iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 8. 2012
20:50 na ČT1

1 2 3 4 5

7 hlasů
12398
zhlédnutí

Toulavá kamera vychutnává Česko

Jindřichohradecko a Chrudimsko

28 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera vychutnává Česko - Jindřichohradecko a Chrudimsko

  • 00:00:19 Tentokrát vám na Jindřichohradecku
    při výrobě tapisérií ukážu,
  • 00:00:22 k čemu slouží piškota nebo prošlup.
  • 00:00:25 Pak se společně projedeme
    po zdejší slavné úzkokolejce,
  • 00:00:28 navíc vlakem taženým
    parní lokomotivou,
  • 00:00:31 a následně se kousek odtud,
    v Děbolíně,
  • 00:00:33 pokusím zkrotit hrnčířský kruh.
  • 00:00:36 Já vám poté při návštěvě
  • 00:00:37 dýmkařského muzea v Proseči
    na Chrudimsku prozradím,
  • 00:00:40 kdo nebo co bývali bakuláři.
  • 00:00:43 Zasvětím vás taky do tajů
  • 00:00:44 staré techniky zdobení dřeva
    takzvaným vybíjením,
  • 00:00:47 a nakonec si prohlédneme unikátní
    soustrojí v nitru sečské přehrady.
  • 00:00:52 Takže pozor, startujeme!
  • 00:00:59 Jindřichohradecko se pyšní rovinami
    s mnoha rybníky,
  • 00:01:01 ale i krajinou členitější
    a drsnější.
  • 00:01:04 Však si taky vysloužila označení
    Česká Kanada.
  • 00:01:07 Centrum hlavního města regionu
    zdobí rozlehlý zámek
  • 00:01:10 a protíná ho patnáctý poledník
    východní délky.
  • 00:01:13 Výraznou stopu v podobě
    vodní elektrárny
  • 00:01:16 tu pak zanechal František Křižík
  • 00:01:18 a v nedaleké Stráži nad Nežárkou
    prožila kus svého života
  • 00:01:21 operní diva Emma Destinová.
  • 00:01:25 Do historie Jindřichova Hradce
    se tučným písmem zapsala
  • 00:01:28 i jedna nesmírně podnikavá
    a kreativní dáma,
  • 00:01:30 Marie Teinitzerová,
  • 00:01:32 zakladatelka zdejší světově
    proslulé gobelínové dílny.
  • 00:01:35 Na počátku jejího příběhu
  • 00:01:37 stál ovšem malý krámek
    s bytovým textilem v Praze,
  • 00:01:39 a pak taky kamarád,
    grafik Zdeněk Kratochvíl.
  • 00:01:42 Právě on jí totiž za ušití
    garderoby pro své loutky
  • 00:01:45 věnoval výtvarný návrh
    nástěnného koberce.
  • 00:01:48 No a jeho zhmotněním
    všechno začalo.
  • 00:01:52 A z jaké rodiny pocházela,
    že měla v sobě takového
  • 00:01:54 na jedné straně výtvarně
    nadaného ducha
  • 00:01:57 a na straně druhé zcela jistě
    odvážného a dobrodružného,
  • 00:02:00 když se sama, jako žena,
  • 00:02:02 ještě navíc v té době C.K.
    monarchie pustila do podnikání?
  • 00:02:07 No, výtvarnice to nebyly.
  • 00:02:08 Pokud vím, tak její maminka
    pocházela
  • 00:02:11 z rodiny Magdaleny Dobromily
    Rettigové
  • 00:02:15 a tatínek, ten dělal pro úředníky
    Schwarzenbergů nějakýho lesníka.
  • 00:02:24 Vždycky chtěla dojít ke svému cíli,
    i když ji to třeba stálo mnoho sil.
  • 00:02:31 Vytvořila kromě tapisérií
    celou řadu dalších věcí,
  • 00:02:35 protože dělala také návrhy
    na užitkové textilie,
  • 00:02:40 mezi jiným také byl u ní objednán
    obleček pro Pražské Jezulátko.
  • 00:02:46 A taky se jí podařilo přivést
    k tapisériím
  • 00:02:48 špičkové české výtvarníky,
    kteří tvořili předlohy,
  • 00:02:51 třeba Cyrila Boudu,
    Maxe Švabinského, či Jiřího Trnku.
  • 00:02:54 Největší úspěch ale její dílně
    přinesla spolupráce
  • 00:02:57 s výtvarníkem Františkem Kyselou,
    pokud se nepletu.
  • 00:02:59 Ano, jejich společný cyklus Řemesla
  • 00:03:02 si v roce 1925 přivezl
    hned hlavní cenu
  • 00:03:05 z mezinárodní výstavy v Paříži.
  • 00:03:08 Celý ten cyklus, který se skládá
    z osmi velkých tapisérií,
  • 00:03:13 vytvořili za dobu asi jenom
    sedmi měsíců,
  • 00:03:17 a ani Kysela nestačil ty kartony
    malovat,
  • 00:03:22 takže jí je posílal po částech.
  • 00:03:25 Ovšem ani po světovém úspěchu
  • 00:03:26 neměli ve zdejší manufaktuře
    na růžích ustláno.
  • 00:03:29 Střídala se období velkých zakázek,
  • 00:03:31 ale taky útlumů,
    kdy dokonce hrozil krach.
  • 00:03:34 A pak přišlo znárodnění.
  • 00:03:36 Čemu se vlastně Marie Teinitzerová
    věnovala po něm?
  • 00:03:39 Překvapivě pořád tapisériím,
    stále sem totiž docházela
  • 00:03:43 a dalo by se říct, že dílnu
    umělecky vedla až do své smrti,
  • 00:03:46 tedy do roku 1960.
  • 00:03:50 Možná i díky její pomoci
    přečkala těžké roky
  • 00:03:52 a funguje úspěšně dodnes.
    Co se tam vlastně dělá teď?
  • 00:03:55 Většinou restaurují nástěnné
    koberce starých mistrů
  • 00:03:58 a občas tkají i ty nové.
  • 00:04:00 Já jsem byla u toho,
    když se tu už potřetí rodil gobelín
  • 00:04:03 podle předlohy švédského malíře
    Carla Larssona.
  • 00:04:08 Teď jsem viděla, jak vám to jde
    krásně od ruky.
  • 00:04:09 Dáte mi instrukce, co mám dělat?
  • 00:04:11 Takže, tady mám pod sebou
    podnožky na prošlupy,
  • 00:04:14 jednu sešlápněte,
    jednu tu podnožku.
  • 00:04:16 Zkuste si do toho strčit
    levou část ruky,
  • 00:04:19 a teď pod tuhletu nitku prostrčíte
    tu piškotu na levou část.
  • 00:04:22 -Celou tu piškotu?
    -Ano.
  • 00:04:25 Teď si to povytáhnete,
    pozor, žádné stahování,
  • 00:04:27 jenom si to tady urovnáte.
  • 00:04:30 Žádné stahování? Takže druhý
    prošlup. Tuten? Je to tak?
  • 00:04:33 -Je to správně? - Ano.
  • 00:04:35 -Vezmu si to takhle touhle rukou...
    -Ano. Ano.
  • 00:04:36 -No, vida, vidíte.
    -Vidíte, ještě z vás bude tkadlena.
  • 00:04:39 Tak jo. Vezmete mě mezi sebe?
  • 00:04:42 Jo, až budeme mít nějakou
    kvaltovku!
  • 00:04:44 No, nevím, nevím, jestli bys jim
    tam byla co platná,
  • 00:04:45 asi by ses musela
    ještě nějaký ten pátek učit.
  • 00:04:48 Spíš měsíce, drahý kolego,
    je to totiž pěkná piplačka,
  • 00:04:52 a taky docela náročné uhlídat,
  • 00:04:54 abys vedl nitky správným směrem
    a žádná se ti nezatoulala.
  • 00:04:58 Ostatně, kdyby sis to chtěl náhodou
    taky vyzkoušet, máš šanci,
  • 00:05:02 stačí zajít do nedalekého
    Domu gobelínů,
  • 00:05:05 tam mají stavy, ke kterým
    návštěvníky ochotně pouštějí.
  • 00:05:08 Krom toho v něm najdeš expozici
    o historii manufaktury.
  • 00:05:12 Díky za tip, ale mě by teď
    hlavně zajímalo,
  • 00:05:14 co to jsou ty zmiňované prošlupy
    a piškoty,
  • 00:05:17 a pak bych taky chtěl vědět,
    podle čeho dámy tkají.
  • 00:05:20 Celý vzor si přeci nemůžou
    pamatovat!
  • 00:05:22 Takže postupně, Pepo.
  • 00:05:24 Sešlápneš podnožku,
    ta zvedne část osnovních nití
  • 00:05:27 a vytvoří se mezera,
    takzvaný prošlup,
  • 00:05:30 a právě jím tkadleny podstatně
    lépe protahují ony piškoty.
  • 00:05:34 A to je tedy co?
  • 00:05:36 Kousky kartonu, na nichž jsou
    namotány nitě,
  • 00:05:38 no, a samotný výrobní postup
    nechám raději na odborníkovi.
  • 00:05:42 Musí přijít někdo s nějakým
    výtvarným návrhem.
  • 00:05:45 Pak se z toho ve velikosti 1:1
    udělá takzvaná grafická pauze,
  • 00:05:52 to se překreslí vlastně
    na takový transparentní materiál,
  • 00:05:55 kde jsou zachyceny základní linie
    těch figurálních věcí,
  • 00:05:59 těch změn těch barev,
  • 00:06:01 aby se děvčata měly podle čeho
    orientovat.
  • 00:06:04 Pauza se poté rozstříhá na zhruba
    deseticentimetrové pruhy.
  • 00:06:07 Ty si tkadleny podloží pod osnovu
    a podle nich, jak se říká, jedou.
  • 00:06:11 Přitom detaily a přechody barev
    sledují na výtvarném návrhu.
  • 00:06:15 To je ale nějakých tónů!
    Jak se vlastně vytvářejí?
  • 00:06:19 Takzvaným melírováním,
    což je zdejší specialita.
  • 00:06:22 Vymyslel ho Josef Miler,
    nástupce Marie Teinitzerové.
  • 00:06:25 Představ si, že barvy tu míchají
  • 00:06:27 z neuvěřitelných 2,5 tisíce
    odstínů.
  • 00:06:30 Tady ta předloha je neskutečně
    barevná.
  • 00:06:33 To je spousta práce, než vůbec
    jenom namícháte ty tóny.
  • 00:06:36 Tady pořád takhle stojím celý den
    a vždycky si namíchám,
  • 00:06:38 posadím se, utkám kousek,
  • 00:06:40 zjistím, že mi zase chybí,
    tak namíchám další.
  • 00:06:44 A takhle tvořím po malých částech
    vlastně celé dílo.
  • 00:06:45 Když se podívám třeba tady jenom
    na ten paprsek,
  • 00:06:47 tak si myslím, že tam jsou
    tak čtyři odstíny barev,
  • 00:06:50 jenom v tomhle jednom paprsku.
  • 00:06:52 Nejmíň. Já jich napočítám víc.
    Osm, devět, deset, jedenáct.
  • 00:06:55 Tuhle zelenou bych vzala
  • 00:06:58 a ještě by to chtělo nějakou,
    možná svěžejší trošičku.
  • 00:07:01 Třeba tuhle že bych zkusila,
    co říkáte?
  • 00:07:03 Ukažte ještě jednou,
    jakej ten puntík jste mi vybrala?
  • 00:07:06 Ještě aby se ty barvy prolínaly,
    tak my neděláme jeden tón.
  • 00:07:08 -Žlutou bych tam trošku dala.
    -Výborně!
  • 00:07:10 Hotová alchymie. Už se nedivím,
  • 00:07:11 že vytvořit gobelín
    trvá víc než rok.
  • 00:07:13 A to na téhle tapisérii pracuje
    najednou hned několik žen!
  • 00:07:17 Sedí pěkně vedle sebe, každá má
    svůj kousek osnovy
  • 00:07:20 a tkají celé dny.
  • 00:07:22 Nic tu nejde uspěchat,
  • 00:07:24 a totéž platí i o naší
    další zastávce.
  • 00:07:27 A teď vás zvu na romantickou
    projížďku vlakem,
  • 00:07:29 u něhož nikomu nevadí jeho
    dýchavičné tempo ani retro styl.
  • 00:07:33 Kodrcá se totiž po slavné
    jindřichohradecké úzkokolejce,
  • 00:07:37 která špikuje turisty
    velmi vyhledávanou oblast,
  • 00:07:40 Českou Kanadu,
    a to už od roku 1897.
  • 00:07:44 Krom toho se nejedná
    o žádný skanzen,
  • 00:07:47 nýbrž technickou památku,
    plnou života.
  • 00:07:52 Jízdenku budete potřebovat?
  • 00:07:55 Krásně klasicky, jako za starých
    časů. Děkuju!
  • 00:07:58 Co všechno uvidíme po cestě
  • 00:08:00 z Jindřichova Hradce
    do Nové Bystřice?
  • 00:08:03 Uvidíme krajinu západních výběžků
    Českomoravské Vysočiny,
  • 00:08:08 pojedeme mezi poli, mezi loukami.
  • 00:08:10 A taky nás čeká řada
    romantických zastávek.
  • 00:08:13 K těm asi nejzajímavějším
    patří Kaproun
  • 00:08:15 s pomníkem našeho génia
    Járy Cimrmana.
  • 00:08:17 Právě tady ho prý kdysi vyhodili
    z vlaku, protože neměl jízdenku.
  • 00:08:21 Chudák mistr, takhle potupně se tu
    obtisknout!
  • 00:08:24 Mimochodem, jak dlouho cesta
    do Nové Bystřice trvá?
  • 00:08:27 Motoráčkem něco přes hodinu,
  • 00:08:29 a skoro dvě, pokud pojedeš
    parním vlakem.
  • 00:08:34 Jak stará je tahle lokomotiva
    a co všechno pamatuje?
  • 00:08:36 Tak je vyrobena v roce 1953
    v Polsku.
  • 00:08:41 A kolik uhlí spolyká?
  • 00:08:43 Když jedeme do Bystřice,
  • 00:08:44 tady na těch 33 kilometrů a zpátky,
    takových 1200 kilo.
  • 00:08:50 -1200 kilo?
    -No. -Pane jo!
  • 00:08:54 Mašinka se nám nějak zlobí,
    co jí je?
  • 00:08:56 Jde tlak nahoru, zbytečně by pára
    utíkala zbůhdarma,
  • 00:09:00 takže doplníme vodu.
  • 00:09:01 -Takže měla žízeň?
    -Měla žízeň.
  • 00:09:04 Nejen tahle lokomotiva,
  • 00:09:05 ale i celá trať už poměrně
    hodně pamatuje.
  • 00:09:07 Odkdy se tu jezdí?
  • 00:09:08 Z Jindřichova Hradce
    do Nové Bystřice už od roku 1897
  • 00:09:12 a o pár let později přibyl úsek
    do Obrataně.
  • 00:09:15 Místní živnostníci se báli
    o své obchody,
  • 00:09:18 když se jim vyhnula hlavní trať
    z Vídně,
  • 00:09:20 vyfouklo jim ji totiž
    Veselí nad Lužnicí.
  • 00:09:23 No jo, kam nevedly koleje,
    tam jako by nebyli.
  • 00:09:25 Prý se o existenci téhle dráhy
    kdysi svedly velké boje.
  • 00:09:28 Povězte mi o tom něco!
  • 00:09:30 První boj svedli o to, aby to vůbec
    mohli tady postavit.
  • 00:09:33 Existovaly na to tehdy zákony,
  • 00:09:34 takže i když se sdružilo dost lidí
    a sebrali potřebné peníze,
  • 00:09:37 zbytek dostali od státu
  • 00:09:38 a úzkokolejku do Bystřice
    vybudovali.
  • 00:09:41 No a řekněte mi, proč tady tenkrát
    nepostavili naprosto normální trať,
  • 00:09:45 ale zrovna úzkokolejku?
  • 00:09:46 Ten problém je stejnej jako dneska,
    ten se jmenuje peníze.
  • 00:09:49 Ta úzkokolejka vycházela levněji,
    protože se použily menší kolejnice,
  • 00:09:52 bylo na to nutno koupit
    méně pozemků, byly užší pražce.
  • 00:09:57 I lokomotivy a vagóny působí
    subtilněji,
  • 00:09:59 než ty na běžných nádražích.
  • 00:10:01 Ostatně, jak široký je ten
    takzvaně úzký rozchod,
  • 00:10:04 který tu stavitelé použili?
  • 00:10:06 760 milimetrů, což je u úzkokolejek
    nejběžnější.
  • 00:10:10 Jen pro srovnání, vzdálenost kolejí
    na normálních tratích
  • 00:10:13 je skoro dvojnásobná,
    přesně 1435 milimetrů.
  • 00:10:18 A co se děje, když vlak dojede tam,
  • 00:10:19 kde úzkokolejka končí
    a potřebuje jet dál?
  • 00:10:22 Cestující musejí prostě přestoupit,
  • 00:10:25 ale pro náklady existuje
    jednodušší řešení.
  • 00:10:29 Naše úzkorozchodné vagóny
  • 00:10:30 samozřejmě na trať normálního
    rozchodu nedostaneme nikdy,
  • 00:10:32 protože mají prostě ty kola užší,
  • 00:10:34 ale obráceně to jde,
    normálněrozchodný nákladní vůz
  • 00:10:37 přijede z trati normálního rozchodu
    na tohle zařízení,
  • 00:10:40 který se jmenuje podvalníková jáma.
  • 00:10:43 Tady vidíte ty malé podvozky,
    kterým se říká podvalníky,
  • 00:10:46 ty se nastaví pod ty
    jednotlivé nápravy
  • 00:10:47 toho normálněrozchodného vozu
  • 00:10:50 a přijede naše mašina
    a odveze si vagón na úzký rozchod.
  • 00:10:54 To jsou mi vynálezy!
  • 00:10:56 Jindřichohradecká úzkokolejka
    tedy asi nefunguje
  • 00:10:58 jen jako prázdninová atrakce?
  • 00:11:00 Kdepak! Vozí náklady i lidi
    po celý rok.
  • 00:11:03 V létě jen přidají
    další motorové vlaky
  • 00:11:05 a na trať vyjedou
    i parní lokomotivy,
  • 00:11:07 aby si turisti užili trochu víc
    té romantiky a nostalgie.
  • 00:11:11 Ale my už vystupujeme
    a pokračujeme v putování regionem.
  • 00:11:16 Téměř 12 tisíc let existuje
  • 00:11:17 prakticky stejný recept na výrobu
    keramiky - jíl, oheň a voda.
  • 00:11:21 Experti tvrdí, že první nádoba
    vznikla více méně náhodou,
  • 00:11:24 když shořel proutěný koš s hlínou.
  • 00:11:27 Malý požár pak po sobě
    zanechal útvar,
  • 00:11:29 který byl podstatně odolnější
    a pevnější,
  • 00:11:31 než misky vysušené na slunci.
  • 00:11:33 Taky samotné slovo keramika
    pochází z řeckého keramos,
  • 00:11:36 což skutečně znamená vypálený jíl.
  • 00:11:39 Práce s ním učarovala
    i Romaně Hulíkové z Děbolína,
  • 00:11:42 kterou teď společně navštívíme.
  • 00:11:45 Na základní škole jsem pořád
    malovala,
  • 00:11:47 něco patlala, vyráběla a podobně,
  • 00:11:50 a tak mamka usoudila ve čtrnácti,
  • 00:11:53 že mě dá na nějakou
    výtvarnou školu.
  • 00:11:56 Takže objevila v Praze
    umělecký řemesla
  • 00:11:58 a tam můžu říct, že jsem získala
    lásku k tomuhle řemeslu,
  • 00:12:05 takže jsem to hned po škole
    začala dělat,
  • 00:12:06 nejdříve ve výrobním družstvu
    vlastně tady nedaleko,
  • 00:12:10 potom po revoluci si mě vyhlídl
    jeden soukromník,
  • 00:12:13 takže tam jsem pracovala
    taky asi půl roku,
  • 00:12:16 no a potom jsem si řekla:
    Zvládnu to taky!
  • 00:12:18 Že já teda tomu světu ukážu!
  • 00:12:20 Nejprve Romana kruh s pecí
    nastěhovala do babiččina statku
  • 00:12:23 a po pár letech zakotvila
    ve staré usedlosti
  • 00:12:26 těsně za hranicemi
    Jindřichova Hradce
  • 00:12:28 a začala ji postupně zvelebovat.
  • 00:12:30 A jaké byly její podnikatelské
    začátky?
  • 00:12:32 Docela krušné,
    jak už to většinou chodí.
  • 00:12:35 Hledala sortiment,
    kterým by prorazila,
  • 00:12:37 a jeden čas si dokonce
    sama kopala a upravovala hlínu.
  • 00:12:40 A co jste společně vytvořily?
  • 00:12:42 Vydrž a uvidíš!
    I mě Romana chvíli napínala.
  • 00:12:46 -A co budete vytáčet?
    -No schválně, jestli to poznáte.
  • 00:12:49 No tak teda... To jsou mi hádanky!
  • 00:12:53 Takže, přiložíme ruce tak,
    abychom vlastně tu hlínu objaly.
  • 00:13:00 A začínáme centrováním.
  • 00:13:03 Romano, vy se s ní perete
    celým tělem, doslova a do písmene.
  • 00:13:06 -Přesně tak.
    -Vy s ní zápasíte!
  • 00:13:08 Ale už ji mám vycentrovanou.
  • 00:13:10 -To jsem zvědavá, která z vás,
    holky, vyhraje.-Já, vždycky já!
  • 00:13:16 Miska nějaká že by to byla?
  • 00:13:18 Ale tam se nám veprostřed
    cosi tvoří, tak to miska nebude!
  • 00:13:22 -Že by to byl svícen?
    -Vy mě napínáte teda, ženská!
  • 00:13:26 -Ale já mám tušení...
    -Tak schválně...
  • 00:13:29 -Forma na bábovku. -Ano.
    Tady se ukázalo, kdo tady peče!
  • 00:13:35 Hezká je. Úplně jsem dostal chuť
    na nějakou babiččinu dobrotu.
  • 00:13:38 Než se ale tahle forma
    naplní těstem,
  • 00:13:40 bude to ještě chvíli trvat.
  • 00:13:42 Podívej! Teď se teprve vyklubala.
  • 00:13:44 Za chvíli dostane ucha,
    aby bylo za co ji brát,
  • 00:13:46 a bude muset schnout,
    až pak poputuje poprvé do pece.
  • 00:13:50 Je to pěkně zdlouhavé,
  • 00:13:52 no a právě toho jsem využila
    a zahrála si na hrnčířku.
  • 00:13:56 Konečně jsem se dočkala.
  • 00:13:57 Vyměnily jsme si místo,
    ale teď vůbec nevím, co mám dělat.
  • 00:14:00 Takže prosím instrukce.
  • 00:14:02 Ono je to hrozně těžký pro každýho,
    kdo za to sedne poprvý,
  • 00:14:05 zkoordinovat tu nohu, ruku a hlavu.
    A namočíme...
  • 00:14:11 No, děláme talíř asi zřejmě.
  • 00:14:13 -Míň si točte, ať to udržíte.
    -Moc šlapu na plyn. To já často.
  • 00:14:17 Jste energická žena, že?
    Buďte na to trochu zlá. Můžete.
  • 00:14:22 -Takovej krásnej materiálek.
    -Můžete si to dovolit.
  • 00:14:24 -Ať vás poslouchá.
    -Tak to zkusíme.
  • 00:14:29 Výborně, vidíte!
  • 00:14:32 -Hele, holka.
    -Nooo...
  • 00:14:34 Ale už opatrně, aby vám to
    nezůstalo v ruce.
  • 00:14:37 Dobrý, dobrý, dobrý...
    No, krásná mistička!
  • 00:14:42 Byl to zjevně boj, Iveto,
    ale oceňuju, žes to nevzdala.
  • 00:14:45 Taky ochočit si hrnčířský kruh
    prý trvá až rok.
  • 00:14:48 Pro začátečníky tu proto mají
    i jednodušší způsoby výroby,
  • 00:14:51 třeba lití do forem,
    které mají rády hlavně děti.
  • 00:14:55 Ty se tu učí základům řemesla,
    včetně malování.
  • 00:14:59 Ani mě nemusely přemlouvat,
    abych si k nim přisedla.
  • 00:15:01 S chutí jsem si ozdobila zvonek
    a misku.
  • 00:15:04 Ale abychom to nezamluvili,
    co ta forma na bábovku?
  • 00:15:07 Jdeme na ni! Po prvním výpalu
    se naglazuje,
  • 00:15:09 a ještě než pomaže znovu do pece,
    přijdou na řadu barvičky.
  • 00:15:13 Ukažte, co budete malovat!
  • 00:15:15 Nejoblíbenější malovaná keramika,
    bych řekla v současný době je,
  • 00:15:19 že děláme levanduli.
  • 00:15:21 Levandule už má stonek...
    Levandule už má listy...
  • 00:15:25 Teda, vám ta ruka kmitá, Romano!
  • 00:15:27 U Romany to jde strašně rychle,
  • 00:15:28 takže my máme upečenou
    nejenom formu, ale i její obsah.
  • 00:15:31 Tak ho vyklopíme, ne?
  • 00:15:33 Hned jdem na to a ukáže se,
    jak dobře keramická forma funguje,
  • 00:15:36 jestli se nám pustí.
  • 00:15:39 -Kdepak máme cukr?
    -Je zde.
  • 00:15:42 Hmm, už se mi sbíhají sliny.
    Co vám, kolegové?
  • 00:15:48 -No mně teda určitě!
    -No aby ne!
  • 00:15:50 Bábovka z poctivě vytočené formy
  • 00:15:52 chutná totiž opravdu
    jako od babičky.
  • 00:15:55 Můžeš si taky nějakou vyrobit.
  • 00:15:57 O víkendech a celé léto
  • 00:15:58 má Romana svůj tvůrčí ateliér
    pro všechny zájemce otevřený,
  • 00:16:02 jenže my se bohužel už musíme
    rozloučit.
  • 00:16:06 Tak, Ivetko, abyste od nás
    neodjížděla s prázdnou,
  • 00:16:08 tak tady mám ty vaše
    dva krásný výtvory,
  • 00:16:12 a myslím si, že se vám
    docela povedly.
  • 00:16:14 -Myslíte, že jsou vážně krásný?
    -No vždyť se na ně sama podívejte!
  • 00:16:18 No, dělala jsem to poprvé v životě,
    že jo.
  • 00:16:20 Tak napoprvé to asi fakt
    není taková hrůza, viďte?
  • 00:16:23 V žádným případě. Nádhera!
  • 00:16:24 Takže až přijedu příště,
    budeme zase o kus dál.
  • 00:16:27 -Trénovat!
    -Každopádně děkuju.
  • 00:16:30 Ty se nezdáš, Iveto, že by v tobě
    dřímal výtvarný talent?
  • 00:16:33 Nech si ty jízlivé poznámky, Pepo,
  • 00:16:35 a raději se pochlub,
    cos objevil ty!
  • 00:16:38 -Kam nás zavedeš?
    -Na Chrudimsko.
  • 00:16:45 Zvlněná krajina pokrytá lesy
    a loukami, takové je Chrudimsko.
  • 00:16:49 Ideální místo pro cyklistiku,
    houbaření a toulky po památkách.
  • 00:16:53 Nabízí se třeba soubor
    lidových staveb Vysočina,
  • 00:16:56 anebo zámek Slatiňany.
  • 00:16:57 Naší první zastávkou
    ale bude Proseč,
  • 00:17:00 kam nás přilákala
    vůně tabákového dýmu.
  • 00:17:03 Základy dýmkařské tradice
    na Prosečsku
  • 00:17:05 položili dva chalupníci.
  • 00:17:06 V roce 1841 je odvedli
    ustupující pruští vojáci
  • 00:17:10 do Kladska, kde se po skončení
    služby oba ještě nějaký čas zdrželi
  • 00:17:13 a od tamních mistrů
    naučili vyrábět dýmky.
  • 00:17:18 Zpočátku to byla vyloženě
    ruční výroba.
  • 00:17:20 Postupem času si ti dýmkaři
    pomáhali různýma strojema.
  • 00:17:24 Tady zrovna vidíme takzvaný draxl.
  • 00:17:26 Je to nožní soustruh,
    kterej se používal k výrobě dýmek.
  • 00:17:29 Je z roku 1845 a je na něm vidět
    i plno různých udělátek, nebozízků,
  • 00:17:35 které pak sloužily k opracování
    té dýmky.
  • 00:17:37 A z jakých materiálů se fajfky
    dělaly?
  • 00:17:39 Z takzvané mořské pěny, hlíny,
    nebo porcelánu.
  • 00:17:41 Tady v Proseči ale hlavně
    z domácích dřevin,
  • 00:17:44 třeba z březového
    nebo hrušňového dřeva.
  • 00:17:47 A čím to, že při kouření neshořely?
  • 00:17:49 Vnitřek se totiž vyložil plechem,
    takže kromě dýmkaře, řezbáře
  • 00:17:52 a soustružníka,
    který vytvářel troubele,
  • 00:17:55 se při výrobě uplatnil i pasíř.
  • 00:17:59 V souvislosti s výrobou dýmek
    jsem zaslechl termín bakuláři,
  • 00:18:02 kdo to byl?
  • 00:18:03 Byli to lidé, kteří vyhledávali
    vhodnou bakuli,
  • 00:18:06 takový nárůstek na kořenu olše,
  • 00:18:09 který se právě těma svýma
    vlastnostma hodil k výrobě dýmky.
  • 00:18:13 Největší rozkvět dýmkařství
  • 00:18:15 zažilo Prosečsko za první
    republiky,
  • 00:18:17 kdy se jím živilo na šest set lidí
    a vyráběli cca 500 druhů.
  • 00:18:20 Pane jo, to je asi všechny
    neprodávali
  • 00:18:22 jen v Proseči na trzích!
  • 00:18:23 To opravdu ne, vyváželi je
    do celé Evropy,
  • 00:18:25 a dokonce i za Atlantik.
    Tak to se nám kruh pěkně uzavřel.
  • 00:18:29 Tabák se k nám totiž začal dovážet
    právě z Ameriky
  • 00:18:33 po jejím objevení v roce 1492.
  • 00:18:36 A propos, ví se vůbec,
    jak asi dlouhá
  • 00:18:38 je historie samotného kouření?
  • 00:18:40 Zhruba 3000 let.
  • 00:18:42 Dávno před Evropany bafali Májové,
    Aztékové i Egypťani.
  • 00:18:46 Na starém kontinentu se ale
    kouření dýmek
  • 00:18:48 ve větší míře uchytilo
    až v 16. století v Anglii.
  • 00:18:52 Dýmky, když se začínaly dělat
    tady u nás v Čechách,
  • 00:18:54 tak se především začaly dělat
    asi v tomto provedení,
  • 00:18:57 to znamená, ty dýmky byly původně
    dvojdílné, pak třídílné,
  • 00:19:01 to znamená hlavička, odlejvák
    a troubel.
  • 00:19:05 Jak šel vývoj času,
    tak z těchto dýmek,
  • 00:19:07 z těch fajfek, jak se jim říkalo,
    vznikaly dýmky rovné, jednoduché.
  • 00:19:12 Těm se zpočátku říkalo čibuky.
  • 00:19:15 V muzeu jsem si všimla i Třeboněk,
    Tyrolek nebo Slezaček.
  • 00:19:18 Jak přišly prosečské fajfky
    k těmto názvům?
  • 00:19:21 Často dostávaly jméno podle místa,
    kam se vyvážely,
  • 00:19:24 jiným se pro změnu říkalo
    podle profese kuřáků,
  • 00:19:27 třeba fiákrovky.
  • 00:19:29 -A vyrábí se tady ještě dýmky?
    -To se ví, že ano.
  • 00:19:31 V dílnách drobných řemeslníků
    i v jediné továrně u nás.
  • 00:19:36 Pane Kadleci, jak vy jste se dostal
    k výrobě dýmek?
  • 00:19:38 Tak já jsem rodilej Prosečák,
  • 00:19:40 a už to znamená, že k těm dýmkám
    je nějaký vztah.
  • 00:19:43 Tuto fabriku, ve které dneska jsme,
    postavila v roce 1924 moje babička.
  • 00:19:48 Dokonce koncem války,
    když byly zavřený střední školy,
  • 00:19:52 tak jsem zde rok pracoval.
  • 00:19:53 Díky privatizačnímu projektu
    se pan Kadlec ke kořenům vrátil
  • 00:19:57 a dýmky se z Proseče dál vyvážejí
    do celého světa.
  • 00:20:00 Ročně jich tady vyrobí a prodají
    na 150 tisíc kusů.
  • 00:20:04 -A z čeho se dělají dnes?
    -Z takzvaného briaru.
  • 00:20:08 Je to prakticky kořen
    vřesovce stromovitého.
  • 00:20:11 Vypadá to asi takto
  • 00:20:13 a ten kořen se těží hlavně
    na pobřeží Středozemního moře.
  • 00:20:18 Jsou to takovéhle bakule
    různé velikosti,
  • 00:20:21 které se vykopou,
    a pak se zpracovávají.
  • 00:20:25 Bakule se suší přikryté slámou,
    pak se nařežou, vyvaří a zase suší.
  • 00:20:28 K nám se briar dováží v podobě
    těchto kostiček.
  • 00:20:31 Je velice tvrdý a plný pryskyřice,
    takže tak snadno neprohořívá,
  • 00:20:35 a navíc kouření z takové dýmky
    dobře chutná.
  • 00:20:39 Nejprve se musí vytvořit zhruba
    ten tvar tý dýmky
  • 00:20:42 a to se vytvoří tady ve frézovně.
  • 00:20:44 Ten se musí dále upřesnit,
    a to se dělá nejdříve na rašplích
  • 00:20:48 a pak na brusných papírech,
    kde se normálně brousí.
  • 00:20:53 Nasadíte na tuhle stranu.
  • 00:20:57 Nemusíte na to tlačit.
  • 00:20:59 Převezmete a musíte se dostat
    až tady na tu,
  • 00:21:04 my tomu říkáme prdýlku.
  • 00:21:06 No, tak se ukaž, dýmkaři,
    a pozor na prsty!
  • 00:21:08 Ale kuš, neznervózňuj mě!
  • 00:21:10 -Takže začínám čím?
    -Začnete tady tím, až sem.
  • 00:21:15 Zápěstí musí pracovat.
  • 00:21:17 -Tohle nesmíte držet rukou,
    jenom takhle. -Jo takhle!
  • 00:21:22 Já vám přesně ukazuju,
    co s tím máte dělat. Tak!
  • 00:21:25 Výborný, dobrý!
    Necháme si vás tady.
  • 00:21:29 Finálním krokem je moření
    a leštění,
  • 00:21:31 prostě co si zákazník přeje.
  • 00:21:33 Já, když vzpomínám na gymnaziální
    léta,
  • 00:21:35 tak se mi vybaví Nerudova povídka
    Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku.
  • 00:21:38 Co si pod tím souslovím nakouřit
    pěnovku představit?
  • 00:21:43 I u tý pěnovky,
    která se kdysi kouřila,
  • 00:21:45 i u těch našich dýmek je nutné
    nakuřovat pomalu.
  • 00:21:48 Nejdřív dát jen míň tabáku,
    zapálit, nechat dohořet,
  • 00:21:51 nechat potom vychladnout dýmku,
    odpočinout,
  • 00:21:54 pak případně přidat další vrstvu
    tabáku, a tak dále,
  • 00:21:58 aby si to dřevo jednak
    na to zvyklo,
  • 00:22:00 a jednak aby se vytvořil
  • 00:22:02 takový správný film
    uvnitř tý hlavičky.
  • 00:22:05 Když se to tak správně nakouří,
    tak ta dýmka pak dobře slouží.
  • 00:22:08 S dýmkami vlastně souvisí
    i naše další cesta,
  • 00:22:11 a nebude nijak dlouhá.
  • 00:22:12 Tady v Proseči totiž žije
    pan Ladislav Rejent,
  • 00:22:15 který se celý život zabývá
  • 00:22:16 zdobením dřeva technikou
    vybíjení kovem.
  • 00:22:19 Toto řemeslo zdědil po svém tátovi,
  • 00:22:21 který se ho naučil v jedné místní
    továrně právě při výrobě dýmek.
  • 00:22:26 Můj otec s tím začal už coby
    dělník u firmy Kadlec,
  • 00:22:29 kde zdobil dýmky klasickou
    řezbářskou technikou,
  • 00:22:33 ale našli se zákazníci,
    kteří chtěli ten monogram a tak,
  • 00:22:36 tak ho napadlo, že by to zkusil
    a docela se mu to dařilo.
  • 00:22:41 V roce 1938 se osamostatnil
    a vyráběl vybíjené šperky,
  • 00:22:45 misky, svícny a různé dózy.
  • 00:22:47 Jednu ze svých kuřáckých souprav
    osobně předal prezidentu
  • 00:22:50 Edvardu Benešovi.
  • 00:22:52 A tyhle kovové pásky,
    to je stříbro?
  • 00:22:54 Dříve se používalo, výrobky to ale
    prodražovalo a navíc stříbro černá.
  • 00:22:59 Dobře poslouží tenké hliníkové
    pásky,
  • 00:23:01 které si Ladislav Rejent
    sám nastříhá
  • 00:23:04 a na speciálním strojku
    mezi ozubenými kolečky zvlní.
  • 00:23:08 Potom je vbíjí do drážky,
    vysekané ve tvrdém dřevě.
  • 00:23:11 Aha, takže třeba v ořechovém,
    třešňovém či hrušňovém?
  • 00:23:14 Přesně tak! Ze zahraničních
    se používá mahagon nebo eben,
  • 00:23:18 prostě materiály, ve kterých
    kovové pásky dobře drží
  • 00:23:21 a pěkně vyniknou.
  • 00:23:23 Pane Rejente, do čeho se teďko
    pouštíte? Co to je za dřevo?
  • 00:23:26 Budu vyrábět tvarovaný náramek
    a vybíjený kovem.
  • 00:23:29 Použil jsem osvědčené pěkné dřevo,
    je to íránský ořech.
  • 00:23:35 -Musíme vysekat drážku.
    -Jak jdete do hloubky?
  • 00:23:40 -Milimetřík?
    -Hm, asi ty 2 milimetry.
  • 00:23:45 Tak to zkuste.
  • 00:23:47 -A nějak tak se držet zhruba...
    -No, dobře. Tak! Tak!
  • 00:23:52 To je cvik, nic jinýho.
  • 00:23:53 Já mám pocit, jako bych jel
    pod tu čáru nějak.
  • 00:23:57 Ne, jedete pěkně. No, výborně!
  • 00:24:03 -No, vida!-No, krásný!
    -A je to tam.
  • 00:24:08 Tak děkuju za školeníčko!
  • 00:24:11 Když je náramek hotov,
    tak se ještě přebrousí,
  • 00:24:13 navoskuje, anebo nalakuje šelakem.
  • 00:24:15 Takže všechno přírodní materiály.
  • 00:24:17 Pokud vím, tak šelak se získává
    z výměšků červce lakového,
  • 00:24:21 pamatuju si to dobře?
  • 00:24:23 Ano, a k lakování se používá
    už od 18. století.
  • 00:24:27 To je krása! V téhle dílně
    by se mi asi líbilo.
  • 00:24:30 To rád věřím, Iveto, chci ti ale
    ukázat ještě jeden technický unikát
  • 00:24:34 a za ním musíme na řeku Chrudimku.
  • 00:24:37 Nejznámější přehradou na Chrudimsku
    je údolní dolní nádrž Seč.
  • 00:24:40 Její hráz ze žulových bloků
    je vysoká 42 a dlouhá 165 metrů.
  • 00:24:45 Projektanti nemohli vybrat
    lepší místo.
  • 00:24:48 Je vklíněna mezi dvě skaliska
  • 00:24:49 s romantickými zříceninami hradů
    Oheb a Vildštejn.
  • 00:24:54 Hlavní impuls pro výstavbu
    této víceúčelové nádrže
  • 00:24:58 byla katastrofální povodeň
    13. srpna 1880,
  • 00:25:04 která zdevastovala části měst
    Hlinsko a Chrudim.
  • 00:25:09 Jenže i kvůli samotné přehradě
  • 00:25:11 skončily asi dvě desítky stavení
    pod vodou.
  • 00:25:13 Při nízké hladině prý dokonce
    kouká ven špička kostela.
  • 00:25:18 Říká se to, ale pravda to není,
  • 00:25:19 před zaplavením byly totiž
    všechny stavby strženy.
  • 00:25:22 Já ti ale ukážu jinou raritu,
  • 00:25:24 technické zařízení,
    které bezchybně funguje
  • 00:25:27 už od 30. let minulého století.
  • 00:25:32 -Spouštím.
    -A voda se zvedá, jo?
  • 00:25:34 Teďka se zvedá ta deska šoupěte.
  • 00:25:38 To je takovej velkej vodovodní
    kohoutek, v podstatě.
  • 00:25:42 A jak dlouho to trvá, než se to
    úplně celý zvedne?
  • 00:25:44 Tady to asi patnáct minut.
  • 00:25:47 Takový starý mechanismus ale musí
    být asi pěkně náročný na údržbu.
  • 00:25:50 A co když se pokazí?
  • 00:25:51 Zatím se to nestalo, a to byla
    přehrada dokončena už v roce 1934!
  • 00:25:56 A když je náhodou třeba
    něco poopravit,
  • 00:25:58 výrobce má originální plány,
  • 00:26:00 už podle nich dělal
    nová bronzová těsnění.
  • 00:26:03 A tenhle plecháček slouží k čemu?
  • 00:26:05 Tím hezky postaru měří
    průsaky vody.
  • 00:26:09 Měří se to teda patnáct vteřin
    na obou stranách.
  • 00:26:14 Tady jsou teda minimální průsaky,
    na téhle přehradě.
  • 00:26:18 -Já to odečtu.
    -Vy tam máte stupnici.
  • 00:26:22 Ano, je tam stupnice
    a je tam asi 100 mililitrů.
  • 00:26:26 Před námi je zbytek původního
    dřevěného potrubí,
  • 00:26:29 přivádějícího vodu na horní
    elektrárnu, která je za námi.
  • 00:26:33 Toto potrubí má průměr 2 metry
  • 00:26:35 a tloušťku modřínových dužin
    8 centimetrů,
  • 00:26:38 dýlku jednotlivé sekce,
    takzvané bečky, kolem 3 metrů,
  • 00:26:43 a z těch se seskládalo potrubí
    o délce 865 metrů
  • 00:26:47 mezi hrází a začátkem betonového
    potrubí u vyrovnávací věže.
  • 00:26:53 Provozovatel elektrárny
  • 00:26:54 ho v současné době nahradil
    ocelovým potrubím.
  • 00:26:57 Technické zařízení přehrady
    jsme už viděli,
  • 00:26:59 ale mám nápad, co se na ni podívat
    ještě seshora?
  • 00:27:02 Proč ne! Nejlepší výhled je
    ze zříceniny hradu Vildštejna.
  • 00:27:05 Ta bohužel běžně přístupná není,
  • 00:27:08 protože stojí přímo nad tunelem
    ke hrázi.
  • 00:27:10 Mimochodem, při jeho stavbě
    se sesula hradní věž.
  • 00:27:13 A taky se tady prý našly
    kostry přikované ke skále.
  • 00:27:16 Neklamný důkaz,
    že tu bývalo vězení.
  • 00:27:19 Pohled odtud je ale fantastický,
  • 00:27:21 jako na dlani máme nejen
    přehradní hráz,
  • 00:27:23 ale taky okolní zalesněné kopce
    Železných hor.
  • 00:27:26 Na výlet stejnojmennou chráněnou
    krajinnou oblastí,
  • 00:27:29 které vévodí vrchol Vestec,
    se už ale musíte vydat sami.
  • 00:27:33 Takže šťastnou cestu, přátelé.
  • 00:27:35 A při svých toulkách po vlastech
    českých nespěchejte,
  • 00:27:37 ať jimi jenom neproletíte,
  • 00:27:40 ale náležitě a plnými doušky
    si je vychutnáte.
  • 00:27:43 Na viděnou příště!
  • 00:27:46 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2012

Související