iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 9. 2008
22:30 na ČT2

1 2 3 4 5

2 hlasy
8255
zhlédnutí

Edita Gruberová v Praze

Setkání s první dámou bel canta u příležitosti jejího koncertu na MHF Pražské jaro 2008.

13 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Edita Gruberová v Praze

  • 00:00:29 Čtyřicet let kariéry, čtyřicet let
    dovolení zabývat se hudbou,
  • 00:00:36 to je úžasný dar
    i v těžkých momentech života,
  • 00:00:41 které má každý z nás.
  • 00:00:44 A vlastně čtyřicet let,
    to je jako kdyby to bylo včera.
  • 00:00:48 O to víc jsem vděčnější,
    že se dnes nemusím stydět
  • 00:00:53 za každý můj tón.
  • 00:00:56 Právě naopak -
    můžu se vyžívat v hudbě.
  • 00:01:02 Protože nemám vůbec žádný problém
    s jakýmkoliv tónem
  • 00:01:06 díky mé dobré technice,
    kterou jsem si osvojila.
  • 00:01:11 Tak teď doufám,
    že v takovéto kondici
  • 00:01:14 přijde ještě aspoň deset
    let.
  • 00:01:27 V první třídě řekla učitelka
    mé matce:
  • 00:01:30 "Maminko,
    vaše dcera musí být zpěvačkou.?
  • 00:01:34 Tehdy jsem ještě neměla ani potuchy
    o opeře,
  • 00:01:38 v naší rodině se to
    nepěstovalo.
  • 00:01:43 Ale zdědila jsem hlas po matce
    a vždy jsem zpívala,
  • 00:01:47 už do první třídy ve škole,
    později v dětském sboru.
  • 00:01:50 A sbormistr mi řekl:
    "Ty bys měla studovat zpěv.?
  • 00:01:56 Později řekl můj evangelický kněz:
    "Ty musíš být operní zpěvačkou.?
  • 00:02:12 Moje profesorka na bratislavské
    konzervatoři, paní Marie Medvecká,
  • 00:02:18 už také prohlásila ve druhém
    ročníku:
  • 00:02:21 "Ty budeš koloraturní soprán
    jaký Bratislava ještě neslyšela.?
  • 00:02:26 Později jsem s vyznamenáním
    absolvovala s orchestrem,
  • 00:02:30 což není tak obvyklé.
  • 00:02:33 A zase jsem potkala jednu osobu,
    která mě popostrčila, řekla:
  • 00:02:36 "Ty teď musíš jít zpívat
    do Vídeňské státní opery.?
  • 00:02:40 A to je paní Melanka Kušnířová,
    která byla
  • 00:02:43 ve vedení Slovenské filharmonie,
    která napsala
  • 00:02:46 do Vídeňské státní opery,
    požádala o předzpívání,
  • 00:02:51 dostala jsem termín, šla jsem,
    zazpívala jsem a zvítězila jsem,
  • 00:02:56 dostala jsem smlouvu.
  • 00:02:58 Čili vždycky to byl někdo,
    kdo mně dal impuls.
  • 00:03:02 Do Státní opery jsem přišla
    jako malá začátečnice.
  • 00:03:06 Poznali, že tato naše Edita
    Gruberová z Bratislavy,
  • 00:03:11 Rakušané už mně říkali
    "naše?.
  • 00:03:16 Byl to samozřejmě
    takový trošku malý boj,
  • 00:03:19 protože doba byla možná
    jiná.
  • 00:03:23 Dnes je to tak, že když někdo
    zazpívá výborně pár frází,
  • 00:03:27 tak je hned superstar.
  • 00:03:29 Tehdy to tak nebylo, nebo alespoň
    se mnou to tak nebylo.
  • 00:03:32 Musela jsem se vypracovat
    dobrých šest, sedm let,
  • 00:03:35 až jsem se tak vypracovala,
    že jsem prorazila do světa.
  • 00:03:57 Můj průlom způsobil Karl Bruch,
    kterému jsem předzpívala
  • 00:04:07 celou plánovanou novou inscenaci,
    také s třesoucími se koleny
  • 00:04:14 a s tlukoucím srdcem.
  • 00:04:17 Přišel na jeviště a řekl mi:
    "Vy moje dítě,
  • 00:04:22 budeme na tom spolu
    pracovat.?
  • 00:04:26 To bylo mé štěstí a šance,
    kterou jsem pozitivně využila.
  • 00:04:32 Tak to byl můj
    průlom do světové kariéry.
  • 00:04:36 Potom později Carlos Claiber,
    se kterým jsem měla
  • 00:04:40 to štěstí dělat Traviatu.
  • 00:04:43 To byla také
    moje životní touha.
  • 00:04:46 Carlose Claibera jsem považovala
    za génia.
  • 00:04:49 Mozarta jsem si také krásně
    vypracovala.
  • 00:04:56 Poznala jsem jinou interpretaci,
    jiný postoj k Mozartovi.
  • 00:05:04 To jsem potom i s jinými dirigenty
    uplatňovala.
  • 00:05:21 Režiséry si nevybírám,
    režiséři si sami vybírají zpěváky.
  • 00:05:26 A to je zase dnešní móda.
    Mám ten dojem,
  • 00:05:30 že si je dnes vybírají
    méně podle zpěvu,
  • 00:05:34 ale jakou mají barvu očí,
    jakou mají figuru.
  • 00:05:39 Zažili jsme, že byl případ,
    že vypověděli zpěvačku,
  • 00:05:43 která řekněme neodpovídala
    proporcím jednoho režiséra,
  • 00:05:46 což považuji za absolutní
    skandál.
  • 00:05:50 Ale to je dnešní doba.
  • 00:05:52 Ředitelé se dívají a nechají
    vládnout režiséry,
  • 00:05:58 což pokládám za absolutně
    nepřijatelné,
  • 00:06:02 protože jsme v hudebním oboru
    a prvotní by měl být dirigent,
  • 00:06:07 který by měl vybírat jen podle
    zpěváckých schopností.
  • 00:07:33 Jaký mám pocit?
    No úžasný!
  • 00:07:36 Jako bych spadla z nebe.
    A nebo se vznáším do nebe.
  • 00:07:42 To je úžasné publikum.
    Fantastické publikum.
  • 00:07:46 A to se přenáší,
    je to vzájemné.
  • 00:07:50 Dát a brát,
    to jsou úžasné zážitky života,
  • 00:07:53 na které se bude vzpomínat
    do posledního dechu.
  • 00:08:12 Vlastně jsem se v určitém bodu
    rozhodla
  • 00:08:16 můj výběr oper prezentovat publiku
    v koncertní podobě.
  • 00:08:22 Na začátku to byl experiment,
    jak se publikum zachová,
  • 00:08:29 jak přijme tuto formu.
  • 00:08:33 Začala jsem s tím ve Vídni
    asi před 17 lety, v roce 91.
  • 00:08:39 Dva koncerty byly vyprodané,
    publiku se tento výstup líbil,
  • 00:08:46 a to mi bylo potvrzením,
    že první je hudba a potom to další.
  • 00:08:54 Možná to byly časy, kdy jsem si
    z kritiky dělala nějaký problém.
  • 00:09:01 Ale všichni lidé jsme
    ješitní.
  • 00:09:07 Každý člověk touží být milovaný,
    být oblíbený.
  • 00:09:14 A my, co se postavíme na jeviště,
    na ta prkna, co znamenají svět,
  • 00:09:22 chceme, aby to mělo pozitivní
    ohlas, aby nás měli rádi.
  • 00:09:31 Samozřejmě k tomu patří
    i kritika.
  • 00:09:34 Konstruktivní kritika je OK,
    ale když člověk v životě
  • 00:09:38 zjistí i zlomyslnou
    nebo neprofesionální kritiku -
  • 00:09:44 už mám tolik zkušeností,
    že to umím rozlišit,
  • 00:09:48 tak tento člověk by si měl najít
    jinou profesi.
  • 00:09:54 Než lidi někdy i urážet tou
    svojí mocí,
  • 00:10:00 která mu je daná,
    že může beztrestně...
  • 00:10:04 Někdy jsou to skutečně život
    zničující posudky.
  • 00:10:11 Ale dnes si z takových věcí nic
    nedělám,
  • 00:10:15 protože já jsem sama sobě nejlepší
    kritičkou.
  • 00:10:44 Člověk se vznáší tak vysoko,
    že se zase musím dostat
  • 00:10:47 na tu půdu,
    snést se zase na zem.
  • 00:10:53 Je to jako droga.
    Vlastně je to droga.
  • 00:10:56 Unese vás někam do jiného
    světa.
  • 00:11:00 Máme výtvarné umění,
    máme literaturu,
  • 00:11:04 ale hudba je pro mě
    non plus ultra.
  • 00:11:12 Tyto árie už jsou nastudované léta,
    mám je v malíčku.
  • 00:11:20 Zůstává mi jenom se koncentrovat
    na to uvnitř,
  • 00:11:23 na to, co přijde z hloubky
    duše,
  • 00:11:26 z hloubky srdce nebo z "břicha?
    jde tento celý výraz.
  • 00:11:31 Jen na to se koncentruji.
  • 00:11:33 Koncentruji se jedině na vnitřní
    bod,
  • 00:11:36 který mně potom spontánně dovolí
    koncentrovat se na něco vyššího.
  • 00:11:43 To se ani nedá slovy
    vyjádřit.
  • 00:11:47 Když přijde hudba, když orchestr
    začne hrát a atmosféra se vyvine,
  • 00:11:52 tak to jsou sféry, kde mám to
    štěstí opustit tuto zem.
  • 00:12:01 Zní to velmi nafoukle,
    ale je to tak.
  • 00:12:06 Ta hudba člověk unese do úplně
    jiných sfér.
  • 00:12:48 Skryté titulky
    Alena Fenclová
  • 00:12:50 Česká televize
    2008

Související