iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 4. 2010
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

83 hlasů
24426
zhlédnutí

Kam se poděla (národní) babička?

Božena Němcová stvořila příběhem ze Starého bělidla dokonalý národní mýtus. Jak obstojí dnešní babičky v porovnání se svým romantickým vzorem?

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Přidejte svůj příspěvek

E-mailová adresa nebude v diskusi viditelná. E-mail vyplňte v případě, pokud chcete, aby Vás mohli ostatní čtenáři kontaktovat prostřednictvím našeho webu.

Vložením komentáře vyjadřujete souhlas s pravidly diskuse. Pokud tato pravidla nedodržíte, váš příspěvek může být upraven či smazán.

Sledujte diskusi emailem

Nahlašte nevhodný příspěvek

František 5.4.2010 9:35 (!) reagovat 7 + - 4

Moudrá babička...v kupce sena jehlička

Babička-povinná školní četba. Musím hned v úvodu poznamenat, že jsem z ní dostal dvě pětky. První za to , že jsem nevěděl kdo to byl sultán a tyrl ...a druhou za to, že jsem se přiznal , že jsem to opsal.
Asi před rokem jsem si ji v jednom bazaru koupil za patnáct korun, že si ji přečtu...když to není povinný!!! Začal jsem ji číst ale nedočet...zatim, ale přečtu si ji. Možná by stálo za to nějakym citlivym způsobem ji upravit aby byla pro současné děti čtivější. Jasně , muselo by to být opravdu citlivé aby to krásné , co do toho B. Němcová tam zůstalo.
Kéž by jsme takovéhle moudré babičky měli dnes ! Babičky a někdy i dědy , které vidím objíždět supermarkety a nakupovat akční zboží za moudré nepovažuji a ani nevzbuzují moji úctu, spíš naopak.
A jak dokážou být i jedovatí...třeba na mladé maminky s dětma. No nic, o tom nebudu psát. Hlavní problém dnešních babiček je , že jen málokterá si prožila krásný a šťastný život...a málo z nich se stalo " moudrýma babičkama " Stáří totiž není zárukou moudrosti...
Víte , vozit své děti k babičce na povinostní návštěvu je odporné a násilné. Děti samy by měly chtít jet za babičkou a těšit se na ni. Ale to by to musela být moudrá babička spokojená se svým prožitým životem. Je toho víc , co bych o tom moh psát ale končím . Ještě bych připojil malý verš s písničky skupiny No-name , Čím to je ? Čím to je , že mladí netúžja byť múdry a ženy ukryté sú v púdry...Já to vím !!! František , Strakonicko

vojta 6.4.2010 21:48 (!) reagovat 4 + - 0

Hezký pořad

Hezky a citlivě pojaté věčné téma soužití generací. Myslím, že je dobré tento vzájemný vztah oživit a posílit i prostřednictvím takových pořadů. Žijeme ve společné domácnosti tří generací a vím, jak jak se mohou všichni vzájemně obohatit, když je k tomu dobrá vůle. Myslím, že ani v té citované a vzácné knize B. Němcové to nebyla jen představa autorky, pokud by něco hezkého z toho v mládí neprožila. Vím o čem mluvím. Díky

libor 4.4.2010 11:54 (!) reagovat 10 + - 1

PĚKNÝ POŘÁD,TAKOVÝCH TVOŘTE VÍC.DĚKUJEM AUTORŮM.Libor ze šumavy

Dáša Maňásková 4.4.2010 1:01 (!) reagovat 8 + - 1

Připojuji se k poděkování za krásný a potřebný pořad. Možná se jen trochu více mohla zviditelnit osamělost a bezmocnost lidí odložených do domovů. Stejně jako ostatní, zejména Evropské národy, stále více stárneme a nijak se to neřeší. Uspěchaní dospělí v produktivním věku nemají čas na své děti ani na své rodiče. Děti jsou odkládány do jeslí, školek, k televizorům a počítačům, rodiče do domovů. Přitom právě prarodiče by měli dostatek času i trpělivosti zodpovídat nekonečné dětské otázky, vyprávět si, hrát si, nebo jen tak s nimi vědomě být. A starším třeba pomoci řešit problémy se kterými se za rodiči nechodí. Myslím si, že právě tento snižující se ob-generační kontakt má velký podíl na negativních jevech naší společnosti, jako jsou např. dětská kriminalita, rozvodovost a rozpad rodin, neukázněnost nejen mladých a nerespektování všech a všeho. . .Co takhle zadat nějaké VŠ sociálního nebo pedagogického směru např. projekt spolupráce mezi domovy důchodců a školami, školkami či dětskými domový ? Mohly by to být společné vycházky, hodiny čtení a vyprávění či něco jako ruční práce. Určitě by to bylo pro obě strany prospěšnejší než dnes tolik oblíbené canis- hipo- a jiné terapie.
S pozdravem Dáša Maňásková

Martina 2.4.2010 16:08 (!) reagovat 14 + - 1

Podekovani

Dekuji tvurcum tohoto poradu. Je mi 24 let, babicka mi umrela pred dvema lety, ale nikdy na ni nezapomenu. Byla pro me vsim. Souhlasim s tvrzenim, ze pouta jsou silna, pokud mame nase blizke u sebe, v mem pripade to tak bylo. V soucasne dobe ziji ve Francii a nedovedu si predstavit, ze by me deti videly babi a dedu jen nekolikrat do roka, jejich detstvi by bylo vyrazne ochuzeno. Stari lide si zaslouzi uctu a obdiv. Vzdyt i oni se podileji, i kdyz mensi merou na tom, co z nas vyroste.
Jeste jednou dekuji.

Syslová Dagmar Brno 3.4.2010 9:23 (!) reagovat 4 + - 0

poděkování autorům pořadu

Již dlouho jsem neviděla něco tak pěkného citového a mnohým babičkám děkovného.Děkuji také.S pozdravem

Související