:17 Víš, na co se těším? Prší,
  my sedíme tam na tý verandě,
• 00:00:21 déšť šumí, pijeme víno
  a ty mě koušeš do krku.
• 00:00:26 -Au! Teď neprší.
  -No, ale bude.
• 00:00:35 Jo, je to ráj.
• 00:01:33 TOBÍK PLÁČE
  Tobíku, neplakej, prosím tě.
• 00:01:36 Týnko, vem ho!
  Prosím tě, vem ho domů, jo?
• 00:01:40 -Běžte!
  -Pojď!
• 00:01:49 Mami, jsi v pohodě?
• 00:01:52 -Mami!
  -Ta země mi utíká pod nohama.
• 00:01:55 Neutíká. Jenom to klouže.
• 00:02:07 Ahoj!
• 00:02:12 Zase byla v Praze.
• 00:02:16 -Ty nás hodláš vážně zničit?
  -Já jsem tam musela.
• 00:02:20 Ukliď si to!
  Pořád uklízím po malejch.
• 00:02:29 Král chce tu zeď znova rozkopat.
• 00:02:32 -A proč?
  -Ten tlak pořád kolísá.
• 00:02:37 Fakt, jo?
• 00:02:40 Praská nám dům.
• 00:02:44 -Cože?
  -Ta spára se pořád zvětšuje.
• 00:02:49 Ty nic nevíš. O nic se nestaráš.
• 00:02:56 Starám se,
  abych to mohl všechno zaplatit.
• 00:02:58 Bohužel to teď máme
  takhle rozdělený, no.
• 00:03:09 Ty jsi fakt cvok!
• 00:03:11 Dneska jela do školy jen v pyžamu.
  Teda na něm měla svetr.
• 00:03:29 Můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?
• 00:03:31 Tady jsem upadla. I s Maruškou.
  To bahno nikdy nezmizí.
• 00:03:36 Běž domů a konečně se vzpamatuj,
• 00:03:37 nebo tě do toho blázince
  fakt odvezu!
• 00:03:39 To by se ti hodilo, viď?
  Přivedeš si sem nějakou jinou.
• 00:03:43 -Mladou, nadrženou, viď?
  -Ty jsi fakt magor.
• 00:03:46 Copak já vím, co kde děláš,
  když jsi pořád pryč?
• 00:03:48 Tak hele! Teď si vezmeš
  ty blbý prášky na spaní
• 00:03:51 a zavřeš se v ložnici.
  Nebudeš děsit děcka. Mazej!
• 00:04:00 Promiň.
• 00:04:06 Co budeš dělat?
• 00:04:11 Já nevím. Nevím.
• 00:04:14 A ty zmizíš na celej víkend ještě.
• 00:04:20 Já ten Zlín nemůžu zrušit.
• 00:04:23 Přišel bych o prachy
  a o další možnost tam dělat.
• 00:04:28 -Zavoláme babičce.
  -Ona už se vrátila z toho zájezdu?
• 00:04:33 No jo, vlastně ten její sbor.
• 00:04:37 Omluvíš mě ve škole?
  Já ji pohlídám.
• 00:04:45 Pojď sem!
• 00:04:50 Pojď.
• 00:05:04 Pozvání do našeho pořadu
  přijala režisérka Anna Vondrová.
• 00:05:06 Povídat si budeme o jejím dokumentu
  nazvaném jednoduše Mámy.
• 00:05:10 -Dobrý den, Anno. Vítám vás u nás.
  -Dobrý den.
• 00:05:13 Prosím vás, pojďte. Máme trošku
  větší zpoždění. Pojďte sem!
• 00:05:18 Teď vás naportujeme. Honzíku,
  prosím tě, naportuj holčičku.
• 00:05:23 -Jé!
  -Dudlík, dudlík! V pohodě.
• 00:05:27 To víš, že jo.
• 00:05:33 -Na co to mám?
  -Aby tě bylo lépe slyšet, Karkulko.
• 00:05:37 Až budeš mluvit, víš?
• 00:05:41 Mami, já nechci mluvit.
  Já nebudu nic říkat.
• 00:05:45 Vždyť nemusíš. To je úplně jedno.
• 00:05:48 Prosím, Honzíku,
  naportujeme maminku. Nebojte se.
• 00:05:52 Takže vy jste si pro ten dokument
  zvolila dvě skupiny žen.
• 00:05:54 Jednak ty, co se rozhodly
  pro kariéru, nebo ji upřednostnily,
• 00:05:57 a jednak ty, které popřely kariéru?
• 00:06:00 Prosím vás, asi za minutku
  byste měla jít na plac.
• 00:06:05 A napadlo mě,
  že bych vám mohla odlehčit.
• 00:06:08 -Kdybych vzala malou...
  -Nesahejte na ni!
• 00:06:11 Vždycky se bere jako rodina
  čtyřčlenná, tak proto čtyři.
• 00:06:14 -Prosím vás, nekřičte tu.
  -Já tam půjdu s dětma se všema.
• 00:06:17 -Samozřejmě.
  -My počkáme venku, já ji pohlídám.
• 00:06:19 Já jsem řekla, že tam půjdeme
  všichni, tak tam půjdeme všichni!
• 00:06:22 ...jenom jednu, a to Leu, se kterou
  jsme se seznámily při výrobě
• 00:06:26 německých titulků
  k mýmu prvnímu dokumentu...
• 00:06:29 Prosím tě, dej mi ji.
• 00:06:32 Lea je výborná
  překladatelka a tlumočnice.
• 00:06:36 A Lea Karasová také přijala
  pozvání do našeho pořadu.
• 00:06:39 Budeme se na ni těšit
  za chvíli u nás v Sama doma.
• 00:06:45 Já tam pro ni skočím.
• 00:06:48 -Co se děje?
  -Já tam půjdu jenom s dětma.
• 00:06:51 -V pohodě. -Vždyť jsi začala
  se mnou točit kvůli dětem, ne?
• 00:06:54 -No. -No. Kvůli tomu,
  že jsem chtěla být jenom matka.
• 00:06:58 -Má to být idylka, že?
  -Má to být tak, jak to je.
• 00:07:03 -To nejde. Nejde to.
  -To všechno zvládneme.
• 00:07:06 Ten řev berou i porty.
  Tady se nemůžete dohadovat.
• 00:07:09 -Pojďte do studia. Máte 10 vteřin.
  -Ne! To nejde!
• 00:07:13 -Leo!
  -Mami! Mami!
• 00:07:16 Lea Karasová nakonec bohužel
  nemohla přijít, to je mi moc líto,
• 00:07:19 ale naštěstí je tady
  pořád s námi režisérka...
• 00:07:26 Mami, počkej, prosím tě!
• 00:07:29 Mami, prosím! Pojď!
• 00:07:36 Pojď, Tobi!
• 00:07:54 Mami? Mami, kam to jedeš?
• 00:07:56 RÁNA, HAVÁRIE
• 00:07:59 -Jste tu? -Mami, jsi v pohodě?
  -Jste v pořádku?
• 00:08:02 Opakovaně vám zdůrazňuji,
  že vaše paní patří do léčebny.
• 00:08:06 Prej si tam připadala
  jako ve vězení.
• 00:08:10 -Léky bere?
  -To nevím.
• 00:08:13 Tvrdí, že jí nepomáhají.
• 00:08:15 Psychotici se často domnívají,
  že místo léků dostávají jedy.
• 00:08:17 ZVONÍ TELEFON
  Moment.
• 00:08:20 Ano?
• 00:08:23 Jak dlouho?
  Ne, neposílej mi ho sem.
• 00:08:26 Antidepresiva
  může předepsat každej praktik.
• 00:08:29 Ne, řekl jsem, že ne.
• 00:08:35 Paní Karasová teď ohrozila děti.
• 00:08:38 Za to můžete zažádat
  o nedobrovolnou hospitalizaci.
• 00:08:42 Chcete po mně, abych svoji
  vlastní ženu poslal do blázince?
• 00:08:46 Nebo můžete počkat,
  než provede něco horšího.
• 00:08:49 Jako že by mohla někomu ublížit?
  Nebo sama sobě?
• 00:08:53 Během maniodepresivních
  psychotických stavů je možné cokoli
• 00:08:56 Respektive abych dodržel
  současné názvosloví,
• 00:09:00 při bipolární poruše takové
  intenzity, jakou má vaše manželka.
• 00:09:07 Tak jak se rozhodnete?
  Času není nazbyt.
• 00:09:11 Soudní psychiatr bude
  nějakou dobu posuzovat vaši žádost.
• 00:09:15 ZVONÍ BUDÍK
  Čeká mě další pacient.
• 00:09:24 Berete na sebe velkou zodpovědnost.
• 00:09:27 Nashle.
• 00:09:31 Mami, hulíš tomu dítěti
  přímo do obličeje.
• 00:09:32 Co kdybych tady s ní zůstala já?
• 00:09:36 Teď máte,
  co jste od začátku chtěla.
• 00:09:38 -Neposlouchej ji.
  -Vždycky jste byla proti mně.
• 00:09:42 -Jsi paranoidní. Týnko, pojď!
  -Ne!
• 00:09:44 Nějaká cesta
  z těch sraček snad vede.
• 00:09:46 Vede. Přes špitál. Týnko, pojď!
• 00:09:49 Pojď!
• 00:09:51 Kristýnko, jdi. Jdi! Jdi!
• 00:10:00 Čau!
• 00:11:09 Necháme to otevřený, tu půdu.
• 00:11:11 Tady bude všude tráva
  a sem tam dáme nějakou dlaždici,
• 00:11:14 abychom se zbavili toho bahna.
  Za kuchyní bude technická místnost.
• 00:11:18 Tam dáme pračku, abychom ji
  nemuseli mít v koupelně.
• 00:11:21 A přímo z těch pokojů seshora
  bude shoz na prádlo,
• 00:11:24 abych nemusela běhat nahoru a dolů.
  -Jakej shoz?
• 00:11:28 -Shoz. Rovnou k tý pračce.
  -Jo takhle.
• 00:11:30 A tady dáme spoustu bylinek.
  Tady budou levandule.
• 00:11:34 A támhle bych dala magnólii.
  Magnólii já mám ráda.
• 00:11:39 Ty se mi směješ?
• 00:11:41 Ty jsi projektant
  a zahradní architekt v jednom.
• 00:11:46 -Já toho zvládám daleko víc.
  -Já vím.
• 00:11:49 Pojď se mnou na zahradu.
  Já ti ukážu, kde bude skleník.
• 00:11:52 Ty nám ten barák vykoukáš, mami.
  Co tomu říkáš?
• 00:11:57 Myslím, že se z toho poserete.
  Promiň, chlapče. Poděláte.
• 00:12:01 To jsem přesně čekal.
  Neposlouchej ji.
• 00:12:04 Tak my víme,
  že je tady hodně práce.
• 00:12:06 Jenomže tahle neskončí nikdy.
• 00:12:09 Dobře víš, že na bydlení, který
  bysme v Praze chtěli, nemáme.
• 00:12:12 No jo, tak pro jistotu
  rovnou úplná samota.
• 00:12:18 Tohle prostě chceme.
  Do vesnice to jsou 2 kilometry.
• 00:12:24 Je to černá díra na prachy.
• 00:12:26 Neboj. Počítali jsme to několikrát.
• 00:12:31 Jen se divím,
  že vy dva se nebojíte.
• 00:12:36 Nedělej nám tady bordel, prosím tě.
• 00:12:41 Tohle přece nemůže bejt hotový
  dřív, než se to narodí.
• 00:12:45 To nejdůležitější stihneme.
• 00:12:49 Jenom uklízet tuhle ratejnu...
• 00:12:53 -Marku!
  -Fuj, ten záchod je hnusnej.
• 00:12:56 -To předěláme jako první.
  -Co internet?
• 00:12:59 -Zařídíme.
  -Jen aby. V takový díře.
• 00:13:01 -Ale můžeš si sem konečně
  pořídit toho pejska. -Fakt?
• 00:13:04 -No.
  -A kočku třeba.
• 00:13:08 No, Týnko, pojď. Ukážeš mi,
  kde je ten záchod. Pojď!
• 00:13:11 -To poznáš, babi, podle smradu.
  -No, jdeme, pojď!
• 00:13:17 Jako vždycky. Ona ví všechno
  nejlíp a já jsem úplně nemožná.
• 00:13:22 Neřeš to.
  Důležitý je, co chceme my.
• 00:13:29 -Cítíš?
  -Jo. Taky se těším.
• 00:13:36 Ale já bych potřebovala víc detail.
  I s tou komodou.
• 00:13:41 A ještě bych to vzala.
• 00:13:47 Ježiš, tohle je výborný.
• 00:13:50 -Pánové, nemohli byste se vrátit?
  -Kam jako?
• 00:13:53 -Tam, odkud jste přišli.
  -Z koupelny. -Super. Z koupelny.
• 00:13:57 A projdete nám tady ještě jednou,
  až na vás zakřičím akce, jo?
• 00:14:02 Díky.
• 00:14:05 Děkuju.
• 00:14:08 -Tak můžeme?
  -Ano.
• 00:14:10 Akce!
• 00:14:13 ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
• 00:14:15 Co to je?
  ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
• 00:14:17 Doprala myčka.
  ZVUKOVÝ SIGNÁL - PÍPÁNÍ
• 00:14:20 Jo. Stop. Myčka? Jo.
• 00:14:23 Pardon. Já to vypnu.
• 00:14:25 Pánové, vezmeme si to znovu,
  Doufám, že další pípnutí nebude.
• 00:14:31 Rychleji. Dobrý. Díky.
• 00:14:34 Akce!
• 00:14:38 -Koukám, že tady máš pěkně živo.
  -Praskly nám trubky v koupelně.
• 00:14:43 Napojili jsme je na starý.
• 00:14:45 Chtěli jsme ušetřit,
  a to se nevyplácí.
• 00:14:49 Na to, že ti tady pochodujou
  řemeslníci a jsi v šestinedělí,
• 00:14:52 vypadáš úžasně živě.
  -Mně nic jinýho nezbývá.
• 00:14:56 Já bych potřebovala
  delší vyprávění.
• 00:14:59 Nemůžeš mi říct,
  jak to bylo s Maruškou?
• 00:15:02 -To už jsem říkala minule.
  -No tak ještě jednou, jo?
• 00:15:05 A potom třeba, jak se teď cítíš,
  když se staráš o dvě malý děti,
• 00:15:09 a tak dále a tak dále.
• 00:15:12 Já jsem se vyděsila, když jsem
  zjistila, že jsem znova těhotná.
• 00:15:17 Tobíkovi byly
  přece jenom teprve 4 měsíce.
• 00:15:21 Radila bych ženám, aby nespoléhaly
  na kojení jako na antikoncepci.
• 00:15:26 My jsme se teda chránili i jinak,
• 00:15:29 ale nebylo to
  dostatečně spolehlivý.
• 00:15:33 Maruška je důkaz.
• 00:15:38 A jak se cítím? Dobře.
  Asi mě drží mateřský hormony.
• 00:15:43 Až přestanou fungovat,
  tak se možná zhroutím.
• 00:15:47 Ale ne.
• 00:15:50 Já jsem šťastná.
• 00:16:08 No utíkej!
• 00:16:12 Tam ne!
• 00:16:22 HUDBA
• 00:16:33 -Mami, nemá se už Maruška kojit?
  -Teď to nejde.
• 00:16:36 -Řve pořád víc.
  -Tak ji pohoupej, prosím tě!
• 00:16:40 -Já musím vypustit čističku.
  -Proč to pořád vypouštíš?
• 00:16:44 Pořád ne. Jenom když prší.
  Stokrát jsem těm pitomejm
• 00:16:48 řemeslníkům říkala,
  že nesmí svést okapy do čističky.
• 00:16:51 Když takhle prší, tak by přetekla.
• 00:16:54 Prosím tě, běž! Děkuju!
• 00:17:07 Debilové debilní!
• 00:17:17 Já jsem věděla,
  že mám ty šlehačky koupit tři.
• 00:17:20 -Sakra!
  -Tak to bude mít nedodělaný, no.
• 00:17:23 -Děláš si legraci? Týnka musí mít
  krásný narozeniny.-Ona to pochopí.
• 00:17:28 Pořád po ní chceme, aby všechno
  chápala, protože je nejstarší.
• 00:17:31 Víš, jak by se cítila,
  kdyby dostala nedodělanej dort?
• 00:17:35 -Žárlila by o to víc.
  -No koho, prosím tě?
• 00:17:37 Maruška ještě dorty nejí. Viď?
• 00:17:39 Tobík jo.
  LEA KAŠLE
• 00:17:42 Stejně mám pocit, že jí jsou
  celý narozeniny ukradený.
• 00:17:45 Protože nemohla přijet Klárka.
• 00:17:48 No. Taky by si mohla
  už nějakou kamarádku najít tady.
• 00:17:51 Po tak dlouhý době.
• 00:17:56 -Já tam sjedu.
  -Ty? V žádným případě.
• 00:18:04 Týnko, pojď sem!
• 00:18:09 Proč jsme jí ten dort
  normálně nekoupili?
• 00:18:14 Protože jí ho vždycky děláš.
  Promiň.
• 00:18:17 -No, co je?
  -Pojedeš do krámu.
• 00:18:20 Na kole jsi tam hned.
  Přestaň se tvářit.
• 00:18:22 Máma se ti dělá s oslavou,
  přitom je pořád nemocná.
• 00:18:25 Ale já jsem nevybrala. Máš peníze?
• 00:18:28 To bude problém. Já jsem platil
  kartou. Mám tady třicet.
• 00:18:33 -Já mám sedmdesát.
  -To jste pěkný socky.
• 00:18:39 To ti bude stačit. Na.
• 00:18:41 Kup dvě šlehačky,
  jablečnej a pomerančovej džus.
• 00:18:44 Na co džus? Máme šťávu, ne?
• 00:18:46 Tvoje máma šťávu nepije přece.
• 00:18:49 -Tak utíkej!
  -Opatrně!
• 00:19:20 U rybníka přesně na tý hrázi.
• 00:19:29 Prej se to komplet rozprodá na
  parcely a do roka se začne stavět.
• 00:19:35 -Zbohatlíků tady bude víc než nás.
  -Jo. Přesně.
• 00:19:40 103.
• 00:19:44 Ježiši, já asi ztratila dvacku,
  když jsem vyndavala mobil.
• 00:19:51 Tak dáme pryč džus.
  Nebo radši tu šlehačku?
• 00:19:55 -Radši ten džus.
  -Tak 76.
• 00:20:06 -A 24.
  -Děkuju.
• 00:20:13 -Na shledanou.
  -To jsou přesně voni.
• 00:20:16 Baráky stavěj za miliony,
  ale kolik stojí vobyčejný věci,
• 00:20:19 o tom nemaj ani páru.
• 00:20:25 A je to tady! Dort je na světě.
• 00:20:29 -Ten se ti ale poved.
  -Viď? Nakonec.
• 00:20:32 Tam je jahod!
  To máš ráda, jahody, ne?
• 00:20:36 HUDBA
• 00:21:03 Tak co? Usnula?
• 00:21:06 Naštěstí.
• 00:21:09 Pojď už si konečně sednout.
• 00:21:11 -A kdo tu myčku uklidí?
  -Já ji uklidím. Pojď.
• 00:21:18 -To jsem zvědavá.
  -To já taky.
• 00:21:25 -Hele...
  -Hm?
• 00:21:28 -Ty máš pořád teplotu.
  -Ne, mně se nezdá.
• 00:21:36 -Co Týnka?
  -Ještě chvilku plakala, ale už spí.
• 00:21:43 Jak si může někdo takhle
  řešit mindráky na malý holce?
• 00:21:46 Čistý venkovský lidi, ne?
  Nezkažený. Neříkali jste to?
• 00:21:52 Co nám tím chceš dokázat, mami?
• 00:21:56 Vezmu Týnku
  na víkend k sobě do Prahy.
• 00:21:59 -Ona je doma tady, ne v Praze.
  -Ale já vím.
• 00:22:02 Jenomže ona na to ještě nepřišla.
• 00:22:15 No, dobrou noc.
• 00:22:21 -Dobrou noc.
  -Dobrou.
• 00:22:24 -Půjdem si taky lehnout?
  -Ne. Já musím ještě uklidit.
• 00:22:29 -Vyndat prádlo, pověsit, vytřít.
  -Nemusíš nic.
• 00:22:32 Nemusí bejt všechno perfektní.
  Na to vytírání se vykašli.
• 00:22:36 Za dva dny přijdou zedníci
  a budou zase kopat.
• 00:22:39 Víš, jak se ten prach roznáší?
  Děti v tom lezou, dýcháme to,
• 00:22:42 a pak jsme všichni nemocní.
• 00:22:45 Dobře. Ale já odjíždím v šest.
  Tak já musím.
• 00:22:51 Dobrou noc.
• 00:22:56 Dobrou noc.
• 00:23:02 KAŠLE
• 00:23:18 Marku, prší! Marku!
• 00:23:22 V LOŽNICI HRAJE HUDBA
• 00:23:25 LEA KAŠLE
• 00:23:45 PŘIJÍMAČ SIGNALIZUJE PLÁČ DÍTĚTE
• 00:23:52 Ne, Maruško, prosím tě, ne.
  Teď ne. Spinkej.
• 00:24:03 -Á! -Á!
  -Ano, výborně.
• 00:24:14 Pěkný.
• 00:24:18 Děvenko, ale už ta minulá
  sedimentace byla v normě.
• 00:24:23 -Kojíte ještě? -Ne. Když jsem
  brala ty poslední antibiotika,
• 00:24:26 tak jsem musela přestat.
  To už mi nešlo ani odstříkávat.
• 00:24:30 -Říkala jsem vám to minule.
  -Vy se staráte o 3 malé děti!
• 00:24:35 No tak to se nedivte, že jste
  unavená. To by skolilo i mladší.
• 00:24:41 Ale tohle není normální únava.
  Ráno se mi zdá, že snad nevstanu.
• 00:24:46 Jako bych měla tělo z cementu.
• 00:24:50 Pak se mi zase zdá,
  že bych mohla spát celý den,
• 00:24:52 ale když si jdu večer lehnout,
  tak neusnu.
• 00:24:55 Nemohla bych mít
  ten únavový syndrom?
• 00:24:59 -To byste nevstala vůbec.
  -Ale já nemůžu nevstat vůbec
• 00:25:04 s třema dětma.
  -Co manžel? Pomáhá?
• 00:25:09 -Hodně pracuje. Splácíme dům.
  -Takže nepomáhá.
• 00:25:12 To nemůžu říct. Snaží se.
• 00:25:16 Nemusíme ho omlouvat. Známe to.
• 00:25:19 Minimálně mám oslabenou imunitu.
  Od doby,
• 00:25:23 co se narodila Maruška,
  jsem už brala čtvery antibiotika.
• 00:25:27 Cože? Ale jděte! To se pletete.
• 00:25:30 Nebyla jste tak často nemocná.
  My jsme je střídali,
• 00:25:33 protože některý nezabraly.
  -No právě.
• 00:25:36 Poslyšte, existujou takový stavy,
  který se navenek projevujou
• 00:25:43 jako fyzická nemoc,
  ale ve skutečnosti...
• 00:25:49 Ve skutečnosti je to tady.
• 00:25:52 To si nemyslím,
  že by byl můj případ.
• 00:25:55 Nikdo přece neříká, že jste blázen.
  Deprese potká až 15 procent lidí.
• 00:26:03 Musím vám říct, že i já jsem se
  kdysi dostala do takové situace,
• 00:26:07 že jsem byla totálně vyšťavená.
  A já jsem si ty antidepresiva dala.
• 00:26:14 Já byla jak znovuzrozená. Skutečně.
  Úplně znovuzrozená. Vážně.
• 00:26:22 Nemůžou mi chybět nějaký vitamíny?
• 00:26:25 Nebo hormonálně jestli nejsem
  rozhozená po těch třech porodech?
• 00:26:32 V mým věku.
  To by se přece dalo zjistit v krvi.
• 00:26:36 No. Já vám tu žádanku
  na krev napíšu. Klidně.
• 00:26:43 Ale podle mě...
  Zeptejte se sestry tam vepředu.
• 00:26:47 Ta vám řekne. Olověný nohy,
  nespavost, ztráta chuti k životu.
• 00:26:52 Ta mi nechybí. Mně chybí energie.
• 00:26:57 -Prosím.
  -Děkuju.
• 00:27:00 MARUŠKA PLÁČE
• 00:27:03 Maruško?
• 00:27:06 Proboha, Maruško?
• 00:27:12 -Co se stalo?
  -Ona spadla z postele.
• 00:27:15 -Počkej. Jak spadla?
  -Já jsem usnula při krmení.
• 00:27:19 Ty jsi usnula? Počkej, počkej.
• 00:27:23 Nic jí není. Asi se jenom lekla.
• 00:27:25 Klid, klid.
• 00:27:28 Dostaneš dudana.
• 00:27:31 Já jsem usnula půl hodiny před tím,
  než začala jíst.
• 00:27:34 Kolik je? Půl čtvrtý?
  Ty jsi zase nemohla spát?
• 00:27:39 Ne. Kdybych kojila,
  tak by se mi to nestalo.
• 00:27:42 -Jak to?
  -Protože je to mnohem přirozenější.
• 00:27:45 To by mi nedovolilo usnout.
  Možná jsem to vzdala moc brzo.
• 00:27:48 -Co? -Kojení.
  -Prosím tě, vykašli se na to!
• 00:27:51 A už si zajdi k tý doktorce.
  Vždyť spíš 3-4 hodiny denně.
• 00:27:55 TOBÍK PLÁČE
• 00:27:58 Ještě tohle. Pojď, dej mi ji.
• 00:28:02 Už jsme tady, hele. Už jsme u táty.
  Maruško, dobrý to je.
• 00:28:12 Tobíku, ty tak. Pojď.
  Uděláte kapelu. Dobře, tak jo.
• 00:28:19 -Já jim dojdu pro pití.
  -Jo, jo. A já se k nim přidám.
• 00:28:22 Uééé! Uééé! Jóóó!
• 00:28:26 Dobře! Výborně! Bůůů!
• 00:28:30 Dobrou. Neblázněte.
  Spěte. Je půl čtvrtý.
• 00:29:01 Tak. 14 dní, 3 neděle trvá,
  než zaberou ty antidepresiva.
• 00:29:06 Prášky na spaní fungujou hned.
  A nelekejte se.
• 00:29:09 Ony jsou původně na epilepsii,
  ale zjistilo se,
• 00:29:13 že mají
  fantastický sedativní účinky.
• 00:29:16 Takže si před spaním jeden vemte.
  A kdybyste se v noci vzbudila,
• 00:29:20 tak klidně lupněte ještě jeden. Ju?
• 00:29:23 Nebojte. Uvidíte.
  Znovuzrození. Jako rybička.
• 00:29:30 Tak děkuju.
• 00:30:25 Když jsme sem přišli,
  tak ses mi zdála unavená.
• 00:30:27 A teď zas nechápu,
  odkud se bere ta energie.
• 00:30:30 Venku se vždycky proberu.
  Příroda mě nabíjí.
• 00:30:34 A nemáš pocit, že štípání dříví
  je spíš mužská práce?
• 00:30:39 Víš, jaký jsou vzadu polena. To
  dělá Marek. Tohle je jen šolíchání.
• 00:30:44 A Marek právě pracuje?
• 00:30:46 Tobíku, běž tam dozadu
  za tím traktůrkem. Nepůjdeš?
• 00:30:50 Můžeš nám říct, co dělá?
• 00:30:52 Zřídil si v konírně
  provizorní studio.
• 00:30:56 Tak zkouší skládat hudbu.
  Já chci, aby se odreagoval trochu.
• 00:31:01 Teďka nechci,
  aby se staral o dřevo.
• 00:31:03 10 dní zvučil jedný kapele
  koncertní šňůru.
• 00:31:10 -Viď?
  -Jé, ahoj, Týnko!
• 00:31:13 -Dobrý den.
  -S tebou jsme dlouho nemluvili.
• 00:31:17 -Není o čem.
  -Tak třeba o tom, jak se máš.
• 00:31:20 -Nanic.
  -Ále! A proč?
• 00:31:26 Nesnáším tenhle barák, tu blbou
  vesnici a ty debilní lesy všude.
• 00:31:31 -A nebyla jsi teď v lese?
  -Akorát kvůli tam těm větvím.
• 00:31:41 -Neboj. To tam dávat nebudu.
  -Hm. Děkuju.
• 00:32:37 Díky.
• 00:32:42 Tak snad to bude
  pořád lepší a lepší.
• 00:32:44 No nevím.
• 00:32:47 Vůbec bych nečekal, že ty tvoje
  vitamíny zaberou tak rychle.
• 00:32:50 Teda že vůbec zaberou.
  Obyčejný béčko a hořčík.
• 00:32:55 Měl bych to brát taky.
• 00:32:59 -Jsi nervózní?
  -Já? Ne.
• 00:33:04 -Z čeho?
  -To právě nevím.
• 00:33:09 Já jenom přípitek.
  Já víc nesmím kvůli imunitě.
• 00:33:13 Budu řídit.
• 00:33:16 Možná bychom mohli říct paní
  doktorce, že víno imunitu podporuje
• 00:33:20 Nech toho, prosím tě!
• 00:33:24 Co ti je?
• 00:33:26 Já... Trápí mě Týnka.
• 00:33:31 Já už si s ní nevím tady.
• 00:33:33 Do prčic.
  Musíme o dětech mluvit i tady?
• 00:33:36 Ne, nemusíme.
• 00:33:40 -Já už to prostě nevydržím!
  -Sedni si. Sedni si!
• 00:33:44 -Co nevydržíš?
  -Ten řev. Ten kravál.
• 00:33:49 -Já to nesnáším.
  -Jakej řev? -Ta muzika.
• 00:33:54 Všude to jenom řve.
  Doma, v ložnici, všude.
• 00:34:01 Hele, to vypadá krásně, ne?
  Děkujeme.
• 00:34:09 -Tak dobrou chuť.
  -Dík.
• 00:34:20 Uklidni se.
• 00:34:23 Dobrou chuť.
• 00:34:59 Co je?
• 00:35:02 Zaplať. Mně je špatně. Asi to se
  mnou po těch angínách není dobrý.
• 00:35:07 -Jak špatně?
  -Na omdlení.
• 00:35:11 -Motá se mi hlava.
  -Pojď do auta. Sedneš si.
• 00:35:16 Já zaplatím zatím.
• 00:35:21 -Děkuju.
  -Sedni si.
• 00:35:35 Dobrý večer.
• 00:35:39 Čau!
• 00:35:41 -Tak jak jste si to užili?
  -No nádherně.
• 00:35:45 Lee se udělalo špatně
  a museli jsme na pohotovost.
• 00:35:48 Jak špatně? Co vám řekli?
• 00:35:54 Já jsem jenom vyčerpaná.
• 00:35:56 Mám si zajít
  k obvoďačce nechat nabrat krev.
• 00:36:00 -Vy jste žehlila. -S dětma? No
  to bych se pos... Promiň, chlapče.
• 00:36:25 Paní na úklid.
  Chodila by každý týden.
• 00:36:29 -Připadá ti, že to nezvládám?
  -Já jsem ti chtěl pomoct.
• 00:36:33 Já žádnou paní nechci.
  Potřebujeme každou korunu.
• 00:36:37 Jdu spát.
• 00:36:42 Jasně.
• 00:36:48 Zase všechno špatně.
• 00:36:52 Viděl jsi,
  co si Týnka vyrobila v pokoji?
• 00:36:57 Jo.
• 00:37:00 -To je hodně nešťastná holčička.
  -Co s ní mám dělat?
• 00:37:05 Nemluví, zavírá se před náma
  v pokoji. Nechce si pomoct.
• 00:37:19 V LOŽNICI HRAJE HUDBA
• 00:37:38 VYPNULA HUDBU
• 00:39:17 Zlatíčko moje!
• 00:39:30 MARUŠKA PLÁČE
• 00:39:38 Leo! Leo!
• 00:39:41 Hledám tě po celým baráku.
• 00:39:48 Pojď! Vstávej!
• 00:39:51 -Co je mámě? Proč spí tady?
  -To nejde. Pojď!
• 00:39:58 Klid, Mařenko.
• 00:40:00 Ať nevzbudím Týnku.
• 00:40:04 Ty spi.
• 00:40:20 Klidně si vybal ten nákup.
  Úplně normálně jako vždycky.
• 00:40:24 Jo.
• 00:40:32 Prosím tě, promiň.
  Já nějak nevím, mně to nějak nejde.
• 00:40:36 To je v pohodě.
  Tak to vezmeme ještě jednou, jo?
• 00:40:40 -Jo.
  -Vůbec se nic neděje.
• 00:40:43 -Mám zase přijít?
  -Jo. Přijdeš a...
• 00:40:47 Nechceš si to se mnou vyměnit?
• 00:40:52 -Co?-Doděláš za mě film a já tady
  budu s dětičkami péct cukroví,
• 00:40:57 číst si pohádky,
  chodit na procházky, krmit.
• 00:41:04 Prosím tě, dej mi ji.
  Ona se teď hrozně mrská.
• 00:41:08 Když na to člověk
  není připravenej...
• 00:41:13 Jo. Tak, Leo, prosím tě,
  mohla bys aspoň úplně normálně
• 00:41:22 jako vybalit ten nákup
  a potom si sednout k Týnce
• 00:41:26 a pomáhat jí s tím věncem?
• 00:41:29 -Celý ještě jednou?
  -Celý ještě jednou, jo?
• 00:41:32 Tak.
• 00:41:34 Babička taky jako že nic a úplně
  normálně, jako že je advent.
• 00:41:52 Tohle nejsem já.
• 00:41:59 Proč jste nepřišla hned,
  jak vás přepadla ta úzkost?
• 00:42:02 Já nemám volno, jak se mi zamane.
  Beru to už měsíc
• 00:42:07 a je mi snad ještě hůř.
  Říkala jste 14 dní, tři neděle.
• 00:42:10 -Zvýšíme dávky, děvče.
  -A jestli to nepomůže?
• 00:42:13 Tak vybereme jiný antidepresiva.
  Jsou jich teď kvanta.
• 00:42:17 To bude trvat strašně dlouho.
  Na to nemám čas.
• 00:42:21 -Kampak spěcháte?
  -Já musím fungovat.
• 00:42:24 Tak. Tady jsem vám napsala
  ještě něco na tu úzkost.
• 00:42:28 Nebojte. To zvládnem!
  Přijďte se mi ukázat po Vánocích.
• 00:42:33 Hezký svátky! Ať si je užijem.
• 00:42:59 Kristýnko, udělej to, prosím tě.
• 00:43:07 Neměl bys s ní k tý doktorce zajít
  a poptat se?
• 00:43:11 Není přece možný,
  aby tady chodila a spala vestoje.
• 00:43:15 -Tady je práce na tři p...
  -Mami, prosím tě!
• 00:43:18 -Prdele!
  -No co? Tak já se zlepším.
• 00:43:22 Nejhorší je,
  když ženský dělaj hrdinky,
• 00:43:25 a nakonec ani nepoznaj,
  že už je to zbytečný.
• 00:43:32 Kdo se těší na dárky nejvíc? Já!
• 00:43:35 A kdo to sní první? Já!
• 00:43:40 LEE ZAČÍNAJÍ ZVUKY SPLÝVAT V HUČENÍ
• 00:43:54 -No vidíš, že se umíš smát.
  -Protože nemusím do školy.
• 00:43:59 LEE SPLÝVAJÍ ZVUKY V HUČENÍ
• 00:44:13 No co, co, co?
• 00:44:16 Co je?
• 00:44:19 -Leo?
  -Mami?
• 00:44:26 Leo, ty nemůžeš dejchat?
• 00:44:30 Mám ti pomoct? Mám tě bouchnout?
• 00:44:37 Ne? Já volám.
• 00:44:42 Ticho, ticho! Nic se neděje.
• 00:44:45 Marek Karas. Prosím vás, přijeďte.
  Moje žena nemůže dejchat.
• 00:44:49 Teď už dýchá.
  Ne, jenom kuřecí řízky.
• 00:44:56 Určitě přijeďte.
• 00:44:59 Bere nějaký vitamíny.
• 00:45:09 HUDBA
• 00:45:15 Dobrý?
• 00:45:19 Asi vás nechtěla děsit. Známe to.
• 00:45:22 No jo, ale ani v tý nemocnici.
• 00:45:24 Říkali teda,
  že to nejspíš bude psychický,
• 00:45:27 ale o žádných lécích nemluvili.
• 00:45:31 A vy jste s ní byl uvnitř,
• 00:45:33 když ji vyšetřovali
  a když říkala tu anamnézu?
• 00:45:37 -Ne, to jsem nebyl.
  -No.
• 00:45:41 Vypadá to na vážnější průšvih.
• 00:45:45 Hlavu vzhůru, chlape.
  To zvládnem, jsme chlapi, ne?
• 00:45:51 Jo.
• 00:45:52 Jestli to je opravdu céčko,
  tak maximálně dostanu kopřivku.
• 00:45:55 Marku, ne!
  Vyplivni to! Vyplivni to!
• 00:45:59 Marku, prosím tě, vyplivni to!
• 00:46:03 -Proč se hádáte?
  -Týnko, běž pryč, prosím.
• 00:46:05 -Až mi to řeknete.
  -Běž k malejm. Promiň. Nezlob se.
• 00:46:11 -K tomu psychiatrovi půjdeš!
  -Nikam nepůjdu.
• 00:46:13 Podívej se na sebe, jak vypadáš.
  Trpíme tím všichni. Celá rodina.
• 00:46:16 -Já jsem jenom vyčerpaná.
  -Jasně. Vyčerpaná.
• 00:46:18 Unavená jsem z toho všeho,
  co tady dělám.
• 00:46:21 Vždyť jsem to celý zorganizovala,
  celý jsem to tady zrekonstruovala.
• 00:46:23 -Sama? A co já?
  -Starám se o dům, o děti, zahradu.
• 00:46:26 -Já jsem tady pořád sama.
  -Já bych byl radši doma, ale makám,
• 00:46:29 abych utáhl ten tvůj sen.
• 00:46:42 Můj?
• 00:46:47 Jenom můj?
• 00:46:49 Kdybysme zůstali v Praze,
  všechno bych měl jednodušší.
• 00:46:53 Všechno.
• 00:46:58 Vždyť jsi tady chtěl zřídit
  nahrávací studio.
• 00:47:02 V tomhle baráku?
  Na to nebudu mít příštích 20 let.
• 00:47:17 Lásko!
• 00:47:25 Já jsem tady šťastnej,
  ale ty momentálně ne.
• 00:47:30 S tím musíme něco udělat.
• 00:47:36 Vždyť si vzpomeň, jak ses dusila,
  jak jsi nemohla dýchat.
• 00:47:47 Řekneš to mámě, když k němu půjdu?
• 00:47:52 Záleží na tom?
• 00:47:55 Já nechci, aby to někdo věděl.
• 00:47:59 Jasný.
• 00:48:01 Neřeknu.
• 00:48:20 Bude všechno dobrý.
  Všechno bude dobrý.
• 00:48:24 Neboj se.
• 00:48:29 LEA VNÍMÁ JEN TIKÁNÍ BUDÍKU
• 00:48:40 -Paní Karasová!
  -Ano?
• 00:48:44 Pan doktor se tě ptá, jestli
  bys radši nešla do nemocnice.
• 00:48:48 -Jako do blázince?
  -Prosím tě!
• 00:48:51 Blázince existovaly
  před 100 lety, milá paní.
• 00:48:53 Hovoříme
  o špičkové psychiatrické léčebně.
• 00:48:55 Já přece nejsem blázen.
  V žádném případě.
• 00:49:00 Často takhle absentuje v realitě,
  a pak je náhle hostilní?
• 00:49:02 Prosím?
  Já tady sedím, mluvte ke mně!
• 00:49:06 -Nikdo tě nenutí, abys tam šla.
  -Vždyť já ani nemůžu.
• 00:49:08 -Kdo by se staral o děti?
  -Prosím tě!
• 00:49:10 -Váš manžel by rád pomohl.
  -Určitě.
• 00:49:12 Nebo spíš matka.
  Já mám dost náročné povolání.
• 00:49:14 -A rodiče paní Karasové?
  -Matka zemřela a otec...
• 00:49:17 V žádným případě já nikam nepůjdu!
• 00:49:22 V tom případě mi tady podepište,
  že hospitalizaci odmítáte.
• 00:49:27 To ne! Ne.
• 00:49:41 Předepsal jsem vám
  antidepresiva 4.generace.
• 00:49:45 -Co to znamená? ZVONÍ BUDÍK
  -Pěkně jsme se vešli do času.
• 00:49:50 Sedni si! Co to znamená,
  ta čtvrtá generace?
• 00:49:54 Bohužel mě čeká další pacient.
  Najděte si to na internetu.
• 00:49:58 To je zase
  specialita vaší generace.
• 00:50:02 Paní Karasová, vy to nečtěte!
  Hlavně ne příbalový leták.
• 00:50:05 -Proč?
  -Jste hypersenzitivní.
• 00:50:08 Vsugerovala byste si
  veškeré nežádoucí účinky.
• 00:50:12 -Díky. Nashle.
  -Na shledanou.
• 00:50:22 Sakra!
• 00:50:28 Kristýnko!
• 00:50:32 Kristýno, proboha, cos tam dělala?
• 00:50:36 Cos tam dělala? Pojď sem! Pojď sem!
• 00:50:39 Otevři dveře! Otevři ty dveře!
  Cos tam dělala?
• 00:50:42 Mami, nech mě!
• 00:50:44 Řekni mi to,
  nebo to z tebe vymlátím!
• 00:50:46 Mami, nech mě! Já ti to řeknu.
• 00:50:51 vlezla jsem si do studený vany
  a potom jsem tady běhala,
• 00:50:55 abych se zpotila,
  abych nemusela na lyžák.
• 00:51:01 Ježiš, holčičko, promiň.
  Proboha, promiň.
• 00:51:06 Promiň.
• 00:51:11 V DOMĚ PLÁČE MARUŠKA
• 00:51:24 Marku, provedla jsem strašnou věc.
• 00:51:27 -A co?
  -Něco strašnýho. Už zase. Zase.
• 00:51:31 Že jsi odřela auto,
  to není nic tak strašnýho.
• 00:51:33 Ne. Týnce, Týnce. Něco strašnýho.
  Zavřela se v pokojíčku.
• 00:51:37 -Cože?
  -Prosím tě, pojď.
• 00:51:56 Tak co?
• 00:52:00 Jo. Je rozumná.
• 00:52:06 Došlo jí, že jsi jí nechtěla
  ublížit, ale že ses o ni bála.
• 00:52:10 Takže přijde.
  Ale chce být chvilku sama.
• 00:52:16 -Marku.
  -Hm?
• 00:52:21 Já se úplně ztrácím.
• 00:52:27 Já už ani nevím, kdo jsem.
• 00:52:30 To s Týnkou jsem taky nebyla já,
  kdo jí ublížil.
• 00:52:33 A kdo? Duch svatej?
• 00:52:36 Vždyť mě přece znáš. Víš,
  že bych dětem nikdy neublížila.
• 00:52:42 -To se mnou asi dělají ty prášky.
  -Jasně.
• 00:52:45 Zatímco předtím
  jsi byla úplně normální, že jo?
• 00:52:48 Ale předtím jsem byla
  jenom často nemocná,
• 00:52:51 z toho jsem byla unavená,
  ale teď...
• 00:52:54 Teď je mi tak divně.
• 00:52:58 Srdce mi tluče, v noci špatně spím.
• 00:53:02 Potím se, blbě vidím.
• 00:53:06 To přece není normální.
• 00:53:10 Tak jo.
• 00:53:13 Tak já se zeptám, jestli někdo
  nezná nějakýho dobrýho psychiatra.
• 00:53:17 Tenhle týpek se mi stejně nelíbil.
• 00:53:18 Já nechci
  žádnýho dalšího psychiatra!
• 00:53:37 Promiň.
• 00:53:41 Marku, promiň.
• 00:53:54 Nemám na to náladu, zlato.
• 00:54:01 Vždyť jsou tady děti.
• 00:54:05 To je jedno.
  Pojď! Pojď do koupelny.
• 00:54:20 Pojď ke mně! Já tady na tebe čekám.
• 00:54:23 To je fakt zlej sen, tohle.
  Nech toho. Nech toho!
• 00:54:28 Nech toho!
• 00:54:31 Já to takhle nechci. Nech toho!
• 00:54:33 Nech toho! Nesahej na mě!
• 00:54:45 Přestaň!
• 00:54:48 -Přestaň!
  -No tak jo.
• 00:54:51 Já si to musím udělat,
  když ty mi to neuděláš.
• 00:54:53 -Já ti říkám, přestaň.
  -Já si to musím...
• 00:54:57 Přestaň! Nech toho. Nech toho!
• 00:55:00 Slyšíš mě? Nech toho!
• 00:55:06 Půjdeš do toho blázince, nebo
  seberu děti a vypadnu od tebe!
• 00:55:16 Marku!
• 00:55:19 Ty máš tělo tam a hlavu ještě tady.
• 00:56:15 Všechny šperky.
• 00:56:24 -Co to je?
  -Bipolárka.
• 00:56:29 To není pravda.
• 00:56:31 Kdybych měla tu maniodepresivní
  bipolární poruchu,
• 00:56:36 tak bych přece musela mít mánie.
  Ty já nemám.
• 00:56:38 -A co ten nadměrný sexuální pud?
  -Prosím?
• 00:56:42 Váš psychiatr to tady píše.
  Podle sdělení manžela pacientky.
• 00:56:50 Dejte mi ruku.
• 00:57:04 Teda to mi to nejde.
• 00:57:10 -Ještě pásek.
  -Já nemám pásek.
• 00:57:12 Na tom kabátě.
• 00:57:50 Sestři, Pavla mi sebrala cigára.
  Zase mi je ukradla!
• 00:57:56 Přestaňte řvát.
• 00:58:38 PLÁČE
• 00:58:42 Potichu, prosím vás.
  Nejste tady sama.
• 00:58:59 Vy jste prý podepsala revers.
  Vždyť jsme vás sotva přijali.
• 00:59:49 Ahoj!
• 01:00:02 Můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?
• 01:00:05 Přivedeš si sem
  nějakou jinou, mladou.
• 01:00:09 Má to být idylka, že?
  -Má to být, tak jak to je.
• 01:00:13 To nejde.
• 01:00:14 Mami, prosím.
• 01:00:24 RÁNA, HAVÁRIE
• 01:00:25 Týnko, pojď. Pojď!
• 01:00:27 Kristýnko, jdi. Jdi. Jdi!
• 01:02:30 Pak jsem začala brát všechny tyhle
  prášky na hlavu a začalo to peklo.
• 01:02:34 Já jsem vám ale předepsala
  jenom ta první antidepresiva.
• 01:02:38 Nebudu už brát žádný.
  Musíte zjistit, co mi doopravdy je.
• 01:02:41 Počkejte, počkejte.
• 01:02:43 Musíte se o těch prášcích
  poradit s panem doktorem.
• 01:02:46 Tam už nikdy nepůjdu.
• 01:02:48 No, to je nesmysl.
  To nemůžete vysadit ze dne na den.
• 01:02:51 To se musí pomalu.
• 01:02:54 Právě jsem je vysadila.
• 01:02:56 Děvenko, neblázněte.
  Bude vám strašně zle. Mějte rozum.
• 01:03:00 Ten jsem měla mít dřív.
• 01:03:04 No tak dobře. Já jsem vás varovala.
• 01:03:07 Tak prosím, tady mi podepíšete,
  že jste byla seznámena...
• 01:03:14 A vy mi dáte potvrzení pro manžela,
  co všechno se mnou ty léky udělaly.
• 01:03:21 Teda doufám,
  že nějakýho manžela ještě mám.
• 01:03:25 Ano?
• 01:05:24 Mami! Mami!
• 01:05:26 Blbý bláto. Mami!
• 01:05:33 Neboj, ono to vyschne.
• 01:05:37 Bude hezky.
• 01:05:40 -Mami!
  -Moc se mi po vás stýská.
• 01:05:44 Tak pojeď. Malí furt řvou a Tobík
  nechce ani tátu, ani babičku.
• 01:05:49 Já ještě chvilku počkám,
  až budu úplně v pořádku.
• 01:05:53 Ty se bojíš?
• 01:05:59 Nebudou mi věřit, víš?
• 01:06:01 A co chceš dělat?
  To zůstaneš sama a my tam?
• 01:06:05 No to ne. Něco tátovi pošlu.
• 01:06:14 Ať se na to podívá, než přijdu.
• 01:06:21 MARUŠKA PLÁČE
  Maruško, já už jdu.
• 01:06:25 Mám dvě ruce. Už jdu.
• 01:06:27 Tobíku, prosím tě, ty vydrž.
  Ty máš rohlík.
• 01:06:35 Tobík brečí kvůli těm zubům.
  Máme kousátko?
• 01:06:39 -Co máme?
  -Máme kousátko?
• 01:06:40 -Jaký kousátko?
  -Proč bychom se netěšili?
• 01:06:44 Mami, prosím tě, ne! Nezpívej.
• 01:06:48 Je tady kraválu až až.
• 01:06:54 Babi, podívej. Dneska jsem byla
  za mámou a tohle posílá.
• 01:06:57 -A je úplně normální.
  -Byla tam místo školy.
• 01:07:02 Příbalový letáky?
• 01:07:07 Tak se na chvilku ovládala máma.
  To už jsem s ní taky zažil.
• 01:07:10 Tak se na ni klidně vykašli,
  ale já tam s ní budu bydlet.
• 01:07:13 No super. Nejdřív jsi utíkala sem
  a teď budeš zdrhat na barák?
• 01:07:16 Přestaň hulákat.
• 01:07:20 Koupila jsem Tobíkovi
  nějakej novej sirup proti bolesti.
• 01:07:25 Hotovej zázrak,
  i když s těmahle věcma čert ví.
• 01:07:32 S jakejma věcma?
• 01:07:35 No, měl by sis to přečíst,
  až budeš mít čas.
• 01:07:43 Když nám pánbůh zdraví dá,
  zdraví dá...
• 01:07:49 Není mi ještě dobře.
• 01:07:52 Bojím se, že se s Markem rozvedeme.
• 01:07:56 Stýská se mi po dětech.
• 01:07:59 V noci brečím jako želva,
  ale není mi už tak špatně.
• 01:08:07 No vidíš.
  A já na ty prášky nedám dopustit.
• 01:08:13 Na antidepresiva.
• 01:08:17 -Ty je bereš?
  -Už dva roky.
• 01:08:25 Já neznám pohodovějšího člověka.
• 01:08:28 Bez nich bych nedorazila na plac.
• 01:08:33 A proč?
• 01:08:38 Endogenní deprese.
  To se ti podělá chemie v hlavě a...
• 01:08:44 To nemusí mít důvod.
• 01:08:56 Hele, tak ten kontakt
  na toho doktora jsem ti dala,
• 01:08:59 tak doufám, že budeš přemýšlet
  o tom mým nápadu.
• 01:09:02 Já bych nesnesla, aby kolem mě
  zase tancovali lidi ze štábu.
• 01:09:06 Ale ne, tohle bych si točila sama.
• 01:09:09 Hlavně uvidíme,
  co z toho filmu vyleze. Klid.
• 01:09:12 Třeba ten tvůj doktor taky zjistí,
  že jsem blázen nebo hypochondr.
• 01:09:16 No, tak to zjistí. No a co?
• 01:09:20 Já si myslím, že ještě nevznikl
  žádný celovečerní film
• 01:09:23 o hypochondrovi. Můžeme
  pak společně jezdit do Cannes,
• 01:09:27 do Monte Carla, do Jihlavy.
  Budeme mít krásný róby a psaníčka
• 01:09:32 a v těch psaníčkách budeme mít...
  -Antidepresiva.
• 01:09:35 Přesně tak. Antidepresiva.
  A budeme strašně krásný
• 01:09:38 a budeme nám to strašně slušet.
• 01:09:41 Procestujeme svět.
• 01:09:47 Tak, můžeme. Akce!
• 01:09:51 My jsme vaši praktickou lékařku
  obeslali, ale výsledků přišlo
• 01:09:54 bohužel velice málo.
  Jsem si ale jistý,
• 01:09:57 že několik okolností
  u vás spustilo autoimunitní reakci.
• 01:10:00 To znamená,
  že tělo bojuje samo proti sobě.
• 01:10:03 Já bych vás teď poprosila,
  jestli byste mi to mohl říct
• 01:10:06 ještě jednou trochu uvolněněji.
• 01:10:08 Autoimunitní onemocnění
  vyvolané častými záněty,
• 01:10:11 angínami, záněty průdušek
  není nijak neobvyklé.
• 01:10:15 Záněty vás oslabily
  a vyvinul se únavový syndrom.
• 01:10:18 Měla byste více odpočívat,
  dělat si radost.
• 01:10:22 Připravte se na to,
  že správný postup budeme hledat.
• 01:10:26 Ani největší kapacity
  se často neshodnou,
• 01:10:28 jak postupovat
  u únavového syndromu.
• 01:10:31 Chronický zánět štítné žlázy.
• 01:10:33 -Prosím.
  -Děkuju.
• 01:10:36 Při zánětu štítná žláza zmenšuje
  svůj objem a mizí její tkáň.
• 01:10:41 Nestíhá produkovat dostatek hormonů
  a začíná hypofunkce,
• 01:10:46 takže, únava, zimomřivost,
  špatná nálada, deprese.
• 01:10:51 Problém se štítnou žlázou je celkem
  rychle řešitelný dodáním hormonů.
• 01:10:55 S únavovým syndromem
  je to běh na velmi dlouhou trať.
• 01:11:01 A pomohlo ti, že už víš diagnózu?
• 01:11:03 V tom, že si nepřipadám
  jako blázen nebo hypochondr.
• 01:11:07 Ale jinak mě to trochu vystrašilo.
• 01:11:10 A co?
• 01:11:12 Že se ten únavový syndrom
  léčí tak dlouho,
• 01:11:14 že někomu třeba rok nic nezabírá.
  To mě děsí.
• 01:11:37 Víš, co jsem vymyslel?
  To budeš koukat.
• 01:11:41 -Nacpal jsem do vypínače sirku.
  -U čističky?
• 01:11:44 To je super, ne?
  Nemusíme nic vypouštět.
• 01:11:47 Jedna sirka a vypouští to pořád.
  Tak já vím, že se s tím
• 01:11:50 bude muset něco udělat,
  ale takhle to funguje.
• 01:11:55 Asi nejdůležitější je,
  že jsem včera za Tobíkem lítala
• 01:11:58 asi hodinu po hřišti. To bych
  před čtvrt rokem vůbec nezvládla.
• 01:12:03 Přemýšlím, proč vy se pořád tak
  hodnotíte, zkoumáte se a sledujete.
• 01:12:07 Teď myslím po fyzický stránce.
• 01:12:12 Potřebuju vědět,
  že se to vyvíjí k lepšímu,
• 01:12:15 že jsem prostě zdravější.
• 01:12:19 Ale vy přece nejste totéž
  co vaše diagnóza, Leo.
• 01:12:22 Myslím tím, že se můžete spolehnout
  sama na sebe. Na to, co cítíte.
• 01:12:29 Tím si právě nejsem tak jistá.
• 01:12:32 Proč?
• 01:12:34 Asi si teď tolik nevěřím
  po tom všem.
• 01:12:41 -Kde jsou děti?
  -Už jsem je uložila.
• 01:12:44 Já jsem ti říkal,
  že ti s nima pomůžu.
• 01:12:47 Já už se cítím dobře. Opravdu.
• 01:12:52 PÍPÁ MYČKA
• 01:12:54 Ne, seď! Pojď sem, pojď ke mně.
  PÍPÁ MYČKA
• 01:13:01 Šestkrát pípne a už je zticha.
• 01:13:05 Stejně za chvíli začne řvát pračka.
• 01:13:08 No a co?
• 01:13:10 Počkáme, až začnou řvát děti.
  Ty vypnout nejdou.
• 01:13:16 Tehdy jsem taky věděla,
  byla jsem si jistá,
• 01:13:19 že mi něco je fyzicky.
• 01:13:23 Přitom jsem se nechala přesvědčit,
  že je to všechno v mojí hlavě,
• 01:13:27 že jsem skoro blázen.
• 01:13:30 A proč si myslíte,
  že jste se nechala přesvědčit?
• 01:13:36 No to já nevím.
• 01:13:40 Já jsem o tom
  tenkrát tolik nepřemýšlela.
• 01:13:43 Potřebovala jsem
  začít fungovat hned.
• 01:13:46 A co to znamená fungovat?
• 01:13:49 Tak to snad víme obě, ne?
• 01:13:52 Jak já můžu vědět,
  co to pro vás znamená fungování.
• 01:13:55 Nikdy jsme o tom do teď nemluvily.
• 01:13:58 Myslela jsem to tak,
  že to obě v základu víme,
• 01:14:01 protože jsme ženský.
• 01:14:03 Existuje nějaké
  univerzální ženské fungování?
• 01:14:07 Tak jistě.
• 01:14:11 Tak někdo dneska děti nemá, někdo
  si pořídí paní na úklid nebo chůvu,
• 01:14:17 ale v základě
  mi musíte dát za pravdu,
• 01:14:20 že ženská kromě svý práce
  ještě lítá kolem dětí a domácnosti.
• 01:14:25 My jsme si s Markem ještě pořídili
  ten dům, velkou zahradu.
• 01:14:30 Když se vám pak naráz
  v noci vzbudí obě malý děti
• 01:14:34 a vy je musíte
  jedno po druhým nakrmit,
• 01:14:36 tak se fakt
  v sobě nešťouráte a říkáte si:
• 01:14:40 Jen ať proboha funguju!
• 01:14:44 Tak si teď zkuste představit, že
  se o tohle všechno někdo postaral.
• 01:14:48 O děti, o dům, o zahradu.
  Nemusíte kontrolovat Týnce úkoly,
• 01:14:52 nemusíte dokonce
  ani nasypat granule psovi
• 01:14:55 -To je naprosto nereálný.
  -Jen si to zkuste představit.
• 01:14:59 Jak pak bude vypadat
  to vaše fungování?
• 01:15:01 K čemu to je, představit si něco,
  co se prostě nikdy nestane?
• 01:15:06 Nikdy? Ani na malou chvilku?
  Třeba na víkend nebo na večer?
• 01:15:13 Pojď sem, děťátko moje!
• 01:15:17 -Vážně to s nimi zvládnete?
  -Vždyť jsem ti to slíbila.
• 01:15:21 Pojď! V nejhorším založíme
  věkově smíšené kvarteto. Pojď!
• 01:15:26 -Utíkej. Máš tam hračky.
  -Mami, ahoj!
• 01:15:28 Pa, pa!
• 01:15:36 Na co jste se to ptala?
• 01:15:39 Jak by potom vypadalo
  to vaše fungování?
• 01:15:45 Já nevím.
• 01:15:48 Tak bych se zajela do zahradnictví
  podívat se na ovocný stromy.
• 01:15:51 Ne, ne, ne.
  Nic kolem domu ani zahrady.
• 01:15:56 Tak bych šla třeba do kina. Stačí?
• 01:16:01 Nějak vás to rozčílilo.
• 01:16:04 Znepokojilo vás, že byste se
  nemusela starat a o nic a nikoho?
• 01:16:08 Že byste mohla sama začít žít?
  Sama pro sebe.
• 01:16:12 Co je na tom tak znepokojujícího,
  že by jste se mohla
• 01:16:15 nebo musela
  začít zabývat sama sebou?
• 01:16:26 Já jsem si myslela, že už ty
  kapesníčky u vás nebudu potřebovat!
• 01:17:42 Nahoře uděláme ložničky,
  jen co dáme do kupy tu statiku.
• 01:17:47 Hm. Můžeme se kouknout na zahradu?
• 01:17:50 No, to můžeme.
  A nechcete napřed vidět konírnu?
• 01:17:53 -Konírna? Fakt?
  -No. Já jsem tady chtěl mít studio,
• 01:17:56 ale nějak to nevyšlo.
• 01:18:00 To je pěkný.
  Tady můžeme chovat ty kozy.
• 01:18:05 Ještě mi řekněte jednu věc.
  Proč to tady vlastně prodáváte?
• 01:18:10 -Má to nějaký háček?
  -Ne, to nemá.
• 01:18:14 My jsme nějak zjistili,
  že nám město vyhovuje víc.
• 01:18:18 -Tak my se tu ještě porozhlídnem.
  -Určitě.
• 01:18:22 Kozy? Víš, jak dopadnou
  ty tvoje krásný keře?
• 01:18:27 Tak třeba nám budou posílat
  mlíko a sýry.
• 01:18:31 -Ty máš ráda kozí sýry?
  -Já nesnáším kozí sýry.
• 01:18:34 -Ty taky, ne?
  -Já nenávidím kozí sýry.
• 01:20:45 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
  Česká televize 2014