iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 4. 2013
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

319 hlasů
776433
zhlédnutí

Nevinné lži

Byl lásky čas

Jak překonat nepřekonatelné mezi znesvářenými sestrami.

76 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nevinné lži - Byl lásky čas

  • 00:00:44 Ježiš, promiňte!
  • 00:00:58 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:01 -No ahoj! Čau!
    -Maminko!
  • 00:01:04 -Já jsem se na tebe tak těšil!
    -Konečně! Čau.
  • 00:01:15 Utíkej do tepla!
  • 00:01:18 -Batoh! -Čau! Můžeš mi
    říct, kde jste byli tak dlouho?
  • 00:01:21 -Byla zácpa.
    -Můžu se zeptat, co jste dělali?
  • 00:01:24 -Co ti je do toho?
    -Je to moje dítě!
  • 00:01:26 Když je se mnou, co je ti do toho?
    Moje dítě to není, nebo co?
  • 00:01:30 Víš co? Dej mi pokoj!
    To je pořád dokola.
  • 00:01:34 -Jsi nezodpovědnej!
    -Nezajímáš mě!
  • 00:01:39 Furt stejný!
  • 00:01:46 Krucinál, mami!
  • 00:01:53 Na svatbě měli 500 hostů,
  • 00:01:55 a teď se neshodnou
    na jediným slově.
  • 00:01:58 -Co to zase je?
    -To byl parádní servis od Kristýny.
  • 00:02:02 -Chtěla jsem ho vyčistit.
    -Tímhle tím?
  • 00:02:09 -To jsi necítila, že se to pálí?
    -Já jsem přemýšlela.
  • 00:02:13 -Pane bože, zač mě trestáš?
    -Za to, že nectíš matku svou.
  • 00:02:18 -Odkdy ty jsi věřící?
    -Až budeš zapomínat
  • 00:02:22 i na oběd na plotně, tak taky
    začneš věřit na dobrý konce.
  • 00:02:26 A jak to, že nejsi oblečená?
    Je patnáctého.
  • 00:02:33 Ona zase nepřijede?
    Zas jí do toho něco přišlo, viď?
  • 00:02:37 Jé, já jsem zapomněla.
    Ono je patnáctýho!
  • 00:02:43 Já se z tebe poseru.
  • 00:02:46 Že si nic nepamatuju, je jedna věc.
    Ale sluch mám ještě dobrej.
  • 00:02:57 Takovej krásnej porcelán. Škoda ho.
  • 00:03:01 Proč jsi ho vůbec vyndavala?
  • 00:03:03 Přišlo mi líto, že ho nepoužíváme.
  • 00:03:06 No. Tak to už tě teď trápit nemusí.
  • 00:03:10 Cože?
  • 00:03:14 Proč jsi mi neřekla?
    Já bych ti to ohřála.
  • 00:03:18 Nechtěla jsem ti přidělávat práci.
  • 00:03:22 -Zuzano!
    -No?
  • 00:03:25 -Přines zdravíčko!
    -Trhni si!
  • 00:03:29 Cože?
  • 00:03:39 -Jak vypadám?
    -No, nádhera. Na!
  • 00:03:43 A nehul tady pořád.
  • 00:03:50 Kristýnka mi nic nevyčítá.
  • 00:03:53 Protože tě vidí jednou za měsíc.
    Ani není schopná přijít včas.
  • 00:03:59 -Už tady dávno měla bejt.
    -Má toho moc.
  • 00:04:02 Jo. Zatímco my ostatní se flákáme.
  • 00:04:09 Tak toho nech. Nech to tady ležet,
    jak to leží, jak stojí,
  • 00:04:13 a někam si vyraž.
  • 00:04:17 A House ti nahraje kdo?
  • 00:04:20 -No tak, pro jednou to vydržím, ne?
    -Jo? To bych chtěla vidět.
  • 00:04:25 NĚKDO ZVONÍ
    A! Už je tady!
  • 00:04:33 Taky tě zdravím!
  • 00:04:39 Mami!
  • 00:04:41 Výborně.
  • 00:04:44 Ještě tady vyhoříme.
  • 00:04:50 -Kristýnko!
    -Tobě to sluší!
  • 00:04:53 No! Konečně si někdo všimnul.
  • 00:04:58 Já jsem tě dlouho neviděla.
  • 00:05:00 -Mami!
    -Co?
  • 00:05:02 Zapomněla sis tady kabelku.
  • 00:05:04 -Ahoj.
    -Nazdar. Na!
  • 00:05:07 -Jak se ti daří?
    -Jak se mi asi může dařit,
  • 00:05:09 když jsem tady na všecko sama?
    Výborně se mi daří.
  • 00:05:12 -No. Vypadáš hodně zrelaxovaně.
    -Kdybys neodmítala nájemníky...
  • 00:05:16 Výborně. Pomoct, to ne, ale furt
    bys nám sem cpala nějaký cizí lidi.
  • 00:05:21 -Aspoň by ti pomohli s domem.
    -Řekni jí, že se s ní nebavím.
  • 00:05:26 Já myslím, že tě slyší.
  • 00:05:29 Ahoj!
  • 00:05:34 Nesahej na to!
  • 00:05:37 Víš co?
    Ten dům je stejně můj jako tvůj,
  • 00:05:40 takže si můžu sahat, na co chci.
    -Je to natřený.
  • 00:05:45 Do prčic!
  • 00:05:49 Mami, kdybyste šly na dortíky, tak
    ať na tebe laskavě dohlídne, jo?
  • 00:05:54 -Není malá. Dohlídne na sebe sama.
    -Jo? Minule měla halenku samej flek
  • 00:06:00 Třikrát jsem to zapírala,
    a stejně to nepustilo.
  • 00:06:03 -Tak jí koupím novou.
    -Ona má ráda tamtu.
  • 00:06:05 -Stejně potřebuje novou.
    -No to teda nepotřebuje.
  • 00:06:09 -Tak mi dej tu starou
    a já ji vyperu. -Nedám.
  • 00:06:12 -A co vlastně chceš?
    -Nic. Vůbec nic.
  • 00:06:17 -Tebe se nikdo o nic neprosí.
    -Děkuji.
  • 00:06:25 Mami, pojď!
  • 00:07:46 NĚKDO ZVONÍ
  • 00:07:49 Ježišikriste!
  • 00:08:06 Do prčic!
  • 00:08:07 -Ahoj, Václave!
    -Ahoj.
  • 00:08:10 Já jsem na tebe úplně zapomněla.
  • 00:08:14 Ta branka je natřená.
  • 00:08:18 -Sakra!
    -Promiň.
  • 00:08:21 -Pojď dál.
    -To nic. To je v pořádku.
  • 00:08:24 To jsi hodnej, že sis udělal čas.
    Já jsem nechtěla,
  • 00:08:26 aby u toho byla máma. Pojď.
  • 00:08:30 -Co to čteš?-To je pro maminku.
    Máchův šifrovanej deník.
  • 00:08:35 To jsi hodnej,
    ale ona už ho dávno má.
  • 00:08:39 Jenže tohle je nový vydání.
    Vysvětluje spoustu
  • 00:08:42 nepřesných interpretací
    nebo zkomolených obratů.
  • 00:08:46 Například slečna lehla
    je ve skutečnosti svlečená lehla.
  • 00:08:50 -Jo. To ji nadchne.
    -Sluší ti to.
  • 00:08:57 To není kvůli tobě.
  • 00:09:14 -Jsi v pořádku?
    -Jo. Pojď dál.
  • 00:09:19 Jak se máš? Pořád učíš?
  • 00:09:21 Jo. Pořád.
  • 00:09:26 Promiň. Co ty?
  • 00:09:28 Já se starám o mámu.
    Mám ten pečovatelskej příspěvek
  • 00:09:33 a občas dělám doma. Doučuju a tak.
  • 00:09:37 Co Kristýna? Ještě spolu nemluvíte?
  • 00:09:42 -Kruci!
    -Co je?
  • 00:09:46 Rozepni mi to.
    Já se z toho takhle nedostanu.
  • 00:09:49 -Jistě.
    -Máš někoho?
  • 00:09:53 -Někoho vídám.
    -To je dobrý. A jak dlouho?
  • 00:09:58 Budou to čtyři roky.
  • 00:10:02 Zuzano, vážně to není rande?
  • 00:10:05 Co blbneš? Jsem chtěla,
    aby ses podíval na střechu. Teče.
  • 00:10:09 -Co je to za blbou záminku?
    -Jak záminku? Otoč se!
  • 00:10:14 Sama tomu nerozumím, řemeslníkům
    nevěřím a ty to tady znáš.
  • 00:10:18 -Ale sem teče, co já pamatuju.
    -Tak teď sem teče víc.
  • 00:10:23 Jestli jste na to za tu dobu,
    co tady nejsem, nesáhly,
  • 00:10:26 tak se ani nedivím. To musí být
    minimálně chycený krovy.
  • 00:10:29 Na to potřebuješ jinčí šíbry,
    než jsem já. Já jsem dějepisář.
  • 00:10:32 -Nejsem žádnej kouzelník.
    -Ty se na to ani nepodíváš?
  • 00:10:35 Já se na to přece
    nepotřebuju koukat. Ta střecha
  • 00:10:37 potřebuje vyměnit aspoň deset let.
    -A kde na to mám vzít?
  • 00:10:40 Tak vem do patra nájemníky
    zažádej o úvěr.
  • 00:10:42 Kruci!
    Ty jsi úplně stejnej jako ona.
  • 00:10:45 -Pořád s těma nájemníkama.
    -Protože má pravdu.
  • 00:10:49 Žijete tady s mámou samy dvě
    v obrovským předimenzovaným baráku.
  • 00:10:52 Potřebuješ,
    aby ti s tím někdo pomáhal.
  • 00:10:54 Máma žádný nájemníky nechce.
    Chce svůj klid.
  • 00:11:00 Kdyby se aspoň nevymlouvala
    na tebe a řekla rovnou,
  • 00:11:02 že ona tam nikoho nechce.
    -No jo. Tak už ji nech.
  • 00:11:06 Barák vám padá na hlavu,
    a ona natírá branku v tý zimě.
  • 00:11:10 -Branku natírala kvůli tobě.
    -To jsem si všimla.
  • 00:11:14 Podívej, Kristýnko,
    já se svojí trombofilní mutací
  • 00:11:18 tady nebudu věčně.
    -Mami, prosím tě, nech toho.
  • 00:11:20 A až tady nebudu,
    tak se ten barák prodá.
  • 00:11:23 -Zuzana ho přece nikdy neprodá.
    -Prodá.
  • 00:11:26 Sepsala jsem u notáře závěť, ve
    které ti odkazuju 55 procent domu.
  • 00:11:32 -Mami, to jí nemůžeš udělat.
    -Já to nedělám jí.
  • 00:11:35 -Já to dělám kvůli ní a kvůli tobě.
    -Ale mně to taky nemůžeš udělat.
  • 00:11:38 -Ta se zblázní, až se to dozví.
    -Dokud z toho baráku nevypadne,
  • 00:11:41 tak se bude věčně plácat
    ve starých křivdách.
  • 00:11:44 -Ona musí začít žít.
    -Bude si myslet, že jsem tě navedla
  • 00:11:48 Já jí všechno vysvětlím.
    Ale ty mi slib,
  • 00:11:51 že dohlídneš na to,
    aby se ten barák prodal
  • 00:11:53 a aby si ona koupila krásnej byt.
    -Ta nás obě zabije.
  • 00:12:02 -Dobrý den, dámy!
    -Dobrý den, Valérie!
  • 00:12:06 -Dneska bych to viděla
    na pětapadesát. -Mně?
  • 00:12:09 Ne. Opravuji. Mě na padesát
    a Kristýnku mi uděláte na třicet.
  • 00:12:16 -No proto.
    -Tak to nesmíme ztrácet čas.
  • 00:12:19 Tak šup!
  • 00:12:21 -Zuzano, počkej! -Já nevím,
    proč jste všichni na její straně.
  • 00:12:25 Co ona tady kdy udělala?
    Nic! Jsme jí úplně jedno.
  • 00:12:28 Tím, že odmítáš podnájemníky,
    přece netrestáš Kristýnu, ale sebe.
  • 00:12:31 -To ty tady musíš bydlet.
    -Dej mi pokoj!
  • 00:12:34 Ty víš, že má pravdu,
    a to tě štve, viď?
  • 00:12:36 A ty si dovedeš představit, jak
    to druhý patro za ty roky vypadá?
  • 00:12:40 Tak, že se to pronajmout
    prostě nedá.
  • 00:12:43 -Chceš teda,
    abych se na to podíval? -Ne.
  • 00:12:51 Nazdar!
  • 00:13:00 Zuzano, měla bys jí odpustit.
  • 00:13:05 A ty bys měl pustit tu branku,
    Václave.
  • 00:13:09 Sakra!
  • 00:13:15 -No to vypadá krásně.
    -Děkujeme.
  • 00:13:19 Měla bys víc chodit mezi lidi.
    Dělá ti to vyloženě dobře.
  • 00:13:23 -Myslíš? -No jo. Proč někam
    nezajdeš třeba s kamarádkama?
  • 00:13:27 Protože zblbly. Konverzace
    s nima je pod moji úroveň.
  • 00:13:31 Nemůžeš čekat, že s tebou budou
    diskutovat o Máchově jambu.
  • 00:13:35 -No a klub důchodců?
    -Děkuju, nechci.
  • 00:13:38 To bych se se starýma lidma
    bavila o nemocech.
  • 00:13:41 To mám doma.
    To nemusím nikam chodit.
  • 00:13:44 A co ty? Co kluci?
  • 00:13:47 Adam tě moc pozdravuje.
    Odjíždí do toho Oxfordu,
  • 00:13:52 tak máme dneska takovou rozlučku.
    Přijde tam i Kája s Lenkou.
  • 00:13:56 -To je ta jeho dívka?
    -No.
  • 00:13:58 Teda nejenom dívka.
    Já o tom samozřejmě ještě nevím.
  • 00:14:06 Myslím, že budu babička.
  • 00:14:12 -Fuj! -Co fuj?
    -Já prabába!
  • 00:14:15 No jo.
  • 00:14:19 Dneska prabába,
    zítra domov důchodců.
  • 00:14:22 No. Nebo mateřská školka.
    Počkej. Já mám tady kapesník.
  • 00:14:26 -Třešnička mi spadla.
    -No tak tu nech na zemi.
  • 00:14:30 -Počkej, počkej! Nejez to z toho.
    -To je škoda.
  • 00:14:33 Ukaž! No to je průser.
    To je ještě horší.
  • 00:14:39 -Nech to bejt.
    -Už to necháme tak.
  • 00:14:42 Co Pavel? Všecko v pořádku?
  • 00:14:46 -No. Jo.
    -Že o něm vůbec nemluvíš.
  • 00:14:49 No tak asi není o čem.
  • 00:14:53 Máme se fajn.
    A ty potřebuješ novou sukni.
  • 00:14:57 To mám radost.
  • 00:15:03 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:15:08 -Proč máš novou sukni?
    -Protože ty máš taky novou sukni.
  • 00:15:15 Ty jsi zase utrácela, co?
  • 00:15:19 -Pěkná, viď?
    -Díky, mami.
  • 00:15:27 A ještě mám pro tebe něco. Pozor.
  • 00:15:33 Krém?
  • 00:15:35 Konečně už o sebe musí začít dbát.
    Podívej se na Kristýnku.
  • 00:15:39 Je o osm let starší,
    a vypadá o deset let mladší.
  • 00:15:44 1400 korun? No ty ses zbláznila!
  • 00:15:48 Kde máš od toho účet?
    Já to dojdu vrátit.
  • 00:15:50 -Účet nemám.
    -Jak nemáš účet?
  • 00:15:58 To platila ona, že jo?
  • 00:16:02 -A tohle taky?
    -Ale má tě v oku, viď?
  • 00:16:06 To teda nemá. Je to krátký.
  • 00:16:09 -Vždyť je to tvoje sestra. -Jo?
    Nikdy se jako sestra nechovala.
  • 00:16:14 A to, co mi udělala,
    to se mezi sestrama nedělá.
  • 00:16:17 To bylo před sto lety.
  • 00:16:19 Jak dlouho
    se chceš ještě na ni zlobit?
  • 00:16:22 Dlouho.
  • 00:16:26 Uvědom si, že to je kromě mě
    jedinej člověk, kterýho máš.
  • 00:16:49 Ahoj!
  • 00:16:51 Nazdar. Kde jsi tak dlouho?
  • 00:16:54 No s mámou.
  • 00:16:59 -Ježiš, počkej! Já ti pomůžu.
    -Už je to dobrý.
  • 00:17:04 -Jak se má maminka? Zdraví slouží?
    -Jo, dobrý.
  • 00:17:09 Zlomila si nohu v krčku
    a cestou do nemocnice
  • 00:17:12 dostala infarkt. Jinak dobrý.
  • 00:17:15 Hm. A co ten dům? Prodá to?
  • 00:17:19 Promiň, ale nějak mi
    nepřišlo vhodný se na to ptát.
  • 00:17:22 To ti nepřijde nikdy.
    A přitom čím déle ten barák chátrá,
  • 00:17:27 tím míň za něj dostane.
    To je jak vyhazovat peníze oknem.
  • 00:17:30 Promiň, ale nejsou to naše peníze.
  • 00:17:33 Ale mohly by bejt.
    Pro kluky například.
  • 00:17:36 My něco slavíme?
  • 00:17:41 Neříkej mi, žes na to zapomněl.
  • 00:17:45 Výročí?
  • 00:17:51 Tvůj syn
    odjíždí zítra studovat do Anglie.
  • 00:17:55 A Lenka s Kájou jsou pravděpodobně
    na cestě k nám na rodinnou večeři,
  • 00:17:59 o který ti říkám
    už nejmíň čtrnáct dní.
  • 00:18:02 -Kruci, já jsem...-Takže jestli
    něco máš, tak to odvolej, jo?
  • 00:18:07 Jo, jenže to nebude...
    Já mám jednání s investorem.
  • 00:18:11 To nemůžu zrušit.
  • 00:18:16 -Dobře. V kolik je ta večeře?
    -V osm.
  • 00:18:21 Tak víš co? Já to převolám na
    šestou, rychle skočím do auta
  • 00:18:24 a nejpozději ve tři čtvrti
    na osm jsem zpátky, jo?
  • 00:18:28 Jo.
  • 00:18:30 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:18:33 Jo a co ten překlad? Stihlas to?
  • 00:18:38 Jo. Proč se ptáš?
  • 00:18:41 Já jen že jsi říkala,
    že jak to odešleš, tak vyžehlíš.
  • 00:18:45 -Já nemám jedinou čistou košili.
    -Já jsme na to jsem zapomněla.
  • 00:18:48 Promiň. Jsem blbá.
    Já to udělám, jo?
  • 00:19:10 Já mám pořád pocit,
    že jsem tenhle díl už viděla.
  • 00:19:13 Ale, prosím tě!
    Vždyť je to úplně nový.
  • 00:19:17 Jo? A jak to, že jsem věděla,
    jak to dopadne?
  • 00:19:20 Protože to vždycky
    skončí úplně stejně.
  • 00:19:22 House zjistí, co komu je.
  • 00:19:25 Nebo jsi měla studovat medicínu.
  • 00:19:33 No dobře, no. Tak jsem
    to dneska zapomněla nahrát.
  • 00:19:38 Spokojená?
  • 00:19:41 Já jsem to věděla.
  • 00:19:44 Tak přestaň trucovat
    a pojď, jdeme na žolíky.
  • 00:19:48 Mám dva žolíky k dobru!
  • 00:20:03 Ty jsi stejně chatrnej lhář
    jako tvůj otec.
  • 00:20:08 Vzpomněla jsem si,
    jak ho jednou málem zavřeli.
  • 00:20:11 -Tátu?
    -Jo. -Za co?
  • 00:20:14 Za únos.
  • 00:20:16 Tátu, kterej nás donutil
    vrátit se z Růžovky na Sněžku
  • 00:20:20 jenom kvůli tomu, že si nebyl
    jistej, jestli zaplatil limonádu?
  • 00:20:25 Hm. Pamatuješ, jak jsme jezdili
    do toho penzionu k Máchovu jezeru?
  • 00:20:30 -No.
    -Tak když jsme tam byli poprvé,
  • 00:20:34 tak jsi byla hrozně ubrečená,
    protože ti rostly první zoubky.
  • 00:20:38 Já jsem z tebou byla celou noc
    vzhůru. Tak jsem tě druhej den
  • 00:20:41 poslala s tátou na procházku,
    abych se trošku dospala.
  • 00:20:44 A on potkal kamaráda,
    s kterým chodili na ryby,
  • 00:20:48 zašli na jedno.
    A aby si mohli v klidu popovídat,
  • 00:20:52 tak tě nechali venku před hospodou.
  • 00:20:55 Jenomže šla kolem Týna s kamarádkou
    a jak uviděla kočár,
  • 00:20:59 oči navrch hlavy, že tě táta
    zapomněl, a už tě vezli domů.
  • 00:21:03 Mezitím chlapi dopili
    a táta, jak byl nachmelenej,
  • 00:21:08 tak popad úplně cizí kočár
    a ani ne po sto metrech ho chytili,
  • 00:21:13 že ukrad cizí dítě.
  • 00:21:17 Ne, ne!
    Proč jsi mi to nikdy neřekla?
  • 00:21:20 To jsme nesměly.
    On se za to hrozně styděl.
  • 00:21:24 Mě potom z penzionu vezli na SNB,
    abych dosvědčila,
  • 00:21:27 že máme děťátko stejného věku.
  • 00:21:31 Ostudy kopec.
  • 00:21:34 On tý doby mu tam nikdo
    jinak neřek než vrahoun.
  • 00:21:46 Mami! Mami! Mami!
  • 00:22:11 A co to bylo za knížku,
    kterou jste teďka překládala?
  • 00:22:15 To byla taková americká detektivka
    ze starýho Brooklynu.
  • 00:22:19 Vyšla asi před půl rokem.
    Ale je fakt dobrá.
  • 00:22:23 Klasika. Ani to není schopnej vzít.
  • 00:22:30 Víš, že kdyby to jen trochu šlo,
    tak by tady táta byl.
  • 00:22:34 Ten investor je tady jen do zítřka.
    Táta to nevěděl...
  • 00:22:37 To je dobrý, mami.
  • 00:22:43 No, tak to řekneme jenom vám.
  • 00:22:48 -Budeme mít dvojčata.
    -Dvojčata?
  • 00:22:54 To je... Šampáňo.
    Připijeme si na to, jo?
  • 00:22:59 No prosím tě! Takový miminko
    a ono už to bude mít...
  • 00:23:04 -Hlavně ať jsou zdravý.
    -No jo.
  • 00:23:07 -Tak na ně!
    -Děkujeme.
  • 00:23:14 Já půjdu na chvilku...
  • 00:23:37 Hele, proč se vlastně
    vy dva nerozejdete?
  • 00:23:43 Protože neumím být sama.
  • 00:23:46 Nemám na to.
  • 00:23:48 Mami, ale vždyť
    ty tady jsi pořád sama.
  • 00:23:51 -Táta je furt někde v tahu.
    -To jo, to jo.
  • 00:23:55 Tak jsem asi moc stará na to,
    abych dělala nějaké razantní změny.
  • 00:24:00 Mami, ty nebudeš nikdy stará.
  • 00:24:05 Celej tatínek.
  • 00:24:08 -Mami, někdo ti volá.
    -Tak to típni.
  • 00:24:11 Je to neznámý číslo.
    Co když se tátovi něco stalo?
  • 00:24:14 Ukaž.
  • 00:24:17 Haló? Kdo volá?
  • 00:24:22 Zuzano? Co je s mámou?
  • 00:24:42 Tak co?
  • 00:24:44 Prodělala mozkovou příhodu.
    Teď je stabilizovaná.
  • 00:24:47 No a, bože můj, říkala něco?
  • 00:24:51 Ale bude v pořádku,
    bude chodit, bude mluvit?
  • 00:24:54 Podívejte, víc vám budeme schopni
    říct nejdřív zítra po testech,
  • 00:24:58 až zjistíme,
    k jak velkému poškození došlo.
  • 00:25:01 No a dál se uvidí, až se vaše
    maminka probudí z umělého spánku.
  • 00:25:08 Tedy pokud se vůbec probere.
  • 00:25:10 -Ahoj! -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:25:17 Víc vám teď bohužel nemůžu říct.
  • 00:25:19 -Jak jí je?
    -Kdo to je? -Můj syn.
  • 00:25:22 -Kája?
    -Adam.
  • 00:25:25 -Jak je mamince?
    -Já už jsem to říkal sestře.
  • 00:25:27 Vaše maminka je teď stabilizovaná,
    ale je v umělém spánku.
  • 00:25:30 -Musíme čekat na testy.
    -Dobře.
  • 00:26:37 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:27:12 Ale, Pavle, to mi říkáš už 20 roků.
  • 00:27:19 Co? Já nebrečím. Proč bych brečela?
  • 00:27:24 Ahoj.
  • 00:27:53 -Kde je maminka?
    -Maminku jsme převezli na pokoj.
  • 00:27:57 -Probrala se. Pojďte se mnou.
    -Opravdu? Děkuju.
  • 00:28:03 Mami, jak ti je?
  • 00:28:10 Ona mě nevnímá?
  • 00:28:13 Vnímá. Ale jak už
    jsme vám říkali, zůstane nehybná.
  • 00:28:17 Kdy si ji budu moct vzít domů?
  • 00:28:21 Domů?
  • 00:28:25 Já skočím pro pana doktora,
    aby vám to vysvětlil.
  • 00:28:28 Co vysvětlil?
  • 00:28:31 No, ona možná udělá časem
    nějaké pokroky,
  • 00:28:36 ale třeba v rámci mimických svalů.
  • 00:28:39 Ale když se jí budu věnovat,
    tak šanci má, ne?
  • 00:28:43 Já přivedu pana doktora.
  • 00:28:48 Mami, nahrála jsem ti
    všechny House.
  • 00:28:53 Takových dílů, že se budeš
    moct koukat od rána do večera.
  • 00:28:57 Zuzko,
    pojď se nějak rozumně domluvit.
  • 00:29:17 Ono už to takhle zůstane.
    Musíme se s tím smířit.
  • 00:29:24 Jsou přece i hezký domy
    s pečovatelskou službou.
  • 00:29:28 Já mámu do ústavu nedám.
  • 00:29:30 Starala jsem se o ni do teď,
    tak se postarám dál.
  • 00:29:34 Jenže to se mohla sama obléct,
    najíst a dojít na záchod.
  • 00:29:38 Já se práce neštítím.
  • 00:29:41 Mohly bychom za ní chodit
    každý den. Střídat se.
  • 00:29:45 Jak budeš chtít.
    A kdyby ses bála v tom domě sama,
  • 00:29:49 já...
    -Nezačínej zase s nájemníkama.
  • 00:29:52 -Kdo začíná s nájemníkama?
    -Ty. Pořád.
  • 00:29:55 A dej ty kytky pryč.
    Máma je nesnáší.
  • 00:30:01 -Jak to víš?
    -Protože se o ni starám.
  • 00:30:03 Protože já s ní každej den žiju.
    Peru, uklízím, vařím.
  • 00:30:07 Tak prostě vím,
    co ráda má a co ráda nemá.
  • 00:30:09 Taky bych se starala,
    kdybys mi to dovolila.
  • 00:30:11 -Jo? -Jo.
    Jenomže tobě vůbec nejde o mámu.
  • 00:30:15 Ty ji jenom využíváš,
    abys dál mohla žít v tý barabizně
  • 00:30:19 a litovat se, jak jsem ti ublížila.
  • 00:30:21 Stejně ti jde jenom o peníze.
    Myslíš, že nevím, jak do ní hučíš?
  • 00:30:26 Je tady doktor.
  • 00:30:30 Právě jsme se dohodli, že jakmile
    to půjde, tak si vemu maminku domů.
  • 00:30:47 -Děkujeme.
    -Není zač.
  • 00:30:49 Na shledanou.
  • 00:30:50 -Ona teď nemůže chodit?
    -Ne.
  • 00:30:54 -Ani do krámu?
    -Ne.
  • 00:30:56 -Ani na záchod? -Ani na zahradu,
    ani do koupelny, nikam!
  • 00:31:03 Promiň.
  • 00:31:09 Matyáši,
    ona si s tebou nemůže házet.
  • 00:31:16 -Může hrát karty?
    -Ne.
  • 00:31:19 Nebude s ní strašná nuda?
  • 00:31:23 Ne.
  • 00:31:27 Takže ty vyhazuješ červenou sedmu.
  • 00:31:33 A moment, moment, moment.
    To se mi právě hodí.
  • 00:31:39 Sleduj. Postupka. Tři káčka.
    A vyhazuji pikový eso.
  • 00:31:51 MAMINKA SPÍ
  • 00:32:19 Nečum!
  • 00:33:16 Ahoj. To jsem já.
  • 00:33:19 No Zuzana.
  • 00:33:24 Já bych s tebou potřebovala mluvit.
  • 00:33:29 Sedni si.
  • 00:33:36 Tady máš kafe.
  • 00:33:40 Děkuju.
  • 00:33:47 -No, chtěla jsi se mnou mluvit.
    -Jo.
  • 00:33:53 -Rozmyslela sis to s tím ústavem?
    -Co? Ne.
  • 00:33:58 Nezlob se, ale já mám pocit,
    že se chce koukat z okna.
  • 00:34:06 -Zdálo se mi, že chce tu bábovku.
    -Ne.
  • 00:34:10 Ale měla jedno takové přání
  • 00:34:16 těsně předtím, než to s ní seklo.
  • 00:34:20 Jaký?
  • 00:34:25 -Ty máš to velký auto, viď?
    -No, mám. Proč?
  • 00:34:32 Pamatuješ,
    jak jsme s našima jezdili
  • 00:34:36 do toho penzionu
    u Máchova jezera?
  • 00:34:42 -Bábovku?
    -Bu, u, u! Bu, u, u!
  • 00:34:49 Já tomu nerozumím.
  • 00:34:58 Ještě tohle.
  • 00:35:05 -Musíš jí brát ten polštář?
    -Jo, musím.
  • 00:35:13 Moji tašku!
  • 00:35:22 Jo, dobrý.
  • 00:35:24 Tak. Napřed nohy.
  • 00:35:28 Myslím, že nohy ne. Tělo.
    Počkej, tělo!
  • 00:35:31 Ne. Nohama napřed.
    Pak ji vezmeme za zadek
  • 00:35:34 a na tři ji tam šoupnem.
    Raz, dva, tři!
  • 00:35:40 Tak!
  • 00:35:52 Kdybys tu kostkovanou tašku
    dala za to přední sedadlo...
  • 00:35:54 Ty se do toho nemontuj. Nastup si!
  • 00:36:09 Co je?
  • 00:36:12 -Já nemůžu sedět vzadu.
    -Proč?
  • 00:36:15 Mně se vzadu dělá blbě.
  • 00:36:20 -Proč jsi to neřekla dřív?
    -Protože jsem 10 let nejela autem.
  • 00:36:29 To vydržíš.
  • 00:37:12 ZVRACÍ
  • 00:37:18 Promiň.
  • 00:38:01 -Máme tu mít rezervován třílůžkový
    apartmán. -Samozřejmě.
  • 00:38:10 Jak jste přišly
    právě na náš penzion?
  • 00:38:14 Máma je expert na Máchu.
  • 00:38:16 Jezdily jsme sem
    v létě na prázdniny jako děti.
  • 00:38:21 -Tátovi jste říkali vrahoun.
    -Tys dlouho nebyla mezi lidma, viď?
  • 00:38:24 Proč?
  • 00:38:26 Váš pokoj je ve druhém patře
    s výhledem na krajinu.
  • 00:38:29 Proč ve druhém patře?
  • 00:38:33 -Nech toho.
    -Počkej. Má ten pokoj vanu?
  • 00:38:36 -Má sprchový kout.
    -Ale mámu v koutě neumyju, že jo?
  • 00:38:40 -My musíme mít vanu.-Bohužel.
    Ostatní pokoje jsou rezervovány
  • 00:38:45 na turnaj. -Ano.
    -Jakej turnaj?
  • 00:38:48 -Šachistickej.
    -Šachový. -Šachový.
  • 00:38:51 -Rezervovali si pokoje
    už v létě, že? -Ano.
  • 00:38:54 Jak jsi mohla objednat pokoj
    ve druhém patře a bez vany?
  • 00:38:57 -Vždyť se nemůže hejbat.
    -Mhm, mhm!-Nezastávej se jí pořád.
  • 00:39:01 Děkuju, mami. Tak jsem si myslela,
    že se může aspoň koukat,
  • 00:39:03 tak jsem si myslela,
    že se bude koukat z okna.
  • 00:39:06 -Promiňte, chcete ten pokoj?
    -Ne! -Ano.
  • 00:39:11 Tys chtěla jet sem
    a zrovna tenhle víkend.
  • 00:39:14 -Dobře. Říkal jste 2.patro?
    -Ano. -Fajn.
  • 00:39:26 Výtah?
  • 00:39:28 Nebude.
  • 00:39:32 Děkuji.
  • 00:39:34 Tak!
  • 00:39:41 Vidíš?
  • 00:39:43 -Děkujeme.
    -Není zač.
  • 00:40:14 Ani jsem nevěděla,
    jaký kafe ti objednat.
  • 00:40:18 To nevadí. Preso.
  • 00:40:21 Já si objednám sama.
  • 00:40:24 Preso. Děkuju.
  • 00:40:33 -Máma dělá pokroky.
    -Jo. Hučí.
  • 00:40:38 Když se jí něco nelíbí,
    nebo když chce na záchod.
  • 00:40:43 Děkuju.
  • 00:40:48 Ale to už sis asi všimla, co?
  • 00:40:53 Asi s ní hodně cvičíš, ne?
  • 00:40:56 Děláme, co předepsal doktor.
  • 00:41:00 Ne že by se jí to
    teda zrovna líbilo.
  • 00:41:03 Někdy mám pocit,
    že mi chce jednu fláknout.
  • 00:41:08 Vždycky o tobě hrozně hezky mluví.
    Tedy mluvila.
  • 00:41:13 Jo?
  • 00:41:17 O tobě taky furt.
  • 00:41:21 Ne, já jsem strašně ráda,
  • 00:41:25 že máme možnost
    konečně si promluvit.
  • 00:41:32 O těch věcech všech.
  • 00:41:37 Jestli chceš mluvit o tý závěti,
    tak já jsem jí říkala...
  • 00:41:40 Jaký závěti?
  • 00:41:44 -O žádný.
    -Počkej! O jaký závěti?
  • 00:41:52 Máma chtěla, abys dům prodala,
    až tu nebude.
  • 00:41:55 Prosila mě o to.
  • 00:41:58 -Jo tak ona tě prosila?
    -Ano, prosila.
  • 00:42:03 Odkázala mi pětapadesátiprocentní
    podíl na domě.
  • 00:42:06 Chtěla, abys z těch peněz,
    co utržíš, začala žít jinak.
  • 00:42:12 Má o tebe strach.
  • 00:42:15 No tak tohle chci slyšet od ní.
  • 00:42:20 -Máte vanilkovou zmrzlinu?
    -Ano, máme.
  • 00:42:23 Tak dva kopečky.
  • 00:42:36 -Hu, á, á, hu...
    -Pojď si něco poslechnout!
  • 00:42:45 Otevři!
  • 00:42:47 Polkni!
  • 00:42:49 Máma vanilkovou nesnáší.
    Prosím vás, odneste to!
  • 00:42:52 Ne. Máma vanilkovou miluje.
    Nechte to tady!
  • 00:42:59 Přece ji nemůžeš trestat za to,
    že chce, abys začala žít.
  • 00:43:06 Že se nestydíš,
    takhle si před ní vymýšlet.
  • 00:43:11 -Nemůžeš mě trochu podpořit?
    -Já se...
  • 00:43:15 Dokud máma žije,
    nic se prodávat nebude.
  • 00:43:18 A potom taky ne.
  • 00:43:27 Tak, jak vidíš,
    rozhodně ještě neumírá.
  • 00:43:31 Takže bych o nějaký závěti
    ještě vůbec nemluvila.
  • 00:43:42 Tak! Uhni, prosím tě. My můžeme!
  • 00:43:46 Že jo?
  • 00:43:47 Na tři tě zvedneme.
  • 00:43:50 A jdeme do sprchy.
    Ty si tam s ní stoupneš a držíš.
  • 00:43:54 -Já myju, protože
    je na mě zvyklá. Jo? -Jo.
  • 00:43:58 -Tak pojď, jdeme.
    -Co je?
  • 00:44:00 -No jdeme. -Ty se chceš
    sprchovat oblečená nebo co?
  • 00:44:08 Ty se před náma stydíš?
    Já se před tebou klidně svlíknu.
  • 00:44:12 Tak se svlíkni.
  • 00:44:22 ZE SPRCHY:
    Počkej! Vždy mě spadne.
  • 00:44:27 -Můžu?
    -Ano.
  • 00:44:30 -To je studený!
    -Promiň. Řekla jsi rychle.
  • 00:44:33 -Ale teplou vodou.
    -Pravá ruka, nohu.
  • 00:44:42 Není to studený?
    Dobrý. A teď obráceně.
  • 00:44:45 -Prdelku. Dobrý.
    -Já už ji dlouho neudržím.
  • 00:44:50 Ale já nemám mejdlo. Máš mejdlo?
  • 00:44:53 Neprotestuj.
    Polož tu nohu a ručník! Ručník!
  • 00:44:56 -A kde jsou?
    -Na tom sušáku, ne?
  • 00:45:01 Tady nejsou žádný ručníky.
  • 00:45:20 Zejtra bychom mohly
    na tu Jarmilinu skálu.
  • 00:45:23 Jak odtamtud skočila do jezera.
  • 00:45:29 Vědělas,
    že tam stála Máchova socha?
  • 00:45:32 Ne. Dobrou noc.
  • 00:45:34 Teda než ji nacisti
    hodili do jezera.
  • 00:45:37 -Tady píšou, že...-Jestli
    tu klapačku a knihu nezavřeš
  • 00:45:41 a nezhasneš, tak tě
    zítra hodím za tou sochou.
  • 00:45:57 Vážení, do dvanácti by všichni
    měli dorazit a ubytovat se.
  • 00:46:01 Ve dvanáct je dole v jídelně oběd.
    Já to nebudu říkat dvakrát.
  • 00:46:07 Děkuju. Ve 13.00 začíná turnaj. Ano?
    Tamtéž.
  • 00:46:12 Ta socha, jak jsem ti říkala,
    už v tom jezeře není.
  • 00:46:16 Vytáhli ji
    a dali ji do Bělé pod Bezdězem.
  • 00:46:19 Počkejte. Já vám pomůžu.
  • 00:46:24 -Ne. To je v pořádku.
    -Promiňte. Já na tom trvám.
  • 00:46:28 -Ne, opravdu.
    -Dovolte.
  • 00:46:32 -Tady je asi žinantní.
    -To je jedno.
  • 00:46:35 -Promiňte.
    -Počkejte. Ručičku.
  • 00:46:40 -Dobrý.
    -Mami, neboj!
  • 00:46:45 -Dobrý? Můžete?
    -Já tě jistím. Podej na mě.
  • 00:46:54 -Dobrý?-Doufám, že nám
    to jde výrazně líp než vám.
  • 00:46:57 -Jste zlatej.
    -Tak. Už to bude.
  • 00:47:03 -Kam teď?
    -Do vozejku.
  • 00:47:06 Opatrně!
  • 00:47:08 Tak.
  • 00:47:12 Tak. A je to.
  • 00:47:18 -Děkujeme moc. -Není vůbec za co.
    -To je v pořádku.
  • 00:47:21 -Ota. Moc mě těší.
    -Omlouvám se. Zuzana. Děkuju, Oto.
  • 00:47:28 -My tady budeme hrát šachy.
    -My budeme chodit okolo s maminkou.
  • 00:47:35 -Jé, pardon.
    -Tak se možná ještě uvidíme.
  • 00:47:38 Moc rád. Děkuju.
  • 00:47:42 Taky děkujeme.
  • 00:47:44 Tak se můžeme ubytovat.
    Pojďte, pojďte!
  • 00:47:48 Machálková, Vorvaň?
  • 00:47:53 Takže my jsme tady.
  • 00:47:59 Když se otočím čelem k jezeru
    a zorientuju mapu,
  • 00:48:06 tak ta skála musí bejt tam.
  • 00:48:09 Já myslím, že je jinde. Že je tam.
  • 00:48:12 -Proč musíš být vždycky proti?
    -Dámy, tak tady to máme. Prosím.
  • 00:48:16 -Děkujeme. -Mami,
    že tam je ta Jarmilina skála?
  • 00:48:19 Prosím vás,
    Jarmilina skála je támhle?
  • 00:48:22 Ne. Támhle. Na druhý straně.
  • 00:48:27 -Aha. Děkuju.
    -Prosím. -Na shledanou.
  • 00:48:31 -Tak prej támhle.
    -No.
  • 00:48:35 Víš co? Vykašleme se na skály
    a půjdeme radši ke kostelu.
  • 00:48:43 -Tam je rum.
    -No, je v tom rum. Koňak neměli.
  • 00:48:48 -Budeš mít zdravíčka.
    -No jo, no.
  • 00:48:56 Je tady krásně, co? Jsi spokojená?
  • 00:49:00 Počkej. Měly bychom
    se trochu pokochat, ne?
  • 00:49:04 Dobrý. Můžeme.
  • 00:49:27 A Adam je tak dobrej, že si zapsal
    i nějaký nepovinný přednášky.
  • 00:49:34 Tak si někdy říkám,
    jestli je to vůbec můj syn.
  • 00:49:38 -Je po mně.
    -No, to určitě.
  • 00:49:41 Celá tetička.
  • 00:49:44 A Kája? Bude se ženit?
  • 00:49:47 -Bude, no. Musí.
    -Hele, Bezděz.
  • 00:49:51 A co ty na to, že budeš babička?
  • 00:49:55 Jsem ráda. S Pavlem to je horší.
  • 00:49:59 To víš, pro jeho věčně mladý ego
    to je rána.
  • 00:50:05 Promiň, ale o tomhle
    já se s tebou bavit nechci.
  • 00:50:10 Stejně musíme jít.
    Jinak bychom to nestihly. Viď?
  • 00:50:21 House, víš.
  • 00:51:04 PUSTILA NAHLAS TELEVIZI
  • 00:51:07 Nebude vám to vadit?
    PUSTILA NAHLAS TELEVIZI
  • 00:51:10 Maminka ten seriál miluje.
    PUSTILA NAHLAS TELEVIZI
  • 00:51:18 To je v pořádku.
  • 00:51:22 Děkuju.
  • 00:51:26 Pokračuje, pokračujte! Pěknou hru.
  • 00:51:34 Tak pojďte!
  • 00:51:45 VYPNUL ZVUK
  • 00:51:58 PUSTILA ZVUK
  • 00:52:08 -Haló, prosím vás! Pokoj číslo 203?
    -No.
  • 00:52:12 Mám vám vyřídit pozvání
    na slavnostní vyhlášení výsledků
  • 00:52:15 šachového turnaje a následnou
    zábavu od 20 hodin dole v jídelně.
  • 00:52:21 No já nevím.
    Maminka má ráda svůj klid.
  • 00:52:26 -Chodí brzy spát.
    -Já jsem to měl jenom vyřídit.
  • 00:52:32 Tak děkuju.
  • 00:52:56 ZAMKLA SE V KOUPELNĚ
  • 00:53:31 Promiň. Nemáš lak?
    Jenom aby mně to drželo.
  • 00:53:35 Půjčila jsem si rtěnku.
  • 00:53:38 Dobrý, ne?
  • 00:53:45 Mazej do koupelny.
    Já ti to předělám.
  • 00:55:19 Třikrát koňak! Rychle, prosím vás!
  • 00:55:32 Koňak?
  • 00:55:42 -Co tady budeme dělat?
    -Klid. Já jsem vzala žolíky.
  • 00:55:51 Prosím vás,
    ještě třikrát ten koňak!
  • 00:55:55 Promiňte.
  • 00:56:06 Tak! 7-8-9-10.
  • 00:56:11 J-Q-K.
  • 00:56:13 Tři esa.
    A dva žolíky na příští hru.
  • 00:56:18 -A tím to zavřu.
    -To není možný! Ty podvádíš.
  • 00:56:22 No dovol!
  • 00:56:26 Jau! Co do mě kopeš?
  • 00:56:29 Nechcete si zatančit?
  • 00:56:33 -Já... Já míchám.
    -Běž!
  • 00:56:37 Já netancuju.
  • 00:56:43 Já tancuju.
  • 00:57:22 Děkuju.
  • 00:57:28 -Tak rozdávej.
    -Ale já už s tebou hrát nechci.
  • 00:57:33 -A proč?
    -Protože to děláš zas.
  • 00:57:39 -Co dělám?-Vidíš, že se mi líbí,
    a chceš mi ho přebrat.
  • 00:57:42 -Prosím tě, nebuď směšná.
    -Já jsem směšná?
  • 00:57:46 Takových let mě ignoruješ
    kvůli přebranýmu chlapovi.
  • 00:57:49 Kdyby to nebylo k smíchu,
    tak je to k pláči.
  • 00:57:51 Kruci, co je k smíchu?
  • 00:57:53 To, že jsi mi přebrala
    největší lásku mého života?
  • 00:57:55 Největší lásku svýho života
    jsi z něj udělala ty,
  • 00:57:58 až když jsi ho nemohla mít.
    -To není pravda.
  • 00:58:01 Je to pravda. Bylo ti dvacet,
    mohlas mít chlapů,
  • 00:58:04 žes je mohla vidlema přahazovat.
    Mně bylo třicet
  • 00:58:07 a byla jsem vděčná
    za jakýkoliv náznak zájmu.
  • 00:58:10 Tak jsi mi ho prostě vzala
    stejně jako možnost mít rodinu.
  • 00:58:14 Přece mě nechceš vinit i z toho,
    že vám to s Václavem nevyšlo?
  • 00:58:17 Chci. Protože jsi mi vzala
    můj život a moji rodinu.
  • 00:58:22 -Krucipísek! -Kdybys věděla,
    jak moc za to ten chlap nestojí.
  • 00:58:29 Tady nešlo o vás.
  • 00:58:52 Děkuji vám,
    že jste mně s ní pomohl.
  • 00:59:03 Nemusíš dělat kravál.
    Já stejně nespím.
  • 00:59:06 Aha. A můžeš mi
    s mámou nějak pomoct?
  • 00:59:11 Ne.
  • 00:59:18 -Slyšelas to, viď?
    -No.
  • 01:00:07 Zuzano, počkej!
    Jsme tu přece kvůli mámě.
  • 01:00:12 Nejsme tady kvůli mámě.
    Jsme tady taky třeba kvůli tomu,
  • 01:00:15 že jsem se s tebou chtěla usmířit.
    Máma sem vůbec nechtěla.
  • 01:00:20 No ale teď tady je.
    A možná naposled někde na výletě.
  • 01:00:24 -To to nemůžeš vydržet
    aspoň kvůli ní? -Ne.
  • 01:00:28 Já už se nechci přetvařovat.
    Dělám pro ni první poslední
  • 01:00:32 a všecko špatně, všecko špatně.
    Pak se jednou za měsíc zjevíš ty
  • 01:00:36 a ona se z toho celá posere.
    -Já... Ééé...
  • 01:00:39 Co hučíš? Tak mi řekni,
    že to není pravda, řekni to!
  • 01:00:42 Vždycky jsi ji měla radši.
    Je to tak? Ty si tady dřepíš,
  • 01:00:44 náramně se bavíš a máš to vyřešený.
    Nechalas nás...
  • 01:00:53 Zuzano, počkej! Mami, počkej.
  • 01:00:57 Zuzano! Zuzano, počkej!
  • 01:01:02 Zuzko! Prosím tě!
  • 01:01:05 No tak, Zuzko. Promiň.
  • 01:01:11 Tys mě tam s ní nechala samotnou.
    Nikdy ses nezeptala,
  • 01:01:14 jestli něco potřebuju. Jediný, co
    tě zajímalo, byli pitomí nájemníci.
  • 01:01:19 Víš, že to není pravda.
  • 01:01:22 Dřív jste k nám jezdívali
    s klukama aspoň na víkendy.
  • 01:01:25 Pak jste nás
    najednou úplně odstřihli.
  • 01:01:28 -Protože jsi nás tam nechtěla.
    -Já?
  • 01:01:31 Jo. Ty. Vždycky ses tvářila
    jako kyselá prdel.
  • 01:01:38 Ty zkrátka nikdy nepochopíš,
    jaký to je,
  • 01:01:41 když ženská nemůže mít děti.
  • 01:01:45 Ty děti máš, zatímco
    já zůstala jako kůl v plotě.
  • 01:01:49 Protože jsi nás od sebe
    všechny odehnala. Václava taky.
  • 01:01:54 Každej nemá takový štěstí
    jako ty s Pavlem.
  • 01:01:58 S Pavlem, jo?
  • 01:02:00 Já ti teda řeknu, jaká je
    ta tvoje velká životní láska.
  • 01:02:04 Sebestřednej egoistickej sobec.
    Myslí jenom na svůj byznys
  • 01:02:08 a na vyžehlený košile.
    Deset let jsme spolu nikde nebyli.
  • 01:02:16 Víš, jak mu říkají mí kolegové?
    Paní Columbová.
  • 01:02:20 Protože tu taky
    nikdy nikdo neviděl.
  • 01:02:24 Nikdy si nevzpomene
    ani na moje narozeniny,
  • 01:02:26 ani na narozeniny kluků, na nic.
  • 01:02:29 Z porodnice
    mě nechal jet autobusem,
  • 01:02:33 protože měl jednání.
  • 01:02:36 Ani ty svoje ženský
    už přede mnou nezapírá.
  • 01:02:40 Jenomže já se neumím
    tak dobře litovat jako ty.
  • 01:02:44 A víš co? Mám možná blbej život,
    ale aspoň nějakej mám.
  • 01:02:50 Ty prostě vždycky
    musíš bejt ta lepší!
  • 01:02:55 No, tak se zblázni, no!
  • 01:02:59 -Zuzano!
    -Nech mě bejt.
  • 01:03:01 Jdi si, kam chceš.
  • 01:03:43 Kde máš mámu?
  • 01:03:48 Ona není s tebou? Ježišikriste!
  • 01:03:58 -Kde to bylo?
    -Co když dostane zápal plic?
  • 01:04:01 Kruci! Přemejšlej! Mami!
  • 01:04:07 Maminko! Mami!
  • 01:04:27 Není to krása?
  • 01:04:31 To ticho.
  • 01:04:35 Ten klid.
  • 01:04:38 Ztracený lidstva ráj.
  • 01:04:42 To dětinský můj věk,
  • 01:04:46 nynější ale čas jinošství mého
  • 01:04:49 je to, co tato báseň Máj.
  • 01:04:54 Večerní jako máj
    ve lůně pustých skal
  • 01:05:01 na tváři lehký smích...
  • 01:05:05 A dál abych to radši ani neříkal.
  • 01:05:14 Co?
  • 01:05:16 Jo.
  • 01:05:23 Zuzi!
  • 01:05:26 Na!
  • 01:05:30 Měly bysme jet do hotelu.
    Třeba ji tam někdo přivezl.
  • 01:05:34 -A co když ne?-Tak nám aspoň
    někdo pomůže ji hledat.
  • 01:05:39 Pojď!
  • 01:05:48 Prosím vás,
    nepřivezl někdo naši mámu?
  • 01:05:52 -Přišla sama.
    -Cože?
  • 01:05:54 Dala si skleničku koňaku s nějakým
    džentlmenem a pak šla na pokoj.
  • 01:05:59 -Sama?
    -Na tom pokoji je sama?
  • 01:06:03 Říkal jsem, že to byl džentlmen.
  • 01:06:48 Já bych ten věnec
    dala trochu víc do středu,
  • 01:06:50 ať ta dlaždice není vidět.
    -Jo.
  • 01:06:54 To bude lepší. Pomůžeš mi?
  • 01:06:56 Uvidíme. Nevím.
    Tak tři čtvrtě hoďky maximálně.
  • 01:07:01 Odhaduju.
  • 01:07:03 Ale hned jak to půjde,
    tak vypadnu samozřejmě.
  • 01:07:11 Týno, pomůžeš mi s tím?
  • 01:07:36 Říkala jsem ti, že kupujeme věnec.
  • 01:07:45 -Je mi to tak líto.
    -Tys byl vždycky nevkusnej.
  • 01:07:51 Tak tohle
    jsem chtěla udělat už dávno.
  • 01:07:55 Teď k tomu byla
    asi ta pravá příležitost.
  • 01:08:03 Vážení pozůstalí,
    vážení smuteční hosté,
  • 01:08:09 sešli jsme se zde, abychom
    se naposledy rozloučili
  • 01:08:14 s maminkou, tchýní, babičkou...
  • 01:08:19 HUDBA
  • 01:09:45 HLAS MAMINKY:No tak, děvčátka!
    Už žádný skopičiny.
  • 01:09:49 Kristýno,
    aspoň ty bys mohla mít rozum.
  • 01:09:53 Zuzano, ty už ji nepošťuchuj!
    Nebo vám neřeknu, jak to skončí.
  • 01:10:07 Ahoj! Promiň, že jsem se opozdila.
    Dodělávala jsem nějakej překlad.
  • 01:10:15 -Čekáš dlouho? -Víš, že ani nevím.
    -Prosím vás, vodu bez bublinek.
  • 01:10:22 Chtěla jsem s tebou mluvit
    o tý závěti.
  • 01:10:25 Hele, jestli ti to dělá problém,
    tak se můžeme domluvit jinak.
  • 01:10:28 To můžeme,
    ale já ten barák prodat chci.
  • 01:10:35 Byl už u nás odhadce. Barák
    je sice v katastrofálním stavu,
  • 01:10:39 ale evidentně na skvělým místě,
  • 01:10:42 takže bychom mohly dostat
    slušnou cenu.
  • 01:10:47 Fajn.
  • 01:10:49 A další věc.
  • 01:10:52 Já bych si za tu svoji půlku
    chtěla koupit byt.
  • 01:10:58 -Co?
    -Byla jsem se už na jeden podívat.
  • 01:11:03 S Václavem. Teda aby mi pomohl
    s technickýma věcma.
  • 01:11:09 No jasně, no.
  • 01:11:11 Ale proč to vlastně říkám.
  • 01:11:14 Byt naproti tomu,
    co jsem si vybrala,
  • 01:11:19 je pořád ještě prázdnej.
    Tak kdybys náhodou měla zájem...
  • 01:11:27 To myslíš jako na investici?
  • 01:11:30 Spíš mě napadlo,
  • 01:11:32 že bys zase jednou po dlouhý době
    mohla investovat do sebe.
  • 01:11:45 Kde je?
  • 01:11:54 Bože, jak já ten déšť nesnáším!
  • 01:11:57 Já jsem chtěla na Mallorku.
    To ty pořád Londýn, Londýn.
  • 01:12:00 Protože jsem chtěla poznat synovce.
    Tvoje máma je pekelnej řidič.
  • 01:12:03 Protože tvoje teta
    bleje i na místě spolujezdce.
  • 01:12:06 Mám pocit, že tady všechno
    jede přímo na mě, rozumíš?
  • 01:12:10 -Ok, guys, what can I get you?
    -Já nevím. -Begging pardon.
  • 01:12:14 -Dá se tady pivo pít?
    -Jo.
  • 01:12:16 Tak si dáme pivo? Nebo whisky?
  • 01:12:20 -Zdravíčko.
    -Koňak. -Three times!
  • 01:12:26 HLAS MAMINKY:Tak ty dvě holčičky
    se věčně hádaly,
  • 01:12:29 až zapomněly, proč vlastně.
  • 01:12:32 Že se na sebe tak škaredíme,
    divily se.
  • 01:12:35 A víte proč? Z lásky.
    Nechtěly jedna druhou ztratit.
  • 01:12:40 Jen si to neuměly říct.
    Zdálo se to tak těžké.
  • 01:12:44 Tak si vlezly pod peřinu,
    zavřely oči,
  • 01:12:47 a zkusily vyslovit: Mám tě ráda.
    A bylo.
  • 01:12:53 Už se nemohlo stát, že by ztratily
    to nejcennější, co mají.
  • 01:12:57 Ty holčičky byly totiž sestřičky.
  • 01:13:01 Tak. Teď už to víte.
    Ještě pusu a spát.
  • 01:13:05 Jo?
  • 01:14:44 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2013

Související